Domů Blog Strana 518

Vyšla již sedmá edice Vědeckotechnického sborníku Správy železnic

Již sedmou edici Vědeckotechnického sborníku (VTS) vydala v závěru roku 2022 Správa železnic. Sborník navazuje na 47 čísel VTS Českých drah.

Co přinesla 40. konference konsorcia RailML

Obsah příspěvku aktualizuje poznatky o pokrocích konsorcia RailML v oblasti vývoje dvou základních směrů jeho orientace na aplikační úlohy (tzv. use case) konkretizující uplatnění jazyka railML na drahách evropských železnic tak, jak o nich bylo jednáno na 40. konferenci konsorcia. Ta se konala 10. 11. 2021 v Göteborgu. Tím tento příspěvek navazuje na předchozí sdělení věnovaná metodice RailTopoModel (RTM) a jazyku railML prezentovaná jak ve VTS, tak na jiných odborných fórech.

Modelování zemního spojení pomocí programu EMTP – ATP

Trojfázové elektrizační soustavy se mohou provozovat různým způsobem. Na způsobu uzemnění uzlu, tj. na impedanci spojení mezi uzlem soustavy a zemí, závisí napěťové namáhání izolace vodičů a velikost poruchového proudu při spojení určité fáze na zem. Tento článek se zabývá modelováním zemního spojení v sítích s izolovaným uzlem, nebo uzlem přes tlumivku.

Železniční elektrárny

Evropská unie vnímá význam udržitelné mobility pro splnění klimatických cílů v dopravě. Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. K překonání těchto výzev vznikla Zelená dohoda pro Evropu, která má Unii transformovat na moderní, konkurenceschopnou ekonomiku, jež účinně využívá zdroje. Nedílnou součástí moderní mobility je elektrická trakce a železniční energetika se dostává do popředí pozornosti. Vojenský konflikt a eskalace cen energií obrátily pozornost k zajištění trakční energie pro železniční dopravu. Konkurenční výhodu mají železniční podniky s vlastními elektrárnami.

Německý přístup v případě přetížení kapacity železniční dopravní cesty

Přetížení kapacity železniční dopravní cesty je fenoménem, který v odborných kruzích vyvolává velmi časté diskuze. Tuto situaci česká legislativa přitom zná a popisuje – problematika přidělování kapacity dráhy v českých podmínkách je v základu zakotvena v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v případě překročení kapacity železniční dopravní cesty přikazuje správci infrastruktury zpracovat kapacitní analýzu a navrhnout řešení. Autorovi příspěvku však není známo, že by reálně v českých podmínkách taková situace nastala; vždy je snaha k přídělu v takovém případě přistupovat kompromisem tak, aby byly uspokojivě vyřešeny všechny požadavky. Proto je cílem tohoto příspěvku porovnat český stav se situací v zahraničí, a to konkrétně v Německu, kde jsou běžně kapacitní analýzy prováděny a poté zpracovávány plány na zvýšení kapacity dráhy. V rámci příspěvku je představen německý zákon Eisenbahnregilierunggesetz (ERegG) a dále plán na zvýšení kapacity železniční trati Wunstorf – Minden.

Bezemisní železniční vozidla a infastruktura pro jejich provoz

Strategické celosvětové plány na odklon od používání fosilních paliv, motivované snahou zastavit klimatické změny, získaly v důsledku politických událostí v evropských zemích novou motivaci – zbavit se závislosti na dovozu fosilních paliv. To se významně týká zejména dopravy, která je odvětvím s největší závislostí na jejich importu. Moderní bezemisní železnice je účinným nástrojem ke snížení energetické náročnosti dopravy a k jejímu fungování bez fosilních paliv. Dekarbonizace železniční dopravy, spojená se zvýšením její kvality a výkonnosti, je proto významným přínosem nejen pro železnici samotnou, ale i pro dopravu jako celek.

Zavedení taktové dopravy na trati Pardubice – Havlíčkův Brod

Příspěvek se zabývá návrhem taktového jízdního řádu na železniční trati číslo 238 spojující Pardubice a Havlíčkův Brod. V úvodní části tato práce charakterizuje infrastrukturu a vozidla na této trati. Dále je představen návrh taktového jízdního řádu. Návrh je porovnán se stavem v roce 2022 pomocí kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Zavedení nového jízdního řádu počítá s minimálními zásahy do infrastruktury.

 

Návrh koordinace objednávek dopravní obslužnosti v železniční dopravě ČR

Příspěvek se zabývá aktuálním systémem dopravní obslužnosti prostřednictvím železniční dopravy v České republice. Analyzuje její dopady na využívání vozidel na daných linkách z hlediska času, nákladů a v konečném důsledku i spokojenosti cestujících. Obsahem je zvolená regionální železniční linka, kde se rozchází požadavky jejich objednatelů, které způsobují např. časovou ztrátu cestujících. Příspěvek navrhuje sjednocení rozdílných požadavků objednatelů s postupem optimalizace využití časového fondu provozovaných vozidel na této lince za účelem snížit jejich nutný počet pro obsluhu dané linky a snížit náklady, které jsou na to vynaloženy. Výsledkem příspěvku je možný technologický postup, jak řešit rozpolcenost železničních linek různými požadavky objednatelů dopravní obslužnosti.

Porovnání metodik hodnocení kvality geometrie koleje

V článku je porovnána v současnosti v České republice používaná metodika hodnocení kvality geometrie koleje pomocí celkové známky kvality (CZK) s nově vytvořenou metodikou indexu kvality trati, vyvinutou na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci (TU Graz Track Quality Index – TUG_TQI). Cílem porovnání je zjistit vzájemné výhody a nevýhody obou hodnoticích metodik a pomocí nich vypočtených hodnoticích indexů. Pro tento účel byl vybrán vhodný úsek trati, který byl vyhodnocen pomocí obou metodik. Úsek byl vybrán tak, aby ve výsledcích co nejlépe vynikly vlastnosti obou metodik pro různé parametry tratí z hlediska geometrických parametrů a konstrukce železničního svršku.

 

Edice č. 7 Vědeckotechnického sborníku je k dispozici online na tomto webu Správy železnic.

Koruna je kolem 12tiletých maxim, pražská burza rostla

Koruna se vůči euru dál pohybuje v blízkosti téměř dvanáctiletých maxim. Silná je i vůči dolaru. Koruna dnes oproti pátečnímu závěru posílila k euru o dva haléře na 24 Kč/EUR, k dolaru zpevnila o 31 haléřů na 22,35 Kč/USD. Pražská burza zatím v každém obchodním dni letošního roku posílila. 

„Koruna se vůči euru na úvod týdne držela silné úrovně v blízkosti historického maxima,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. „Úspěch dnes koruna zaznamenala vůči americkému dolaru. Takto levný byl dolar pro našince naposledy v dubnu loňského roku,“ doplnil.

„Je zřejmé, že pod 24korunovou úrovní už je koruna značně překoupená. I proto u koruny aktuálně vidíme její zpětné oslabení směrem k 24korunové úrovni. V příštích dnech bude platit, že s korunou bude víc hýbat vývoj tržních nálad než nové české statistiky,“ komentovala analytička Markéta Šichtařová.

Koruna na přelomu loňského a letošního roku výrazně posílila k euru. Ve středu 4. ledna se dostala až pod hranici 24 Kč/EUR, takže dosáhla nejsilnější úrovně za skoro 12 let. V uplynulém roce kurz koruny k euru značně kolísal. Česká měna prudce oslabila na přelomu února a března, když Rusko napadlo Ukrajinu. Dostala se až na 25,77 Kč/EUR. Po následném postupném poklesu kurzu začala koruna znovu prudce oslabovat na přelomu dubna a května. V polovině května ale Česká národní banka oznámila, že hodlá intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Česká měna pak opět začala posilovat.

Česká národní banka (ČNB) dnes uvedla, že v listopadu vůbec neintervenovala na devizových trzích kvůli kurzu koruny. Byl to první měsíc bez devizových obchodů od prosince 2021. Analytici ale upozorňují, že koruna i bez intervencí zůstala silná, což podle nich pomáhá ke snižování inflace.

Pražská burza je nejsilnější od loňského června, rostla pošesté v řadě

Index PX dnes přidal 1,73 procenta na 1270,96 bodu. Je tak nejsilnější od konce loňského června. Polepšila si většina titulů v indexu, nejvíce Komerční banka.

Finanční sektor výrazně posiloval. Komerční banka se stala nejobchodovanějším titulem a zároveň zhodnotila o 4,17 procenta na 711,50 Kč. „Akcie Moneta Money Banky se dokonce obchodovaly nejvýše od loňského srpna,“ uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra. Cenné papíry Monety zdražily o 2,79 procenta na 81 korun. Erste Bank si pak polepšila o 0,62 procenta na 779,80 koruny.

Více než dvě procenta přidala elektrárenská společnost ČEZ, která zavřela na 807 korunách. „Přestože se dnes objevilo snížené doporučení od Morgan Stanley s cílovou cenou 690 Kč z předchozích 1010 Kč,“ podotkl makléř Fio banky Josef Dudek. Akcie zbrojovky Colt CZ vzrostly o 2,13 procenta na 575 korun a řetězec Pilulka Lékárny přidal čtyři procenta na 780 korun. V červeném skončila nápojářská Kofola, když oslabila o 0,79 procenta na 251 korun.

 

Kurz české měny:

Předchozí závěr Dnes kolem 17:00
Kč/EUR 24,02 24,00
Kč/USD 22,66 22,35

Zdroj: Patria Online

Rakousko přesouvá přepravu odpadu na ekologickou železnici

Rakouská vláda uvedla v platnost zákon o nakládání s odpady, který předpokládá přepravu značného množství odpadu po ekologické železnici. Zákon je účinný od 1. ledna 2023. Rail Cargo Group (RCG) v této souvislosti investuje 75 mil. EUR do vagonů, aby udržela krok s rostoucí poptávkou v rostoucí komoditě.

Přeprava odpadů představuje významný podíl na vnitrostátní přepravě RCG. V průměru firma ročně přepraví 8 mil. tun odpadu a dalších druhotných materiálů, jako je kovový šrot. V roce 2021 se přeprava podílela na překročení výnosů o 50 mil. EUR v porovnání s předcovidovým rokem 2019.

Přepravní odpad při menším plýtvání

Rakouský zákon o nakládání s odpady je o přesunu přepravy odpadu na ekologickou železnici klimaticky neutrálním vlakem nákladní dopravy. Cílem pro rok 2023 je odpady nad 10 tun a na vzdálenost přes  300 km přepravovat po železnici.

Do roku 2026 budou hmotnostní a vzdálenostní limity upraveny dvakrát. Od 1. ledna 2024 bude přeprava odpadu po železnici povinná na vzdálenosti přesahující 200 km a od roku 2026 bude každá přeprava na 100 a více kilometrů uskutečňována vlaky nákladní dopravy. Přeprava odpadu nákladními velkými vozidly po rakouských silnicích bude postupně vymezena jen na krátké vzdálenosti.

75 mil. EUR na vybavení

S razantním omezením přepravy odpadů po silnicích přináší zákon očekávaný nárůst přepravy po železnici. RCG hodlá investovat do zařízení, které jí pomůže podílet se na přesunu přepravy odpadů na železnici. RCG zveřejnila rozpočet ve výši 75 mil. EUR, který bude použit na nákup nových kontejnerů a podvozků MOBILER. Zařízení typu MOBILER se skládá z kontejnerů, nákladních vagonů a silničních vozidel, které lze flexibilně používat. Flexibilita vyplývá především z hydraulického zvedání, které návěsy MOBILER používají, což jim umožňuje horizontální překládku kontejnerů z nákladních automobilů do vlaků rychle, snadno a bez potřeby jeřábů nebo speciálních vleček.

AFP: Kyjevský servis mění auta v nástroje války

Kyjevský autoservis dává druhý život zchátralým vozidlům, aby je dal do pořádku a poslal na frontu, kde poslouží k zásobování ukrajinské armády v pokračující válce, píše agentura AFP.

Servis, který se dříve specializoval na opravy nabouraných vozidel, přeorientoval svou činnost po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu loni 24. února. Jeho mechanici nyní tráví dlouhé dny opravami pick-upů nebo dodávek, které bude armáda využívat k přepravě zbraní nebo pozorovacích dronů.

„Nejsme bohatá země a stát nemůže poskytnout všem našim vojákům obrněná vozidla s pohonem všech kol. Pick-upy jsou kompromis,“ řekl Anton Senenko, jeden z dobrovolníků odpovědný za koordinaci práce.

Kvalita oprav může být pro vojáky na frontě na východě země otázkou života a smrti, upozornil. „Za míru velmi často dochází k poruchám vozidel. Ale za války může porucha způsobit tragédii. Pokud auto nenastartuje, je konec – vojáci již nemohou uniknout nepřátelskému tanku,“ vysvětluje.

Vozidla darovali či koupili ukrajinští dobrovolníci, kteří shánějí finanční prostředky na pomoc armádě. Často je dovezli z okolních zemí, jako je Polsko, Lotyšsko nebo Estonsko.

Toto odpoledne se mechanici v kombinézách věnovali dvěma vozům Toyota, jejichž motor potřeboval opravit, pick-upu a dodávce. „Neměníme pouze filtry a maziva, ale připravujeme celý stroj na drsné podmínky v první linii,“ vysvětluje Anton. To často zahrnuje výměnu odpružení a brzd nebo dokonce speciální úpravy, jako je přidání věže pro střelce či instalace satelitní antény Starlink.

Postupem času se vyvíjely i požadavky armády. Zatímco vozidla s pohonem dvou kol by mohla v některých místech odvést svou práci, obtížný terén na východě Ukrajiny vyžaduje vozy s pohonem všech čtyř kol a pokud možno pneumatiky do terénu.

Vojáci dříve požadovali, aby byly vozy natřeny zelenou barvou, aby splynula s krajinou. V zimních podmínkách ale dávají přednost šedé nebo černé.

Majitel garáže Ruslan Kulagin tak získal zcela nové zkušenosti v dříve neznámé oblasti vojenských záležitostí. „Je to náš příspěvek k vítězství,“ říká hrdě tento šestačtyřicetiletý muž.

Na východ byla podle Antona zatím odeslána asi padesátka vozidel – dodávky, džípy a několik autobusů. Ohlasy od vojáků byly pozitivní, ujišťuje Vlad Samojlenko, který projekt s Antonem koordinuje. „Když vidíte, že vozidla dokážou celé měsíce zdolávat terén, opravdu to zahřeje u srdce. A je to pro nás taky povzbuzení,“ říká Vlad.

„Jsme velmi rádi, když nám sami bojovníci napíší, že vozidlo má již najeto 15.000 kilometrů bez jakékoli poruchy,“ dodal Anton.

Zatímco mluvil, do garáže přišli dva vojáci v uniformách, aby si vyzvedli modrou dodávku Toyota HiAce z roku 2002, kterou chtějí použít k přepravě průzkumného dronu. Dodávka dovezená z Norska vyžadovala opravu brzd a motoru a také nějaké úpravy.

Po prohlídce vozidla se vojáci vyfotí s Antonem a Vladem a poté odjíždějí v dodávce. Anton předstírá, že uronil slzu: Poslat dodávku do bitvy je stejně dojemné jako „poslat dítě do školy“.

Zdroj  :ČTK

České dráhy vypsaly tendr na dodání až 47 elektrických vlaků za 8,4 miliardy Kč

České dráhy (ČD) vypsaly tendr na dodání a servis až 47 elektrických vlaků pro regionální dopravu v předpokládané výši 8,4 miliardy korun. Nové vlaky mají být dvousystémové a konstruované pro rychlost až 160 km/h. Měly by jezdit například v Pardubickém kraji, ale zájem mají i další objednatelé.

Vítězný uchazeč mezinárodního tendru má ČD dodat moderní, klimatizované, nízkopodlažní elektrické jednotky s první a druhou třídou s kapacitou minimálně 140 míst k sezení určené pro obě hlavní trakční soustavy v České republice. Odhadovaná hodnota rámcového kontraktu je 8,4 miliardy korun a kromě pořízení vlaků zahrnuje i vybrané náhradní díly a kompletní servis po dobu až 15 let.

Ve vlacích bude wi-fi připojení, elektrické zásuvky pro napájení přenosné elektroniky a zásuvky na dobíjení baterií elektrických invalidních vozíků nebo elektrokol. Počítá se také s prostorem pro umístění kočárků nebo jízdních kol a moderním audiovizuálním informačním systémem. Bezpečnost provozu zajistí vybavení evropským vlakovým zabezpečením ETCS a komunikačním systémem GSM-R.

České dráhy plánují v rámci Strategie 2030 investovat do obnovy vlaků do roku 2030 až 100 miliard korun. V současné době mají objednáno 110 elektrických jednotek RegioPanter, 76 motorových jednotek PESA, 20 devítivozových expresních souprav ComfortJet a 50 elektrických lokomotiv Siemens Vectron pro rychlost 230 km/h.

V předchozích týdnech byly vypsány soutěže na dodávku 15 jednotek napájených z trakčního vedení a baterií pro Moravskoslezský kraj, 90 elektrických jednotek pro pražskou aglomeraci a 60 jednotek pro vnitrostátní rychlíkové linky, konstruovaných na rychlost až 200 km/h.

Zdroj  :ČTK

Větší rizika, ale i nová legislativa a technologie

Technický ředitel největší bezpečnostní agentury SECURITAS ČR Jan Peroutka shrnuje 6 hlavních trendů v oboru komerční bezpečnosti, se kterými bychom měli v příštím roce v Česku počítat. Nechybí mezi nimi nová evropská směrnice NIS2, tlak na úsporu energií a lidské práce, ale i dramatický pokrok ve videoanalytických schopnostech kamerových systémů.

 „V současné ekonomicky a geopoliticky napjaté době se nezřídka setkáváme se zprávami o občanských nepokojích, růstu kriminality a bezpečnostních hrozbách. Ve stínu těchto sdělení jsou však i pozitivní zprávy,“ říká technický ředitel největší bezpečnostní agentury SECURITAS ČR Jan Peroutka. Zároveň uvádí 6 hlavních trendů v oboru komerční bezpečnosti, se kterými bychom měli v příštím roce v Česku počítat.

1. Nedostatek strážných, příznivé podmínky pro kriminalitu

Možnosti zvyšovat mzdy v bezpečnostním oboru jsou omezené a platy strážných v Česku úzce souvisí s výší státem zaručené minimální mzdy. Pokud v příštím roce nebude tato minimální mzda dostatečně vysoká tak, aby lidem pokryla zvyšující se životní náklady, zažijeme další odliv pracovníků do jiných oborů. Neočekáváme ani, že v tomto trendu přinese změnu 15 let odsouvané schválení zákona o soukromé bezpečnostní činnosti, který v roce 2022 navzdory očekávání opět skončil pouze v připomínkovém řízení. Zhoršená ekonomická situace na druhé straně může vést v roce 2023 k růstu kriminality.

2. Ostraha objektů na dálku

S nedostatkem lidské pracovní síly a s její zvyšující se cenou čím dál víc zákazníků hledá typ zabezpečení, které je co nejvíc automatizované a řízené vzdáleně. Jak ukazuje průzkum SKLAD provedený v říjnu 2022 se zástupci logistických společností, téměř 90 % těchto firem, které uvažují v příštím roce o investici do ostrahy, má na mysli právě kamerový systém a vzdálený monitoring.

3. Nejen sbírání, ale i zpracování velkých dat

V minulých letech se udělala velká práce v digitální evidenci bezpečnostních procesů – k velkému cíli tzv. prediktivní bezpečnosti ale máme ještě daleko. Proto v roce 2023 čekáme silný nárůst poptávky po analytických a zobrazovacích aplikacích, které shromážděná data dokážou přetavit v přímý zisk nebo úsporu provozních nákladů.

4. Řešení s ohledem na dostupnost komponent a úsporu energie

Naše předpověď na rok 2022 týkající se komponentové krize se v podstatě potvrdila, ale věříme, že ceny hardwaru už neporostou tak dramaticky a podobně se už nebudou výrazně prodlužovat dodací doby komponentů. Krize ale bude v nějaké míře přetrvávat a donutí nás navrhovat a plánovat řešení ne s ohledem na ideální výběr, ale s ohledem na dostupnost komponentů. Tento rok ukázal, že se s tímto omezením pracovat dá. Zcela novým důležitým hlediskem při návrhu řešení pak bude úspora energií.

5. Dramaticky se zlepšující analýza videa

Kde je meziroční technologický posun opravdu jasně viditelný, je úroveň videoanalytických funkcí v kamerových systémech. Zdaleka už nestačí prostá detekce pohybu v kameře, nyní je možné (a provozovatelé objektů vyžadují) například přesně měřit počet osob ve sledovaném prostoru, číst registrační značky a identifikovat barvy vozů nebo spouštět alarmy pouze při zachycení vozidla, člověka či zvířete. Pokročilá videodetekce se uplatňuje i v oblasti BOZP.

6. Kyberbezpečnost zažije další milník – NIS2

Příští rok bude také ve znamení implementace nové evropské kyberbezpečnostní normy NIS2. Očekává se, že zhruba 6000 firem a institucí v Česku bude muset do roku 2024 provést audit svého hardwarového vybavení, včetně kamerových a zabezpečovacích technologií, zavést systém odstraňování zranitelností a vyřadit nespolehlivé dodavatele.

SDA: registrace aut loni klesly o 7 procent

Vinohradský hotel Don Giovanni hostil 5. ledna tiskovou konferenci Svazu dovozců automobilů. Členové výkonného výboru SDA a zástupci firmy PwC hodnotili statistiky registrací roku 2022.

„Celkově bylo loni v Česku uvedeno do provozu 296 000 nových vozidel, z z toho 192 000 osobních aut. Většina kategorií hlásí meziroční  pokles čísel. Zájem o nová vozidla by byl, ale importéry brzdily problémy s dodávkami aut z výroby. Jejich předávek mohlo být více kdyby problém s výrobou nevznikl,“ shrnul výkony tuzemského trhu tajemník SDA Josef Pokorný.

Kategorie osobních aut klesla meziročně o  7,15 %, vozidel LUV se registrovalo dokonce o 14% méně. Kategorie nákladních vozidel mírně rostla, ale jen proti slabému roku 2021. „I zde trápily dovozce čekací lhůty, nedosahujeme předpandemických čísel,“ okomentoval situaci Pokorný.

Pouze u autobusů byl minulý rok úspěšný, dosáhl úrovně let 2018 a 2019. Tradičně rostly také motocykly.

Zdroj  :SDA

Maersk otevírá specializovaný sklad na baterie pro elektromobily

A.P. Moller – Maersk je integrovaná kontejnerová logistická společnost, která se snaží propojit a zjednodušit dodavatelské řetězce svých zákazníků. Jako globální lídr v oblasti logistických služeb společnost působí ve 130 zemích a zaměstnává více než 100 000 lidí. Otevřením skladu v Teplicích o rozloze 14 000 m2 specializovaného na manipulaci s bateriemi pro elektromobily rozšiřuje společnost A.P. Moller – Maersk (Maersk) svou nabídku jako preferovaný logistický partner pro středoevropský automobilový průmysl a výrobce originálního vybavení (OEM).

Teplice se nacházejí v severní části České republiky a jsou v krátké vzdálenosti od řady výrobců a dodavatelů automobilů v České republice a také ve východním a jižním Německu. Baterie lze efektivně dodávat vlakem z přístavů Hamburk, Bremerhaven, Rotterdam, Koper nebo Rijeka. Díky dobrému napojení na českou a německou dálniční síť lze baterie během několika hodin spolehlivě distribuovat z Teplic do okolních závodů výroby automobilů.

„Jsme zkušeným a důvěryhodným partnerem v oblasti dopravy a logistiky pro zákazníky z automobilového průmyslu. Naše procesy jsou široce auditovány a schváleny výrobci automobilů a OEM. Jsme nadšeni, že nyní děláme další krok s tímto speciálním skladem, který nabízí specializované služby pro baterie do elektromobilů přímo v srdci klastru českých a německých výrobců automobilů,“ říká Leah Offutt, Managing Director Maersk Central South Europe.

Sklad má celou řadu bezpečnostních prvků, které zaručují nejlepší a hlavně bezpečnou manipulaci s bateriemi elektromobilů. Kromě kamer monitorujících teplotu a stabilního hasicího zařízení v celém skladu bude prostor rozdělen do čtyř nezávislých, požárně odolných oddílů. S důrazem na ochranu životního prostředí jsou ve skladu instalovány také antikontaminační bariéry znemožňující odtok hasební vody mimo prostory skladu.

Kromě přebalování zahrnují služby nabízené ve speciálním skladu hloubkové kontroly kvality a nabíjení baterií a další služby s přidanou hodnotou v rámci dodavatelských řetězců pro automobilový průmysl.

Otevřením tohoto speciálního skladu MAERSK posiluje svou schopnost zajištění end-to-end logistiky v centrální Evropě.

V říjnu tohoto roku byl otevřen další sklad pro suchý náklad v Kladně nedaleko Prahy s plochou 10 000 m2. Sklad má ideální polohu v blízkosti Prahy a letiště Václava Havla. Maersk tak nyní poskytuje téměř 75 000 m2 skladové plochy v České republice.

Zdroj  :LN

Vysokorychlostní tratě v ČR v roce 2022

Projekční práce pro úseky nových vysokorychlostních tratí (VRT) jsou v plném proudu. A tam, kde ještě nezačaly, hledá Správa železnic dodavatele. Tempo příprav v roce 2022 nepolevilo a v rozpracovanější fázi je téměř 200 km tratí!

Důkazem, že to železničáři myslí s VRT skutečně vážně, je také říjnový vznik samostatné organizační jednotky, jejíž výhradní agendou jsou právě vysokorychlostní železnice. Co se v roce 2022 povedlo? A co čeká tým ředitele Martina Švehlíka v tom letošním?

Poměrně nedávno jste se stal ředitelem nové organizační jednotky nazvané Stavební správa vysokorychlostních tratí. Cítíte nějakou změnu?

Pro celý tým je to velká výzva, protože s vlastní organizační jednotkou je spojena ještě vyšší míra zodpovědnosti, například v oblasti veřejných zakázek. Změna je tedy určitě cítit. Na druhou stranu, pořád je to ten stejný tým profesionálů, který se musí nutně rozšiřovat s tím, jak práce postupují směrem k realizaci tratí. Stále širší je také okruh profesí, jejichž zástupci obsazují naše kanceláře. Další kolegy hledáme, volná místa si může každý prohléd- nout na webu Správy železnic. Rádi přivítáme v našich řadách nové tváře.

Pojďme nejprve našim čtenářům přiblížit, v jaké fázi je příprava tohoto největšího infrastrukturního projektu u nás. 

Dá se říci, že letošní rok je ve znamení projektování. Pokračovaly práce na VRT Polabí mezi Prahou a Poříčany, VRT Jižní Morava z Brna do Rakvic a samozřejmě na Krušnohorském tunelu. V Polabí projektanti připravují také dokumentaci pro územní rozhodnutí (DÚR) terminálu Praha východ VRT. Stejné materiály už připravujeme i pro druhý přestupní uzel u Roudnice nad Labem a na další architektonické soutěže se chystáme. Svůj podrobný technický návrh získávají také dva úseky VRT Moravská brána z Ostravy do Prosenic a VRT Podřipsko mezi Prahou a sjezdem u Lovosic. To je také důvod, proč stále hledáme nové kolegy. S projektanty je potřeba pravidelně komunikovat, aby vše šlo hladce. Zároveň si už definujeme některé procesy, které jsou nezbytné k samotné výstavbě i provozu na tratích. Intenzivně řešíme systém kontrol nové infrastruktury, životní prostředí nebo dopravní technologii na jednotlivých ramenech. Spolupráce běží také s našimi zahraničními partnery z francouzských drah SNCF a německé DB, se kterými už se dávno nebavíme pouze o konceptech, ale skutečně o konkrétních detailech. Brzy bychom chtěli projektovat zhruba 300 km tratí z celkové plánované délky 700 km. Do plánů na celou síť jsou ovšem zahrnuty i úseky s výhledovým termínem realizace, jako je například VRT Haná. Soustředíme se tak hlavně na VRT Praha – Brno – Ostrava a nové železniční spojení hlavního města s Ústím nad Labem a Drážďany.

Je ta plánovaná délka dostatečná? Jak dokážete na 700 km zajistit dostupnost rychlé dopravy pro 75 % obyvatel?
Není to o těch tratích samotných, ale o konceptu Rychlých spojení (RS), ze kterého VRT vycházejí. Právě tento materiál stanovil potřebnou délku VRT, aby zmíněný komplexní systém fungoval. Vysokorychlostní síť bude na řadě míst po celém Česku propojena se stávající železniční infrastrukturou. Vlaky pak budou přejíždět mezi tratěmi, aby kvalitně obsloužily i místa, kde VRT přímo nepovede. I proto připravujeme terminály, které dostupnost rychlé dopravy rozšiřují. Občas na tento přístup slyšíme kritiku, ale je to ověřená koncepce LGV/TGV. Ve Francii lidé dojíždějí k terminálům i 80 km, protože to pro ně má smysl. Stále ale platí, že vlaky budou zajíždět do stávajících stanic a terminály jsou pouze doplňkem s tím účelem, který jsem popsal.

VRT otevře dveře daleko větší dostupnosti řadě lidí!

Už na konci roku 2021 jsme spolu mluvili o tom, že například v Německu nebo ve Francii se po příchodu VRT výrazně změnil život ve společnosti. Jak byste uklidnil občany ČR, kteří se zatím na VRT moc pozitivně nedívají? Čekají je příjemné změny?

Jsem přesvědčen, že v konečném důsledku budou změny, které VRT přinesou, prospěšné pro všechny. Realizace každé stavby je však nezbytně spojená také se záležitostmi, které nejsou příjemné. My jsme si toho vědomi a děláme všechno pro to, aby náš přístup byl co nejcitlivější. Chceme lidem v blízkosti budoucích tratí dát najevo, že jsou našimi partnery, pro které se snažíme najít přijatelné řešení. Příkladem může být například projednávání VRT Moravská brána I, kde jsme společně se samosprávou, veřejností a projektanty připravili celkově už čtvrtý návrh vedení tohoto úseku. Na setkání to není o našich prezentacích a plánech. Pokud je to technicky možné, vždy se snažíme místním vyhovět. Tak velký projekt je často o kompromisech, ale pokud dostaneme konstruktivní zpětnou vazbu, nenecháme ji ležet v šuplíku. Protihluková opatření, prostupnost krajiny nebo technologie výstavby – to všechno jsou věci, které veřejnost zajímají a my je řešíme právě v rámci DÚR. Vysokorychlostní železnici budou denně využívat desítky až stovky tisíc lidí a skutečně významně změní naše životy. Ekonomika dostane další impuls k růstu, obyvatelé vyšší mobilitu a příležitosti, železnice novou kapacitu pro osobní i nákladní dopravu – je toho opravdu mnoho…

Pan primátor města Chomutov JUDr. Marek Hrabáč a radní Ústeckého kraje nedávno v rozhovoru pro náš web poukazoval na to, že regiony bez VRT ztratí atraktivitu pro hospodářství. Lze s tímto tvrzením jen souhlasit a proč?

I ze zahraničí je zřejmé, že VRT přispěly k rozvoji regionů a podobný efekt předpokládáme i u nás. Je to přirozené. Pokud se nyní musíte přesouvat do ekonomického centra, například většího města, a veřejnou dopravou či autem se tam nedostanete za přijatelnou dobu, typicky jednu hodinu, raději zvolíte odlišný přístup a pojedete třeba jinam. VRT tak otevře dveře řadě lidí, kteří o působení v tomto „nedostupném” místě dosud neuvažovali. Firmy budou mít větší motivaci své sídlo umisťovat například mimo hlavní město, protože dostupnost Ústí nad Labem, Jihlavy, Mostu a dalších míst se dramaticky zvýší. Mladí lidé budou mít pohodlnější cestu za vzděláním, což je může motivovat k setrvání v jejich domovském regionu. Těch pozitivních příkladů je celá řada.

Nejvýznamnějším projektem zmiňovaného Ústeckého kraje bude určitě vysokorychlostní trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. Máte představu, v jakém časovém rozmezí se cestující dostanou mezi těmito destinacemi a jaký přínos to bude mít pro dané oblasti nejen v ČR?

Celé rameno je velmi důležité. Zajistí napojení české vysokorychlostní infrastruktury na evropskou a srazí jízdní dobu Praha – Drážďany na jednu hodinu. Cesta vlakem z hlavního města do Ústí potrvá po dokončení celé trati méně než 30 minut. I samostatné úseky ale přinesou benefity hned od počátku provozu. VRT Podřipsko, kterou již projektujeme, ušetří cestujícím na zmíněné trase půl hodiny. První vlaky by na tuto novou trať měly vyjet v roce 2030. Ústecký kraj je jedním z regionů, u kterých předpokládáme významné benefity v oblasti ekonomiky, cestovního ruchu nebo rozvoje průmyslu s přidanou hodnotou.

Čím se budete zabývat v letošním roce 2023?

Budou to například první zakázky podle metody Design & Build. Naplno se rozjedou přípravy na vyhlášení prvních řízení tohoto typu. Předpokládáme, že premiantem bude v tomto případě VRT Jižní Morava. Je před námi velký úkol v podobě nastavení procesů pro majetkoprávní vypořádání, protože v těch nejrozpracovanějších úsecích, které jsem představil na začátku našeho rozhovoru, se nezadržitelně blížíme k prvním územním řízením. Díky tomu budeme moci zahájit přímou komunikaci s majiteli pozemků. Řada z nich na to čeká, aby mohli lépe plánovat jejich budoucnost. V roce 2023 poběží i procesy posouzení vlivů na životní prostředí EIA, které jsou pro vydání územního rozhodnutí nezbytné. Je toho před námi mnoho, ale věřím, že jdeme správným směrem. Držme si společně palce, protože vysokorychlostní železnice nás nejen vrátí na drážní mapu Evropy, ale také zajistí půdu pro další rozvoj naší ekonomiky a společnosti.

Kromě internetových stránek Správy železnic můžete přípravu VRT sledovat také na facebookovém profilu Vysokorychlostní tratě ČR.

Vídeň začne vyrábět vodík

Vídeň začne vyrábět vodík. Vídeň zahájila stavbu prvního městského zařízení na elektrolýzu, v němž chce od letošního léta začít produkovat zelený vodík. Denně může vyrobit až 1 300 kilogramů.

Chce je využít pro vodíkové autobusy, v městské plynové elektrárně, ale také nabídnout surovinu soukromým subjektům z oblasti dopravy, logistiky i průmyslu. Vše je součástí městské vodíkové strategie a přechodu na uhlíkovou neutralitu do roku 2040.

První vídeňská komunální elektrolytická stanice vzniká od konce loňského roku ve čtvrti Simmering a na stavbě se podílí městský výrobce a distributor energií Wien Energie a sesterská firma Wiener Netze zodpovědná za městskou energetickou infrastrukturu. Už od letošního léta má zařízení s výkonem tří megawattů dodávat denně až 1 300 kilogramů zeleného vodíku. Město slibuje, že pro výrobu chce využívat výhradně solární, větrnou a vodní energii. Podle radnice se jedná o vůbec první zařízení svého druhu a rozsahu, které bude přímo ve Vídni produkovat vodík z obnovitelných zdrojů. Stanice vzniká přímo v areálu Wiener Netze a provozovat ji bude Wien Energie. Investiční náklady dosahují 10 milionů euro a Vídeň si pro realizaci zažádala i o dotace.

Při elektrolytickém procesu se dodávaná voda rozloží, kyslík se uvolní do ovzduší a vodík bude přímo na místě stlačen a připraven ke skladování či přepravě. „Kampus Wiener Netze je ideálním místem pro výrobu zeleného vodíku,“ vysvětluje ředitel podniku Gerhard Fida. „V areálu v Simmeringu máme nejlepší předpoklady a disponujeme více než stoletou zkušeností v zacházení s energiemi v pevné, tekuté i plynné formě,“ doplňuje Fida.

„Vedle oblasti mobility v přepravě těžkých nákladů nabízí vodík velký potenciál pro průmysl a energetický sektor – tam, kde stávající fosilní plyny nelze vhodně nahradit jinými technologiemi,“ navázal předseda představenstva Wien Energie Michael Strebl. Denně produkované množství až 1 300 kilogramů podle městských firem stačí na natankování přibližně 60 nákladních vozů nebo autobusů. Vozidla budou moct využít i nově vznikající čerpací stanici přímo v Simmeringu, jež nabídne tankování na 350 a 700 barů. Přímo na místě Vídeň zřídí i samostatnou část pro plnění přívěsů, které budou moct transportovat vodík pro průmyslové partnery. Surovinu ze Simmeringu bude v budoucnu využívat i již existující vodíková čerpací stanice v areálu autobusových garáží Leopoldau.

Tam již pravidelně tankuje vodíkový autobus, který byl v uplynulých měsících v testovacím provozu na lince 39A. Od poloviny listopadu 2022 přešel vůz do pravidelného provozu a do roku 2025 Vídeň převede celou linku s deseti vozidly na vodíkový pohon.

Městský koncern Wiener Stadtwerke, pod nějž spadají Wien Energie, Wiener Netze i dopravce Wiener Linien tím podle vlastních slov jako první v Rakousku vytvoří úplný řetězec vodíkového hospodářství od výroby přes vlastní využití až po prodej, a to zcela bez emisí. Podle vyjádření radnice je Wien Energie už v kontaktu s dalšími partnery-odběrateli z odvětví mobility i průmyslu.

Velkoobjemové využití vodíku mimo oblast mobility má dokázat i přestavba tepelné elektrárny Donaustadt. V rámci provozního testu chce Wien Energie začít k plynu přimíchávat i vodík, a to nejprve v podílu 15 procent. Přípravy probíhají, pokus je v plánu přibližně v létě letošního roku. I zde chce Vídeň alespoň z části využít zelený vodík z vlastního elektrolytického zařízení.

Všechny kroky vychází z vídeňského cíle stát se do roku 2040 klimaneutrálním městem a také z městské vodíkové strategie. Tu vypracoval komunální holding Wiener Stadtwerke roku 2021 a představuje jasný jízdní plán, jak z Vídně učinit hlavní vodíkové centrum ve východním Rakousku do roku 2030. Podle zástupců města je klíčové, aby město mělo k dispozici vlastní vodík „made in Vienna,“ který zároveň musí pocházet z obnovitelných zdrojů. Jen tak může Vídeň do roku 2040 dosáhnout klimatické neutrality, uzavírá radnice.

Logistický kalendář