Česká republika s Německem do konce letošního léta připraví memorandum o urychlení modernizace trati mezi Plzní a Mnichovem. Dnes se na tom v Berlíně dohodli český ministr dopravy Martin Kupka a jeho německý kolega Volker Wissing. Českým novinářům Kupka řekl, že jako jeden z argumentů k významu tohoto spojení zmínil v rozhovoru s Wissingem i možné vybudování továrny na výrobu baterií, kterou by koncern Volkswagen mohl postavit u Plzně.

Spojení Prahy s Mnichovem přes Plzeň je v současné podobě nevyhovující a podle kritiků je nehodné pro 21. století. Trať z české metropole do bavorského hlavního města dlouhou 430 kilometrů totiž vlak překoná za 5,5 hodiny. Zatímco v Česku příprava modernizace postupuje, na bavorské straně vázne. Je to i kvůli tomu, že Německo tento projekt nepovažuje za zdaleka tak významný, jak ho vidí Praha. Podle Kupky by ale připravované memorandum o spolupráci mělo modernizaci urychlit na české i německé straně.

„Jsem přesvědčen, že i po té dnešní debatě jsme předložili na stůl další klíčové argumenty. Česká republika potřebuje vedle připravovaného krušnohorského tunelu další kapacitní spojení směrem na Německo a západní Evropu,“ řekl Kupka. „V okamžiku, kdy by navíc začala vyrůstat gigafactory u Plzně, tak věřím, že by to znamenalo další urychlení toho důležitého spojení směrem do Německa,“ uvedl.

I bez zmíněné továrny na výrobu baterií má ale trať do Mnichova podle Kupky velký potenciál pro osobní i nákladní dopravu. „Česká republika v této chvíli má jediné kapacitní dvoukolejné elektrifikované propojení s Německem, a to je u Hřenska – Bad Schandau. Připravujeme krušnohorské spojení, ale potřebujeme i spojení na Bavorsko,“ řekl.

Zmíněný tunel pod Krušnými horami má být součástí rychlotrati, která umožní jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů v hodině. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Cesta z české metropole do Drážďan by pak trvala hodinu a do Berlína 2,5 hodiny.

Stávající trať mezi Prahou a Drážďany je na vrcholu své kapacity, dopravním problémem se navíc stala modernizace úseku v labském údolí na saské straně, která potrvá až do roku 2025. Německo ale slíbilo, že letos výrazně uvolní dopravní omezení.

„Na konci prvního čtvrtletí, to znamená mezi posledním březnem a prvním dubnem, by se na tu trať měla znovu vrátit v daleko větším rozsahu nákladní a osobní doprava, významně se zlepší podmínky pro všechny dopravce,“ řekl Kupka. „Věřím, že německá strana tu dohodu naplní. Zatím nemáme zprávu, že by se to mělo zkomplikovat,“ doplnil.

Kupka uvedl, že z opětovného navýšení kapacity v rekonstruovaném úseku budou těžit nejen čeští dopravci, ale i Česko samotné. „Česká republika je z poloviny závislá na dovozu nafty z Hamburku, tak proto je toto železniční spojení úzkým hrdlem,“ dodal.

Zdroj : ČTK

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) obdržel od kolokvia odborníků zprávu k železničnímu mostu přes Vltavu mezi pražským Podskalím a Smíchovem. S materiály se Kupka nejdříve seznámí a následně je zveřejní. Mezinárodní kolokvium vzniklo kvůli posouzení stavu a budoucnosti stavby, která je dlouhodobě ve špatném stavu. Správa železnic (SŽ) před časem představila projekt, podle kterého má z mostu zůstat zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci má nahradit nová. Kupka minulý týden řekl, že rozhodnutí o budoucnosti mostu by mělo být učiněno do konce letošního roku.

Proti plánům SŽ se postavila veřejnost, kdy vznikla petice na záchranu mostu, kterou dosud podepsalo přes 13.660 lidí. S postupem SŽ nesouhlasí ani Praha 5 či bývalé vedení města. Prezident Českého národního komitétu ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) Václav Girsa uvedl, že zbourat železniční most a nahradit ho jiným je neakceptovatelné a hrozí mezinárodní ostuda.

„Závěry účastníků kolokvia byly předány včera. Pan ministr se nyní s výsledky seznamuje, dochází k jejich překladu a tak dále. Zveřejnění finálních výsledků kolokvia předpokládáme do 14 dnů. Pak bude zveřejněno na webu,“ uvedl Medelský.

Kupka na čtvrteční diskusi v Národním technickém muzeu (NTM) řekl, že autoři přestavby mostu nyní dopracují dokument a zahrnou do něj také vznesené připomínky. Zároveň má být posouzen i návrh rekonstrukce. „Chceme podrobit kritickému pohledu návrh projektu rekonstrukce z pera Sudop,“ řekl. Firma Sudop dokument vytvořila v roce 2020. Při rozhodování o budoucnosti mostu se mají brát v potaz dopravní a ekonomické aspekty a rovněž zájem památkové péče.

Přestože se ministr ještě neseznámil se všemi závěry kolokvia, je podle něj zřejmé, že k posouzení stavu mostu přistoupilo pečlivě a poctivě. „Analýza byla pečlivá a odborně korektní. Co se lišilo účastník od účastníka byl logicky příkon k jednomu, nebo druhému řešení,“ dodal.

Nyní již bývalý náměstek pražského primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha Sobě) v uplynulých týdnech ČTK řekl, že s ohledem na zajištění železniční dopravy v metropoli by podle něho byla rekonstrukce nejrychlejším řešením. SŽ počítá se zahájením prací v roce 2026. Pokud by SŽ využila již hotovou dokumentaci z roku 2020, tak by podle Scheinherra oprava mohla začít až o dva roky dříve než stavba nového mostu. SŽ s tím v dřívějším vyjádření nesouhlasila. Podle SŽ je most kvůli špatnému stavu neopravitelný, nebo by oprava byla neúměrně komplikovaná.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud.

Zdroj : ČTK