Úrokové sazby České národní banky by měly při 16procentní inflaci a nejistém výhledu být vyšší. V pořadu otázky Václava Moravce České televize to řekl bývalý guvernér ČNB, bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok. Prioritou bankovní rady ČNB musí být podle něj boj s inflací, která je příčinou všech problémů.

„Nejsem expert, ale zřejmě došlo k zastavení růstu sazeb předčasně,“ doplnil ekonom IDEA Cerge-EI a člen poradního sboru ministerstva práce a sociálních věcí Filip Pertold

Bankovní rada ČNB na svém posledním letošním zasedání ponechá ve středu podle analytiků základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Naznačují to i výroky některých členů rady v posledním týdnu. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od 22. června, je na nejvyšší úrovni od roku 1999.

Členové bankovní rady v rozhovorech s médii dávali najevo, že chtějí zachovat stabilitu sazeb. Oldřich Dědek uvedl, že s ohledem na údaje naznačující dosažení vrcholu inflace převažují argumenty pro ponechání sazby v nynější výši. Karina Kubelková považuje sazby pro současnou situaci dostatečné, pro zvýšení by hlasovala v případě, že by se v reálné ekonomice projevila proinflační rizika, například by výrazně oživila domácí poptávka. Oba zároveň vyloučili, že by nyní bankovní rada zvažovala snížení sazeb.

Zdroj : ČTK

Terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v dolnosaském Wilhelmshavenu je klíčový pro energetickou bezpečnost Německa. Prohlásil to německý kancléř Olaf Scholz při slavnostním uvedení tohoto zařízení do provozu. Německo podle něj pokračuje v budování dalších takových terminálů, které se rovněž brzy zprovozní. Zařízení ve Wilhelmshavenu má roční kapacitu pět miliard kubických metrů plynu, což odpovídá asi šesti procentům německé potřeby.

„Dnešek je dobrým dnem pro naši zemi. Je to také ukázkou pro svět, že německé hospodářství zůstává silné,“ řekl Scholz ve Wilhelmshavenu, kam ho doprovodili ministři hospodářství a financí Robert Habeck a Christian Lindner.

Německo začalo terminály budovat po ruské invazi na Ukrajinu, aby se zbavilo energetické závislosti na Rusku. „Rychle jsme se rozhodli, že uděláme všechno pro to, abychom byli nezávislí na dodávkách plynu z Ruska,“ řekl Scholz. „A když jsme řekli, že chceme ještě tento rok zde ve Wilhelmshavenu terminál otevřít, tak mnozí říkali, že to není možné a že se to nikdy nemůže podařit. Opak se stal pravdou,“ zdůraznil. V prohlášení ocenil rychlé tempo výstavby, se kterým vznikl terminál ve Wilhelmshavenu a ve kterém se budují i další takováto zařízení.

Ústřední částí terminálu ve Wilhelmshavenu je speciální plavidlo Höegh Esperanza, které LNG převádí zpět do plynného skupenství. Do přístavu dorazilo ve čtvrtek. Společnost Uniper, která ho provozuje, uvedla, že první plyn z plovoucího terminálu začne do německé soustavy proudit od 22. prosince. S řádným fungováním pak Uniper počítá od poloviny ledna, kdy do přístavu připluje první tanker s LNG. Plyn, který Höegh Esperanza tento měsíc do německých plynovodů dodá, s sebou loď přivezla. Na palubě má asi 170.000 kubických metrů LNG.

Dokončena byla také infrastruktura pro plovoucí terminál v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminál je prozatím ve Francii a jeho připlutí je naplánované na leden. Tento terminál společně se zařízením pro Wilhelmshaven si pronajala německá vláda, aby nahradila dodávky plynu z Ruska, které se v souvislosti s válkou na Ukrajině a následnými unijními sankcemi pro Moskvu prakticky zastavily.

Hotov je také terminál v severoněmeckém Lubminu na pobřeží Baltu, který je ale na rozdíl od zařízení ve Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu zcela soukromým projektem. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál LNG v Lubminu provozovat, nyní čeká na konečné povolení. Získat ho chtěla do 1. prosince, nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát ještě do konce roku. Plovoucí terminál je již v Lubminu, do přístavu dorazil v pátek.

V Lubminu vedle zcela soukromého projektu společnosti ReGas vznikne ještě další terminál na LNG, který bude v režii německé vlády. Ta si pronajala pět plovoucích terminálů, vedle Lubminu, dolnosaského Wilhelmshavenu a Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku vznikne jeden v dolnosaském Stade a ještě další ve Wilhelmshavenu.

Dnešní otevření terminálu ve Wilhelmshavenu doprovázely protesty klimatických aktivistů, proto policie v místě vyhlásila zpřísněná bezpečnostní opatření včetně zákazu letu dronů. Aktivisté zařízení považují za ekologickou zátěž pro region, neboť odpadní voda s obsahem chloru by podle nich mohla proudit do řeky Jade. Kritizují také to, že Německo nadále buduje kapacity pro dovoz fosilních paliv, což je v rozporu s klimatickými závazky země. Ekologové také tvrdí, že Německo bude mít díky dalším připravovaným terminálům nadbytek plynu.

Ministr hospodářství Robert Habeck kritiku odmítá a tvrdí, že bez terminálů na LNG by Německo nyní nebylo schopno nahradit chybějící dodávky plynu z Ruska. Nesouhlasí také s tím, že by Německo mělo přebytek plynu, neboť terminály nahradí jen část ruských dodávek a z LNG nebude mít užitek jen Německo, ale také další evropské země. Dalším Habeckovým argumentem je to, že infrastruktura pro LNG se buduje tak, aby mohla být v budoucnu využita pro vodík. Vodík považuje Německo za klíčový zdroj energie pro bezuhlíkový průmysl.

Zdroj : ČTK