Plzeňský kraj letos vytvoří nový koncept veřejné autobusové dopravy v regionu, který bude platit od roku 2030. Od jara do konce roku projedná kraj s mikroregiony rozsah dopravy a frekvenci spojů, více využije poptávkovou dopravu i spoje na zavolání. Příští rok vyhlásí výběrové řízení na nového dopravce, který musí včas objednat nové autobusy. Současný provozovatel veřejné autobusové dopravy má desetiletou smlouvu s krajem do června 2030. ČTK to řekl náměstek hejtmana Pavel Čížek (STAN)

„Dodací lhůta na nový autobus je rok a půl až dva. To znamená, že my letos musíme mít hotový dopravní koncept a už v příštím roce vypíšeme výběrové řízení na nového dopravce od roku 2030,“ uvedl.

Autobusové linky a spoje bude kraj se starosty probírat po oblastech. „Když vezmu celý region, tak nám někde výrazně roste doprava. Jde hlavně o osu Plzeň – Stříbro a dál na průmyslové zóny na Tachovsku. Tam se určitě koncept změní a musí se zvýšit počty spojů,“ řekl Čížek. Kraj už zavedl jako novinku místo komerční dopravy autobusy na Klatovy a Domažlice, které zařadí do sítě. Dále chce koordinovat dopravu s Plzní, aby mohly některé vozy při průjezdu městem fungovat jako MHD.

Debaty se samosprávami budou podle náměstka ukončené do konce letošního roku. „Koncepty budeme projednávat i s venkovskými oblastmi, kde nemohou růst počty cestujících, protože tam lidé nepřibývají. Tam chceme víc využít poptávkovou dopravu a spoje na zavolání,“ řekl Čížek. Spoje na zavolání fungují v kraji naplno od roku 2020 a lidé už si na ně zvykli.

V nové koncepci bude více spojů na objednání, hlavně těch méně vytížených. „Poptávkovou dopravu od poloviny prosince zkoušíme v Chříči a okolí (odlehlá oblast severu Plzeňska) se třemi mikrobusy pro devět lidí. Z uzlu, kam lidé přijedou vlakem nebo dálkovým autobusem, je dovezou tam, kam potřebují – do míst, jež nejsou v jízdním řádu,“ řekl Čížek. Kraj si na severu Plzeňska otestuje zájem o tuto dopravu i formy objednávání a poté rozhodne, jestli ji bude využívat ve větší míře, nebo jenom jako doplněk.

Poptávková doprava, která zajíždí do míst, jež nejsou v jízdním řádu a lidé si ji musí objednat nejdéle půl hodiny před odjezdem, nebude podle Čížka dražší než běžné spoje. „Máme jeden koncept jízdného, takže jak spoje na zavolání, tak poptávková doprava budou za stejné peníze. Naše integrovaná jízdenka nerozlišuje, odkud a čím člověk jede,“ dodal.

Loni počty cestujících v autobusech a vlacích v regionu opět meziročně stouply. „Nárůst byl o jednotky procent, už není skokový jako v minulých letech,“ dodal Čížek. Podle něj to souvisí s loňskými nízkými cenami benzinu a nafty.

Zdroj: ČTK

Na linky městské hromadné dopravy ve zlínské aglomeraci letos vyjedou nové elektrobusy a trolejbusy. Dopravní společnost Zlín-Otrokovice (DSZO), která MHD zajišťuje, by od výrobců měla postupně obdržet sedm elektrobusů a 25 bateriových trolejbusů, sdělil ČTK mluvčí dopravce Zdeněk Dvořák. Jde o zakázku za stovky milionů korun, podstatnou část nákladů pokryje evropská dotace.

Pořízením elektrobusů se DSZO přiklání k ekologičtější dopravě. „Nákupy těchto vozidel také podporuje Evropská unie a toho se snažíme maximálně využívat. Šetříme tím rozpočty našich zřizovatelů, tedy měst Zlín a Otrokovice,“ uvedl Jaromír Schneider, který má v DSZO na starosti dotace.

V případě elektrobusů je cena jednoho vysoutěženého vozidla přibližně 15,5 milionu korun bez DPH, přičemž 85 procent ceny pokryje evropská dotace. „To znamená, že DSZO zaplatí ze svého rozpočtu za každý vůz pouze 2,75 milionu Kč,“ uvedl Dvořák.

Elektrobusy plánuje dopravce prioritně nasazovat na lince 33, která přes centrum města propojuje Zlínské Paseky s Bartošovou čtvrtí. Podle zástupců DSZO vyžaduje řadu rozjezdů a vyšší počet zastavení v provozu, to vše v úzkých ulicích, které neumožňují vybudování trolejového vedení. „Na to jsme mysleli při zadávání podmínek pro výběrové řízení. Elektrobusy, které jsme vysoutěžili, proto přesně odpovídají našim požadavkům pro nasazení na této lince,“ uvedl ředitel DSZO Josef Kocháň.

Bateriové trolejbusy pořizuje DSZO ve dvou provedeních. Standardních dvounápravových vozů bude 16, článkových třínápravových devět. Celková cena za nákup 25 vozidel dosahuje téměř 436 milionů korun, přičemž evropská dotace činí přes 323 milionů korun. „Termín dodání všech vozů je do konce roku 2026,“ řekl Dvořák.

V následujících letech by se měly na linkách MHD ve Zlíně a Otrokovicích objevit další desítky těchto trolejbusů. Celková výše této investice do modernizace vozového parku DSZO se pohybuje ve stovkách milionů korun.

Trolejbusy a autobusy MHD loni ve zlínské aglomeraci přepravily téměř 32,2 milionu cestujících. O rok dříve jich bylo přibližně 31,4 milionu. Ročně ujedou téměř pět milionů kilometrů.

Zdroj: ČTK

Pražská MHD, která od začátku ledna jezdila v omezeném provozu, se včera vrátila k běžným jízdným řádům. Tramvaje a autobusy tak budou mít hlavně ve špičkách znovu kratší intervaly. Provoz metra se letos na rozdíl od minulých let neomezoval. Důvodem každoročního takzvaného poloprázdninového provozu jsou menší počet cestujících začátkem roku i úspory.

Tramvaje ve špičce ode dneška znovu pojedou po osmi minutách místo po deseti a páteřní linky 9, 17 a 22 se vrací k intervalu čtyř minut namísto pěti. Většina městských autobusů a také trolejbusová linka 58 budou ráno zase jezdit po šesti minutách, zatímco během prvních dvou měsíců roku to bylo po 7,5 minutách. Odpoledne se interval zkrátí z deseti na 7,5 minuty. Autobusům, které jezdí v delších časových odstupech, se jízdní řád neměnil.

V hlavním městě je během ledna a února méně zahraničních i domácích návštěvníků. Zároveň mají vysokoškoláci zkouškové období a řada z nich ve městě není, nebo po něm tolik necestuje. V únoru ovlivňují počet cestujících v MHD také jarní prázdniny na pražských základních a středních školách.

Poloprázdninový provoz ale čelí kritice některých cestujících i komunálních politiků. Tramvaje a autobusy kvůli delším intervalům jezdí podle nich v lednu a únoru přeplněné, část lidí to může od využívání městské hromadné dopravy odradit.

Zdroj: ČTK

Dopravní podnik města Brna evidoval v roce 2025 celkem 689 dopravních nehod, což je o devět procent méně než v roce 2024. Pokračuje tak pozitivní trend poklesu nehodovosti oproti předchozím letům. Nejčastější příčinou nehod je tradičně nedání přednosti při odbočování vlevo před vozidlem MHD.

„Těší nás, že se nám v Brně daří dlouhodobě snižovat počet dopravních nehod. Je to výsledkem systematické práce v oblasti prevence, školení řidičů i důsledného vyhodnocování rizikových situací. Například v loňském roce jsme se při školeních řidičů zaměřovali na téma únavy a pozornosti. Je důležité podotknout, že desítkám nehod denně zabrání naši řidiči svou duchapřítomností a pohotovým jednáním. I proto stále apelujeme na ostatní řidiče, aby byli v provozu vůči vozidlům MHD maximálně ohleduplní,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Kromě celkového počtu nehod s účastí vozů MHD také klesá počet nehod zaviněných řidiči dopravního podniku. Z celkového počtu způsobili 212 kolizí, což je o 32 méně než v roce 2024.

„Téměř polovina nehod je způsobená nedáním přednosti v jízdě vozidlu MHD, nejčastěji při odbočování vlevo před tramvají. Stalo se tak ve 134 případech,“ sdělil Havránek. Mezi další příčiny nehod patří couvání, nepozornost řidiče jiného vozidla s nárazem do zadní části vozu MHD a nedodržení bezpečné vzdálenosti.

Nejvíce nehod DPMB zaznamenal v odpolední dopravní špičce mezi 14. a 17. hodinou (179 případů). Z pohledu jednotlivých dnů připadá nejvyšší počet nehod na středu (132) a čtvrtek (113). Nejrizikovějšími obdobími jsou jaro a podzim – měsíc říjen s 82 nehodami, následovaný březnem s 75 případy.

Z hlediska konkrétních míst eviduje DPMB nejvíce nehod na ulicích Křenová (39), Vídeňská (33), Palackého třída (31), Veveří (23) a Cejl (20). „Jedná se o místa s tramvajovým provozem, kde auta vjíždějí do tramvajím do jízdní dráhy. Přesto, že je počet nehod v ulici Křenová stále nejvyšší, díky přijatým opatřením se od roku 2023 tento počet snížil ze 66 na 39. Šlo například o zákaz levého odbočení do vybraných ulic a posun parkovacích míst tak, aby vnikl větší prostor pro průjezd aut kolem tramvajového pásu,“ řekl Jan Seitl, dopravní ředitel DPMB.

Kromě pravidelných školení řidičů se DPMB od roku 2025 výrazněji zaměřuje na systém ponehodové péče. Všichni řidiči mají po kolizi možnost kontaktovat psycholožky. Při vážnějších nehodách jezdí jako podpora řidiče přímo na místo nehody.

Zdroj: DPMB