Domů Blog Strana 459

Boeing v nouzi vypustil podle německé letové služby většinu paliva nad Českem

Od
Karolína Vágnerová
-

Nákladní Boeing 747, který se v pondělí na trase z Německa do Japonska dostal do problémů kvůli prasklému oknu, musel vypustit většinu ze 110 tun paliva nad Českou republikou a menší část nad Saskem. ČTK to řekla mluvčí německé služby bezpečnosti leteckého provozu (DFS) Utte Otterbeinová. O místě vyprázdnění nádrží dosud v médiích panovaly nejasnosti. Mluvčí českého Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma ale naopak uvedl, že stroj vypustil většinu paliva nad Německem. Serveru Novinky.cz řekl, že v Česku letadlo vypustilo jen 15 až 20 tun paliva. ŘLP také na síti X (dříve twitter) uvedlo, že událost byla vyřešena v souladu s bezpečnostními postupy.

O tom, kde se pilot letadla kerosinu zbavil, aby snížil hmotnost stroje před přistávacím manévrem, informovala ve středu německá média rozdílně. Bulvární deník Bild napsal, že se tak stalo nad Českem v blízkosti německých hranic. Server t-online uvedl, že nádrže letoun otevřel při přeletu Žitavských hor, když byl ve výšce 4300 metrů. Jako Žitavské hory je označována německá část Lužických hor, které se rozkládají na česko-německém pomezí. Saský deník Sächsische Zeitung citoval i svědka z Bertsdorfu nedaleko Žitavy, který si všimnul nejen nízko letícího letadla, ale také stop kerosinu vypouštěného z nádrží.

Dopady vypuštění paliva na lidi a životní prostředí hodnotí německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) jako nikoli kritické, napsal ve středu Bild.

Otterbeinová dnes ČTK sdělila, že palivo letoun vypouštěl nad Českem i nad Německem. „Přesně to může říct jen pilot,“ uvedla mluvčí DFS. „Já mám informace o vypouštění mezi Drážďany a Brnem. Téměř vše bylo vypuštěno při návratu nad Českem a menší množství nad Saskem. Letadlo poté přistálo v Lipsku/Halle. Celkem to bylo 110 tun kerosinu,“ uvedla.

Mluvčí DFS se vyjádřila i k nejasnostem informací v médiích o tom, kde pilot palivo vypustil. „Bavíme se tady o komunikaci přes několik prostředníků. Pilot to řekl pracovníkům řízení letového provozu, kteří to nahlásili našim expertům a ti to zase poskytli mně. A já to zase říkám dále novinářům. Kde byl kerosin vypouštěn, ví jen pilot,“ řekla.

České Řízení letového provozu ale uvádí, že většina paliva byla vypuštěna nad Německem. „Boeing začal vypouštět palivo nad Vyškovem, nad Brnem se otočil. Cesta nad Českou republikou trvala 15 minut a letadlo v Česku vypustilo 15 až 20 tun paliva,“ řekl Novinkám.cz mluvčí ŘLP Klíma.

ŘLP na síti X uvedlo, že událost se stala v pondělí a „byla vyřešena v souladu se stanovenými bezpečnostními postupy“. Při vypouštění paliva musí být letoun například ve výšce minimálně 1850 metrů. „Letadlo letělo ve výšce 5100 metrů, což je mnohem výš, než je pro tyto situace předepsaná výška. Po celou dobu to s námi bylo konzultováno, zároveň jsme na to upozornili Armádu ČR podle pravidel. Také jsme uvolnili vzdušný prostor pod letadlem, protože se pod ním nesmělo vyskytnout žádné další letadlo,“ popsal situaci Novinkám.cz Klíma.

Takzvaný „fuel dumping“, tedy upouštění paliva za letu, je povolen jen v nouzových situacích. Podle mluvčího ŘLP Klímy platí přísná pravidla pro to, kde mohou letadla za letu vypouštět palivo. „Jsou velmi omezená místa, kde se to smí,“ uvedl. Podle informační příručky ŘLP je vypouštění paliva v českém vzdušném prostoru možné provádět pouze na základě povolení příslušného stanoviště Řízení letového provozu, přičemž letadlo musí být ve výšce minimálně 1850 metrů. „Ve všech případech musí být příslušnému stanovišti Řízení letového provozu oznámen začátek, konec a důvod vypouštění paliva,“ stojí v příručce.

Zdroj: ČTK

Pardubické letiště vloni prohloubilo ztrátu na 30,8 milionu korun

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost East Bohemian Airport (EBA), která provozuje mezinárodní civilní letiště v Pardubicích, skončila minulý rok ve ztrátě 30,8 milionu korun. Pokračuje tak v záporných výsledcích, rok předtím činila ztráta 27,3 milionu korun. Tržby firmy se přitom výrazně zvýšily, ještě rychleji však rostly náklady, zjistila ČTK z výroční zprávy zveřejněné na webu společnosti. V zisku byla naposledy v roce 2014.

Minulý rok se zvýšil počet přepravených cestujících o více než 2000 na 82.891. Tržby za prodej zboží se meziročně zvýšily z téměř 19 milionů na více než 60 milionů korun. Z 19 milionů na 30,7 milionu korun se zvýšily tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Vloni vzrostl prodej leteckého paliva téměř na trojnásobek proti předchozímu roku. Tržby z leteckých aktivit, které zahrnují přistávací, přibližovací, handlingové a parkovací poplatky a poplatky za cestující, se zvýšily ze 14 milionů téměř na 25 milionů korun a tržby z neleteckých aktivit o 1,6 milionu na 5,7 milionu korun. Propadly se však ostatní výnosy, kam patří prodej dlouhodobého majetku a materiálu, ostatní provozní výnosy a úroky a dotace, z 17,9 milionu na pět milionů korun. Provozní hospodářský výsledek skončil na hodnotě minus 33,9 milionu korun.

Podle vedení společnosti se EBA přiblížila výsledkům nejúspěšnějšího roku posledních deseti let, roku 2018. Výnosy z provozní činnosti dosáhly 91 milionů korun, celkové náklady se zvýšily o 52 procent. „V důsledku obrovského zdražení dodavatelských služeb a významného zdražení energií to však nestačilo na kladný hospodářský výsledek, jenž se stále držel v záporných číslech -30 milionů korun,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel EBA Ivan Čech. Podle výročních zpráv ale i úspěšný rok 2018, kdy bylo přepraveno více než 147.000 pasažérů, skončil ztrátou téměř 16 milionů korun. Vloni svou roli sehrálo zvýšení osobních nákladů a odpisy dlouhodobého majetku.

Letiště minulý rok odbavilo 321 charterových letů a vrátilo se zhruba k výsledkům před pandemií onemocnění covid-19. Kvůli válce ale byly zrušeny pravidelné linky na Ukrajinu společnosti Wizzair a jedinou pravidelnou inku z Pardubic do Alicante provozovala společnost Ryanair. Přeprava leteckého nákladu se meziročně snížila z 203 tun na 169 tun.

Ve společnosti v roce 2022 pracovalo průměrně 34 zaměstnanců, o jednoho méně než rok předtím. Firma také využívala zaškolené brigádníky.

Civilní letiště v Pardubicích funguje od roku 1994. Společnost EBA vlastní ze dvou třetin město Pardubice, z jedné třetiny Pardubický kraj. Město v současnosti s hejtmanstvím vyjednává o odprodeji části svého podílu, aby oba subjekty měly stejný počet akcií. Akcionáři musí provoz letiště dlouhodobě dotovat. Společnost také plánuje dostavbu terminálu Jana Kašpara, který byl otevřen v roce 2018, měl by získat druhé nadzemní podlaží. Aby letiště získalo peníze na dostavbu, chce odprodat nepotřebné budovy původního terminálu. Náklady na výstavbu se odhadují zhruba na 80 milionů korun bez DPH.

Zdroj: ČTK

Paliva v Česku od minulého týdne opět zdražila, růst cen ale zpomalil

Od
Karolína Vágnerová
-

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět zdražovaly. Růst cen ale zmírnil. Nejprodávanější benzin Natural 95 za uplynulý týden zdražil v průměru o 18 haléřů na 39,42 koruny za litr a nafta o 75 haléřů na 37,46 koruny. Předchozí dva týdny nafta zdražovala týdně zhruba o dvě koruny a cena benzinu v předchozím týdnu stoupla o 59 haléřů. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zdražování u nafty značně zrychlilo od začátku srpna, když byla zvýšena spotřební daň. V dalších dnech bude podle analytiků nafta dál zdražovat, u benzinu očekávají spíše stagnaci cen.

Paliva postupně zdražují už zhruba od konce letošního května. Od začátku srpna navíc u nafty urychlilo růst ceny, když se 1. srpna spotřební daň na naftu vrátila na úroveň platnou do loňského června. Tehdy vláda prosadila její dočasné snížení kvůli tehdejším vysokým cenám, aby hlavně ulevila dopravcům.

Důvodů růstu cen pohonných hmot je podle analytiků stále několik. „Jedním z nich je pokračující růst cen na burze v Rotterdamu. Do cen nafty se také stále promítá navýšení spotřební daně na původní hodnotu. Od začátku srpna její cena vzrostla o více než tři koruny. Naopak pozitivně zapůsobila česká koruna, která ve srovnání s minulým týdnem mírně posílila,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

V následujícím týdnu se cenový vývoj zřejmě příliš nezmění. „Očekávám mírný růst cen nafty a postupnou stabilizaci cen benzínu. Jeho průměrná cena by tak zatím neměla překročit úroveň 40 Kč na litr. Potenciál růstu cen nafty zůstává v řádu jednotek desetihaléřů. Úrovně 38 korun za litr nafty však dle mého názoru v následujících dnech nedosáhneme,“ řekl analytik XTB Jiří Tyleček. Stejná očekávání má i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Upozornil, že ceny paliv na burze v posledních dnech spíše stagnují.

Navzdory dlouhému růstu cen jsou však pohonné hmoty v Česku stále levnější než loni ve stejnou dobu, kdy stoupaly po začátku ruského útoku na Ukrajinu. Benzin je nyní o 1,29 koruny na litru levnější než před rokem a nafta o 5,09 koruny.

Nejlevnější benzin natankují aktuálně řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 39,03 koruny. Nafta je nejlevnější v Karlovarském kraji, litr tam prodávají průměrně za 35,90 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí nadále pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 40,27 koruny a litr nafty 38,50 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 16. srpnu 2023 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 39,42 37,46
Praha 40,27 38,50
Středočeský 39,66 37,71
Jihočeský 39,03 36,23
Plzeňský 39,48 37,49
Karlovarský 39,23 35,90
Ústecký 39,11 37,29
Liberecký 39,25 37,26
Královéhradecký 39,17 37,14
Pardubický 39,24 37,05
Vysočina 39,63 37,76
Jihomoravský 39,52 37,57
Olomoucký 39,59 37,57
Zlínský 39,28 37,09
Moravskoslezský 39,35 37,02

 

Zdroj: ČTK

VRTky a český železniční průmysl: Vize do budoucnosti a nové perspektivy

Od
Karolína Vágnerová
-

V České republice je tuto chvíli v přípravě 700 kilometrů vysokorychlostních železničních tratí, tak zvaných VRT, které by měly být v provozu do roku 2050. Odhadovaná částka na přípravu a vybudování je asi 800 miliard korun. Je to velká příležitost pro firmy českého železničního průmyslu. Český železniční průmysl a jeho více než 20 000 zaměstnanců jsou připraveni zapojit se do tohoto klíčového projektu. Mnoho potřebných výrobků a služeb mohou být přímo vyrobeny na domácí půdě. Co všechno dokáže český průmysl nabídnout v oblasti vysokorychlostní železnice a jaké má zkušenosti?

 

„Výstavba vysokorychlostní železnice v Česku je velmi diskutované téma, které začíná mít i konkrétní obrysy. V rámci naší asociace máme mnoho firem, které se již historicky podílely na výrobě vozidel a klíčových komponent pro vozidla a infrastrukturu po celém světě. Pro železniční průmysl je naprosto klíčové, aby české firmy měly příležitost zapojit se do tohoto velkého projektu. Tento cíl by měl být prioritou i pro všechna relevantní ministerstva, protože tak může dojít k tvorbě multiplikačních efektů a k růstu domácího HDP,“ popisuje Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

 

Sedadla, dvojkolí, elektronika, koleje a trakční výzbroj – to vše je na pořadu dne

České firmy působící v železničním průmyslu jsou připraveny na příležitost a již nyní dodávají své produkty a služby pro mnohé vysokorychlostní projekty v zahraničí. Pro vysokorychlostní vlaky či infrastruktury již české firmy dodávaly řadu komponenty. Společnost AMiT dodávala do Saudské Arábie panelové počítače pro vysokorychlostní vlaky a pro stejný projekt vyrobila firma BORCAD sedadla určená pro první třídu.

 

„Vysokorychlostní tratě jsou v tuto chvíli největším projektem v historii Česka, a to jak z hlediska dopravního rozvoje země, tak finančně. Byli bychom sami proti sobě, kdybychom nezapojili tuzemské firmy do budování sítě, mnohé z nich najdou uplatnění například také při servisování a dodávkách náhradních dílů pro rychlovlaky a podobně. S řadou z nich jsou zde zkušenosti v rámci konvenčních tratí, a pokud mají know-how a technologie i pro ty vysokorychlostní, tak tento směr logicky kvitujeme. Zatím se ještě stále posouváme schvalovacími procesy po milimetrech. Abychom se mohli rozjet opravdu vysokorychlostně, bez českých firem a jejich odborníků se neobejdeme,“ říká Jakub Bazgier, ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic.

 

Bohumínská firma Bonatrans má bohaté zkušenostmi v oblasti dvojkolí, která jsou nezbytná pro bezpečný provoz vysokorychlostních vlaků. IG Watteeuw z Brna dodává převodovky pro vlaky, které již jezdí v Itálii či Číně. Velkým přínosem pro přední výrobce vysokorychlostní vlaky, jako jsou Alstom, CRRC či Hyundai Rotem, jsou kompletní trakční systémy s rychlostí nad 250 km/hod od Škody Group.

 

„Naše společnosti se mohou přímo podílet na výrobě vozidel, stejně jako na dodávkách produktů a služeb pro infrastrukturu. Širokopatní kolejnice od Třineckých železáren se již osvědčily při výstavbě vysokorychlostních tratí nejen v Evropě. OLTIS Group nabízí komplexní a flexibilní informační systémy s mnoha komponenty, které lze využít v dopravě, spedici a logistice. Nedílnou součástí výroby vozidel je i jejich testování a zkoušky na kterých se mohou podílet experti z VÚKV nebo AV R&D. Ve všech ohledech jsou vysokorychlostní tratě a vlaky pro firmy českého železničního průmyslu obří příležitost,“ doplňuje Marie Vopálenská.

 

Klíčovou roli hraje podpora ze strany vlády a ministerstev

V zahraničí bývá zvykem, že se na velkých dopravních projektech podílí také domácí průmysl. Česká republika má v tomto největší zkušenosti v obranném průmyslu, kdy lokální firmy často na projektech participují. Tento model by mohl sloužit jako vzor i pro velké železniční projekty.

 

„Pravidelně jednáme se zástupci ministerstev a je zásadní, aby se český železniční průmysl stal prioritou pro všechny zúčastněné strany. Kromě toho, že domácí firmy disponují nezbytnou odborností a zajišťují, že finance zůstanou na domácí půdě, existuje ještě jeden významný aspekt – reference. Pokud české firmy získají takovou klíčovou referenci, budou mít v budoucnu možnost se ucházet o další projekty v zahraničí a zvýšit tak export, který již loni dosáhl rekordních 60 miliard korun,“ doplňuje výhody Marie Vopálenská.

Zakládací výška přes 18 metrů. Jeden z nejvyšších skladů v Česku obsluhují vozíky Linde

Od
Karolína Vágnerová
-
Bruntálská společnost Macco Organiques, světový výrobce minerálních solí na bázi vápníku a hořčíku, prodává své produkty do více než 80 zemí světa. Tržní úspěch však přinesl i rostoucí nároky na skladové prostory. Macco Organiques proto vybudovala sklad zcela specifických vlastností, pro jehož obsluhu zvolila modulární vysokozdvižné vozíky od Linde Material Handling.

Ze závodu Macco Organiques v Bruntálu se každý rok vyexpeduje okolo 40 tisíc tun různých chemických sloučenin. Z nevelkého moravskoslezského města míří do světových farmaceutických a potravinářských společností, kde se s jejich pomocí vyrábí kojenecká výživa, veterinární přípravky, výživové doplňky a mnoho dalšího.

Sklad unikátních parametrů

„S rostoucí výrobou rostly v průběhu času i nároky na skladové prostory. Nakonec jsme se proto rozhodli vybudovat sklad s kapacitou 6 500 paletových míst. Vlivem omezeného půdorysu jsme museli přistoupit k úctyhodné zakládací výšce přes 18 metrů. Tím jsme získali potřebnou kapacitu, ovšem poté bylo potřeba najít techniku, která v této výšce dokáže pracovat a zakládat,“ popisuje výzvy nového skladu Jaroslav Zavadil, výrobní ředitel Macco Organiques.

Parametry požadované techniky byly dané. Maximální zakládací výška přes 18 metrů, manipulace s paletami o hmotnosti až 1100 kg v úzkých uličkách, aktivní a účinný systém stabilizace sloupu. Aby bylo vůbec možné takovou techniku najít a bezpečně provozovat, disponuje sklad mimořádně rovnou podlahou.

„Největší výzvou pro nás byl fakt, že řešení nebylo možné vyzkoušet,“ zmiňuje Jaroslav Zavadil a dodává: „Nakonec jsme si vybrali produkty společnosti Linde Material Handling a musím ocenit, že tým Linde MH šel do neznámého s námi a nenechal nás v tom.“

Vozíky pro nejvyšší zakládací výšky v Česku

Volba techniky padla na modulární vysokozdvižný vozík pro velmi úzké uličky Linde K Modular. Výhodou tohoto vozíku je možnost jeho konfigurace pro individuální potřeby konkrétního zákazníka. Upravit lze například motorizaci vozíku, baterie, zvedací sloupy nebo podvozek, individuálně lze nakonfigurovat i kabinu řidiče. Celkem je k dispozici neuvěřitelných 10 milionů konfiguračních variant.

„Macco Organiques postavilo laťku skutečně vysoko – metaforicky i doslova. Výška zdvihu 18,1 metru je jedna z nejvyšších v Česku. Výzvu jsme však přijali. Krom daných technických parametrů jsme kladli důraz také na výkonnost, efektivitu a ergonomii,“ popisuje Libor Lysek, poradce pro intralogistická řešení v Linde MH.

Vozíky Linde disponují patentovanými řešeními, která pomáhají řidičům pracovat rychle, efektivně, a přitom bezpečně. Patří sem například asistenční systém Linde Active Stability Control, jenž si poradí s nerovnostmi podlahy až do 10 mm, antikolizní systém pro ochranu osob a identifikaci překážek v uličce či bezpečnostní prvek Rescue Alarm, který kontroluje zdravotní stav operátora a v případě nouze automaticky spustí akustický a vizuální signál.

„Na vozících Linde oceňuji spolehlivost, citlivost a přesnost. Díky plynulému a citlivému ovládání se cítím bezpečně i v 18metrové výšce,“ potvrzuje řidič vozíku Jiří Macrineanu.

Až o 10 % rychlejší zakládání s patentovaným řešením Linde

Výkonná skladová technika od Linde Material Handling přináší společnosti Macco Organiques efektivní a bezpečnou obsluhu skladu, kterou oceňují jak pracovníci, tak vedení společnosti. Díky chytrým technologiím, jako je funkce Dynamic Reach Control, totiž vozíky Linde zvyšují rychlost zakládání až o 10 %, integrovaná skladová navigace zase umožňuje propojení se systémem pro správu skladu (WMS), čímž práci ve skladu dále zefektivňuje.

„Vzhledem ke specifikům našeho skladu jsme potřebovali mimořádně kvalitního dodavatele vysokozdvižných vozíků. Zvolili jsme Linde Material Handling a jak se ukázalo, bylo to velmi dobré rozhodnutí,“ dodává Charis Stambolidis, generální ředitel Macco Organiques.

Zdroj: Reliant

Vláda odložila rozhodnutí o rozšíření povinného ručení na víc vozidel

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda odložila rozhodnutí o rozšíření okruhu vozidel, za která bude nutné platit povinné ručení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který materiál kabinetu předložil, je nutné ještě vyjasnit postavení vozidel ozbrojených sil a hasičů, která by měla být z povinnosti platit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osvobozena. Vláda se podle Stanjury k předloze vrátí v příštím týdnu nebo za 14 dní.

Návrh zákona vychází z evropské směrnice a účinný by měl být od Vánoc. Nově definuje pojem vozidlo, čímž rozšiřuje okruh vozidel, za která bude nutné povinné ručení platit. Nově se tato povinnost bude vztahovat na všechna motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 25 kilometrů za hodinu a na motorová vozidla s konstrukční rychlostí vyšší než 14 kilometrů za hodinu, která váží víc než 25 kilogramů. Zákon zároveň stanovuje, že za motorová vozidla se považují ta, kde je motor hlavním zdrojem pohybu. Povinnosti platit povinné ručení tak nebudou podléhat elektrokola.

Nově by podle zákona také měl povinné ručení platit provozovatel vozidla, nikoli jeho vlastník. Změna podle důvodové zprávy k návrhu zákona vychází z negativních zkušeností s dosavadní právní úpravou při vyřizování přestupků, zániku pojištění nebo využívání systému bonusů a malusů při stanovení výše pojistného.

Nový zákon rovněž ruší takzvanou zelenou kartu pro prokazování zaplaceného povinného ručení na území Česka. Karta podle důvodové zprávy ztrácí svůj význam vzhledem k digitalizaci systému kontrol pojištění. Zelená karta tak bude nově sloužit pouze jako mezinárodní doklad o zaplacení pojištění odpovědnosti, pokud řidiči pojedou do zahraničí.

Zákon by měl zvýšit minimální limity pojistného plnění v případě újmy na zdraví, smrti nebo majetkové škody. Ve všech případech se limit zvyšuje z nynějších 35 milionů korun na 50 milionů korun. V případě újmy na zdraví nebo smrti se limit vztahuje na každou postiženou osobu, v případě majetkové škody je limit pro jednu škodní událost bez ohledu na počet poškozených.

Zdroj: ČTK

Příprava terminálu na LNG na německé Rujáně pokračuje, pro ČR může být výhodný

Od
Karolína Vágnerová
-

Příprava terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na německém baltském ostrově Rujána je i přes odpor části veřejnosti a ekologických organizací v plném proudu, úřady již připravují povolení k výstavbě asi 50kilometrového propojovacího podmořského plynovodu mezi rujánským přístavem Mukran a Lubminem na pevnině. Společnost Deutsche ReGas, která bude terminál na objednávku německé vlády provozovat, poukazuje na to, že zařízení pomůže zajistit energetickou bezpečnost nejen Německa, ale také východním sousedům včetně Česka. Lubmin a Mukran proto v úterý navštívil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka.

„To, jak projekt společnosti Deutsche ReGas v Mukranu pokračuje, na mě udělalo dojem. Doufám, že by to mohlo vyřešit dodávky plynu do střední Evropy včetně Česka,“ řekl o návštěvě Kafka. Prohlédl si nejen přístav Mukran, ve kterém chce ReGas na žádost německé vlády provozovat dvě specializované lodě na opětovné zplynování LNG, ale také nedaleký Lubmin na pevnině. V Lubminu již ReGas zprovoznil jednu plovoucí jednotku na zplynování LNG. Tento terminál je ale čistě soukromý bez účasti státu.

Baltské terminály v Mukranu a Lubminu jsou pro Česko infrastrukturně výhodné. V Lubminu totiž ústí nyní nefunkční německo-ruský plynovod Nord Stream a z tohoto rozvodného bodu je možné plyn posílat do plynovodů OPAL a NEL. Produktovod OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.

To, že baltské terminály mají význam nejen pro Německo, ale také pro východní německé sousedy, zdůrazňuje i ReGas. Šéf společnosti Ingo Wagner ke Kafkově návštěvě v tiskovém prohlášení uvedl, že velvyslancova cesta jen ukazuje, jak je terminál na LNG naléhavě potřebný. Na počátku srpna uvedla společnost ReGas, že nabízená kapacita zplynování LNG v Mukranu je již obsazena.

Zařízení v Mukranu chce ReGas spustit během nadcházející zimy. Společnost již uvedla, že zplynování LNG bude zajišťovat speciální loď Transgas Power s roční kapacitou 7,5 miliardy kubických metrů zemního plynu. Společně s jednotkou Neptune, která je v Lubminu, budou mít baltské terminály roční kapacitu 13,5 miliardy kubických metrů zemního plynu.

Vznikající terminál na Rujáně však vyvolává kritiku nejen místních obyvatel, ale také německé ekologické organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH). Odpůrci tvrdí, že zařízení je zbytečné a že ohrožuje turistický ruch i přírodu.

I přes kritiku ale příprava terminálů pokračuje. Báňský úřad ve Stralsundu tento týden zveřejnil návrhy souhlasů pro výstavbu prvního úseku propojovacího podmořského plynovodu mezi Mukranem a Lubminem a pro přípojný bod v Mukranu. Zveřejnění návrhů souhlasů vyžaduje před vydáním povolení německý zákon o zrychlené výstavbě terminálů na LNG. Terminál v Mukranu do tohoto zákona zahrnuli němečtí poslanci v červenci.

S výstavbou terminálů na LNG začalo Německo loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Spolková vláda počítá celkem s pěti terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Další vzniknou ve Stade a opět ve Wilhelmshavenu. Pátou lokalitou je zmíněný Mukran s propojením do Lubminu.

Zdroj: ČTK

S MHD v Praze jela loni víc než miliarda lidí, meziročně o 266 milionů víc

Od
Karolína Vágnerová
-

Veřejnou dopravou jela loni v Praze více než miliarda cestujících, což je meziročně asi o 265,8 milionu více. V roce 2021 ovlivnila provoz omezení proti pandemii covidu-19. Vozy pražské MHD loni najezdily na území města 206 milionů kilometrů, což bylo meziročně o 10,2 milionu kilometru víc. Nejvíce ujely autobusy, na druhém místě bylo těsně před tramvajemi metro. Celkové náklady na provoz MHD meziročně stouply asi o tři miliardy na 23,6 miliardy korun. Vyplývá to z ročenky Technické správy komunikací (TSK) pro rok 2022, kterou má ČTK k dispozici.

Největší množství kilometrů po Praze najezdily autobusy, a to 83,6 milionu. Téměř stejně pak ujely metro a tramvaje, bylo to 58,9 milionu, respektive 58 milionu kilometrů. Nejméně, a to 5,5 milionu kilometrů, najezdily vlaky, v jejichž případě šlo o meziroční pokles o 0,1 milionu kilometrů. U autobusů, metra i tramvají počty naopak oproti předloňsku vzrostly. Loni v prosinci začal z Palmovky do Miškovic jezdit trolejbus, počty cestujících v dokumentu nejsou samostatně uvedeny.

Přestože autobusy najezdily nejvíc kilometrů, lidé nejčastěji využívali metro. Vlaky podzemní dráhy svezly loni zhruba 338,14 milionu lidí, což tvoří 33,66 procenta všech cestujících. Druhým nejvyužívanějším prostředkem MHD jsou tramvaje s asi 315,44 milionu cestujících a třetí autobusy. Nejméně lidé využívali přívozy, svezlo se jimi 613.120 lidí.

Na území hlavního města bylo loni, včetně těch příměstských, 386 linek. Fungují tři linky metra, které loni doplňovalo 35 tramvajových linek, z nichž 26 bylo denních. Dále jezdilo 177 autobusových linek, z toho byl jeden trolejbus, doplňovalo je 124 příměstských autobusů. V případě metra a tramvají se počet linek meziročně nezměnil, u městských i příměstských autobusů stoupl v řádu jednotek. Do Pražské integrované dopravy (PID) bylo zapojeno rovněž 39 vlaků, sedm přívozů a lanovka na Petřín.

V případě veřejné dopravy okolo hlavního města, která spadá do PID, se zvýšil počet obcí, kam spoje PID zajíždějí, a sice z předloňských 1132 na loňských 1346. V PID bylo zahrnuto 576 železničních zastávek a jezdilo 441 příměstských a regionálních autobusových linek PID.

Vývoj dopravních výkonů na území Prahy (v milionech km)

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Metro 58,1 59,2 60,9 56,7 56,8 58,9
Tramvaje 57,9 57,7 58,5 54,4 54,1 58
Autobusy 79,6 82,1 82,5 78,4 79,3 83,6
Vlaky 5,2 5,4 5,7 5,7 5,6 5,5
Celkem 200,8 204,4 207,6 195,2 195,8 206

 

Zdroj: ČTK

Vláda podpořila přípravu dalších projektů nových dálnic a železnic formou PPP

Od
Karolína Vágnerová
-

Vláda schválila další kroky v přípravě nových PPP projektů na připravovaných dálnicích a železničních tratích. Po vyhodnocení dosavadního postupu realizace D4 metodou spolupráce veřejného a soukromého sektoru by se touto metodou mohl začít stavět chybějící úsek IV. železničního koridoru Nemanice – Ševětín a vybrané úseky železničního spojení centra Prahy s Letištěm Václava Havla. U obou staveb potvrdily studie proveditelnosti výhodnost jejich realizací formou PPP. Resort dopravy také začne prověřovat možnosti využití PPP u dostavby dálnic D55, středočeské D3, severních částí Pražského okruhu a některých chystaných úseků vysokorychlostní železnice v rámci baltsko-jadranského koridoru.

„Pokud chce Česká republika držet krok s okolními zeměmi, musíme dobudovat páteční dálniční síť a začít stavět vysokorychlostní tratě. Bez nich budeme čelit obrovské konkurenční nevýhodě. Dlouho odkládané investice na dostavbu a modernizaci železniční i dálniční infrastruktury nicméně nyní přesahují možnosti financování pouze z prostředků státního rozpočtu. Proto prověřujeme alternativní možnosti financování, a to i formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci tzv. PPP projektů,“ říká ministr dopravy Martin Kupka. „Máme dobrou zkušenost s právě probíhající dostavbou dálnice D4, která je prvním velkým PPP projektem u nás. Chceme prověřit, kde dále bychom tuto formu financování mohli využít. PPP projekty nejsou všespásné, ale zkušenosti i z jiných zemí ukazují, že jako doplňkový nástroj k zajištění výstavby dopravní infrastruktury fungují,“ dodává Kupka.

V případě dvou pilotních železničních projektů, části IV. železničního koridoru mezi Nemanicemi a Ševětínem a železničního úseku Praha-Veleslavín přes zastávku Praha-Ruzyně na nádraží Letiště Václava Havla, byly dokončeny studie proveditelnosti a v obou případech bylo ověřeno, že projekty jsou vhodné k realizaci metodou PPP. Po schválení vládou bude příprava nyní pokračovat výběrem transakčního poradce a následně budou zahájeny práce na zadávacích dokumentacích pro výběr koncesionářů. Samotný výběr koncesionářů bude probíhat v letech 2024 a 2025 s cílem zahájit výstavbu obou železničních staveb v průběhu roku 2026.

Středočeská D3 a vysokorychlostní tratě – další kandidáti na PPP projekt

Vláda dnes také pověřila Ministerstvo dopravy přípravou studií proveditelnosti na další možné PPP projekty na dálniční a železniční síti. Ty prověří vhodnost dostavby středočeské D3, jižní části D55 a severních částí Pražského okruhu formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Obdobná studie bude vypracovaná i na připravovaných úsecích rychlé železnice mezi Rakvicemi, Brnem, Přerovem a Ostravou. „Jedná se o první krok k prověření, zda-li je pro stát výhodné realizovat tyto dopravní stavby pomocí PPP projektů,“ dodává Kupka.

 

Aktuálně se úspěšně v České republice prostřednictvím metody spolupráce veřejného a soukromého sektoru staví dálnice D4. V roce 2022 proběhla realizace dalších stavebních objektů v celé trase, které umožnily odvést ze staveniště občanský provoz na souběžné či provizorní komunikace. Založeny byly také zásadní stavební objekty a jejich výstavba nadále probíhá. V roce 2023 pokračují rozsáhlé intenzivní stavební práce na objektech na hlavní trase i na stavebních objektech souvisejících. V plánu je dokončení většiny hrubých staveb, téměř všech mostů a opěrných zdí v tomto roce.

 

Vláda také již dříve schválila projekt výstavby nejvýchodnějších úseků D35 prostřednictvím PPP, kdy v současné době Ministerstvo dopravy a Státní fond dopravní infrastruktury zajišťují veřejnou soutěž na výběr transakčního poradce pro výběr koncesionáře.

 

V Evropě se za poslední tři desetiletí uskutečnilo téměř 2 000 projektů soukromých investic do veřejné infrastruktury v souhrnné hodnotě 410 miliard Eur (10,7 bilionu Kč), většina z nich v zemích západní Evropy.

Gebrüder Weiss koupil logistickou společnost Wedlich v Bayreuthu

Od
Karolína Vágnerová
-

Mezinárodní logistická společnost Gebrüder Weiss rozšiřuje díky akvizici společnosti WEDLICH síť svých poboček v jižním Německu. Rodinnou firmu, která zaměstnává přibližně 100 pracovníků a specializuje se na skladovou logistiku, stěhování a pozemní dopravu, kupuje se zpětnou platností od 1. ledna 2023. „Rozšiřování sítě našich poboček je dobrá zpráva také pro obchodní partnery v České republice, kterým tak díky lepšímu pokrytí a vyšším synergickým efektům můžeme nabízet vysoký standard služeb,“ uvádí obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR Jan Kodada.

Společnost Wedlich byla založena v roce 1946 jako rodinný podnik, kterým zůstala až do současnosti. „Ve společnosti Gebrüder Weiss jsme našli perfektního nového majitele. Stejně jako ona se soustředíme nejen na potřeby našich zákazníků, ale zaměřujeme se také na vzdělávání zaměstnanců a udržitelná řešení. Jako dceřiná společnost Gebrüder Weiss nabídneme zákazníkům celou škálu služeb globální logistické společnosti a naši zaměstnanci získají mnoho atraktivních příležitostí pro další rozvoj,“ popisuje Christian Wedlich, jednatel společnosti Wedlich, která provozuje moderní logistický areál v Bayreuthu s manipulační a skladovací plochou 15 000 m² a další pobočkou s rozlohou 15 000 m² v nedalekém Bad Bernecku. Spotřebu energie společnost pokrývá vlastním fotovoltaickým systémem instalovaným v logistickém terminálu. Systém vyrobí 700 megawatthodin elektřiny ročně, což z něj v současnosti dělá největší fotovoltaický systém svého druhu v Bayreuthu.

Od 1. srpna 2023 zde společnost působí jako Gebrüder Weiss – Transport and Logistics. Doplní tak bavorské pobočky v Norimberku, Straubingu, Pasově, Memmingenu a Waldkraiburgu. Akvizice společnosti Wedlich je součástí celkové strategie, v rámci níž Gebrüder Weiss postupně rozšiřuje svou síť v jižním Německu. Nedávno převzala také logistickou společnost B+A Luft- und Seefrachtspedition v Norimberku. Kromě Bayreuthu je součástí pozemní dopravní sítě Gebrüder Weiss v jižním Německu dalších devět lokalit: Aldingen, Altensteig, Esslingen, Lindau, Memmingen, Norimberk, Pasov, Straubing a Waldkraiburg.

Gebrüder Weiss rozšiřuje díky akvizici společnosti WEDLICH síť svých poboček v jižním Německu

Od 1. srpna 2023 společnost působí jako Gebrüder Weiss – Transport and Logistics

Spotřebu energie pokrývá vlastní fotovoltaický systém instalovaný v logistickém terminálu v Bayreuthu

1...458459460...1 223Strana 459 z 1 223

Logistický kalendář