Domů Blog Strana 464

Výpadek omezil dodávky elektřiny v desetině Prahy, dotkl se i tramvají

Zhruba desetina Prahy byla dnes večer 20 minut bez elektřiny. Výpadek postihl lokality zásobované rozvodnou Chodov, tedy části Prahy 2, 4 a 10. Příčinou byl náraz balonu do vedení. ČTK to řekl mluvčí Pražské energetiky (PRE) Karel Hanzelka. Hasiči vyprošťovali lidi uvízlé ve výtazích, výpadek omezil také provoz některých tramvajových linek.

„Nejednalo se o technickou závadu, ale podle mých informací kontakt vedení vysokého napětí s cizím tělesem,“ řekl Hanzelka. „Mám informaci, že do vedení vletěl větší pouťový balon a došlo k automatickému vypnutí,“ dodal. Dodávky tak byly obnoveny po 20 minutách. Hanzelka upřesnil, že nešlo o výletní balon s pasažéry.

„V důsledku výpadku elektrické energie v oblasti Prahy 2, Prahy 4 a Prahy 10 evidujeme zvýšený počet požadavků na vyproštění osob uvízlých ve výtahu,“ napsali hasiči kolem 19:00 na twitteru. Později uvedli, že z výtahů pomohli 12 lidem.

Omezení v provozu tramvajových linek se podle organizátora pražské integrované dopravy (PID) týkalo oblasti od Nuslí až do Strašnic. Postihlo linky 4, 6, 7, 11, 14, 18, 19, 22 a 26, uvedl PID na twitteru.

Zdroj  :ČTK

Plzeňská aglomerace má seznam investic do dopravy s podporou EU za 2 mld. Kč

Plzeňská aglomerace sestavila seznam investic do dopravy, které chce do roku 2030 podpořit z fondů Evropské unie. Více než 1,5 miliardy Kč by mělo jít z programů IROP a operačního programu Doprava do Plzně a další stovky milionů do prstence částí okresů Plzeň-sever, jih a Rokycany. ČTK to řekl náměstek plzeňského primátora Michal Vozobule (TOP 09).

Jde o seznam strategických projektů ITI (integrovaných teritoriálních investic), na něž budou po skončení schvalování ministerstvy pro místní rozvoj a dopravy rezervované dotační prostředky, díky nimž mohou obce plánovat velké investice s větší jistotou spolufinancování.

Téměř za 300 milionů korun nakoupí plzeňský dopravní podnik tramvaje Škoda. V seznamu je i nová tramvajová trať na Vinice za půl miliardy korun, která by měla být hotová do roku 2030. „Teď budeme projektovat dokumentaci pro územní rozhodnutí, kde bude zpřesněná cena,“ uvedl Vozobule. Další akcí je trolejbusová trať z centra Plzně na Severní Předměstí zhruba za 250 milionů Kč.

Plzeň dále do seznamu zařadila 300 milionů na modernizaci Klatovské třídy a připravuje rekonstrukci tramvajové točny linky číslo 4 na Košutce, kde by vznikl prostor pro odstavení vozidel a zmodernizovaly by se přístupy na sídliště, na vše by potřebovala 200 milionů Kč. Dalších 150 milionů Kč by mělo jít na nový terminál Rondel, kde se předpokládají přestupy z linkových autobusů na MHD a nová tramvajová zastávka.

Z programu IROP by se měly hradit dopravní terminály s přestupy na vlak, autobus nebo MHD, konkrétně v Plzni na Zábělé na konečné trolejbusu číslo 16, kde má vzniknout přestupní místo pro linky z oblasti Chrástu, další se plánují v Nezvěsticích, Dobřanech a Stodě.

V seznamu akcí jsou dále cyklostezky, v Plzni je to greenway z Radobyčic do Útušic s lávkou přes Radbuzu směrem na jih, která počítá s dotací 11 milionů korun. Krajská správa silnic chce 30 milionů korun na cyklostezku Bukovec – Chrást, která vznikne na tělese železnice. Další je stezka pro cyklisty Dýšina – Kyšice s dotací deset milionů Kč a lávka přes Radbuzu v Chotěšově za 14 milionů. Plzeň by měla dostat 30 milionů na lávku přes Rokycanskou třídu, na niž chce mít letos projekt pro územní rozhodnutí.

Zdroj  :ČTK

Mýtné efektivně usměrňuje trasy kamionů

Exportní orientace české ekonomiky a její umístění ve středu Evropy přispívají k tomu, že je Česko součástí významných dopravních tras v Evropě. Díky elektronickému mýtnému se daří efektivně usměrňovat dálkovou silniční nákladní dopravu tak, aby zahraniční dopravci využívali v České republice hlavně dálnice místo silnic I. třídy.

Podíl plátců ze zahraničí na celkovém výběru mýtného patří v České republice k nejvyšším v Evropě. V srpnu se přiblížil k hranici padesáti procent – dopravci s vozidly registrovanými v zahraničí uhradili více než 608 milionů korun, přesně 49,4 procenta. Tento poměr je dlouhodobě stabilní.
Z podrobných statistik je zřejmé, že většina těchto zahraničních dopravců využívá v České republice dálnice, tedy pozemní komunikace pro tento provoz určené. Na silnicích I. třídy je podíl zahraničních úhrad výrazně nižší než v celkovém úhrnu, a nedosahuje ani třiceti procent. Na dálnicích je tak podíl zahraničních úhrad podstatně vyšší.

Ukazuje se, že Česká republika je schopna pomocí elektronického mýtného zpoplatňovat a efektivně usměrňovat dálkovou silniční nákladní dopravu, která přes české území projíždí především díky struktuře hospodářství a poloze země uprostřed Evropské unie . Výkonové zpoplatnění dálnic a silnic I. třídy je z tohoto pohledu spravedlivější než silniční daň, kterou platí čeští dopravci. I to byl jeden z důvodů, proč došlo novelou zákona ke zrušení silniční daně pro vozidla s hmotností pod 12 tun a snížení sazby daně pro těžší vozidla.
V létě počet transakcí roste
Dlouhodobě nejvíce zahraničních vozidel pochází z Polska, Slovenska, Rumunska a Maďarska, ale výjimečně se objeví i kamiony z USA, Turkmenistánu, Kypru či Mongolska.
V souladu s očekáváním rostl v letních měsících počet mýtných transakcí, které přes satelit systém CzechToll zaznamenal. Srpnový meziroční nárůst o 11 procent (z 85 milionů v srpnu 2021 na 96 milionů) je dán zejména rozšířením sítě zpoplatněných komunikací o 373 kilometrů od 1. července 2022.
„Finanční přínos rozšíření zpoplatněné sítě silnic I. třídy bude možné vyhodnotit až v dlouhodobém horizontu, provoz v letních měsících je ovlivněn dovolenými i červencovými svátky. Například na silnici I/20 mezi Pískem a Plzní jsme však v létě nezaznamenali zvýšení intenzity provozu nákladních automobilů, které by naznačovalo, že dříve objížděli dopravci tento zpoplatněný úsek po silnici I/22,“ uvedl Petr Chvátal, provozní ředitel CzechToll.
Právě silnice I/22 mezi Pískem a Plzní byla nově od července zařazena mezi komunikace, kde mají vozidla s hmotností nad 3,5 tuny povinnost platit mýtné.
Celkem uhradili dopravci v srpnu na mýtném 1,232 miliardy korun. To představuje meziroční nárůst 10,3 procenta. Na konci srpna bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno téměř 712 tisíc vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho přes 539 tisíc vozidel má zahraniční registrační značky. Počet vydaných palubních jednotek dopravcům přesáhl 574 tisíc kusů.
Zdroj: Ministerstvo dopravy

Rychlostní limity v ČR platí čtvrt století, snížily tehdy počty obětí v obcích

Čtvrt století jezdí řidiči v Česku podle stávajících rychlostních limitů v obcích a na dálnicích. Zatímco po snížení maximální povolené rychlosti v obcích ze 60 km/h na 50 km/h tehdy výrazně klesl počet obětí dopravních nehod i střetů aut s chodci, zvýšení rychlosti na dálnicích o 20 km/h na současných 130 km/h se ve statistikách výrazněji neprojevilo. Vyplývá to ze statistik dopravních nehod. Řada měst nyní zvažuje možnost dalšího snížení rychlosti ve vybraných úsecích, stát zase řeší možné zvýšení rychlosti na některých dálnicích.

Rychlostní limity se změnily 1. října 1997. Důvodem ke snížení povolené rychlosti v obcích byly podle ministerstva vnitra zkušenosti z jiných zemí, kde snížení rychlosti o deset km/h vedlo ke značnému poklesu počtu nehod se smrtelnými následky pro chodce. To se potvrdilo i v tuzemských statistikách, které zaznamenávají počty obětí nehod do 30 dnů po nehodě. Zatímco počet usmrcených chodců v roce 1996 činil 372, v roce 1998 byl skoro o 40 procent nižší. Klesl i počet obětí dopravních nehod v obcích, ze 719 v roce 1996 na 557 o dva roky později.

Dopravní expert Roman Budský z platformy Vize 0, která se zabývá aktivitami ke snížení nehodovosti na silnicích, upozornil, že při jakémkoliv zvýšení rychlosti stoupají rizika následků případné kolize. „Podle Světové zdravotnické organizace zvýšení průměrné rychlosti jízdy o jedno procento s sebou nese zvýšení rizika, že případná nehoda bude mít za následek těžké zranění, o tři procenta. V případě zranění smrtelného je nárůst dokonce čtyři procenta,“ uvedl. U chodců se riziko jejich usmrcení v důsledku zvyšující se rychlosti zvyšuje ještě citelněji. „Pokud chodce srazí automobil jedoucí rychlostí 65 km/h, je riziko úmrtí chodce vyšší 4,5krát ve srovnání s kolizí v rychlosti 50 km/h,“ podotkl Budský.

Naopak na dálnicích nemělo zvýšení rychlosti před 25 lety ve statistikách výrazný vliv. Statistiky obětí dopravních nehod v letech 1996 a 1998 byly stejné.

V posledních měsících a letech se ovšem diskutuje o dalších úpravách rychlostních limitů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v minulých měsících hovořil o možnosti zvýšit maximální povolenou rychlost na dálnicích na 150 km/h. Limit by podle ministra mohl platit na vybraných místech, kde by to umožňovaly podmínky dálnice. Budský je ke změně skeptický.

„Naprostá většina naší dálniční sítě není na vyšší rychlosti stavěná. Nastavením maximálně povoleného rychlostního limitu na 150 km/h budou také vznikat velmi vysoké rozdíly mezi jezdci jedoucími na horním limitu a výrazně pomaleji jedoucími nákladními automobily, u kterých je nejvyšší rychlostní limit 80 km/h. To s sebou nesporně ponese zvýšený výskyt nebezpečných situací,“ zdůraznil. Připomněl, že auto jedoucí rychlostí 150 km/h bude mítoproti tomu jedoucímu 130 km/h o třetinu delší brzdou dráhu. Zároveň zvýšení rychlosti jen na vybraných úsecích podle něj nezaručí, že řidiči jinde rychlost sníží. „Ostatně dané povolení s sebou pro mnohé ponese i sdělení, že vysoká rychlost zase tak nebezpečná není,“ dodal.

Rychlostní limity mění v posledních měsících řada měst v Evropě. Například Paříž loni omezila rychlost na téměř celém území města na 30 km/h. O snižování rychlosti ve vybraných úsecích uvažují i některá města v Česku. Podle zastánců těchto kroků to dál zvyšuje bezpečnost provozu a také omezuje některé negativní ekologické dopady z provozu. Kritici jsou naopak k těmto argumentům skeptičtí a podle nich jde jen o snahy omezovat automobilovou dopravu.

Zdroj : ČTK

Stát již poště vyplatil 4,5 miliardy za základní služby v minulých letech

Česká pošta ke konci srpna získala ze státního rozpočtu 4,5 miliardy korun na úhradu čistých nákladů za poskytování základních služeb za roky 2018 až 2020. Úhradu nedávno schválila Evropská komise. Podnik zároveň požádal o úhradu přes 1,8 miliardy Kč za rok 2021. Uvedl to Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve své monitorovací zprávě.

Vyplacené prostředky podle dřívějších informací pošta využije na splacení komerčních úvěrů, které si musela kvůli zdržení výplaty v souvislosti s šetřením Evropské komise sjednat u bank. Část peněz má jít na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců.

ČTÚ rovněž vydal rozhodnutí, že poště za roky 2021 a 2022 vyplatí zatím polovinu maximální možné úhrady čistých nákladů, tedy celkem 1,5 miliardy korun. Zbytek podniku doplatí po vyčíslení skutečných nákladů.

Pošta na konci srpna požádala o úhradu za rok 2021 ve výši 1,85 miliardy korun, maximálně přitom podle zákona může dostat 1,5 miliardy. „Ke dni podání žádosti bylo zahájeno správní řízení, ve kterém bude ČTÚ ověřovat správnost a úplnost všech předložených podkladů, soulad výpočtu se zákonem o poštovních službách a s vyhláškou. Podle zákona o poštovních službách bude úhrada ověřené výše čistých nákladů za rok 2021 provedena ze státního rozpočtu, a to maximálně ve výši 1,5 miliardy Kč se zohledněním již vyplacených předběžných čistých nákladů,“ uvedl ČTÚ.

Na konci září má po dohodě s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN) skončit současný generální ředitel České pošty Roman Knap. Jeho nástupce, který měl vzejít z výběrového řízení, zatím ministr neoznámil.

Státní Česká pošta loni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Provozní výnosy vzrostly o 400 milionů na 19,55 miliardy korun. Loňské hospodaření ovlivnila pandemie koronaviru.

Česká pošta provozuje 3200 poboček a poskytuje na základě licence od ČTÚ základní poštovní služby na celém území ČR.

Zdroj : ČTK

Správa železnic posílí svou komunikační síť na železnici za půl miliardu Kč

Správa železnic posílí a doplní svou komunikační síť napříč republikou. V rámci přenosové sítě státní organizace vznikne vysokorychlostní propojení centrálních dispečerských pracovišť, regionálních pracovišť a datových center. V tendru za téměř 518 milionů korun uspěly ČD-Telematika a společnost TTC Marconi. 

Technologická síť Správy železnic slouží jednak k přenosu dat dopravců či cestujících a také ke komunikaci s dopravci při řízení dopravy, a to včetně zabezpečovacích funkcí. Správa nechá zrekonstruovat síť, která pokrývá celou tuzemskou železnici. Prostřednictvím sítě se například distribuuje signál železniční mobilní sítě GSM-R, jenž slouží výhradně potřebám řízení dráhy a jejího zabezpečení včetně komunikace s dopravci.

ČD-Telematika a TTC Marconi už zahájili práce letos v srpnu, dokončit by je měli v listopadu příštího roku. „Správa železnic přistoupila k realizaci této stavby z důvodu zvyšujících se požadavků a nároků na přenosovou kapacitu sítě. Dalším důvodem je povinnost Správy železnic, jako organizace spadající do kritické infrastruktury, plnit požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti. Ke stavbě takového rozsahu jsme přistoupili poprvé,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Důvodem nárůstu datového toku je podle ní postupné naplňování strategie dálkového řízení a ovládání technologií zajišťujících provozuschopnost železniční sítě z centralizovaných pracovišť. Zejména jde podle mluvčí o dálkové videopřenosy z kamerových systémů,

Rekonstrukce sítí má do budoucna umožnit další modernizace. „Navýšení nedostatečných kapacit stávající sítě pro moderní širokopásmové služby je nezbytnou podmínkou pro připravovaný projekt národního jednotného záznamového prostředí pro řízení dopravy,“ dodala Friebová. Systém má správě lépe zabezpečit a usnadnit archivaci, vyhodnocování a zpracování značného množství mimo jiné hlasových záznamů a videozáznamů, které vznikají během řízení dopravy.

Zdroj : ČTK

PRACOVNÍ ODĚVY A JEJICH VÝHODY

Pracovní oděvy jsou osobními ochrannými prostředky, to znamená, že jsou speciálně navrženy tak, aby pracovníkovi usnadnily jeho práci, účinně jej chránily před rizikem nehod a zranění při provádění určitých úkolů, které by se mohly ukázat jako nebezpečné.

Pracovní oděvy jsou navrženy tak, aby co nejlépe odpovídaly specifickým potřebám pracovníků a musí zohledňovat různé parametry, včetně svobody pohybu, udržení tepla v nejchladnějších obdobích nebo odvodu tepla a potu v létě, lehkost a pohodlí, ochrana před větrem a deštěm.

Bezpečnost při práci je samozřejmě v popředí, ale když se nad tím zamyslíme, oblečení pro prevenci úrazů nás může potkat v mnoha situacích našeho každodenního života. Je tedy užitečný i v životě mimo pracoviště. Ale samozřejmě v závislosti na práci a typu prováděných úkolů je povinné mít specifická zařízení na ochranu těla, rukou, očí nebo nohou.

V případě pracovních oděvů je každý oděv navržen tak, aby odpovídal konkrétní potřebě práce a pohodlí.

  Tak například pracovní kalhoty musí reagovat na tyto potřeby:

  • svobodu pohybu – danou strečovými a technologicky vyspělými tkaninami
  • funkčnost – díky přítomnosti mnoha kapes
  • robustnost – díky výztužným vložkám jako je poly-oxfordv oblastech největšího tření a opotřebení
  • ochrana před chladem a vlhkostí nebo naopak pro zajištění svěžesti a pocení v létě.

Pracovní bunda  nebo vesta bez rukávů  musí naopak chránit před větrem, deštěm a udržovat stálou teplotu, aby bylo zajištěno ideální mikroklima, které vám umožní pracovat pohodlně a v naprostém klidu.

Pokročilé technologie, díky kterým je tkanina vodoodpudivá, větruodolná, natahovací ve 4 směrech, izolující, ale nejen to.

Velmi důležitý je také design a i když to na první pohled není hned patrné, je bezpečnostní oděv vybaven drobnými prvky, které zvyšují ochranu osoby, jako je například šňůrka proti zamotání nastavitelná zevnitř bundy, vnější kapsa, jako u bundy SPACE  nebo zadní kapsy kalhot mírně posunuté směrem k vnější straně nohavic jako u kalhot WORLD, aby se usnadnil vstup ruky, když máte na sobě například těžkou vestu.

NOVÁ U-POWER BUNDA SPOCK HYBRID NA PODZIM A ZIMU

S příchodem prvního chladného počasí se stává nutností používat pracovní bundu, která zaručí ochranu a pohodlí.

Například bunda U-POWER SPOCK  je  je ideální do práce i na volný čas.

Je hybridní, voděodpudivá, větruodolná a prodyšná. Je ideální pro všechny, kteří vykonávají dynamickou práci v chladném nebo středně mírném prostředí , ale nechtějí se vzdát svobody pohybu .

Svršek této pracovní bundy je vyroben z prošívané péřové bundy s bezešvou technologií a zaručuje teplo a ideální mikroklima, zatímco vnitřní podšívka je z nylonu a jemného mikrofleece se sítotiskem.

Kapuce je pevná a nastavitelná.

SPOCK  má dvě velké vnitřní kapsy, dvě přední kapsy uzavíratelné fluorescenčním zipem a náprsní kapsu s voděodolným zipem, stejně jako centrální zapínání, aby byla zaručena ochrana proti vodě a dešti.

Tato bunda se navíc vyznačuje tvarovaným spodkem, fluorescenčním lemováním na zádech a logem U-POWER.

Je ideální pracovní bundou pro stavebnictví, služby a průmysl, dopravu a logistiku, řemeslníky, zemědělství a zahradníky.

 

Společnost KLATT s.r.o. je nejen výhradní prodejce italské značky U-POWER, ale můžete u ní objevit i velký výběr kvalitních pracovních oděvů a obuvi od renomovaných výrobců.

Společnosti Gruber Logistics a Universal Transport vykročily společně do budoucnosti

Dvě úspěšné evropské logistické společnosti spojí svoje síly: Integrací společnosti Universal Transport do Gruber Logistics vzniká nový evropský lídr na trhu velkoobjemové a těžké nákladní dopravy. Cílem je stát se v nadcházejících letech vedoucím hráčem na celém logistickém trhu v Evropě.

Byla uzavřena významná evropská aliance v odvětví logistiky: Tradiční společnost Gruber Logistics z Jižního Tyrolska a úspěšný hráč Universal Transport se rozhodli pro společnou cestu do budoucna. Po závěrečném přezkoumání a schválení ze strany německých orgánů pro hospodářskou soutěž došlo včera 19. září ke slavnostnímu uzavření partnerství. Spojení obou úspěšných společností prostřednictvím integrace společnosti Universal Transport do Gruber Logistics je dalším krokem na cestě internacionalizace a růstu. Dosavadní vedení obou společností bude sloučeno a jako čtyřčlenné představenstvo bude společně v budoucnu prosazovat, aby se Gruber Logistics stal předním evropským logistickým hráčem.

„Se společností Gruber Logistics budujeme nového evropského šampiona. Spojení se společností Universal Transport je klíčovým krokem. A nemyslím to jen s ohledem na základní ekonomické údaje. Nabídka obou společností bude díky této alianci pro naše zákazníky ještě lepší a komplexnější. Zaměstnanci obou společností se zasazují o nejvyšší kvalitu a spolehlivost a budou ji i nadále garantovat na nejvyšší úrovni. Dodatečné kapacity a rozšířená regionální dostupnost jsou důležitými kroky v naší evropské strategii růstu. Německo je ústředním logistickým trhem v Evropě. Odtud jsme připraveni k dalšímu růstu a akvizicím po celé Evropě,“ říká generální ředitel Gruber Logistics Martin Gruber.

Holger Dechant, generální ředitel společnosti Universal Transport, dodává: „Přehodnotili jsme naši dlouhodobou strategii a ve spolupráci s Gruber Logistics jsme viděli velkou příležitost pro naši společnost a naše zaměstnance. Je to partner, který sdílí naše standardy kvality, hodnoty a spolehlivost. S Gruber Logistics můžeme navíc rozšířit naše portfolio služeb o přepravu generálního nákladu, balíkových zásilek a logistické služby. Celý tým společnosti Universal Transport se těší, že bude součástí tohoto mezinárodního úspěchu.“

S přibližně 2 200 zaměstnanci a celkovým obratem v dopravě a logistice ve výši přibližně 650 milionů eur převezme Gruber Logistics po této fúzi pozici lídra evropského trhu v oblasti velkoobjemové a těžké nákladní dopravy. Také na trhu obecné logistiky chce společnost prostřednictvím organického růstu a dalších akvizic v nadcházejících letech dosáhnout vedoucího postavení jako ústřední hráč v Evropě. Společnost Gruber Logistics již v uplynulých letech zaznamenala meziroční nárůst tržeb o přibližně 30 % a vyvíjela se tak výrazně lépe než celý evropský trh. Tato cesta se nyní bude v nadcházejících letech ještě dále zrychlovat.

Zákazníkům obou společností umožní nová aliance ještě atraktivnější a zároveň ucelenější nabídku a také propojení a tím i rozšíření know-how dvou úspěšných poskytovatelů. Vysoce specializovaní zaměstnanci zaručují maximální přesnost a další zvýšení úrovně služeb díky větší blízkosti a rychlejší reakci. Nová aliance se může pochlubit celoplošnou působností v Evropě i v zahraničí. Nabízí tak konkrétní odpověď na krizi dopravních kapacit v Evropě způsobenou nedostatkem řidičů, protože Gruber Logistics má nyní téměř 700 nákladních vozidel, což z něj činí jednu z nejvýznamnějších flotil v Evropě.

Tato fúze je rovněž vnímána jako nejlepší způsob řešení evropských logistických výzev, jako jsou digitalizace a udržitelnost. Zde se již společnost Gruber Logistics podílí jako průkopník na některých významných projektech vývoje prototypů nové generace elektrických a vodíkových vozidel.

Spolehlivost, kterou se obě společnosti vyznačují již nyní, je zejména v neklidných dobách klíčovým faktorem nejen pro zákazníky, ale i pro zaměstnance – nová aliance tak položí ještě stabilnější základy.

Zdroj : GL

Zaměstnanci firmy JHMD, jež provozuje úzkokolejku, nedostali výplatu

Zaměstnanci firmy Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která na sebe podala insolvenční návrh, nedostali v září výplatu. Kraj Vysočina odmítl nárok firmy na uhrazení kompenzací, místo žádaných 108 milionů Kč je ochoten zaplatit 5,5 milionu. Firma také nabídla státu, ať úzkokolejnou trať na jihu Čech a Vysočině koupí. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Ministerstvo dopravy zatím oficiální nabídku na odkup tratě nedostalo, ale současný stav analyzuje.

Firma má asi 80 zaměstnanců. Podle Federace strojvůdců nedostali výplatu v řádném termínu 16. září, firma ale slíbila, že výplaty doplatí.

Krajský soud v Českých Budějovicích zahájil 7. září insolvenční řízení s firmou JHMD, která provozuje vlaky na úzkokolejce. Firma na sebe sama podala insolvenční návrh. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Firma nemá na splácení, argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina nedostatečně kompenzuje prokazatelnou ztrátu a nehradí odpisy za vozidla. Banka Raiffeisenbank, jíž musí firma předčasně splatit provozní a investiční úvěry, uplatnila pohledávky za víc než 56 milionů korun, finanční úřad pro Jihočeský kraj přes čtyři miliony Kč, vyplývá z informací v rejstříku. Firma má reorganizační plán, který přijala nadpoloviční většina věřitelů, řekl ČTK předseda správní rady JHMD Boris Čajánek.

Federace strojvůdců žádá, aby soud co nejdřív vyhlásil insolvenci a schválil reorganizaci. Strojvůdci nedostali mzdu v řádném termínu 16. září. „Naši kluci si stěžovali, že nedostali výplatu, tak jsme to řešili a bylo nám slíbeno (vedením firmy), že výplaty budou doplacené. Máme obavy, že se ten problém ještě prohloubí. Kolegové neví, jestli se situace zlepší, nebo jestli si mají jít hledat jinou práci, nebo jít na pracovní úřad. Je důležité, aby nebyli v existenční nejistotě,“ řekl dnes ČTK prezident federace Jaroslav Vondrovic. V insolvenčním rejstříku uvedl, že zaměstnanci se nemohou stát rukojmím při řešení sporů, které trvají několik let.

Firma JHMD uvedla, že kvůli tomu, že Kraj Vysočina jí málo kompenzuje prokazatelnou ztrátu, jí vznikla od roku 2010 do letoška trvalá provozní ztráta 108 milionů korun. Dále uvedla, že Kraj Vysočina jí za stejné období neuhradil poplatek za použití dopravní cesty 16 milionů Kč a tento kraj také odmítá uhradit přes 37 milionů za odpisy vozidel. Hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS) v květnu ČTK řekl, že kraj vůči JHMD postupuje podle smlouvy.

Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová uvedla, aby firma doplnila údaje, jak chce získat od Kraje Vysočina zhruba 108 milionů korun, „když ze všech dostupných zdrojů je naopak zřejmé, že Kraj Vysočina s uplatňovanou pohledávkou a její úhradou není srozuměn“.

Kraj Vysočina je ochoten zaplatit na dodatcích ke smlouvě asi 5,5 milionu. Informace, jež firma uvedla v insolvenčním rejstříku, označil Schrek za zkreslené, lživé, hrubě zavádějící a poškozující dobré jméno kraje. Podle něj kraj své závazky plní. Firma nemá od roku 2018 uzavřený potřebný dodatek smlouvy s Krajem Vysočina. Firma na Kraj Vysočina podala žaloby.

Reorganizační plán firmy počítá s tím, že se podaří narovnat vztahy s Krajem Vysočina, bude možné prodat část majetku, dočasně odložit splatnost pohledávek, popřípadě zvýšit základní kapitál a vydat nové akcie.

Smlouva mezi Vysočinou a dopravcem skončí na podzim 2024. Kraj zvažuje, že pak zajistí základní obslužnost místo vlaků autobusy. Na úzkokolejce mezi Kamenicí nad Lipou a Obrataní by pak jezdily jen turistické vlaky. S Jihočeským krajem má firma smlouvu do prosince 2024. Hodnota pětiletého kontraktu je 163 milionů korun.

JHMD vlastní a provozují úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Firma zaměstnává okolo 80 lidí. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897.

Úzkokolejky by měla společnost nabídnout státu k odkupu. „Oficiální nabídku na odkup této tratě jsme zatím nedostali. Nicméně současný stav analyzujeme, a to s ohledem jak na platnou legislativu, tak na původní privatizační projekt,“ řekl dnes ČTK mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta. Upozornil, že vlastník dráhy, který nedokáže zajistit její provozuschopnost, je podle zákona o drahách nabídnout trať k prodeji státu. Povinnost státu k odkupu však není stanovena, stát totiž může kupovat pouze to, co potřebuje k vlastní činnosti.

Zdroj : ČTK

České dráhy začaly vydávat tzv. zelené dluhopisy za více než 12 miliard korun

České dráhy dnes vydávají firemní dluhopisy za půl miliardy eur (více než 12 miliard Kč). Peníze chce společnost využít na splátku svých předchozích dluhopisů a také na investice do svého vozového parku. Roste zadlužení firmy.

„Můžeme potvrdit, že tento proces byl zahájen, ale bližší informace poskytneme až po skončení,“ řekla mluvčí podniku Vanda Rajnochová.

Vydání tzv. zelených eurobondů, které se vážou na firemní strategii, avizoval šéf státního dopravce Michal Krapinec už na jaře. Původně je podnik chtěl vydat v červnu, ale i kvůli nehodě pendolina v Bohumíně emisi nakonec o tři měsíce odložil.

Peníze dopravce nepotřebuje ani tak na samotný provoz, byť ho prodražují rostoucí náklady například na energie. Společnost chce především pokračovat v investicích do vozového parku, kam plánuje v následujících deseti letech vložit až 100 miliard korun. Firmu rovněž čeká refinancování dluhopisů z minulosti. Například příští rok bude splácet dluhopisy za zhruba 400 milionů euro (asi 9,8 miliardy korun).

Skupina České dráhy v loňském roce hospodařila se ztrátou 1,6 miliardy Kč. Meziročně to bylo i přes pandemii a s ní spojená omezení zlepšení o 2,5 miliardy Kč. Letos se však hospodaření opět zhoršuje. V první polovině roku skupina hospodařila se ztrátou 931 milionů korun. Meziročně je to zhoršení o 714 milionů korun. Ke ztrátě přispěly hlavně rostoucí náklady na energie a materiál, které stouply o miliardy korun. Zároveň stoupá zadlužení firmy, které je nyní kolem 45 miliard korun.

Zdroj  :ČTK

Logistický kalendář