Domů Blog Strana 599

Riziko bankrotu evropských aerolinií se podle analytiků v zimě zvýší

Slabším evropským leteckých společnostem bude letos v zimě hrozit vyšší riziko krachu, protože státy, které zachraňovaly firmy v době pandemie nemoci covid-19, se nyní kvůli rostoucím spotřebitelských cenám zaměřují na podporou jiných oblastí. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na zprávu analytiků Sanford C. Bernstein. Mezi nejohroženější země patří i Česká republika.

Zatímco pandemie způsobila v regionu jen málo krachů leteckých společností díky finanční pomoci, v současnosti aerolinky čelí tlaku kvůli vyšším nákladům na pohonné hmoty a pracovní sílu v kombinaci se sezonním poklesem cestování. To přichází v době, kdy se vlády snaží zareagovat na rostoucí účty domácností.

Nejzranitelnější budou menší dopravci ve střední a východní Evropě, upozornili analytici Alex Irving a Clémentine Flinoisová. Jejich prognóza vychází z modelu hodnocení rizika bankrotu podle úrovně konkurence a kapacity, sítě linek a pravděpodobných nákladů na pronájem a výměnu letadel. Mezi nejohroženější patří jedna společnost z Kypru, dvě z Albánie a letecké společnosti se sídlem v Bělorusku, Bulharsku, Česku, Gruzii, Moldavsku a Rumunsku.

Naopak šest největších leteckých společností čelí zanedbatelnému riziku. Nízkonákladové společnosti Ryanair Holdings, EasyJet, Wizz Air Holdings si zachovaly úvěrový rating na investičním stupni a starší společnosti jako Air France-KLM a Lufthansa se stále mohou v případě potřeby spolehnout na pomoc vlády.

České aerolinie jsou od loňského března v úpadku, následně soud povolil jejich reorganizaci. Na konci června společnost oznámila ukončení reorganizace, jejíž součástí bylo uhrazení největší části dluhů za více než 58 milionů korun, emisi nových akcií a převzetí novými akcionáři, změny základního kapitálu nebo načerpání vypořádacího a provozního úvěru od nových investorů. Investorem v ČSA se stala nová firma Prague City Air, kterou vlastní majitelé Smartwings Group Jiří Šimáně a Roman Vik.

Zdroj : ČTK

Ústecký podnikatel představil alternativní trasu rychlodráhy přes Ústecký kraj

Ústecký podnikatel Martin Hausenblas představil krajským zastupitelům alternativní variantu trasy vysokorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany přes Ústecký kraj. Samospráva posuzuje zatím tři varianty rychlodráhy, které předložila Správa železnic (SŽ). Železničáři chtějí zanesení nových tras do území kvůli tomu, že dosud platný koridor nepočítá s přímým napojením Ústí nad Labem na rychlodráhu, která má zkrátit jízdu z Prahy do Ústí o polovinu na 30 minut.

Ve výstavbě tratě se Hausenblas angažuje delší dobu. „Jako náměstek Ústí nad Labem zodpovědný za dopravu jsem měl přístup k informacím o dráze a viděl jsem tři kolizní místa. Ekonomické benefity jsou jasné, ta rychlodráha nám obrovsky pomůže, teď je nutné hledat nejšetrnější řešení,“ řekl ČTK.

První problémové místo je podle něj na Litoměřicku, někteří starostové obcí a měst s navrženými variantami nesouhlasí, obávají se dopadu na životní prostředí. Ve studii, kterou zaplatil a předložil dnes ústecký podnikatel, vede rychlodráha k Bohušovicím nad Ohří, kde překoná nejkratší možnou variantou Labe a vstoupí do skály. Na dráhu se zároveň připojí Litoměřice a spojení bude i do Úštěka a České Lípy.

V Ústí nad Labem Správa železnic navrhuje vést rychlodráhu v estakádě ve druhém patře ze čtvrti Střekov. „Tato varianta znamená velké bourání na Střekově a stavbu nádraží v centru, která potrvá deset let. Ve druhém patře budou jezdit nákladní vlaky, což představuje hluk. Navíc nelze napojit na rychlodráhu trať z Děčína, takže by kilometr od sebe stála dvě nádraží, mezi kterými by pendlovali lidé, což je podle mě nepřijatelné,“ uvedl Hausenblas. Ten navrhuje vést trať po levém břehu pod zemí. Do tunelu by zároveň ústily vlaky z Děčína. „Zklidnilo by se celé labské údolí, boural by se jediný barák, který je v majetku železnic,“ řekl Hausenblas. Třetím místem, které je nutné vyřešit, je podle něj okolí Chlumce nedaleko Ústí, jenž leží u plánovaného pětadvacetikilometrového tunelu přes Krušné hory.

Správa železnic požádala na základě výsledku studie proveditelnosti o změnu zásad územního rozvoje. Návrh Hausenblase dnes vyslechl ředitel odboru přípravy vysokorychlostních tratí Martin Švehlík. „Samozřejmě vnímáme, že vznikla alternativní trasa, která se snaží najít reakce na problémy v území, které se za dobu projednání variant našly, což je cesta za nás přínosná,“ řekl ČTK. Podle něj teď bude chtít SŽ získat návrh Hausenblase a okomentovat ho. „Správa železnic nebude nijak blokovat snahu kraje, pokud se kraj usnese na tom, že tato varianta je přínosná pro toto území,“ dodal.

Se stavbou rychlodráhy chtějí železničáři začít v roce 2027. Veřejně by se trať mohla projednávat v polovině ledna, kdy bude mít kraj výsledky posouzení tří variant SŽ.

Plánovaná rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Náklady na stavbu na českém území se odhadují na 150 miliard korun.

Zdroj : ČTK

Strojvůdcům vadí časté poruchy vlaků a kolejí; stát se zaměří na kvalitu údržby

Strojvůdcům v Česku nejčastěji vadí poruchy na vlacích či železniční infrastruktuře. V provozu se s nimi setkává až 60 procent z nich, a to i několikrát do měsíce. Práci jim komplikuje také vysoká administrativní zátěž nebo špatné zázemí pro odpočinek. Vyplývá to z průzkumu mezi tuzemskými strojvedoucími, který na dnešní tiskové konferenci představil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stát proto bude důsledněji kontrolovat kvalitu údržby vlaků, zároveň chce zpřehlednit provozní předpisy a zlepšit podmínky pro strojvůdce.

Průzkum, kterého se zúčastnilo celkem 2499 strojvedoucích z osobní i nákladní dopravy, podle Kupky reagoval i na některé letošní incidenty na železnici. „Chceme jeho vyhodnocením a aplikací závěrů do praxe napomoci tomu, aby byla pozornost strojvůdce během směny zaměřena především na bezpečné dovedení vlaku z počáteční do cílové stanice,“ podotkl ministr.

Jedním z nejčastějších problémů na české železnici jsou podle výsledků průzkumu poruchy na řízeném vlaku či železniční infrastruktuře. Podle strojvůdců se přitom objevují i několikrát do měsíce. Závady na vozidle uvedlo jako častý problém 60 procent strojvůdců, mezi nimi například poruchy na klimatizaci nebo drobné závady při jízdě. Poruchy či výluky na železnici pak komplikuje práci 45 procentům strojvůdců.

Téměř 38 procent strojvůdců zařadilo mezi časté problémy i špatné zázemí pro odpočinek. To je podle nich ve špatném nebo zanedbaném stavu, případně nevybavené. Více než polovinu strojvedoucích pak trápí rozsah a komplikovanost provozních předpisů. Třetině strojvedoucích vadí skladba směn a nedostatečný čas na přípravu. Směny jsou podle nich mnohdy nelogicky složené, několikrát do měsíce pak strojvedoucí podle dotazníku nemají dostatek času na přípravu vozidla.

Ministerstvo dopravy proto ve spolupráci s Drážním úřadem připravilo opatření, v nichž se zaměří na hlavní oblasti, které negativně ovlivňují práci strojvedoucích. Jedním z nich bude podle Kupky důslednější kontrola dodržování postupu při údržbě železničních vozidel. Při zjištění pochybení bude subjektům provádějícím údržbu a opravy hrozit finanční sankce nebo vyřazení z provozu. Kvalita údržby se zároveň projeví i v hodnocení manažerů Českých drah. Zlepšení si ministr slibuje také od postupné obměny vozového parku dopravců.

Další opatření chce stát směřovat na zpřehlednění provozních předpisů a zjednodušení informování strojvůdců například pomocí tabletů. Na nevyhovující zázemí pro dopravce upozorní seznamem nejčastěji jmenovaných míst s výzvou k nápravě. Dopravce chce také stát vyzvat k zajištění logičtější skladby směn.

Při nehodách na železnici se v minulosti často poukazovalo na možné přetěžování strojvůdců. Stát od letošního roku používá takzvaný monitoring strojvedoucích, kterým kontroluje, zda dodržují minimální dobu pro odpočinek mezi jízdami. Drážní úřad zatím žádné závažnější porušení předpisů nezjistil. Zároveň však chce systém zefektivnit například větším využitím tabletů, vytvořením jednotného informačního systému nebo rozšířením monitoringu i na vlečky, výluky či posun vlaků.

Přípravu strojvůdců chce stát zkvalitnit také prostřednictvím simulátorů. Šéf Drážního úřadu Jiří Kolář uvedl, že v budoucnu, pokud by se zvýšil počet simulátorů, které mají dopravci k dispozici, by mohl být výcvik na nich povinný. Nyní mají povinný trénink na simulátoru pouze České dráhy, které vlastní dva stroje, u ostatních dopravců strojvedoucí povinnost nemají. Brzy by mělo jeden velký kabinový simulátor mít i ČD Cargo, které nyní dokončuje jednání o jeho nákupu.

Na tuzemské železnici se za prvních osm měsíců roku stalo 853 incidentů. Meziročně je to asi 13procentní nárůst. Jednou z největších nehod byla v závěru června srážka pendolina s posunovací lokomotivou v Bohumíně. Strojvedoucí nehodu nepřežil. Dalších pět lidí, stevardka z pendolina a čtyři členové obsluhy posunovací lokomotivy, utrpěli zranění. Způsobená škoda se pohybuje okolo 46 milionů korun.

Zdroj : ČTK

Reálná mzda v ČR se snížila o 9,8 pct, klesá tři čtvrtletí

Reálná mzda po zahrnutí inflace v Česku klesá už tři čtvrtletí po sobě. V letošním druhém čtvrtletí se snížila meziročně o 9,8 procenta. Průměrná mzda stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40.086 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1696 korun více než před rokem.

Vyplývá to z informací, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomové podobný pokles reálné mzdy předpokládali, jde podle nich o největší propad v existující časové řadě. Znehodnocování růstu mezd vysokou inflací očekávají po celý letošní rok. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,3 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,3 procenta na 34.111 korun. U mužů byl 36.925 korun, u žen 31.170 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 17.854 a 65.383 korun.

Nejvýrazněji se průměrná mzda ve druhém čtvrtletí zvýšila v ubytování, stravování a pohostinství o 11,3 procenta. V informačních a komunikačních činnostech vzrostla o 11 procent, v administrativních a podpůrných činnostech o 10,3 procenta. O 20,7 procenta průměrná mzda klesla ve zdravotní a sociální péči, což je podle ČSÚ způsobeno mimořádnými odměnami vyplacenými v minulém roce.

Nejvíce ve srovnání krajů berou lidé v Praze, průměrně 49.221 korun. V metropoli ve druhém čtvrtletí průměrná mzda také nejvýrazněji vzrostla, meziročně o 5,7 procenta. Nejmenší výdělky si domů nadále nosí lidé v Karlovarském kraji, v průměru dostávají 34.725 korun hrubého. Nejmenší nárůst průměrné mzdy ČSÚ zaznamenal v Ústeckém kraji o 1,6 procenta.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla po revizi o 7,3 procenta na 37.969 korun. Po zahrnutí inflace výdělek reálně klesl o 3,5 procenta. V loňském druhém čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 10,1 procenta a reálně o sedm procent. Výsledky vylepšovalo meziroční srovnání s obdobím první vlny koronavirové epidemie a vyplácení mimořádných odměn zdravotníkům.

 

Průměrná mzda ve 2. čtvrtletí 2022 v ČR a krajích:

Průměrná mzda Meziroční nárůst v Kč Meziroční nárůst v procentech
ČR 40.086 1696 4,4
Praha 49.221 2663 5,7
Středočeský kraj 41.825 2095 5,3
Jihočeský kraj 36.377 1139 3,2
Plzeňský kraj 37.827 1025 2,8
Karlovarský kraj 34.725 1119 3,3
Ústecký kraj 36.866 592 1,6
Liberecký kraj 36.764 1390 3,9
Královéhradecký kraj 38.712 1346 3,6
Pardubický kraj 35.385 1094 3,2
Kraj Vysočina 36.698 1295 3,7
Jihomoravský kraj 39.041 1655 4,4
Olomoucký kraj 36.012 1028 2,9
Zlínský kraj 35.864 1905 5,6
Moravskoslezský kraj 36 211 1211 3,5

Zdroj: ČSÚ

​Pomocí pasportizace lze odhalit rozvojový potenciál v regionech

V roce 2021 proběhlo již třetí kolo tzv. pasportizace podnikatelského prostředí. Vznikla tak souhrnná analýza, která definuje silná i slabá místa, rozvojový potenciál a konkurenční výhody regionů z pohledu kvality a investiční atraktivity podnikatelského prostředí. Výsledky analýzy dokládají nezbytnost aktivit agentury CzechInvest, uvedla agentura v tiskové zprávě.

„Cílem pasportizace, kterou zpracovávají zástupci našich regionálních kanceláří, je tvorba relevantního podkladu pro strategické plánování rozvoje obcí i pro lokalizaci vhodných firem a investic. Pravidelně vedeme po celé České republice strukturované rozhovory o podnikatelském prostředí s představiteli obcí i firem. Odpovědi pak doplňujeme o aktuální statistická data,“ přiblížil proces pasportizace Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který je v současné době pověřen řízením agentury CzechInvest.

V roce 2021 proběhlo již třetí kolo mapování, které s sebou přineslo spoustu změn. Tou nejdůležitější byl bezpochyby evropský grant, který agentura CzechInvest získala, a který umožnil zaměstnancům agentury věnovat se naplno přípravám, tvorbě dotazníku, analýze statistických a kvalitativních dat, a především automatizaci sběru informací a vyhodnocování výstupů. Ročník 2021 rozšířil set otázek týkajících se vztahu s podnikateli, podpory podnikání, plánovaných investičních akcí, zkušenostmi s PPP či smart city. Všechny tyto informace jsou jinak nedostupné a bez iniciativy agentury CzechInvest a jí vedenými strukturovanými rozhovory by neexistovaly.

Z pasportizace 2021 vyšlo najevo, že polovina obcí podporuje podnikání, ale jen třetina se setkává hromadnou formou s podnikateli, přičemž je to právě CzechInvest, který může podobná setkání zprostředkovat a který pravidelně šíří příklady dobré praxe obcí, jež přišly s inovativním nápadem. Nejedná se o jediný problém, s kterým může agentura pomáhat. Ukázalo se, že starostové si nejvíce přejí rozvoj drobného podnikání a nárůst aktivit z oblasti vývoje a výzkumu. S tím, může do budoucna pomoci například nový projekt agentury CzechInvest Technologická inkubace.

„Téměř tři čtvrtiny obcí by si přály nového investora nebo další rozvoj těch už zasídlených. Tam je role CzechInvestu zcela jasná, přivést nové zaměstnavatele, a to primárně skrze investiční pobídky. Dvě třetiny měst trápí brownfieldy, které CzechInvest úspěšně ukládá do Národní databáze brownfieldů a pomáhá s jejich regenerací. CzechInvest pomáhá municipalitám skutečně s celou řadou problémů, které z pasportizace 2021 vzešly jako aktuální,“ dodal k významu aktivit agentury Michal Urban, ředitel divize podnikatelského prostředí agentury CzechInvest.

CzechInvest mapuje české podnikatelské prostředí od roku 2017. Data z průzkumů v roce 2019 a 2021 jsou uvedena na této adrese: https://www.czechinvest.org/cz/Sluzby-pro-municipality/Pasportizace-podnikatelskeho-prostredi.

Pozvánka na veletrh FACHPACK 2022 Vstupenka zdarma!

eLogistika.info si dovoluje Vás srdečně pozvat k návštěvě veletrhu obalů a obalových technologií FACHPACK 2022, který se bude konat ve dnech 27. – 29. září 2022 ve veletržním centru v Norimberku.

Na základě naší spolupráce s pořadatelem veletrhu FACHPACK, máme možnost nabídnout našim čtenářům vstup zdarma.

Permanentní vstupenku na veletrh si zajistíte registrací e-kódu FP22CZ na webové stránce pořadatele www.fachpack.de/en/visitors/tickets/voucher.

Vstupenka platí také pro paralelně probíhající veletrh technologií zpracování sypkých materiálů POWTECH. Využijte synergií těchto specializovaných akcí a zavítejte poslední zářijový týden do Norimberku, kde na Vás čekají novinky 1600 vystavovatelů. Bližší informace k oběma veletrhům a bohatému doprovodnému programu naleznete na www.fachpack.de a www.powtech.de.

V případě dotazů neváhejte kontaktovat výhradní zastoupení norimberské veletržní správy v ČR, společnost PROveletrhy s.r.o., info@proveletrhy.cz, tel.: 775663700.

Kyberbezpečnost budou muset povinně zajistit tisíce českých firem

Tisíce českých firem budou muset asi od poloviny roku 2024 nově splňovat povinnosti v kybernetické bezpečnosti. Počítá s tím směrnice Evropské unie NIS2, jejíž konečný text by měl být znám v nejbližších měsících. Česko poté bude mít 21 měsíců, aby ji zavedlo do své legislativy. Týkat se bude nejen organizací, které musí své počítačové systémy zabezpečovat již nyní, ale mnoha dalších subjektů.

Za neplnění povinností jim budou hrozit vysoké pokuty. Novinářům to dnes řekli ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr a ředitel odboru regulace Adam Kučínský. NÚKIB chce o změnách zahájit veřejnou debatu, spustil proto i nový web nis2.nukib.cz.

„Největší změnou, kterou přináší nová kybernetická regulace, je rozšíření počtu povinných osob. Očekáváme jich kolem 6000, to znamená asi 6000 organizací bude muset povinně řešit kybernetickou bezpečnost, zavádět určitá bezpečnostní opatření,“ řekl ČTK Kučínský.

Nová opatření mají podle něj směřovat ke zvýšení odolnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Směrnice prohlubuje již nyní platné předpisy. Dotčené firmy budou muset zavést preventivní opatření, aby pokud možno nedocházelo k bezpečnostním incidentům. Pokud už k nim dojde, musí mít firmy nastaveny postupy, aby potíže zvládly, tedy například určen plán, jak organizaci navrátit k provozu. Směrnice řeší i otázku bezpečnosti dodavatelského řetězce nebo povinnost interního auditu zavedených opatření.

Dosud mělo povinnost plnit kybernetické předpisy asi 400 subjektů, nyní jich bude podle odhadů asi patnáctkrát tolik. Důvodem je, že se trojnásobně rozšiřuje počet odvětví, kterých se regulace týká. Směrnici budou muset naplnit organizace, které v daném odvětví mají nejméně 50 zaměstnanců, nebo dosahují ročního obratu ve výši nejméně deseti milionů eur (asi 245 milionů korun).

Významně se zvyšuje penalizace. V krajním případě může dosáhnout až deseti milionů eur nebo dvou procent celosvětového ročního obratu firmy, organizacím může být také pozastavena licence nebo fyzickým osobám zakázán výkon funkce statutárního zástupce. Podle Kintra ale není cílem NÚKIB přistupovat k likvidačním sankcím.

Kontroly bude mít v ČR na starosti NÚKIB, což pro úřad bude znamenat nárůst práce. Návrh řešení, jak situaci zvládnout, chce NÚKIB připravit.

„Jsme si vědomi, že změna je poměrně podstatná. Na druhou stranu už nyní řada organizací řeší kybernetickou bezpečnost dobrovolně, protože je to prostě nezbytné,“ řekl ředitel Kintr. Dodal, že úřad se bude snažit organizacím maximálně pomoct a usnadnit jim plnění povinností.

Náplň směrnice byla již podle zástupců NÚKIB v rámci EU přijata, nyní na konečném textu pracují právníci. Začátek její platnosti se očekává mezi říjnem a prosincem. Členské státy následně mají 21 měsíců na její zavedení do své legislativy. NÚKIB očekává, že schvalování novely kybernetického zákona v Česku potrvá asi 15 měsíců, na přípravu jejího znění proto bude mít úřad asi půl roku. Proto již nyní chce zahájit odbornou veřejnou debatu, jak by měl text vypadat. Zároveň chce NÚKIB plánovanou změnu využít k přepracování zákona o kybernetické bezpečnosti, který se podle jeho vedoucích pracovníků stal kvůli řadě novelizací méně přehledným.

Soukromý letoun se po chaotickém přeletu nad Evropou zřítil do Baltu

Soukromý letoun typu Cessna se čtyřmi lidmi na palubě se dnes zřítil do Baltského moře nedaleko lotyšského pobřeží. Před tím ho nad územím několika evropských zemí doprovázely stíhačky, protože pozemní personál neměl spojení s pilotem. Zřejmě ztratil vědomí.

Podle německého deníku Bild letoun Cessna 551 zaregistrovaný v Rakousku a mířící z jihošpanělského města Jerez do západoněmeckého Kolína nad Rýnem hlásil problémy s tlakem v kabině. Kontakt s pilotem se přerušil brzy poté, co letadlo odletělo z Iberského poloostrova. Ve francouzském vzdušném prostoru k němu vystartovaly stíhačky francouzského letectva, po přeletu nad územím Německa pak postupně dvě dvojice letounů luftwaffe, posléze i dánské stíhačky. „Jejich posádky neviděly nikoho v kokpitu,“ cituje agentura Reuters Johana Wahlströma ze Švédské námořní správy.

Stroj přeletěl přes největší německý ostrov Rujánu, dostal se do švédského vzdušného prostoru jižně od Gotlandu, pak letěl směrem k Rižskému zálivu a zřítil se do moře nedaleko města Ventspils.

Bild bez uvedení zdroje napsal, že letounem kromě pilota cestoval muž, žena a jejich dcera.

Na místo, kam se letoun zřítil, na žádost lotyšských úřadů vyletěl litevský vojenský vrtulník, Lotyšsko tam poslalo lodě. Do pátrání se zapojila také švédská záchranná helikoptéra a svoji trasu kvůli havárii změnil trajekt plující mezi Ventspilsem a švédským Norvikem.

Zdroj  :ČTK

Tatra Trucks dodá české armádě 80 nákladních aut za více než 1,2 miliardy Kč

Ministerstvo obrany uzavřelo s kopřivnickou automobilkou Tatra Trucks smlouvu na dodávku 80 těžkých nákladních vozů Tatra Force s hákovými nakladači. Zakázka má hodnotu více než 1,2 miliardy korun bez DPH a navazuje na kontrakt na nákup 209 valníků Tatra za více než 1,9 miliardy korun z minulého týdne. Společnost Tatra Trucks to dnes sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Tatra vyrobí pro českou armádu 80 těžkých nákladních terénních automobilů Tatra Force v provedení 8×8 s jednoramennými hákovými nakladači pro přepravu typizovaných kontejnerů a plošin. Vozy dodá v letech 2023 a 2024.

„Ministerstvo obrany objednalo vozy prostřednictvím urgentního způsobu zadání, který je podle zákona o veřejných zakázkách využitelný v případě válečných krizí a podobných mimořádných situací. Již loni Tatra Trucks české armádě dodala tři desítky vozidel stejného provedení,“ uvedl mluvčí Tatry Trucks Andrej Čírtek.

Generální ředitel Tatry Trucks Pavel Lazar uvedl, že nejnovější kontrakty potvrzují, že česká armáda je pro automobilku jedním z hlavních a referenčních zákazníků. „Bez nadsázky se dá říci, že automobily Tatra jsou symbolem Armády ČR. Tvoří totiž více než 90 procent jejích logistických kapacit, které je potřeba v průběhu let obměňovat a doplňovat,“ uvedl Lazar.

Ještě letos dodá automobilka armádě 200 valníků Tatra Force 6×6. Zbylých devět vozů jí odevzdá příští rok, kdy dodá i prvních 30 vozů Tatra Force 8×8 s hákovými nakladači. Zbylých 50 automobilů armáda obdrží v roce 2024.

Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Loni prodala 1277 vozů, což bylo o 91 automobilů více než v roce 2020. V roce 2020 podnik vytvořil tržby 5,5 miliardy korun a provozní zisk před odpisy EBITDA 509 milionů korun, čistý zisk činil téměř 141 milionů korun. Tatra Trucks patří do skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada.

Zdroj : ČTK

LOM Praha uzavře do konce roku smlouvu s obranou na servis nových vrtulníků

Státní podnik LOM Praha by měl do konce roku uzavřít s ministerstvem obrany smlouvu na servis a údržbu nových vrtulníků, které Česko pořizuje ze Spojených států. Na přelomu roku by také měla skončit výstavba budovy simulačního centra, ve kterém LOM Praha na základně v Náměšti nad Oslavou bude zajišťovat provoz pro výcvik pilotů amerických vrtulníků. ČTK to v rozhovoru řekl ředitel podniku Jiří Protiva.

Česká armáda by příští rok měla získat první stroje z vrtulníkové platformy H-1. Tvořit ji bude osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bitevní AH-1Z Viper. Spojené státy navíc Česku darují osm dalších již provozovaných strojů, celkem tak česká armáda bude mít k dispozici 20 amerických vrtulníků.

LOM Praha se na zavedení nové vrtulníkové platformy do české armády podílí ve dvou liniích. První je zajištění provozu simulačního centra, druhou zabezpečení servisu a údržby. Pro simulační centrum státní podnik v současné době staví zázemí, ve kterém by měl být v prvním čtvrtletí příštího roku spuštěn simulátor. „Pro simulační centrum už máme zajištěn personál, který ho bude obsluhovat,“ řekl Protiva.

Podnik se zároveň připravuje na opravy přicházejících vrtulníků. S jejich výrobcem i s výrobcem motorů uzavřel dohody o technické podpoře. Podle Protivy bude LOM Praha v příštích letech získávat postupně kompetenci k zajištění stále vyšších stupňů oprav. „Mým cílem je do budoucna přenést do České republiky co největší škálu činností,” poznamenal.

Dodal, že kvůli americkému daru starších vrtulníků se bude muset přizpůsobit příprava na zajištění životního cyklu. Na již provozovaných strojích se zároveň čeští technici dostanou dříve k pracím, které by je u nových vrtulníků čekaly až za několik let.

LOM Praha v Náměšti založil závod H-1, který bude mít opravy nových strojů na starosti. Najal do něj první zaměstnance, které bude čekat školení ve Spojených státech. Cílový personální stav do dvou až tří let je asi pět desítek zaměstnanců, nyní jich jsou necelé dvě desítky. S úspěšností náboru je Protiva spokojen, činnost závodu podle něj zajistí dosavadní zaměstnanci LOM Praha i lidé, kteří přišli z armády nebo od civilních firem, kde měli zkušenost s leteckou technikou firmy Bell.

Servis a opravy státní podnik dostane za úkol na základě smlouvy, jejíž podpis je naplánován do konce roku. LOM Praha bude mít na starosti i zabezpečení logistiky, tedy například nákup náhradních dílů. Ministerstvo podniku uložilo, aby ze Spojených států zajistil dovoz materiálu, který s nákupem vrtulníků souvisí. „Je evidentní, že jsme v nákupu amerických vrtulníků pro armádu jedním z klíčových partnerů,“ poznamenal Protiva.

ČTK řekl, že celkové náklady státního podniku na přípravu projektu H-1 jsou do 200 milionů korun.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář