Domů Blog Strana 487

Počet elektromobilů a hybridů se za pět let zdvojnásobí na 65 milionů

V příštích pěti letech se počet elektrických a hybridních aut ve světě více než zdvojnásobí z letos odhadovaných 30 milionů na 65 milionů v roce 2028. Nejrychleji se bude rozvíjet trh čistě elektrických aut, kterých by mělo být 34 milionů proti současným 12 milionům. Brzy tak překonají prodej hybridů, kterých by za pět let mělo jezdit 25 milionů. Vyplývá z aktuální studie PwC Electric Vehicle Sales Review.

Loni se na nejvyspělejších světových trzích prodalo zhruba 15,5 milionu aut s elektrickým nebo hybridním motorem, což je meziroční nárůst o 42 procent. Na nejvýznamnějších deseti evropských trzích se loni prodalo 4,45 milionu elektrických a hybridních aut, což představuje tržní podíl 49 procent všech prodejů. Výrazně ale zpomalilo tempo růstu prodejů, které loni bylo 11 procent. Největší podíl měly nadále hybridy s 2,2 miliony prodaných aut, čistě elektrických automobilů se v Evropě prodalo 1,4 milionu, 850.000 pak bylo plug-in hybridů.

Celosvětovým prodejům vládne především Tesla a čínské značky. „Evropské automobilky se pořád potýkají s následky výpadku dodávek především u čipů. Zároveň jim přechod na elektromobilitu přináší zvýšené náklady. I z těchto důvodů lze letos očekávat zvýšenou aktivitu čínských automobilek na evropském trhu, kde si budou chtít zabrat stále větší tržní podíl. Zároveň se dá očekávat tlak na cenu, který již odstartovala Tesla plošným zlevněním svých modelů,“ uvedl analytik PwC Pavel Štefek.

Český trh v prodejích elektroaut výrazně zaostává, zájem brzdí vyšší cena i nedostatečná nabíjecí síť. V loňském roce se v tuzemsku prodalo 32.121 hybridů a elektromobilů, což je necelých 17 procent trhu.

„Žádnou dramatickou změnu vývoje v České republice neočekávám. I když se připravuje podpora pro klíčový segment firemních flotil, nevypadá to, že by byla plošná a dostalo se na všechny. Navíc, i velké evropské trhy od masivní dotační podpory elektromobility už spíše ustupují,“ řekl Štefek. „Na druhou stranu ale rychle roste přirozený zájem o nahrazení firemních fleetů elektroauty, i české domácnosti stále více zajímají alternativní zdroje energie. To budou faktory, které růst prodejů elektroaut v České republice podpoří více než státní intervence,“ dodal.

Mezi nejvýznamnější evropské trhy počítá studie Německo, Velkou Británii, Francii, Španělsko, Itálii a trhy s nejrozvinutější infrastrukturou, což jsou Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemsko a Rakousko. Největším světovým trhem pro elektrické vozy zůstává Čína, kde se prodalo přes pět milionů elektromobilů, zatímco na deseti největších evropských trzích to bylo 1,4 milionu elektromobilů.

Zdroj : ČTK

Povinné ručení v únoru meziměsíčně zdražilo o 49 korun na 6744 korun

Ceny pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v únoru pokračovaly v růstu. Průměrná cena povinného ručení dosáhla 6744 korun, za tuto částku bylo možné podle Broker Consulting POVIndexu sjednat povinné ručení pro vůz Škoda Octavia 1,6 TDI, 85 kW, což je typický automobil v českých domácnostech. Od ledna povinné ručení zdražilo o 49 korun, proti loňskému únoru o 278 korun. V příštích měsících se očekává další růst cen.

Ceny povinného ručení rostou šestý měsíc v řadě. Podle odborníků je to zejména důsledek zdražování energií, materiálu a práce. Vzhledem k hospodářskému vývoji se očekává, že zdražování bude pokračovat.

„Během roku lze očekávat nárůst až šest procent. Celkové ochlazení ekonomiky, zdražování energií, materiálů a lidské práce v tuzemsku nadále přetrvává a s tím souvisí mimo jiné i nárůst ceny u náhradních dílů vozidel. Ten se poté promítá v cenách pojištění u jednotlivých pojišťoven,“ uvedl analytik neživotního pojištění společnosti Broker Consulting Jiří Váchal.

Přes nárůst hodnot v posledních měsících stále platí, že dlouhodobě měřené hodnoty POVIndexu byly nejvyšší v době počátků měření v roce 2019. V září 2019 byla průměrná cena povinného ručení 7716 korun.

Hodnoty POVIndexu jsou dlouhodobě vyšší v Praze než ve zbytku republiky. Únorová hodnota indexu pro hlavní město je 7395 korun. V menších městech je povinné ručení zhruba o 1000 korun lacinější. Broker Consulting uvádí jako příklad středočeský Benešov, kde únorová hodnota POVIndexu činí 6093 korun.

POVIndex společnosti Broker Consulting od svého počátku sleduje vývoj nákladů na povinné ručení pro řidiče bez historie, ať jde o nového řidiče nebo o řidiče, který donedávna užíval služební vozidlo. Broker Consulting POVIndex užívá odlišnou metodiku než například Česká kancelář pojistitelů.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Pořízení povinného ručení je ze zákona povinné pro všechny majitele vozidel. Musí je mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Zdroj  :ČTK

DPP začne na jaře testovat na lince číslo 170 autobus poháněný vodíkem

Pražský dopraví podnik (DPP) začne letos na jaře testovat nový autobus poháněný vodíkem. Cílem testu je podle něj prověřit technické a provozní parametry. Autobus bude jezdit na lince číslo 170 z Jižního Města na Barrandov. DPP se již několik let zabývá hledáním alternativních způsobů pohonu vozů MHD a postupně zavádí vozy na elektřinu a obnovil provoz trolejbusů.

„Přípravy (na testování) jsou v samém závěru. My jsme se byli nedávno v plzeňské Škodovce na ten prototyp vodíkového autobusu podívat a měli bychom jej někdy v průběhu jara letošního roku začít testovat. Nejdřív bez cestujících, ale potom jej budeme nasazovat i na běžné linky,“ řekl Witowski.

Současná vodíková technologie podle dokumentu, který loni schválilo bývalé vedení města, po technické stránce umožňuje provoz autobusů na tento pohon, avšak jedná se zatím o nejdražší variantu. Spotřeba paliva na jeden kilometr jízdy vodíkového autobusu vyjde asi třikrát dráž než naftový. Dražší jsou ve srovnání s naftovými autobusy zatím také opravy.

Vodíkový autobus bude zkušebně jezdit na lince 170, která byla vybrána mimo jiné kvůli své délce zhruba 40 kilometrů, kopcovitému profilu nebo blízkosti připravované první veřejné vodíkové plnicí stanice v Praze v ulici K Barrandovu. Vůz by měl vyjíždět z garáži Kačerov.

DPP loni v polovině ledna zahájil provoz prvního elektrobusu Škoda E’City 36 BB, který vyjel ze zastávky Želivského na lince 213. Vůz obsluhuje také linku číslo 154 a 124. Na začátku ledna začala stavba trolejbusové trati z Palmovky přes Prosek a Letňany do Miškovic. Trolejbus na této trase jezdí od přelomu roku. DPP zahájil rovněž stavbu infrastruktury pro trolejbusy z Nádraží Veleslavím na letiště v Ruzyni a chystá elektrifikaci dalších linek na levém břehu.

Zdroj  :ČTK

Evropě se navzdory sankcím nadále daří dovážet velké objemy nafty

Evropě se stále daří dovážet velké objemy nafty, přestože Evropská unie začátkem tohoto měsíce zavedla embargo na dodávky tohoto paliva z Ruska. Dovoz nafty do Evropy by tak v únoru mohl mírně překonat lednovou úroveň, zejména díky dodávkám z Blízkého východu a z Asie. Ty by se v únoru mohly vyšplhat na maximum za sedm let. Vyplývá to z odhadů analytické společnosti Vortexa.

„Absence ruských barelů pravděpodobně otevřela příležitost pro dodavatele sídlící východně od Suezu,“ uvedla podle agentury Bloomberg analytička Pamela Mungerová ze společnosti Vortexa. EU embargo na dovoz ropných produktů z Ruska zavedla 5. února. Už o dva měsíce dříve vstoupilo v platnost unijní embargo na ruskou ropu. Embarga jsou součástí reakce EU na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.

Evropa kvůli blížícímu se embargu začala už v závěru loňského roku dovoz nafty výrazně zvyšovat. Ziskové marže u nafty v Evropě tento měsíc postupně klesají, k čemuž přispívají dostatečné dodávky a nižší poptávka související s mírnou zimou, uvádí Bloomberg.

Průměrná cena nafty v České republice se podle čtvrtečních údajů společnosti CCS za uplynulý týden snížila o 27 haléřů na 36,60 koruny za litr. V následujícím týdnu by ceny podle analytiků mohly dál klesat.

Rusko bylo dlouhá léta hlavním dodavatelem nafty do Evropy. Produkce evropských rafinerií není dostatečná k pokrytí poptávky ze strany velkého množství naftových automobilů provozovaných v Evropě. Loni se Rusko podle údajů společnosti Refinitiv podílelo na dovozu nafty do Evropy téměř polovinou, přestože se evropské země i podniky snažily omezovat obchodní vztahy s Ruskem v reakci na jeho útok na Ukrajinu.

Zdroj  :ČTK

Plzeňský kraj vybuduje před vlakovým nádražím v Klatovech autobusový terminál

Plzeňský kraj připravuje společně s městem Klatovy vybudování autobusového terminálu přímo před železniční nádražní budovou. Dvaadvacetitisícové Klatovy jsou druhým největším městem kraje a po Plzni také místem, kde nejvíce lidí denně přestupuje na regionální autobusové linky. Kraj už v minulosti podpořil budování autobusových terminálů u vlakových nádraží v menších městech, cílem je zjednodušit a zrychlit přestupování a přilákat tak co nejvíce lidí k využívání veřejné přepravy.

Terminál v Klatovech kraj spolu s městem dlouho připravuje. Připravují se projekty a vykupují potřebné pozemky. „Autobusové nádraží, které je dnes přes 400 metrů, by se úplně přesunulo těsně před tu budovu. Bude tam parkování pro osobní automobily, měla by tam být cyklověž pro kola, bude tam parkování autobusů, cyklostezka. Prostě moderní přestup: vystoupím z autobusu, přejdu na vlak a jedu dál,“ popsal Čížek.

Rozpočet se podle něj bude pohybovat přes sto milionů korun. Na vybudování chce hejtmanství získat dotaci z integrovaného regionálního operačního programu určenou na přestupní terminály.

Několik menších přestupních terminálů už před časem díky evropské dotaci v kraji vzniklo. „My jsme v minulém plánovacím období udělali celkem pět terminálů, kde jsme podpořili města v jejich vlastních zdrojích, které musela dát povinně k té evropské dotaci. Tehdy se podařilo udělat přestupní terminály v místech, kde jsme měli kolem tisíce cestujících denně,“ řekl Čížek. Nové přestupní autobusové terminály tak vznikly v Blovicích, Přešticích a Nepomuku na jižním Plzeňsku a v Nýřanech a Žihli na severním Plzeňsku. „Teď je připravena řada dalších terminálů v menších obcích, ale ten největší, který si chceme vzít na starost my jako kraj, jsou Klatovy,“ dodal hejtmanův náměstek.

Vybudování dosavadních menších terminálů v městech, kde žije klem 4000 až 6000 obyvatel, v Žihli kolem 1300 obyvatel, stály desítky milionů korun. Otevřely se v roce 2019. Jejich součástí je několik desítek parkovacích míst pro auta a kola, aby mohli lidé přijet z domova a dál pokračovat veřejnou dopravou. Největší nový autobusový terminál těsně vedle hlavního vlakového nádraží otevřela v prosinci 2018 Plzeň. Vybudování terminálu v Šumavské ulici stálo 150 milionů korun, dvě třetiny nákladů pokryla dotace EU a státní rozpočet.

Zdroj : ČTK

Aerolinky po zvýšení cen a snížení nákladů vykazují vysoké zisky

Před rokem řada leteckých společností bojovala s nedostatkem peněz, protože některé země jen velmi pomalu rušily cestovní omezení související s pandemií nemoci covid-19. Nyní, když jsou již hranice zcela otevřené, vykazují někteří z těchto dopravců vysoké zisky.

Společnost International Consolidated Airlines Group (IAG), majitel aerolinek British Airways, dnes uvedla, že se loni poprvé od začátku pandemie vrátila do zisku. Singapore Airlines na počátku tohoto měsíce oznámily rekordní čistý zisk za devět měsíců do konce prosince. Australské Qantas Airways tento týden oznámily rekordní zisk před zdaněním za poslední pololetí.

„Je to obrovský obrat vzhledem k masivním ztrátám, kterým jsme čelili před 12 měsíci,“ uvedl generální ředitel Qantasu Alan Joyce.

Podle analytiků výsledky podpořila kombinace zájmu cestovatelů, kteří kvůli koronavirovým omezením dlouho seděli doma a toužili vyrazit na cesty, a úsporných opatření, které řada společností zavedla v době pandemie. Leteckým společnostem v mnoha zemích také velmi pomohly finance od vlád.

Jedním z faktorů, který pomohl společnostem při návratu k zisku, byla ochota spotřebitelů zaplatit více za letenky. Aerolinky stále bojují s nedostatkem personálu a nejsou schopny vrátit do vzduchu všechna svoje letadla. To omezuje nabídku míst a letů a zvyšuje ceny.

„Nebylo dostatek kapacit, aby se uspokojila poptávka,“ uvedl analytik australské investiční společnosti E&P Cameron McDonald. „Jediným způsobem, jakým je možné dostat poptávku pod kontrolu, je prostřednictvím tvorby cen, a v porovnání s historickými trendy vidíte velmi, velmi vysoké ceny letenek,“ dodal.

Oživení zaznamenaly i další dopravci v USA a Evropě. Aerolinky Delta Air Lines měly loni vyšší tržby než v roce 2019 a American Airlines Group oznámily, že jejich tržby za čtvrté čtvrtletí byly rekordní.

V Evropě společnost IAG, která vlastní také aerolinky Aer Lingus a Iberia, uvedla, že její příjmy vzrostly loni o 173 procent. Společnost také zaznamenala první celoroční zisk od začátku pandemie. Další vysoký růst zisku čeká i v letošním roce.

Generální ředitel Air France-KLM Ben Smith upozornil, že místa v první a byznys třídě jsou obsazena více než před pandemií nemoci covid-19, a to navzdory tomu, že oživení firemních cest zaostává. Nárůst přisuzuje tomu, že turisté se rozhodli si užít své první dálkové lety od roku 2019.

V Asii a Tichomoří ale zatím letecké společnosti za tímto oživením zaostávají. Jedním z důvodů byla Čína, která ještě nedávno kvůli covidu-19 omezovala cestování a nechávala své hranice převážně zavřené. Dalším důvodem byla závislost některých leteckých společností na mezinárodních trasách ve srovnání s místy, jako jsou USA, kde aerolinkám pomohly domácí lety, na které nemělo dopad zavření hranic. Domácí trasy podpořily také aerolinky Qantas.

Nicméně Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v prosinci odhadlo, že letecké společnosti v Asii letos vykážou ztrátu 6,6 miliardy USD (148 miliard Kč). Tento údaj zahrnuje čínské letecké společnosti, jejichž výkonnost poškodila čínská politika nulové tolerance nemoci covid-19. Čínské hranice jsou sice již nyní otevřené, potlačená poptávka po letech z Číny do zahraničí se ale může zotavovat ještě nějakou chvíli. Hongkongská společnost Cathay Pacific Airways zaznamenala od počátku pandemie řadu ztrát a úplné obnovení na kapacitu před pandemií neočekává do konce roku 2024.

Zdroj  :ČTK

Francie chce do roku 2040 investovat 100 miliard eur do železnic

FILE PHOTO: A high-speed Eurostar train speeds on the LGV Nord rail track outside Rully near Paris, France, July 26, 2022. REUTERS/Gonzalo Fuentes

Francie plánuje do roku 2040 vynaložit 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč) na železniční dopravu. Investice souvisí se snahou země snížit svou uhlíkovou stopu. Plán zaměřený na rozšíření a modernizaci železniční sítě zahrnuje zavedení příměstských rychlovlaků ve velkých městech po vzoru pařížského systému RER, uvedla dnes premiérka Élisabeth Borneová.

Cílem investičního plánu je zmírnit pociťovanou nerovnost mezi Paříží a ostatními částmi země ohledně veřejné infrastruktury. Rozdíly se prohloubily kvůli prudkému růstu cen energií, které zdražily dopravu milionům dojíždějících.

„Nedostupnost dopravy někdy znamená, že se člověk musí vzdát pracovní nabídky, nemůže se vzdělávat nebo se setkat se svými blízkými,“ uvedla Borneová. Na investicí se podle ní bude podílet i státní dopravce SNCF, Evropská unie a místní samosprávy.

Prezident Emmanuel Macron loni v listopadu prohlásil, že chce, aby byly regionální vlakové sítě zavedeny přibližně v deseti velkých městech. Financování ani časový harmonogram tehdy nesdělil.

Přístup k cenově dostupné dopravě je ve Francii citlivým politickým tématem. Macronovo první funkční období bylo poznamenáno hnutím takzvaných žlutých vest, které vypuklo kvůli cenám pohonných hmot a odráželo frustraci ve venkovských oblastech.

Státem kontrolovaný provozovatel železnic SNCF začátkem tohoto týdne oznámil, že za loňský rok zvýšil tržby o 19 procent na rekordních 41,4 miliardy eur. Čistý zisk činil 2,4 miliardy eur.

Zdroj    : ČTK

Generální ředitel DPP Witowski se v případném tendru pokusí obhájit svou pozici

Současný generální ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Petr Witowski se pokusí v případném výběrovém řízení obhájit svou pozici. Na dotaz ČTK a ČRo Witowski řekl, že by se do tendru přihlásil. Nové vedení města bude chtít podle náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vypsat výběrová řízení na pozice v managementu DPP včetně postu generálního ředitele. Kdy se tak stane, zatím není jasné. DPP je největší městskou firmou, která zaměstnává na 11.000 lidí a provozuje pražskou MHD.

„Poslední zprávy, které máme, tak že bude vypsané klasické otevřené výběrové řízení, což je zcela legitimní nástroj, jak si vybrat management, a jakoby všichni členové stávajícího managementu budou mít šanci své pozice obhájit. Já se pokusím obhájit,“ řekl Witowski.

Výběrová řízení na posty v managementu DPP byla vypsána loni, avšak v prosinci loňského roku je dozorčí rada zrušila s tím, že je vypíše až nové vedení města. To bylo zvoleno v minulém týdnu. Dozorčí rada tehdy také potvrdila mandát dvou ze tří členů představenstva, a sice Witowského a technického ředitele Jana Šurovského. Witovskému a Šurovskému členství v představenstvu končilo k 20. prosinci, dozorčí rada ho tedy obnovila. Krok má zajistit přechodné zachování stability podniku.

S vypsáním výběrových řízení se podle Hřiba nadále počítá. „V DPP určitě dojde k výměně vedení. Musí se to ale udělat v několika krocích, protože představenstvo může vyměnit pouze dozorčí rada, takže se musí zvolit nejdříve nové osazenstvo dozorčí rady, ta se bude muset sejít v novém složení a domluvit se na dalším postupu,“ řekl.

Souběžně s vypsáním tendru, do kterého se bude moci přihlásit kdokoliv splňující zadaná kritéria, začne podle Hřiba tzv. head hunting, tedy hledání vhodných kandidátů. „Aby bylo z čeho vybírat,“ dodal. Kdy přesně bude zvolena nová dozorčí rada, zatím není jasné. Valnou hromadou DPP, která volí dozorčí radu, je rada hlavního města. Podle informací ČTK by v pondělí o složení dozorčí rady městští radní jednat neměli.

Minulé vedení města uložilo dozorčí radě vypsat tendry na místa v managementu v souvislosti s kauzou dozimetr, kdy podle policie organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v DPP tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat úplatky. V DPP poté někteří z nich okamžitě skončili, mezi nimi například bývalý finanční ředitel Matej Augustín nebo někdejší člen dozorčí rady a náměstek primátora Petr Hlubuček (dříve STAN).

Zdroj  :ČTK

Prodejce letenek Kiwi.com loni utržil padesát miliard, nejvíce od založení

Brněnský prodejce letenek Kiwi.com loni utržil nejvíce od založení v roce 2012, a to 50 miliard korun, meziročně o 33 miliard více. Hrubý provozní zisk stoupl téměř na deset milionů eur, což je zhruba 237 milionů korun. V rozhovoru pro E15 to uvedl zakladatel společnosti Oliver Dlouhý. Jde o předběžné výsledky.

Firma založila byznys na tom, že díky speciálnímu algoritmu nabízí letenky i společností, které spolu nespolupracují. Poznamenaly ji dva pandemické roky, když v roce 2020 měla ztrátu přesahující miliardu korun, o rok později 304 milionů korun. Loni ale podle listu firma vytěžila efekt odkládané poptávky a zaznamenala rekordní výsledky.

„Pandemie zpřetrhala propojení světa, trh tak tenduje ke kratším letům. Ty dálkové se obnovují mnohem pomaleji. Kiwi.com bylo vždy silnější v segmentu kratších letů. Vnímáme se jako Uber pro lety. Chceme být ,letem v kapse‘ a nabízet tak levné lety, že jen vytáhnete telefon, spustíte apku a spoj za padesát až sto euro koupíte. Díky tomu jsme vyrostli rychleji než trh i konkurence, která historicky nejvíce vydělávala na dálkových letech,“ uvedl Dlouhý.

S firmou podle listu loni cestovalo 8,5 milionu pasažérů, což je meziročně více než dvojnásobek a o třetinu více než v dosud rekordním roce 2019. Vyhledávač loni prodal 16,6 milionu míst v letadlech, v letech 2021 a 2019 to bylo 7,9 a 12,2 milionu. Rezervací loni napočítal 5,6 milionu.

„Loňský rok začal příšerně kvůli omicronu, ten ale vymizel už v únoru. Na rozdíl od většiny konkurence, která spíše tlumila výdaje, jsme naopak investovali a šli do risku. Vyplatilo se to,“ uvedl Dlouhý.

Zdroj  :ČTK

4000 nákladních vlaků vypravených z čínského Xi’anu do Evropy v roce 2022

Podle tiskové agentury Xinhua vyjelo v roce 2022 z největšího čínského terminálu – Xi-anu, hlavního města severozápadní provincie Shaanxi, do Evropy už 4000 nákladních vlaků.

Současně 23. listopadu 2022 odjel vlak č. X8151 se 40 kontejnery z Xi’anu do Evropy s domácími spotřebiči (pračky, ledničky atd.) vyráběnými čínskou společností Konka. Jednalo se o první takovou zásilku ve směru do Evropy po železnici. Konka obdržela další objednávku z Německa na dodávku 50 000 myček nádobí, které hodlá také přepravit po železnici.

Podrobnosti zde a zde

Logistický kalendář