Domů Blog Strana 4

DPP zahájil zkušební provoz na trolejbusových linkách 51 a 53

Od
Karolína Vágnerová
-

Praha má další dvě nové trolejbusové tratě. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dokončil výstavbu infrastruktury pro trolejbusové linky 51 Bořislavka – Hradčanská a 53 Karlovo náměstí – Stadion Strahov v rámci projektů elektrifikace autobusových linek 131 a 176. Dnes DPP na obou trolejbusových linkách zahájil zkušební provoz s cestujícími. Trolejbusy se tak díky lince 51 vrací do míst, kde před 90 lety začal v Praze jejich provoz, a díky lince 53 tam, kde byl v říjnu 1972 ukončen.

DPP v rámci těchto dvou investičních akcí postavil v součtu více než 15 kilometrů trolejového vedení pro napájení a nabíjení trolejbusů (měřeno jednostopě), dvě nové měnírny (U Matěje pro linku 51
a Strahov pro linku 53) a 451 trakčních stožárů, které v naprosté většině slouží i pro veřejné osvětlení. Výstavbu infrastruktury pro trolejbusovou linku 51 realizovalo sdružení společností Elektroline
a Elektrizace železnic Praha. Infrastrukturu pro linku 53 vybudovala společnost Elektrizace železnic Praha. Stavební náklady na obě linky v součtu činily 616,53 milionů korun. Oba projekty elektrifikace autobusových linek 131 a 176 jsou spolufinancovány Evropskou unií z Národního plánu obnovy.

První pravidelný spoj s cestujícími na trolejbusové lince 51 vyjel dnes z obratiště Bořislavka v 10:56. Obdobně na trolejbusové lince 53 první pravidelný spoj s cestujícími odjel z Karlova náměstí směr Stadion Strahov ve 12:28. Provoz na obou trolejbusových linkách 51 a 53, obdobně jako na lince 52, na které výstavbu infrastruktury DPP dokončil letos v dubnu, je zatím zajišťován po jednom vloženém pořadí nad rámec jízdních řádů autobusových linek 131 a 176, resp. 137. Zahájení plného trolejbusového provozu a překlopení autobusových linek 131, 137 a 176 na trolejbusové 51, 52 a 53 proběhne postupně po dokončení akceptační procedury a převzetí nových trolejbusů Bozankaya SNG 12T do majetku DPP. Všech 30 nových trolejbusů Bozankaya SNG 12T, které si DPP objednal v loňském roce, je vyrobeno a nachází se v garážích DPP Řepy a Klíčov. Akceptační procedura aktuálně probíhá na 20 vozidlech, přičemž u sedmi z nich, které byly objednány i dodány jako první, je v pokročilé fázi.

Na Hanspaulku opět trolejbusem

Na lince 51 při jízdě z Hradčanské na Bořislavku pojedou trolejbusy v prvním úseku po zastávku Zelená v režimu na baterii. Trolejové vedení začíná v zastávce Zelená, kde se trolejbusy připojí
k troleji a následně v celém úseku až na Bořislavku pojedou pod trolejí. V opačném směru pojedou trolejbusy v režimu na baterii z nástupní zastávky Bořislavka až do zastávky Sušická, kde je opět připojovací místo. Pod trolejí dojedou až do ulice Zelená, kde na náměstíčku kousek před Dejvickým divadlem za jízdy stáhnou sběrače a na Hradčanskou opět dojedou v režimu na baterii. Kromě úseku Bořislavka – Zelená je trolejová nabíjecí stopa vybudována také v odstavech v autobusové
a trolejbusové otočce u stanice metra Bořislavka.

S ohledem na historické spojení pražské trolejbusové dopravy s lokalitou u svatého Matěje, kde
v roce 1936 zahájila provoz první pražská trolejbusová linka K, později přečíslovaná na 51, vznikla pro možnost příležitostného provozu speciálních historických jízd zajišťovaných z nedalekého Muzea MHD DPP ve Střešovicích také krátká trolejová odbočka do obratiště Na Pískách. Aby historické trolejbusy mohly na této trati plnohodnotně jezdit na speciálních jízdách, byla trolejová stopa v Zelené ulici ve směru z Hanspaulky zaústěna do protisměrné stopy sjezdovou výhybkou. Díky tomu tento okruh mohou využít i historické trolejbusy. Trolejové stopy v obratišti Na Pískách budou v blízké budoucnosti pravidelně sloužit k nabíjení elektrobusů s dvoupólovou technologií na linkách do Nebušic a Tuchoměřic. V rámci této investiční akce bylo postaveno celkem 7 790 metrů trolejového vedení (měřeno jednostopě).

Provoz trolejbusů na lince 51 bude napájen ze zbrusu nové měnírny U Matěje, kterou DPP vybudoval v terénním zlomu mezi ulicemi Na Šťáhlavce a Na Míčánce, ideálně téměř v polovině trasy. V návaznosti na dokončení stavby dojde k ozelenění okolí budovy měnírny včetně části fasády popínavými rostlinami. V rámci výstavby infrastruktury pro trolejbusovou linku 51 DPP položil také zhruba 20 kilometrů kabelového vedení. Jeho pokládka a instalace sloupů trakčního vedení probíhala v koordinaci s rekonstrukcí části Šárecké ulice a křižovatky Šárecká x Matějská, kterou realizovala Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK).

Trolejbusem na Strahov

Při jízdě z Karlova náměstí začíná trolejové vedení u Dienzenhoferových sadů, trolejbusy se budou připojovat v nejbližší zastávce Arbesovo náměstí. Až na Strahov pojedou trolejbusy již pod trolejovým vedením, které pokrývá celý úsek prudkého stoupání. Na Strahově trolejové vedení zatím končí
u nově vybudované měnírny. Do výstupní a nástupní zastávky Stadion Strahov bude trolejové vedení dotaženo současně s výstavbou nové tramvajové tratě Malovanka – Strahov a společného přestupního terminálu. Při jízdě do centra se budou trolejbusy na lince 53 proto zatím připojovat
k troleji v zastávce U Palaty. Z ní trolejbusy dojedou pod trolejí opět k Dienzenhoferovým sadům, kde při jízdě k předmostí Jiráskova mostu sběrače stáhnou. Zbytek tratě na Karlovo náměstí pojedou trolejbusy v režimu na baterie. Na Karlově náměstí vznikla v rámci této investiční akce krátká nabíjecí stopa, kterou budou trolejbusy využívat k dobíjení baterií a do budoucna bude připravena pro nabíjení elektrobusů, které by se mohly objevit na lince 148. Kolem Dienzenhoferových sadů je trolejbusová stopa z centra a do centra z operativních důvodů propojena.

Pro napájení trolejbusové tratě Karlovo náměstí – Stadion Strahov budou sloužit dvě měnírny: Hřebenka a Strahov. Měnírna Hřebenka v Zapově ulici původně sloužila pro napájení původní trolejbusové trati na Strahov. Po zhruba 54 letech se opět vrací ke svému původnímu účelu, kromě napájení tramvajových tratí bude sloužit i pro trolejbusový provoz. Do budoucna bude sloužit také pro napájení trolejbusové tratě 56, na kterou se změní stávající autobusová linka 191. Zbrusu nová měnírna Strahov bude také sloužit jak pro napájení trolejbusového provozu na linkách 53, 56, tak pro připravovanou tramvajovou trať Malovanka – Strahov. V rámci výstavby infrastruktury pro trolejbusovou linku 53 DPP položil zhruba 20 kilometrů kabelového vedení. Celková délka trolejového vedení, měřeno jednostopě, u linky 53 činí 7 522,5 metrů.

Citace k využití

„Pokračujeme v elektrizaci veřejné dopravy v Praze. Budujeme metro D a nové tramvajové tratě, nakupujeme elektrobusy. Stavíme také nové trolejbusové tratě, které vedou do kopcovitých lokalit nebo nahrazují vytížené autobusové linky obsluhované kloubovými vozidly. Dnešním dnem zprovozňujeme již čtvrtou a pátou trolejbusovou linku v novodobé pražské historii – po lince do Čakovic, na letiště Václava Havla a na Malvazinky. Zajímavostí je, že přes Hanspaulku vedla úplně první pražská trolejbusová linka již ve 30. letech minulého století, a naopak linka na Strahov byla tou, která v 70. letech uzavírala první kapitolu historie trolejbusů v Praze. Věřím, že cestující ocení návrat trolejbusů především díky jejich tichému a lokálně bezemisnímu provozu,” říká Jaromír Beránek,
1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy.

„Elektrifikace této důležité spojnice mezi Smíchovem a Strahovem představuje významný krok k tišší a ekologičtější dopravě. Jsem rád, že se podařilo realizovat projekt, který zlepší komfort cestujících
i kvalitu života obyvatel Prahy 5. Nové trolejbusy spojují výhody bezemisního provozu s flexibilitou bateriového pohonu, což je pro členitý terén naší městské části ideální řešení,“ doplňuje Lukáš Herold, starosta Městské části Praha 5.

„Zprovoznění linky 51 představuje pro Hanspaulku i Babu skvělou zprávu a krok k čistšímu ovzduší. Co se týká moderní povrchové dopravy, jsou tiché trolejbusy jasnou volbou, kterou plně podporuji, ačkoli dlouhodobou budoucnost vidím v plně bateriových vozech,“ říká Jakub Stárek, starosta Městské části Praha 6.

„Nové trolejbusové linky přispějí k ještě čistější, modernější a pohodlnější dopravě v hlavním městě. Sto procent investic do jejich výstavby pokryjí evropské prostředky z Národního plánu obnovy. Je to konkrétní příklad toho, jak evropské investice pomáhají naplňovat cíle čisté mobility a zároveň přinášejí každodenní užitek Pražanům i návštěvníkům města,“ dodává Václav Lebeda ze Zastoupení Evropské komise v ČR.

„Jsme rádi, že Národní plán obnovy zahrnuje i tolik potřebné projekty týkající se dopravní infrastruktury v Praze. Děkujeme DPP za jejich úspěšnou realizaci a přejeme, ať dobře slouží široké veřejnosti,“ uzavírá Kim Králík, ředitel Odboru koordinace Národního plánu obnovy z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Zdroj: DPP

Kde a jakým způsobem získat průkazy k vedení plavidel

Od
Karolína Vágnerová
-

V České republice je možné získat několik typů průkazů k vedení lodi. Hlavní rozdíl spočívá v oblasti, kde loď pluje – tedy vnitrozemské vody nebo moře. Jiný postup platí pro průkaz vůdce malého a rekreačního plavidla (VMP), který vyřizuje Státní plavební správa, a jiný pro průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty, který vydává Ministerstvo dopravy jako Námořní úřad ČR.

„Češi tráví čím dál víc času na lodích, ať už doma nebo v zahraničí. Jiná pravidla platí na vnitrozemských vodách a jiná na moři, rozdíly jsou i mezi jednotlivými kategoriemi lodí, třeba v typu pohonu nebo velikosti lodi. Tomu odpovídá i systém průkazů k jejich vedení, každý z nich má jiné podmínky. Je důležité myslet i na to, že každá země má svá pravidla a lidé by si měli podmínky vždy dopředu ověřit “ říká ministr dopravy Ivan Bednárik.

Co je potřeba pro průkaz vůdce malého a rekreačního plavidla (VMP)

Průkaz platí primárně na vnitrozemských vodách, existují různé kategorie. Zájemce o M20, M, S20 nebo S musí dosáhnout věku alespoň 16 let, absolvovat teoretickou zkoušku a u kategorií M a S také ověření praktických dovedností u pověřené osoby. Praktická zkouška musí být složena před podáním žádosti o udělení oprávnění. K žádosti je potřeba přiložit lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k vedení malého plavidla. Posudek nesmí být ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce. Vystavuje ho zpravidla praktický lékař, u kterého je žadatel registrován.

Žádost je možné podat elektronicky přes Portál dopravy, osobně nebo poštou na pobočku Státní plavební správy v Praze, Děčíně nebo Přerově. Při elektronickém podání přes Portál dopravy je správní poplatek automaticky snížen o 20 %. U vydání nebo rozšíření průkazu činí standardní správní poplatek 500 Kč, při elektronickém podání a úhradě přes platební bránu tedy 400 Kč.

Pokud žadatel podává žádost v listinné podobě, musí tak učinit nejpozději 15 pracovních dnů před požadovaným termínem zkoušky. Přes Portál dopravy lze žádost podat elektronicky a zároveň si rovnou vybrat dostupný termín zkoušky.

Teoretická zkouška se skládá před komisí Státní plavební správy a probíhá formou testu na počítači. Žadatel o kategorii M nebo M20 skládá základní část, u plachetnic se doplňuje část pro kategorii S nebo S20. Pro oblast C, tedy příbřežní plavbu na moři se doplňuje část námořní teorie k základní části. Průkaz C je možné získat pouze pokud má žadatel kategorii M, je však možné žádat zároveň o M, S i C.

Termín zkoušky musí být stanoven tak, aby se uskutečnila nejpozději do 3 měsíců od podání žádosti. Pokud uchazeč splní všechny podmínky a u zkoušky uspěje, průkaz se vydává v den zkoušky. Státní plavební správa doporučuje počítat s časovou rezervou na jeho převzetí.

Aktuální termíny zkoušek je potřeba ověřit přímo u Státní plavební správy.

Průkazy pro námořní jachty

Kdo chce vést námořní jachtu nad rámec možností, které mu dává VMP, řeší samostatný průkaz způsobilosti k vedení námořní jachty. Vydává ho Ministerstvo dopravy jako Námořní úřad ČR. Průkazy se rozlišují podle rozsahu plavby na kategorie C, B a A.

Oprávnění C zahrnuje námořní plavbu jachty o maximální délce trupu do 16 metrů, do vzdálenosti 20 námořních mil od pobřežní linie, pokud síla větru nepřesáhne 6 stupňů Beaufortovy stupnice. Žadatel musí dosáhnout věku 18 let, být způsobilý k právním úkonům, prokázat zdravotní způsobilost, úspěšně složit zkoušku a doložit praxi na jachtě v délce nejméně 100 námořních mil pod dohledem velitele jachty.

Oprávnění B umožňuje námořní plavbu do vzdálenosti 200 námořních mil od pobřežní linie. Oprávnění A je určeno pro námořní plavbu jachty bez omezení oblasti plavby.U průkazu B je nutné být držitelem platného průkazu C a doložit praxi nejméně 1 000 námořních mil ve funkci velitele jachty a nejméně 1 500 námořních mil ve vzdálenosti více než 20 námořních mil od pobřežní linie pod dohledem velitele jachty.

U oprávnění A je podmínkou platný průkaz B a praxe nejméně 5 000 námořních mil ve vzdálenosti více než 20 námořních mil od pobřežní linie ve funkci velitele jachty.

Ve všech těchto případech je potřeba doložit zdravotní způsobilost. Ministerstvo dopravy na svém webu zveřejňuje také seznam lékařů pověřených k posuzování zdravotní způsobilosti velitelů jachet, seznam školících středisek, jachetních instruktorů a zkušebních komisařů.

Pokud má zájemce o námořní průkaz zájem zúčastnit se zkoušky, kontaktuje přímo školící středisko, nikoliv Ministerstvo dopravy. Ministerstvo následně vydává průkaz na základě splnění stanovených podmínek a doložení požadovaných dokladů.

Na co si dát pozor při výběru kurzu nebo při plavbě v zahraničí

U průkazu vůdce malého a rekreačního plavidla je důležité ověřit, zda kurz nebo škola zajišťuje také ověření praktických dovedností u pověřené osoby, pokud žadatel míří na kategorii M nebo S bez omezení. Komerční příprava sama o sobě nenahrazuje úřední část procesu. Rozhodující jsou vždy podmínky stanovené Státní plavební správou a úspěšné složení zkoušky.

U námořních průkazů je vhodné vybírat školící středisko, které je uvedeno v seznamu zveřejněném Ministerstvem dopravy. Stejně tak je potřeba ověřit, zda zdravotní posudek vystavuje lékař ze zveřejněného seznamu.

Při plánování plavby v zahraničí je potřeba ověřit pravidla konkrétního státu i podmínky konkrétní půjčovny nebo charterové společnosti. Uznávání průkazů k vedení plavidel není v zahraničí jednotné a požadavky se mohou lišit podle země, typu plavby i provozovatele. To platí zejména u námořního jachtingu, kde se mohou vedle průkazu lišit také požadavky na radioprůkaz, praxi velitele nebo složení posádky.

V půjčovnách v Chorvatsku i ve Slovinsku jsou akceptovány také české průkazy VMP.

Vedle českých průkazů se mohou lidé setkat také se zahraničními průkazy nebo certifikacemi, například s britským systémem RYA, systémem IYT nebo s národními průkazy vydávanými v některých přímořských státech. Jejich využití v praxi se ale může lišit podle země, typu plavby, vlajky plavidla i konkrétní půjčovny nebo charterové společnosti. Před cestou do zahraničí je proto vždy potřeba ověřit, zda daný doklad pro plánovanou plavbu stačí a zda nejsou vyžadovány i další doklady, například radioprůkaz nebo doložená praxe.

EuRIS (European River Information Services)

Pro plavby po Evropě mohou kapitáni využít EuRIS, což je jednotný evropský mapový portál pro informace o vnitrozemských vodních cestách. Vznikl ve spolupráci 13 států s cílem soustředit na jedno místo aktuální i statická data o plavebních podmínkách v Evropě.

Tato interaktivní mapa poskytuje uživatelům přehled o aktuální dopravní situaci na vodních cestách, včetně informací o vodních stavech, čekacích dobách, omezeních provozu nebo incidentech, které mohou ovlivnit průběh plavby.

Zdroj: MDCR

Shell vymyslel lepší chlazení pro baterie

Od
Karolína Vágnerová
-

Petrochemická společnost Shell představila světu vlastní malý automobil. Není důležitý z hlediska designu či výkonových parametrů, neboť společnost auta sama vyrábět nechce, ale demonstruje novou zajímavou technologii v oblasti vysokonapěťových akumulátorů. Vůz Triple 10 Challenge je totiž malý městský elektromobil, který má v sobě integrovánu baterii s články ponořenými v kapalině. Ta je samozřejmě nevodivá.

Tuto kapalinu, jejímž základem je olej vyrobený ze zemního plynu, hodlá ropný gigant prodávat automobilkám.

Tvrdí totiž, že chlazení článků přímo jeho kapalinou výrazně urychlí nabíjení. Deklaruje, že právě tento jeho vůz, který má baterii s kapacitou 32 kWh lze výkonem 175 kW nabíjet téměř po celou dobu od nuly do sta procent. Z deseti na osmdesát procent se pak nabije za méně než 10 minut. Dojezd se tak během nabíjení zvyšuje tempem 25 kilometrů za minutu, což je téměř dvojnásobek průměru u jiných současných elektromobilů. U nich to při stejném nabíjecím výkonu činí pouze 13 kilometrů za minutu.

Důvodem je rychlejší odvod tepla z článků, které se při dobíjení zahřívají. Další výhodou pro výrobce aut má pak podle Shellu fakt, že lze zjednodušit chladicí systém. Baterie, elektromotor i výkonová elektronika budou moci využívat společný chladicí systém. Uspoří se tak řada čerpadel, ventilů i výměníků.

Zdroj: ČTK

Vláda projedná zmrazení cen dálničních známek, roční by zůstala na 2570 korunách

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda v pondělí projedná novelu zákona o pozemních komunikacích, která ruší valorizační mechanismus u dálničních známek. Základní sazba roční známky by zůstala od příštího roku na stávajících 2570 korunách. Návrh zachovává slevy pro nízkoemisní auta. Vyplývá to z předkládací zprávy a znění návrhu ministerstva dopravy.

Valorizační mechanismus, který chce vláda zrušit, upravuje výši cen známek podle růstu spotřebitelských cen k červnu předchozího roku a meziročního nárůstu délky dálniční sítě. Mechanismus zavedla vláda Petra Fialy (ODS) a funguje od loňského ledna.

Celkem 12 let byla cena roční známky 1500 korun, v březnu 2024 vzrostla na 2300 Kč. Loni v lednu se již na základě mechanismu zvýšila na 2440 korun a letos na 2570 Kč. Za měsíční známku letos řidiči zaplatí 480 Kč, za desetidenní 300 Kč a za jednodenní 230 Kč.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se ke zmrazení cen dálničních známek zavázala v programovém prohlášení, zároveň slíbila srovnání podmínek pro elektromobily a klasická vozidla, tedy zrušení slev ze základní sazby ceny dálniční známky.

Původně chtělo ministerstvo rovnou jednou novelou zrušit také slevy pro nízkoemisní auta. Argumentovalo tím, že tato auta opotřebovávají silnice stejně jako klasická a jejich počet v provozu narůstá. Ministerstvo od toho upustilo po připomínkách z meziresortního řízení a následné komunikaci s Evropskou komisí. V případě přijetí návrhu by mohlo hrozit vrácení části peněz z Národního plánu obnovy. „O férovém nastavení cen pro všechny uživatele dálnic budeme s Evropskou komisí dále jednat,“ uvedl dříve ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD).

V roce 2027 tak zůstanou zachované stávající slevy. Auta na stlačený a zkapalněný zemní plyn a biometan mají poplatky za užívání dálnic proti základní sazbě zhruba poloviční, majitelé plug-in hybridů platí čtvrtinu a bez poplatku jezdí po českých dálnicích plně elektrická vozidla a auta na vodík.

V Česku byly dálniční poplatky zavedeny od ledna 1995, v roce 2021 nalepovací kupony nahradily elektronické dálniční známky. Auta nad 3,5 tuny platí na dálnicích a některých silnicích první třídy mýtné podle ujetých kilometrů.

Za celý loňský rok řidiči za 10,3 milionu kusů dálničních známek zaplatili 8,7 miliardy korun. Letos do konce dubna vybral stát na známkách přes 3,66 miliardy korun. Příjem z dálničních známek využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb.

Zdroj: ČTK

Fiat začíná prodávat minivůz Topolino

Od
Karolína Vágnerová
-

Zatímco ostatní značky kategorii těch nejmenších osobních aut opouštějí, Fiat se jí naopak věnuje s čím dál větší intenzitou. Svědčí o tom například současný počin tuzemského zastoupení italské automobilky Fiat, které právě začíná prodávat miniauto Topolino. Je to ještě o více než metr kratší vozidlo než model Fiat 500.

Má dvě hlavní výhody – lze ho řídit již od dovršení patnácti let a stojí poměrně málo. Akční zaváděcí cena činí 259 900.
Samozřejmě s Topolinem, které sdílí techniku s koncernovými sourozenci Citroën Ami a Opel Rocks (ani jeden z nich se však u nás oficiálně neprodává), nelze dosahovat žádných rychlostních rekordů.

Pohání ho elektromotor s výkonem 8,2 koňských sil. Energii mu dodává baterie s kapacitou 5,4 kWh. Na jedno nabití lze ujet jen 75 kilometrů. Nabíjet lze z běžné zásuvky 230 Voltů. Do plné kapacity to trvá necelé čtyři hodiny.

Maximální rychlost, vzhledem k tomu, že vozítko je zařazeno do kategorii takzvaných lehkých čtyřkolek, je omezena na 45 kilometrů v hodině. Parkování bude opravdu snadné, protože délka vozu je jen 253 centimetrů.

Výbava vozu je poměrně skromná. Nechybí ale skleněná panoramatická střecha, USB zásuvka a držák mobilního telefonu.
Zákazníci si budou moci koupit Topolino buď v zelené nebo oranžové barvě.

Zdroj: ČTK

V Berlíně slavnostně zahájili provoz vlaků mezi Prahou a Kodaní

Od
Karolína Vágnerová
-

Tři evropská hlavní města – Prahu, Berlín a Kodaň – spojuje nová železniční linka, jejíž provoz zahájili zástupci Evropské komise (EK), německé vlády a železničních společností tří zemí na berlínském hlavním nádraží. Linka je jedním z deseti pilotních projektů Evropské unie na podporu přeshraniční železniční dopravy a podle společnosti Deutsche Bahn (DB) je první, kterou se podařilo uvést do provozu. Generální ředitel Českých drah (ČD) Michal Krapinec na ceremonii připomněl, že na spojích jezdí moderní soupravy ComfortJet.

Vlaky na trase mezi Prahou a Kodaní začaly jezdit podle plánu už 1. května. Kvůli zpoždění generální opravy trati mezi Berlínem a Hamburkem ale musely v prvních týdnech jezdit po odklonové trase, což prodloužilo celkovou dobu jízdy. Od 14. června, kdy se trať mezi dvěma největšími německými městy po měsících oprav opět plně otevřela, jezdí vlaky mezi českou a dánskou metropolí za 11 a tři čtvrtě hodiny. Denně vyjíždějí dva spoje jedním a dva druhým směrem. V letní sezoně spojí Prahu s Kodaní také noční linka.

Agentura DPA ale upozornila, že o prázdninách budou muset cestující po dobu zhruba čtyř týdnů přestupovat. Německé dráhy na dotaz agentury uvedly, že od 18. července do 15. srpna jsou naplánovány stavební práce v železničním uzlu v Hamburku, kvůli kterým bude nutné přestupovat. Kvůli dalším výlukám na dánské straně trasy pak navíc budou v některých dnech mezi Hamburkem a Kodaní nasazeny náhradní autobusy, což si vyžádá další přestupy.

Na provozu linky spolupracují Dánské státní dráhy (DSB), Německé dráhy (DB) a České dráhy (ČD). „Na trati Praha, Berlín, Hamburk, Kodaň jsou jenom naše vlaky, vlaky Českých drah. Jsou to ty nejmodernější ComfortJety,“ řekl ČTK generální ředitel ČD Krapinec. Vlaky mají restaurační vůz, připojení k internetu a dětské kino a také prostor pro přepravu jízdních kol.

Slavnostně dnes provoz linky na berlínském hlavním nádraží zahájili evropský komisař pro udržitelnou dopravu a cestovní ruch Apostolos Tzitzikostas, německý ministr dopravy Patrick Schnieder a zástupci železničních společností včetně generálního ředitele ČD Krapince. Podle Schniedera nová linka převádí „myšlenku sjednocené Evropy do praxe na kolejích“. Eurokomisař Tzitzikostas označil dnešek za milník v evropské železniční dopravě. „Je to důkaz, že evropská spolupráce přináší Evropanům konkrétní výhody,“ uvedl.

Na vyhodnocení zájmu o přeshraniční linku, která řádně jezdí teprve necelé dva týdny, je podle Krapince příliš brzy. Lidí, kteří jedou celou trasu z české až do dánské metropole, je ale relativně málo. „My jsme ani nepředpokládali, že lidé budou jezdit z Prahy do Kodaně napřímo. Ten vlak využívá spousta lidí po cestě… Na tom všem my profitujeme,“ dodal.

Na seznamu deseti pilotních projektů evropských přeshraničních spojení jsou kromě spojení Prahy, Berlína a Kodaně také spoje Berlín-Kodaň-Oslo, Mnichov-Budapešť-Arad či Mnichov-Řím.

Zdroj: ČTK

Evropa míří k trhu pronajímatelů, český trh zůstává vyrovnaný

Od
Karolína Vágnerová
-

Globální logistické trhy se nacházejí na přelomu. Nájemci sice stále těží z relativně příznivých podmínek, tento stav se ale rychle mění. Studie společnosti Cushman & Wakefield Waypoint 2026, která analyzuje 135 světových logistických trhů, ukazuje, že podíl trhů příznivých pro nájemce do roku 2029 klesne ze současných 52 % na 33 %. Důvodem je klesající neobsazenost a nadále omezená nabídka. Tato změna v rovnováze povede k tomu, že v nadcházejících letech poroste podíl trhů s převahou pronajímatelů, ze současných 26 % na 39 % v roce 2029.

Globální nájmy průmyslových a logistických prostor jsou dnes o 36 % vyšší než v roce 2020. Přestože se tempo jejich růstu zmírňuje, poptávka zůstává robustní a dostupnost kvalitních prostor se v klíčových lokalitách dále zužuje. V regionu EMEA se 63 % trhů pohybuje v pásmu mírného růstu nebo stagnace, oproti 71 % v předchozím roce. Tento posun signalizuje zpomalení dynamiky, nikoli její zastavení. Přibližně 40 % trhů v regionu EMEA očekává pokles neobsazenosti v příštích třech letech, 38 % předpokládá stabilitu a pouze 22 % nárůst.

V rámci Evropy přetrvávají výrazné rozdíly. Západoevropské trhy, zejména Velká Británie, Francie, Irsko, Belgie a Švédsko, čelí nedostatku moderních prostor a nájmy zde dále rostou. Část střední a východní Evropy naopak vstoupila do fáze korekce, kde nájmy stagnují nebo mírně klesají.

Česká republika: normalizace po období výrazného růstu

Česká republika patří mezi trhy, kde nájmy v roce 2025 meziročně mírně poklesly. Jde o normalizaci po výrazném nárůstu mezi lety 2020 a 2022, nikoli o strukturální oslabení trhu. Stabilní poptávka a omezená nová výstavba přispívají k tomu, že Česká republika patří mezi trhy, kde se očekává, že neobsazenost bude v příštích letech dále klesat.

Z pohledu provozních nákladů se ceny elektřiny pro firmy v České republice pohybují mírně nad globálním průměrem sledovaných trhů. To je relevantní faktor při rozhodování firem o umístění výroby nebo distribuce, a právě energetické náklady se napříč Evropou stávají stále důležitějším kritériem.

Graf 1: Očekávaný vývoj tržních podmínek za 3 roky

Zdroj: Cushman & Wakefield

 

„Český trh průmyslových a logistických nemovitostí se po období velmi rychlého růstu postupně stabilizuje. Pro nájemce to ale neznamená, že by měli s rozhodováním vyčkávat. Kvalitní prostory v dobře dostupných prémiových lokalitách zůstávají omezené a očekávaný pokles neobsazenosti bude jejich výběr dál zužovat. Naopak se ale na trhu objevují nabídky z lokalit, kde je nabídka vyšší než poptávka, a které aktuálně nabízejí velmi výhodné nájemní podmínky. Firmy by proto měly současné podmínky využít k revizi svých nemovitostních strategií, prodloužení klíčových nájemních smluv nebo zajištění prostor, které jim umožní růst i efektivnější provoz,“ říká Jiří Kristek, vedoucí služeb nájemcům v České republice, Cushman & Wakefield.

Energetické náklady jako klíčový faktor strategie

Rozdíly v cenách elektřiny pro průmyslové uživatele napříč Evropou se prohlubují a stávají se jedním z klíčových parametrů při výběru lokality. Země závislé na dovozu energetických surovin, a to zejména v kontextu geopolitické nestability na Blízkém východě, čelí vyšším nákladům. Nájemci proto stále více upřednostňují energeticky efektivní budovy a lokality s přístupem k obnovitelným zdrojům nebo vlastní výrobou energie.

V regionu EMEA zaznamenalo 75 % trhů hodnoty nad globálním mediánem pro ceny elektřiny. I přes částečné uvolnění velkoobchodních cen plynu ve druhé polovině roku 2025 zůstávají energetické náklady v Evropě vyšší než v jiných regionech.

Hlavní tahouni poptávky: e-commerce, maloobchodní distribuce a výroba

E-commerce zůstává dominantním motorem poptávky ve všech sledovaných regionech a dlouhodobě patří mezi nejvýznamnější tahouny trhu. V regionu EMEA ji následuje maloobchod a energetičtí uživatelé, kteří se v posledních dvou letech stávají stále viditelnějším segmentem poptávky, a to v kontextu investic do obnovitelných zdrojů a dekarbonizace.

Celková trajektorie je zřejmá. Kombinace postupně se zpřísňující dostupnosti prostor, stabilní nebo klesající neobsazenosti a strukturální poptávky, táhnuté e-commerce a výrobou, přesouvá rovnováhu sil zpět na stranu pronajímatelů. Nájemci, kteří dnes disponují větší vyjednávací silou, by měli tuto situaci aktivně využít při zajištění klíčových lokalit a dlouhodobém nastavení svých nemovitostních strategií.

Zdroj: CUSHMAN & WAKEFIELD

Tržby RegioJetu loni stouply na 3,36 miliardy Kč, zisk klesl na 265,5 milionu Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Tržby společnosti RegioJet, která provozuje dálkové vlaky, se loni zvýšily meziročně o 411 milionů korun na 3,36 miliardy. Společnost Radima Jančury tak dál roste i díky expanzi na další linky, loni zahájila provoz z Prahy do Varšavy. Zisk se mírně snížil o 22 milionů na 265,5 milionu korun, vyplývá z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na webu. Web Zdopravy.cz uvedl, že Jančura chce získat na českém trhu závazkové železniční dopravy do pěti až sedmi let podíl 30 až 40 procent.

Počet cestujících v dálkových vlacích společnosti roste od roku 2022 tempem zhruba jeden milion za rok, loni převezly 10,1 milionu cestujících. Jančura provozuje vlaky jak na komerční riziko, tak rychlíky na objednávku ministerstva dopravy. V údajích nejsou zahrnuté regionální vlaky, které provozuje v Ústeckém kraji a v Praze. „Významný růst jsme zaznamenali zejména na hlavních mezinárodních i vnitrostátních trasách, především na spojích z Prahy přes Vídeň do Budapešti nebo na přímé noční lince z Prahy přes Košice do ukrajinského Čopu,“ uvedl Jančura v úvodním slově zprávy.

Jančura usiluje o další rozšiřování i v sousedních státech, ale letos například ukončil provoz vnitrostátních vlaků v Polsku. Uvedl, že neměl rovné podmínky s národním polským dopravcem. Polský drážní úřad uvedl, že RegioJet se loni v prosinci v Polsku dopustil protiprávního jednání, jímž porušil hromadné zájmy cestujících v železniční dopravě. Dopravce tehdy nezajistil 23 spojů, ačkoliv byly v jízdním řádu.

Mezinárodní expanzi nevzdává, ale soustředí se také na úspěch ve výběrových řízeních státu a krajů na provoz dálkových i regionálních linek v Česku. Naposledy například neuspěl v dosud největší zakázce v Česku na zajištění osobní dopravy v Praze a ve středních Čechách, naopak uspěl v zakázce na provoz rychlíků v severovýchodních Čechách, kde nyní jezdí Arriva. Už letos v prosinci například vystřídá České dráhy na rychlících z Prahy do Brna přes Vysočinu, od příštího prosince ale opustí rychlíkovou linku Brno – Bohumín.

Kvůli rozsáhlým plánům má firma rozpracované investice zhruba za 20 miliard korun. „Zahrnují pořízení přibližně 80 nových vlaků. Mezi nimi je 23 elektrických jednotek od Škody Group pro Ústecký kraj, 18 elektrických jednotek od společnosti PESA pro linku z Prahy do Brna a Jihlavy s maximální rychlostí 200 kilometrů za hodinu a 34 hybridních rychlíkových jednotek pro severovýchod Čech. Dalších přibližně 500 milionů korun investujeme do modernizace současných vozů. Současně vrcholí příprava výstavby moderního depa v pražské Hostivaři pro lehkou údržbu vozidel,“ uvedl Jančura.

Počet zaměstnanců loni rostl o 100 na zhruba 1200.

 

Tržby a zisk RegioJetu (v milionech korun)

2023 2024 2025
tržby 2596 2951 3362
zisk 228,8 287,1 265,5

 

Zdroj: ČTK

ŘSD začalo stavět 5,6 km obchvatu Plas za Plzní na tahu na Žatec za 763 mil. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo stavět 5,6 kilometru dlouhý obchvat města Plasy na severu Plzeňska za 763 milionů Kč bez DPH. Jeho součástí bude půlkilometrový most, který se stane nejvyšším silničním mostem v ČR, v nejvyšším místě bude 87,3 metru nad hladinou řeky Střely. Most za dalších 571 milionů Kč bez DPH začalo stavět ŘSD jako samostatnou zakázku přesně před rokem. Celý obchvat má být zprovozněný koncem třetího čtvrtletí roku 2028, řekl ČTK šéf ŘSD Radek Mátl. Podle ředitele plzeňské oblasti Miroslava Blabola by se měly obě stavby dokončit najednou.

Současná silnice I/27 z Plzně na Žatec a Most, která prochází celými Plasy kolem barokního kláštera a vede nepřehlednými zatáčkami s táhlým stoupáním či klesáním, je podle Mátla silně zatížená. „Jezdí tam až 10.000 aut denně a stále přibývá nákladních vozidel. Obchvat vyvede dopravu z centra Plas a řidiči se vyhnou zatáčkám, kde se stávají vážné nehody,“ uvedl.

Obchvat je důležitý i proto, že ochrání cisterciácký klášter, jeden z nejvýznamnějších ve střední Evropě z roku 1144, v baroku přestavěný Santinim i Dientzenhoferem. Areál tvoří konvent, kostel, zámek Metternichů, sýpka s gotickou královskou kaplí a také unikátní základy konventu, který stojí na více než 5000 dubových pilotech zaplavených vodou.

Obchvat Plas se čtyřmi mosty bude dvoupruhovou komunikací s přidaným 1700 metrů dlouhým pruhem ve stoupání směrem na Žatec. Součástí bude mimoúrovňová křižovatka Babina se čtyřmi větvemi včetně směru na Plasy.

„Všechny velké stavby tohoto typu byly do konce loňského roku spolufinancovány z EU z 85 procent. Plasy most a obchvat jsou první velké stavby v Plzeňském kraji, které jsou ze sta procent financovány Státním fondem dopravní infrastruktury,“ řekl Blabol. Proti předpokládané ceně spočítané projektantem uspořilo ŘSD na dnes zahájené zakázce 300 milionů Kč, z osmi soutěžitelů zvítězil pražský STRABAG SIS. Nejvyšší silniční most v ČR staví od loňského června sdružení Stavby mostů, EUROVIA CZ a SAGASTA.

„Strašně nám to pomůže v bezpečnosti obyvatel a turistů, v počtu projetých aut a výrazně se také omezí hlučnost,“ řekla starostka třítisícových Plas Eva Kantor Pořádková (Nezávislí pro Plasko). Podle ní už se o nové silnici začalo hovořit před rokem 1989. „Lidi se na obchvat pořád ptají. Někteří se podivují, že už se to skutečně realizuje,“ uvedla.

ŘSD připravuje na silnici I/27 v Plzeňském kraji další obchvaty – hlavně 8,4 km dlouhý kolem Kaznějova a Rybnice zhruba za 1,2 miliardy korun. Tento měsíc budou podle Blabola definitivní výsledky geologického průzkumu. „Od července se rozběhnou práce na dokončení projektu, který bude hotový do konce roku. A pak začne majetkoprávní a technická příprava. Pokud by šlo vše hladce a bylo připravené financování, tak bychom mohli začít stavět v roce 2029, tedy zhruba po skončení stavby obchvatu Plas,“ uvedl.

Zdroj: ČTK

Škoda Group loni víc než zdvojnásobila provozní zisk na 3,5 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Výrobce dopravní techniky Škoda Group loni zvýšil provozní zisk EBITDA o zhruba 150 procent na 3,5 miliardy korun. EBITDA marže dosáhla deseti procent. Skupina měla čistý zisk 946 milionů korun a vrátila se tak v minulém roce do černých čísel. Tržby rostly do pěti procent na 35,7 miliardy korun. Skupina uzavřela nové zakázky v rekordní výši 43 miliard korun, což je zhruba o jedno procento meziročně více. Na tiskové konferenci to dnes oznámili zástupci společnosti.

Letos plánuje udržitelný růst. Chce se zaměřit hlavně na elektrické, hybridní a bateriové vlaky pro regionální a příměstskou dopravu. Plánuje posilovat pozici v evropských zemích, jako jsou Polsko, Srbsko, Rumunsko a Francie, ale potenciálně se zaměřuje i na mimoevropské trhy, jako jsou Indie, Uzbekistán nebo USA. Má také schválený prospekt na emisi dluhopisů až do objemu deseti miliard korun. Účelem je diverzifikace financování.

Loňský rok byl pro skupinu podle generálního ředitele Petra Novotného zčásti stabilizační, avšak poprvé jednoznačně rozvojový. „Loňský rok byl zaměřený na posílení důvěry zákazníků, zefektivnění výroby a návrat k disciplinovanému řízení projektů. Loňský rok se stal prvním, kdy se tato opatření plně promítla do výsledků skupiny, a zároveň druhým nejúspěšnějším v rámci obchodního výkonu od roku 2019,“ uvedl Novotný.

K nejvýznamnějším zakázkám patřily loni bateriové vlaky. Celkem firma získala zakázky na více než 100 bateriových vlaků, mimo jiné pro Lotyšsko nebo Slovensko. Má také objednávku na výrobu elektrických vlaků s rychlostí 200 km/h pro dopravce Arriva na linku mezi Prahou a západem Čech. Uzavřela také zakázku na až 31 vozidel příměstského metra ve Švédsku.

V minulém roce se také podařilo dodat prvních 20 tramvají do Prahy. Na německém trhu dosud prodala 300 tramvají pro 11 měst.

Mimo kolejovou dopravu dodá firma až 61 trolejbusů do německého Esslingenu, dalších 70 vozidel poputuje do estonského Tallinu a až 75 do bulharské Sofie. Zakázky získala i v Česku v Teplicích, Jihlavě, Chomutově a Ústí nad Labem.

V oblasti servisu skupina dosáhla tržeb 7,3 miliardy korun, a to zejména v opravnách v Šumperku a Martinově. Objem nových zakázek na komponenty přesáhl 9,1 miliardy korun.

Po loňské vlně rozšiřování výrobních kapacit dosáhla Škoda podle Novotného stavu, kdy může navýšit produkci bez nutnosti dalších zásadních investic. „V posledních letech jsme na rozšíření výroby proinvestovali celkem 2,6 miliardy korun,“ dodal Novotný.

Škoda Group zaměstnává 10.000 lidí v několika výrobních závodech v Česku, Finsku a Turecku. Obchodní zastoupení má také v Německu, Itálii, Rakousku, Belgii, Polsku, Maďarsku a na Ukrajině. Škoda Group je součástí investiční skupiny PPF.

Zdroj: ČTK

1...345...1 251Strana 4 z 1 251

Logistický kalendář

CILF

Zobrazit kalendář