Domů Blog Strana 41

Vozy MHD loni v ČR přepravily 1,98 miliardy cestujících, podobně jako předloni

Praha 5, ulice U Trezorky, autobus SOR NB 12, linka 137

Dopravní prostředky městské hromadné dopravy (MHD) v Česku loni přepravily 1,98 miliardy cestujících, podobně jako předloni, kdy městskou dopravu využilo 1,96 miliardy lidí. Loňský počet dosahuje 89 procent přepravených z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy MHD cestovalo 2,23 miliardy cestujících. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu.

Loňské výsledky MHD podle předsedy Sdružení dopravních podniků ČR Tomáše Pelikána potvrzují stabilizaci zájmu o veřejnou dopravu. Lidé se podle něj do vozů MHD po pandemii postupně vrací. „Pandemie covidu-19 přinesla zásadní změny zejména v oblasti pracovních návyků. Mnozí zaměstnavatelé i nadále umožňují práci z domova, čímž se snížil počet každodenních dojíždějících,“ řekl Pelikán ČTK.

Přepravní výkony české MHD, tedy součet vzdáleností, na kterou byli přepraveni jednotliví cestující, loni činily 9,86 miliardy kilometrů. „V oblasti přepravních výkonů zaznamenáváme pozitivní trend téměř tříprocentního meziročního růstu, což odráží úsilí dopravních podniků o kvalitní a spolehlivé služby včetně obnovy vozového parku a rozvoje infrastruktury,“ uvedl Pelikán.

Nejvíce cestujících loni MHD využilo ve čtvrtém čtvrtletí, nejméně ve třetím. Stejně tak nejvíce kilometrů cestující urazili ve čtvrtém a nejméně ve třetím čtvrtletí.

Zdroj: ČTK

Dodávky energie ve Španělsku jsou téměř obnoveny

Dodávky elektrické energie ve Španělsku a Portugalsku, které v pondělí zasáhl celostátní výpadek proudu, jsou téměř zcela obnoveny. Asi z 90 procent už fungují také mobilní sítě, problémy ale přetrvávají na železnici, informují místní média. Španělská policie včera dopoledne oznámila, že z hlediska bezpečnosti proběhla noc normálně a že nikde v zemi nezaznamenala incidenty stran veřejného pořádku.

Španělská energetická společnost Red Eléctrica uvedla, že na základě předběžného šetření vylučuje jako příčinu blackoutu kybernetický útok. „Dnes ráno jsme došli k závěru, že nešlo o žádné vniknutí do řídicích systémů elektrické sítě,“ uvedla firma, která má na starost elektrickou infrastrukturu v zemi. Dodala ale, že „toto nejsou definitivní závěry“ a že příčiny se vyšetřují. Před výpadkem byl systém stabilní a zabezpečený, uvedla Red Eléctrica.

Bezprecedentní blackout postihl Pyrenejský poloostrov v pondělí kolem 12:30 místního času (12:30 SELČ). V některých oblastech se situace začala lepšit kolem 17:00 a asi ve 23:00 španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že dodávky elektřiny jsou obnovené z téměř 50 procent. Dnes ráno společnost Red Eléctrica oznámila, že situace v dodávkách byla v sedm hodin v normálu z 99,95 procent.

V mnoha oblastech Španělska však trvají problémy v železniční dopravě. Společnost Renfe dopoledne uvedla, že jsou stále omezeny spoje z Madridu do několik měst na severu, západě a jihozápadě země. Postupně se obnovuje provoz na tratích z metropole do Barcelony, Valencie, Sevilly či Málagy. V severošpanělské Galicii ale například vlaky společnosti Renfe nejezdí vůbec. Vysokorychlostní vlaky mezi Barcelonou a Madridem jezdí, ale mají zpoždění, napsala hodinu před polednem agentura EFE.

Madridské metro zahájilo provoz v osm ráno s výjimku jedné linky, v 10:42 bylo oznámeno, že už jezdí i tato linka. Deník El País dnes napsal, že pondělní výpadek zastavil 44 souprav madridského metra v tunelech, z nichž muselo být evakuováno 150.000 lidí.

Barcelonské metro, které kvůli výjimečné situaci fungovalo v omezeném provozu celou noc, nad ránem už mělo v úplném provozu všechny linky. Nicméně příměstské vlaky do Barcelony se kolem 06:30 zcela zastavily, krátce před poledne místní úřady oznámily, že začaly jezdit první spoje, stále ale v omezeném režimu.

Výpadek elektřiny způsobil také problémy v telekomunikacích. Dnes dopoledne společnost Vodafone oznámila, že obnovila mobilní služby 95 procentům zákazníků, firma Telefónica vrátila do normálu služby z 90 procent. Situace ale není stejná ve všech regionech, například v Galicii jsou mobilní služby obnoveny jen asi z poloviny, zatímco v Madridu či Baskicku fungují téměř stoprocentně.

Blackout postihl pouze pevninské Španělsko, Baleárské a Kanárské ostrovy výpadek elektřiny v pondělí nezaznamenaly. Nicméně večer vláda Kanárských ostrovů aktivovala nouzový plán kvůli výpadku mobilních sítí, jejichž provoz se podařilo obnovit z 99 procent až dnes ráno.

Výpadkem elektřiny bylo zasaženo i Portugalsko, kde byly dodávky zcela obnoveny dnes dopoledne. Rovněž metro v Lisabonu začalo opět jezdit téměř normálně a vlaky, letiště a přístavy v zemi se vrátily k normálnímu provozu.

S pondělním výpadkem se ve Španělsku rychleji podařilo vypořádat Baskicku, které leží na severu země, a to díky dodávkám elektřiny ze sousední Francie.

Lídr největší španělské opoziční strany Alberto Núňez Feijóo dnes kritizoval premiéra Sáncheze za to, že nevyhlásil v pondělí okamžitě po blackoutu nouzový stav v celé zemi. Podle šéfa Lidové strany (PP) Feijóa nebylo správné, že vláda aktivovala nouzový plán jen v autonomních regionech, které o to požádaly.

Zdroj: ČTK

Začala homologace nové tramvaje Škoda 52T bez cestujících

Po provedení nezbytných technických zkoušek a ověřovacích jízd novou tramvají Škoda 52T ev. č. 9503 začala první fáze homologace tohoto typu vozidla pro provoz v ČR podle podmínek, které stanovil Drážní úřad ČR.

V první fázi bez cestujících musí tramvaj najezdit celkem 20 tisíc kilometrů, z toho první polovinu bez zátěže, druhou polovinu s různou zátěží. Homologační jízdy budou probíhat mimo jízdní řády v celé pražské tramvajové síti, v režimu 24/7 mimo nezbytné kontroly. Tramvaj řídí proškolení řidiči DPP. DPP i Škoda Group očekávají dokončení první fáze homologačních jízd v průběhu letošního léta. Poté bude následovat druhá fáze homologace vozidla, a to zkušební jízdy s cestujícími, kde Drážní úřad ČR stanovil nájezd dalších 20 tisíc kilometrů.

Zdroj: DPP

Bruselské společné prohlášení o kombinované dopravě : Don’t leave Combined Transport Behind

Signatáři tohoto prohlášení zastupující odvětví železniční dopravy, vnitrozemských vodních cest, námořní dopravy a intermodální dopravy vítají politickou agendu, kterou předložil předseda Komise a která byla převedena do pověřovacích dopisů sboru komisařů. Vítáme zejména potřebu zvýšit konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím čistého průmyslu a posílením jednotného trhu a zároveň sledovat cíle stanovené na podporu vyšší energetické účinnosti a nižší závislosti EU na dovážených fosilních palivech. Vítáme rovněž cíl zvýšit odolnost EU s ohledem na vnější hrozby, které sahají od geopolitických až po hrozby spojené se změnou klimatu.

Návrhy na zlepšení výkonnosti nákladní dopravy v Evropě vyžadují holistický přístup a musí zohlednit důležité cíle a normy, které moderní společnosti sledují, od bezpečnostních norem, sociálních norem, energetické účinnosti, odolnosti a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství. Kombinovaná doprava má jedinečnou a prokázanou schopnost přispívat ke všem těmto cílům a zároveň zvyšovat konkurenceschopnost EU.

Návrh na revizi směrnice o kombinované dopravě (CTD) byl předložen v balíčku týkajícím se nákladní dopravy šetrnější k životnímu prostředí spolu s revizí směrnice o hmotnostech a rozměrech (WDD), přičemž tato směrnice má výslovný cíl – mimo jiné – zlepšit interoperabilitu a podpořit intermodální nákladní dopravu. Tyto dva právní akty jsou vzájemně závislé, protože změna parametrů WDD může mít dopad na kompatibilitu a tím i na provozní podmínky vyžadované kombinovanou dopravou. Proto je třeba tyto dva legislativní návrhy posuzovat souběžně.

Vyzýváme evropské zákonodárce, zejména Evropský parlament a Radu Evropské unie, aby:

  • Uznat značné úspory nákladů, které kombinovaná doprava nabízí společnosti jako celku, zejména díky vyšší energetické účinnosti, bezpečnosti a větší odolnosti díky lépe propojeným sítím a zároveň snižuje znečištění, přetížení dopravy (které již nyní stojí více než 1 % HDP EU ročně) a závislost EU na dovážených fosilních palivech;
  • Zahájit první čtení směrnice o kombinované dopravě v Evropském parlamentu a zároveň pokračovat v jednáních v pracovní skupině Rady pro pozemní dopravu – souběžně se směrnicí o vahách a rozměrech.
  • Vyhnout se řešením, která ustupují od současného stavu tím, že zavádějí pobídky nebo vynechávají platná ustanovení, které vedou k nárůstu přeprav po delších silničních úsecích nebo k opačnému přechodu zátěže na úkor železniční nákladní dopravy, pobřežní plavby a vnitrozemské vodní dopravy.

Je třeba posílit spolupráci mezi železniční dopravou, vnitrozemskou vodní cestou a pobřežní plavbou, včetně námořních přístavů EU, aby se zlepšila odolnost dopravního systému EU a zajistilo se, že bude připraven podpořit posílené civilní a vojenské služby mobility, kde tyto druhy dopravy hrají výjimečnou úlohu. Jedná se o další jedinečný vedlejší přínos: kombinovaná doprava může přinést velmi mnoho v souladu s politickými cíli EU.

S ohledem na záměr spoluzákonodárců pokročit ve směrnici o vahách a rozměrech a ze všech výše uvedených důvodů je prosba signatářů tohoto dokumentu následující: „Neopouštějte kombinovanou dopravu“

Pokrok bez kombinované dopravy prohloubí již tak značně nevyvážené podmínky mezi jednotlivými druhy dopravy, a to na úkor politických cílů, k jejichž sledování se EU zavázala.

Signatáři:

UNIFE: Evropský železniční průmysl (www.unife.org)

Zdroj: ŽESNAD

Rozšiřujeme služby Portálu dopravy pro řidiče z povolání

Ministerstvo dopravy rozšiřuje portfolio služeb Portálu dopravy pro řidiče o možnost elektronického podání žádosti o vydání řidičského průkazu s vyznačenou způsobilostí řidiče a dále vydání karty řidiče do digitálního tachografu.

Podat elektronickou žádost o vydání řidičského průkazu s vyznačenou profesní způsobilostí může řidič, který je profesně způsobilý a řádně absolvoval pravidelné školení v rozsahu 5 x 7 hodin. Bude mu již vydaný řidičský průkaz i s novou platností profesní způsobilosti řidiče,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Portál dopravy ale také už umožňuje podat žádost o vydání řidičského průkazu i pro řidiče, který nebude mít zájem být dále profesně způsobilý, ale chce vydat nový řidičský průkaz z důvodu končící platnosti původního dokladu. „Doporučujeme veškeré informace, které se řidiči při výběru elektronického podání žádosti nabídnou/zobrazí, prostudovat, aby podání žádosti skutečně odpovídalo tomu, o co řidič žádá. Umožněna je samozřejmě také elektronická žádost z důvodu odcizení, ztráty nebo změny osobních údajů,“ doplňuje ministr Kupka.

Nový řidičský průkaz nebo kartu řidiče si řidič následně vyzvedne na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, kam směřoval svou žádost při elektronickém podání.

Zcela nově je také možné elektronicky požádat o vydání nové karty řidiče do digitálního tachografu, o její obnovu v případě skončení platnosti původního dokladu nebo potřeby změny osobních údajů, popřípadě o vydání tzv. náhrady karty v případě ztráty původní karty, jejího odcizení, či v případě její nefunkčnosti z důvodu poškození.

Při využití jakékoliv elektronicky podané žádosti prostřednictvím Portálu dopravy je žadatel zvýhodněný 20% snížením správního poplatku.

Rozšířením o nové služby tudíž usnadňujeme život řidičům nejen tím, že nemusí chodit podávat žádost na úřad, ale ušetří i na správním poplatku.

Ministerstvo dopravy v současnosti aktivně pracuje na umožnění zaslání řidičského průkazu či karty řidiče do digitálního tachografu do samoobslužného výdejního boxu nebo na výdejní místo s online úhradou příslušných správních poplatků. Řidič tak bude moci od 1. 7. 2025 absolvovat pro vybrané životní situace celý proces bez nutnosti návštěvy úřadu.

Vývoj, rozvoj a provoz Portálu dopravy zajišťuje státní podnik CENDIS. Digitalizaci resortních agend koordinuje Architektonická a projektová kancelář při Ministerstvu dopravy.

Zdroj: MDCR

Čeští letečtí dopravci loni přepravili 5,1 milionu lidí, meziročně o pětinu více

Čeští letečtí dopravci loni přepravili téměř 5,1 milionu cestujících, což bylo meziročně o téměř pětinu více. Vyplývá to z předběžných statistik ministerstva dopravy zveřejněných na webu Českého statistického úřadu. Podle mluvčího resortu Františka Jemelky ministerstvo do statistiky zahrnuje výkony Českých aerolinií (ČSA) a Smartwings. Se Smartwings z českých letišť loni letělo 4,3 milionu cestujících. Od podzimu zajišťují Smartwings i lety ČSA.

Množství cestujících přepravených letecky českými dopravci za loňský rok dosahuje téměř 74 procent počtu z roku 2019 před pandemií covidu-19, kdy s českými aerolinkami letělo 6,9 milionu cestujících. Nejvíce cestujících, 7,3 milionu, čeští dopravci přepravili v roce 2011.

Přepravní výkony českých leteckých dopravců, tedy součet vzdáleností, na kterou byli letecky přepraveni jednotliví cestující, loni činily 11 miliard kilometrů. Meziročně vzrostly o zhruba 17 procent.

Nejvíce cestujících přepravili dopravci ve třetím čtvrtletí loňského roku, nejméně v prvním. Stejně tak nejvíce kilometrů cestující urazili ve třetím a nejméně v prvním kvartálu.

Česká letecká společnost Smartwings na trhu působí od roku 1997, dříve pod názvem Travel Service. Postupně z pozice jedničky na českém leteckém trhu vytlačila České aerolinie a nakonec se stala jejich mateřskou společností. České aerolinie vznikly v roce 1923 jako Československé státní aerolinie.

Společnost Smartwings se loni v únoru vrátila pod kontrolu českých akcionářů, téměř poloviční podíl zprostředkovaně vlastněný čínskou společností CITIC koupila česká firma Prague City Air majitelů Smartwings Group Jiřího Šimáně a Romana Vika.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy požádá vládu o převod 2,7 mld. Kč z fondu ŘSD státu

O převod 2,7 miliardy korun z fondu státního podniku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) do státního rozpočtu ve středu požádá vládu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pokud kabinet rozhodne o převodu těchto peněz státu, může ministerstvo zažádat o navýšení svých výdajů. Kupka ve středu vládu požádá také o navýšení rozpočtu resortu dopravy o 2,5 miliardy korun, které použije v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). ČTK to řekla mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl.

„Podle zákona mohou být peníze z fondu zakladatele státního podniku převedeny do státního rozpočtu nebo do rozpočtu státních fondů, pokud s tím souhlasí vláda. Tyto peníze mohou být také použity na pokrytí potřeb podniku,“ uvedla Mühl. V případě schválení převodu částky 2,7 miliardy korun může ministerstvo podle mluvčí zažádat o navýšení svého rozpočtu.

„(Ministerstvo dopravy) zároveň žádá o navýšení výdajů svého rozpočtu o 2,5 miliardy Kč, které budou použity na posílení rozpočtu SFDI,“ řekla Mühl. Peníze podle ní SFDI použije na pokrytí deficitu v rozpočtu fondu.

Zakladatel státního podniku má podle zákona právo rozhodnout o tom, že podnik vytvoří a bude spravovat fond zakladatele. Zakladatel pak rozhoduje, jakou část zisku podnik do fondu převede. O použití těchto peněz pak může zakladatel rozhodnout po souhlasu vlády.

Zdroj: ČTK

V Česku nyní rostou prodeje elektromobilů nejvíce z celé EU

O 141 procent více nových osobních elektromobilů než ve stejném období loňska se letos během prvního čtvrtletí zaregistrovalo do provozu na území České republiky. To podle statistických údajů Evropského sdružení výrobců automobilů řadí naši zemi na první místo ze všech členských zemí Evropské unie.

Přitom i v jiných státech poptávka po vozech s tímto pohonem roste. Například v Německu byl meziroční nárůst registrací 39 procent, v Belgii 30 procent. Naopak například Francie zaznamenala pokles o necelých 7 procent. V celkovém součtu činil evropský růst registrací více než 23 procent a jejich tržní podíl přesáhl 15 procent. To je v současnosti více než mají automobily s dieselovým motorem (9,5 procenta). Tuto kategorii vozidel pozvolna dohánějí i plug-in hybridy (v současnosti mají 7,6 procenta)

Jenže, věc má i druhou stránku. Podíl elektromobilů na celkovém trhu s novými auty v Česku je stále jen lehce nad pěti procenty. Přitom v Dánsku se nyní prodávají dvě ze tří nových aut s plně elektrickým pohonem, v Nizozemsku a Finsku pak jedno ze tří.

Horší podíl než našich pět procent má v současnosti jen pět zemí EU. Konkrétně jde o Itálii, Bulharsko, Slovensko, Polsko a Chorvatsko.

Zdroj: ČTK

Míra neobsazenosti zůstává na stejné úrovni, a svědčí tak o stabilitě trhu

Industrial Research Forum oznamuje údaje o trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi v 1. čtvrtletí 2025

• Celková nabídka moderních průmyslových prostor dosáhla 12,44 milionu m2
• Poptávka po průmyslových prostorách zůstává silná, hrubá realizovaná poptávka dosáhla
511 600 m2
• Na konci Q1 2025 bylo v České republice v aktivní výstavbě téměř 1,07 milionu m2 průmyslových ploch
• Nově zahájená výstavba vzrostla na 243 000 m2, což je nejvyšší objem od Q3 2023
• Míra neobsazenosti zůstala na úrovni 3,1 %
• Průměrné nejvyšší dosahované nájemné v Praze zůstalo stabilní a činilo přibližně 7,00 – 7,50 eur za m2 měsíčně

KOMENTÁŘ

James Fitzgerald, regionální vedoucí oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí, iO Partners:
„Český trh průmyslových nemovitostí nadále ukazuje svou sílu a odolnost – stabilní, spolehlivý a plný potenciálu. Pevné základy,
které sektor vybudoval za poslední desetiletí, podporují pokračující růst a důvěru v tento sektor.“

CELKOVÁ NABÍDKA PRŮMYSLOVÝCH PROSTOR V ČR

Celková plocha moderních průmyslových prostor určených k pronájmu v České republice dosáhla 12,44 milionu čtverečních metrů.
Na trh bylo dodáno celkem 134 900 m2 skladových ploch v 6 průmyslových parcích. To představuje 26% nárůst ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziročně nová nabídka poklesla o 9 %. V době dokončení byly všechny projekty již předpronajaty.
Největší dokončenou průmyslovou halou v prvním čtvrtletí roku 2025 byla nová budova v Panattoni Park Ostrov – North (57 200 m²), která byla v době dokončení plně pronajata výrobní společnosti ZF. Druhým největším dokončeným projektem bylo rozšíření Garbe
Park České Budějovice (29 500 m²), které si pronajala společnost NOBO AUTOMOTIVE. Třetí největší dokončený projekt se nachází v Panattoni Park Ostrov South (27 000 m²) a byl pronajatý společností WITTE Automotive.

PROJEKTY VE VÝSTAVBĚ

Na konci prvního čtvrtletí roku 2025 bylo v aktivní výstavbě celkem 1 066 800 m2 skladových a výrobních prostor, což představuje nárůst mezičtvrtletně (+ 8 %) i meziročně (+ 20 %). Přibližně 26 % z celkové plochy ve výstavbě se nachází v Praze a Středočeském
kraji, následuje Karlovarský kraj s podílem 25 %. Podíl spekulativní výstavby klesl na 28 %. V průběhu 1. čtvrtletí 2025 byla zahájena výstavba 243 000 m2 moderních průmyslových prostor, přičemž pouze 14 % těchto prostor se začalo stavět spekulativně.
Kromě toho je na trhu přibližně 500 000 m2 prostor ve stavu shell & core, které čekají na dokončení po zajištění nájemce.

REALIZOVANÁ POPTÁVKA

Hrubá realizovaná poptávka (včetně renegociací) dosáhla v prvním čtvrtletí 511 600 m2. To představuje významný nárůst ve srovnánís předchozím čtvrtletím (+ 152 %). Meziročně se hrubá poptávka zvýšila o 18 %. Podíl renegociací na celkové hrubé realizované poptávce vzrostl na 62 %, oproti 50 % v předchozím čtvrtletí. To bylo výrazně ovlivněno největší transakcí tohoto čtvrtletí, renegociací o velikosti 147 600 m2.
Čistá poptávka činila v prvním čtvrtletí roku 2025 celkem 193 600 m2, což představuje mezičtvrtletní pokles o 11 %. Avšak ve srovnání se stejným obdobím minulého roku je tento výsledek o 36 % vyšší. Největší novou transakcí v prvním čtvrtletí roku 2025 byl předpronájem v Industrial Park Nymburk o velikosti 40 000 m2, který podepsala výrobní společnost Linde Wiemann. Druhá největší nově realizovaná transakce byla podepsána v CTPark Brno Líšeň, kde si společnost Rohlík CZ předpronajala celkem 17 700 m2. Třetí největší novou transakcí se stal nový pronájem v CTPark Prague East, který podepsala nezvěřejněná společnost na celkovou plochu 17 200 m2. Největší renegociaci (147 600 m2) v prvnímu kvartálu uzavřela logistická společnost v industriálním areálu Prologis Park Prague-Jirny.

NEOBSAZENOST

Na konci prvního čtvrtletí roku 2025 činila míra neobsazenosti v České republice 3,1 %, což představuje nepatrný mezičtvrtletní pokles o 4 bazické body. Ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2024 míra neobsazenosti vzrostla o 102 bazických bodů. Celkově je na trhu v současné době 381 100 m2 moderních průmyslových prostor připravených k okamžitému nastěhování. Neobsazenost průmyslových skladových prostor v Praze a Středočeském kraji je lehce nižší než celostátní míra a na konci 1. čtvrtletí 2025 dosáhla 3,0 %.

NÁJEMNÉ

Nejvyšší dosahované nájemné průmyslových a logistických nemovitostí (tzv. prime headline) v České republice bylo v prvním čtvrtletí roku 2025 stabilní na úrovni 7,00–7,50 eur/m2/měsíc. Ve vybraných lokalitách mimo Prahu nájemné následuje podobný vývoj,
momentálně na úrovni okolo 5,70–6,60 eur/m2/měsíc. Výše nájemného za kancelářské vestavky dosahuje 9,50–12,50 eur/m2/měsíc.
Obvyklá výše servisních poplatků se pohybuje mezi 0,75–1,00 eur/m2/měsíc.

Industrial Research Forum

Industrial Research Forum bylo založeno v roce 2010 s cílem poskytovat co možná nejúplnější, nejpřesnější a nejtransparentnější data o vývoji českého trhu se skladovými a výrobními nemovitostmi. Členové Industrial Research Fora, společnosti CBRE, Colliers,
Cushman & Wakefield a iO Partners, sdílejí základní informace o vývoji trhu a věří, že založení Industrial Research Fora přispěje ke zlepšení transparentnosti trhu. Společnost JLL uzavřela partnerskou smlouvu se společností iO Partners v České republice, a to k 1. červenci 2023. iO Partners garantuje kontinuitu v poskytování realitních služeb z pozice preferovaného partnera JLL v regionu střední a východní Evropy.

Pro další informace kontaktujte členy Industrial Research Forum:
Definice:
Celková výměra a nová nabídka:
Moderní skladové a výrobní prostory třídy A stavěné a vlastněné developerem nebo investorem za účelem pronájmu třetím stranám. Nezahrnuje
nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem. Nová nabídka zahrnuje výše zmíněné prostory dokončené v daném období, včetně kancelářských
vestavků.

Projekty ve výstavbě:
Moderní skladové a výrobní developerské projekty třídy A, které se během sledovaného období aktivně staví za účelem následného pronájmu třetím
stranám. Nezahrnují se projekty ve stavu shell & core ani nemovitosti vlastněné koncovým uživatelem.

Realizovaná poptávka:
Realizovaná poptávka je celková plocha před/pronajatá za určité období. K realizování poptávky dochází v momentě, kdy je podepsána smlouva o pronájmu nebo smlouva o budoucím pronájmu. Započítávány jsou pouze dlouhodobější pronájmy (delší než jeden rok). Hrubá realizovaná poptávka zahrnuje i renegociace a podnájmy. Čistá realizovaná poptávka oproti tomu počítá nově uzavřené smlouvy a rozšíření stávajících prostor v rámci
existujících smluv, či předpronájmy.

Nejvyšší dosahované nájemné:
Představuje nejvyšší nájemné, které lze ke konci sledovaného čtvrtletí dosáhnout za skladové prostory nejvyšší kvality a technické specifikace v nejatraktivnější lokalitě na trhu. Nájemné je uváděno pro jednotku s 5 000 m² hrubých vnitřních ploch, se stropní výškou přesahující 8 metrů, využívanou primárně pro distribuci a skladování a s délkou pronájmu pět let. Vybrané primární lokality mimo Prahu zahrnují 3 hlavní uzly (Plzeň, Brno a Ostrava)

Míra neobsazenosti:
Podíl fyzicky volných prostor v dokončených budovách z celkové výměry skladových a průmyslových prostor včetně kancelářských vestavků a zázemí.

Zdroj: iO Partners

Cyklistická sezona startuje. S ní ale přichází i nárůst nehod, nejrizikovější jsou křižovatky

S prvními jarními měsíci přichází v Česku každoroční cyklistický boom. Na silnicích potkáváme cyklisty na silničních nebo městských kolech, v terénu jezdce na horských či trekingových kolech. Elektrokola navíc otevírají svět cyklistiky i seniorům nebo lidem, kteří si dříve na šlapání netroufali. Města investují do nových cyklostezek. Češi zkrátka kola milují. Podle analýzy Portálu nehod však došlo za posledních 15 let k téměř 62 tisícům nehod s účastí cyklisty. Největším rizikem jsou přitom rušné městské křižovatky – právě tam dochází k nejvážnějším střetům s automobily.

 

„Cyklista patří mezi nejzranitelnější účastníky silničního provozu – zejména tam, kde se musí o prostor dělit s automobily. A právě zde často dochází k fatálním střetům. Následky bývají vážné. Podle analýzy Portálu nehod za období let 2010–2015 končí téměř tři čtvrtiny cyklistických nehod (73,5 %) lehkým zraněním, více než 9,5 % těžkým zraněním a 1,51 % bohužel smrtí,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje.

Od roku 2010 do roku 2024 se na českých silnicích stalo téměř 62 tisíc dopravních nehod, při nichž figuroval cyklista. Vyplývá to z aktuální analýzy Portálu nehod, který dlouhodobě sleduje riziková místa na českých komunikacích. Více než třetina všech cyklistických nehod (26,5 tisíce) se obešla bez účasti dalších vozidel nebo osob. Šlo například o pády způsobené nezvládnutým řízením, náhlou zdravotní indispozicí nebo přehlédnutím nerovnosti v terénu. Největší podíl nehod však připadá na střety cyklistů s motorovými vozidly.

 

Srážky často pramení z domněnek. A ty na silnici neplatí

Nehody mezi cyklisty a řidiči nebývají výsledkem jedné chyby – často jde o souhru několika faktorů. Společným jmenovatelem bývá nedostatečné vnímání druhého. Cyklista předpokládá, že ho řidič vidí. Řidič zase spoléhá na to, že cyklista pojede opatrně. Tento klam obou stran je častou příčinou střetu. Místo vzájemného očekávání by měl na silnici platit princip: „Počítej s nejhorším – a jednej bezpečně.“

„Podle naší analýzy je v téměř 53 % případů příčinou nehody nesprávný způsob jízdy. Druhou nejčastější příčinou, která stojí za bezmála třetinou všech kolizí (28,85 %), je nedání přednosti v jízdě. Typicky jde o situace, kdy cyklista nebo řidič nerespektuje značku ‚Dej přednost v jízděְ‘, odbočuje vlevo bez ohledu na protijedoucí vozidla nebo vjíždí z vedlejší silnice na hlavní bez patřičné opatrnosti,“ uvedla datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

 

Největší riziko je v létě, o víkendu a odpoledne

Nehody cyklistů s automobily nejsou rovnoměrně rozloženy během roku ani dne. Statistiky jasně ukazují, že existují období, kdy riziko výrazně narůstá. Kromě počtu cyklistů na silnicích hrají roli i světelné podmínky, počasí a psychologické faktory, jako je spěch nebo únava.

S příchodem jara roste počet cyklistů – a s tím i pravděpodobnost střetů. Nejčastěji dochází ke kolizím během letních měsíců, kdy je provoz nejhustší. Vrchol nehodovosti přichází v červenci, kdy cyklisté figurují téměř v 8 % všech dopravních nehod. Velmi rizikový je i srpen s podílem 7,39 %. Letní měsíce jsou pro cyklisty nebezpečné – lidé vyrážejí na výlety, jezdí rychleji a často v neznámém terénu. Naopak v zimě je sice cyklistů méně, ale jejich viditelnost bývá horší. Navíc hrozí smyk, podklouznutí a zpomalené reakce – jak u cyklistů, tak u řidičů.

Z pohledu dnů v týdnu je nejvíce nehod hlášeno v pátek. Pokud se ale podíváme na podíl cyklistických nehod vůči celkové nehodovosti, vycházejí jako nejrizikovější víkendy. Právě tehdy tvoří cyklistické nehody přes 5,3 % všech dopravních kolizí – i kvůli většímu množství rekreačních jezdců. Výrazný vliv má i denní doba. Nejvíce cyklistických nehod se odehrává odpoledne mezi 15. a 18. hodinou – tedy v době, kdy je provoz nejhustší, přibývá únavy a soustředění často polevuje.

 

Kde cyklisté bourají nejčastěji? V čele je Moravskoslezsko, nejrizikovější je ale Zlínský kraj

Data Portálu nehod ukazují, že cyklistické nehody nejsou rovnoměrně rozloženy napříč republikou. Za posledních patnáct let se nejvíce nehod stalo v Moravskoslezském kraji, kde bylo zaznamenáno 8 404 případů. Následují Středočeský kraj (6 506), Jihomoravský (6 477) a Olomoucký kraj (6 079).

„Z pohledu podílu cyklistických nehod na celkové nehodovosti však vychází jako nejrizikovější Zlínský kraj – cyklisté tam figurují v 8,64 % všech dopravních nehod. Nadprůměrné hodnoty vykazují také Olomoucký (7,98 %) a Jihočeský kraj (7,88 %), což naznačuje, že v těchto regionech jsou cyklisté oproti jiným krajům častějšími účastníky kolizí,“ komentuje Petra Marková.

Ještě zajímavější je pohled do konkrétních okresů. Absolutně nejvíce cyklistických nehod bylo zaznamenáno v okrese Olomouc (2 429 případů), dále v Opavě (1 879) a Frýdku-Místku (1 734). Pokud se ale zaměříme na relativní rizikovost, vycházejí nejhůře okresy Břeclav (12,7 %), Hodonín (12,4 %) a Jindřichův Hradec (12,3 %).

„Jde o regiony, kde se jízda na kole těší velké oblibě – často i díky rozvinuté síti vinařských nebo turistických stezek. Kombinace vysokého počtu cyklistů a běžného silničního provozu pak přináší zvýšené riziko střetů,“ vysvětluje Petra Marková z Portálu nehod.

 

Rizikové křižovatky

A která místa patří mezi nejrizikovější? Podle dat Portálu nehod mají jedno společné – jde o frekventované křižovatky v centrech měst.

Jednou z nich je například kruhový objezd v Prostějově na křižovatce ulic Krasická a V Polích. Krasická ulice je frekventovaný tah navazující na centrum města i další části Prostějova. Křižovatka bývá plná dopravy – od osobních aut přes cyklisty a chodce až po MHD. Za poslední dva roky se zde staly čtyři nehody cyklistů s auty, jejichž příčinou bylo ve všech případech nedání přednosti.

Další rizikovou lokalitu pro cyklisty najdeme v Hradci Králové – konkrétně na křižovatce ulic Pouchovská a Severní, v blízkosti železniční zastávky Hradec Králové. Jde o napojení městské čtvrti na průmyslovou a obchodní zónu. Křižovatka se nachází v oblasti s velmi intenzivním provozem, a to jak osobní, tak nákladní i veřejné dopravy. Za poslední dva roky zde došlo ke třem nehodám cyklistů.

V Praze je pak pro „kolaře“ rizikový zejména kruhový objezd ve Strašnicích – na velmi vytížené ulici V Olšinách, v místě křížení s ulicí Solidarity. Nachází se v hustě obydlené části města, v blízkosti základní školy. Za poslední dva roky zde došlo ke třem nehodám cyklistů a ve všech případech bylo příčinou nehody nedání přednosti v jízdě.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Logistický kalendář