Úterý, 5 srpna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 6

Benzin v Česku po třech týdnech zlevňování zdražil, cena nafty stagnovala

Od
Karolína Vágnerová
-

Benzin v Česku po třech týdnech zlevňování v uplynulém týdnu zdražil a cena nafty stagnovala. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stoupla v průměru o 13 haléřů na 34,23 koruny za litr. Nafta zůstala beze změny na ceně 33,35 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Navzdory nynějšímu zdražení je benzin stále o 4,14 koruny na litru levnější než ve stejnou dobu loni. Nafta je teď o 3,62 koruny levnější než loni. V příštím týdnu analytici očekávají stagnaci cen paliv.

Koncem června pohonné hmoty během dvou týdnů zdražily zhruba o korunu vlivem růstu cen ropy kvůli vojenskému konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Ceny se tak tehdy dostaly na nejvyšší úroveň za zhruba dva měsíce. Od začátku července ale benzin zase postupně zlevňoval a cena nafty kolísala.

V příštím týdnu budou ceny pohonných hmot podle analytiků nejspíš stagnovat. Podle analytika Purple Trading tomuto scénáři nahrávají stabilní ceny ropy na trhu. V následujících dnech proto výraznější změny neočekává. „S koncem léta bychom se však mohli opět dočkat pádu cen pohonných hmot díky konci hlavní cestovní sezóny. Ceny ropy by také mohly klesnout ještě níže a snížit by se pak mohly také marže čerpacích stanic,“ podotkl Lajsek. Stabilní ceny pohonných hmot vzhledem k současné situaci na trhu předpokládá také šéf Malcom FInance Jaroslav Ton. „Zda tento trend vydrží, bude záviset především na vývoji na globálním trhu s ropou,“ dodal.

Ceny paliv v Česku tak stále patří v Evropě k těm levnějším. „Nafta je podle nejnovějších dat Evropské komise v Česku třetí nejlevnější v EU. Levněji ji natankují už jen řidiči v Bulharsku a na Maltě. Nejvyšší ceny nafty evidují naopak v Dánsku, Irsku a Holandsku,“ popsal analytik XTB Jiří Tyleček.

ČR podle něj zůstává mezi levnými zeměmi i u benzinu, v posledních týdnech se však jeho pozice mírně zhoršuje. „Ještě v závěru června byl český benzin pátý nejlevnější. Nyní mu patří až osmá příčka. Mezi levnější země se dostalo dokonce skandinávské Švédsko, které je spojeno spíše s vyššími cenami pohonných hmot. Na opačném konci žebříčku jsou Dánsko, Nizozemsko a Finsko. Mezi našimi sousedy tankují nejlevněji Poláci, kde jsou ceny benzinu i nafty srovnatelné s Českem,“ dodal Tyleček.

Nejlevnější paliva natankují v současnosti řidiči v Jihočeském kraji, kde litr benzinu stojí v průměru 33,63 koruny a litr nafty 32,87 koruny. Naopak nejdražší pohonné hmoty mají nadále čerpací stanice v Praze, litr benzinu za 35,27 koruny a litr nafty za 34,86 koruny. V žádném jiném regionu není cena benzinu nad 35 korunami za litr a cena nafty nad 34 korunami. I ve srovnání s druhým nejdražším regionem – Olomouckým krajem – má Praha ceny paliv výrazně vyšší. Benzin je v Praze skoro o 70 haléřů dražší než v Olomouckém kraji, a nafta dokonce o více než korunu dražší.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 23. červenci 2025 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta
ČR 34,23 33,35
Praha 35,27 34,86
Středočeský 34,19 33,46
Jihočeský 33,63 32,87
Plzeňský 34,29 33,52
Karlovarský 34,09 32,95
Ústecký 33,65 33,04
Liberecký 34,19 33,13
Královéhradecký 33,94 33,07
Pardubický 34,20 33,16
Vysočina 34,43 33,42
Jihomoravský 34,46 33,42
Olomoucký 34,59 33,73
Zlínský 34,00 33,10
Moravskoslezský 34,24 33,16

Zdroj: ČTK

 

Nová malá elektrická Dacia dorazí příští léto

Od
Karolína Vágnerová
-

Již za rok bude Dacia nabízet nový malý elektromobil s cenovkou nepřekračující 450 tisíc korun. Nástupce Springu bude technicky vycházet z rovněž připravovaného elektrického Renaultu Twingo. Díky tomu se podařilo zkrátit vývojový proces na pouhých šestnáct měsíců. To je dokonce kratší doba, než za jakou zvládají v současné době připravit nové modely čínské automobilky.

Dacia tak reaguje na výzvy z mateřského koncernu Renault, který požaduje, aby i ona přispěla k úsilí o snižování emisí CO2. Proto také brzy začne prodávat městský hatchback Sandero s hybridním pohonem.

Nová nejmenší Dacia bude mít pět dveří a místo pro čtyři cestující. Vyrábět se bude, na rozdíl od současného typu Spring, v Evropě. To, aby se vyhnula riziku cel uvalovaných na čínské elektrické automobily.

Viceprezident značky Dacia pro prodej a marketing Frank Marotte v rozhovoru pro britský magazín Auto Express uvedl, že vůz i přes nízkou cenovku bude mít typické znaky vozů Dacia. Tedy především velmi dobrý poměr hodnoty a ceny.

Technické parametry zatím známy nejsou. Lze však předpokládat, že dojezd na jedno nabití bude lepší než v případě Springu, který je 225 kilometrů.

Zdroj: ČTK

Výroba aut v pololetí klesla o 3,5 procenta na 747.428 vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Výroba osobních aut v tuzemských automobilkách prvním pololetí meziročně klesla o 3,5 procenta na 747.428 vozů. V samotném červnu ale již produkce vzrostla o 11,4 procenta na 136.268 vozů. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Výroba elektrických vozidel se zvýšila o 137 procent na 146.783 aut a jejich podíl na tuzemské produkci automobilů stoupl na 19,6 procenta. Celkem bylo vyrobeno 113.931 elektromobilů a 32.852 plug-in hybridních vozidel.

„Dosažení hranice tři čtvrtě milionu vyrobených motorových vozidel a výrazný červnový nárůst výroby v segmentu osobních vozidel potvrzují návrat k hodnotám, které nás opravňují k optimistickému pohledu na druhou polovinu roku,“ uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Martin Jahn.

Největší tuzemská automobilka Škoda Auto vyrobila v lednu až červnu ve svých tuzemských závodech 480.771 osobních automobilů, což je meziročně o 1,5 procenta více. Elektrických vozů vyrobila 108.116, tedy o 229,5 procenta více. Z toho bylo 93.416 vozidel bateriových a 14.700 plug-in hybridních. Denně z výrobních linek podle Jahna sjíždí v průměru více než 430 vozů Elroq, 320 vozů Enyaq nebo 105 plug-in hybridních SUV Kodiaq.

Nošovický závod Hyundai Motor Manufacturing zaznamenal pokles výroby o 14,6 procenta na 150.240 vozidel. Z celkového počtu mělo 20.515 aut čistě elektrický a 18.152 plug-in hybridní pohon. Celkově tak elektrické vozy tvořily 25,7 procenta produkce značky.

Také v kolínské Toyotě zaznamenali meziročně nižší produkční hodnoty. V prvních šesti měsících bylo v závodě vyrobeno celkem 116.417 automobilů, tedy o 6,7 procenta méně než v lednu až červnu 2024. Více než polovinu produkce představovaly hybridní vozy Yaris HEV.

Výroba autobusů se zvýšila o 21,8 procenta na 2759 vozidel. Ve vysokomýtském Iveco CR bylo vyrobeno 2616 autobusů a dalších 29 vozidel Iveco dodalo k dokončení do sesterského závodu Foggia v Itálii. Celkově šlo o nárůst o víc než 27 procent. SOR Libchavy v první polovině tohoto roku vyrobil 130 autobusů, tedy o 31,6 procenta méně než loni,

Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila v prvním pololetí 550 vozidel, tedy o 271 kusů méně než ve stejném období loňského roku.

Motocyklový výrobce Jawa v prvních šesti měsících roku vyrobil 351 strojů, tedy o 311 méně než v minulém roce. Na export šlo 192 motocyklů.

Zdroj: ČTK

Pět otázek, které musí podle právního experta ATA přepravci sledovat

Od
Karolína Vágnerová
-

V nejnovějším díle pořadu Frictionless Supply Chain diskutují odborníci na nákladní dopravu o největších změnách, které mají dopad na dopravce a odesílatele.

Právní prostředí kolem přepravy zboží se mění a týmy dodavatelského řetězce musí držet krok. V posledním díle podcastu Frictionless Supply Chain se moderátorka Rosemary Coatesová sešla s Pamelou Bracherovou, zástupkyní generálního právníka Americké asociace nákladní dopravy, aby si popovídali o právu v oblasti nákladní dopravy, odpovědnosti a rizicích, která by měli vedoucí pracovníci dodavatelského řetězce sledovat.

Bracherová se věnovala všem tématům, od právních rozdílů mezi makléři a dopravci až po nároky na náhradu škody na nákladu podle Carmackova dodatku a vzestupu technologie palubních kamer při obraně proti nehodám. Podělila se také o to, jak mohou odesílatelé snížit právní riziko, proč je důležitá reforma deliktního práva a co potřebují mladí profesionálové, aby dnes uspěli v logistice. Zde je pět klíčových poznatků z této epizody.

1. Odesílatelé musí znát svá právní rizika
Mnoho odesílatelů si neuvědomuje, jak snadno se mohou nechat zatáhnout do nákladných soudních sporů, když dojde k nehodě nákladní dopravy – zejména pokud jsou do ní zapojeni zprostředkovatelé. Bracher varuje před rostoucím trendem: žalobami, které se zaměřují nejen na dopravce, ale také na zprostředkovatele.

„Ve federálních soudních obvodech nyní panuje určitý rozkol ohledně toho, zda lze zprostředkovatele činit odpovědnými,“ vysvětluje. „Mohlo by se to dostat až k Nejvyššímu soudu USA.“

2. Makléři vs. dopravci s aktivy: Vyznejte se v rozdílech
Ne všichni dopravci jsou si rovni. Dopravci na bázi aktiv vlastní a provozují svá nákladní vozidla. Zprostředkovatelé nikoliv – zajišťují přepravu nákladu pro cizí dopravce, často bez přísného dohledu.

„Představte si to jako Match.com,“ řekl Bracher. „Spojují odesílatele a dopravce, ale sami náklad nepřepravují.“

3. Přístrojové kamery mění pravidla bezpečnosti
Odvětví nákladní dopravy využívá technologie – zejména palubní kamery s vnějším obrazem – ke snížení počtu sporných nehod a zlepšení výcviku řidičů.

„Tento vesmír sporné odpovědnosti je stále menší,“ řekl Bracher. „Nyní můžete prostě natočit pásku.“

4. Carmackův dodatek stanoví přísná pravidla pro nároky z nákladu
Podle federálního práva jsou automobiloví dopravci obecně odpovědní za ztracený nebo poškozený náklad, pokud se nejedná o „zásah vyšší moci“. Bracher však vidí nesrovnalost:

„Devět měsíců na podání reklamace zní jako dlouhá doba, ale skutečným problémem je často vnitřní dezorganizace. Pracovníci v terénu ne vždy mluví s týmem pro řešení pojistných událostí.“

5. Nákladní doprava potřebuje více žen – a více samostatných podnikatelek
Pouze 12,6 % pracovníků v nákladní dopravě tvoří ženy a většina z nich pracuje na pozicích v zázemí. Bracher vidí příležitost:

„Nevyhýbejte se bočním přesunům – přihlaste se na projekty. Vytvořte si síť kontaktů. A nikdy se nepřestávejte učit.“

Chcete slyšet více? Bracher se v celé epizodě ponoří hlouběji do právních trendů, reálných příkladů a kariérních rad. Poslechněte si podcast na SCMR.

Zdroj: Supply Chain

BYD přiveze do Evropy i značku konkurující třeba Bentley

Od
Karolína Vágnerová
-

Čínský automobilový koncern pokračuje ve své expanzi na evropský trh. Viceprezidentka společnosti BYD Stella Li uvedla v rozhovoru pro britská média, že již příští rok začnou být na našem kontinentu k dostání produkty značky Denza. Ta v hierarchii automobilky BYD hraje roli prémiové odnože konkurující například Audi.

Ovšem ještě výše (z hlediska ceny, zaměření na zákazníky i velikosti jednotlivých modelů) bude stát značka Yangwang. Ta existuje v Číně teprve dva roky a zatím stihla na trh uvést jak obří elektrické SUV U8 s výkonem 1000 koňských sil a schopností plavat na vodní hladině, tak elektrický supersportovní kupé U9. V přípravě je pak U9, což čtyřmotorový čtyřdveřový sedan. Jeho výkon má činit 1250 koní a bude dosahovat zrychlení z nuly na sto kilometrů v hodině za méně než tři sekundy. Všechny tyto vozy budou podle Stelly Li připravené také v evropské specifikaci a měly by konkurovat stávajícím produktům takových značek, jako jsou Porsche, Bentley či dokonce Ferrari.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků, státní příjmy vzrostou o půl miliardy

Od
Karolína Vágnerová
-

Sazby mýtných poplatků pro nákladní auta vzrostou od začátku příštího roku o 1,5 procenta. Stát tak získá z výběru mýta 210 milionů korun navíc. Dalších 280 milionů navíc by měli dopravci zaplatit za zvýšení emisní složky mýta na zpoplatněných silnicích první třídy. Schválila to vláda, řekl na tiskové konferenci ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Cílem je zvýšení výnosů z výběru mýtného, které jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury. Tyto finanční prostředky pak bude možné využít typicky na výstavbu, opravy, údržbu nebo správu dálnic nebo silnic,“ uvedlo ministerstvo dopravy ve schváleném materiálu pro vládu.

Zvýšení mýtných sazeb se týká nákladních automobilů, vozidel pro přepravu lidí, tedy zejména autobusů, se zvýšení naopak nedotkne.

Schválené nařízení zároveň zvyšuje pro nákladní auta a autobusy o 55 až 87 procent emisní sazby za použití silnic první třídy. Dorovná se tak tato část sazeb mýtného s výší stanovenou u dálnic, pro současný rozdílný přístup totiž není podle resortu rozumný důvod. „Cílem je motivovat dopravce a provozovatele vozidel k užívání zpoplatněných pozemních komunikací vozidly s nižšími emisemi CO2, a to v souladu s unijně konformními principy znečišťovatel platí,“ doplnilo ministerstvo.

Stát podle Kupky peníze ze zvýšených poplatků bude obratem investovat do údržby a dalšího rozvoje dálniční a silniční infrastruktury.

Příjem z výběru mýta využívá Státní fond dopravní infrastruktury k financování dopravních staveb. Loni stát na mýtném vybral prostřednictvím společnosti CzechToll 17,161 miliardy korun, meziročně o 15 procent víc.

Zdroj: ČTK

Železniční most u pražského smíchovského nádraží má novou konstrukci

Od
Karolína Vágnerová
-

Železniční most u pražského smíchovského nádraží má novou ocelovou konstrukci, kterou nechala Správa železnic (SŽ) osadit v úterý v noci. ČTK to sdělil mluvčí SŽ Pavel Tesař. Stavbaři zatím vyměnili jednu kolej mostu, druhá polovina bude ještě následovat. Na té namísto jedné vzniknou dvě koleje, takže most bude tříkolejný.

Práce na osazení nové mostní konstrukce přes Nádražní ulici začaly v úterý kolem 21:00. Stavbaři ji uložili kolem půlnoci, tedy dříve, než se čekalo. „Odstranění staré konstrukce mostu jsme provedli letos v únoru,“ dodal mluvčí. Původně SŽ očekávala, že práce potrvají do ranních hodin.

Ocelovou konstrukci, která váží zhruba 310 tun, nechala státní organizace přepravit na Smíchov v noci na pondělí z Horních Počernic, což s sebou neslo dopravní komplikace. Kvůli pracím je uzavřena pro auta a tramvaje část Nádražní ulice v úseku mezi ulicemi U Železničního mostu a Kotevní, a to až do neděle.

Výměna mostní konstrukce je součástí rekonstrukce smíchovského nádraží. Zahrnuje také stavbu podchodů, lávky přes kolejiště a nástupiště. V plánu má SŽ také rekonstrukci nádražních budov a stavbu nového křídla. Praha také plánuje na nádraží vybudovat dopravní terminál s P+R parkovacím domem, kam přesune autobusy z lokality Na Knížecí.

Zdroj: ČTK

Počet dobíjecích stanic v Česku setrvale roste. Nabíječkami „protéká“ rekordní objem energie

Od
Karolína Vágnerová
-

Největší provozovatelé dobíjecích stanic hlásí výrazný růst objemu odběrů elektrické energie. Není divu, když počet nově registrovaných elektromobilů byl v prvním pololetí letošního roku meziročně o dvě třetiny vyšší a celkově se počet BEV přiblížil k 50 tisícům. Dobíjecích stanic je v Česku už přes 3000, takže se jejich počet za poslední 3 roky více než zdvojnásobil.

Největší provozovatel dobíjecích stanic, společnost ČEZ, už letos zprovoznila 74 nových nabíječek. V síti jich momentálně má 916 a do konce roku dosáhne 1000 stojanů. Pražská energetika (PRE), která provozuje druhou největší dobíjecí síť v Česku PRE POINT, v letošním druhém čtvrtletí zprovoznila 33 a za celé první pololetí už 67 nových veřejných dobíjecích stanic. Celkově tak provozuje 868 nabíječek.

Dvojnásobný počet nabíječek

Počet všech veřejných dobíjecích stanic v Česku letos již překonal hranici 3000 a aktuálně činí 3182. Celkově nabízejí 5 603 dobíjecích bodů k dobíjení elektromobilů nebo plug-in hybridů. Vyplývá to z aktuálních dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) platných k 30. 6. 2025. To je více než dvojnásobek oproti pololetí roku 2022, kdy nabíječek nebylo ještě ani 1500.

Dobít baterii elektromobilu nebo plug-in hybridu je tak již možné na více místech, než natankovat benzín nebo naftu. Tzv. „standardních“ veřejných čerpacích stanic s výdejem primárně naturalu a nafty je totiž dle evidence MPO méně než 3000. Takové srovnání samozřejmě pokulhává, protože nabíječky disponují zpravidla pouze jedním nebo dvěma dobíjecími body a dobití baterie je časově náročnější než doplnění nádrže konvenčním palivem.

50000 elektromobilů a rekordní dobíjení

Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) bylo letos od ledna do konce června na českém trhu registrováno 122 639 nových osobních vozidel, z nich 6 910 bylo bateriových elektrických (BEV). Bateriové elektromobily byly s podílem 5,6 % třetí nejoblíbenější zákaznickou volbou po konvenčních vozech na benzín a naftu. „Jen za první pololetí bylo registrováno téměř sedm tisíc elektromobilů, což představuje meziroční nárůst o 66 %. Celkový počet provozovaných osobních bateriových vozidel se tak významně přiblížil hranici 50 tisíc,“ přibližuje Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu.

Ruku v ruce s tímto trendem logicky roste zájem o nabíjení. Třeba ČEZ letos na svých nabíječkách eviduje 76% meziroční růst objemu odběrů elektrické energie a více než 50% skok v počtu dobíjení. Na stanicích PRE rostly v prvním pololetí odběry meziročně o 52,5 %, počet dobíjecích transakcí narostl více než o třetinu.

Elektromobily ve firmách

V kategorii nových osobních automobilů (M1) jsou asi tři čtvrtiny vozidel registrovány firmami, letos v prvním pololetí činí podíl firemních vozidel na celkových registracích dle Svazu dovozců automobilů 73,5 %. Nové elektromobily si ale pořizují firmy o něco častěji, dle CDV je téměř 77 % nových BEV letos registrováno firmou nebo jinou organizací.

 

Elektromobilita přitom už není jen doménou velkých firem. „Stále více menších podnikatelů nebo živnostníků v různé míře sází na elektromobilitu a hledá proto jednoduché a efektivní řešení pro pravidelné dobíjení,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet i Energokaret se 70% pokrytím veřejných nabíječek v Česku (PRE, ČEZ, E.ON a další) i více než 100 tisíc dobíjecích bodů po celé Evropě. „Energokaret poskytujeme o třetinu více než před rokem a jen za letošních prvních 6 měsíců jejich počet narostl ve srovnání s koncem loňského roku o 20 %. A zatímco loni ‚proteklo‘ přes naše Energokarty více než jedna gigawatthodina elektrické energie, v tomto roce to bude současným tempem růstu dobíjení minimálně o 30 % více,“ dodává Damir Duraković.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Pro opravu 2 mostů v Domašově připravujeme mostní provizoria

Od
Karolína Vágnerová
-

Hned dva mosty za sebou opravíme na trase od Šumperka do Jeseníku. V místech loňských povodní dojde k dvojité demolici a výstavbě mostních objektů silnice I/44, konkrétně se o nové přemostění postaráme nad řekou Bělou a Keprnickým potokem v Domašově.

Aktuálně probíhají přípravné práce (například kácení dřevin, odkopy a úprava terénu) před dodáním a osazením dvou kusů mostních provizorií, kudy od první poloviny srpna povede kyvadlový obousměrný provoz řízený semafory. Po odklonu vozidel na provizorní konstrukce začnou demoliční práce vyhodnocené jako nejvhodnější řešení podložených nedostatků mostů (zatékání, trhliny, koroze a degradace původních materiálů).

Odstranění a stavba nových mostů potrvá do listopadu (pokud se dramaticky nezhorší počasí podhorské oblasti) a celá akce vyjde přibližně na 25,3 milionu Kč. Dodavatelem se prostřednictvím veřejné soutěže stala firma Strabag.

Zdroj: ŘSD

Výběr elektronického mýta v pololetí stoupl o 12 procent na 9,525 miliardy Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Silniční dopravci v prvním pololetí zaplatili na elektronickém mýtném 9,525 miliardy korun, což je meziroční nárůst téměř o 12 procent. Výběr mýtného v červnu vzrostl o 11 procent na 1,623 miliardy Kč. ČTK to sdělil mluvčí správce mýtného systému, společnosti CzechToll, Miroslav Beneš.

Celkem 89 procent z vybraných mýtných poplatků připadá na dálniční síť, zbylých 11 procent je ze zpoplatněných úseků silnic I. třídy. Podíl 54 procent z vybraného mýtného v prvním pololetí měli zahraniční dopravci.

Společnost CzechToll zpracovala v červnu téměř 102 milionů mýtných transakcí, meziročně o čtyři procenta více. „S ohledem na geografickou polohu je Česká republika významnou tranzitní cestou a je pro nás klíčové rychle adaptovat elektronický mýtný systém na rozvíjející se dopravní infrastruktuře. Poslední změny ve zpoplatněné síti jsme úspěšně nasadili k 1. červnu,“ dodal ředitel CzechTollu Petr Chvátal.

Ke konci června bylo v systému elektronického mýtného registrováno 907.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 723.000 aut mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozům vydal CzechToll dopravcům 666.000 palubních jednotek.

Výnosy z výběru mýtného jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury a pomáhají financovat dopravní stavby v České republice.

Zdroj: ČTK

1...567...1 100Strana 6 z 1 100

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253