Zářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychlejší růst cen zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V ostatních zemích visegradské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla investiční společnost Portu. Česká meziroční inflace v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, uvedl tento týden Český statistický úřad.

Ze zemí visegradské skupiny má nejnižší míru inflace Slovensko, které jako jediné je i členem eurozóny. V září vykázalo meziroční růst cen 14,2 procenta. V Polsku ceny meziročně rostly o 17,2 procenta a nejvyšší inflace je v Maďarsku, kde skokově narostla na 20,1 procenta ze srpnových 15,6 procenta.

Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko, kde ceny meziročně rostou tempem 83,5 procenta. Vysoká je inflace také na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi a ceny tam rostou meziročním tempem 24,6 procenta.

„Ve světovém srovnání jsme na tom velmi špatně, vyšší inflaci, než my mají, kromě zmíněných zemí Evropy, už jen v rozvojových zemích v Africe, Asii a na středním východě,“ uvedl Louženský. Mezi země s nejnižší inflací patří Čína s mírou zdražování 2,8 procenta, Japonsko se třemi procenty nebo Švýcarsko s inflací 3,3 procenta.

Analýza konstatuje, že Evropská centrální banka (ECB) kvůli inflaci zřejmě na měnovém zasedání za dva týdny zvýší základní úrokovou sazbu v eurozóně, která nyní činí 1,25 procenta. „Panují obavy, aby ECB nezvedla sazby až moc rychle a vysoko, čímž by mohla poškodit křehkou ekonomiku Evropské unie. Ekonomové se ale shodují, že k poškození ekonomiky by vedly sazby na úrovni dvou procent,“ uvedl Louženský. V Česku je nyní základní úroková sazba sedm procent, analytici nepředpokládají, že by ji Česká národní banka na listopadovém zasedání zvyšovala.

Zdroj : ČTK

Tři ze čtyř největších stavebních firem na českém trhu a k tomu jeden z velkých hráčů v silničním stavitelství se společně obrátili na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Asociaci krajů kvůli účasti společnosti MI Roads v soutěžích o stavby či opravy silnic. Firma patřící přes Metrostav Infrastructure do skupiny Metrostav byla založena měsíc poté, co pražský vrchní soud v korupční kauze Davida Ratha uložil Metrostavu i jeho dceřiné společnosti Metrostav Infrastructure tříletý zákaz účastnit se soutěží o veřejné zakázky. Metrostav věc nekomentuje. Podle předběžných závěrů právního posudku pro ŘSD může státní organizace smlouvy s MI Roads uzavírat, napsal dnes web HN. 

Společný dopis adresovaný ŘSD a Asociaci krajů sepsali šéfové společností Eurovia CS, Strabag, Skanska a Colas. „Jsme přesvědčeni, že tak dochází k nerespektování uloženého trestu zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, které lze právně kvalifikovat jako trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí,“ píše se v dopise.

MI Roads vznikla v červenci, vzápětí začala podávat nabídky. Reference si zajišťuje přes další firmu ze skupiny Metrostav, společnost BES. Čtveřice stavebních firem v dopise na ŘSD a Asociaci krajů apeluje, aby vhodně nastavily podmínky účasti v zakázkách, důsledně kontrolovaly prokázání kvalifikace a utvrzení povinnosti plnit zakázku kapacitami, které firmy prokázaly v kvalifikaci.

„Nejprve jsme vznášeli dotazy na regulérnost její účasti přímo v rámci tendrů a nyní jsme dospěli ke společnému podnětu dvěma subjektům, které v dané situaci považujeme za nejrelevantnější,“ uvedl vedoucí vnějších vztahů Skanska Central Europe Ondřej Šuch. Firmy podle něj vyčkají na odpověď obou organizací a podle toho zváží další kroky.

ŘSD se situací kolem MI Roads zabývá několik týdnů. „Nechali jsme si zpracovat právní stanovisko a podle jeho výsledku budeme postupovat,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Podle HN analýza, kterou pro stát zpracovala advokátní kancelář Gřivna a Šmerda, dopadla pro Metrostav příznivě. „Rozsudek soudu za situace, kdy neexistuje žádný veřejný záznam o tom, že by na společnost MI Roads byla převedena část závodu společnosti Metrostav nebo Metrostav Infrastructure, nebrání ŘSD uzavírat nové smluvní vztahy s touto společností,“ citoval z analýzy v rozhovoru pro HN ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Mátl řekl HN, že jde o předběžné stanovisko právníků, na závěrech se však už nic měnit nebude. Firmám, které si u ŘSD stěžovaly, hodlá ŘSD zaslat odpověď začátkem příštího týdne.

Mluvčí Metrostav Infrastructure Michal Jurman v červenci řekl, že MI Roads chce působit v segmentu silničního stavitelství na českém trhu. „Dovolte mi, abych vás, co se týká činnosti MI Roads a. s., odkázal na webové stránky této společnosti. Více téma v tuto chvíli komentovat nebudeme,“ uvedl nyní.

Vrchní soud v Praze ve druhé polovině června potvrdil Metrostavu tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách za to, že firma podplácela a manipulovala s veřejnými zakázkami v takzvané druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Metrostav dostal i desetimilionovou pokutu a odvolací soud do zákazu účastnit se veřejných soutěží nově zahrnul Metrostav Infrastructure. Společnost s trestem nesouhlasí a po vynesení rozsudku informovala, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Skupina Metrostav už dříve odhadovala, že za tři roky bez veřejných zakázek přijde o 33 miliard korun.

Metrostav a Metrostav Infrastructure figurují také v další soudní kauze. Pardubický soud v polovině září nepravomocně uznal vinu těchto dvou firem, další společnosti a jednoho obžalovaného v machinacích při opravách kladrubského hřebčína. Od souhrnných trestů ale upustil, protože podle soudce již obžalovaní byli dostatečně potrestáni v předchozích rozhodnutích soudů.

Zdroj : ČTK