Domů Blog Strana 455

Kolínská Toyota od úterý letos podruhé zastaví výrobu kvůli nedostatku dílů

Automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od úterý zastaví letos podruhé výrobu kvůli nedostatku komponentů. Chybí jí díly, které automobilce dodává společnost Novares CZ Zebrak. Její výrobní a skladovací prostory v Žebráku na Berounsku zničil minulý týden rozsáhlý požár. Většina zaměstnanců Toyoty v úterý do práce přijde, budou ale vykonávat jiné činnosti. Zatím není jasné, kdy se výroba obnoví, řekl ČTK mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

„Po hromadné dovolené jsme v neděli večer obnovili výrobu dle plánu, ale zítra už z linek auta nesjedou,“ řekl Paroubek. Jak dlouho odstávka potrvá, zatím není jasné. „Informace se mění velmi rychle, záleží na dodavateli,“ doplnil mluvčí. Většina zaměstnanců podle Paroubka do práce přijde, budou ale vykonávat jiné činnosti.

Letos zastavuje automobilka výrobu neplánovaně podruhé. Kvůli nedostatku dílů nesjížděla z linek auta v únoru a částečně v březnu. Podle odhadů nevyrobila společnost kvůli omezením zhruba 25.000 aut.

Kolínská automobilka produkuje denně zhruba 1000 aut. Loni zvýšila po dvou slabších letech výrobu zhruba o čtvrtinu, vyrobila přes 202.000 vozů. Automobilka zaměstnává v Kolíně přes 3500 lidí.

Výrazný zásah do výroby aut způsobil loni rozsáhlý požár také automobilce Škoda Auto. Oheň tehdy zničil skladovací a výrobní haly společnosti Grupo Antolin Turnov v Mladé Boleslavi, která vyrábí dveřní výplně pro auta. Výrobu v Mladé Boleslavi společnost obnovila asi po osmi týdnech. Společnost Novares nepatří podle dřívějšího vyjádření společnosti Škoda Auto k jejím dodavatelům.

Průmyslovou halu Novaresu v Žebráku na Berounsku zachvátil požár minulý týden v pondělí. Hasiči ho likvidovali 50 hodin. Podle policie způsobil škodu 1,8 miliardy korun, příčiny vyšetřovatelé zjišťují.

Zdroj: ČTK

Dobíjecích stanic pro elektromobily v Česku skokově přibylo, i bez nařízení EU. Podle něj má na každých 60 km stát jedna

Od roku 2026 musí být na každých šedesáti kilometrech páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s minimálním výkonem 400 kW. O dva roky později má být pro nákladní automobily a autobusy dobíjení k dispozici každých 120 kilometrů. Česká infrastruktura je už ale teď nadprůměrná, elektromobilitě tak u nás stojí v cestě především vyšší pořizovací ceny vozidel.
Od začátku roku výrazně přibylo nových dobíjecích stanic pro elektromobily. Ministerstvo průmyslu a obchodu k 30. dubnu evidovalo 2 051 dobíjecích stanic, které poskytují 3 830 dobíjecích bodů. Na konci loňského roku to bylo pouze 1 364 dobíjecích stanic a 2 643 dobíjecích bodů. Ministerstvo dopravy navíc plánuje spuštění dotačního programu pro výstavu dalších stanic, především v dosud nepokrytých lokalitách. Má na něj být připraveno až 6 miliard korun. „Realizace daných dobíjecích hubů však musí zůstat na soukromých subjektech,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Česko je na tom s nabíječkami relativně dobře už teď. „Veřejná dobíjecí infrastruktura v České republice je pohledem počtu elektromobilů k počtu dobíjecích bodů na velmi vysoké úrovni. Máme jeden z nejvyšších podílů rychlodobíjecích stanic na celkovém počtu stanic,“ říká Tomáš Kadeřábek, odborník na elektromobilitu společnosti Arval.

Řada z nich už teď splňuje podmínky nově schválené legislativy. Pro její úplné naplnění ale bude třeba podpora ze strany státu. Další posun v rozvoji infrastruktury by ideálně měl usnadnit přechod řidičů k elektromobilům. Mnoho z nich se totiž obává, že vozidlem na elektrický pohon nebudou moci efektivně dojíždět na delší vzdálenosti, právě kvůli nedostatku dobíjecích stanic.

Elektromobily se přibližují běžnému životu

Národní akční plán hovoří tom, že by v roce 2030 mohlo na českých silnicích jezdit až půl milionu aut na elektro pohon. A ačkoli počty elektromobilů rostou, Česko za Evropou stále zaostává. Může za to mimo jiné absence dotační podpory pro fyzické osoby. „V poměru bateriových elektromobilů na celkovém počtu nově registrovaných vozidel jsme jedna z nejhorších zemí EU, proto bychom nyní rozhodně uvítali větší podporu pořízení bateriových elektromobilů,“ uvedl Kadeřábek.

Kromě chybějících dotací je ale na vině i konzervativní postoj, který vůči elektromobilitě řada Čechů zaujímá. Jedním z nejčastějších argumentů proti je právě nedostatečná infrastruktura, koluje ale řada dalších, některé z nich jsou přitom na úrovni mýtů. Jedním z nich je například domnělá neekologičnost elektromobilů – jejich výroba a výroba elektřiny z fosilních paliv samozřejmě uhlíkově neutrální není, v průběhu provozu se ale auta na baterky vyplácet začnou. „Část lidí v Česku se e-mobilitě brání, je to hlavně z nedůvěry k něčemu novému. Postupné změny je ale časem přesvědčí,“ myslí si předseda Asociace pro elektromobilitu České republiky Jaromír Vegr.

I poměrně vysoké pořizovací ceny elektromobilů mají svá řešení. Firmy zhusta využívají operativní leasingy a do popředí začínají pomalu vystupovat i různé formy car sharingu. „Podíl operativního leasingu jako způsobu pořízení nového vozidla neustále roste. Firmy tak mohou svá vozidla obměňovat v kratším časovém intervalu, a díky tomu mohou lépe držet krok s rychlým technologickým vývojem elektromobilů,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek. „Operáky“ ale čím dál častěji využívají i domácnosti. Jejich podíl na financování automobilů v domácnostech v loňském roce vyrostl ze 13,4 % na 23 %, vyplynulo z dat České leasingové a finanční asociace.

Zdroj: Reliant

Společnost LogTech posiluje své pozice předního integrátora logistických řešení – navazuje strategické partnerství se společností Geek+

Robotizace a automatizace v logistice je často diskutovaným tématem. Společnosti nevidí automatizaci a robotizaci interních logistických procesů pouze jako nástroj pro vyšší efektivitu provozu nebo úsporu provozních nákladů. Podniky hledají způsob, jak se stát méně závislými na manuální lidské práci, a vnímají automatizaci a robotizaci ve skladech jako řešení otázky nedostatku lidských zdrojů. Využití robotizace provozu na neproduktivní manuální operace vytváří prostor soustředit lidskou sílu na aktivity s vysokou přidanou hodnotou. Na tyto požadavky reagují také poradenské společnosti a integrátoři logistických řešení a zohledňují tento trend v logistických studiích a návrzích řešení.

Společnost LogTech neustále hledá nová řešení pro své zákazníky a posouvá hranice automatizace v intralogistice. Na trhu působíme již více než 20 let a za tu dobu jsme se stali předním integrátorem logistických řešení. Dodáváme integrované logistické systémy zákazníkům v celé Evropě a podílíme se na projektech téměř po celém světě.

To vše představuje pro nás závazek, že nemůžeme zůstat stát na místě. Neustále posouváme hranice inovací, automatizace v intralogistice. Pomáháme tak řešit problémy našich zákazníků pomocí inovativních automatizovaných řešení pro skladování a expedici, která integrují jednotlivé procesy do komplexního a funkčního systému. Abychom dosáhli našich cílů v oblasti systémové integrace, spolupracujeme s předními dodavateli v oboru.

Jsme velmi hrdí na to, že můžeme oznámit nové strategické partnerství se společností Geek+, které posílí naši pozici v oblasti robotizace logistických provozů. Na trhu působí v oblasti automatizace logistických provozů celá řada výrobců a dodavatelů. LogTech nechce zákazníkům nabízet vše, co je na trhu dostupné. Snahou společnosti je přinášet maximálně efektivní systém s vysokou přidanou hodnotou funkční integrace do jednoho celku, jehož operace jsou koordinovány sofistikovaným softwarem.

Není to žádná hudba vzdálené budoucnosti. Již nyní jsou před finálním spuštěním některé z pilotních projektů vzájemné spolupráce LogTechu a Geek+ v České republice. Prvním společným tuzemským projektem je implementace vychystávacích robotů z řady P800 pro vychystávání v režimu Goods-to-Person. Jde o vysoce flexibilní řešení automatizovaného vychystávání s možností rychlé aplikace do provozu a vysokou efektivitou.

Zdroj: Reliant

Od 23. srpna bude Gotthardským úpatním tunelem jezdit 90 nákladních vlaků denně

Vykolejení vagonu v Gotthardském úpatním tunelu dne 10. srpna 2023 silně zasáhlo železniční dopravu.

Jak oznámila SBB, východní tubus Gotthardského úpatního tunelu bude od 23. srpna 2023 opět moci využívat nákladní doprava. Úpatním tunelem bude moci projet kolem 90 nákladních vlaků denně a kolem 20 dalších vlaků po panoramatické (původní) trase. To znamená, že po Gotthardské dráze pojede denně 110 nákladních vlaků.

V osobní dopravě bude nabídka vylepšena od 24. srpna 2023. Vlaky do az Itálie opět pojedou přímo. Počet míst k sezení ve vnitrostátní ppřepravě je jen mírně omezen.

Práce na vyčištění nepoškozeného východního tubusu Gotthardského základního tunelu jsou v plném proudu a postupují dobře. V nejbližších dnech budou provedeny potřebné úpravy ve stavědle. Nezbytné jsou také zkušební jízdy. Jak bylo oznámeno, nákladní doprava může znovu projet základním tunelem 23. srpna 2023.

Otevření východního tubusu přinese výrazně větší flexibilitu pro nákladní dopravu a úlevu pro zákazníky nákladní dopravy. Zpočátku budou jezdit tranzitní vlaky, které byly odstaveny doma i v zahraničí, neboť je nebylo možné odklonit panoramatickou (původní) trasou. Pro zajištění přepravy veškerého zboží musí být nákladní vlaky nadále odkloněny přes osu Lötschberg-Simplon a trasu Brenner. SBB společně s partnerskými železnicemi dělají vše pro to, aby se počty tras pro nákladní dopravu mohly neustále rozšiřovat.

Zdroj: ŽESNAD

EU prý zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země

Dálnice, kamion

Evropská unie vážně zvažuje dotování přepravy ukrajinského obilí přes okolní země. Informovala o tom o víkendu na svém zpravodajském portálu polská rozhlasová stanice Polskie Radio s odvoláním na zjištění své bruselské zpravodajky.

O subvencování přepravy ukrajinského obilí se podle zpravodajky diskutuje na schůzkách zástupců Evropské unie, Ukrajiny a pěti členských zemí EU, které zakázaly dovoz ukrajinské pšenice a dalších zemědělských produktů. Těmito státy jsou Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko.

Záměrem podle stanice Polskie Radio je, aby EU v rámci své pomoci Ukrajině financovala dopravu ukrajinského obilí do vybraných přístavů, odkud by toto obilí pokračovalo do Afriky a Asie. „Taková podpora tranzitu by byla nejlepším řešením. Nejde o velké náklady,“ řekl zpravodajce jeden z účastníků rozhovorů.

Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko se zákazem dovozu ukrajinských zemědělských produktů snaží chránit domácí zemědělce. Evropská komise těmto zemím v květnu povolila zakázat na domácím trhu prodej ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového semene a slunečnicových semen. Opatření nicméně neomezuje exportní tranzit do dalších zemí.

Zákaz má skončit 15. září. Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko nicméně požadují jeho prodloužení až do konce roku. Podle stanice Polskie Radio chtějí, aby toto prodloužení bylo součástí dohody o subvencování přepravy ukrajinského obilí.

Rusko v polovině července odstoupilo od takzvaných černomořských obilných dohod. Ty umožňovaly Ukrajině bojující proti Rusku vyvážet obilí a další zemědělské produkty i přes ruskou blokádu v Černém moři. Rusko po odstoupení od dohody zintenzivnilo útoky na ukrajinské přístavy, což vedlo k výraznému poškození exportní infrastruktury.

Zdroj: ČTK

Více než 500 návštěvníků si na Ministerstvu dopravy připomenulo srpen 1968

18. srpna 2023

Den otevřených dveří na Ministerstvu dopravy, který se tematicky věnoval srpnovým událostem roku 1968, navštívilo 523 zájemců. Měli možnost si prohlédnout prostory současného Ministerstva dopravy, které během srpnových událostí sloužilo jako sídlo Ústředního výboru KSČ a hostilo důležitá politická jednání. Před budovou ministerstva si návštěvníci prohlédli autentické bojové vozidlo pěchoty okupačních vojsk. Součástí akce bylo i živé natáčení nového dílu oblíbeného podcastu Přepište dějiny.

 

Návštěvníci se v rámci komentovaných prohlídek prohlédli bývalé kanceláře Alexandra Dubčeka či Gustáva Husáka, tzv. Husákův byt, který poslední komunistický prezident využíval pro odpočinek a podzemní kryt, kde je umístěn dobový nábytek, včetně autentického pracovního stolu Gustáva Husáka. Ve foyer budovy a I. patře je čekala výstava unikátních fotografií, příběhů a dobových reálií.

 

Hned u vchodu do ministerstva bylo vystaveno autentické bojové vozidlo pěchoty okupačních vojsk BRDM-1. Právě těmito stroji bylo tehdejší vedení Komunistické strany Československa převezeno z budovy sídla ÚV KSČ na ruzyňské letiště, a odtud pak do Moskvy. K vidění byl i automobil značky Volha, který byl jedním ze symbolů totalitní moci.

 

Lidé také využili příležitost setkat se přímo s ministrem dopravy Martinem Kupkou a zeptat se ho na to, co je zajímá. Mohli s ním probrat různé dopravní stavby, ale i současná politická témata. „Letos od sovětské invaze sice uplyne už 55 let, ale téma je to v naší společnosti stále živé. Ačkoliv mnoho z nás nezažilo srpen 1968 na vlastní kůži, mohli jsme vidět, jak moc poznamenal naděje a sny generace našich rodičů a prarodičů. O to tragičtěji vnímáme události na Ukrajině a současné mocenské ambice Ruska, které jsou stejné dnes, jako byly před více než 50 lety,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

Vrcholem celé akce bylo živé natáčení nového dílu oblíbeného podcastu Přepište dějiny, kde historik Michal Stehlík a publicista Martin Groman s hostem Rudolfem Chmelem nabídli fundovaný pohled na poslední srpnové dny před invazí, srpnové mýty a širší souvislosti tehdejších událostí. Můžete si jej poslechnout již od 21. srpna.

 

Sídlo Ministerstva dopravy na pražském nábřeží Ludvíka Svobody bylo postaveno v roce 1932 podle návrhu architekta Antonína Engela. Monumentální stavba byla od roku 1960 až do sametové revoluce centrem totalitního režimu. Dnes budova slouží opět svému původnímu účelu, tedy jako sídlo Ministerstva dopravy, zhruba stejnou část kanceláří využívají pak České dráhy nebo zde mají svoje kanceláře i zaměstnanci Úřadu vlády nebo Ředitelství vodních cest.

Program vzpomínkového dne vznikl za přispění Vojenského historického ústavu, podcastu Přepište dějiny, průvodců Praga Viva a Retroautomuzea Strnadice.

 

 

Jihomoravští silničáři vypsali výběrová řízení na opravy silnic za 110 mil Kč

Jihomoravští silničáři vypsali šest výběrových řízení na opravy silnic druhé a třetí třídy, které jsou dlouhodobě stejně jako v ostatních krajích často v neutěšeném stavu. Krajští radní schválili zakázky ve výši téměř 110 milionů korun, řekla ČTK mluvčí kraje Alena Knotková. Podle náměstka hejtmana Jiřího Crhy (ODS) se díky opravám zvyšuje nejen kvalita, ale i bezpečnost dopravy. Řada silnic nemá kompaktní krajnice a řidiči se často vyhýbají různým nerovnostem.

V kategorii silnic druhých tříd se bude opravovat letos v říjnu a listopadu průtah Násedlovicemi na Hodonínsku, od října do prosince se bude pracovat na silnici mezi znojemskou částí Přímětice a Hlubokými Mašůvkami. Stavbaři opraví také silnici 431 ze Ždánic až na hranici hodonínského okresu. I u ní se počítá s termínem od října do prosince. V Ořechově na Brněnsku se bude přestavovat směrově a výškově nevyhovující křižovatka na silnici 152, hotovo bude také do konce roku.

Na silnicích třetích tříd se počítá s opravou spojnice mezi Moutnicemi a Velkými Němčicemi na pomezí Brněnska a Břeclavska a s opravou silnice mezi Litostrovem a Rosicemi na Brněnsku. Obě silnice budou opravené do konce roku.

Součástí oprav je kromě nové vozovky i vyspravení krajnic, odvodňovacích příkopů či obnova nebo novostavba zastávkových zálivů pro autobusy.

Zdroj: ČTK

Asociace: V českém železničním průmyslu chybí asi 5000 pracovníků

Railroad and beautiful sky at sunset with motion blur effect in summer. Industrial landscape with railway station and blurred background with colorful sky. Railway platform in speed motion. Sleepers

V českém železničním průmyslu momentálně chybí asi 5000 pracovníků. Od IT pozic přes svářeče či kováře. Dohromady nyní v oboru pracuje přes 22.000 lidí. Na dotaz ČTK to uvedla Asociace podniků železničního průmyslu (ACRI). V loňském roce i přesto zvýšil český železniční průmysl obrat meziročně o 20 procent. Příležitost pro české železniční firmy vidí asociace ve výstavbě vysokorychlostních tratí v ČR. České firmy jsou schopny dodat koleje, výhybky či převodovky, uvedla v tiskové zprávě.

Chybějící pracovní síly je možné podle generální ředitelky asociace Marie Vopálenské řešit rekvalifikací českých pracovníků či náborem cizinců. „Zlepšení je malé, a to pouze díky iniciativě ministerstva zahraničních věcí týkající se příchodu zahraničních pracovníků z bezvízových zemí,“ uvedla.

I přes chybějící pracovníky dokázalo železniční odvětví v loňském roce vygenerovat obrat kolem 120 miliard korun, což bylo o 20 procent více než v předchozím roce. Export tvořil asi 60 miliard obratu. „Pokud se podíváme na čísla před deseti lety, tak je to téměř 70procentní nárůst. Export je pro rozvoj českého železničního průmyslu klíčový,“ uvedla Vopálenská.

Správa železnic v červnu v prezentaci o financování vysokorychlostní trati na území ČR uvedla, že do výstavby 784 kilometrů tratě bude podle odhadů nutné investovat 807 miliard Kč, do nákladů na provoz a údržbu dalších 220 miliard Kč. Část těchto investic by mohla zůstat podle ACRI u českých firem. „Ten odhad podílu domácích firem jde velmi těžko. Zatím není stanovena technologie, ale určitě naše firmy dokáží nabídnout vysokorychlostní kolejnice i výhybky, mohou se podílet na dalších pracích. Rádi bychom, aby to byly desítky procent,“ řekla Vopálenská.

V Česku je podle asociace mnoho firem, které již nyní dodávají své produkty a služby pro vysokorychlostní projekty v zahraničí. Asociace v tiskové zprávě zmínila například společnost AMiT, která dodávala do Saudské Arábie panelové počítače pro vysokorychlostní vlaky a pro stejný projekt vyrobila firma Borcad sedadla určená pro první třídu. Mezi další aktivní v zahraničí patří firma Bonatrans, která vyrábí dvojkolí, IG Watteeuw z Brna s převodovkami pro vlaky, které jezdí v Itálii či Číně, nebo výrobce kompletních trakčních systémů s rychlostí nad 250 km/hod Škoda Group.

„Byli bychom sami proti sobě, kdybychom nezapojili tuzemské firmy do budování sítě, mnohé z nich najdou uplatnění například také při servisování a dodávkách náhradních dílů pro rychlovlaky a podobně,“ řekl ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.

Vopálenská dodala, že by českým firmám pomohly zakázky na výstavbě vysokorychlostních tratí i z důvodu získání referencí. „Pokud české firmy získají takovou klíčovou referenci, budou mít v budoucnu možnost se ucházet o další projekty v zahraničí a zvýšit tak export,“ řekla.

Zdroj: ČTK

Skupině GW Jihotrans stoupl zisk na 200 milionů, chybí jí řidiči kamionů

Skupina GW Jihotrans, kterou tvoří dopravní a servisní firmy, měla loni konsolidovaný obrat 3,46 miliardy korun, meziročně asi o 500 milionů vyšší. Konsolidovaný zisk po zdanění vzrostl zhruba o 60 milionů na více než 200 milionů Kč. Výsledkům pomohly úspory i vyšší produktivita práce. Letos čeká skupina horší výsledky a zisk nejvýš 140 milionů. Z firmy loni odešlo 40 řidičů kamionů, nové se shánět nedaří. Firma koupí příští rok 12 autobusů. ČTK to řekl generální ředitel GW Jihotrans Robert Krigar. Skupina má 900 zaměstnanců.

„Dá se říct, že loni velice dobře dopadla i mezinárodní kamionová doprava. Bohužel letošní rok začíná být trošku horší, zejména pak od dubna pozorujeme rapidní úbytek práce v kamionové dopravě, poptávka převyšuje nabídku. Největší problém mezinárodní kamionové dopravy je s řidiči, kdy nám loni odešlo zhruba 40 zaměstnanců a nejsme schopni na toto povolání najmout nové mladé lidi, není to pro ně prostě atraktivní. Nikdo to nechce dělat,“ řekl Krigar.

Meziročně ve skupině ubylo téměř 100 zaměstnanců. Na některých autobusových linkách teď totiž jezdí jiní dopravci. V autobusové divizi má tak skupina o 60 zaměstnanců méně. Mzdy ve firmě letos vzrostly o 12 procent. Řidič kamionu, který najede měsíčně přes 11.000 kilometrů, si měsíčně včetně diet vydělá 60.000 korun čistého, řekl Krigar.

Firma pravidelně obměňuje vozidla i návěsy. Příští rok koupí 12 nových autobusů. Ve společnosti Auta Borek buduje dvě solární elektrárny, další dvě zprovozní příští rok ve svém českobudějovickém areálu v Pekárenské ulici. Novou akvizicí za jednotky milionů Kč je českobudějovická Tomo Tank, desátá čerpací stanice ve skupině. Součástí je distribuce olejů, která ročně dosáhne 400.000 litrů.

Do skupiny patří řada autobusových společností, dále železniční GW Train Regio, Auta Borek či Tachoservis. Pod Jihotrans spadá i deset čerpacích stanic. Skupina má 900 zaměstnanců, 260 nákladních aut, asi 150 autobusů a 45 motorových vlakových jednotek.

Zdroj: ČTK

Securikett posouvá ochranu luxusních produktů na novou úroveň

Bezpečnostní etikety „DiamondVOID“ chrání před neoprávněnou manipulací s obaly. Novinkou je však i estetický vzhled DiamondVOID, který kromě ochrany, neruší esteticky ani design obalu, naopak velmi často dokáží tyto etikety i balení produktů vylepšit.

 

Zejména v luxusním průmyslu je padělání produktů velkým současným problémem a majitelé značek musí hledat účinná řešení ochrany svých produktů. Výrobce bezpečnostních etiket Securikett  se před mnoha lety etabloval jako průkopník v oblasti ochrany produktů a značek. Nedávno společnost Securikett představila plně transparentní „HighContrastVOID“, který nabízí nejvyšší úroveň ochrany produktu bez ovlivnění vnějšího vzhledu produktu.

Od HighContrastVOID k DiamondVOID

Nyní jde rakouská společnost ještě o krok dále a představuje svůj „DiamondVOID“, bezpečnostní štítek speciálně navržený pro majitele značek, který vylepšuje vysoce kvalitní balení a vyznačuje se výrazným a nevratným efektem otevírání. Působivé otevírací efekty se vytvářejí, když je etiketa odlepena, zleva doprava: aplikována, otevřena, manipulována…

 

Nejvyšší bezpečnost pro značkové produkty

Bezpečnostní etiketa „DiamondVOID“, která byla původně vyvinuta jako etiketa pro obaly na šampaňské víno, lze použít na jakýkoli obal produktu. Fólie, která se třpytí všemi barvami duhy, obal opticky zvýrazňuje. Po odlepení etikety se zviditelní dříve nepostřehnutelný motiv a spotřebitel zažije nezapomenutelný „zážitek z rozbalování“. Motiv otevíracího efektu lze individualizovat a diskrétně do něho např. integrovat firemní loga nebo vlastní firemní design.

Zdroj: SYBA

Logistický kalendář