Domů Blog Strana 6

Český průmyslový trh zaznamenává oživení ve výstavbě i v nájemní aktivitě. Cushman & Wakefield přináší interaktivní mapu trhu.

  • První čtvrtletí roku naznačuje oživení nejen ve výstavbě, ale i v nájemní aktivitě na trhu průmyslových nemovitostí
  • Karlovarský kraj má nejvíce dokončené plochy a aktuálně nejvyšší podíl výstavby
  • Nájemné zůstává stabilní
  • Cushman & Wakefield přináší přehled o českém průmyslovém trhu formou interaktivní digitální mapy

 

Zájem o průmyslové a logistické plochy v České republice pokračuje i v roce 2025. Hodnota pronájmů za první čtvrtletí byla lehce nad pětiletým průměrem. Celková plocha moderní průmyslové plochy tak dosáhla 12,44 milionů metrů čtverečních. Nejvíce nových průmyslových prostor bylo dokončeno v Karlovarském kraji, kde je rovněž největší podíl výstavby. V prvním čtvrtletí vzrostla také nájemní aktivita, přičemž nejvíce poptávek se uzavřelo v Praze. Většina poptávek pochází z oblasti logistiky a dopravy, následované výrobními společnostmi. Společnost Cushman & Wakefield sleduje vývoj trhu těchto nemovitostí již více než 30 let a celý přehled zpracovává do interaktivní digitální mapy, která mapuje 18 regionů.

 

V prvním čtvrtletí roku 2025 přibylo na českém trhu 155 900 metrů čtverečních průmyslových a logistických ploch, takže celková plocha dosáhla téměř 12,5 milionů metrů čtverečních.

Nejvíce nových průmyslových ploch bylo dokončeno v Karlovarském kraji (54 %), následoval Jihočeský kraj s 22 %. Největší dokončenou průmyslovou halou byla hala v parku Panattoni Park Ostrov North pro nájemce z automobilového sektoru. Staví se tak více oproti 1. čtvrtletí roku 2024.

Výstavba industriálních ploch v České republice pokračuje. Na konci března bylo ve výstavbě přes 1,07 mil. m² průmyslových ploch. Největší podíl výstavby připadá na Karlovarský kraj (25 %), Ústecký kraj (15 %) a Středočeský kraj (15 %). Hala v parku Panattoni Park Cheb, o velikosti 233 700 m², je aktuálně největší ve výstavbě. Staví se pro módní řetězec H&M a její dokončení je plánováno na poslední kvartál tohoto roku.

 

Graf 1: Celková industriální plocha ve výstavbě dle krajů (v m²)

 

Výstavbu mohou ovlivnit zaváděná opatření amerického prezidenta Trumpa, který zavádí cla na některé materiály. Přesto se budou dopady lišit podle typu nemovitostí. Jakékoliv omezení nové nabídky pravděpodobně zvýší tlak na nájmy v sektorech s vysokou poptávkou, jako je právě logistika.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield: „S ohledem na zaváděná opatření ze strany USA může docházet k přesunu výroby blíže k domovu, aby se podniky vyhnuly komplikacím spojeným s dovozem ze vzdálených zemí. To stejné však platí i o možném přesunu části výrobních kapacit zpět do USA, které jsou významným odbytištěm pro spoustu výrobků. Česká republika může stále těžit ze své strategické polohy, dobré dopravní dostupnosti a rozvinuté infrastruktuře a přilákat nové investice do průmyslových a logistických nemovitost. Při výběru lokality hraje vedle dopravní dostupnosti významnou roli také dostupná a kvalifikovaná pracovní sila.“

Renegociace na vzestupu, logistika táhne poptávku

Většina realizovaných pronájmů přicházela v prvním kvartálu tohoto roku z oblasti logistiky a dopravy (68 %), následovaly výrobní firmy s 25 %, zatímco v roce 2023 to bylo obráceně. E-commerce tvořila vloni pouze 4 %. Navzdory problémům v automobilovém průmyslu, zůstávají nájemci z tohoto sektoru aktivní s 13 % podílem na celkové realizované poptávce.

V prvním čtvrtletí roku 2025 tvořily renegociace 62 % z celkové nájemní aktivity, což představuje nejvyšší podíl za posledních pět let. Naposledy jsme podobně vysoký podíl zaznamenali v 1. čtvrtletí roku 2020. Zatímco v předchozích obdobích dominovaly celkové nájemní aktivitě především předpronájmy a nové pronájmy, na začátku tohoto roku došlo k výraznému posunu směrem k renegociacím.

 

Graf 2: Struktura nájemní aktivity v 1. čtvrtletí 2025

Zdroj: Cushman & Wakefield

Navzdory tomuto oživení nejvyšší dosahované nájemné v prémiových logistických parcích jak v Praze i regionech zůstává stabilní.

 

Všechna data na jednom místě: Interaktivní mapa českého industriálního trhu

Pro detailní přehled o vývoji trhu průmyslových nemovitostí v České republice je k dispozici nová digitální mapa společnosti Cushman & Wakefield.

Jiří Kristek, vedoucí pronájmu průmyslových ploch a nákupních parků, Cushman & Wakefield:  „Kompletní a aktuální přehled o českém industriálním trhu přináší nové vydání naší interaktivní digitální mapy, která pomůže hráčům na trhu komerčních nemovitostí se zorientovat v 18 hlavních industriálních zónách s 273 parky a sledovat, jak se trh průběžně vyvíjí.“ 

Unikátní mapu s podrobnými informacemi ohledně obsazenosti, průměrných cen nájmu, plánů výstavby, které se aktualizují čtvrtletně, lze získat prostřednictvím webové stránky www.czech-industrial.cz. Aktuálně zde můžeme sledovat 176 průmyslových zón s 273 průmyslovými parky ve třídě A-class ve všech krajích České republiky.

Mapa je k dispozici rovněž v tištěné podobě a obsahuje také detailní mapy Prahy a dalších měst, jako jsou Plzeň, Brno, Teplice a Ústí nad Labem. Tuto mapu společnost Cushman & Wakefield poskytne exkluzivně zájemcům na osobních schůzkách spolu s detailními a strategickými informacemi o nájemcích, velikosti a budoucí výstavbě v konkrétních lokalitách.

Zdroj: Cushman &amp

Podchod pod brněnským hlavním nádražím čeká rekonstrukce za více než 82 mil. Kč

Část podchodu pod brněnským hlavním nádražím bude mít novou podlahu, povrchy stěn a stropu nebo bezbariérovou plošinu. Radní města dnes schválili investiční záměr, který počítá s opravami v hodnotě přesahující 82 milionů korun. Práce potrvají asi šest měsíců, informoval dnes magistrát v tiskové zprávě. Termín zahájení zatím znám není. V souvislosti s rekonstrukcí nechá město z podchodu odstranit zbývající prodejní stánky.

„Podchod pod hlavním nádražím potřebuje stavební úpravy kvůli nevyhovujícím povrchovým konstrukcím. Po opravách vznikne architektonicky hodnotný prostor, který odpovídá jeho významu i současným estetickým nárokům,“ uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Plánované práce zahrnují výměnu povrchů stěn i stropního podhledu, obnovení podlahy, instalaci orientačního systému, kamer či reklamních monitorů. „Nebude chybět ani světelná multimediální stěna, která bude reagovat na pohyb osob v prostoru, denní dobu i okolní světelné podmínky a bude zobrazovat aktuální informace,“ dodal náměstek primátorky René Černý (ANO).

Podchod pod nádražím i prostor před nádražím v minulosti mnozí Brňané označovali v anketách za jedno z nejošklivějších veřejných míst ve městě. Rekonstrukce je plánovaná několik let.

Zdroj: ČTK

Aero mělo loni obrat přes šest miliard korun, meziročně o 1,75 miliardy více

Výrobce letadel Aero Vodochody měl loni obrat přes šest miliard korun, meziročně o 1,75 miliardy více. Je to nejlepší výsledek v moderní historii firmy. Čistý zisk činil minulý rok 102 milionů korun, předloni firma vykázala ztrátu. Důvodem růstu obratu byly především dodávky letounu L-39 Skyfox pro český státní podnik LOM Praha a maďarskému a vietnamskému letectvu. Program L-39 Skyfox tvořil 63 procent všech tržeb, informovala ČTK v tiskové zprávě mluvčí Aera Radka Černá.

Oproti roku 2021 Aero zvýšilo provozní zisk před započtením úroků, daní a odpisů (EBITDA) o více než jednu miliardu korun. „Strategie, kterou jsme nastavili před třemi lety, funguje a přináší ovoce. Skyfox je důkazem, že Aero dokáže vyvinout a dodávat špičkový vojenský letoun a má nakročeno k úspěšné budoucnosti,“ řekl předseda představenstva Aera Viktor Sotona.

Aero se věnuje i dalším programům, a to zejména Airbus A220 a Embraer C-390 Millennium, na tržbách měly podíl 23 procent a loni též vzrostly. Zbylých 14 procent připadá na podporu a opravy letounů L-39 a L-159.

Aero minulý rok dodalo 12 letounů do Vietnamu, letos v únoru předalo první dva letouny české státní společnosti LOM Praha, které slouží k výcviku pilotů F-35. Aero se loni také věnovalo výrobě prvních letounů pro Maďarsko, první tři předalo maďarským vzdušným silám letos v květnu.

Předloni Aero skončilo ve ztrátě 674 milionů korun, ale tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb naopak meziročně vzrostly na čtyři miliardy korun. V roce 2022 dosáhl provozní zisk Aera před zdaněním více než 974 milionů korun a čistý zisk 192 milionů korun.

Společnost, která zaměstnává přibližně 1700 lidí, se v uplynulém roce věnovala též investicím do strojního vybavení, IT infrastruktury a modernizace areálu za 164 milionů korun, dále Aero investovalo 70 milionů korun do vývoje a dalšího zlepšení letounu L-39 Skyfox.

Zdroj: ČTK

Vedoucí pracovníci dodavatelských řetězců sázejí na technologie a chytřejší operace

Podle nové zprávy společnosti Blue Yonder, která byla zveřejněna v úterý, se mnoho společností v souvislosti s rostoucími náklady a tarifními tlaky na dodavatelské řetězce obrací k technologiím, aby jim pomohly zlepšit efektivitu a odolnost. Přestože však vedoucí představitelé uznávají hodnotu pokročilých nástrojů, zpráva ukazuje, že mnozí z nich je stále přijímají pomalu.

Zpráva „Supply Chain Compass“ provedla průzkum mezi téměř 700 vedoucími pracovníky dodavatelských řetězců v Severní Americe a Evropě v oblasti výroby, maloobchodu a logistiky. Vedoucí pracovníci označili za své hlavní priority pro příští tři roky zavádění nových technologií (51 %), zvyšování efektivity a produktivity (40 %) a budování odolnějších dodavatelských řetězců (29 %).

„Stálým tématem mezi dotazovanými vedoucími pracovníky bylo přijetí inovativních řešení, která poskytují skutečnou komplexní viditelnost napříč dodavatelskou sítí a umožňují propojenější, na inteligenci založený přístup k plánování poptávky a dodávek,“ uvedla Andrea Morgan-Vandome, ředitelka pro inovace ve společnosti Blue Yonder. „Tváří v tvář přetrvávající ekonomické nejistotě, geopolitické nestabilitě a inflačním tlakům dávají vedoucí pracovníci dodavatelských řetězců přednost technologiím, které zvyšují rychlost a přesnost.“

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY: Mobilní roboti rychle rostou – a mění sklady
Vedoucí pracovníci tvrdí, že plánují do těchto oblastí investovat, přičemž 61 % z nich plánuje v příštích pěti letech vyčlenit na zlepšení svých dodavatelských řetězců 1 až 10 milionů dolarů. Mnozí se zaměřují na plánování poptávky (46 %), analýzu dat (46 %), sledování a přehled (45 %) a digitální transformaci (41 %).

Umělá inteligence již hraje stále větší roli, 74 % vedoucích pracovníků uvedlo, že mění fungování jejich podniku. Na přijetí generativní umělé inteligence je však stále ještě brzy, pouze 36 % ji používá nebo plánuje používat. Mezi překážky patří náklady na přijetí a to, že společnosti dávají přednost přístupu zaměřenému na lidi.

Vedoucí pracovníci mají na mysli také udržitelnost. Šedesát osm procent z nich tvrdí, že by provozovatelé dodavatelských řetězců měli pomáhat řešit problémy životního prostředí, a slovo „udržitelný“ bylo v průzkumu nejčastěji používaným slovem pro popis budoucnosti dodavatelských řetězců. Mnoho společností však stále spoléhá spíše na základní snahy, jako je balení (37 %) a snižování množství odpadu (30 %), než na využívání technologických nástrojů, jako je analýza dat pro sledování emisí (22 %).

Vedoucí pracovníci, kteří řadí udržitelnost mezi tři hlavní cíle, také častěji využívají technologie. Z této skupiny 94 % uvádí, že pro jejich podnikání je klíčové propojení koncových dat, a 61 % zkoumá generativní umělou inteligenci.

„Tato studie zdůrazňuje, že společnosti, které si stanovily udržitelnost jako nejvyšší prioritu, hodnotí celkovou výkonnost svého dodavatelského řetězce optimističtěji,“ uvedla Saskia van Gendtová, ředitelka pro udržitelnost ve společnosti Blue Yonder. „Propojení technologií a udržitelnosti představuje slibnou příležitost. Lídři, kteří si stanovují jako prioritu udržitelnost, využívají pokročilé technologie, jako je umělá inteligence a datové propojení, ke zvýšení efektivity a snížení dopadu na životní prostředí.“

Zdroj: SupplyChain247

Jízdenku bankovní kartou už je možné koupit na všech terminálech plzeňské MHD

Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) dokončily modernizaci odbavovacích zařízení ve svém vozovém parku. Na konci minulého roku začala výměna 226 starých terminálů, podporujících pouze Plzeňskou kartu, za nové multifunkční terminály s barevným displejem. Ta byla nyní dokončena a znamená zásadní posun v komfortu odbavení – platba bankovní kartou bude nyní možná již na všech terminálech ve všech vozech MHD.

„Jedná se o další krok, kterým zvyšujeme nejen komfort cestujících, ale také atraktivitu cestování městskou hromadnou dopravou v Plzni. Znovu se tak ukazuje, že Plzeňské městské dopravní podniky jsou moderní společností, která snese celosvětové srovnání,“ říká primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Mít v MHD možnost pohodlného a rychlého odbavení je důležité. Jsem moc rád, že nyní už máme ve všech vozech plzeňské MHD jen moderní terminály,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar s tím, že bezkontaktní platbu bankovní kartou zavedla Plzeň ve své MHD jako první v republice v roce 2015. Od té doby se tento způsob platby stal dominantním. „Vloni tvořily bankovní transakce 93 % všech prodejů jednotlivých jízdenek ve vozech MHD,“ dodal Aleš Tolar.

Zatímco v roce 2005, kdy byl spuštěn elektronický odbavovací systém, se platilo výhradně Plzeňskou kartou a odbavovací terminály byly novinkou, dnes přechází systém do plné kompatibility s moderními způsoby placení. Stále však podporujeme i původní Plzeňskou kartu, kterou nadále využívá část cestujících – v roce 2024 se s ní zaplatilo přibližně 400 tisíc jízdenek.

Za 10 let fungování terminálů, akceptujících bezkontaktní bankovní karty, bylo ve vozech MHD provedeno více než 33,8 milionu transakcí bankovní kartou. Jen za poslední dva roky jich bylo více než 10 milionů. Největší zlom nastal v roce 2018, kdy bezkontaktní bankovní karta poprvé překonala ostatní formy odbavení a stala se nejpoužívanější metodou nákupu jednotlivého jízdného. Každoročně využívá tento způsob nákupu stále více cestujících a i z tohoto důvodu PMDP přistoupily k výměně starých terminálů za nové.

„Letošní rok je pro nás z hlediska odbavení přelomový. Všechna vozidla budou vybavena jen nejmodernější technologií a nabídneme cestujícím maximální pohodlí a volnost ve volbě způsobu platby. Ať už preferují bankovní kartu, Plzeňskou kartu nebo mobilní aplikaci, vždy je čeká rychlé a bezproblémové odbavení,“ říká generální ředitel PMDP Jiří Ptáček.

Instalace nových terminálů do vozů MHD je součástí širšího trendu digitalizace a zjednodušování cestování v Plzni. Již v minulém roce byl spuštěn nový e-shop Plzeňské karty, kde si mohou cestující elektronicky zažádat o Plzeňskou kartu. V březnu letošního roku pak PMDP spustily novou mobilní aplikaci Virtuální Plzeňská karta a také odstranily nutnost validace transakcí provedených v e-shopu Plzeňské karty.

Zdroj: PMDP

Tým studentů Fakulty dopravní ČVUT v Praze vyráží na závody v úsporné jízdě – Shell Eco-marathon

Vysokoškolští studenti týmu Green Gliders z Fakulty dopravní ČVUT v Praze se poprvé zúčastní prestižní mezinárodní soutěže Shell Eco-marathon, závodů v úsporné jízdě, které se uskuteční od 10. do 15. června 2025 na polském okruhu Silesia Ring. Tým bude soutěžit v kategorii Prototypy, kde představí své vozidlo na elektrický pohon. Cílem závodu je ujet co nejdelší vzdálenost na 1 litr paliva nebo 1 kilowatthodinu elektrické energie. Nejlepší týmy dokážou ujet více než 2500 kilometrů na 1 litr paliva.

Shell Eco-marathon patří mezi nejprestižnější a nejnáročnější soutěže pro mladé konstruktéry, kde se budoucí inženýři a vědci utkávají v navrhování a stavbě vozidel, která mají dosáhnout maximální energetické efektivity. Závody dávají prostor nové generaci lídrů, kteří chtějí měnit svět k lepšímu. Studenti zde získávají nejen technické dovednosti, ale také odvahu hledat inovativní řešení. Tyto závody ukazují, že omezené zdroje nemusí být překážkou, ale mohou se stát odrazovým můstkem k pokroku.

Letos se jich zúčastní téměř 120 týmů z 25 zemí Evropy a Afriky, což dokazuje rostoucí zájem o udržitelné technologie a ekologickou mobilitu mezi mladými lidmi. Tým Green Gliders se v této náročné konkurenci představí poprvé a ukáže své inovativní vozidlo, které se zaměřuje na maximální efektivitu využívání energie. Studenti budou mít příležitost nejen soutěžit, ale také se inspirovat od špičkových týmů a přispět svými nápady k rozvoji udržitelné mobility pro budoucnost.

„Pro nás v Shell jsou závody Shell Eco-marathon velmi důležité, protože poskytují mladým lidem prostor vyjádřit své vize o tom, jak by měl vypadat svět v budoucnosti. Jsme velmi rádi, že tým ČVUT bude poprvé reprezentovat Českou republiku a připojí se k prestižní soutěži, kde bude mít možnost ukázat své inovativní řešení a přispět k budoucnosti udržitelné mobility. Tímto chceme podpořit globální diskusi o udržitelné dopravě a inovacích, které formují naši budoucnost,“ říká Daniel Vagaský, generální ředitel Shell Czech Republic.

Vozidlo sestrojené týmem Green Gliders je vybaveno samonosnou karbon-kevlarovou karoserií vlastní výroby. Skořepina je tvořena vrstvami karbonu, kevlaru a pórovitých desek, což zajišťuje vynikající pevnost a nízkou hmotnost. Pohon vozidla je zajištěn elektrickým motorem umístěným v zadním kole. Jedná se o PMSM motor o výkonu 500 W, který je řízen vlastní řídicí jednotkou vyrobenou speciálně pro tuto soutěž. Pro řízení a brzdy byly použity cyklokomponenty, včetně ráfků, plášťů, kotoučů a brzdových třmenů.

V oblasti bezpečnosti je vozidlo vybaveno jak vnějším, tak vnitřním bezpečnostním spínačem. K dalším bezpečnostním prvkům patří certifikované 6bodové bezpečnostní pásy, certifikovaná helma, kombinéza a rukavice, které splňují přísné standardy pro závody tohoto typu.

„Účast v soutěži Shell Eco-marathon je pro náš tým nejen obrovskou příležitostí, ale i nesmírnou výzvou. Od chvíle, kdy jsme se rozhodli založit nový studentský tým, neuplynul ještě ani rok. Přesto v současnosti vynakládáme maximální úsilí, abychom se postavili na startovní čáru okruhu Silesia Ring a v červnu se zúčastnili závodu, ve kterém budeme reprezentovat nejen Fakultu dopravní ČVUT, ale i Českou republiku. Ačkoliv se jedná o náš první ročník a čelíme mnoha výzvám, sbíráme cenné zkušenosti a jsme odhodláni ukázat, že český tým dokáže obstát i v mezinárodní konkurenci – a že má schopnost posouvat hranice udržitelné mobility,“ říká Michal Cenkner, vedoucí člen týmu Green Gliders.

Závody budou probíhat ve třech kategoriích: Prototypy, Urban Concept, což jsou vozidla, která se více podobají autům běžného provozu, a Autonomní vozidla. Studenti si mohou vybrat mezi benzínem, naftou, ethanolem, vodíkem nebo elektrickým pohonem.

Zdroj: ČVUT

Ministerstvo dopravy zřejmě bude plnit roli národního námořního úřadu

Ministerstvo dopravy zřejmě bude plnit roli národního námořního úřadu i pro dodržování nařízení EU o snižování emisí skleníkových plynů v námořní dopravě. Sněmovna s tím zrychleně souhlasila v rámci novely, kterou nyní dostane k projednání Senát. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že smyslem novely je pouze sladit české právo s evropským, neboť v českém námořním rejstříku aktuálně není zapsána žádná obchodní námořní loď.

Cílem unijního nařízení je přispět k podpoře a urychlení využívání udržitelně vyráběných obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě, dodržování rovných podmínek při jejich využívání, a tím i zajištění řádného fungování a spravedlivé hospodářské soutěže. Nařízení má rovněž pomoci inovacím a výzkumu v oblasti nových alternativních paliv, ekologickém designu lodí nebo větrného pohonu.

Provozovatelé velkých lodí budou muset podle nařízení monitorovat údaje týkající se emisí skleníkových plynů z energie spotřebované na palubě, zpracovávat je a dodržovat jejich mezní hodnoty. Sankce za jejich nedodržení mají kromě odrazujícího účinku eliminovat jakoukoli ekonomickou výhodu plynoucí z nedodržování těchto povinností a zachovat v odvětví námořní plavby rovné podmínky.

Zdroj: ČTK

Stát zahájí výkup pozemků pro první rychlodráhu v ČR, stavba začne v roce 2028

Správa železnic zahájí výkup pozemků pro první vysokorychlostní železniční trať v Česku, která povede mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou Svinovem. Bude se muset domluvit s více než 1500 vlastníky, se zhruba 60 procenty z nich je už dohodnuta. Stavba úseku by měla začít v roce 2028. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Po trati budou vlaky moci jezdit až 320 kilometrů za hodinu, nyní je nejvyšší rychlost na tuzemských železnicích 160 kilometrů za hodinu.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes oznámilo vydání souhlasného stanoviska k chystané stavbě úseku při posuzováni vlivu stavby na životní prostředí EIA. Jde o důležitý podklad pro rozhodování v územním a stavebním řízení, úřady se jím musí řídit.

Dvoukolejná vysokorychlostní trať Moravská brána mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem bude měřit 74 kilometrů, souhlasné stanovisko EIA se týká 63,4 kilometru dlouhého úseku mezi Prosenicemi a Ostravou. Stavba celé trati z Brodku u Přerova do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Financována by měla být formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP (Public Private Partnership).

Podle Kupky je získání kladného posouzení EIA důležitým milníkem pro další posun ve výstavbě vysokorychlostních tratí v ČR. Správa železnic by nyní měla zahájit výkup potřebných pozemků. Podle generálního ředitele správy Jiřího Svobody si už správa udělala první analýzu. Z ní vyplynulo, že bude muset jednat s více než 1500 vlastníky. Se zhruba 60 procenty z nich je podle Svobody už na výkupu téměř domluvena.

Kromě toho by na pozemcích měly brzy začít také například archeologické průzkumy a další přípravné práce.

Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem byla zahájena minulý týden. Na této trati budou ale vlaky jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, stane se ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení. Zmodernizovaná trať mezi Brnem a Přerovem bude na obou koncích napojena na vysokorychlostní tratě.

Zdroj: ČTK

MŽP vydalo souhlas ke stavbě prvního úseku vysokorychlostní železnice do Ostravy

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k chystané stavbě prvního úseku vysokorychlostní železnice mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou-Svinovem, zakomponovalo do něj šest desítek podmínek. ČTK informaci získala z databáze EIA. Stanovisko pro posuzováni vlivu stavby na životní prostředí EIA je důležitým podkladem pro rozhodování v územním a stavebním řízení, úřady se jím musí řídit. Vysokorychlostní trať je určena pouze pro osobní vlaky. Jezdit po ní budou moci rychlostí až 320 kilometrů za hodinu, nyní je to 160 kilometrů za hodinu.

Dvoukolejná vysokorychlostní trať Moravská brána mezi Brodkem u Přerova a Ostravou-Svinovem bude měřit 74 kilometrů, souhlasné stanovisko EIA se týká 63,4 kilometru dlouhého úseku mezi Prosenicemi a Ostravou. Stavba celé trati z Brodku u Přerova do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun. Financována by měla být formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, tedy PPP (Public Private Partnership).

Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) hodnocení vlivů stavby na okolí prokázal, že provoz na plánovaných úsecích nezpůsobí překročení hlukových limitů a celkové dopady na životní prostředí i veřejné zdraví jsou akceptovatelné.

„Výjimkou je negativní vliv záměru na lokalitu soustavy Natura 2000, který bude předmětem samostatných postupů podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ podotkl Hladík. Připomněl, že šlo o první takto velký železniční projekt, kterým se z pohledu stanoviska EIA muselo MŽP zabývat. Zkušenosti z celého procesu budou podle ministra klíčové i pro další projekty.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes novinářům řekl, že stavba úseku by měla začít v roce 2028. Podmínky obsažené v souhlasném stanovisku MŽP se týkají například dopadu této dopravní stavby na okolní životní prostředí či protihlukových opatření při stavbě a provozu trati.

Po vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy-Svinova by mělo denně projet až 180 dálkových vlaků typu expres, nyní v tomto úseku denně jezdí přibližně 130 expresů a rychlíků. Stavba trati si vyžádá trvalý zábor 4,3 milionu metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho 48 procent plochy připadá na Olomoucký kraj a 52 procent na Moravskoslezský kraj. Stavba zabere také 91.000 metrů čtverečních lesních pozemků a dočasně dalších 71.000 metrů čtverečních.

Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní železnice mezi Brnem a Přerovem byla zahájena minulý týden. Na této trati budou vlaky jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, stane se ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení. Zmodernizovaná trať mezi Brnem a Přerovem bude na obou koncích napojena na vysokorychlostní tratě.

Zdroj: ČTK

ČD – Telematika se na začátku června spojila s ČD – Informační Systémy

Telekomunikační společnost ČD – Telematika se na začátku června spojila s firmou ČD – Informační Systémy. Spojení firem ze skupiny České dráhy má zjednodušit procesy, posílit inovaci i rozšířit nabídku služeb zákazníkům. ČD – Telematika to uvedla v tiskové zprávě.

Proces fúze trvá od konce loňského roku a k 1. červnu 2025 formálně zanikla společnost ČD – Informační Systémy. Nástupnickou organizací se stala ČD – Telematika, která převzala aktivity, majetek a závazky. Smluvní vztahy zůstávají nadále platné a fúze nemá dopad na plnění závazků nebo pohledávek, sdělila firma. Nová ČD – Telematika má po spojení přibližně 900 zaměstnanců a stane se jedním z největších poskytovatelů informačních a komunikačních služeb v dopravě a státní správě v České republice, informovala společnost.

„Cílem fúze obou společností bylo vybudovat v rámci skupiny Českých drah jednoho silného a efektivního poskytovatele ICT služeb. Jsem přesvědčen, že tato změna bude mít pozitivní dopad na všechny naše zákazníky,“ uvedl předseda představenstva ČD – Telematiky Jan Hobza. „ČD – Telematiku nyní čeká úplně nová etapa,“ dodal.

ČD – Telematika je poskytovatelem služeb v drážních technologiích pro zabezpečení a komunikaci, působí i jako dodavatel velkoobchodních telekomunikačních služeb. Provozuje vlastní optickou síť napříč Českou republikou, která je součástí kritické infrastruktury státu. Nabízí i služby ve správě, údržbě a výstavbě optických infrastruktur. Portfolio svých činností doplňuje oblastí kybernetické bezpečnosti. Na trhu působí od roku 1994.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář