Rozvíjející se automatizace v dopravě má široké využití. Jmenujme například ochranu života řidiče ve ztížených či nebezpečných podmínkách nebo řešení nedostatku řidičů v překladištích či depech. V technologicky vyspělých zemích jako USA, Izrael či Japonsko probíhá velice aktivní vývoj technologií pro dálkové řízení silničních vozidel. V České republice se výzkumu v této oblasti věnují například experti z Centra dopravního výzkumu (CDV) a společnost Roboauto.

V rámci jejich společného projektu vzniká řídicí stanoviště operátora dálkově řízeného vozidla, který představuje v praxi vysoce uplatnitelný produkt. Zájem o něj projevují zájem zákazníci jak v tuzemsku, tak zejména v zahraničí. Projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR) v programu Ministerstva Dopravy DOPRAVA 2020+ částkou 20,4 milionu korun.

Dálkové řízení neboli teleoperace silničních vozidel je nově se utvářejícím odvětvím automatizace v dopravě. Hlavním přínosem je především ochrana života řidiče ve ztížených či nebezpečných podmínkách. Tato technologie však nalézá uplatnění i jakožto prostředek pro zvýšení schopností autonomních vozidel v situacích, s nimiž si sama prozatím neporadí. V neposlední řadě poskytuje teleoperace nástroj, jak se vypořádat s problémem nedostatku řidičů, neboť například v překladištích či depech jeden řidič dokáže na dálku efektivně obsloužit výrazně větší počet vozidel, než kdyby se musel fyzicky přesouvat mezi nimi. Ačkoliv jsou aktivity v této doméně teprve v začátcích, v technologicky vyspělých zemích jako jsou Spojené státy americké, Izrael, Velká Británie, Japonsko či Estonsko již probíhá velice aktivní vývoj technologií pro dálkové řízení silničních vozidel.

„Naprostá většina v této doméně aktivních institucí zaměřuje svoji pozornost takřka výhradně na technickou stránku řešení, typicky zajištění co nejkvalitnějšího bezdrátového spojení mezi řidičem a vozidlem. Tomu se pochopitelně věnujeme i my, ale náš projekt je unikátní v tom, že klademe velký důraz i na lidský faktor, zejména situační povědomí řidiče,“ konstatoval řešitel projektu Marek Vanžura z Centra dopravního výzkumu. „V rámci projektu jsme proto nejprve specifikovali kritické či jinak problematické situace a podmínky, s nimiž se vzdálený řidič potažmo celý systém může setkat, abychom následně prostřednictvím empirického výzkumu zkoumali, jak takovému řidiči, který sice vozidlo ovládá, ale fyzicky se v něm nenachází, poskytnout všechny potřebné informace a vjemy, aby byla zajištěna bezpečnost provozu i patřičný komfort řidiče,“ vysvětlil Marek Vančura. Získané poznatky se následně promítly do návrhu stanoviště řidiče dálkově ovládaného vozidla. Paralelně s tímto výzkumem probíhal i vývoj prostředků pro zvýšení kvality a dostupnosti datového spojení, což zásadním způsobem také přispívá k bezpečnosti dálkového řízení. Do budoucna lze očekávat další pokroky ve vývoji teleoperace s rozvojem bezdrátových sítí 5. generace.

Obě řešitelské organizace do projektu vstupovaly s velice bohatými předchozími znalostmi. V případě výzkumníků z CDV se jednalo o dlouholeté zkušenosti s výzkumem bezpečnosti silničního provozu a posuzováním situačního povědomí řidičů osobních i nákladních vozidel, v případě firmy Roboauto pak o obsáhlé dovednosti ve vývoji technologických řešení pro české i zahraniční zákazníky v oblasti automatizace dopravy.

Správnost myšlenky projektu a zejména uplatnitelnost jeho výstupů potvrdil rovněž fakt, že v průběhu řešení projektu na scénu vstoupilo půl tuctu firem zabývajících se velmi podobným vývojem. „Trh je v současnosti tedy sice značně konkurenční, ale náš produkt má nezpochybnitelnou hodnotu a výhodu díky implementaci poznatků z realizovaného empirického výzkumu. Právě výzkum v podobném rozsahu, který byl umožněn podporou poskytnutou TA ČR a úzkou spoluprací firmy Roboauto s výzkumnou organizací CDV, nás odlišuje od konkurence, neboť nikdo z nich nenabízí řešení, které by bylo optimalizováno směrem k řidiči tak, jako náš produkt,“ zdůraznil Jakub Jůza, ředitel společnosti Roboauto.

Produkt vzniklý v Brně tak lze označit za unikátní v celosvětovém měřítku a prokazuje, že tuzemské firmy patří ke špičce v oboru, k čemuž TA ČR významně přispívá. „Český tým, jehož výzkum jsme podpořili, svým projektem výrazně přispěl k pochopení limitů a úskalí dálkového řízení silničních vozidel a situačního povědomí řidičů, jež tato vozidla vzdáleně ovládají. Nejen v tomto ohledu je projekt nový a přináší doposud neexistující informace o důležitých faktorech, jež se budou podílet na budoucím bezpečném zapojení autonomních vozidel do provozu,“ řekl Petr Konvalinka, předseda TA ČR.

Zdroj : CDV

Výrobní program letounů Embraer C-390 Millennium pro různé typy misí dnes dosáhl dalšího historického milníku v leteckém odvětví. Během oslavy v Gavião Peixoto v São Paulu za přítomnosti vrchního velení Brazilských vzdušných sil (FAB), dosáhl letoun plné provozní schopnosti (FOC). Certifikát FOC vydal Institut průmyslového rozvoje a koordinace (Institute of Industrial Development and Coordination), brazilský úřad zodpovědný za certifikaci letadel pro vojenské účely. Dokument dokládá, že projekt splňuje všechny požadavky stanovené brazilským letectvem a že letoun může realizovat všechny mise, pro které byl navržen.

„Díky tomuto certifikátu se letoun C-390 dostává do vybrané skupiny letadel na celém světě,“ uvedl Bosco da Costa Junior, prezident a výkonný ředitel divize obrany a bezpečnosti společnosti Embraer. „V historii společnosti Embraer jde o jedinečný okamžik. C-390 mění definici přepravy nákladů a doplňování paliva v armádním sektoru a představuje výzvu pro úvahy o současných i budoucích generacích těchto platforem. Vzdušné síly po celém světě se soustřeďují na soulad neustále se vyvíjejících provozních potřeb s rozpočtem. Hledají platformu, která zvládne různé mise, a chápou, že dnešní volba ovlivní jejich provozní schopnosti v budoucnosti.“

Letoun C-390, jenž byl vyvíjen pod přísnými provozními požadavky brazilského letectva, vychází z tzv. modelu trojité šroubovice. Jde o spojení nejlepších mozků z akademické oblasti, průmyslu i vlády. V rámci vývoje a procesu certifikace bylo na prototypu letounu nalétáno více než 3 500 hodin v nejrozmanitějších podmínkách a dalších 85 000 hodin proběhlo za pomoci laboratorních srovnávacích testů a zařízení. Po letech vývoje, testování a certifikací je výsledkem konstrukce splňující nejvyšší průmyslové standardy.

„Toto je letoun KC-390, který ztělesňuje pravý význam slova „vytrvalost“. Ať bude létat kdekoliv, vždy tam bude otisk brazilského státu; ponese s sebou řád a pokrok národa, který se ztotožňuje s myšlenkou, že plný rozvoj demokracie se nemůže obejít bez nedotknutelné suverenity. Přeji si, aby podobné pocity „brazilskosti“ a národní hrdosti, které nyní zažíváme, měl každý občan, když vzhlédne na oblohu a uvidí, že „křídla, která chrání a integrují zemi“, a Embraer směřují jednotně za účelem zajištění pevné budoucnosti se strategickým postavením naší milované Brazílie,“ řekl velitel letectva, generálporučík Marcelo Kanitz Damasceno během slavnostního ceremoniálu.

Během téže události zahájila společnosti Embraer proces dodávky šestého letounu C-390 brazilskému letectvu, prvního v konfiguraci FOC. Další letadla, která již byla letectvu dodána, projdou nyní modernizací, aby certifikaci získala. Stejnou certifikaci budou mít také všechna letadla určená pro export.

C-390 je nejmodernější vojenský taktický transportní letoun nové generace. Nabízí bezkonkurenční mobilitu a kombinuje vysokou produktivitu a operační flexibilitu s nízkými provozními náklady, což je nepřekonatelná kombinace. C-390 může převážet větší množství nákladu (26 tun) než ostatní středně velká vojenská nákladní letadla a létá rychleji (470 uzlů) s delším doletem, takže zvládne celou řadu misí, například transport a shazování nákladu či jednotek, zdravotnickou evakuaci, pátrání a záchranu, hašení požárů a humanitární mise, s využitím dočasných či nezpevněných přistávacích ploch (např. běžné povrchy, hlína i štěrk). Ve verzi s dotankováváním již letoun prokázal své schopnosti doplňovat palivo za letu a umí čerpat palivo z jiného letadla KC-390 pomocí “podů” nainstalovaných pod křídly. Jde o první letoun na světě v tomto segmentu, který podobnou operaci zvládne.

Od roku 2019, kdy letoun C-390 vstoupil do služeb FAB, prokázal svou kapacitu, spolehlivost a výkon. Aktuální sestava pěti letadel, všechna ve verzi s doplňováním paliva za letu, označované jako KC-390, již realizovala více než 8 200 letových hodin. Nejnovější údaje dokládají zhruba 80% provozní dostupnost s mírou dokončení misí na úrovni více než 99 %, což představuje výjimečnou produktivitu ve své kategorii. Letoun C-390 Millennium si již objednalo Portugalsko i Maďarsko, v obou případech členské země NATO. Nizozemsko, rovněž členský stát NATO, se pro letadlo C-390 Millennium rozhodlo v roce 2022.

Zdroj : Embraer