Domů Blog Strana 43

Nový podchod v Českých Budějovicích propojí nádraží s parkovacím domem

Správa železnic rozšíří a prodlouží podchod na českobudějovickém nádraží. Projektovou dokumentaci vypracuje společnost Sagasta, která podala nejvýhodnější nabídku ve výši 30 977 500 korun. Součástí prací bude i výstavba parkovacího domu pro 322 aut. Zahájení stavby se plánuje v polovině roku 2027, potrvá dva roky.

Stavebními úpravami projde severní podchod ve stanici České Budějovice. Místo něj vznikne zcela nový průchod, který bude široký až 15 metrů. Povede pod celým kolejištěm k novému parkovacímu domu, bezbariérový přístup k vlakům zajistí výtahy.

Parkovací dům v Dobrovodské ulici na opačné straně nádraží bude sloužit primárně cestujícím. Jeho kapacita bude 322 aut, nabídne i prostor pro úschovu jízdních kol.

Budování nového podchodu proběhne v úzké koordinaci s výstavbou podjezdu pod nádražím, aby se minimalizovaly dopady ze stavební činnosti. Investorem podjezdu je Jihočeský kraj.

Celkové náklady stavby podchodu dosahují 1,1 miliardy korun, financování zajistí Státní fond dopravní infrastruktury.

Zdroj: Správa železnic

Laserové svářečky a čističe – Moderní technologie pro přesné svařování

Když si představíte preciznost v průmyslu, možná vás napadnou obráběcí stroje, robotická ramena nebo sofistikované nástroje, které umožňují maximální přesnost.

Ale v posledních letech se do této kategorie přesnosti a inovací stále pevněji zapisují laserové technologie – konkrétně laserové svářečky a čističe. Tyto nástroje přináší revoluci do světa svařování, kde přesnost, rychlost a efektivita jsou alfou a omegou úspěchu. Přitom nejde jen o technologie budoucnosti – jejich kořeny sahají do současnosti, kdy už mění pravidla hry v celé řadě průmyslových odvětví.

Laserové svářečky: Zázrak technologie, který povýšil svařování na nový level

Představte si laser jako jemný a neuvěřitelně koncentrovaný štětec, který maluje, ale místo barev používá vysokou teplotu. Tímto „štětcem“ je možné roztavit materiál na konkrétním, přesně definovaném místě a spojit jednotlivé části, aniž by došlo k poškození okolní plochy. Laserové svářečky jsou proto jedinečné tím, že jejich působení je maximálně cílené – každý milimetr procesu je pod jejich kontrolou.

Ve srovnání s tradičními metodami svařování, jako je například obloukové, plamenové či MIG/MAG, představuje laser doslova kvantový skok. Zapomeňte na nepřesnosti, časově náročné úpravy nebo zdlouhavé „ladění“ spoje. Laserové svařování přináší extrémní efektivitu a zároveň nekompromisní kvalitu výsledku.

Na mém oblíbeném příkladu švýcarských hodinek je toto vidět obzvlášť dobře. Kdo by si představil, že něco tak minimalistického, složeného z miniaturních součástek, lze svařovat s takovou přesností? Laserové technologie to umožňují – spojení jednotlivých komponentů je hladké, esteticky bezchybné a zaručuje takovou pevnost, která je základním předpokladem spolehlivosti výrobku.

Znamení budoucnosti: Proč stále více firem přechází k laserovému svařování?

Jedním slovem: efektivita. Laserové svářečky pracují rychle, bez zbytečných ztrát energie a materiálů. Představují tak ideální volbu například pro hromadnou výrobu v automobilovém průmyslu, kde je každá ušetřená sekunda výroby přínosem. Pokud jste automobilový výrobce, který denně doslova chrlí díly na pásech, laserové svářečky se pro vás stanou spojencem.

Ale co třeba výroba ve strojírenství? Laserové technologie se často využívají při složitých opravách nepostradatelných částí zařízení nebo při výrobě komponentů s nadstandardní přesností. Spoj vytvořený laserem nejenže eliminuje potřebu dalších zbytečných úprav, jako je broušení nebo leštění, ale především odolává dlouhou dobu a pod velkým tlakem.

A design? No samozřejmě! Přestože mohou laserové technologie působit na první pohled jako tvrdý hráč orientovaný na těžký průmysl, jsou absolutně nepostradatelné i v kreativních průmyslech, třeba ve výrobě interiérových doplňků, uměleckých kousků nebo šperků. Při svařování laserem můžete spojit kovové části s takovou lehkostí, že výsledek neztratí ani kus krásy a jemnosti.

A co laserové čističe? Krásná ukázka, že laser umí víc než jen svařovat

Pokud si myslíte, že laser dokáže pouze spojovat, zamyslete se znovu. Revoluční technologií se staly také laserové čističe, jejichž růst popularity jde ruku v ruce s moderními potřebami průmyslu, kde je klíčová nejen produkce, ale také udržování a opravy zařízení.

Laserový čistič funguje na jednoduchém a geniálním principu – díky intenzivnímu paprsku světla odstraní nečistoty, rez nebo vrstvu barvy, aniž by došlo k jakémukoliv poškození povrchu pod ní. Je to jako kdyby vám někdo nabídl kouzelnou gumu, která dokáže vymazat přesně to, co potřebujete, aniž by poškodila papír. Pamatujete na scénu z filmu o archeolozích, kde starobylé artefakty očišťují jemným štětcem? Laserový čistič toto posouvá do zcela nové dimenze, protože je stejně jemný, ale nesrovnatelně rychlejší a účinnější.

Klíčová výhoda laserových čističů: Ekologický přístup

V době, kdy se ekologická odpovědnost stává nevyhnutelnou prioritou, laserové čističe přináší jednu obrovskou výhodu – nepotřebují chemikálie. Tradiční odmašťování, čištění nebo odstraňování rzi se obvykle neobešlo bez toxických látek. Laser však eliminuje potřebu těchto chemikálií a poskytuje ekologické řešení, které nezatěžuje životní prostředí a je maximálně bezpečné pro obsluhu.

Ať už mluvíme o preciznosti laserového svařování nebo revolučních schopnostech laserových čističů, jedno je jisté: tyto technologie jsou nepostradatelným pilířem moderního průmyslu. Nabízejí způsob, jak produkovat kvalitnější výrobky, šetřit čas a energie a zároveň myslet ekologicky. S jejich rostoucím využitím se významně mění nejen samotné metody výroby a údržby, ale také filozofie průmyslových procesů – důraz na přesnost, rychlost a trvalou udržitelnost získává zcela nové dimenze.

Pokud jste tedy ve fázi, kdy potřebujete rozhodnout, jaký směr zvolit pro rozvoj vašeho podniku, pamatujte: laserové technologie nejsou budoucností – už nyní formují naši přítomnost. A jejich příběh teprve začíná.

 

Zdroj : ProToolSolution

Hackathon 2025 „Light Up Africa“ – pomozte postavit udržitelnou energetiku v Africe

Národní centrum Stavebnictví 4.0 ve spolupráci s ČVUT v Praze a společností ČEZ pořádá pro vysokoškolské studenty Hackathon 2025 „Light Up Africa“, který se uskuteční 5.–6. března 2025 v Praze. Hlavním cílem dvoudenní akce je navrhnout inovativní řešení pro napájení budov zambijské střední školy elektrickou energií z obnovitelných zdrojů. Účastníci Hackathonu získají kromě praktické zkušenosti s návrhem reálného projektu také mentoring od předních odborníků z ČVUT a ČEZ, cenné kontakty a možnost podílet se na realizaci svého řešení v lokalitě Kashitu v Zambii.

Hackathon Light Up Africa se zaměří na návrh střešního fotovoltaického systému, který bude navržen podle lokálních klimatických podmínek, orientace budov, statických požadavků a možností připojení do místní nestabilní elektrické sítě. Nejlepší návrh nebude pouze teoretickým konceptem – vítězný projekt bude ještě letos realizován v praxi, konkrétně v oblasti Kashitu, asi 230 km na sever od hlavního města Lusaky v Zambii. Tam studenti z celé České republiky již od roku 2018 pomáhají s výstavbou střední školy pro 250 studentů.

„Hackathon Light Up Africa je výjimečnou příležitostí pro studenty, kteří chtějí nejen rozvinout své technické dovednosti, ale také přispět k reálnému projektu s mezinárodním dopadem. Hledáme motivované studenty, kteří chtějí tvořit budoucnost energetiky a udržitelnosti,“ říká Radoslav Sovják, ředitel Národního centra Stavebnictví 4.0.

„V řadách našich zaměstnanců najdete stovky absolventů ČVUT a se školou nás pojí dlouhodobá vzájemná spolupráce. Hackathon v sobě kombinuje hned několik oblastí, které považujeme za prioritní: obnovitelné zdroje, podporu mladých talentů i udržitelnost, navíc s mezinárodním přesahem,“ uvedla Michaela Chaloupková, členka představenstva a ředitelka divize správa ČEZ.  Společnost ČEZ kromě know-how svých odborníků poskytne projektu výstavby fotovoltaického systému na budovách školy také finanční podporu.

Registrace a účast

Do soutěže se mohou přihlásit studenti technických oborů se zájmem o fotovoltaiku, obnovitelné zdroje, statiku a stavební konstrukce. Registrace je otevřena do 19. února 2025 a školení a sestavení týmů proběhne 26. února 2025, přičemž je možná i online účast. Každý účastník si přinese vlastní notebook. Další potřebné nástroje a software budou k dispozici.

Veškeré informace naleznete na webové stránce hackathonu.

Studenti budou pracovat pod vedením zkušených expertů z ČEZ a ČVUT. Na Hackathon naváže ještě v roce 2025 školení na fotovoltaické systémy pro odborníky ze Zambie a Lesotha. Tento program propojuje akademické a průmyslové sektory a přispívá k dlouhodobé udržitelnosti a rozvoji obnovitelných zdrojů energie v rozvojových zemích.

Registrace do soutěže zde

Zdroj: ČVUT

International Paper a akvizice DS Smith

International Paper se sídlem v USA oznámila, že dokončila akvizici společnosti DS Smith působící v jihovýchodní Evropě. Hovoří se o obchodu v hodnotě 5,8 miliardy liber (7,0 miliardy eur), čímž se společnost stává jedním z významných leaderů i v tomto regionu.

 

Evropská komise schválila dohodu minulý měsíc pod podmínkou, že International Paper se zbaví tří svých závodů ve Francii, jednoho v Portugalsku a jednoho ve Španělsku, uvedl International Paper se sídlem v Memphisu v tiskové zprávě.

Globální gigant se představuje

International Paper zaměstnává více než 65 000 lidí a slouží zákazníkům po celém světě s provozy ve více než 30 zemích. Její čisté tržby za rok 2024 činily 18,6 miliardy dolarů.

DS Smith působí ve 34 zemích, včetně ČR, a zaměstnává přibližně 30 000 zaměstnanců.

Zdroj: SYBA

Pokrok v oblasti internetu věcí v letecké logistice

Společnosti Unilode Aviation Solutions a OnAsset Intelligence obnovily partnerství a pokračují tak v desetileté spolupráci v oblasti správy ULD s využitím internetu věcí.

 

Tato aliance již přinesla pokrok v oblasti sledování za letu a rozšířila digitální síť ULD společnosti Unilode na 172 000 jednotek. Integrací sledovací sítě „Sentinel“ a brány „Sentry“ společnosti OnAsset zvyšuje společnost Unilode přehled o manipulaci s ULD v reálném čase ve skladech a pozemních provozech a při letech. Budoucí inovace se rozšíří na kuchyňské vozíky, sledování nákladu a digitální transakce.

 

Generální ředitel společnosti Unilode Ross Marino věří, že „toto partnerství posílí naši digitální infrastrukturu, sníží počet ztracených ULD a zvýší efektivitu“. Generální ředitel společnosti OnAsset Adam Crossno dodal, že „jsme hrdí na to, že můžeme podpořit digitální transformaci společnosti Unilode“.

Zdroj: International Transport Journal

Prodej aut v lednu klesl o pět procent na 19.347 vozů

Prodej nových osobních aut v lednu podle Svazu dopravců automobilů meziročně klesl o pět procent na 19.347 vozů. Jde však o druhý nejlepší výsledek za posledních pět let. Registrace čistě elektrických vozů se zvýšily o 107 procent. Oznámil to Svaz dovozců automobilů.

První je značka Škoda s 7053 registrovanými auty, následují Hyundai s 1746 vozy a Volkswagen s prodejem 1491 aut. Na čtvrtou příčku klesla Toyota a pátá je značka Kia. Nejprodávanějším modelem je Škoda Octavia s 1649 vozy, dále Škoda Kodiaq s 1024 vozy a Kamiq s 937.

Z pohledu obchodních tříd vedou SUV s téměř 49 procenty trhu, 67,3 procenta aut mělo benzinový motor, elektromobily tvořily pět procent. Registrace vozů s alternativním pohonem meziročně stouply o 31,9 procenta na 6225 kusů.

Registrace lehkých užitkových automobilů zaznamenaly meziroční pokles o 32 procent na 1338 vozů. První je značka Ford s 248 registrovanými auty, následují Volkswagen a Toyota. Prodej nákladních vozidel klesl o 6,46 procenta na 623 vozů. První je značka Volvo se 138 registracemi, druhá je Scania a třetí Mercedes-Benz .

Prodeje autobusů vzrostly o 44,3 procenta na 114 vozidel. První je značka Iveco Bus s 76 prodanými autobusy, následují SOR a MAN.

Kategorie motocyklů zaznamenala meziroční pokles o 26,3 procenta na 751 strojů. První je značka Honda se 111 registrovanými motocykly, následují BMW a CF Moto.

Zdroj: ČTK

Ryanair neuspěl u soudu EU se stížností na státní pomoc aerolinkám TAP

Irské aerolinky Ryanair neuspěly se stížností na Evropskou komisi (EK), která v roce 2020 schválila státní pomoc portugalské letecké společnosti TAP. Stížnost Ryanairu, který je největší nízkonákladovou leteckou společností v Evropě, odmítl Tribunál Soudního dvora Evropské unie. Druhý nejvyšší soud EU to oznámil v tiskové zprávě.

Portugalsko v červnu 2020 schválilo aerolinkám TAP státní pomoc až 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard Kč), aby firmě pomohlo přežít pandemii covidu-19. Kvůli ní tehdy vlády nařídily rozsáhlá omezení pohybu, například aerolinky byly nuceny pozastavit činnost, v důsledku čehož jim začaly narůstat ztráty.

Tribunál jako obecný soud EU se v roce 2021 přiklonil na stranu Ryanairu, který si na státní pomoc portugalskému rivalovi stěžoval. Tribunál své rozhodnutí zdůvodnil tím, že EK nedodržela řádný postup pro schválení pomoci. Komise pak učinila nové rozhodnutí, které Ryanair znovu napadl. Tuto stížnost nyní Tribunál odmítl.

Ryanair zahájil proti Evropské komisi více než 20 soudních sporů v souvislosti se schválením státní pomoci aerolinkám v řádu miliard eur kvůli dopadům koronavirové pandemie. Ryanair tvrdí, že tato podpora leteckým dopravcům poskytla nespravedlivou výhodu. Ryanair uspěl ve sporech proti státní podpoře poskytnuté společnostem Lufthansa, Condor, KLM a Air France, ale prohrál spory vedené proti společnostem SAS a Finna, uvedla agentura Reuters.

Zdroj: ČTK

V Praze má do roku 2030 vyrůst 550 odjezdových panelů a 150 navigačních totemů

Pražský magistrát chce do roku 2030 na zastávkách MHD nainstalovat zhruba 550 informačních panelů zobrazující časy odjezdů a asi 150 takzvaných totemů, neboli navigačních prvků pro zvýraznění jednotlivých stanic metra nebo železnice. Tento týden to schválili pražští radní. Cílem má být zlepšení podmínek pro cestující. Panely jsou instalovány jako součást projektu Čitelná Praha organizací Ropid, která plánuje pražskou MHD. Totemy bude instalovat městem vlastněná firma Technologie hlavního města Prahy (THMP).

Cílem zavedení nových technologií je podle magistrátu také podpora udržitelného pohybu ve městě a zvýšení celkové informovanosti lidí.

Velkoplošné elektronické odjezdové panely byly v posledním roce nainstalovány na 24 tramvajových a autobusových zastávkách. Například po dvou přibylo na zastávkách I. P. Pavlova a Náměstí Míru, tři na Andělu a po jednom na Masarykově nádraží, Arbesově náměstí, Letenském náměstí a zastávce Nádraží Libeň. Letos by jich mělo přibýt dalších 35.

Kromě toho postavila společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP) menší odjezdové panely do 30 zastávkových přístřešků a letos by je měla doplnit v dalších desítkách takových zastávek.

„Podstatnou výhodou téhle technologické vychytávky je, že čerpají data o aktuálních odjezdech z městské datové platformy Golemio,“ sdělil primátorův náměstek Zdeněk Hřib (Piráti). „Podle ohlasů veřejnosti jsou právě takové on-line informace to hlavní, co lidé na zastávkách potřebují. A jednoznačně se ukazuje, že mají své místo i v dnešní době chytrých telefonů,“ dodal.

Díky napojení na datovou základnu společnosti Operátor ICT a propojení s jednotlivými dopravními dispečinky je na panelech možné zobrazit i aktuální provozní informace o mimořádných událostech v dopravě nebo upozornění na aktuální výluky.

Navigační totemy budou primárně na stožárech veřejného osvětlení nebo trakčního vedení, v některých případech na samostatných konstrukcích. „Totem je nový navigační prvek, který pomáhá cestujícím snadno najít vstupy do stanic metra, železničních zastávek i klíčových dopravních uzlů,“ řekl ředitel Ropidu Petr Tomčík. Hlavním úkolem totemů je podle něj zlepšit orientaci cestujících ve městě a usnadnit přestupování. Za letošní rok je v plánu osadit zhruba 100 totemů u jednotlivých stanic metra i vlakových nádraží. Zbylých asi 50 by mělo být na místě nejpozději do roku 2026.

V uplynulém období vyzkoušel Ropid fungování totemů pomocí jejich prototypů na pěti místech v Praze, a sice na Palackého náměstí, Malostranské, Hájích, Edenu a Rajské zahradě.

Zdroj: ČTK

Nová éra obalů: Jak AI a udržitelnost mění pravidla hry

Obalový průmysl vstupuje do zásadní etapy: AI, udržitelnost i samotná atraktivita obalu budou hrát klíčovou roli v boji o zákazníka. Společnost THIMM ukazuje, že papír nemusí být pouze ekologická alternativa k plastům, ale i nositel chytrých funkcí a příběhu značky. Jaké trendy přinese rok 2025 a co znamenají pro výrobce, retail i samotné spotřebitele?

 

Vývoj obalových materiálů kopíruje celospolečenské a technologické trendy. Zažíváme obrovský boom AI a čím dál více firem se ve svém podnikání soustředí na udržitelnost. V obalovém průmyslu je však klíčové zaujmout koncového spotřebitele, jehož nároky se neustále mění. Klade se tak více a více důraz na kreativitu a funkčnost výsledného obalu.

 

Obaly šetrné k přírodě

Obaly totiž tvoří 50 % veškerého odpadu v komunálním odpadovém toku. Celosvětová roční produkce plastů je v řádech desítek až stovek milionů tun a tvoří významnou část odpadu, který se jen tak nerozloží. Roste tak důraz na použití ekologičtějších materiálů a přechod k papíru. „Očekáváme, že se tento trend bude nadále zrychlovat s ohledem na postupná omezení jednorázových plastů a rostoucí poptávku spotřebitelů. Jde jistě o mnohem ekologičtější volbu. Papír je možné několikrát recyklovat a znovu použít než pozbyde své životnosti, navíc se rozkládá rychleji než plast. Není však nyní pravděpodobné, že by obaly z papíru zaujaly větší podíl na trhu než plasty, byť se k tomuto řešení uchyluje čím dál více oblastí, kde dříve dominoval jiný materiál,” říká Martin Hejl, jednatel české společnosti THIMM.

Odhaduje se, že pouze asi 20 % nebo méně z celkové produkce obalů z vlnité lepenky skončí jako odpad na skládkách. U plastů se jedná o více než 60 %. Vlnitá lepenka je tak díky své vysoké míře recyklace mnohem šetrnější k přírodě.

Integrace AI do obalových procesů

Žijeme v době moderních technologií a umělé inteligence, která se významně propisuje do výrobních procesů. Slova jako automatizace a digitalizace nám již nejsou cizí. Automatizované systémy dokáží balit, etiketovat a paletizovat výrobky mnohem rychleji než manuální metody, čímž se zkracují výrobní časy a náklady. Systémy s umělou inteligencí potom monitorují výrobní linky v reálném čase a identifikují nesrovnalosti nebo vady ještě předtím, než opustí výrobní závod. Bude je však třeba více zapojit také v logistice, administrativě a při nakládání s odpady. „Firmy si nejmodernější technologie brzy osvojí natolik, že začnou tvořit své vlastní adaptace. V THIMMu již delší dobu pracujeme s konceptem nám vlastním – Internet of Packs, který je obdobou Internetu věcí a dává našim krabicím životopis. Po načtení QR kódu je jasně vidět, čím vším krabice prošla v rámci výroby a kam má doputovat,” říká Hejl a dodává: „Letos dojde také ke zkvalitnění technologie digitálního tisku, který bude opět o něco rychlejší a efektivnější,” říká.

Chytré a flexibilní obaly
S tím souvisí nastupující trend chytrých a flexibilních obalů, které spotřebiteli umožní rychlý přístup k podrobným informacím o výrobku – původ surovin, výrobní procesy, jak výrobek použít a dopad na životní prostředí. Primárně k tomu slouží QR kódy, objevují se však také NFC tagy a rozšířená realita.

Postupně navíc roste tlak ze strany EU na flexibilitu obalů a co nejmenší obsah vzduchu uvnitř. Musí být lehké, snadno otevíratelné, stále však chránit výrobek. Do toho musí korespondovat s vizí značky a podporovat prodej, zaujmout mezi ostatními produkty. Už to není pouze o ochraně výrobku uvnitř. Obal prodává a je součástí zákaznického zážitku, měl by tak zaujmout a nejlépe také plnit zábavnou funkci. Spotřebitel by jej neměl zkrátka hned vyhodit, ale využít, ať už jako dekoraci či cokoliv jiného.

Retail-Display-Ready obaly
E-commerce sekce rok od roku roste a zvyšují se tak nároky na obalová řešení, která by měla být co nejsnadnější, zároveň však stále originální. Tyto inovativní návrhy integrují sekundární obaly s maloobchodní funkcí, což umožňuje hladký přechod z přepravy přímo na prodejní plochu bez nutnosti zdlouhavého vybalování nebo montáže. Prodejcům tak šetří čas a úsilí, zatímco spotřebitelé ocení okamžitý vizuální dojem.

Tento přístup představuje nejen praktické, ale i marketingově účinné řešení. Obaly zdobené výraznými designy, logy a sděleními pomáhají produktům vyniknout na přeplněných regálech obchodů. Technologie, jako jsou chytré obaly a pokročilé balicí stroje, navíc posouvají obalový průmysl k vyšší funkčnosti a lepšímu propojení fyzického i digitálního zážitku. Tento trend přináší pohodlí maloobchodníkům, podporuje zapojení zákazníků a nastavuje nový standard v oblasti balení.

Zdroj: SYBA

Neúspěšný experiment – italský vysokorychlostní nákladní vlak jde do šrotu

Mercitalia Fast byl pilotní projekt vysokorychlostní železniční nákladní dopravy v Itálii. Experiment však byl poměrně neúspěšný a nyní budou jeho vozy sešrotovány, čímž se tato epizoda definitivně uzavře.

Vlak Mercitalia Fast jezdil čtyři roky v letech 2018 až 2022. Vysokorychlostní vlak, obvykle nasazovaný v osobní dopravě, byl upraven tak, aby umožňoval přepravu zboží. Jednalo se o první pokus o vysokorychlostní nákladní železniční dopravu v Evropě, přičemž jeho výhradním zákazníkem byla společnost Amazon.

Ani poté, co byl zkušební provoz ukončen, Mercitalia ani její mateřská společnost Ferrovie dello Stato nikdy nevyloučily možnost znovuobnovení. Sešrotování modifikovaných vozidel však nyní zřejmě znamená, že experiment skončil nadobro.

Vlak spojoval terminál Maddaloni nedaleko Neapole s intermodálním uzlem Bologna Interporto. Již v počátečních fázích se k této iniciativě vyjadřovaly subjekty z oboru kriticky, zejména s ohledem na to, že existoval pouze pro jediného zákazníka, přestože se jednalo o tak velkou firmu, jakou je společnost Amazon.

Vysokorychlostní nákladní doprava: je to reálné?

Hledání způsobů, jak zvýšit rychlost nákladních vlaků, je do jisté míry klíčovou otázkou nejenom v Evropě. Například v Rusku nyní vlaky jezdí nižší rychlostí než v 60. letech 20. století, a právě konkurenceschopné přepravní lhůty mezi Evropou a Asií jsou rozhodující pro další rozvoj železniční nákladní dopravy na této ose.

Na druhou stranu se zdá, že experiment Mercitalia Fast v Itálii ukazuje, že vysokorychlostní nákladní železniční doprava možná není tou správnou cestou, alespoň prozatím ne. Provozování těžkých vlaků vysokou rychlostí není snadné, zejména pokud by se jednalo o vlaky překračující státní hranice, kde by odlišná (obvykle stará) infrastruktura takové služby neumožňovala.

Zdroj: ŽESNAD

Logistický kalendář