Čtvrtek, 27 listopadu, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 475

Český trh průmyslových nemovitostí v roce 2022: rekordní objem nově dokončených prostor za rok při přetrvávající nízké neobsazenosti a historicky nejvyšším nájemném

Od
Michaela Drábková
-

Trh industriálních nemovitostí ve 4. čtvrtletí nadále vykazoval vysokou odolnost vůči současné ekonomické situaci, přesto se na straně poptávky začínají objevovat známky ochlazení. Navzdory rekordnímu objemu dokončených ploch zůstala míra neobsazenosti industriálních ploch na extrémně nízké úrovní.

Zároveň ceny nájemného za nejlepší prostory vzrostly meziročně až o 30 % a vykázaly tak jedno z nejvyšších temp růstů v celé Evropě. Rekordně vysoké nájemné v kombinaci s vysokou inflací a vysokými cenami energií ovlivňuje rozhodování nájemců o případné expanzi či relokaci. I přesto bylo na konci čtvrtletí ve výstavbě více než 1,2 milionu m2 a celkový objem moderních průmyslových ploch v ČR se může ke konci roku 2023 dostat na hranici 12 milionů m2.

PRAHA, (Leden 30, 2023) – V průběhu 4. čtvrtletí roku 2022 bylo dokončeno celkem 149 300 m2 skladových ploch. Tím dosáhl objem moderních industriálních ploch celkové výše 10,77 mil. m2. Drtivá většina nově postavených hal měla již zajištěného nájemce. Spekulativně dokončené plochy tvořily pouhé 1 % nové nabídky. Nejvíce nových ploch přibylo v Jihomoravském kraji (28 %), následovaným Moravskoslezským (26 %) a Středočeským krajem (20%).

Staví se více než milion metrů čtverečních nových ploch
Objem rozestavěných projektů se už pět čtvrtletí po sobě drží nad hranicí jednoho milionu metrů čtverečních. Konkrétně bylo na konci čtvrtého čtvrtletí ve výstavbě téměř 1,24 milionu m2. Z uvedeného množství mělo pouze 60 % zajištěného nájemce. Před rokem se tento poměr pohyboval okolo 77%. Stále však nelze hovořit o návratu spekulativní výstavby. Přestože nezasmluvněná plocha v absolutních číslech činila 489 tisíc m2, značná část tohoto objemu se již nachází v různých fázích jednání o pronájmu.

V průběhu 4. čtvrtletí byla zahájena stavba téměř 213 200 m2. Na celý rok 2023 je naplánováno dodání na trh téměř 1,2 milionu m2nových ploch. V takovém případě by celkový objem moderních průmyslových ploch v České republice mohl ke konci roku 2023 dosáhnout hranice 12 milionů m2.

Nejaktivnějším krajem z hlediska výstavby byl Karlovarský kraj, na jehož území se nachází více než čtvrtina všech ploch ve výstavbě. Výstavbě v tomto kraji dominují projekty typu „big box“. Následovaly kraje Plzeňský (15 %) a Jihomoravský (12 %).

Robert Sgariboldi, Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
 „Z pohledu nové výstavby je pro trh velmi pozitivní, že celková plocha dynamicky rostla a nájemci dokázali dodané prostory v podstatě ve 100 % svou poptávkou absorbovat. Jen minimum stavěných hal nebylo před svým dokončením pronajato. Chuť stavět v atraktivních regionech i bez zajištěného nájemce svědčí o důvěře developerů v sílu a stabilitu naší ekonomiky, a to i přes řadu externích faktorů zvyšujících celkové náklady na provoz průmyslových hal.“

Míra neobsazenosti je prakticky nulová v 10 ze 14 českých krajů
Na konci 4. čtvrtletí zůstala míra neobsazenosti moderních industriálních nemovitostí na extrémně nízké úrovni 1,0 %. V Praze a okolí zůstala míra neobsazenosti na pouhých 0,6 %. Tato již nízká neobsazenost je však způsobena neobsazenými kancelářemi v rámci průmyslových parků. Kdyby byla neobsazenost počítána pouze ze skladovací plocha, byla by prakticky nulová.

Ve 4. čtvrtletí 2022, stejně jako v předchozím čtvrtletí, byla zaznamenána plná obsazenost v Královéhradeckém, Karlovarském, Libereckém, Pardubickém, Jihočeském, Zlínském krajích a také na Vysočině. V těsném závěsu se umístil Středočeský kraj s méně než 0,1%. Třetí největší trh, tedy Jihomoravský kraj, vykazuje rovněž velmi nízkých 0,4 %. Ve zbývajících krajích se neobsazenost pohybovala v rozmezí přibližně 1,4 % až 2,6 %.

James Fitzgerald, Regional Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
„Z rekordně nízké míry neobsazenosti  je zřejmé, že český trh industriálních nemovitostí prokazuje mimořádnou odolnost vůči  nepříznivým faktorům v regionu, jako je pokračující konflikt na Ukrajině a vysoká inflace. Pokud se zaměříme na skladové prostory v okolí Prahy, od 2. čtvrtletí 2021 se neobsazenost pohybuje blízko 0 %. Zatímco někteří analytici předpovídají v nadcházejících měsících snížení poptávky nájemců, my jsme toto zpomalení zatím nepocítili.“

Robert Sgariboldi, Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
“Dlouhodobě nízká neobsazenost trhu nesvědčí – nájemci ztrácejí flexibilitu a možnosti pro efektivní růst svého podnikání, ceny nájemného rostou a o uvolňované jednotky je přetlak poptávky. Tržní optimum je v rozmezí 4-5 % a je otázkou, kdy se český trh k této hladině opět dokáže přiblížit. Významnější pokles cen nájemného lze pak očekávat až při hodnotách okolo 6-8 % neobsazenosti.“

Poptávku nejvíce táhly výrobní firmy
V průběhu 4: čtvrtletí roku 2022 byly zaznamenány nájemní smlouvy v celkové výši 231 300 m2. Oproti minulému čtvrtletí jde o pokles o 35%, ve srovnání s velmi silným 4. čtvrtletím roku 2021 poptávka poklesla o  o 48%. V absolutních číslech jde o nejnižší objem od 3. čtvrtletí 2020.

Vyjma transakce bez zveřejněného typu nájemce, měly největší podíl na čisté poptávce výrobní firmy s 59 %, následované logistickými (31 %) a distribučními(10 %) společnostmi.

Hrubá poptávka, zahrnující i renegociace, dosáhla ve 4. čtvrtletí více než 354 tisíc m2. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím jde o pokles o 27 %, meziročně šlo o pokles o 45 %.

Oproti pětiletému kvartálnímu průměru poklesla ve 4. čtvrtletí jak čistá tak hrubá poptávka o 19%, resp.  23%.

Za celý rok 2022 činil celkový objem čisté poptávky 1,47 mil. m2, což je pouze o 6 % slabší výsledek v porovnání s předchozím rokem, kdy byl zaznamenána vůbec nejvyšší roční objem čisté poptávky za celou existenci českého průmyslového trhu. Ve srovnání s pětiletým průměrem je tento celoroční výsledek o 29 % vyšší. Co se týče hrubé poptávky, ta za celý rok 2022 dosáhla 2,21 mil. m2, což je pouze o 10 % méně než rekordní výsledek z roku 2021, nicméně je o 21 % nad pětiletým průměrem.

Růst nájmů po roce prudkého růstu zpomalil
Nízká neobsazenost a silná poptávka tlačily v průběhu roku 2022 výši nájmu vzhůru. Růst nájemného byl poháněn především omezenou dostupností volných průmyslových ploch, vysokými stavebními náklady a drahým financováním.

Ve čtvrtém čtvrtletí nájemné za nejlepší prostory v Praze a okolí zůstalo stabilní na úrovni 7,50 EUR za m2 měsíčně. Během roku 2022 vzrostlo nájemné za nejlepší prostory v Praze o více než 30%.

V Jihomoravském kraji bylo nájemné na úrovni 5,50 – 6,75 EUR/m2/měsíc). V Moravskoslezském kraji dosahovalo nájemné úrovně 5,25 – 6,00 EUR/m2/měsíc a v Plzeňském kraji 5,00 – 6,50 EUR/m2/měsíc.

Robert Sgariboldi, Director v oddělení pronájmu průmyslových nemovitostí v Jones Lang LaSalle:
„Za současné vysoké nájemné pronajata jen velmi omezená část nabízených průmyslových ploch. Nájemci jednají o prodloužení svých stávajích smluv a jednání o smlouvách na novou výstavbu trvají velmi dlouho. V několika případech jsme byli svědky toho, že potenciální nájemci odmítli vybrané lokality, protože finální náklady již nedávaly z obchodního hlediska smysl. Zdá se, že růst výše nájemného dosáhl svého vrcholu na konci roku 2022 a se zvyšujícím se podílem spekulativní výstavby se v příštím roku pravděpodobně staneme svědky stabilizace trhu z hlediska rovnováhy nabídky a poptávky.“

Zdroj  :JLL

Přes polovinu cestujících v Brně využívá veřejnou dopravu, třetina auta

Od
Michaela Drábková
-

Více než polovina lidí v Brně cestujících za prací nebo do školy používá veřejnou hromadnou dopravu. Třetina využívá automobil nebo motocykl, přičemž 75 procent lidí jezdí autem sami bez spolujezdců. Vyplývá to z průzkumu města zhruba mezi tisícovkou obyvatel. Z obdobného průzkumu z roku 2010 vyplynulo, že veřejnou dopravu používaly téměř dvě třetiny a automobily čtvrtina cestujících. Novinářům dnes výsledky představil radní Brna Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Město si klade za cíl zkvalitňovat služby veřejné hromadné dopravy a zvyšovat informovanost o alternativních způsobech přepravy. Průzkum zadává magistrátní odbor dopravy. Sběr dat se uskutečnil už pětkrát, v letech 2010, 2012, 2014, 2019 a loni. Počet oslovených se vždy pohybuje nad hranicí 1000, loni to bylo 1042 respondentů.

Veřejnou hromadnou dopravu využívalo 56 procent respondentů, 33 procent pak automobil nebo motocykl. „Během tří let podíl přepravy jednoho člověka v osobním autě narostl z 55 na 75 procent. Nicméně stále můžeme říct, že růst podílu individuální automobilové dopravy v posledních letech spíš stagnuje,“ uvedl Chvátal.

Nově byly v průzkumu otázky na carsharing, bikesharing, tedy sdílení aut a kol, a také počet provozuschopných dopravních prostředků v domácnosti respondenta. „Různorodost dopravy se i kvůli koronavirové pandemii v posledních letech pomalu mění. Proto jsme se rozhodli započítat i nové formáty dopravy, aby výsledky co nejvíce odpovídaly realitě,“ řekl Chvátal. Podle něj lze stále konstatovat, že využívání veřejné hromadné dopravy, chůze a různé kombinace individuální automobilové dopravy s veřejnou hromadnou dopravou s kolem a koloběžkou vykazují poměrně stabilní podíly. „Zajímavé je zjištění, že 90 procent dotazovaných nezná služby jako carsharing nebo carpooling (spolujízda – pozn. ČTK), což představuje poměrně udržitelný způsob dopravy nejen po městě, ale i mimo město,” doplnil Chvátal.

Zdroj  :ČTK

ČD budou podle ředitele investovat kvůli zabezpečení ETCS do vozů asi 10 mld. Kč

Od
Michaela Drábková
-

České dráhy (ČD) budou kvůli zavedení evropského zabezpečovacího systému ETCS investovat do svých vozů přibližně deset miliard korun. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel ČD Michal Krapinec. Mobilní část ETCS se podle něj bude instalovat do více než 400 vozidel a na nový systém se zároveň bude školit personál.

Letos začne podle Krapince instalace ETCS například do elektrických jednotek InterPanter, řídicích vozů, vybraných typů motorových vozů a jednotek, například RegioShark, a do motorových lokomotiv. Loni na jaře začal zkušební provoz pod dohledem ETCS mezi Olomoucí, Přerovem a Břeclaví a postupně přibyly další úseky. Od Nového roku jezdí vlaky pod výhradním provozem ETCS na trati Olomouc – Uničov.

Krapinec zmínil také předběžné statistiky přepravy nákladního dopravce ČD Cargo za loňský rok. Dceřiná společnost ČD podle něj i přes nepříznivé okolnosti jako válečný konflikt na Ukrajině, energetická krize nebo razantně stoupající ceny nákladových vstupů loni přepravila přibližně 62 milionů tun zboží. Uvedl, že největší podíl na meziročním nárůstu měl zvýšený zájem o přepravu hnědého uhlí a pohonných hmot. ČD Cargo ale muselo kvůli válce na Ukrajině hledat nové trasy.

V současné době firma podle Krapince pociťuje nastupující recesi v hutnickém průmyslu spojenou s omezením přepravy surovin pro výrobu i hotových produktů. Oproti tomu pozitivní trend ředitel firmy čeká dál v přepravě pohonných hmot a v kombinované dopravě.

ČD nyní zaměstnávají 13.500 lidí, z toho zhruba 3500 jsou strojvedoucí. S tímto počtem zaměstnanců dokážou ČD pokrýt plánované směny, i když jsou rozdíly mezi regiony a situace se různě mění, dodal Krapinec. V posledních letech poptává ČD nejvíce technicko-dělnické a specializované pozice, jako jsou mechanici, elektromechanici či posunovači.

V letech 2021 až 2030 mají ČD v plánu podle ředitele investovat do obnovy vlaků až 100 miliard korun. Pro mezinárodní dopravu ČD pořizují 50 elektrických lokomotiv Vectron s rychlostí 230 kilometrů v hodině a 20 nových devítivozových souprav ComfortJet, které budou jezdit například směrem do Berlína, Vídně, Grazu, Bratislavy nebo Budapešti. V regionální dopravě ČD postupně nasazují do provozu nové elektrické jednotky RegioPanter a ve výrobě jsou dieselové jednotky od polského výrobce PESA. ČD vypsaly i další tendry na rychlíkové soupravy pro vnitrostátní dopravu.

Zdroj : ČTK

PLATEBNÍ ZVYKLOSTI V DOPRAVĚ

Od
Michal Drha
-

Obliba faktoringu vychází z platebních zvyklostí odvětví TSL. Z výsledků našeho průzkumu vyplývá, že více než polovina jejich zástupců vystavuje faktury se lhůtou splatnosti vyšší i více než 60 dní.

Jaká je nejběžnější lhůta splatnosti faktur za dopravu?

Analýza průměrných a reálných lhůt splatnosti pro faktoring v posledních letech ukazuje na rostoucí náklonnost k rychlejšímu vyrovnávání nesplacených dluhů. Dnes dodavatelé platí v průměru o 10 dní dříve než v roce 2019, přičemž reálné platební lhůty se stále pohybují kolem standardních 60 dní na zaplacení faktury. Za zmínku stojí situace z roku 2019, kdy průměrná reálná doba splatnosti činila až 72 dnů – v příznivé ekonomické realitě byla tolerance k prodlení vysoká a snižovala se díky jejímu zhoršování nebo růstu finanční nejistoty.

Průměrné reálné lhůty splatnosti v letech 2019 až 2022 (ve dnech)

 

Přestože dodavatelé z odvětví TSL mají obvykle více než 60 dní na zaplacení faktury, stále neplatí včas. Více než polovina respondentů našeho průzkumu přiznává, že často nebo velmi často nedostávají zaplaceno včas. Více než 20 % z nich řeší tento problém pořád. Zpožděné platby jsou časté, i když relativně malé – téměř 70 % respondentů uvedlo, že se pohybují mezi 7 a 14 dny.

Jak často se vám stává, že nedostanete zaplaceno včas?

Výše uvedené údaje ukazují, že tolerance k opožděným platbám v odvětví TSL je poměrně vysoká, ale i ta má své meze. Vymáhání pohledávek je však až poslední možností a v posledních letech se trpělivost dopravců vůči dodavatelům, kteří se opožďují s platbou v termínu, zjevně zvýšila. Zatímco těsně před pandemií se případy opožděných plateb dostávaly k vymáhání Transcash přibližně do 60 dní po uplynutí lhůty, v roce 2022 se tato doba prodloužila na téměř 80 dní. Tento stav lze vysvětlit obavou ze ztráty stálých a spolehlivých dodavatelů – tím cennější, čím obtížnější je vyřešit celou ekonomickou situaci.

Průměrné zpoždění splatnosti faktur (DPD), po kterém společnosti nahlásily případ k vymáhání pohledávek

 

Za větší tolerancí vůči zpoždění stojí především klesající naha hlásit případy k vymáhání pohledávek, které pozorujeme ve statistikách. Podnikatelé raději vyčkávají, než aby riskovali zhoršení svých vztahů s dodavatelem, kterého nahlásí k vymáhání. Dalším argumentem proti využívání této služby jsou náklady na vymáhání pohledávek – proto aby nedocházelo k dalším obavám, společnost Transcash v roce 2021 zavedla službu vymáhání pohledávek na náklady dlužníka. Umožňuje přenést náklady za vymáhání pohledávek z věřitele na dlužníka – a tím chránit podnikatele před ztrátami. V současné době více než 60 % případů nahlášených společnosti Transcash jsou vedeny ve formě vymáhání nákladů od dlužníka.

Zdroj : Transcash

Drážní úřad odebral firmě JHMD licenci k provozování, opět je možná reorganizace

Od
Michaela Drábková
-

Drážní úřad odebral firmě Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) licenci k provozování drážní dopravy. Důvodem je finanční nezpůsobilost firmy. Drážní úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firma JHMD je od loňského října v úpadku. Provoz vlaků v říjnu zastavila, protože nemá potřebná povolení. JHMD podle přehledu pohledávek dluží kolem 300 milionů korun. Vyplývá to z informací v insolvenčním rejstříku. Firma vyjádření úřadu analyzuje, zda je v souladu s legislativou EU, sdělil ČTK předseda správní rady JHMD Boris Čajánek.

Krajský soud v Českých Budějovicích se bude muset znovu zabývat možnou reorganizací firmy, Vrchní soud v Praze vyhověl firemnímu odvolání, vyplývá z informací v insolvenčním rejstříku. JHMD tak znovu může nakládat s majetkem, řekl dnes ČTK Jan Šatava, jeden ze zakladatelů firmy JHMD a někdejší předseda představenstva.

Drážní úřad minulý týden po déle než roce završil správní řízení, kdy šlo o zrušení oprávnění k provozu drážní dopravy společnosti JHMD, uvedla mluvčí úřadu Pavlína Straková. „Řízení o odejmutí licence bylo v loňském roce na žádost společnosti přerušeno. Jindřichohradecké místní dráhy však v stanovených lhůtách nepředložily podklady dokládající zlepšení jejich finanční situace a nebyly tak schopny prokázat, že plní podmínky způsobilosti podle zákona o dráhách,“ uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

Firma JHMD požádala Drážní úřad již dříve, aby přerušil všechna řízení spjatá s provozováním dráhy. Bez těchto osvědčení nelze dopravu na tratích z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně provozovat, uvedla v insolvenčním rejstříku insolvenční správkyně Daniela Urbanová. Drážní úřad vede s firmou dál řízení o odejmutí povolení k provozování dráhy. O vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti dopravce JHMD nepožádaly, informovala dnes v tiskové zprávě Straková. Bez zmíněných osvědčení není možné začít jednat s Jihočeským krajem a Krajem Vysočina o možných smluvních vztazích a přepravě cestujících pro rok 2023, uvedla správkyně. Provoz podniku je podle ní dlouhodobě ztrátový. Situaci by podle firmy změnilo uspokojení pohledávky 108 milionů korun za Krajem Vysočina.

Odebrání licence k provozu drážní dopravy se dalo čekat, řekl dnes ČTK Šatava. „Podklady pro provoz jsou dvoustupňové. Licence je něco jako živnostenský list. Pak je bezpečnostní osvědčení, které je daleko komplikovanější, to lze přirovnat dejme tomu ke kolaudaci provozovny. A o něj přišla JHMD už dávno, protože pan Čajánek o prodloužení ani nepožádal. JHMD je jako firma mrtvá,“ řekl Šatava.

JHMD nyní rozhodnutí Drážního úřadu analyzuje a vyhodnocuje s ohledem na platnou legislativu EU. Podle ní kompenzace vyplácená dopravci za plnění závazku veřejné služby představuje náhradu ekonomicky oprávněných nákladů dopravce včetně přiměřeného zisku. „JHMD jako dopravci ale kompenzace ve výši předpokládané legislativou vyplácené ze strany objednatele nebyly s odůvodněním, že společnost má pokrývat tyto náklady z dotace, vyplácené Státním fondem dopravní infrastruktury. Poslední rozhodnutí ministerstva vnitra uložilo naší společnosti v rozporu s evropskou legislativou plnit závazek veřejné služby se ztrátou,“ sdělil Čajánek. JHMD podala proti rozhodnutí ministerstva vnitra loni v červenci žalobu k Městskému soudu v Praze.

Krajský soud v Českých Budějovicích bude navíc znovu řešit možnou reorganizaci firmy. Společnost podala loni reorganizační návrh. Soudkyně Pavlína Glaser Hrůzová ho zamítla, podle ní jím sledovala firma nepoctivý záměr. JHMD se ale odvolala a Vrchní soud v Praze jí vyhověl. „Na soudu prvního stupně nyní bude, aby posoudil, zda byly splněny další zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužnice. Setrvá-li na svém závěru o nepoctivosti záměru dlužnice, vyčká, jaké rozhodnutí ohledně způsobu řešení úpadku dlužnice přijme řádně svolaná schůze věřitelů. U objektivně přípustné reorganizace nepoctivý záměr nevylučuje dlužníka z řešení úpadku reorganizací,“ uvedla v odůvodnění soudkyně Radka Šimková.

Firma na sebe podala insolvenční návrh v září 2022. Ke konci června měla 140 věřitelů, dlužila 160,7 milionu korun. Pohledávky dál přibývají. Raiffeisenbank přihlásila v říjnu vůči firmě pohledávky za 100,5 milionu Kč, v prosinci přihlásil Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) pohledávky téměř za 78 milionů korun.

Společnost JHMD nemá na splácení dluhů. Argumentuje tím, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Kraj Vysočina to odmítá, uvádí, že postupuje podle platné smlouvy. Náhradní autobusovou dopravu v místě úzkokolejky zajistily Jihočeský kraj a Kraj Vysočina.

Obnovení provozu na jindřichohradecké úzkokolejce by stálo zhruba 20 milionů korun, řekl ČTK loni v listopadu Šatava. Šance se podle něj ale vzdaluje, kvůli soudnímu rozhodnutí. „Vrchní soud v podstatě vrátil panu Čajánkovi klíče od firmy,“ řekl Šatava.

JHMD vlastní a provozuje úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Obrataně a do Nové Bystřice. Provoz na novobystřické trati začal 1. listopadu 1897. Vlaky v minulých letech podle staršího vyjádření firmy přepravily ročně zhruba 400.000 cestujících. Dvě třetiny tratí jsou na území jižních Čech.

Zdroj : ČTK

Gebrüder Weiss se v Ostravě přestěhoval do nové pobočky

Od
Michaela Drábková
-

Své nové zázemí našla pobočka logistické společnosti Gebrüder Weiss v CTParku Ostrava-Poruba v ulici 17. listopadu. Díky téměř čtyřnásobnému navýšení počtu ramp na 19 včetně jedné vjezdové, která umožňuje vjezd přímo do skladu, dojde k výraznému zlepšení obrátky zboží. Logistická sekce pojme 2 500 paletových míst. „Větší počet ramp i skladové kapacity nám umožní zrychlit odbavení zásilek a zvýšit efektivitu provozu, což se pozitivně odrazí také na kvalitě služeb našim zákazníkům,“ vysvětluje Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel společnosti Gebrüder Weiss ČR.

 Halu převzala logistická společnost na konci roku 2022 a provoz v ní zahajuje od 9. ledna. Nová pobočka je umístěná v dopravně logistickém uzlu s vynikající dostupností na dálnici D1 i na mezinárodní letiště Leoše Janáčka Ostrava. Oproti původní budově disponuje nová pobočka téměř čtyřnásobným počtem nakládacích ramp, kterých má nyní k dispozici celkem 19.

Výhodou je také navýšení skladové plochy pobočky, která nově činí téměř 3 400 m2. „Díky jejímu rozšíření a navýšení celkového počtu ramp vzroste také počet vozidel, která jsme schopni odbavit v jeden okamžik,“ popisuje Radomír Hrabovský, manažer pobočky Gebrüder Weiss Ostrava.

Větší plochu nově zabírají také kancelářské prostory, které se rozrostly na 602 m2 a jsou vybaveny novým nábytkem. Využívat je bude téměř 40 zaměstnanců, kteří se budou i nadále věnovat poskytování všech našich služeb, tedy pozemní, letecké a námořní přepravě včetně kontraktní logistiky. Ostravská pobočka je napojena jak na vnitrostátní, tak i mezinárodní síť sběrné služby a díky novému zázemí se může dál rozvíjet a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb.

Zdroj  :GW

POZNEJTE PRAŽSKOU DOPRAVKU NAŽIVO A NAVŠTIVTE V ÚNORU DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

Od
Michaela Drábková
-
Pokud chcete rozhýbat budoucnost, navštivte Fakultu dopravní ČVUT v Praze, která vás zve na Den otevřených dveří, který se bude konat 3. února 2023 od 9.00 do 15.00 hod. v budově Horská (Horská 3, Praha 2), kde vás čeká nabitý program.

Den otevřených dveří startuje v 9.00 hod. prezentacemi o studijních programech a specializacích, které je možné na Dopravce studovat.

Po prezentacích budou v prostorách fakulty připravené stánky (info pointy) jednotlivých programů a specializací. Zjistíte tak, že Fakulta dopravní svými studijními programy a specializacemi pokrývá celé spektrum dopravy. Také se dozvíte všechny potřebné informace k přijímacímu řízení a k podání přihlášky.

Podíváte se do prostor fakulty, laboratoří a specializovaných pracovišť, kde tvoříme budoucnost dopravy. Fanoušky železnice potěší Dopravní sál s modelovým kolejištěm a přehlídkou železniční techniky. Nadšence do letectví pak osloví simulace řízení letového provozu nebo letecké simulátory. A kdo fandí motorkám, pro toho bude připravena prezentace našeho studentského týmu CTU Lions. K vidění však bude i spousta dalšího, přijďte a přesvědčte se sami.

V chill out zóně si u kávy popovídáte s našimi studenty a vyučujícími, kteří vám poví vše, co vás bude ohledně naší fakulty a dopravy zajímat.

Den otevřených dveří by nemohl proběhnout bez našich skvělých studentů ze studentského klubu eFDrive, který se vám na akci také představí. Zjistíte, jaké akce klub pořádá, jak se do klubu zapojit, a hlavně získáte informace o seznamováku UZEL, který patří mezi největší a nejpopulárnější akce klubu.

Máte se tedy opravdu na co těšit, protože zažijete Dopravku naživo.

Doprava tu s námi vždy byla a hýbala světem. Rozhýbává svět, a vy můžete rozhýbat budoucnost. Přijďte na náš Den otevřených dveří a také sledujte web, který byl vytvořen speciálně pro vás https://www.rozhybejbudoucnost.cz/.

Cestující v brněnské MHD rekordně zapomínají. Jen část majitelů si svoje věci přijde vyzvednout

Od
Michaela Drábková
-

V loňském roce byli cestující v brněnské MHD mnohem více zapomětliví než v předešlých šesti letech. DPMB totiž za rok 2022 eviduje téměř 800 ztracených věcí. Pouze necelých 20 % z nich se vrátí svému majiteli.

 Disco koule, tiskárna, dětská autosedačka nebo velkoformátový obraz, i tyto věci v loňském roce zapomněli cestují v šalinách, trolejbusech a autobusech. Nejčastěji se však jednalo o peněženky, tašky s věcmi či občanské průkazy. „Loňský rok byl podle našich statistik opravdu rekordní. Ve vozech řidiči či všímaví cestující našli 783 ztracených věcí, což je za posledních šest let nejvíc. Hranici 600 zapomenutých předmětů cestující překročili i v roce 2019, kdy se ve ztrátách a nálezech objevilo 666 předmětů,“ popsal generální ředitel DPMB Miloš Havránek. Mezi měsíce, kdy cestující ztráceli nejvíc věcí patří, květen a červen, to dohromady ve vozech zapomněli 178 nejrůznějších předmětů.  

Každá věc, která se ve vozech MHD najde, je uložena na příslušné výpravně nebo v informační kanceláři. Všechny předměty jsou také během 24 hodin vloženy do seznamu na webových stránkách www.dpmb.cz s kontaktem na příslušného pracovníka, u kterého se nachází. „Pokud nedojde k vyzvednutí, odevzdáváme je pravidelně na referát podatelny Odboru vnitřních věcí Magistrátu města Brna, a to většinou každou středu, “ vysvětlila postup vedoucí komunikace se zákazníky DPMB Renata Singerová.

Řada „ztrát“ se přitom do oficiálních statistik Dopravního podniku města Brna ani nedostane. K majiteli se vrátí dřív, než je řidiči stihnou dovézt na výpravnu. „Pokud si cestující hned uvědomí, že ve voze něco zapomněli, velmi často nás telefonicky kontaktují. Ve většině případů jsme schopni s pomocí řidiče a pracovníků dispečinku danou věc dohledat a předat ji majiteli. Nejčastěji se jedná o tašky, klíče, peněženky s hotovostí či drahé věci, “ vysvětlil Havránek.

To dokazuje i řada pochval, která do dopravního podniku od cestujících pravidelně přichází.

„Ráda bych smekla pomyslný klobouk před zaměstnanci DPMB, díky kterým se našel ztracený mobil. Dcera ho měla sotva pár dnů, vypadl jí z kapsy cestou do školy. O necelé dvě hodiny později jsme již nalezený mobil měli doma,“ popsala cestující Andrea Lišková.

Primárně by však cestující měli ztracené věci hledat na zmíněných webových stránkách www.dpmb.cz v sekci ztráty a nálezy.

ČNB podle analytiků opět ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech

Od
Michaela Drábková
-

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na svém prvním letošním jednání o měnové politice ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde je od loňského června. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Také poslední vyjádření některých členů bankovní rady v médiích naznačují, že v sedmičlenném orgánu mají nadále převahu stoupenci stability sazeb. Čtvrteční jednání bankovní rady bude poslední rozhodování o nastavení sazeb v současném složení, 12. února končí mandát viceguvernéru Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi.

„Členové bankovní rady opakovaně deklarovali připravenost dalšího růstu sazeb v případě mzdově inflační spirály. Data, zejména vývoj inflace za leden, ale ještě nejsou k dispozici a proto příští týden zatím nečekám žádné změny sazeb,“ uvedl expert na řízení finančních rizik PwC Petr Jablonský. Informaci o lednové inflaci zveřejní Český statistický úřad 10. února.

„Předpokládám, že bankovní rada ČNB opět rozhodne o zachování úrokových sazeb na stávající úrovni, a to opět poměrem pět hlasů pro stabilitu a dva pro zvýšení,“ sdělil ČTK hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Na předchozích jednáních rady opakovaně hlasovali pro zvýšení sazeb Mora a člen rady Tomáš Holub. „Na tiskové konferenci předpokládám standardní konstatování, že poptávkové inflační tlaky jsou tlumeny stávající výší úroků a probíhajícím ekonomickým ochlazením. Lze čekat i apel na vládu a odbory, aby s krocením inflace pomohly svou střídmostí. Neočekávám žádné naznačení možnosti blízkého snížení sazeb,“ doplnil Hradil.

„Jako nejpravděpodobnější scénář nadále vidíme stabilitu sazeb do srpna a pak jejich postupný pokles. Aktuální data totiž indikují další zhoršení domácí poptávky, ať již jde o značný pokles reálných mezd, vývoj tržeb v maloobchodě, spotřebitelského sentimentu a podobně,“ uvedli analytici České spořitelny.

Analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává změnu sazeb v srpnu, kdy by je podle něj ČNB mohla začít snižovat. „Počátek snižování sazeb je však spojen s velkou mírou nejistoty, když bude podle nás záviset na vývoji tuzemské ekonomiky a inflace, případně i politice zahraničních centrálních bank,“ upozornil. Na konci letošního roku podle něj základní sazba bude činit pět procent.

Tomáš Jícha z investiční společnosti Tesla neočekává, že by ČNB nyní přistoupila k úpravě sazeb. „Sám bych jejich lehké snížení uvítal, ale chápu, že si na to budeme muset ještě pár měsíců počkat. Rozumím, že je potřebné, aby ČNB vydala jasný signál, že laciné peníze, respektive peníze za nulové sazby jsou nenávratně pryč. Případné zvýšení úrokových sazeb by podle mého názoru mohlo přispět spíše k dalšímu prohloubení nevyzpytatelných výkyvů trhů,“ uvedl.

Zdroj : ČTK

Výhled pro odvětví datových center pro rok 2023

Od
Michaela Drábková
-

Říci, že rok 2022 byl převratný, je slabé slovo. Velká část loňských výhledů pro odvětví datových center se týkala rovnováhy mezi digitálním růstem a udržitelností postupů. Nemohli jsme však tušit, jaký dopad bude mít probíhající masivní narušení geopolitického prostředí – včetně toho, že budeme čelit vážné energetické krizi.

Současná situace klade ostřejší důraz na důležitost řešení otázek nastolených v loňském roce a zároveň upozorňuje na nové výzvy. Není to však jen samá zkáza – například pokračující digitalizace představuje pro odvětví nové příležitosti.

Níže uvádím některé z událostí, ať už dobré či špatné, které můžeme v odvětví datových center očekávat v roce 2023 a v dalších letech.

1 – Energetická nejistota

Největším problémem, kterému v současné době čelíme, je mimořádně vysoká cena energie. Její cena se vyšplhala tak vysoko, že se pro velké spotřebitele energie, jako jsou majitelé datových center, stává skutečným problémem. Mohou tyto náklady přenést na své zákazníky? Budou ceny i nadále růst? Mají cashflow, aby to zvládli v rámci svého obchodního modelu? Zatímco argumentem pro strategii výroby energie z obnovitelných zdrojů byla vždy udržitelnost a životní prostředí, dnes potřebujeme obnovitelné zdroje v rámci regionu, abychom ochránili dodávky pro evropské země především z důvodu energetické bezpečnosti a nákladů. Krok tímto směrem podniká například společnost Microsoft. Její datové centrum v Dublinu je vybaveno lithium-iontovými bateriemi schválenými pro připojení k síti, které mají provozovatelům sítě pomoci zajistit nepřerušované napájení v případě, že obnovitelné zdroje, jako je vítr, slunce a moře, nebudou stačit pokrýt poptávku.

Tato potřeba urychlit výrobu energie z obnovitelných zdrojů je vlastně rozšířením loňského výhledu. Nyní je však mnohem naléhavější. Měla by sloužit jako varovný signál pro vlády v celém regionu EMEA, že se již nemohou spoléhat na tradiční zdroje energie.

2 – Rozbité dodavatelské řetězce

COVID-19 měl obrovský dopad na globální dodavatelské řetězce v mnoha odvětvích. Jakmile však pandemie ustoupila, podniky všude na světě se nechaly ukolébat jakýmsi falešným pocitem bezpečí v domnění, že to nejhorší už mají za sebou.

Nikdo neočekával druhou ránu, geopolitickou krizi, která se ukázala být pro některé dodavatelské řetězce – zejména polovodiče a neušlechtilé kovy, které jsou důležité pro výstavbu datových center – ještě ničivější než COVID. Odvětví datových center je jako rychle rostoucí trh velmi citlivé na narušení dodavatelského řetězce, a to zejména v době, kdy se snaží rozšiřovat.

Celé odvětví se stále potýká s narušením dodavatelského řetězce. A současná geopolitická situace naznačuje, že tento nepříznivý trend bude pravděpodobně pokračovat.

3 – Řešení rostoucí komplexity

Požadavky na digitální růst dosáhly nebývalé úrovně. Byly prozkoumány všechny možné cesty, jak tuto potřebu naplnit jednodušeji, úsporněji a v co nejkratším čase.

Tento přístup však může být v rozporu s povahou mnoha vysoce komplexních, kritických prostředí. Datové centrum je domovem mnoha různých technologií – od systémů HVAC přes mechanické a konstrukční řešení až po IT a jiné výpočetní systémy. Výzvou je snaha o vývojové urychlení takovýchto vysoce komplexních, vzájemně závislých typů prostředí, aby nezaostávaly za současnými trendy v digitalizaci.

Za tímto účelem konstruktéři, provozovatelé a dodavatelé datových center vytvářejí systémy, které tuto komplexitu sníží, přičemž respektují kritickou povahu aplikace. Jedním ze způsobů, jak snížit komplexitu designu a výstavby datového centra a zároveň zajistit rychlejší uvedení na trh, je industrializace neboli modularizace datových center, kdy se na místo dodávají prefabrikované, předem navržené a integrované jednotky.

4 – Překročení tradičních clusterů

Doposud se tradiční klastry datových center nacházely v Londýně, Dublinu, Frankfurtu, Amsterdamu a Paříži. Ať už proto, že v těchto městech sídlí mnoho společností, tak i proto, že se jedná o přirozená ekonomická uskupení s bohatým telekomunikačním připojením a ideálním profilem klientů.

Aby bylo možné poskytovat kvalitní služby a být blíže centrům populace a hospodářské činnosti, je stále výhodnější budovat datová centra v menších městech rozvinutých zemí a v hlavních městech rozvojových zemí. Konkurence mezi poskytovateli datových center je silná, takže mnohá z těchto menších měst a národů zajišťují růst pro stávající provozovatele nebo nabízejí snadnější vstup pro nové provozovatele. Z tohoto důvodu lze pozorovat zvýšenou aktivitu ve městech, jako je Varšava, Vídeň, Istanbul, Nairobi, Lagos a Dubaj.

Tato expanze se však neobejde bez problémů. Například úvahy o dostupnosti vhodných lokalit, energie a technické pracovní síly dále zvyšují komplexitu celkového provozu organizace. A v mnoha z těchto zemí nemusí být dostatek zkušeností nebo pracovníků, kteří by pomohli s designem, výstavbou a provozem nového datového centra.

Překonání těchto problémů bude vyžadovat, aby se majitelé datových center při každém přesunu do nové geografické oblasti znovu učili tomuto odvětví. Bez ohledu na tyto výzvy se však stále otevírají nové trhy a mnoho provozovatelů se snaží získat výhodu prvního hráče na rozvíjejících se sekundárních trzích. Mnohé jurisdikce totiž vítají provozovatele datových center s otevřenou náručí a některé jim dokonce nabízejí lákavé pobídky a dotace.

Letošní rok ukázal, že si nemůžeme být ničím jisti. Následky COVID a současného geopolitického systému způsobily, že odvětví čelí řadě bezprecedentních výzev. Příležitosti k růstu však existují. Trendy naznačují, že prozíravější provozovatelé budou schopni přečkat bouři a čelit všemu, co budoucnost přinese.

Zdroj  :Eaton

1...474475476...1 151Strana 475 z 1 151

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253