Domů Blog Strana 52

Investice 156 milionů eur do seřaďovacích stanic ve Francii

Francie podpoří segment jednotlivých vozových zásilek „bezprecedentní“ veřejnou investicí v celkové výši 156 milionů eur do modernizace čtyř velkých seřaďovacích nádraží. Jedná se o čtyři ranžíry: Woippy (u Metz), Le Bourget (u Paříže), Sibelin (u Lyonu) a Miramas (u Marseille). Na financování se podílí francouzská vláda (48 %), Evropská komise (35 %), SNCF Réseau (15 %) a několik místních orgánů v regionu Provence-Alpes Côte d’Azur (2 %).

První fáze modernizace již proběhla v minulých měsících ve Woippy na východě Francie a v Le Bourget v pařížském regionu a další fáze jsou naplánovány do roku 2027. „Seřaďovací nádraží jsou nezbytná pro přepravu jednotlivých vozových zásilek, což je důležitý segment trhu železniční nákladní dopravy,“ vysvětlil Matthieu Chabanel, ředitel společnosti SNCF Réseau.

„Přispěje to k dekarbonizaci nákladní dopravy, ale také ke konkurenceschopnosti klíčových průmyslových odvětví v naší zemi (Francii), jako je ocelářství a chemický průmysl,“ dodal. U železniční nákladní dopravy ve Francii připadá přibližně 24 % přepravy na segment jednotlivých vozových zásilek, přičemž roční objem přepravy činí 8 miliard tkm. Čtyři terminály, na které jsou vyčleněny finanční prostředky z veřejných rozpočtů, jsou pro tento segment železničního carga nezbytným infrastrukturním předpokladem, který řadí téměř 80 % jednotlivých vozových zásilek.

Ranžír ve Woippy je s celkovou délkou kolejí 160 km největším zařízením služeb svého druhu ve Francii. Díky své zeměpisné poloze je ústředním bodem mezinárodní nákladní dopravy s Belgií, Lucemburskem, Nizozemskem, Německem a Švýcarskem. Přes Woippy prochází značná část mezinárodní nákladní přepravy v segmentu jednotlivých vozových zásilek.

Ranžír Miramas má v současné době roční kapacitu řazení 98 000 vagonů s potenciálem odbavit dalších 125 000-142 000 vozů. Aby byla zajištěna dlouhodobá budoucnost ranžíru a splněny prognózy nárůstu dopravy, byla v roce 2021 zahájena úvodní fáze prací na modernizaci některých zařízení.

Ranžír Le Bourget se nachází v srdci sítě odbavující vnitrostátní a mezinárodní železniční nákladní dopravu, která prochází nebo opouští pařížský region, hlavní hospodářskou zónu Francie. Vzhledem ke svým dostupným pozemkovým rezervám nabízí také možnosti rozvoje. Ranžír se však v současné době potýká s významnými odstávkami v důsledku stávek.

Ranžír Sibelin se nachází jižně od Lyonu a má přímé železniční spojení s tratí Paříž-Lyon-Marseille a francouzským „chemickým údolím“. Nachází se také na evropské křižovatce Středomořského a Severo-středomořského železničního koridoru. Jeho strategická pozice bude posílena propojením s velkými železničními projekty, které se v současné době připravují, jako je trať Lyon-Turín a východní obchvat Lyonu.

Z rozhodnutí vlády vyčlení stát pro SNCF Reseau od roku 2028 částku 4,5 miliardy eur na rozvoj železniční infrastruktury ročně. Generální ředitel Jean-Pierre Farandou označil rozhodnutí vlády za „historické“. Cílem je modernizovat železniční síť, zejména prostřednictvím příjmů z dálničních poplatků. Ministr dopravy Philippe Tabarot zároveň oznámil návrh zákona, který má zvýšit investice do železniční sítě o 1,5 miliardy eur ročně a od roku 2028 se mají zvýšit na již zmíněných 4,5 miliardy eur ročně. Návrh zákona vychází ze 14 návrhů, které předložili odborníci, volení zástupci a profesionálové na konferenci Ambition France Transports. Aby vláda peníze získala, hodlá zavést nový koncesní model pro dálnice, protože současné koncese, o které se dělí společnosti Vinci, APRR a Sanef, skončí v roce 2031.

Podle ministra dopravy kromě směsice „poezie a nostalgie“, kterou železniční nákladní doprava vyvolává, umožňuje mnohem harmoničtější řízení toků zboží a představuje mocný nástroj dekarbonizace.

Zdroj: ŽESNAD

Stanice metra Českomoravská bude uzavřena déle, než se předpokládalo

Rekonstruovaná stanice linky metra B Českomoravská bude kvůli horšímu stavu nosných konstrukcí uzavřena déle, než se čekalo. Namísto konce letošního roku se otevře až v prvním čtvrtletí příštího roku. V srpnu ji ze stejného důvodu také čekají dvě víkendové výluky. ČTK to v tiskové zprávě sdělila mluvčí pražského dopravního podniku (DPP) Aneta Řehková. Tento víkend bude výluka také na lince C mezi stanicemi Hlavní nádraží a Vltavská. Velkou část linky C čeká v srpnu výluka, která potrvá přes týden.

Rekonstrukce Českomoravské začala letos 6. ledna a měla trvat zhruba do konce letošního roku. Podle Řehkové se nicméně ukázalo, že některé nosné konstrukce stanice jsou v mnohem horším stavu, než se předpokládalo, což s sebou přinese práce navíc. Budou znamenat jednak nutnost víkendových výluk, se kterými se původně nepočítalo, a jednak prodloužení uzavření stanice až do termínu někdy v prvním čtvrtletí 2026.

Výluky v létě čekají úsek linky B mezi Florencí a Vysočanskou, a to o víkendech 16. až 17. srpna a 23.až 24. srpna. V těchto termínech nejsou podle mluvčí v O2 Aréně plánovány žádné kulturní ani společenské akce a DPP zajistí náhradní tramvajovou dopravu. „S ohledem na rozsah víceprací budou pravděpodobně nutné ještě další výluky v úseku Florenc – Vysočanská i během podzimních měsíců,“ doplnila Řehková. Pravděpodobně podle ní už půjde o menší omezení v podobě dřívějšího ukončení provozu metra v dotčeném úseku.

Nadcházející víkend čeká cestující omezení na lince C, které souvisí s rekonstrukcí stanice Florenc. V té DPP od roku 2022 pracuje na rekonstrukci stropní desky a vestibulu, která potrvá do konce příštího roku. Kvůli tomu jsou nutné opakované víkendové výluky, poslední byla v červnu.

V denním provozu bude v sobotu a v neděli ve vyloučeném úseku zavedena náhradní tramvajová doprava XC v trase z Hlavního nádraží přes Masarykovo nádraží, Vltavskou a Letnou na Špejchar. Kromě toho DPP zavede také tramvajovou linku 36 v trase ze Zvonařky přes I. P. Pavlova, Karlovo náměstí, Florenc a Palmovku do Kobylis.

Další výluka čeká cestující na lince C v srpnu, kdy nepojede metro od soboty 2. do neděle 10. srpna v úseku mezi Chodovem a Muzeem. Důvodem bude modernizace zabezpečovacího zařízení. V posledních dvou dnech, tedy 9. a 10. srpna, vlaky nepojedou až do zastávky Nádraží Holešovice, a to kvůli dalším pracím na Florenci. Podnik v době výluk zavede v denním provozu náhradní autobusy XC, posílí či prodlouží vybrané autobusové linky a zavede náhradní tramvajovou dopravu 36.

Zdroj: ČTK

ČD začnou od konce července vypravovat na lince z Prahy do Berlína nové vlaky

České dráhy začnou od konce července na lince Berliner mezi Prahou a Berlínem vypravovat výhradně vlaky ComfortJet. Na trase tak nasadí své dosud nejmodernější vozy. Současný vozový park z této linky dráhy přesunou na domácí rychlíkové spoje. Včera o tom informovaly České dráhy.

Výměnu flotily na lince z Prahy do Německa dráhy chystají od 26. července. Půjde o tři devítivozové a další tři osmivozové soupravy, které budou doplněny původními restauračními vozy. „Soupravy ComfortJet tak plně pokryjí provozní potřebu na této lince, “ řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Vlaky zatím budou jezdit z Prahy do Berlína, po skončení současné výluky by měly pokračovat až do Hamburku.

Vozy, které dráhy dosud na lince Berliner využívaly, dopravce přesune na vybrané rychlíkové linky v tuzemsku. Podle společnosti tyto vlaky splňují kritéria vozů kategorie EuroCity a měly by tak zvýšit komfort na současných domácích linkách R18 mezi Prahou a Luhačovicemi nebo na rychlících R20 mezi Prahou, Kralupy nad Vltavou a Roudnicí nad Labem. Restaurační vozy WRmz815 pak dráhy přesunou do Bohumína a nasadí ve vlacích Ex1 Praha – Ostrava – Bohumín.

České dráhy počítají s vlaky ComfortJet zejména na svých mezistátních dálkových linkách. Kromě Německa s nimi budou jezdit z Prahy do rakouského Villachu, dále do Bratislavy, Budapešti a od poloviny příštího roku také do Kodaně. V současnosti mají dráhy u konsorcia Siemens-Škoda objednanou dodávku 20 netrakčních jednotek ComfortJet. Dosud dopravce převzal sedm devítivozových a pět osmivozových souprav.

ČD v současném jízdním řádu vypravují 148 mezistátních dálkových spojů a další čtyři sezonní vlaky do Polska. Do zahraničí jezdí také vlaky RegioJet nebo Leo Express.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo vydalo kladné stanovisko EIA pro stavbu dálnice D52 do Mikulova

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA pro dostavbu 23 kilometrů dálnice D52 z Pohořelic na Brněnsku k hranici s Rakouskem u Mikulova. První úsek se má začít stavět na konci příštího roku a kompletně by dálnice měla být hotová v roce 2032, řekli na briefingu u Dolních Dunajovic na Břeclavsku ministři dopravy Martin Kupka (ODS) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nyní bude Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) usilovat o společné povolení, jež zahrnuje dřívější územní rozhodnutí a stavební povolení.

Dostavbu dálnice D52 téměř 30 let zdržovaly průtahy v přípravě, mnohá odvolání, v řadě případů soudy odpůrcům vyhověly. ŘSD proto před několika lety zaahájilo přípravu znovu od začátku, intenzivně jednalo s obcemi a zapracovávalo jejich připomínky. Podle Kupky se tak podařilo vyhovět velké části odpůrců. Podle místostarosty Mikulova Iva Hrdličky (Piráti) se mnozí odpůrci unavili nebo už jsou v zastupitelstvech jiní lidé než před deseti či 20 lety. Navíc doprava je stále intenzivnější a dálnice jí tak velmi uleví. Po změně zákonů už není možné se proti kladnému stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) odvolat a jedinou možnost mají odpůrci až poté, co bude vydáno společné povolení, potvrdil Kupka.

„Dnes je běžné, že stojí kolona mezi Mikulovem a křižovatkou na Horní Věstonice. Do Mikulova jsou svedené kamiony od Brna a město je jimi zahlcené, v létě se přidává doprava turistů na jih. Městu dálnice pomůže, zlepší se prostředí,“ předpokládá Hrdlička.

Jako první se má začít stavět úsek od Novomlýnských nádrží k hranicím, s jehož přípravou jsou silničáři nejdále. V roce 2027 by se měl začít stavět úsek od Pohořelic k nádržím a jako poslední se bude stavět úsek přes nádrže. U něj se ještě silničáři musejí rozhodnout, zda zvolí přísyp k tělesu, na němž silnice vede nyní, nebo postaví přemostění. „S ohledem na odezvu místních při projednávání se kloníme spíše k přísypu. Rozhodnutí EIA umožňuje obě varianty a my se rozhodneme na základně detailní analýzy podmínek pro stavbu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Má menší hlukový dopad na okolí, se stavbou by se mohlo začít v roce 2029. V případě stavby přísypu je potřeba minimálně zachovat retenční prostor nádrže, proto bude potřeba někde vytvořit nový. „Existují dvě varianty,“ doplnil Hladík.

Při tvorbě stanoviska EIA ministerstvo zohlednilo došlé připomínky a je stanovených 96 podmínek pro výstavbu a provoz dálnice. „Mezi nejvýznamnější patří obchvat Nové Vsi, místní části Pohořelic, ochrana vodních zdrojů, protihluková opatření či taková opatření, která budou chránit pátky a netopýry, a opatření chránící okolí před světelným znečištěním. Mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi je také navržený podjezd pod dálnicí,“ řekl Hladík.

Dálnice D52 po dostavbě spojí Brno s Rakouskem, kde už se po dálnici jezdí až do Vídně. Pouze několikakilometrový úsek od hranic je dvoupruhový, nicméně Rakušané v minulosti deklarovali připravenost rozšířit jej na standardní dálnici, až bude zřejmé, že bude dálnice i na české straně.

Zdroj: ČTK

Radlická se stane 48. bezbariérovou stanicí pražského metra

Od středy 23. července 2025 od zahájení provozu metra Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) otevře pro cestující ve stanici metra Radlická výtah, který zde budoval od 21. září loňského roku. Radlická se díky tomu stane 48. bezbariérovou stanicí pražského metra. Jednokabinový výtah s kapacitou 13 osob, maximální nosností 1 000 kilogramů a dvěma stanicemi spojuje nástupiště s vestibulem, který je bezbariérově přístupný do/z uliční úrovně. Výstavbu výtahu realizovala společnost Brema, stavební náklady činily cca 62 milionů korun.

Horní stanice výtahu na Radlické je zapuštěna do stěny ochozu ve vestibulu, za uměleckou mozaikou, která je nainstalována nad stávajícím pevným schodištěm. K horní stanici výtahu se cestující dostanou po ochozu, který vede kolem pevného schodiště. Vstup na samotný ochoz je plně bezbariérový, bez jakéhokoliv výškového gradientu, jeho podlaha je ve stejné úrovni jako zbytek vestibulu, který je bezbariérově spojen s uliční úrovní. Výtah vede kolmo dolů do úrovně nástupiště. Kabina výtahu je dvoudveřová a průchozí, tj. cestující nastupují dveřmi na jedné straně a vystupují dveřmi na opačné straně.

Dolní stanice výtahu na nástupišti je situována mírně vpravo od jeho středové osy, zhruba pět metrů před pevným schodištěm. Cestující z dolní kabiny vystupují západním směrem na nástupiště, které mají celé před sebou. Zastavěná plocha výtahu na nástupišti činí 7,95 m2. Zdvih výtahu je 5 metrů, rychlost 1 m/s, zrychlení nebo zpomalení 0,5 m/s. Pohonná jednotka výtahu je umístěna přímo ve výtahové šachtě.

„Každá nově bezbariérově zpřístupněná stanice metra znamená nejen větší svobodu pohybu pro lidi na vozíku, seniory nebo rodiče s kočárky, ale i důležitý krok k dostupnějšímu a spravedlivějšímu městu. Radlická je dalším konkrétním výsledkem naší snahy modernizovat Prahu tak, aby v ní mohl důstojně fungovat každý. A to je směr, který budeme jako město i nadále důsledně prosazovat,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Nově vybudovaný výtah na Radlické představuje kompromisní technologické a z pohledu nákladů výrazně levnější řešení na rozdíl od původně uvažovaného umístění do stávajícího pevného schodiště. Díky tomu se DPP podařilo výtah vybudovat jen s minimálními, nejnutnějšími zásahy do nosných konstrukcí stanice a do technologických prostor pod nástupištěm, kde jsou vedeny kabelové tunely a bez nutnosti výrazně přestavovat část vestibulu a nástupiště, což by znamenalo kompletní uzavření stanice. Umístění výtahu plně respektuje konstrukční skladbu stanice a všechny bezpečnostní, protipožární a evakuační předpisy.

Další bezbariérově zpřístupněnou stanicí pražského metra bude Flora, kde DPP v průběhu letošního podzimu plánuje zahájit stavební práce na její kompletní revitalizaci, výměně eskalátorů a vybudování výtahů.

Zdroj: DPP

Oprava dálnice D1 proběhne ještě před otevřením posledního úseku

Ještě před otevřením posledního úseku dálnice D1 Říkovice–Přerov provedeme nedaleko dvě větší opravy povrchu. První z nich – oprava mezi obcemi Tištín a Vrchoslavice – začíná v pondělí 21. 7. 2025 a potrvá přibližně do poloviny září. Důvodem jsou evidované trhliny, praskliny, výtluky a další vady plynulosti silničního provozu. V obou směrech kilometrů 241,5 až 246 proběhne řada činností od rekonstrukce vozovkových vrstev a čištění odvodnění přes úpravu krajnic a středového pásu po obnovu značení nebo doplnění svodidel. Součást smlouvy za cca 75,6 milionu Kč jsou drobné opravy na mostech a jejich příslušenství.

Zhotovitelem se stala společnost Strabag, která obdržela od silničního správního úřadu schválení částečné uzavírky D1. Dálnice v hlavní trase zůstane obousměrně průjezdná zúžením do režimu pruhů 1+1, během nutného uzavření výjezdů nebo nájezdů budou řidiči oranžovými směrovkami vedeni na další nejbližší mimoúrovňové křížení, kudy se bezpečně otočí a dojedou k požadovanému cíli. V případě uzavírky trasy vedoucí na dálnici motoristé projedou po souběžné silnici I/47 k nejbližší neopravované křižovatce, kudy bude umožněn nájezd na D1 v potřebném směru – přehlednost opět podpoří oranžové značení.

Druhou opravou se stane rekonstrukce povrchu v kilometrech 230 až 237. Tuto akci připravujeme (vybíráme zhotovitele) a po ukončení tendru upřesníme termín provedení. Jisté je, že trasa od Vyškova po Přerov bude připravena na zvýšenou dopravní zátěž, která nastane v prosinci po očekávaném otevření historicky posledního úseku dálnice D1.

Zdroj: ŘSD

60 autobusů, 15 dispečerů a desetitisíce cestujících. DPMB zvládl nápor Grand Prix

Letošní ročník Grand Prix České republiky na Masarykově okruhu po pěti letech prověřil dopravní infrastrukturu i trpělivost účastníků. Dopravní podnik města Brna (DPMB) nasadil během víkendu na 60 autobusů a 15 dispečerů, aby zajistil co nejplynulejší dopravu návštěvníků na Automotodrom.

 

Sobotní dopoledne přineslo extrémní dopravní zátěž. V ranních hodinách se tvořily dlouhé kolony jak od dálnice, tak od Brna, a ty výrazně zpomalily a na chvíli i zcela zastavily provoz autobusů DPMB. „Přesto jsme posílili dopravu o deset vozů a ve spolupráci s Policií ČR jsme autobusy operativně nechali projíždět protisměrem, abychom cestující na místo konání akce přepravili co možná nejrychleji,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

 

V neděli se situace výrazně zklidnila. „Děkujeme všem, kteří vyslyšeli naše výzvy a v neděli pro přepravu využili naše speciální autobusové linky. Díky tomu jsme mohli trasu z Nemocnice Bohunice na Automotodrom zvládnout za 25 minut – zatímco v sobotu to bylo až třikrát déle,“ řekl Havránek.

 

„Velké poděkování patří nejen cestujícím za trpělivost, ale především našim řidičům a dispečerům. Řidiči odvedli skvělou práci v náročných podmínkách a dispečeři zvládli koordinaci provozu i komunikaci s veřejností. Všem patří náš upřímný dík,“ uzavřel Havránek.

 

DPMB pro přepravu cestujících k Automotodromu připravil tři speciální linky P, C a X. Posílen byl také tramvajový provoz k Fakultní nemocnici Brno, odkud linka C odjížděla. Kromě linky 8 sem mířila i speciální posilová linka P6.

Zdroj: DPMB

Při práci na železnici v Chebu utrpěl muž vážné zranění po zásahu elektřinou

Pracovník externí firmy včera v Chebu utrpěl těžké zranění, když ho zasáhla elektřina z trakčního vedení na železnici. Zraněného muže ošetřili záchranáři a předali letecké záchranné službě, která ho přepraví do Prahy na popáleninové centrum Fakultní nemocnice Vinohrady, řekl ČTK mluvčí krajské záchranné služby Radek Hes.

Nehoda se stala na chebském vlakovém nádraží. „Došlo k úrazu muže, ročník 1990. Zásah elektřiny u něj způsobil popáleniny druhého až třetího stupně,“ doplnil Hes.

Provoz na nádraží byl dočasně zastaven. Po 10:45 byl provoz obnoven kromě místa, kde se nehoda stala a kde se nadále vyšetřují okolnosti zranění, doplnil mluvčí krajských hasičů Patrik Žižka. U nehody zasahovali tři jednotky hasičů.

Zdroj: ČTK

MHD v Jihlavě loni přepravila 15,5 milionu osob, podobně jako o rok dříve

Městské autobusy a trolejbusy v krajské Jihlavě loni přepravily okolo 15,5 milionu lidí, podobně jako o rok dříve. Skutečná obsazenost vozů byla vyšší, statistiku ovlivnilo zapojení Dopravního podniku města Jihlavy do krajského dopravního systému od loňského ledna. Lidé, kteří přijedou regionálními autobusy nebo vlaky, mohou stejnou jízdenku použít i při přestupu na jihlavskou MHD. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.

Dopravní podnik zajišťuje veřejnou hromadnou dopravu v Jihlavě i do obcí Velký Beranov, Malý Beranov, Hybrálec, Štoky, Smrčná a do průmyslové zóny Stříteže. Provádí také doplňkové činnosti. Na konci minulého roku měl 39 trolejbusů a stejný počet autobusů, které najezdily celkem přes 2,8 milionu kilometrů.

Firma vlastněná městem, která funguje jako akciová společnost, měla vloni včetně kompenzací od radnice, obcí a kraje celkové výnosy 231,7 milionu korun. Tržby z MHD z toho byly 57,3 milionu korun. Celkové náklady měl podnik 226 milionů korun a vykázal zisk po zdanění 5,7 milionu korun.

Dopravní podnik zaměstnával minulý rok v průměru 170 lidí, mezi nimi stovku řidičů. Podařilo se mu obsadit všechna volná pracovní místa včetně řidičů, což umožnilo rozšířit provoz linek MHD od loňského září.

Elektrická trakce se na celkovém loňském výkonu MHD podílela 55,7 procenta, což byl podle zprávy její nejlepší výsledek od roku 2017. Podíl by byl ještě vyšší, kdyby firma neměla problémy s šesti prototypovými trolejbusy dodanými v závěru roku 2023. Projevily se u nich vady, které se dodavateli nedařilo odstraňovat včas a v potřebné kvalitě. Nahrazovat je musely autobusy, uvedla společnost ve zprávě.

Trolejbusy v Jihlavě jezdí od roku 1948. Celková délka trolejbusových linek byla minulý rok podle výroční zprávy 67,7 kilometru. V tomto roce začal podnik dráhu pro trolejbusy rozšiřovat. Podle dříve zveřejněných údajů bude vybraný dodavatel práce na takzvané jihozápadní trolejbusové tangentě za víc než 150 milionů korun dělat po etapách, dokončit by je měl v roce 2027. Na projekt má firma slíbenou evropskou dotaci.

Zdroj: ČTK

Většina návštěvníků MotoGP už odjela, provoz kolem Brna se uklidňuje

Kolem Masarykova okruhu v Brně včera parkovalo 9500 aut a 3300 motocyklů. Závody motocyklového mistrovství světa skončily v 15:00, poté se na dálnici kolem exitů Ostrovačice a Kývalka tvořily kolony. Kolem 18:00 už většina návštěvníků odjela, parkoviště zůstala prázdná.

„Opatření na okruhu je u konce, kromě drobné nehody a několika porouchaných aut jsme neřešili žádné komplikace,“ uvedli policisté na síti X. Na dálnici byl podle policistů komplikovanější směr na Prahu.

Na exitu Ostrovačice na 178. kilometru policie odpoledne kvůli provozu spojenému s MotoGP uzavřela sjezdy z dálnice v obou směrech, otevřela je znovu asi po hodině. V obou směrech se podle Národního dopravního informačního centra tvořily kolony, průjezd kolem Brna se tak řidičům prodloužil až o desítky minut.

Většina aut dnes parkovala na Jelínkově poli u hlavního vstupu do areálu. Jejich majitelé museli s odjezdem počkat, než odejde hlavní vlna chodců, kteří měli stejně jako v sobotu přednost před auty. Dopravní podnik města Brna nasadil na mimořádné linky 60 autobusů, jejich jízda byla dnes plynulejší než v sobotu.

Závody motocyklového mistrovství světa navštívilo za tři dny celkem 219.544 diváků. Na Masarykův okruh se Velká cena České republiky vrátila po pěti letech a podle očekávání se těšila velkému zájmu fanoušků, vyššímu než před pauzou. Počet diváků zveřejnil promotér seriálu na sociálních sítích.

Návrat MotoGP i atmosféru na okruhu ocenil premiér Petr Fiala (ODS). „Vyrostl jsem v Brně a Velká cena k němu vždy neodmyslitelně patřila. O to větší mám radost, že se MotoGP opět vrátilo právě sem. A nejsem sám – na vlastní oči jsem viděl davy nadšených fanoušků,“ uvedl Fiala na síti X. Na závodech byl také prezident Petr Pavel.

V roce 2019 na okruh zavítalo 186.793 lidí. O rok později závody ovlivnila koronavirová omezení. Historickým maximem je 248.434 diváků z roku 2015.

Majitel brněnského Automotodromu Karel Hubáček před závody uvedl, že pořadatelé budou spokojeni s celkovou návštěvou kolem 200.000 diváků. Jako reálný cíl se to ukázalo již v sobotu, kdy byly přírodní tribuny výrazně zaplněné. Více, než bylo v minulosti zvykem.

„Fanoušci jsou úžasní,“ zopakoval v průběhu víkendu několikrát jediný český jezdec v MS Filip Salač. „Enormního zájmu fanoušků si velmi vážíme. Organizačně se jedná o skutečně náročnou akci a pro příští ročníky intenzivně zapracujeme na tom, abychom vše posunuli zase dál,“ uvedl Hubáček po závodech.

Nadšený z počtu diváků byl prezident pořádajícího Autoklubu České republiky Jan Šťovíček. „Myslím si, že je to skvělý výsledek, a chtěl bych říct, že jsou to skutečná čísla. Nikde jsme nic nenafukovali,“ řekl Šťovíček a zpochybnil historický rekord před deseti lety.

„Můžeme si říkat, jak se to asi tehdy počítalo… Já jsem velice spokojen a hodnocení pamětníků bylo takové, že zájem a návštěvnost je na úplně jiné úrovni, než to bylo v předchozích letech. Z mého hlediska je tohle tak trošku rekord,“ řekl první muž českého motorsportu.

Návrat MS do Brna po pěti letech se ale neobešel bez problémů. Zejména v sobotu kolabovala doprava k okolí Masarykova okruhu. Podle Šťovíčka je to ale na velkých motoristických akcích běžný jev.

„Před pár týdny jsem byl na formuli 1 v Imole a přál bych všem, kteří říkají, že tady byl problém s parkováním a dopravou, aby se jeli podívat tam. Tady to proběhlo úplně perfektně a hladce. Je to akce, na kterou přijdou najednou desítky tisíc lidí, a takové problémy jsou normální. Nedá se jim vyhnout,“ řekl Šťovíček. Zároveň ale konstatoval, že pořadatelé budou pracovat na vylepšení podmínek.

Autoklub podepsal s promotérem MS pětiletou smlouvu, už ale jedná o ještě delší spolupráci. „Určitě je to reálná věc. Dorna (promotér) má velký zájem tady zůstat a myslím si, že po pěti letech Velká cena určitě neskončí. Někteří říkají navždy. Uvidíme, jestli to bude úplně navždy, ale já jsem si stoprocentně jistý, že po pěti letech Velká cena v Brně končit nebude,“ uvedl Šťovíček.

V minulosti se v Brně závody MS konaly v druhé polovině srpna. Jaký bude příští termín, není oficiálně známé. Oproti letošku se ale změní. „Někam se posune, ale ještě nemohu říct, kam. Oficiálně to bude oznámené za pár týdnů,“ dodal Šťovíček.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář