Domů Blog Strana 448

Autoklub ČR: Test letních pneumatik 2023

Srovnávací testy funkčních vlastností pneumatik pravidelně poskytují výsledky pro různé značky z této oblasti na českém trhu. Letošní navázal na test letních pneumatik z minulých let. Cílem bylo opět vyhodnotit vlastnosti dezénů v provozu za mokra a sucha. Celkově bylo zkoumáno dvacet plášťů o rozměru 205/55 R16, polovina ekonomické třídy Budget a druhá vyšší třídy Premium.

Pneumatiky musely obstát v celkem 16 disciplínách na suchém a mokrém povrchu, test probíhal v Německu. Prostřednictvím záznamové techniky je objektivně zkoumána reakce při akceleraci, brzdění, mezní hranice vzniku aquaplaningu v podélném i příčném směru. Na suché vozovce se měří hlučnost a valivý odpor. Na kruhové dráze s mokrým povrchem se měří čas vozu v obou směrech. Na okruzích pak v tzv. handlingu licencovaní zkušební jezdci testují ovladatelnost vozu, posuzuje se čas na kolo. Důležité je i subjektivní hodnocení odezvy vozu na řízení a jeho stabilita. Testovací řidiči pochopitelně nevědí, s jakým obutím zkoušky provádějí.

Pro představu rozdílu mezi oběma třídami byla zvolena referenční pneumatika – Firestone Roadhawk, se kterou se porovnávají všechny ostatní ve skupině prémiových a budgetových účastníků testu. V tabulkách má proto uvedenu referenční hodnotu 100 %. Vítězem ekonomické třídy se stal Semperit právě před Firestone a Dunlopem, další příčky s těsnými rozestupy obsadily Kumho, Apollo a Matador. Ve třídě Premium vyrovnanými výkony na mokru i suchu nejlépe obstál Continental PremiumContact 7, druhé místo patří Michelin Primacy 4+ a třetí Bridgestone Turanz. Výsledky včetně výčtu hodnocení jednotlivých disciplín přinášíme v přehledných tabulkách.

„Výsledky testů mohou spotřebiteli pomoci vybrat si pneumatiku, která bude nejvíce vyhovovat jeho potřebám. Doporučujeme porovnat parametry, které jsou pro spotřebitele nejdůležitější. Odlišné preference může mít řidič většinou popojíždějící v městském provozu, jiné ten, kdo za volantem často absolvuje dlouhé cesty po dálnicích,“ vysvětlila Veronika Truhlářová, manager obecného motorismu Autoklubu ČR.

 

Výsledky testu letních pneumatik 2023 – Rozměr 205/55 R16 (Budget)

  1. Semperit Speed-Life 3
  1. Firestone Roadhawk
  2. Dunlop Sport Bluresponse
  1. Kumho Ecsta HS52
  1. Apollo Alnac 4G
  2. Matador Hectorra 5
  3. Tomket Sport 1
  4. Imperial Ecodriver 5
  5. Double Coin DC99
  6. Profil Prosport 2

 

Výsledky testu letních pneumatik 2023 – Rozměr 205/55 R16 (Premium)

  1. Continental Premium Contact 7
  2. Michelin Primacy 4+
  1. Bridgestone Turanza T005
  1. Pirelli Cinturato P7
  2. Uniroyal RainSport 5
  3. Nokian Wetproof / Vredestein Ultrac
  4. Goodyear Efficient Grip Performance
  5. Hankook Ventus Prime 4
  6. Firestone Roadhawk

 

Zdroj : Autoklub ČR

ORLEN Unipetrol Doprava završil obměnu vozového parku zařazením sedmé lokomotivy Siemens Vectron MS řady 383

Společnost ORLEN Unipetrol Doprava, z rafinérské a petrochemické skupiny ORLEN Unipetrol, převzala v litvínovském Chemparku poslední – sedmou lokomotivu Siemens Vectron MS řady 383 v barvách ORLEN Unipetrol. Převzetím nové lokomotivy ORLEN Unipetrol završil plánovanou modernizaci vozového parku,  zahájenou v roce 2017, s cílem rozšířit flotilu o celkem sedm elektrických lokomotiv Siemens Vectron MS.

ORLEN Unipetrol Doprava, jeden z významných železničních nákladních dopravců v České republice, tak díky postupné modernizaci vozového parku posiluje své přepravní kapacity, kterými zajišťuje přepravu na domácích tratích i do sousedních států, a také mezi společnostmi ze skupiny ORLEN. Pokračuje tak v naplňování strategie skupiny ORLEN ve snižování emisí CO2. Za dobu svého provozu ve skupině ORLEN Unipetrol najezdily lokomotivy Vectron MS již téměř 2,8 milionů kilometrů, což představuje emisní ekvivalent přibližně 28 tisíc tun CO2 provozu dieselových lokomotiv.

„Strategií skupiny ORLEN je být do roku 2050 emisně neutrální. Nedílnými kroky k jejímu naplnění jsou investice do udržitelného rozvoje skupiny ORLEN Unipetrol, tedy i do modernizace vozového parku společnosti ORLEN Unipetrol Doprava. Moderní lokomotivy Siemens Vectron MS nám pomáhají nejen zvýšit objem a spolehlivost přepravy, optimalizovat provozní náklady, ale i snižovat produkci emisí CO2, což zapadá do strategie udržitelného rozvoje skupiny ORLEN,“ uvedl Tomasz Wiatrak, generální ředitel a předseda představenstva skupiny ORLEN Unipetrol.

ORLEN Unipetrol Doprava zařazením poslední sedmé interoperabilní lokomotivy Siemens Vectron MS od společnosti Siemens Mobility aktuálně završuje rozšiřování přepravy a modernizaci svých lokomotiv. Nákup těchto moderních lokomotiv je součástí strategického investičního rozvoje, do kterého ORLEN Unipetrol Doprava investovala od roku 2017, kdy s obměnou své flotily začala, již stovky milionů korun.

„Realizujeme průběžnou plánovanou modernizaci našeho vozového parku. První lokomotiva Siemens Vectron MS byla do naší flotily zařazena v říjnu 2017, postupně přibývaly další a letos v únoru byla přidána poslední sedmá. Každá lokomotiva ujede ročně bezmála 120 tisíc kilometrů a nahradí 45 nákladních automobilů a dokáže dopravovat vlaky o hmotnosti kolem 2000 t rychlostí 100 km/h. Pomáhají nám tak nejen zvýšit objem přepravených produktů, ale i optimalizovat celkové náklady na provoz a údržbu vozového parku,“ říká Jaroslav Dvořák, jednatel společnosti ORLEN Unipetrol Doprava. A dodává: „Naše lokomotivy Vectron rekuperací za rok 2022 vyrobily 1471 tisíc kWh, tj. cca 10 % z celkově odebrané trakční elektrické energie. Jsou energeticky velmi úsporné, k přepravě jedné tuny zboží na jeden kilometr spotřebují jen 0,029 kWh energie.“

 

V barvách ORLEN Unipetrol lokomotivy Vectron s výkonem 6 400 kW a běžnou provozní rychlostí 100 km/h přepravují především chemické produkty. Tyto Vectrony jsou schopné provozu nejen v České republice, ale také ve všech sousedních zemích – v Polsku, na Slovensku, v Německu i Rakousku, ale i v Maďarsku. Velký důraz je kladen nejen na výkon, ale také na bezpečnost. Kromě národních vlakových zabezpečovačů příslušných zemí jsou lokomotivy vybaveny rovněž moderním jednotným evropským vlakovým zabezpečovačem ETCS (European Train Control System), GSM-R a dálkovou diagnostikou. Jedním z důležitých bezpečnostních aspektů těchto lokomotiv je také pasivní bezpečnost, která zajišťuje strojvedoucímu prostor pro přežití v případě mimořádných událostí.

„ETCS je zařízení, které zvyšuje bezpečnost železniční dopravy a nahrazuje velké množství různých, vzájemně nespolupracujících a mnohdy zastaralých národních vlakových zabezpečovacích systémů v jednotlivých zemích. Na rozdíl od většiny vozidel na české železnici, do kterých je mobilní část evropského vlakového zabezpečovače ETCS implementována až dodatečně, je u elektrických lokomotiv Siemens Vectron MS mobilní část ETCS jejich organickou součástí, žádná z nich nebyla vyrobena a dodána bez tohoto systému.“ říká Roman Kokšal, generální ředitel Siemens Mobility Česká republika a doplňuje: „Přeprava produktů po železnici ve srovnání s přepravou po silnici přináší významné úspory energie, snižuje emise oxidu uhličitého a v případě elektrické vozby, která je na železnici dominantní, také zcela odstraňuje emise zdraví škodlivých látek. Dále, a to je velmi důležité, uvolňuje dálnice a silnice od těžkých automobilů. To má velmi pozitivní vliv na plynulost dopravy a na životnost vozovek.“

Společnost ORLEN Unipetrol Doprava patří mezi významné železniční nákladní dopravce v České republice a se smluvními partnery zajišťuje přepravu nejen do sousedních zemí, ale i do Holandska či na Balkán. Na železničním trhu nabízí široké portfolio služeb. Kromě přepravy chemických produktů se zaměřuje také na spedici, pronájem železničních vozů, na opravárenské a čisticí služby a na konzultační činnost. Jejími zákazníky jsou nejen členové mezinárodní skupiny ORLEN, ale i nezávislé společnosti včetně významných železničních zasilatelů, zahraničních dopravců a chemických závodů bez vazby na holding.

Shrnutí zajímavostí o multisystémových lokomotivách Vectron v barvách ORLEN Unipetrol:

  • Jedna lokomotiva má průměrný roční proběh téměř 120 000 km, tedy cca 11 000 km/měsíc, což je cca 370 km/den.
  • Tyto universální elektrické lokomotivy dokáží jezdit na třech železničních napájecích soustavách (DC 3 000 V, AC 25 000 V 50 Hz, AC 15 000 V 16,6 Hz).
  • Jedna lokomotiva nahradí na silnicích 45 nákladních automobilů, resp.:
    • 45 nákladních automobilů aktuálně na silnici, které jsou nahrazeny nákladním vlakem (vliv většího množství přepravovaného zboží lokomotivou vůči automobilu),
    • 60 nákladních automobilů aktuálně na silnici a odpočívkách, které jsou nahrazeny nákladním vlakem (vliv většího množství přepravovaného zboží a vliv větších proběhů lokomotivy vůči automobilu),
    • 180 vyrobených nákladních automobilů, které jsou nahrazeny nákladními vlaky (vliv většího množství přepravovaného zboží, vliv větších proběhů a vliv delší životnosti lokomotivy vůči automobilu).
  • Za dobu provozu celé flotily lokomotiv Siemens Vectron MS ve skupině ORLEN najezdily lokomotivy téměř 2,8 mil. km, což je ekvivalent přibližně 28 tisíc tun CO2 provozu dieselových lokomotiv.
  • Rekuperací ušetří ročně téměř 1 500 tisíc kWh elektrické energie.
  • Jedna lokomotiva dokáže dopravovat vlaky o hmotnosti kolem 2 000 t rychlostí 100 km/h. (Toto omezení je z důvodu konstrukční rychlosti většiny nákladních vozů, samotná lokomotiva může jet rychlostí až 160 km/h).
  • Lokomotiva je energeticky velmi úsporná, k přepravě jedné tuny zboží na jeden kilometr spotřebuje jen 0,029 kWh energie. Tedy zhruba stejně, jako rychlovarná konvice na ohřátí 0,2 litru vody na šálek čaje.
  • Stejně jako všechny lokomotivy Vectron je každá ORLEN Unipetrol lokomotiva Vectron vybavena evropským vlakovým zabezpečovačem ETCS.
  • Lokomotivy Vectron pro ORLEN Unipetrol jsou vybaveny a plně schváleny pro provoz v Česku, Slovensku, Polsku, Německu, Rakousku i Maďarsku.
  • Všechny lokomotivy Vectron ORLEN Unipetrol Doprava jsou osazeny schváleným elektroměrem Správy železnic a je tedy možné sledovat přesnou spotřebu či rekuperaci elektrické trakční energie pro následnou fakturaci.

Zdroj : Siemens Mobility

Tento rok musí být pro vodík rokem činů

Větší spolupráce mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může z vodíku učinit rozhodující součást řešení pro celosvětové dosažení nulových emisí skleníkových plynů.

Jedním z možných řešení, jak snížit emise, je využít vodík jako palivo v těžké nákladní dopravě, která se podle analýzy IEA podílí na celosvětových emisích uhlíku více než 20 procenty. S nasazením vodíku v dopravě, již sice došlo k určitému pokroku, ale v letošním roce bude nutné urychlit celý vodíkový ekosystém, aby bylo možné dodávat nízkoemisní vodík ve velkém měřítku.

Pro nás, největšího světového výrobce a dodavatele vodíku, je to výzva. Máme více než 60 let zkušeností s výrobou a bezpečnou distribucí vodíku po celém světě a podíleli jsme se na více než 250 projektech čerpacích vodíkových stanic 20 zemích. Na základě těchto globálních zkušeností a znalostí jsme si pro tento rok stanovili tři hlavní oblasti vodíkového řetězce, na které se zaměříme. Na dodávky, infrastrukturu a podporu státu.

Dodávky vodíku

Začněme dodávkami. Celosvětově čelíme nedostatku a nestabilitě dodávek energie. V Evropě se to projevuje obzvláště silně, a proto plány jako RepowerEU nebo Evropská strategie pro zelený vodík stanovují vysoké cíle pro domácí výrobu i dovoz zeleného vodíku. Konkrétně ambicí RepowerEU je vyrábět 10 milionů tun zeleného vodíku ročně a zároveň stejné množství dovážet. Tyto dva zdroje vodíku by neměly být vnímány jako konkurenční – jeden doplňuje druhý a zajišťuje spolehlivost dodávek.

Aby byl trh s vodíkem skutečně životaschopný, musí být dodávky vodíku bezpečné a spolehlivé. Do této oblasti investujeme značné prostředky a k dnešnímu dni plánujeme poskytnout nejméně 15 miliard dolarů na megaprojekty výroby vodíku z obnovitelné energie. Díky těmto projektům budeme schopni během příštích čtyř let dodávat na trh denně více než 3 000 tun obnovitelného a nízkouhlíkového vodíku, což by stačilo na provoz 100 000 nákladních vozidel a autobusů.

Zvláště významný je náš společný projekt s firmami Neom a Acwa Power v Saúdské Arábii, kde 4 GW elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů vyrobí obnovitelný vodík, který bude dopravován do terminálů po celém světě. Například do terminálu v Imminghamu ve Velké Británii, který budujeme ve spolupráci s Associated British Ports. Nebo do Rotterdamu v Nizozemsku, který postavíme ve spojení s Gunvor Petroleum. Tyto terminály mohou skladovat velké množství dovezené obnovitelné energie ve formě zeleného čpavku a doplnit tak nedostatečnou domácí výrobu. Tím budeme mít zelený vodík kdykoliv k dispozici, bez ohledu na aktuální podmínky pro jeho místní výrobu z obnovitelných zdrojů.

Vodíková infrastruktura

Zaměření se na dodávky vodíku v tomto roce však nebude stačit. Souběžně s tím musí dojít k vybudování rozsáhlé infrastruktury pro doplňování paliva, která dopraví vodík z centrálních skladů na místa spotřeby. Jak takový dodavatelský řetězec vypadá? Stačí se podívat na dodávky nafty a benzínu, abychom věděli, co potřebujeme – spolehlivou síť čerpacích stanic schopných zásobovat velký počet vozidel. To je to, co umožní rozšířit vodík jako ekologické palivo.

K rozvoji infrastruktury samozřejmě nedojde ze dne na den. Ačkoliv vodíkové čerpací stanice přibývají pomalu, na trhu s vodíkovými autobusy jsme v Evropě zaznamenali určitý pokrok. Dobrým příkladem jsou naše čerpací stanice pro vodíkové autobusy v obci Hurth v Německu a pro skupinu Go-Ahead Group poblíž Gatwicku ve Velké Británii. Zvláště povzbudivé je, že druhá jmenovaná stanice zajišťuje provoz dosud největšího nasazení bezemisních autobusů ve Spojeném království. Velkokapacitní veřejně přístupnou čerpací stanici pro nákladní automobily připravujeme také Rotterdamu a další stanici v Tarragoně ve Španělsku. I v Česku se situace pomalu zlepšuje. Po malé čerpací stanici zprovozněné vloni v průmyslovém areálu ve Vítkovicích byla nyní otevřena veřejná komerční stanice na pražském Barrandově, do které jsme dodali vodík. A několik dalších vodíkových stanic je v procesu příprav. Musíme ovšem hodně přidat, abychom stihli naplnit státní plán čisté mobility, který do roku 2025 počítá s 15 vodíkovými stanicemi.  Než se nám podaří vybudovat dostatečně hustou sít vodíkových stanic, můžeme zejména v depech velkých dopravců rychle instalovat mobilní stanici, jakou jsme použili například pro doplňování paliva do vodíkového vlaku iLint Coradia při jeho demonstračních jízdách po Česku.

Podpora státu

Jakkoliv je navýšení dodávek vodíku a investic do infrastruktury klíčové, nasazení vodíku se neobejde bez vládní podpory. Pokud chceme splnit ambiciózní cíle v oblasti klimatu do roku 2030, musíme stimulovat poptávky po čistých dopravních palivech. Protože chování trhu fosilních paliv se nezmění bez vnějšího zásahu, je nezbytné, aby regulační orgány poskytly silné legislativní nástroje, které umožní bezpečné investice do výroby čistého vodíku a vozidel s nulovými emisemi. To by podle našeho názoru eliminovalo potřebu dotovat výrobu, protože potenciální dodavatelé by měli zajištěné odběratele. Stačí, aby vlády nastavily podmínky podpory i restrikce tak, aby nedocházelo k narušení trhu. Zejména pokud má být subvencována místní výroba, měl by mít nárok na stejnou podporu i dovoz, aby byly zajištěny rovné podmínky.

Budeme také potřebovat mnohem robustnější systém certifikace nízkoemisních paliv. Uživatelé si musí být zcela jisti, že zelený vodík uváděný na trh splňuje nejvyšší standardy.  Tento systém musí být transparentní, snadno pochopitelný a musí se započítávat do vnitrostátních závazků týkajících se obnovitelných zdrojů energie.

Výzva, která je před námi, je až příliš reálná a cíl pro rok 2023 je jasný – urychlovat energetickou transformaci a plnit vizi plně dekarbonizované těžké dopravy. Protože věříme, že při větší spolupráci mezi vládou, výrobci a provozovateli dopravy může mít nasazení vodíku významný podíl na snížení emisí.

Vlastimil Pavlíček          

Business Development Director New Technologies, CE&CIS subregion, Air Products

Praha letos zatím získá ze státního fondu 530,9 milionu korun na doprav

Praha letos získá ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) až 530,9 milionu korun. Smlouvu s fondem dnes schválili pražští zastupitelé. Peníze jsou určené na rozvoj a opravy komunikací. Loni město podle první uzavřené smlouvy mělo ze SFDI získat až 404,8 milionu korun, dodatkem se však částka zvedla na částku 582 milionů korun.

Peníze jsou podle schválené smlouvy určené například na rekonstrukce Barrandovského mostu a ulice Průmyslová, budování protihlukových opatření na magistrále a na Strakonické, most na Evropské nebo stavbu podchodu pod D4 na Zbraslavi.

„V loňském roce se nám podařilo vyčerpat ze SFDI 100 procent prostředků, které byly uděleny, což se dříve nedělo. Doufám, že tempo, které jsme nastavili, bude udrženo,“ uvedl bývalý náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Město peníze dostává zálohově a použít je může pouze pro schválené účely. Vše musí SFDI následně vyúčtovat. Do každého projektu financovaného z tohoto fondu musí rovněž vložit část svých peněz. Částka, kterou město ze SFDI dostává, se během roku může navyšovat, a nevyčerpané peníze se mohou převádět z roku na rok.

SFDI byl zřízený v roce 2000 a je podřízený ministerstvu dopravy. Jeho účelem je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest nebo zavedení či provozování systému elektronického mýtného. Podílí se také na výstavbě nebo opravách cyklistických stezek. Sněmovna loni schválila, že SFDI letos hospodaří s rozpočtem 150,9 miliardy korun, což je o 23,3 miliardy korun meziročně více.

Zdroj  :ČTK

SŽ nainstaluje zabezpečovač ETCS na stokilometrové trati k Německu za 11,8 mld

Správa železnic vyhlásila tendr na instalaci zabezpečovacího systému ETCS na více než stokilometrovém úseku od státní hranice s Německem do Kralup nad Vltavou. Zakázka vyjde na 11,8 miliardy korun. Vítěz tendru zpracuje projekt a následně zajistí stavbu i údržbu systému. Dnes o tom informovala Správa železnic. Systém ETCS kontroluje jízdu vlaku, v případě potřeby umožňuje automatické zastavení stroje na dálku.

Technologie ETCS by se měla v budoucnu stát hlavním zabezpečovacím systémem na evropských železnicích, je proto nutné jím vybavit vedle vozů také tratě. Zatím je podle loňských údajů na zhruba 700 kilometrech železnic asi z 9000 kilometrů tratí v Česku.

Projekt podle správy zahrnuje instalaci kompletního zabezpečovacího zařízení a dálkového řízení ETCS. Provoz na trati, která vede z velké části na levém břehu Labe, se tak bude dálkově řídit z centrálního pracoviště na pražské Balabence, kde vznikne nový dispečerský sál.

Vnitřní technologická zařízení pro dálkové ovládání nechá správa vybudovat i v jednotlivých železničních stanicích. Kromě toho v nich vznikne kamerový systém a informační zařízení. Stavbaři současně vymění a případně demontují jednotlivá návěstidla a vymění zabezpečovací zařízení na železničních přejezdech. Pro umístění technologií postaví správa také nové objekty pro umístění všech potřebných technologických zařízení. Součástí prací bude dále snesení nepotřebných částí železnice.

Na instalaci zabezpečovacího zařízení na trati z Kralup nad Vltavou přes Dolní Žleb až ke státní hranici s Německem použije Správa železnic zhruba 323 milionů korun z evropských fondů. Hlavní část peněz pak správa dostane ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

V roce 2025 chce stát spustit na koridorových tratích provoz výhradně s vlaky vybavenými zabezpečovačem ETCS. Vybavení svých vlaků proto postupně řeší i dopravci, kteří na instalaci vynaloží miliardy korun. Podle dalších plánů státu by systém měl být do roku 2030 přibližně na 4800 kilometrech ze zhruba 9000 kilometrů železnic v Česku.

Zdroj  :ČTK

Nizozemské železnice se potýkají s jezevci, kteří si pod kolejemi hloubí nory

Listí na kolejích, poruchy signalizace a stávky mohou způsobit zpoždění vlaků. Cestující v Nizozemsku ale čelí železničnímu chaosu kvůli jezevcům, kteří se zavrtávají pod koleje. Úřady se proto snaží tyto chráněné lasicovité šelmy vylákat z jejich nor pod zvýšenými náspy.

V hustě osídlené zemi je přirozený prostor pro 7000 jezevců omezený. Tato zvířata si často vyhrabávají svá obydlí pod relativně „klidnými“ vlakovými náspy, které jsou umístěny daleko od lidí a jsou také mírně vyvýšené, což brání zaplavení nory.

Nizozemské úřady nedávno informovaly o 40 místech, kde je železniční trať potenciálně ohrožena. Ve Frísku buduje správce železniční sítě ProRail umělou osadu, aby jezevce odlákal na bezpečnější místo.

„Oblast kolem trati je pro jezevce jednoznačně atraktivním prostředím, protože násep je z písku, kde si rádi staví své nory,“ řekl mluvčí společnosti ProRail Aldert Baas. „Prochází tudy jen velmi málo lidí, což těmto plachým zvířatům vyhovuje, a navíc je to často vyvýšená část krajiny… Frísko je ploché jako palačinka,“ dodal.

Společnost ProRail tento týden oznámila, že mezi městy ‚s-Hertogenbosch a Boxtel na jihu byly zastaveny vlaky, což se rovněž dotklo nákladní dopravy. Nora pod kolejemi v městečku Esch znamenala, že trať není bezpečná.

„Již podruhé během jednoho týdne musíme zastavit vlakovou dopravu, protože jezevci hrabou pod železniční tratí, což zabere hodně času vyřešit, protože musíme získat povolení od příslušných úřadů,“ oznámil John Voppen, výkonný ředitel společnosti ProRail.

V Eschi jsou dobrovolníci z pracovní skupiny pro jezevce Dassenwerkgroep Brabant připraveni pomoci případným zraněným zvířatům, pokud by se úřady přece jen rozhodly vyhrabat jejich obydlí. Členka představenstva Karin Derikxová se však domnívá, že ještě nenastal ten správný čas.

„Čekali příliš dlouho. V zimě jsou jezevci klidnější a na jaře dělají jarní úklid a více hrabou. Proto je tu najednou poplach,“ řekla Derikxová. „Jejich období páření a vrhu trvá až do července. Chápeme potřeby provozovatelů vlaků, ale tohle je prostě špatné roční období,“ dodala.

Zdroj : ČTK

Index: Povinné ručení v březnu dál zdražilo, průměrně stojí 6821 korun

Ceny pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v březnu pokračovaly v růstu, dosáhly nejvyšší úrovně za poslední tři roky. Průměrná cena povinného ručení činila 6821 korun, za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, což je typický automobil v českých domácnostech. Proti únoru zdražilo povinné ručení o 77 korun, meziročně o 230 korun. V příštích měsících se očekává další růst cen.

Ceny povinného ručení rostou sedmý měsíc v řadě. Podle odborníků je to zejména důsledek zdražování náhradních dílů, energií a práce. Vzhledem k pokračujícímu zdražování všech vstupů se očekává, že i ceny povinného ručení budou nadále růst.

„Nejistota na trzích se negativně odráží v ceně povinného ručení, které již několik měsíců po sobě setrvale roste. Řidiči by měli počítat s tím, že zdražování bude pravděpodobně pokračovat i v následujících měsících,“ upozornil analytik neživotního pojištění společnosti Broker Consulting Jiří Váchal.

Hodnota POVIndexu byla v březnu nejvyšší za poslední tři roky. Zatím ale stále nedosáhla na rekordní úroveň z počátku měření v roce 2019. V září 2019 byla průměrná cena povinného ručení 7716 korun. Naopak nejnižší byla v dubnu 2021, kdy činila 6329 korun.

Hodnoty POVIndexu se regionálně liší, dlouhodobě jsou v Praze vyšší než ve zbytku země. Březnová hodnota indexu pro hlavní město je 7461 korun. V menších městech je povinné ručení zhruba o 1300 korun levnější. Broker Consulting uvádí jako příklad středočeský Benešov, kde březnová hodnota POVIndexu byla 6161 korun.

POVIndex společnosti Broker Consulting od svého počátku sleduje vývoj nákladů na povinné ručení pro řidiče bez historie, ať jde o nového řidiče nebo o řidiče, který donedávna užíval služební vozidlo. Broker Consulting POVIndex užívá odlišnou metodiku než například Česká kancelář pojistitelů.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Zdroj  :ČTK

Předsedou dozorčí rady DPP je Hřib (Piráti), nahradil Scheinherra (Praha Sobě)

Novým předsedou dozorčí rady pražského dopravního podniku (DPP) se dnes stal náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti). Ve funkci nahradil bývalého náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha Sobě). V uplynulých týdnech složení patnáctičlenné dozorčí rady v pozici valné hromady DPP obměnili pražští radní. DPP je největší městskou firmou v Česku.

Hřib byl v minulém volebním období primátorem, v nově ustavené koalici Pirátů, Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a STAN nyní zastává funkci náměstka primátora pro dopravu. Také v této pozici ve vedení města nahradil Scheinherra, který na dnešním zasedání dozorčí rady na post jejího předsedy rezignoval. Scheinherr a Praha Sobě zamířili po volbách do opozice. Předsedou dozorčí rady bývá obvykle volen radní zodpovědný za dopravu.

Valnou hromadou DPP je rada hlavního města. Současná koalice provedla ve složení dozorčí rady DPP několik změn a složení odpovídá dohodě mezi koaličními partnery. Piráti podle ní obsadili čtyři místa, Spolu tři a STAN jedno. V radě také podle dohody zasedají zástupci obou opozičních stran. Za ANO to je Ondřej Prokop a za Prahu Sobě pak zůstal ve funkci Scheinherr. Posledních pět míst v radě tvoří zástupci zaměstnanců.

Hřib v uplynulých týdnech několikrát zopakoval, že hlavním úkolem dozorčí rady bude připravit otevřená výběrová řízení na členy představenstva podniku. To se má stát kvůli loňské korupční kauze Dozimetr, kdy v dozorčí radě podniku skončili bývalý náměstek primátora Petr Hlubuček a bývalý místostarosta Prahy 9 Marek Doležal. Z dozorčí rady odešel z vlastního rozhodnutí také Michal Zdeněk, jehož rezignace s kauzou přímo nesouvisela.

Dozorčí rada se dnes zabývala výběrovými řízeními ve vedení podniku včetně na generálního ředitele. Hřiba pověřila, aby společně s vedoucím personálního oddělení DPP definoval otázky, které musí dozorčí rada rozhodnout pro další postup. „Předložím samozřejmě dozorčí radě i návrh variantních možností řešení těchto otázek, jako je například složení výběrové komise, organizační zajištění výběru či definice jednotlivých fází procesu,“ uvedl Hřib.

“ V DPP se plánuji zaměřit především na opatření transparentnosti a s tím spojenou úsporu nákladů v oblasti veřejných zakázek, vnitřní provozní úspory DPP při zachování služeb na vysoké úrovni, tak jako tomu bylo dosud,“ napsal dnes Hřib..

Členové dozorčí rady DPP pobírají odměnu, která podle webu DPP činí 29.000 korun měsíčně pro předsedu, 27.000 pro místopředsedu a 25.000 pro řadového člena. Pokud je člen zároveň městským radním nebo jiným pro svou funkci uvolněným zastupitelem, nedostává odměnu žádnou. Hřib dříve řekl, že by rád změnil systém odměňování tak, aby peníze pro členy rady závisely na práci a účasti na jednáních.

Zdroj : ČTK

Změna času ovlivní deset vlaků, pojedou s hodinovým zpožděním

Víkendová změna času ze zimního na letní se dotkne osmi vlaků Českých drah na území České republiky, také dvou nočních vlaků v zahraničí na trase Praha-Curych. Kvůli posunu času budou mít hodinové zpoždění. Denní vlaky na tyto noční spoje čekat nebudou. České dráhy to dnes uvedly v tiskové zprávě. Vzniklé zpoždění se bude firma snažit snížit třeba zkrácením pobytu vlaků ve stanicích. Čas se mění v neděl, kdy se ve 02:00 hodiny posunou o 60 minut vpřed.

Cestující se podle mluvčího ČD Petra Pošty nemusí bát, že by zpoždění narušilo jejich cestu. Řekl, že návaznost mezi nočními vlaky v Bohumíně a Břeclavi bude zachována. Aby se však nepřeneslo hodinové zpoždění do denních spojů, denní spoje na tyto zpožděné noční vlaky čekat vesměs nebudou.

Většina vlaků nabere hodinové zpoždění, některé spoje však budou možná opožděné méně. Například vlak EuroNight 443 Slovakia z Prahy do Humenného pojede mezi Ostravou a Humenným se zpožděním zhruba 30 až 60 minut, přičemž zpoždění se bude v závislosti na provozní situaci postupně snižovat. Nightjet 457 z Berlína do Vídně pojede v úseku Břeclav – Vídeň se zpožděním deset až 20 minut. Spoj EuroNight 477 Metropol z Břeclavi do Budapešti pojede se zpožděním zhruba 30 až 50 minut. A přímý lůžkový vůz z Curychu do Prahy jedoucí na spojích NJ 467 / EC 463 / EC 330 pojede v úseku mezi Salcburkem a Lincem sice se zpožděním zhruba 60 minut, v úseku Linec – Praha hlavní nádraží už však pojede načas.

Regionálních vlakových spojení se změna času netýká. Mezi druhou a třetí hodinou ranní, kdy se mění čas, totiž není žádný na trase.

Zdroj : ČTK

Z Prahy se v letní sezoně bude létat do 152 míst, o pět více než loni

Z Letiště Praha se během letního letového řádu, který bude platit od neděle 26. března do konce října, se bude létat do 152 destinací přímou linkou. Přibudou i nová spojení, například do Gdaňsku nebo Bilbaa, u oblíbených míst se zvýší frekvence letů. O provoz na letišti se postará 65 dopravců, mezi nimi i několik nových. Dnes o tom informovalo Letiště Praha v tiskové zprávě. Oproti minulému roku je letní letový řád bohatší o pět destinací, stále však nedosahuje vrcholu z předcovidového roku 2019, kdy se z Prahy létalo do 190 míst.

„Oproti loňské letní sezoně nabídneme cestujícím více spojení, a to i přesto, že nadále chybí destinace na Ukrajině a v Rusku,“ řekl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos. Za velké milníky označil obnovenou dálkovou linku do jihokorejského Soulu, která bude létat od začátku letního režimu, a linku na Tchaj-wan, která bude létat od 18. července. V květnu se pak do Prahy vrátí přímý spoj do New Yorku, létat bude do konce září.

Nově se cestující dostanou přímou linkou z Prahy do španělského Bilbaa nebo Sevilly, chorvatského Dubrovníku, na řecký ostrov Skiathos, do Jerevanu v Arménii, Gdaňsku nebo města Maskat v Ománu. Posílených spojení se dočká nejoblíbenější pětice měst – Londýn, Amsterdam, Paříž, turecká Antalya a Frankfurt. Dohromady se zvýší frekvence letů na bezmála 40 tratích, například do Rigy, Dublinu, Barcelony či Varšavy.

Oproti loňsku přibude i několik nových dopravců. Moldavský Air Moldova a FlyOne, kyperský Cyprus Airways, ománský Salam Air a islandský Icelandair. Noví dopravci, Korean Air a China Airlines, také zajišťují zmiňované dálkové linky do Soulu a na Tchaj-wan.

V tiskové zprávě Letiště Praha doporučuje, aby si všichni cestující vždy před cestou zjistili všechny aktuálně platné podmínky pro cestování do jejich destinace.

„Letiště Praha by za celý rok mohlo odbavit přes 13 milionů cestujících. Zatím evidujeme vyšší poptávku po výjezdovém cestovním ruchu do typicky dovolenkových destinací,“ řekl ředitel leteckého obchodu Letiště Praha Jaroslav Filip. V minulém roce letiště odbavilo 10,7 milionu cestujících, což však bylo stále pod úrovní čísel z roku 2019. Tehdy pražské letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář