Domů Blog Strana 413

Výroba obalů z vlnité lepenky zaznamenala v roce 2022 pokles

Produkce výrobců vlnitých lepenek klesla v roce 2022 o 4,2 %. Obrat však byl vzhledem k vyšším cenám na základě dramaticky rostoucích nákladů vyšší. Návrh Evropské unie chce omezit výrobu jednorázových obalů.

Výrobci vlnitých lepenek prodali v roce 2022 množstevně o 4,2 % méně obalů a jiných produktů z vlnité lepenky. Dodávky na tuzemský trh klesly o 6,8 %, export vzrostl o 1,3 %. Pro srovnání je však podle SVVL nutno vzít v úvahu, že obalový průmysl dosáhl v roce 2020 a 2021 ještě výraznějšího nárůstu objemu prodeje. Export vlnité lepenky činil zhruba 30 %, a to hlavně do sousedních zemí. Import vlnité lepenky je podle ČSU nižší než export. Obrat výrobců naopak rostl kvůli vysokým cenám surovin, energie a dopravy, které výrobci museli do cen obalů promítnout.

Spotřeba obalů z vlnitých lepenek víceméně kopíruje celkový ekonomický vývoj, hlavně v oblasti maloobchodního prodeje včetně e-commerce. Tuzemský maloobchodní obrat vykázal v loňském roce výrazný pokles, který pokračoval i v roce letošním. Spotřeba domácností, a tedy i maloobchodní tržby, jsou pod nepříznivým tlakem vysoké inflace a poklesu reálných mezd.

Pokles poptávky po obalech proto přetrvává i letos, první čtyři měsíce dodali členové SVVL množstevně o 11 % obalů a jiných výrobků z vlnité lepenky méně než ve stejném období v loňském roce. I tento pokles odpovídá poklesu objemu maloobchodního prodeje.

V současné době je v EU a v členských zemích projednáván návrh Evropské komise o novém nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Návrh má, mimo jiné, za cíl snížit množství obalů a obalových odpadů, nahrazení jednorázových plastových obalů opakovaně použitelnými a plně recyklovatelnými obaly. Návrh se setkal s velkou kritikou také v ČR, mimo jiné proto, že nejsou zpracovány dostatečné studie o dopadu na životní prostředí a klima. V návrhu je mnoho dalších nejasností. „Ze strany SVVL jsme rádi, že Evropská komise uznala vysoce recyklovatelné a recyklované jednorázové lepenkové obaly za alternativu k opakovanému použití plastových obalů. Doufáme, že stejně tak to bude vnímat i Evropský parlament. Ve dvou nedávných studiích o elektronickém obchodu a přepravních obalech dokázala vlnitá lepenka ve specifických srovnávacích případech převážit nad opakovaně použitelnými obaly. V této souvislosti považujeme často se vyskytující tvrzení, že opakovaně použitelné obaly jsou ekologicky vždy lepší volbou, za mýtus“, komentuje SVVL.

I když velký podíl vyhozených obalů je z papíru a lepenky, je tento typ obalů jednoznačně a vzorně cirkulární a udržitelný. Lepenkové obaly jsou v EU recyklovány více než všechny ostatní materiály dohromady. V Česku je to 88 %. Vyhozené obaly pak nejsou odpadem, ale surovinou pro další obaly. Získaný recyklát se znovu používá při výrobě nových obalů z vlnité lepenky, které jsou jím tvořeny průměrně z téměř 90 %. Co se nedostane do recyklátu a skončí například v přírodě, rozloží se biologicky za pár týdnů. Velmi malé procento používané primární suroviny ze dřeva je díky certifikaci FSC získáno jen z tzv. dobře vedených lesů, což mimo jiné vede k růstu lesních porostů v Evropě a ne naopak.

SVVL namítá, že povinné kvóty opakovaného použití obalů bez ohledu na materiál nemohou být řešením. „V praxi by dokonce mohly donutit obalový průmysl, aby používal méně udržitelnou variantu. Opakovaně použitelné obaly v oblasti dopravy, včetně e-commerce, vyžadují složitou logistiku, zvyšují nezbytný objem přepravy, zhoršují dopad na životní prostředí a vyžadují navýšení skladovacích kapacit a rozšíření skladovací infrastruktury, protože takové obaly bude nutno sbírat, vracet a opravovat. Pokud budou na příklad v oblasti e-commerce obaly z recyklovatelné vlnité lepenky nahrazeny opakovaně použitelnými plastovými obaly, bude již v prvním roce implementace nařízení na trh EU uvedeno více než 700 milionů nových plastových krabic. V případě splnění tohoto cíle do roku 2040 by toto číslo dosáhlo počtu 3,5 miliardy nových plastových krabic jen v oblasti e-commerce,“ vysvětluje SVVL.

Zdroj :SVVL

Projekt recyklace karet zaujal odborníky

Zdá se to být jen malý krok, ale pokud by takto postupovali všichni emitenti karet, byla by to velká věc. Možná i proto Francouzsko-česká obchodní komora ocenila projekt recyklace plastových karet společnosti Sodexo Benefity 1. místem v kategorii Společenská odpovědnost firem. Nejde však o jediný úspěch tohoto CSR projektu. Už loni ho porota prestižních cen SDGs (Sustainable Development Goals neboli cíle udržitelného rozvoje) od OSN v Česku zařadila do TOP 20 nejlepších projektů v kategorii Cirkulární ekonomika.

Společnost Sodexo Benefity, největší poskytovatel benefitů v České republice, od svých klientů vybírá stravenkové i benefitní plastové karty, kterým vypršela expirace a které by jinak skončily bez užitku v odpadu. „Letos se nám podařilo vybrat 6254 benefitních a stravenkových karet, kterým vypršela platnost. Tyto plastové karty tak neskončí ve směsném odpadu, ale najdou další využití. Znovuzpracování plastového odpadu považujeme z hlediska udržitelnosti za téma číslo jedna. Doba rozpadu plastu je totiž dlouhá,“ říká Tereza Knířová, mluvčí společnosti Sodexo Benefity, a připomíná, že jde již o třetí ročník akce: „Když jsme s projektem začínali, doufali jsme, že budeme mít nějaké následovníky, ale zatím nevím o žádné jiné firmě, která by tímto způsobem karty vybírala a následně na své náklady recyklovala. O to více nás těší, že naši klienti do toho šli už potřetí s námi.“

 

Plastmakers dokáže dát použitému plastu nový život
Sodexo stejně jako loni spojilo své síly se společností Plastmakers, která z použitého plastu vyrábí například obroučky slunečních brýlí, stojánky na mobily, obaly na květináče a také nábytek s originálním designem. „Minulý rok jsme se rozhodli vyrobit z karet lavičku, o kterou projevilo zájem dopravní hřiště Technopark v Liberci. Podobnou cestou půjdeme pravděpodobně i letos,“ říká Tereza Knířová. „Se Sodexo jsme vymysleli způsob, jak karty efektivně zpracovat a vdechnout jim nový život. Inovativní přístup spočívá ve využití tvaru karet bez nutnosti jejich dalšího drcení a tepelného zpracování. Tím se docílí energeticky úsporného recyklačního procesu. Je pro nás prioritou, aby byl výrobek opravdu užitečný a nevyrobili jsme jen další plastový odpad,“ vysvětluje Tomáš Kolečář, zakladatel společnosti Plastmakers.
 Další eko přesah…

Tím ale celý projekt nekončí. Společnost Sodexo Benefity za každou vybranou kartu věnuje 10 korun Nadaci Partnerství, která v rámci programu Sázíme budoucnost podporuje po celé republice výsadbu stromů. „Peníze, které díky sběru karet Sodexo získáme, putují na výsadby a péči o stromy. Nové stromy vysazují dobrovolníci z řad obcí, neziskovek, škol a farností ve spolupráci s místními partnery, kteří jsou i budoucími garanty následné péče. Jen loni se díky partnerům jako je Sodexo podařilo podpořit 65 výsadeb. Po celé České republice vznikají nové aleje, remízky a větrolamy, které zkrášlují své okolí, ale také zadržují vodu a zmírňují dopady eroze a horka,“ vysvětluje Anna Poledňáková, vedoucí iniciativy Sázíme budoucnost.

 

ŘSD začalo kontrolovat úseky modernizované D1 před koncem záruční doby

56390243 - dolny hricov, slovakia - april 30, 2016: traffic on slovak d1 highway. next part of this route is under construction in background.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo kontrolovat kvalitu modernizovaných úseků na dálnici D1 před uplynutím záruční lhůty. Dnes se tak dělo na úseku mezi 178. a 182. kilometrem u Brna, který byl jedním z prvních hotových. Sedmiletá záruční lhůta na provedené práce skončí 12. července. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je tento úsek velmi kvalitní a řeší se pouze například odlomení hran, které neohrožují bezpečnost a plynulost provozu. 

Detailní kontroly silničních a železničních staveb před koncem záruční lhůty vyplývají ze systémového opatření, které ministerstvo zavedlo na začátku loňského roku. „Záleží nám na tom, aby vynaložené peníze na dopravní stavby byly maximálně využité a stát dostal maximum kvality,“ řekl Kupka. Drobné závady budou ještě před koncem záruční doby odstraněny a stát by měl dostat dílo v maximální kvalitě.

Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla je sedm let dostatečná doba na to, aby se projevily při plném zatížení konstrukční vady. Na tomto úseku se tak nestalo. „Při modernizaci jsme poprvé udělali z délky záruční doby jedno ze soutěžních kritérií. Do té doby byla obvyklá délka pět let,“ poznamenal Mátl. Ondřej Šuch ze společnosti Skanska, která na tomto úseku pracovala, ČTK řekl, že firmě na kvalitě záleží. „Vše ve spolupráci s investorem dokumentujeme a záruční závady na naše náklady samozřejmě odstraníme,“ řekl Šuch.

Podle Kupky se při silničních stavbách daří díky poměrně velké konkurenci snižovat ceny staveb a zároveň je vyšší tlak na kvalitně odvedenou práci. Uvedl, že ŘSD dělá několikrát do roka pravidelnou kontrolu vozovek a zevrubná kontrola na konci záruční lhůty je dalším tlakem na kvalitu odvedené práce.

Velká modernizace D1 začala v roce 2013 a skončila v roce 2021. Během osmi let silničáři nechali o tři čtvrtě metru rozšířit každý jízdní pás. Nešlo jen o obnovu vozovky, ale o zásadní rekonstrukci, která odstranila havarijní stav po celé délce dálnice. Modernizace se týkala úseku od 21. po 182. kilometr. Celková cena činila více než 28 miliard korun. Nejvyšší kontrolní úřad letos v květnu také vydal zprávu, která je k velké modernizaci značně kritická. K jeho výtkám patří to, že v některých částech není dokončená a že některé mosty a nadjezdy jsou ve stavu, který ohrožuje bezpečnost dopravy. Mátl tehdy reagoval tak, že dálnice rozhodně bezpečná je.

Zdroj  :ČTK

Dopravní fond loni investoval 131,7 miliardy Kč, nejvíce od založení

Hradec Králové, obec Libšany. Dálnice D 11, výstavba, stavba. > 02.04.2007, Image: 113952638, License: Rights-managed, Restrictions: Při použití tohoto snímku povinnost uvést kredit ve formě: ONDŘEJ LITTERA / MAFRA / Profimedia, Model Release: no, Credit line: Profimedia, MFDNES + LN

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který hradí dopravní stavby, investoval v loňském roce 131,7 miliardy korun. Je to nejvíce od roku 2001, kdy fond vznikl. Oproti roku 2021 je to o zhruba 4,2 miliardy korun více. Vyplývá to z návrhu výroční zprávy fondu, se kterým se ve středu seznámí vláda. Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,9 miliardy korun.

Původní loňský rozpočet fondu schválila vláda ve výši 127,5 miliardy korun, ale během roku dostal přidáno na výdaje nerealizované v minulých letech. Upravený rozpočet schválili poslanci ve výši 134,5 miliardy Kč, fond tak proinvestoval zhruba 98,3 procenta upraveného rozpočtu.

Nejvíce se v loňském roce investovalo do železniční dopravy a ostatních drah, a to zhruba 63,7 miliardy Kč. Do výstavby a oprav dálnic a silnic šlo zhruba 62,3 miliardy Kč, zhruba 2,3 miliardy Kč státní fond vynaložil na provoz mýtného systému, na vodní dopravu pak zhruba 750 milionů korun.

Z celkového loňského objemu fond využil peníze ze zdrojů Evropské unie v celkové výši téměř 44 miliard Kč.

Letos hospodaří SFDI podle schváleného rozpočtu se 150,9 miliardy korun. K plnému pokrytí výdajů fond letos potřebuje asi 30,7 miliardy korun. Vládní podklad k návrhu letošního rozpočtu SFDI uváděl, že fond by je měl získat úvěrem od Evropské investiční banky, případně z vlastních vydaných dluhopisů, k čemuž by ale byla nutná změna zákona. K tomu vláda v březnu zaujala neutrální stanovisko.

SFDI funguje od roku 2001. Od té doby rozdělil na financování dopravních staveb více než 1,6 bilionu korun.

Zdroj  :ČTK

​Německo bude na odpočívkách digitálně kontrolovat hmotnost kamionů

Spolkový úřad pro logistiku a mobilitu (BALM, dříve BAG) a Spolková dálniční společnost Autobahn podepsaly dohodu o spolupráci při zřizování hmotnostních kontrolních stanovišť s cílem zvýšit ochranu účastníků silničního provozu a infrastruktury.

„Ochrana stavební infrastruktury – zejména mostních konstrukcí – má mimořádný význam pro zajištění dostupnosti efektivní dálniční sítě. Kontrola hmotnosti nákladních vozidel a související sankce za porušení předpisů pomáhají zabránit tomu, aby se do konstrukcí dostávala škodlivá zatížení způsobená nepřípustně vysokým zatížením na nápravu. Kromě toho přetížená nákladní vozidla ohrožují bezpečnost silničního provozu kvůli delší brzdné dráze a větší energii nárazu, uvedly obě společnosti. V následujících letech se proto vybudují na odpočívkách u nejvytíženějších dálnic vysoce dostupná a plně digitální místa kontroly hmotnosti. Má se jednat o šestnáct kontrolních bodů,“ uvedl BALM k podepsané dohodě.

Měřicí technika zabudovaná do vozovky dálnice v budoucnu umožní předem vytipovat přetížená vozidla, která budou následně pomocí telematicky ovládaných LED zobrazovacích panelů odkloněna na kontrolní místo hmotnosti k následnému převážení, které bude možné použít u soudu. Pokud bude nákladní vozidlo příliš těžké, nebude mu umožněno pokračovat v jízdě.

Dohodu vítá i Spolkový svaz silniční dopravy a logistiky BGL. Jeho mluvčí Dirk Engelhardt uvedl: „Bezpečnost silničního provozu je nejvyšší prioritou. Dodržování přípustného zatížení náprav a celkových hmotností má v tomto ohledu mimořádný význam. Vítáme nová kontrolní místa, pokud účinně odfiltrují černé ovce. Zároveň však BGL apeluje na kontrolní orgány, aby rozlišovaly mezi zásadním/úmyslným přetížením celkových hmotností a například přetížením nápravy z důvodu částečných aspektů vykládky. Uvítali bychom, kdyby se v rámci příslušné odborné studie zkoumaly nové koncepce vozidel s cílem řešit problém prostřednictvím nových kombinací vozidel (více než pět náprav).“

První kontrolní stanoviště hmotnosti na dálnici by mělo být uvedeno do provozu v říjnu příštího roku na parkovišti Rur-Scholle na dálnici A4 u Dürenu (Severní Porýní-Vestfálsko). Dalších 15 hmotnostních kontrolních stanovišť má být zřízeno do roku 2028. Náklady na každé kontrolní stanoviště činí přibližně 2,5 milionu eur.

Zdroj : ČTK

Inflace zvolnila na 11,1 %, analytici se obávají o dosažení dvou procent

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly o 11,1 procenta, inflace tak zpomalila z dubnových 12,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční inflace byla o 0,5 procentního bodu nižší, než v jarní prognóze odhadovala Česká národní banka (ČNB).

Analytici očekávali výraznější zpomalení inflace. Podle nich je za zvolněním jejího tempa hlavně loňská vysoká srovnávací základna. Vyjádřili rovněž obavy o dosažení dvouprocentního inflačního cíle v příštím roce.

Při srovnání se sousedními zeměmi je na tom Česko hůř než Německo a Rakousko. V Německu inflace v květnu byla 6,1 procenta, v Rakousku 8,8 procenta. Naopak Polsko zaznamenalo inflaci 13 procent a Slovensko 13,8 procenta. Nejnižší inflace v Evropské unii byla v Řecku, kde dosáhla 2,8 procenta, nejvyšší v Maďarsku, kde byla 21,5 procenta, vyplývá z analýzy investiční společnosti Portu.

Na meziroční růst cenové hladiny měly v květnu podle ČSÚ největší vliv ceny týkající se bydlení. Výrazně oproti loňskému květnu rostly ceny plynu a tuhých paliv. Velký vliv na celkové zdražování mají i ceny potravin a nealkoholických nápojů.

„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Květnová inflace byla o půl procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. Přispěl k tomu větší než očekávaný pokles cen pohonných hmot a pomalejší růst cen potravin. Nižší, než ČNB očekávala, byla také jádrová inflace, tedy vývoj cen neregulovaných komodit bez potravin a pohonných hmot, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Jádrová inflace dosáhla 8,6 procenta, když ČNB předpokládala 9,1 procenta.

„Inflace v tuzemsku dál poměrně markantně slábne. Pokles meziroční inflace byl ovšem mírnější, než se na trhu očekávalo, a také mírnější než v dubnu,“ uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Trend zmírnění meziročního růstu cen pokračoval hlavně díky vysoké základně. Ta v květnu hrála důležitou roli hlavně u cen bydlení, potravin a pohonných hmot,“ doplnil.

Podle ředitele sekce měnové ČNB Krále bude zpomalování inflace v dalších měsících pokračovat. „Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících,“ uvedl. Ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku by se inflace podle něj měla dostat na dvouprocentní cíl ČNB.

Analytici ale varují, že cesta k dosažení dvouprocentního cíle bude ještě dlouhá. „Nadále očekáváme, že návrat ke dvěma procentům bude jen pozvolný a i v příštím roce se inflace bude držet spíše nad horní úrovní tolerančního pásma,“ soudí analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš. V příštím roce by podle něj inflace mohla být 3,7 procenta.

Zdroj : ČTK

NATO nad Německem zkouší leteckou obranu, začalo cvičení Air Defender 23

Severoatlantická aliance dnes zahájila dvanáctidenní letecké cvičení Air Defender 23, kterým chce vyzkoušet a ukázat své schopnosti bránit členské země před napadením. Vzdušné manévry, které jsou největší v dějinách NATO, se konají v době vyhrocených vztahů s Ruskem. Německé letectvo předem oznámilo, že cvičením nechce spory s Moskvou dále vyhrotit, a opakovaně ujistilo, že NATO bude zkoušet výhradně obranné operace a žádné útoky.

Do cvičení se přímo zapojilo 25 států, které jsou s výjimkou Švédska a Japonska aliančními členy. Nasazeno je 10.000 vojáků a 250 letadel, která podniknou okolo 2000 letů. K manévrům se připojila i Česká republika.

NATO a ani Německo, které operaci vede, v rámci cvičení nijak nezmiňují Rusko. Aliance podle scénáře čelí agresi od fiktivního východního vojenského bloku OCCASUS. Tomuto bloku se podařilo z východu vpadnout do Německa a obsadit zhruba čtvrtinu země. Nyní se OCCASUS snaží za pomoci speciálních jednotek i sabotážních akcí proniknout na sever k Baltu a ovládnout přístav Rostock. Scénář zahrnuje také prvky hybridní války, kdy část obyvatelstva v Německu sympatizuje s nepřátelským blokem, hospodářství je po pandemii nemoci covid-19 vyčerpané, inflace je vysoká a země se potýká s nedostatkem energie.

Velitel německého letectva Ingo Gerhartz již před týdnem na tiskové konferenci opakovaně zdůrazňoval, že cvičení není nemířeno proti žádné zemi a že celá akce je zkoušením obrany. Dnes v rozhovoru s rozhlasovou stanicí RBB řekl, že NATO nechce cvičením vztahy s Ruskem vyhrotit. „Nebudeme podnikat žádné lety směrem k (ruskému) Kaliningradu,“ řekl. Zároveň poznamenal, že NATO chce ukázat, že aliance je připravena své území bránit.

Pro manévry jsou v německém vzdušném prostoru vyčleněna tři rozsáhlá území, konkrétně na jihozápadě země, na severovýchodě včetně Baltu a na severu se zapojením oblastí nad Severním mořem. Rozsáhlost cvičení může vést ke komplikacím v civilní letecké dopravě. Letiště Willyho Brandta na pomezí Berlína a Braniborska před možnými zpožděními varuje na svém webu. Podle Gerhartze ale budou mít manévry jen minimální dopady na civilní leteckou dopravu. Věří proto, že omezení mohou být jen v řádech minut.

Proti manévrům se v Německu o víkendu konaly demonstrace. Před základnou Wunstorf u Hannoveru, která slouží jako logistická křižovatka a kde byl pro cvičení vybudován mobilní sklad pro 2,4 milionu litrů leteckého paliva, v sobotu protestovalo několik stovek lidí. Demonstranti se dožadovali zastavení bojů na Ukrajině, zrušení manévrů a započetí vojenského odzbrojení.

Proti cvičení se dnes ohradil spolupředseda poslanecké frakce postkomunistické Levice Dietmar Bartsch, podle kterého jsou manévry nácvikem války. Poznamenal, že německá vláda škrtá výdaje, ale ne pro armádu. „Škrty postihnou ty, kteří již tak mají málo: tři miliony (německých) dětí v chudobě, ostudný rekord,“ napsal na twitteru.

SBB posilují v nákladní dopravě

Švýcarské spolkové dráhy (SBB) konkretizují a posilují koncept „Suisse Cargo Logistics“. Dceřiná akciová společnost SBB Cargo AG se vrací zpět do 100% vlastnictví koncernu SBB, když menšinový akcionář Swiss Combi prodává svůj 35% podíl zpět SBB a stává se strategickým partnerem. Novým členem představenstva státního koncernu SBB odpovědným za nákladní dopravu (a tedy šéfem SBB Cargo) je Alexander Muhm, dosavadní šéf SBB Immobilien.

Koncern SBB hodlá zjednodušit organizační strukturu SBB Cargo a připravit se na možnou federální podporu systému jednotlivých vozových zásilek. Ve společnosti Swiss Combi drží podíly Planzer Holding (40%), Camion Transport (40%), Galliker Holding (10%), a Bertschi (10%).

Podle SBB je systém jednotlivých vozových zásilek momentálně finančně neživotaschopný. To samé konstatoval Spolkový dopravní úřad v srpnu 2022. Švýcarská spolková rada předložila dvě varianty rámcových podmínek nákladní dopravy s pobídkami pro železniční cargo – buď podpořit jednotlivé vozové zásilky nebo otevření konkurence se silniční dopravou. Sektor se přiklání k první variantě, avšak s mnoha připomínkami.

1000 mil československých oslaví 90 let od prvního závodu

Letošní ročník vzpomínkové jízdy historických vozidel 1000 mil československých se koná ve dnech 14. – 17. června. Bude připomínkou a oslavou 90. výročí od prvního závodu 1000 mil československých 1933. Soutěž začíná ve středu 14. června den před startem technickou přejímkou v Opletalově ulici před Autoklubem ČR, poslední etapa zavede posádky v sobotu 17. června do cíle před Národní technické muzeum na Letné. Na oba dny srdečně zveme širokou veřejnost, uvidíte ty nejkrásnější historické automobily u nás a užijete si doprovodný program pro všechny generace, vstup je zdarma. Letošní ročník se koná pod záštitou prezidentky Slovenské republiky Zuzany Čaputové a prezidenta České republiky Petra Pavla.

Do soutěže letos vyjede 115 posádek, podle pravidel musí být startující automobily vyrobené do modelového roku 1939. „Na startu budou i tři vozy, které jely původních 1000 mil československých. Aero 750 Sport bylo postaveno speciálně pro tento závod, s vozem Praga Alfa v roce 1933 zvítězil Ing. Petr Mucha, třetím vozem bude Tatra 77 z roku 1934. Trasa soutěže mezi Prahou a Bratislavou vede po co nejpůvodnější trase závodu a vůbec celý letošní ročník se snažíme přiblížit co nejvíce původnímu závodu,“ láká diváky Jiří Patočka, ředitel soutěže.

Start 1000 mil československých 2023 proběhne ve čtvrtek 15. června v Opletalově ulici před budovou Autoklubu ČR mezi 6.00 a 7.40 hod. Ovšem již den předtím, ve středu 14. června od 13.30 hodin program začíná příjezdem prvních soutěžních automobilů k technické přejímce, Opletalova ulice se postupně změní v závodní depo. Pro diváky bude připraven bohatý doprovodný program, živá dobová hudba, stánky ŠKODA, Czech Motorsport a další. Nebudou chybět komentované rozhovory s účastníky soutěže. Ozdobou programu bude přehlídka unikátních modelů dobového prvorepublikového oblečení. Ve spolupráci s Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského bude připraven program pro děti připomínající legendární Elišku Junkovou. Středeční program před Autoklubem ČR bude trvat do 18.00 hodin. Akce se koná za finanční podpory Městské části Praha 1.

Akce probíhá podle stejného scénáře jako ve třicátých letech minulého století. Ulice se změní v ‚závodní depo‘, do kterého se postupně řadí automobily. Také atmosféra je velmi podobná, posádky lepí startovní čísla, diskutují o trati. Přijďte se podívat a užít si doprovodný program. A druhý den od šesté hodiny ranní probíhá samotný start, kdy auta odjíždí v minutových intervalech, to je také úžasné vidět na vlastní oči,“ zve všechny Jan Šťovíček, prezident Autoklubu České republiky.

Jedinečnou podívanou – přehlídku „Móda s vůní benzínu“ pro návštěvníky Opletalovy ulice ve středu odpoledne připravuje Salon první republiky. Závod 1000 mil československých byl totiž tehdy nejen jedním z nejdůležitějších závodů, ale také významnou společenskou událostí, kterou si nenechaly ujít přední špičky tehdejší společnosti. „Chcete společně s námi zažít atmosféru závodů?  Potkat hvězdy závodního nebe či významné osobnosti tehdejší společnosti?  Víte, co se při takové příležitosti nosilo? Na přehlídce prezentujeme nejen originály z naší soukromé sbírky, ale také modely zhotovené přesně podle dobových střihů a módních katalogů,“ zve Sylvie Zouharová Dyková.

Na středeční akci se také podílí Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK). Budova Pedagogické knihovny J. A. Komenského se nachází přímo vedle budovy Autoklubu ČR. Právě zde se uskuteční ve středu 14. června 2023 od 14.00 do 17.00 hodin doprovodný vzdělávací program pro děti na téma „Buď jako Eliška!“ na podporu dopravní výuky.

Doprovodný program v prostorách Pedagogické knihovny, Jeruzalémská 12, Praha 1 bude věnován osobnosti Elišky Junkové – jejím úspěchům a odhodlání. Děti se pomocí informačního panelu seznámí s osudem královny volantu. Budou pro ně připravena tři stanoviště (Chytrý jako Eliška, Šikovný jako Eliška, Odvážný jako Eliška), u nichž budou plnit dané úkoly. Za odměnu si odnesou vyrobenou tematickou placku. Možné bude také například zakoupit historické školní obrazy na téma doprava.

Rovněž bude ve dvoře Pedagogické knihovny k dispozici fotokoutek s tématikou historických vozidel.

V sobotu 17. června po 17.00 hodině vyvrcholí soutěž 1000 mil československých 2023 před budovou Národního technického muzea, kde přivítáme vozy v cílové rovince.

Jsem nesmírně rád, že se Národní technické muzeum může na této mimořádné akci opět podílet. Dlouholetý ředitel závodu Miroslav Krejsa svým neobyčejným úsilím dovedl soutěž na evropskou úroveň a věřím, že se s iniciativou Veteran Car Clubu Praha bude dál výborně rozvíjet. Nejen svým kolegům na vozech Aero 50 HP a Jawa Minor z muzejních sbírek, ale všem posádkám přeji hodně úspěchů a zvu velké i malé na sobotní odpoledne před Národní technické muzeum. Zde budou moci vidět dojezd vozů do cíle, zažít skvělou atmosféru a malí závodníci si vyzkouší závod v jízdě pravidelnosti na šlapacích autíčkách,“ doplňuje generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr.

Sobotní odpolední program Národního technického muzea je připraven především pro rodiny s dětmi a zpestří čekání na vyvrcholení závodu – dojezd posádek do cíle před budovu muzea. Od 14 hodin budou připraveny ukázky funkčních modelů, díky kterým děti poznají, jak funguje například spalovací motor a mnoho dalšího. Děti ve věku 3 až 7 let se budou moci projet ve šlapacích autíčkách z dílny Czech Pedal Cars a zúčastnit se již třetí ročníku závodu šlapacích autíček „Rallye NTM“ v jízdách pravidelnosti. Na všechny malé účastníky čeká odměna a na vítěze sportovní trofej. Samozřejmě bude otevřen také Letenský kolotoč.

 

Průjezdy 1000 mil československých 2023

Čtvrtek 15. června

6.00 Start Praha – Opletalova

7.00 Kolem Českého Brodu

7.30 Kolín

8.10 Kolem Golčova Jeníkova

9.20 Polná

10.50 Velká Bíteš

11.15 Ostrovačice, hotel D1

12.00 Bosonohy (depo původního Masarykova okruhu)

14.10 Lednice náměstí

14.50 Lanžhot státní hranice

15.35 Malacky

16.15 Cíl – Bratislavský Hrad

16.45 Bratislava, Rybné námestie

 

Pátek 16. června

9.00 Start Bratislava, Rybné namestie

10.00 motokáry Dĺhá

11.00 Stúpava

12.30 Děvín

13.40 Cíl Bratislava, Rybné námestie

 

Sobota 18. června

6.30 Start Bratislava, Rybné námestie

7.10 Malacky

8.35 Holíč

8.50 Hodonín

11.10 Brno, Nová Zbrojovka

11:45 Brno, Dominikánské náměstí

12.45 Velká Bíteš

14.00 Přibyslav

14.20 Chotěboř

14.40 Golčův Jeníkov

15.20 Čáslav

17.20 Cíl Praha, Národní technické muzeum

 

Historie a současnost závodu 1000 mil československých

Soutěž obnovuje tradici závodu 1000 mil československých, který byl pod záštitou prezidenta Tomáše G. Masaryka pořádán Autoklubem Republiky Československé v letech 1933, 1934 a 1935.
Šlo o rychlostní závod cestovních automobilů na tehdy nejdůležitější domácí silniční trase Praha–Kolín–Německý Brod–Jihlava–Velké Meziříčí–Brno–Břeclav–Bratislava s tím, že účastníci závodu jeli z Prahy
do Bratislavy a zpět do Prahy bez přerušení dvakrát. Celkem tedy téměř 1600 kilometrů ostré jízdy bez odpočinku. Slávu tohoto závodu oživil v roce 1970 Veteran Car Club Praha. Od roku 2015 jezdí historické automobily 1000 mil československých každoročně. Pořadatelem soutěže je dnes Spolek přátel 1000 mil československých společně se spoluorganizátory Autoklubem ČR, Veterán klubem Bratislava, Veteran Car Clubem Praha a Národním technickým muzeem. Hlavními partnery 1000 mil československých jsou ŠKODA AUTO a. s., EUROVIA CS, a. s.

Aero uzavřelo smlouvu s ČVUT

Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero a Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze podepsali 8. června 2023 smlouvu o dílo. Na jejím základě byla zahájena další fáze spolupráce mezi největším leteckým výrobcem v České republice a Fakultou dopravní, ČVUT v Praze.

„Dosud jsme spolupracovali se studenty z Ústavu letecké dopravy FD ČVUT, kteří v rámci odborné praxe a zadaných bakalářských prací zkoumali bezpečnost a spolehlivost systémů našeho nejnovějšího letounu L-39NG. Nyní jsme spolupráci ještě prohloubili a uzavřeli smlouvu o dílo na vývoj softwaru, který bude přímo data ohledně bezpečnosti a spolehlivosti letounů sbírat a vyhodnocovat,“ uvádí Viktor Sotona, prezident a CEO společnosti Aero.

Na základě této smlouvy vyvine složený tým z expertů Fakulty dopravní a Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze software pro sběr a vyhodnocování provozních dat z elektronických karet poruch nových i modernizovaných letounů za účelem hodnocení jejich bezpečnosti a spolehlivosti. Software bude využit jak pro nové letouny L-39NG, tak i pro jejich generační předchůdce L-39 Albatros. Smlouva byla uzavřena téměř na rok do poloviny května 2024 a zhotoviteli, kterým je ČVUT v Praze, za ni náleží od společnosti Aero finanční odměna.

Výrobce legendárních letounů L-29 Delfín, L-39 Albatros a nejnovějšího L-39NG má za více než 50 let vývoje a jejich výroby k dispozici unikátní data ohledně spolehlivosti strojů, které létají po celém světě. Nyní dojde k užší spolupráci mezi oběma špičkovými pracovišti, která se věnují bezpečnosti v letectví. Kromě nově zahájené spolupráce již studenti Fakulty dopravní, ČVUT v Praze připravují bakalářské práce zadané společností Aero a absolvují i odborné stáže ve vývojovém centru Aero. V rámci rozvíjející se spolupráce také probíhají vyzvané přednášky odborníků z Aero na Fakultě dopravní, ČVUT v Praze.

„Díky této smlouvě o dílo bude zužitkována energie a zdroje vkládané do dlouhodobě probíhajícího výzkumu letecké bezpečnosti a spolehlivosti. Daří se nám tím uzavírat kruh začínající základním výzkumem a přes aplikovaný výzkum převádět naše poznatky do praxi využívaného softwaru, který propojí provozní data s analýzami bezpečnosti a spolehlivosti letounu.“ říká Ondřej Přibyl, děkan Fakulty dopravní, ČVUT v Praze. Aero díky kooperaci získá nový software, který umožní pracovníkům vývojového centra rychleji a efektivněji analyzovat, predikovat a validovat parametry bezpečnosti a spolehlivosti.

AERO Vodochody AEROSPACE a.s. se zaměřuje na vývoj, výrobu, údržbu a modernizace civilních a vojenských letadel a je největším leteckým výrobcem v České republice a jedním z nejstarších leteckých výrobců na světě. V oblasti vlastních letounů je Aero stálým partnerem řady armádních letectev a má silnou pozici na trhu s vojenskými cvičnými a lehkými bitevními letouny. Díky 11 tisícům letounů, které vyrobilo za sto let své existence, stovkám stále používaných letounů L-39 Albatros sloužících u desítek vojenských provozovatelů i v řadě demo týmů, a zejména díky svému novému letounu L-39NG se Aero profiluje jako lídr na světovém trhu s proudovými cvičnými letadly. V oblasti civilního letectví Aero spolupracuje s největšími leteckými výrobci na široké škále projektů a je partnerem v několika risk-sharingových programech, kde je zodpovědné nejen za výrobu a montáž leteckých celků, ale také za jejich vývoj.

Logistický kalendář