Původně švédská automobilová značka Polestar, která je ale nyní součástí čínského koncernu Geely. Hodlá během několika let začít vyrábět minimálně jeden ze svých modelů také v Evropě. Informoval o tom britský magazín Autocar, který se odvolává na nejvyššího představitele Polestaru Michalea Lochsellera. Tento bývalý generální ředitel německého Opelu minulý rok vystřídal v čele značky Thomase Ingenlatha.

Polestar 7, který se pro evropskou produkci připravuje, a který svojí velikostí náleží do segmentu větších rodinných SUV, má být velmi důležitý pro budoucí rozvoj automobilky. „Tento model bude patřit do „největšího a nejrychleji rostoucího“ segmentu trhu s elektromobily, což z něj činí klíčový model v nové růstové strategii firmy,“ sdělil Lochseller.

Značka sice neuvedla, kde by se vůz měl montovat, ale v úvahu nejspíše připadá budovaná továrna Geely na Slovensku.

Polestar kromě toho během poměrně krátkého období značně rozšíří nabídku svých modelů. Kromě stávajících vozů Polestar 2, 3 a 4 by se měl u dealerů brzy objevit také Polestar 5, což je vysoce výkonný sportovní sedan s obdobnými parametry jako má Porsche Taycan a dále otevřený vůz Polestar 6.

Navíc budou postupně tyto vozy dostupné i na nových trzích. Například ve Francii, kde se až dosud nemohly prodávat kvůli sporu s automobilkou Citroën ohledně podobnosti jejích log. O tom, zda se rozšiřování působnosti značky týká také České republiky, zatím nejsou známé žádné informace.

Zdroj: ČTK

Energetickým společnostem ČEZ, E.ON a Pražská energetika (PRE) na jihu Čech vzrostly odběry elektřiny při dobíjení elektromobilů o desítky procent včetně počtu dobití. Řidiči si pořizují čím dál víc elektromobilů, společnosti staví více dobíjecích stojanů. Zaměřují se u nich na výstavbu hlavně ultrarychlých nabíječek. Vyplývá to z dat energetických firem.

Společnost ČEZ na jihu Čech loni provozovala 43 dobíjecích stojanů pro elektromobily, o deset více než předloni. Majitelé elektromobilů z nich odebrali 349.962 kWh. V porovnání s rokem 2023 je to o 73 procent víc. Zvýšil se i počet dobití o 67 procent na více než 17.000. „Řidiči na jihu Čech nejčastěji nabíjejí svá auta v Českých Budějovicích, Prachaticích, Třeboni, na Lipně, v Písku a Strakonicích,“ uvedl mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.

„Výstavba dobíjecí infrastruktury v České republice si sice udržuje náskok před tempem nově registrovaných elektromobilů, stoupá ale poptávka po kratších časech dobíjení. Naší odpovědí na tento trend je další zrychlení výstavby ultrarychlých stanic. Milníky letošního roku budou zvýšení výkonu sítě z dnešních 70 MW na 100 MW, růst podílu výkonu ultrarychlých stojanů na 45 procent a dosažení hranice 1000 stanic v síti,“ uvedl Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ.

Po celé zemi ČEZ provozuje 842 dobíjecích stojanů, meziročně o 182 víc. Řidiči z nich loni odebrali 9,6 GWh, meziročně o 74 procent víc.

Počet dobíjecích stanic na jihu Čech meziročně rozšířil i E.ON, o sedm na loňských 53. Řidiči z nich odebrali 391.413 kWh, to je meziroční nárůst o 65 procent. Zvýšil se i počet dobití o 43,6 procenta na 18.529, uvedl mluvčí společnosti Roman Šperňák.

Loni na podzim E.ON otevřel v Českých Budějovicích u hypermarketu Globus dobíjecí místo, kde se u pěti stanic může najednou nabíjet až deset aut. Tři stanice mají výkon 300 kW, dvě 50 kW. „Při výstavbě nových stanic jsme se soustředili a soustředit se budeme nadále na výstavbu ultrarychlého dobíjení a budování dobíjecích hubů, kde pro potřeby zákazníků různé tipy dobíjení kombinujeme,“ dodal Martin Klíma, jednatel společnosti E.ON Drive Infrastructure, která má správu a provoz veřejné dobíjecí sítě na starost.

E.ON loni rozšířila svou síť dobíjecích stanic o 128 bodů na 28 místech. Celkově jich má nyní 590 na 210 místech. Uživatelé elektromobilů na nich za celý rok spotřebovali přes 3,6 GWh energie, což bylo meziročně o 86 procent více.

Pražská energetika (PRE) na jihu Čech loni počet dobíjecích stanic nenavyšovala, měla jich 16. Zaznamenala ale nárůst odběru o 48 procent na 194.000 kWh. „V letošním roce se budeme věnovat zejména posilování stávajících a projektování nových lokalit, plánujeme posílení výkonu dvou dobíjecích stanic, konkrétně v Českých Budějovicích a v Sedlici, kde se zvýší výkon ze 75 kW na 150 kW,“ řekl mluvčí společnosti Martin Houška.

PRE je po ČEZ druhým největším provozovatelem sítě dobíjecích stanic v Česku. Loni zprovoznila 84 nových veřejných stanic, celkem jich má ve své síti 744. Spotřeba energie na nich podle podniku stoupla meziročně o 44 procent na 7,57 GWh elektřiny.

V Česku loni vzrostl počet registrovaných elektromobilů o 64,7 procenta na 10.933 aut. Kromě čistě elektrických aut jezdí v republice desítky tisíc hybridních vozů. „V Česku už je okolo 6000 veřejných dobíjecích bodů, což nás v rámci zemí Evropské unie řadí na 14. místo. Na jeden veřejný dobíjecí bod tak připadá přibližně 5,2 bateriových elektromobilů,“ uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Zdroj: ČTK

Navzdory rychlému zdražování z posledních dnů má Česká republika nejlevnější pohonné hmoty z okolních zemí, v EU patří pro motoristy k levnějším zemím. Vyplývá to ze cenového srovnání analytiků pro ČTK. Paliva v posledních dnech zdražila o desítky haléřů na litr, podle analytiků bude růst cen pokračovat zřejmě po celý leden.

Benzin se v Česku podle údajů společnosti CCS, který vývoj cen sleduje, prodával v závěru tohoto pracovního týdne v průměru za 36,23 koruny, o týden dříve byl o 40 haléřů levnější. Nafta zdražila o 48 haléřů, za litr řidiči platili průměrně 35,59 koruny.

I přesto ale ceny v Česku vycházejí ze srovnání s okolními zeměmi jako nejlevnější. Tradičně nejdražší je podle dat manažera Finlord Borise Tomčiaka v regionu Německo, kde stojí litr nafty v průměru 42 Kč a benzinu až 45 Kč. Vyšší než v ČR jsou ceny také v Rakousku, kde se ceny paliv pohybují kolem 40 Kč za litr a rovněž na Slovensku, kde si motoristé při tankování oproti Česku připlatí i tři koruny za litr. Nejblíže českým cenám je Polsko, kde je benzin dražší o desítky haléřů za litr, nafta o dvě koruny.

„Velké cenové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou dány odlišným daňovým zatížením pohonných hmot. Vliv má také kurzový rozdíl – zatímco koruna je aktuálně spíše na silnějších úrovních z dlouhodobého pohledu, tak euro naopak oslabuje. Důležitým faktorem je také stále dostupná ruská ropa, která nadále proudí do ČR ropovodem Družba. Ruská ropa se prodává vůči světovému benchmarku brent s diskontem,“ vyjmenoval hlavní důvody rozdílů analytik Purple Trading Petr Lajsek.

V Evropské unii řidiči natankují podle Tomčiaka nejlevněji v Bulharsku, kde litr benzinu i nafty vychází průměrně na zhruba 32,70 Kč. Naopak nejdražší jsou paliva v Itálii, kde litr benzinu vyjde na více než 45,30 Kč a litr nafty na 42,70 Kč. Téměř stejné ceny řidiči najdou i ve Francii, výrazně si připlatí například také v Řecku.

Nejlevnější pohonné hmoty v Evropě natankují řidiči na východě Evropy. V Bělorusku stojí podle Lajska litr nafty a benzinu tam v průměru 18,50 Kč.

Cenu pohonných hmot ovšem budou podle analytiků stoupat i v následujících týdnech. Důvodem je podle nich zdražování ropy. V následujícím týdnu odhadují růst cen o další desítky haléřů na litr.

Ceny paliv v závěru pracovního týdne ve vybraných zemích EU:

Zdroj: ČTK