Domů Blog Strana 425

Produkce i spotřeba uhlí v EU se loni zvýšila

¯Neurath Power Station is a lignite-fired power station at Neurath in Grevenbroich, Northrhine-Westphalia, Germany. It is located to the south of Grevenbroich, near to Cologne and Düsseldorf. The power station consists of five units and it is owned by RWE. In addition, two new units are under construction. After completing the new units, Neurath will be the world’s largest lignite-fired power station. The existing power station serves manly as the base load power station. The power station consists of five units (3×300 MW and 2×600 MW nominally) which were built between 1972 and 1976, and have a gross generation capacity of 2,205 MW. The lignite is delivered by rail from open pits in Rheinish lignite district, in particular from Garzweiler and Hambach mines.,Image: 91092199, License: Rights-managed, Restrictions: , Model Release: no

Uhlí je stále nezastupitelná komodita pro železniční cargo i pro výrobu trakční elektrické energie. V roce 2022 se produkce uhlí v EU nadále zvyšovala a dosáhla 349 milionů tun (+5 % ve srovnání s předchozím rokem) při spotřebě 454 milionů tun (+2 %). Oživení začalo v roce 2021 a bylo způsobeno především hnědým uhlím.

EU v roce 2022 vyprodukovala 294 milionů tun hnědého uhlí (nárůst o 6 % oproti roku 2021). Navzdory nedávnému oživení zůstala produkce pod čísly před pandemií 2019. Hnědé uhlí se těží v 9 členských státech EU, přičemž hlavním producentem je Německo. V loňském roce se Německo (131 milionů tun) podílelo asi 44 % na celkové produkci hnědého uhlí v EU. Dalšími členskými státy produkujícími hnědé uhlí jsou Polsko (19 %), Bulharsko (12 %), Česko (11 %), Rumunsko, Řecko, Maďarsko, Slovinsko a Slovensko.

Trendy černého uhlí zůstaly v roce 2022 stabilní. U černého uhlí (s vyšším energetickým obsahem) dosáhla produkce v EU v roce 2022 téměř 55 milionů tun. V současné době v EU zbývají pouze dva producenti černého uhlí: Polsko a Česko.

Spotřeba černého uhlí v roce 2022 dosáhla 160 milionů tun, o 11 % méně než v roce 2019. Na rozdíl od hnědého uhlí se černé uhlí kromě výroby elektřiny využívá i v jiných průmyslových odvětvích, a proto s ním obchodují a spotřebovávají ho všechny země EU kromě Malty. Polsko (38 %) a Německo (25 %) se na celkové spotřebě černého uhlí v EU v roce 2022 podílely téměř dvěma třetinami, následované Itálií, Nizozemskem, Francií, Španělskem a Českou republikou.

BMW otevřelo u Sokolova své největší testovací centrum na světě

Automobilka BMW slavnostně zahájila provoz zkušebního centra nedaleko Sokolova. Areál, který od roku 2020 vznikal na bývalé výsypce Sokolovské uhelné, bude sloužit pro testování nových technologií aut. V rámci BMW Group jde o největší testovací polygon na světě, řekl novinářům mluvčí BMW Group ČR David Haidinger. Výstavba stála přes sedm miliard korun. Celý areál funguje v režimu velmi přísného zabezpečení.

Vývojové centrum Future Mobility Development Center (FMDC) v České republice se rozkládá na ploše 600 hektarů. Nachází se zhruba 280 km od Výzkumného a inovačního centra (FIZ) v Mnichově a zaměstnává více než 100 lidí.

„Cílem testování tady je auta naučit co nejlépe autonomní jízdě, aby se na něj mohl člověk, řidič v provozu maximálně spoléhat. Nejvíce nehod vzniká nepozorností řidiče a tyto autonomní systémy výrazně pomáhají, aby se nehodám předcházelo. Stále ale bude možné si to vypnout a pokud bude chtít řidič jet sám, bude moci,“ popsal Haidinger.

Testovací centrum je tvořeno šesti tratěmi o celkové délce 25 kilometrů, z jihu na sever se vyznačuje převýšením 80 metrů. Kromě šestikilometrového dálničního okruhu je jeho součástí několik sekcí, jako například moduly pro venkovské silnice a městský provoz pro testování a zdokonalování různých technologií a systémů pro vysoce automatizovanou jízdu.

Podle hejtmana Karlovarského kraje Petra Kulhánka (za STAN) je otevření centra milníkem pro kraj. „Začíná tady něco na nevyšší technologické úrovni. Je to jedna z mála lokalit na světě, která disponuje takovou infrastrukturou. A je to velké očekávání i pro budoucnost, a to nejen pro příliv mozků do Karlovarského kraje, ale i možného rozšiřování areálu,“ řekl ČTK Kulhánek.

Na tom chce pracovat i Sokolovská uhelná, na jejichž pozemcích areál vzniká. Podle předsedy dozorčí rady společnosti Pavla Tomka chce Sokolovská uhelná a sesterská SUAS Group nejen spolupracovat s BMW na možném rozvoji svých aktivit, ale například i využít zbylých pozemků výsypky kolem areálu. Na západním okraji by tak mohla vzniknout průmyslová zóna, která by v několika úrovních nabídla až 60 hektarů.

Celý areál, kde se zkouší nejrůznější technologie včetně autonomního řízení, má velmi silné zabezpečení. I dnes na slavnostním zahájení provozu byly všem hostům zalepeny kamery na mobilních telefonech a média neměla možnost pořídit záběry z areálu. Slavnostní ceremonie odpovídala účelu testovacího polygonu, v čele průvodu s vlajkami Česka, Německa, Bavorska a Karlovarského kraje jela dvě auta BMW bez řidiče.

První jízdy se začaly v areálu testovat loni. Areál dnes ještě není v konečné podobě. Nicméně na ploše okolo 600 hektarů vznikly dopravní stavby nejrůznějšího typu, jsou tam úzké i široké silnice, mosty, malé i komplikované křižovatky se semafory. Figuríny lidí, dětí, cyklistů, ale i zvířat představují a simulují skutečné situace a umožňují testovat například bezpečnostní systémy aut, které umožňují v případě nebezpečí rychle zastavit a zabránit střetu.

FMDC v Sokolově poskytuje mimo jiné infrastrukturu pro rozsáhlé testování plně automatických parkovacích technologií. BMW společně se svým dodavatelem Valeo pracuje na řešeních automatického parkování bez řidiče.

Německý výrobce luxusních aut BMW za první letošní pololetí zvýšil prodej aut celosvětově o 4,7 procenta na 1,215 milionu aut. Loni odbyt automobilky klesl téměř o pět procent na 2,4 milionu vozů. Hrubý zisk firma loni zvýšila téměř o polovinu na rekordních 23,5 miliardy eur (zhruba 564 miliard korun).

Zdroj: ČTK

Senátní hospodářský výbor doporučil horní komoře schválit změnu bodového systému

Senátní hospodářský výbor doporučil horní komoře schválit novelu zákona, která změní bodový systém pro řidiče. Novela také umožní zvýšit povolenou rychlost na vybraných úsecích dálnic na 150 kilometrů v hodině. Zjednoduší se také systém trestných bodů pro řidiče. Místo nynějších pěti skupin trestných bodů budou jen tři kategorie. Některé pokuty se zvýší. Řídit auto bude možné za dohledu mentora již od 17 let. Senátoři o novele budou hlasovat příští týden.

Novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích musí po projednání horní komorou ještě podepsat prezident. Ve Sněmovně ji na konci června v závěrečném hlasování podpořilo 163 ze 169 přítomných poslanců napříč všemi kluby.

Novela upravuje bodový systém, řidiči budou za přestupky dostávat jen dva, čtyři nebo šest trestných bodů. Novela zpřísňuje tresty například za blokování průjezdu tramvají.

Zavádí také možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od 17 let, tato novinka má podle vlády přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče.

V případě zvýšení povolené rychlosti na dálnicích nepůjde o plošné zvýšení povolené rychlosti, ale pouze o možnost místní úpravou tuto rychlost zvýšit. Zvýšení nejvyšší dovolené rychlosti bude možné pouze na nových, a modernizovaných úsecích dálnic, kde to jejich parametry a intenzita provozu dovolí. Obdobný návrh, který umožňoval zvýšit rychlost až na 150 km/h na vybraných úsecích dálnic schválila Sněmovna již v roce 2015 na návrh poslance ODS Ivana Adamce. Senát ale toto navýšení rychlosti tehdy odmítl a Sněmovna posléze na jeho návrh přistoupila.

Zvýší se některé pokuty, například u řízení pod vlivem alkoholu řidič zaplatí pokutu ve správním řízení až 25.000 Kč namísto dnešních až 20.000. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu pokuta až 75.000 Kč. Pokuta 25.000 Kč hrozí vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší pětinásobně na 25.000 Kč.

Novela dává ministerstvu dopravy možnost povolit výjimku ze zákazu víkendových jízd kamionů, a to z důvodu bezpečnosti státu, ochrany života, zdraví nebo majetku a také mimořádné události nebo odstraňování jejích následků.

Změní se také přerozdělování peněz z pokut za přetížené kamiony. Nově by měly obce dostat dvakrát více peněz. Z nynějších 15 procent se zvedne jejich podíl na 30 procent. Stejný podíl má mít kraj, největší podíl, 40 procent, zůstane příjmem vlastníka silnice, ať už je jím kraj nebo stát. Novela také sníží pokutu za přetížené vozidlo na polovinu v případě, že řidič zaplatí pokutu na místě. To by podle ministerstva mělo snížit administrativní zátěž.

Zdroj: ČTK

Odvolací soud odmítl žalobu kvůli aféře dieselgate

FILED - 10 November 2021, Lower Saxony, Wolfsburg: The Volkswagen logo is seen at a brand pavilion in the Autostadt. Photo: Swen Pförtner/dpa

Středočeský krajský soud definitivně odmítl žalobu společnosti Safe Diesel o odškodnění kvůli takzvané aféře dieselgate. Soudy se tak nároky více než 7000 českých majitelů vozů Volkswagen vybavených naftovými motory se softwarem, jenž manipuloval s emisemi, zabývat nebudou. Odvolací senát potvrdil rozhodnutí soudu v Mladé Boleslavi, podle kterého české právo společnou žalobu prostřednictvím společnosti Safe Diesel nedovoluje.

Prvoinstanční soud ani odvolací senát se nezabývaly tím, co bylo obsahem žaloby. Řešily otázku, jestli společnost Safe Diesel jako komisionář může vymáhat pro své klienty u soudu náhradu škody. Dospěly k názoru, že český právní řád takový postup neumožňuje. Odvolací senát podle soudkyně Kláry Hrobské při rozhodování vycházel i ze stanoviska Nejvyššího soudu k podobnému případu.

Soud uvedl, že majitelům aut s podvodným softwarem neupřel možnost dobrat se odškodnění. „Nejsou v situaci, kdy by svůj nárok nemohli vymáhat jinak,“ uvedla Hrobská. Lidé se například mohou na soudy obracet individuálně. Společnosti Safe Diesel pak senát uložil zaplatit náklady řízení.

Podle právního názoru Safe Diesel český právní řád sdružení žalobců ke společné žalobě nezakazuje. Právní zástupce společnosti František Honsa při minulém jednání uvedl, že je důležité se postavit nadnárodním koncernům. I proto podle něj Evropská unie vydala směrnici, která nařizuje státům aby zavedly do svého právního řádu hromadné žaloby.

Soudy v jiných evropských zemích uznaly, že byla do vozů Volkswagen instalována nepovolená zařízení. Podle právníka přiznaly poškozeným v průměru 3500 eur (přes 83.000 korun). Honsa minulý týden předeslal, že se v případě neúspěchu u odvolacího soudu bude společnost obracet na další instance včetně evropských.

O odškodnění kvůli tomu, že do jejich automobilů byl instalován podvodný software obcházející homologační měření emisí, žádalo koncern VW a Škodu Auto přes 7000 majitelů aut v Česku. Požadují přes 1,5 miliardy korun. Podle dřívějších vyjádření automobilek jsou auta v pořádku a nepředstavují pro své majitele žádné nebezpečí.

Emisní aféra automobilky Volkswagen, pro kterou se vžil název dieselgate, vypukla v září 2015. Americká agentura pro životní prostředí odhalila, že německý koncern, pod který spadají značky VW, Audi, Seat a Škoda, montoval do dieselových motorů s označením EA 189 TDI podvodný software. Zařízení umělo rozpoznat, že automobil prochází emisním testem, během něhož vypouštěné škodlivé látky automaticky snížilo. Celosvětově se Volkswagen k falšování laboratorních emisních testů přiznal.

Koncern podle dostupných informací celosvětově vyplatil na pokutách, odškodném a programech zpětného odkupu stovky miliard korun. V Česku se prodalo zhruba 165.000 z 11 milionů dotčených vozidel.

Zdroj: ČTK

EU bude financovat výstavbu železničních vleček v Česku pro „jakoukoli společnost s vážným zájmem“

Komise schválila program financování výstavby, modernizace a rekonstrukce železničních vleček v Česku. Program má k dispozici 74 milionů eur a bude trvat do roku 2027. Instituce uvedla, že financování bude k dispozici všem společnostem, které chtějí získat efektivní napojení na železniční síť České republiky.

Kromě toho bude režim financování poskytovat víc. Například podniky přicházející v úvahu, jako jsou průmyslové závody, získají finanční podporu také na výstavbu nebo rekonstrukci zařízení přímo napojených na železniční vlečky. Taková zařízení by mohla zahrnovat např. zařízení pro manipulaci se zbožím. Komise upřesnila, že režim státní podpory bude poskytovat finanční prostředky ve formě přímých grantů, které však v každém případě pokryjí 49 % celkových výdajů a investic.

Další dva režimy financování

Kromě nejnovějšího režimu státní podpory, jehož cílem je motivovat k využívání železniční nákladní dopravy zpřístupněním české železniční sítě, využívá Česká republika v současné době ještě další dva finanční balíčky EU, oba s víceméně stejnou dobou trvání. Konkrétně se jedná o první balíček ve výši 180 milionů eur na podporu dopravců využívajících pro svůj provoz elektrickou trakci. Tento program byl schválen na konci roku 2022 a bude trvat do roku 2026. Nepřímo také kompenzuje rychle rostoucí ceny energií v zemi i v celé Evropě.

Druhý balíček se týká terminálů kombinované dopravy v Česku. V tomto případě Komise znovu zavedla starší opatření, jehož platnost skončila v roce 2020. V březnu 2023 se Brusel rozhodl prostřednictvím programu financování ve výši 68,7 milionu eur nadále podporovat rozvoj terminálů kombinované dopravy v zemi, konkrétně rozšiřování jejich kapacity. Stejně jako nedávno zavedené opatření pro vlečky bude financování terminálů kombinované dopravy trvat do roku 2027.

Letiště České Budějovice příští týden zahájí provoz, lety na Rhodos zatím neruší

Letiště České Budějovice, které v příštím týdnu zahájí mezinárodní provoz, zatím neruší plánované lety na Rhodos. ČTK to řekl ředitel jihočeského krajského úřadu Lukáš Glaser. Řecký ostrov je jednou z cílových destinací, kam budou lidé moci z letiště zamířit na dovolenou. Na Rhodu už několik dní hoří a řada turistů kvůli tomu předčasně ostrov opouští. První mezinárodní let z letiště odletí ve středu 2. srpna do turecké Antalye.

„První let na Rhodos z Letiště České Budějovice je plánován na 7. srpna. Vše záleží především na vývoji situace na řeckém Rhodu a na cestovní kanceláři, která ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí vyhodnocuje aktuální situaci s ohledem na budoucí odlety do této destinace. Do prvního odletu do této destinace zbývá ještě 14 dnů, kdy může být situace diametrálně odlišná od té, která zde panuje nyní,“ uvedl Glaser.

Letecké zájezdy z Českých Budějovic chystá cestovní kancelář Čedok, která se snaží v posledních letech rozvíjet provoz z regionálních letišť. Poprvé letadlo přepraví turisty z jihu Čech do Antalye. Čedok také chce létat na Krétu. Na srpen Letiště České Budějovice plánuje 20 letů do těchto míst. V příštím roce by se měl počet zvýšit na sedm až osm letů denně v prázdninových termínech.

Akcionářem společnosti Letiště České Budějovice je Jihočeský kraj. Momentálně v areálu vzniká nové parkoviště s kapacitou 540 míst. „Součástí je také nástupiště pro kyvadlovou dopravu, která bude toto parkoviště spojovat s terminálem v době odletů a příletů. Kyvadlová doprava bude zajištěna ve spolupráci s Dopravním podnikem města České Budějovice. Parkování bude na Letišti České Budějovice zdarma,“ uvedl Glaser.

Bývalé vojenské letiště se nachází v Plané u Českých Budějovic a zabírá 320 hektarů, stojí tam asi 150 budov. Nemovitosti vlastní Jihočeský kraj a v minulosti areál částečně patřil i Českým Budějovicím. Kraj a město investovaly do areálu téměř dvě miliardy Kč. V roce 2020 koupil kraj od města České Budějovice jeho padesátiprocentní akciový podíl za 6,5 milionu Kč. V ČR je dosud pět veřejných mezinárodních letišť s pravidelným provozem – v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech.

Zdroj: ČTK

Zkušební centrum VUZ Velim se lidem otevře i příští rok,termíny v září jsou plné

Lístky na dva zářijové dny otevřených dveří v areálu Výzkumného Ústavu Železničního (VUZ) ve Velimi na Kolínsku vyprodaly České dráhy krátce po spuštění prodeje minulý týden. Do zkušebního centra VUZ se 1. a 2. září podívá 400 lidí. Díky velkému zájmu o návštěvu veřejnosti běžně nepřístupného areálu chce VUZ akci příští rok opakovat. V tiskové zprávě o tom dnes za ústav informovala Radka Pretlová. Letos uplyne 60 let od zprovoznění velkého zkušebního okruhu.

„Všem fanouškům železnice a zájemcům o projížďku mimořádným vlakem, kteří si v důsledku mimořádného zájmu neměli možnost zakoupit jízdenku na akci pořádnou dne 1. a 2. 9. 2023, sdělujeme, že akci ve stejném rozsahu zopakujeme v prvním pololetí příštího roku,“ uvedla Pretlová. Účastníky čeká kromě komentovaných prohlídek areálu a prezentací i projížďka po velkém zkušebním okruhu mimořádným vlakem s lokomotivou Bardotka a vozy Ostravan. Na mimořádný zájem o akci dnes upozornil server zdopravy.cz.

Kvůli zajištění bezpečnosti se mohou akce zúčastnit jen lidé starší deseti let. Dospělého vyšel lístek na 300 korun, děti do 18 let na 200 korun. „Maximální kapacita osob s bezpečným průchodem areálem a službou, kterou chceme návštěvníkům nabídnout, je 200 osob za den, což znamená 400 osob za oba dva dny,“ doplnila Pretlová.

VUZ je dceřinou společností Českých drah, specializuje se na poskytování odborných služeb a komplexních řešení při posuzování, na certifikace a zkušebnictví železničních vozidel, železničních systémů a drážní dopravy. Zákazníky firmy jsou zejména výrobci kolejových vozidel a komponentů pro železniční systémy a drážní dopravu, vlastníci železniční infrastruktury, provozovatelé dráhy i drážní dopravy, státní orgány a instituce. Ve velimském centru se zkoušely například lokomotivy pro tunel pod kanálem La Manche nebo různé generace italských vlaků Pendolino.

Ve Velimi se testují drážní vozidla na malém a velkém testovacím okruhu. Velký zkušební okruh s celkovou délkou trati téměř 13,3 kilometru umožňuje maximální rychlost až 230 km/h, malý téměř čtyřkilometrový okruh až 115 km/h.

Zdroj: ČTK

Pražskému letišti v pololetí vzrostl počet cestujících o třetinu na 5,8 milionu

Letiště Praha za první pololetí letošního roku odbavilo 5,8 milionu cestujících, meziročně zhruba o 36 procent více. Nejžádanější destinací byl tradičně Londýn. Vyplývá to ze statistik, které zveřejňuje Letiště Praha. I přes meziroční růst letiště nevyrovnalo čísla z předcovidového roku 2019, kdy za půlrok odbavilo 7,8 milionu lidí. Podle Řízení letového provozu ČR letos také vzrostl letecký provoz nad Českou republikou.

Nejvíce se z Prahy létalo do Londýna, dohromady tam odcestovalo přes půl milionu lidí. Na druhém místě je Paříž se zhruba 335.000 cestujícími, dále Milán, Amsterodam či Istanbul. Z pohledu států bylo za pololetí nejžádanější Spojené království, poté Itálie a Španělsko. V samotném červnu se nejvíce létalo do tradičních dovolenkových destinací. Nejvíce lidí zamířilo do Itálie, asi 145.000 lidí, následuje Řecko, kam letělo o 4000 lidí méně.

V samotném červnu cestovalo z pražského letiště bezmála 1,4 milionu lidí, zhruba o pětinu více než v loňském červnu. Nejsilnější měsíce jsou pro letiště každoročně v letní sezoně, což se ukázalo už první červencový víkend, kdy letiště odbavilo asi 159.000 lidí.

Předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos na svém twitteru uvedl, že 4. července překonalo letiště hranici šesti milionů. „Čas dovolených se projevuje i v našich výkonech. Skoro polovinu cestujících tvoří obyvatelé ČR,“ napsal. Hranici sedmi milionů letiště překonalo 24. července. „Zatím nejrušnější den byl pátek 14. července s 55.930 cestujícími,“ napsal Pos na twitter.

Podle Řízení letového provozu ČR nad Českou republikou letecký provoz vzrostl v prvním pololetí o 12,2 procenta na 268.765 pohybů. Pražské letiště z nich obstaralo asi 52.000, meziročně asi o 16 procent více.

Z Letiště Praha se během letního letového řádu, který bude platit do konce října, létá do 152 destinací přímou linkou. Letiště Praha letos cílí na odbavení 13,5 milionu cestujících, řekl nedávno Pos. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. S návratem k těmto číslům letiště počítá v roce 2026.

Zdroj: ČTK

„Změnil jsem se, mám jiné hodnoty i priority,“ říká logistik po misích v Afghánistánu

„Chtěl jsem svět poznat z trochu jiné perspektivy, než když cestuji jako běžný turista. Výjezd na misi pro mě znamenal možnost zažít nová dobrodružství, ale také příležitost získat zkušenosti,“ vypráví Jan Pouza, který jako logistik Lékařů bez hranic pomáhal na dvou misích v Afghánistánu.

Lékaři bez hranic jsou známí tím, že ve více než 70 zemích světa poskytují zdravotnickou a humanitární pomoc v konfliktních oblastech, místech zasažených přírodními katastrofami nebo při nebezpečných epidemiích. Málokdo však ví, že zdravotnický personál tvoří asi jenom polovinu spolupracovníků organizace. Bez odborníků v oblasti lidských zdrojů, financí, zásobování a dalších technických profesí by se totiž naše projekty neobešly.

Co jste se na misích naučil? Využijete některé nové zkušenosti i při práci doma?

Naučil jsem se řadu věcí – třeba perfektně smlouvat na tržišti v Kábulu. To jsem následně využil i při vyřizování smluv se stálými dodavateli. Dnes mě smlouvání tak baví, že si to občas neodpustím ani tady doma. Někdy jsem sám překvapen, co dokážu usmlouvat. Při tom platí stále jedno pravidlo: na konci obchodu musí být spokojené všechny strany.

 Kdyby se Vás někdo zeptal, proč jet jako logistik na misi s Lékaři bez hranic, co byste mu odpověděl?

Změní tě to! Je to jako další fáze dospívání. Možná se dostaneš na samé dno svých sil, možná budou chvíle, kdy si řekneš, že jsi na sebe naložil těžký břemeno, ale tyto zkušenosti ti již nikdo nevezme. Otevřou se ti nové perspektivy a příležitosti v pracovním i osobním životě.

Jaký byl nejsilnější moment, který jste na misi zažil?

Když jsme s kolegou zajistili setkání otce s novorozeným synem na porodním oddělení v laškargážské nemocnici, kam bylo mužům přísně zakázáno vstoupit. Byl to velmi emotivní okamžik. Matka dítěte bohužel zemřela po porodu. Zdravotníci dítě umístili do inkubátoru s predikcí, že zemře během několika hodin. Setkání s miminkem přineslo otci alespoň částečné zmírnění jeho dalšího očekávaného utrpení.

Díky tomu, že mohl svého syna pojmenovat, věděl, že po smrti odejde ke svému Bohu. Dítě brzy poté, co dostalo jméno, zemřelo.

Zeptal jsem se kolegy, zda by matka a syn přežili, kdyby měli přístup k zdravotní péči, jakou máme na Západě. „Matka by s velkou pravděpodobností přežila a syn by měl také šanci,“ odpověděl mi. Ten večer to na mě celé dolehlo.

  1. Jaká byla spolupráce s týmem mezinárodních a místních spolupracovníků?

Díky této misi jsem se setkal s úžasnými inspirativními lidmi. Třeba s Ahmadem. Ahmad si přál být zaměstnán jako elektrikář. Tehdy jsme v projektu takovou pozici vůbec neměli, tak se Ahmad přihlásil do výběrového řízení na strážného. Práci získal a během své pracovní doby začal příležitostně opravovat cokoliv, co mu přišlo pod ruku. Brzy jsme si uvědomili, že máme mnoho věcí, které je třeba opravit, a tak jsme Ahmadovi nabídli povýšení a vyšší plat.

Byl velmi pilný, ale jak rostl projekt, přibývalo i práce. Brzy jí bylo tolik, že to časově nemohl zvládnout. Jednou jsem ho dokonce přistihl, jak se tajně vloudil do práce i o víkendu, jen aby dokončil něco důležitého.

Nově jsme vyhlásili výběrové řízení na několik pozic, mezi nimi byl i elektrikář. Ahmad se mě zeptal, co má udělat pro to, aby práci získal. Odpověděl jsem mu, že musí projít technickým testem. Nabídl jsem mu i osobní doučování, ale odmítl to.

Výsledek jeho testu byl velkým překvapením – byl o dvě úrovně lepší než ostatní. Dodnes mi nevěří, že ve výběrovém řízení prošel jako suverénní vítěz bez mého zásahu. Občas si uvědomuji, jak moc mi schází lidé jako on, a jindy mi chybí jen Ahmad.

  1. Co pro Vás osobně bylo největším přínosem?

Každý máme více či méně etnocentrické vidění světa. To znamená, že se na svět kolem díváme z určité perspektivy a to, jak ho chápeme my, považujeme za normální. Odpovídá to tomu, v čem jsme byli vychováni a tomu, co známe.

Na kurzu před misí nám to popisovali takhle: „Můžete si to představit jako brýle – například ve své domovině nosíte brýle s modrými skly a těmi se díváte na svět kolem. Když ale potom přijedete do jiného prostředí, zjistíte, že místní lidé mají skla žlutá. Stejnou situaci chápou jinak než vy, protože máte na nose modré brýle.

Nějakou dobu to trvá, ale časem začnete vnímat svět „žlutě“, přizpůsobíte se perspektivě místních. Samozřejmě, že ten váš odstín žluté nebude nikdy úplně stejný jako ten, skrze který se dívají ti, kteří v daném prostředí vyrostli. Ale zjistíte, že nově máte k dispozici možnost vidět věci z více úhlů, ve více barvách. Více barev, více perspektiv. Ani ta vaše původní modrá po tomhle zážitku nezůstane úplně stejná.”

Změnil jsem se. Vnímám jiné hodnoty, mám jiné priority. Je pravda, že jsem se trochu odcizil některým lidem a přátelům, ale to mi nikdy nevadilo. Taktéž jsem se stal vybíravějším při výběru nových přátel. Moje partnerka také pochází z kulturně pestrého prostředí. Nyní spolu očekáváme potomka, který bude mluvit přinejmenším dvěma jazyky.

Zaujala vás možnost vyjet na misi s Lékaři bez hranic? Zúčastněte se informačního večera, kde se dozvíte více podrobností. Přihlásit se můžete zde: https://www.lekari-bez-hranic.cz/informacni-vecery?utm_source=elogistika&utm_medium=clanek&utm_campaign=hr2023

Zdroj : Lékaři bez hranic

Český železniční průmysl zažil rekordní rok a navýšil export na 60 miliard Kč

Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI) zveřejnila výsledky odvětví za rok 2022. Obrat přesáhl úroveň 121 miliard Kč a export byl více než 60 miliard Kč. Celkově podniky rostly o více než 20 %. Jedním z aspektů tohoto růstu je zvýšená poptávka po udržitelné dopravě v rámci politiky snižování dopadů na životní prostředí. V železničním průmyslu jsou výrazně vidět multiplikační efekty, kdy jedno pracovní místo vytváří několik dalších ve službách. Český železniční průmysl zaměstnává aktuálně více než 21 tisíc lidí

„Z dlouhodobého pohledu na výsledky firem je zřejmé, že železniční průmyslu je stabilní odvětví, které se výraznou měrou podílí na tvorbě HDP. V loňském roce se našim členským firmám obrat zvýšil o 20 % na 121 miliard korun. Téměř polovinou se na obratu podílí export, který překonal za rok 2022 hranici 60 miliard korun. Pokud se podíváme na čísla před deseti lety, tak je to téměř 70% nárůst. Export je pro rozvoj českého železničního průmyslu klíčový,“ komentuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

Velmi významný je dopad železničního průmyslu v regionech, kde firmy působí. U průmyslu je více než jinde vidět, že tvoří multiplikační efekty. Díky tomu pak v regionech v průměru na jednoho pracovníka v průmyslu vytvoří dvě až tři další pracovní místa ve službách

 

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

Nicméně vysoká zaměstnanost znamená pro firmy také to, že není dostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu. „Za posledních 10 let vzrostl obrat našich firem o polovinu, ale počet zaměstnanců zůstává víceméně na stejné úrovni. Naše firmy nejsou montovny, ale zaměstnávají především kvalifikované pracovníky, kteří vyrábí výrobky s vysokou přidanou hodnotou. V této situaci na trhu práce, je tedy velmi složité tyto zaměstnance najít. Firmy se tak dlouhodobě soustředí na výrazné navýšení efektivity výroby, protože na trhu práce nelze očekávat v krátkodobém ohledu výrazné zlepšení,“ popisuje situaci Marie Vopálenská.

 

Agresivní asijská konkurence

Železniční průmysl je stabilní odvětví, které do statní kasy odvádí miliardy korun ročně a jeho přínos je výrazný i na poli inovací. ať už se jedná o tišší a ekologičtější dvojkolí, výkonné trakční motory, zabezpečení železnice, drobné i větší komponent nebo kolejnice. Firmy investují miliardy ročně, aby dokázaly čelit konkurenci, a to nejen té evropské. V posledních letech jsou firmy stále častěji   čelí agresivní asijské konkurenci, která na trhu vytváří neférové podmínky. Tomuto tématu se v posledních letech stále více věnují i UNIFE (Asociace Evropského železničního průmyslu) a OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

 

Ve studii Světového trhu železniční dopravy, kterou pro UNIFE zpracoval Roland Berger se uvádí, že dlouhodobě klesá celková dostupnost železničního trhu -70 % v roce 2008 versus 61 % v roce 2021. Výrazně k tomu přispívá zejména Čína, která se uzavírá před zahraničními výrobci a podporuje místní firmy, a to především výhodnými úvěry, dotacemi, daňovými úlevami apod. Mezi lety 2017–2019 byl čínský trh přístupný pouze ze 17 % ve srovnání s 19 % za období 2015–2017 a 63 % za období 2009–2011. Situace v Číně, Indii a dalších zemích se v posledních letech zhoršila, zejména kvůli požadavkům společného podniku, zvyšujícím se požadavkům domácího podílu a diskriminaci v postupech zadávání veřejných zakázek.

 

„Pro železniční průmysl je klíčové, aby státy EU dávaly větší šanci domácím firmám, které získané peníze zpátky investují a kapitál tedy zůstává v zemi původu a pomáhá vytvářet další kvalifikovaná pracovní místa a kapitál. Mohou využít nové nástroje při zadávaní veřejných zakázek, a to požadavkem na EU podíl, či využitím kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT). To umožňuje zadavateli při rozhodování o zadání zakázky zohlednit kritéria, která odrážejí kvalitativní, technické a udržitelné aspekty předložené nabídky a nej jen cenu. Pomoci může i nový nástroj pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek (tzv. IPI), jehož cílem je reagovat na restriktivní praktiky třetích zemí na jejich trzích s veřejnými zakázkami a snažit se tyto trhy otevírat. Asijská konkurence má však na mnoha trzích výhodnější podmínky. Například CRRC dostala mezi roky 2016 a 2020 více než 60 % půjček pod tržní cenou, což je zejména v Asii poměrně běžné. Naše firmy však takto levné peníze jen tak nezískají,“ doplňuje Marie Vopálenská.

 

Státní podpora v Asii tlačí byznys

Dle studie OECD, která se týká nepoměru na trhu veřejných zakázek na železnici, poskytly v období 2016-2020 vlády železničnímu sektoru přibližně 5 miliard dolarů. Většina z těchto peněz putoval k firmám formou vládních dotací a daňových úlev, což je jedna z nejčastějších diskriminačních praktik. V některých případech má diskriminační politika podobu požadavku na místní výrobu. Mnoho zemí na světě představilo programy jako Made in „XX“ apod. Ty mají za cíl se zaměřit na to, že výrobky a služby dodávané do jejich země budou mít domácí původ a státní finance nebudou ve větší míře odcházet do zahraničí. Příkladem zde může být Indie či Turecko.

*Zdroj studie OECD

Noví členové

Počet členů ACRI stoupl od letošního roku na 48, kdy se novými členy staly firmy Faiveley Transport Czech, TTC Controls a Ferrivia con.

 

Zdroj : ACRI

Logistický kalendář