Domů Blog Strana 6

Uzavírka Vítězné ulice v Liberci kvůli rekonstrukci za 71 milionů začne za týden

 Uzavírka frekventované Vítězné ulice mezi kasárnami a křižovatkou u muzea a galérií v Liberci začne příští týden ve středu. Tento úsek čeká rekonstrukce za 71 milionů korun. Práce potrvají do konce letošního roku. Novinářům to řekl primátor Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj).

Jde o poslední etapu opravy této ulice, která podle původních záměrů města měla být už několik let kompletně hotová. Její obnovu zahájila radnice v roce 2017, dokončený je ale zatím jen úsek od křižovatky s Husovou ulicí dolů ke křižovatce s Masarykovou ulicí. Na opačné straně ve stoupání ke Štefánikovu náměstí jsou zatím dokončené opravy inženýrských sítí včetně vodovodu a kanalizace a silnice má jen provizorní povrch. Nyní bude dělat vybraná stavební firma finální úpravu tohoto úseku včetně přilehlé Durychovy ulice.

Podle primátora obě ulice dostanou nový asfalt na 2500 metrech čtverečních, obrubníky na 1800 metrech a kamennou dlažbu na 4100 metrech. Zachované zůstane i parkování. „Celkem tam bude 36 legálních parkovacích míst,“ řekl primátor. Podle něj navíc přibudou speciální jízdní pruhy pro cyklisty a vysazeno bude 62 stromů, 3400 cibulovin a 1600 trvalek. Opravy se dočká na 700 metrech čtverečních i přilehlý park, který je u bývalého výstaviště poblíž Masákova pavilonu označovaném i jako Bytex. „Tam se provede komplexní revitalizace. Vybourají se dvě schodiště, která jsou dožilá, a postaví se dvě nová. Pak tam ještě přibudou pobytové dřevěné schody, aby se park dal co nejvíc využívat,“ uvedl Zámečník. Podle něj opraví i historický litinový plot a v parku vysází 12.000 cibulovin, 2400 trvalek a 243 keřů.

Chystaná oprava by měla navíc vyřešit problém se zatékáním vody do Oblastní galerie, která je v ďolíku křižovatky ulic Masarykova a Vítězná. Voda památkově chráněnou budovu ohrožuje při vydatných srážkách, kdy na křižovatku známou i pod názvem Zlatý kříž stéká voda z přilehlých kopců. Kanalizace ji není schopna za současného stavu pojmout a na křižovatce se tvoří laguna hluboká i několik desítek centimetrů.

Tato frekventovaná křižovatka ale zůstane podle primátora nadále bez semaforů, přestože o jejich zavedení vedení města uvažovalo, aby zlepšilo průjezdnost tohoto místa. „Pro semafory tam bude udělaná příprava pro budoucnost, to znamená budou tam průchodky, kdyby nějaké další vedení někdy usoudilo, že by tam měly být semafory. Nicméně ty naše mikro simulace říkaly, že semafory ještě víc zkomplikují ten provoz,“ dodal Zámečník.

Zdroj: ČTK

Japonská automobilka Toyota vybuduje v Česku svoji první evropskou linku na výrobu bateriových elektromobilů

Japonská automobilka Toyota vybuduje v Česku svoji první evropskou linku na výrobu bateriových elektromobilů. Za 680 milionů eur (16,65 miliardy Kč) vznikne v kolínské továrně Toyoty, zhruba desetinu na investici přispěje stát. K asi 3200 pracovníkům v Kolíně tak přibude 245 nových pracovních míst. Půjde o jednu z největších investic v Česku, podle analytiků a expertů vládní podpora elektromobility pomůže konkurenceschopnosti průmyslu. Rozšíření výroby v Kolíně vítá vedení města i Středočeského kraje, stavební práce už začaly.

Česko uspělo v konkurenci dalších zemí, které o investici rovněž usilovaly, řekl dnes při představení investice premiér Petr Fiala (ODS). Stát přispěje až 64 milionů eur (1,57 miliardy Kč), investiční pobídka bude směřovat do speciálního závodu na montáž baterií. Ekonomický přínos projektu pro stát má být kolem šesti miliard korun, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček. Investice podle Fialy představuje důležitý krok směrem k vyšší technologické úrovni a udržení výroby aut v Česku. „Automobilový průmysl tvoří přibližně deset procent našeho HDP, a pokud si ho chceme udržet, musíme jej systematicky modernizovat,“ doplnil premiér.

Kolik elektrických aut bude nová linka v Kolíně produkovat, případně jaké modely, zatím není podle automobilky jasné. Záležet bude na vývoji automobilového trhu a poptávky, uvedla. V současnosti Toyota v Kolíně vyrábí kolem 220.000 aut ročně, aktuálně modelů Yaris a Aygo X. Od letošního listopadu bude model Aygo X vyrábět pouze ve variantě s hybridním pohonem.

Automobilka u Kolína funguje víc než 20 let, vznikla jako společný podnik Toyoty a francouzského koncernu PSA Peugeot Citroën. Toyota, která je posledních několik let největší automobilkou světa, český podnik zcela ovládá od roku 2021.

Kolínský závod TMMCZ se po výstavbě rozšíří o více než 21.000 metrů čtverečních na 172.202 metrů čtverečních. Výroba na nové lince bude zahrnovat vozy včetně montáže baterií, součástí investice je také nová lakovna a svařovna. Stavební práce na potřebných objektech v kolínské automobilce začaly v červnu, řekl na dotaz ČTK mluvčí automobilky Tomáš Paroubek. Kdy bude linka hotová a v provozu, nyní firma nechtěla komentovat.

Rozšíření výroby znamená jistotu, že automobilka, která je největším zaměstnavatelem v Kolíně, bude fungovat mnoho dalších let, řekl ČTK starosta města Michael Kašpar (Změna pro Kolín). Nárůst o 245 pracovních míst v automobilce podle něj nebude pro infrastrukturu města s 33.000 obyvateli problém. Za obrovský úspěch pro Středočeský kraj i celé Česko považuje investici hejtmanka Petra Pecková (STAN).

O investici Toyoty v Česku se podle generálního ředitele agentury CzechInvest Jana Michala jednalo zhruba rok. Státní podporu nebude muset schvalovat Evropská komise, protože nepřesahuje povolený limit. Projekt by se měl podle Michala zařadit mezi pět největších zahraničních investic v ČR. Doposud největší investice přišla od korejské automobilky Hyundai, která do závodu v Nošovicích na Frýdecko-Místecku investovala zhruba 1,1 miliardy eur. Loni oznámil rekordní investici americký výrobce polovodičů onsemi, do rozšíření závodu v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku plánuje vložit dvě miliardy dolarů (zhruba 42 miliard Kč).

Projekt firmy onsemi však zatím podle ministerstva průmyslu a obchodu stále čeká na notifikaci Evropské komise, která je nutná kvůli připravované veřejné podpoře od státu. Její výši zatím stát nespecifikoval. Ministr Vlček letos v dubnu odhadoval, že by EK mohla o notifikaci rozhodnout do června, dosud se tak ale podle ministerstva nestalo.

Investiční pobídka vlády pro rozšíření závodu Toyoty v Kolíně je podle ekonomů správný krok, který pomůže udržet konkurenceschopnost českého průmyslu při přechodu k elektromobilitě. „Jde o perspektivní produkt, který na sebe bude natahovat dodavatelské kapacity. A navíc je to jasný signál, že Česko patří už jasně na mapu budoucí automobilové Evropy,“ uvedl automobilový expert poradenské společnosti EY Petr Knap.

Investice v Kolíně bude znamenat nové zakázky pro desítky firem v Česku, uvedl výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Od tuzemských dodavatelů podle něj nyní pochází 65 procent dílů pro modely, které Toyota v Česku vyrábí. Ekonomové také upozornili, že už nyní je z tuzemska 13 procent v Evropě prodaných aut. Z elektromobilů se v Česku vyrábějí Škoda Enyaq a Elroq a Hyundai Kona Electric.

Japonsko je druhým největším investorem v Česku. Podle statistik České národní banky (ČNB) dosáhla k roku 2023 celková výše japonských investic v ČR hodnoty dvou miliard dolarů. Obchodní bilanci má ČR s Japonskem dlouhodobě pasivní. Loni měl vývoz z Česka do Japonska hodnotu 17,9 miliardy korun, dovoz byl za 82,1 miliardy Kč, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). V Česku působí téměř tři stovky japonských firem, nejčastěji v automobilovém průmyslu. Třeba japonská korporace Panasonic nyní expanduje ve výrobě tepelných čerpadel ve svém závodě v Plzni. Liberecký výrobce klimatizací pro automobily Denso je největším závodem japonské skupiny v Evropě.

Zdroj: ČTK

Nový operační systém KUKA iiQKA.OS2 připravený na budoucí požadavky průmyslu

Nový systém iiQKA.OS2 je jednotný operační systém pro všechny roboty KUKA, pro všechny typy robotizovaných pracovišť a pro všechny současné i budoucí požadavky průmyslu.

 

Nový operační systém iiQKA.OS2 od firmy KUKA má plně integrovaný virtuální řídicí systém robotu (VRC – Virtual Robot Controller). Proto je snadno přizpůsobitelný libovolnému typu robotu KUKA, umožňuje pro všechny používat jednotné inženýrské nástroje a vytvářet technologické funkce na míru dané aplikaci. Díky připravenosti na využití umělé inteligence, souladu s novou normou ISO 10218:2025 pro požadavky na bezpečnost v robotice a své vysoké kybernetické odolnosti představuje operační systém iiQKA.OS2, založený na OS Linux, spolehlivý základ pro budoucnost digitální výroby. Vzhledem k webovému uživatelskému rozhraní a možnosti používat jak KUKA smartPAD, tak i jiné ruční ovládací zařízení (teach pendant), je možné označit ho za jeden z nejpřístupnějších a nejjednodušších systémů pro ovládání robotů na současném trhu.

 

Kombinace zkušeností a moderních technologií

Operační systém iiQKA.OS2 spojuje osvědčené jádro systému KUKA System Software (KSS) a moderní uživatelské rozhraní s novou koncepcí bezpečnosti strojů, zahrnující kromě jiného také požadavky na zabezpečení dat (kybernetickou bezpečnost), a splňuje tak klíčové požadavky kladené na řídicí systémy průmyslových robotů. Kombinace desetiletí zkušeností z vývoje s moderním technickým základem a nejnovějšími webovými technologiemi nabízí mnoho nových možností – jak z hlediska funkcí, tak uživatelského komfortu a optimalizace pracovních postupů.

 

Automatizace jednoduše – s pomocí iiQWorks

Efektivita automatizace výroby jde ruku v ruce s jednoduchostí jejího ovládání. Nové webové uživatelské rozhraní iiQKA.UI spolu s přizpůsobitelnými aplikačními moduly umožňují podnikům a výrobním závodům všech velikostí – od malých a středních firem až po velké výrobce – snadno integrovat jak virtuální, tak reálné řídicí systémy robotů.

Konfigurace a úpravy jsou rychlé, jednoduché a uživatel k nim nepotřebuje fyzický hardware. Ve spojení s pokročilým inženýrským balíkem iiQWorks umožňuje iiQKA.OS2 současnou simulaci několika robotů a jejich periferních zařízení. Díky tomu lze lépe dodržovat časový plán projektu, efektivněji využívat zdroje a rychleji uvádět robotizovaná pracoviště do provozu.

 

Řízení všech robotů s různou kinematikou z jednoho systému – i s vlastním ručním ovládacím zařízením

Ať už používáte roboty SCARA, delta nebo klasické šestiosé průmyslové roboty, s iiQKA.OS2 je všechny ovládáte jednotně prostřednictvím řídicích systémů KR C5-2 a KR C5 micro-2 (obr. 2).

Díky funkci „use your own device“ podporuje iiQKA.OS2 také ovládání s vlastním ručním ovládacím zařízením (teach pendant). Využít je možné také KUKA smartPlug, ovládací zařízení, které je možné připojit USB kabelem k běžnému tabletu. Díky tomu je možné prostřednictvím rozhraní iiQKA.UI intuitivně a rychle programovat a ovládat různé typy robotů.

 

Chytré funkce, virtuální testování, programování a připravenost na AI

Díky široké škále inženýrských funkcí, jako jsou simulace, off-line programování nebo testování ve virtuálním prostředí, dokáže iiQKA.OS2 odhalit chyby už v rané fázi projektování. Simulace je možné zahájit již před tím, než robot fyzicky dorazí a pracoviště je připraveno ke spuštění. Tím se výrazně snižují náklady spojené s chybami, které by se jinak odhalily až během fyzického spouštění do provozu.

Volitelná rozšiřující karta NVIDIA, dostupná pro KR C5-2 a KR C5 micro-2 s iiQKA.OS2, umožňuje integraci funkcí umělé inteligence pro aplikace se strojovým viděním.

Systém je navíc připraven na novou normu ISO 10218:2025 Robotics — Safety requirements, je kyberneticky odolný a certifikovaný podle řady norem IEC 62443 Industrial communication networks – Network and system security, a tím plně připraven na budoucí požadavky. S iiQKA.OS2 KUKA nabízí ucelené řešení pro digitální výrobu budoucnosti.

Zdroj: SYBA

DPP pokračuje v městském včelaření ve vozovně Vokovice

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) navazuje na loňský úspěch s vlastními včelstvy a medem z areálu vozovny Vokovice. I letos se podařilo vytočit kvalitní smíšený med, a to dvojnásobné množství oproti loňsku. Zatímco loni DPP stočil ze dvou včelstev 35 kg medu, letos se podařilo ze tří včelstev vytočit 70 kg lahodného medu. Med pochází převážně z nektaru nasbíraného v okolí vozovny Vokovice, tedy u okolních zahrádkářských osad v údolí Divoké Šárky, což mu dodává jedinečný charakter.

 

Včelstva na střeše administrativní budovy vozovny Vokovice, o která se ve svém volném čase starají zaměstnanci DPP – dlouholetí aktivní včelaři – jsou nyní již zakrmena a připravena na zimní klidové období. Probíhá vývoj tzv. zimní generace včel, která má dostatek sil přečkat chladné měsíce až do jara. Na podzim bude provedena fumigace proti varroáze, aby se minimalizovalo riziko napadení roztoči. Poté budou včely ponechány v klidu, aby mohly nerušeně odpočívat.

 

„Naše včelstva letos opět potvrdila, že i v městském prostředí lze dosáhnout skvělých výsledků. Věříme, že všechna naše včelstva zimu úspěšně zvládnou a na jaře se opět rozletí za snůškou. Med, který v příští sezóně vyprodukují, plánujeme opět využít v rámci reprezentačních aktivit DPP,“ říká Martin Skapa, vedoucí provozu vozovny Vokovice a hlavní včelař DPP.

 

„Těší mě, že právě Vokovice, kde jsem před dvaceti lety působil jako vedoucí za JPT, jsou dnes takto aktivní a inspirativní. Je skvělé vidět, že se v DPP daří nejen technickým inovacím, ale i péči o přírodu a okolí. Městské včelaření je krásným příkladem, jak lze i v technickém prostředí pečovat o přírodu a biodiverzitu,“ Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

DPP vnímá městské včelaření nejen jako ekologický projekt, ale také jako péči o biodiverzitu a aktivní přístup k ESG principům. Tento projekt je důkazem, že i v městském prostředí lze vytvářet podmínky pro život opylovačů, a zároveň přispívat k ekologické kultuře a komunitnímu rozvoji.

 

Kromě chuti je med také ceněn pro své zdravotní benefity – obsahuje antioxidanty, enzymy a přírodní látky, které podporují imunitu, zklidňují podrážděné hrdlo, pomáhají při trávení a mají antibakteriální účinky. Med z Vokovic tak není jen symbolem udržitelnosti, ale i přírodní cestou ke zdraví.

Zdroj: DPP

Vědci Fakulty stavební ČVUT vyvíjejí první ekodukt v ČR z ultra vysokohodnotného betonu (UHPC). Při experimentu únosnosti otestují jeho zmenšeninu v podobě předpjatého tenkostěnného oblouku o rozpětí 10 metrů

Při výstavbě liniových staveb, jakými jsou dálnice, či rychlostní silnice, dochází k rozdělení krajiny a posilování tzv. bariérového efektu. Ekodukty      spojují obě rozdělené části krajiny a vytváří tak migrační koridor pro faunu. Nový návrh ekoduktu vychází ze spolupráce Fakulty stavební ČVUT v Praze a firmy HOCHTIEF CZ. Poprvé v České republice se zde využívá technologie UHPC betonu pro tento typ konstrukce. Její hlavní výhodou jsou velká štíhlost, úspora materiálu až 50 % oproti konvenčním betonovým řešením, nízké nároky na údržbu, snadná výstavba i na již provozované komunikaci a odhadovaná životnost až 200 let. Materiál UHPC byl již úspěšně využit na mostovkách lávek, ekodukt však představuje aplikaci na zcela novém typu konstrukce. Proto je součástí vývoje nové konstrukce ekoduktu také experiment, při němž budou vědci z Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT v Praze a firmy HOCHTIEF CZ na funkčním zmenšeném vzorku ekoduktu zatěžováním ověřovat únosnost a charakter porušení, přičemž již během zhotovení vzorků prověřili možnosti technologie výroby. Zatěžování bude realizováno hydraulickým válcem umístěným na ocelovém rámu v laboratoři Experimentálního centra.

 

„Nový typ ekoduktu využívá lehkou obloukovou konstrukci z UHPC, který se kromě vysoké pevnosti vyznačuje předpokládanou vysokou životností, nízkou spotřebou materiálu a vynikající odolností proti vodě, kdy konstrukci není nutné dále celoplošně izolovat. U ekoduktu je třeba brát v úvahu, že bude během své životnosti zatížen nejen tíhou zeminy, ale také nahodilým zatížením, z nichž nejnepříznivější účinky vyvozují údržbová vozidla. Proto je nutné experimentálně zjistit jeho únosnost, a především možný charakter porušení hlavního oblouku,“ říká Ing. Šárka Pešková, Ph.D., která projekt za Fakultu stavební ČVUT vede.

 

Funkční zmenšený vzorek ekoduktu, na němž budou vědci Fakulty stavební ČVUT v Praze ověřovat únosnost, je tvořen obloukem s táhlem o rozpětí 10,32 m, o vzepětí 1,3 m, tloušťce skořepiny oblouku 50 mm, šířce žebra oblouku 70 mm a výšce žebra 220 mm. „Oblouk je velmi ekonomická konstrukce, u štíhlých oblouků je však třeba dále řešit stabilitu, lokální imperfekce a účinek předpětí na celkovou únosnost. Experiment ověřuje výstižnost 3D numerického modelu ve formě digitálního dvojčete,“ vysvětluje prof. Vít Šmilauer z Fakulty stavební ČVUT.

 

Vyvíjená konstrukce je pojata jako univerzální. Bude tak použitelná v různých podmínkách a svým způsobem funguje jako stavebnice, kterou lze využít pro široké spektrum místních podmínek v jednotlivých typech krajin, i v různosti požadavků na využití. „Navrhovaný typ konstrukce ekoduktu přitom nabízí možnost překlenutí celé dálnice bez nutnosti budování střední stojky, jeho rozpětí u čtyřpruhové dálnice vychází kolem 30 m a u šestipruhové do 40 m. Díky absenci střední stojky lze konstrukci snadno zbudovat na již provozované dálnici jen při malých omezeních provozu, například v průběhu částečné noční uzavírky,“ doplňuje Ing. Petr Vítek, Ph.D., hlavní řešitel grantu ze společnosti HOCHTIEF CZ.

 

Na projektu ekoduktu se podílejí i odborníci v oblasti ekologie a zoologie, kteří se zabývají jak problematikou vlastního umístění ekoduktu v návaznosti na migrační trasy a kontext krajiny, tak typem biotopu na něm. Ekodukt by měl navazovat na okolní krajinu a být tvořen atraktivními biotopy tak, aby ho migrující živočichové používali. Nový migrační koridor by měli využívat nejen tradičně uvažovaní velcí savci, ale i jiní obratlovci a hmyz. Součástí tohoto přístupu je i nový, vhodnější návrh vegetace za uplatnění řízené sukcese, a nové je také materiálové řešení protihlukových zábran. Ekodukt by tak měl jako celek lépe zapadnout do krajiny a odpovídat okolním biotopům.

 

Projekt CL01000102: „Optimalizace výstavby ekoduktů s využitím nového kompozitního řešení s aplikaci UHPC a běžných betonů, mineralizovaných příměsí a druhotných materiálů“ je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2030 z finančních prostředků EU v rámci Národního plánu obnovy (Nástroje pro oživení a odolnost / Recovery and Resilience Facility).

 

Garantem projektu je Ministerstvo dopravy ČR a projekt je dále podporován Ředitelstvím silnic a dálnic ČR.

Zdroj: ČTK

Nové řešení pro serializaci a ochranu značky

Společnost Atlantic Zeiser, člen skupiny Coesia a jeden z globálních lídrů v oblasti digitálního tisku obalů a personalizace, představí na veletrhu Labelexpo Europe 2025 (16.–19. září, Fira Gran Via, Barcelona) své nejnovější softwarové a tiskové inovace. Jedním z hlavních bodů bude premiéra softwaru CodeVault, který umožňuje bezpečnou tvorbu, tisk, ukládání a správu sériových kódů.

 

Řešení CodeVault usnadňuje centralizovanou a automatizovanou serializaci napříč výrobními a tiskovými závody, čímž posiluje ochranu značky, zajišťuje dohledatelnost a podporuje splnění regulatorních požadavků.

 

Přechod na 2D kódy a GS1 Sunrise 2027

Celý obalový průmysl se připravuje na změnu vyvolanou iniciativou GS1 Sunrise 2027, která urychlí přechod z lineárních čárových kódů na 2D kódy. Ty dokáží nést podstatně více informací, jako jsou čísla šarží, sériové kódy, výrobní data či datum spotřeby. Díky technologii late-stage printingu od Atlantic Zeiser je možné tyto údaje flexibilně vkládat přímo do 2D kódů i v pozdní fázi výroby, což přináší úspory, vyšší efektivitu a nové marketingové příležitosti.

 

Budoucnost bezpečného a efektivního balení

„S důrazem na inovace a přizpůsobivost přinášíme řešení, která podporují růst podnikání a zvyšují provozní efektivitu,“ říká Alvise Cavallari, produktový manažer Atlantic Zeiser. „Našim zákazníkům chceme pomoci s jistotou zvládnout změny v oboru a naplno využít potenciál balicích kódů.“ Návštěvníci veletrhu budou mít možnost seznámit se s integrovaným přístupem Atlantic Zeiser k bezpečné správě kódů a vysoce kvalitnímu tisku na vyžádání, který pomůže firmám připravit se na budoucnost balení a etiketování v rychle se měnícím trhu.

Zdroj: SYBA

Další modernizované zastávky pro Ostravu. DPO má letos už pět hotových a na více než deseti pracuje

Nové přístřešky, zábradlí a nové vybavení, jako třeba lavičky nebo odpadkové koše. Dopravní podnik Ostrava (DPO) pokračuje v modernizaci vybavení tramvajových zastávek. Nový kabát mají tentokrát zastávky Český dům, Kolonie Jeremenko, Důl Jeremenko, Martinov a Fakultní nemocnice, která prošla navíc také celkovou stavební rekonstrukcí.

V rámci aktuálního projektu modernizace 13 zastávek se pracuje dále na zastávkách Křižíkova, Mírové náměstí a Nová Ves vodárna (ul. 28. října, směr Poruba). Během dalšího projektu pak DPO také přestavuje zastávku Kunčičky kostel za účelem dosažení bezbariérového nástupu do tramvají a současně rekonstruuje i zastávku Náměstí Republiky.

„Cílem modernizací je jednotný vzhled podle unikátního městského standardu, který cestující dobře znají již z celé řady modernizovaných zastávek s novým typizovaným antracitově černým mobiliářem. Kromě projektu na modernizaci 13 zastávek, tedy investicí za téměř 27 milionů korun, pokračujeme i v postupném rekonstruování nástupišť dalších zastávek pro zvýšení bezpečnosti a komfortu,“ uvádí Daniel Morys, generální ředitel a předseda představenstva DPO.

V rámci letošního projektu modernizací 13 zastávek je plánována postupná proměna zastávek: Vítkovice, Mírové náměstí; Kino Luna; Zábřeh, OC; Rodinná; Český dům; Důl Jeremenko; Kolonie Jeremenko; Křižíkova; Nová Ves, vodárna; Hulvácká a dále zastávek (v jednom směru): Jubilejní kolonie (směr centrum); Nové Výškovice (směr centrum) a Martinov (nástupní). První fáze, zahrnující proměnu jedenácti tramvajových zastávek, je již od loňska hotová.

V Ostravě je přes 670 zastávek MHD. DPO spravuje pouze ty tramvajové, kterých je cca stovka. Autobusové a trolejbusové zastávky, jejichž nástupiště jsou součástí komunikací pro pěší, spravuje město Ostrava, resp. jednotlivé městské obvody.

Zdroj: DPO

Operní pěvkyně Soňa Červená na poštovní známce

Česká pošta uvádí ve středu 3. září do prodeje novou příležitostnou poštovní známku z cyklu Osobnosti, Soňa Červená.

Námětem známky je portrét operní pěvkyně Soni Červené a červená růže. Hereččin portrét je z období návratu z emigrace do Prahy po roce 1989. Růže připomíná celoživotní roli Carmen, kterou zpívala mimo jiné na všech předních světových operních scénách více než sto padesátkrát. Soňa Červená, dcera známého kabaretiéra Jiřího Červeného, zahájila pěveckou dráhu rolí Káči z Divotvorného hrnce v Osvobozeném divadle J. Voskovce a J. Wericha v Praze. Do prvního operního angažmá nastoupila v Brněnské opeře. Po emigraci z Berlína na Západ v roce 1958 prošla všemi slavnými operními domy Evropy i Ameriky, kde mimo jiné uváděla ve známost dílo Leoše Janáčka.

Autorkou známky je Eva Hašková. Hodnota ceniny je 31 korun a vychází v nákladu 200 tisíc kusů. K dostání bude na e-shopu České pošty a na vybraných pobočkách.

Zdroj: ČP

Bývalá námořní loď Třinec by se na poslední plavbu mohla vydat koncem roku 2026

Poslední československá námořní loď Třinec by se na svoji poslední plavbu z nizozemského Rotterdamu do polského Štětína mohla vydat na přelomu let 2026 a 2027. Z Polska by se pak do ČR mohly dostat jednotlivé části lodi. V Rotterdamu se na tom v červenci předběžně dohodli zástupci majitele lodi a České lodní společnosti. ČTK to řekl Martin Bednář z České lodní společnosti, která provozuje Námořní muzeum ve Veletově na Kolínsku.

Zhruba 40 procent lodi, část kapitánského můstku a větší část přídě, by měly skončit v uvedeném muzeu, které za projektem záchrany stojí. Záštitu nad projektem Třinec jede domů převzal ministr dopravy, řekl Bednář.

„Do Polska Třinec potáhnou tři obrovské remorkéry. V Polsku loď vyrobili, takže ji umí opravit a demontovat, po řekách by se části dostaly až sem. Loď bude potřebovat nějakou sanaci, na to už máme předjednané české firmy, které to umí a mají na to oprávnění,“ popsal první plány Bednář.

Náklady na sanaci a přesun lodi odhaduje na 10 až 20 milionů korun. V Nizozemí si nyní loď pronajímá přepravní společnost, která s ní aktivně pracuje v oblasti skladování a logistiky komodit. „Loď je po revizi trupu, který je po 50 letech v perfektním stavu, což zaujalo i stavitele ve Štětíně, nástavba je na tom trochu hůř, protože nebyla opečovávaná, ale interiér a další části jsou v pořádku,“ doplnil Bednář.

Flotila Československé námořní plavby byla ve své době druhou největší flotilou z vnitrozemských států na světě. Československá námořní plavba vlastnila 44 lodí, její historie skončila v roce 1998, kdy byly postupně zbývající lodě rozprodány. Loď Třinec dlouhá zhruba 199 metrů a široká 24,5 metru tehdy skončila v rukou nizozemské přepravní firmy. Po 23 letech aktivní plavby zakotvila v Rotterdamu, kde se stala pod jménem Marcor Bulk skladovacím plavidlem sypkých materiálů, což ji zachránilo před likvidací. Nizozemská firma však postavila nové překladiště na souši, loď už proto nemá využití a hrozí jí sešrotování.

Do projektu Třinec jede domů se zapojila řada partnerů, například Třinecké železárny nebo statutární město Třinec, které má zájem o kotvu. Získané předměty by město chtělo vystavit ve veřejném prostoru. O další části má zájem třeba Slovenské technické národní muzeum. „K návratu námořní lodi zpět do České republiky přispívá i ministerstvo dopravy, které bylo při jednáních zastoupeno ředitelem odboru vodní dopravy Evženem Vydrou, který je zároveň jeden z posledních námořníků, kteří na lodi Třinec kdysi jezdili,“ doplnil Bednář.

Námořní muzeum ve Veletově přibližuje od roku 2023 desítkami artefaktů historii plavby na mořích a oceánech od poloviny 17. století až po slavnou éru Československé námořní plavby. Část expozice je věnovaná významným osobnostem spojeným s námořní historií a lodím z meziválečné baťovské éry. K vidění jsou vlajky, uniformy, modely, části lodí, ekonomické výkazy, navigační pomůcky, set porcelánového nádobí, záchranné prostředky, čluny, neoprenové obleky nebo historické fotografie.

Zdroj: ČTK

S říjnovými volbami se v Praze 1 uskuteční místní referendum mj. o koloběžkách

Spolu se sněmovními volbami se 3. a 4. října v Praze 1 uskuteční místní referendum k zákazu či omezení sdílených elektrokoloběžek a dalším tématům týkajícím se turistického ruchu. Jeho vyhlášení na mimořádném zasedání schválili zastupitelé městské části. Proti byli opoziční zastupitelé, podle kterých je referendum zbytečné i vzhledem k tomu, že na magistrátu je připraven návrh celoplošného zákazu, který však v červnu na jednání městské rady nepodpořili zástupci Spolu a STAN.

Návrh na uspořádání místního referenda plénu předložili zastupitelé koalice z řad ODS, TOP 09, ANO a Rezidentů 1. Původně navržené otázky byly dvě. První se ptá voličů, zda si přejí zákaz provozu a parkování elektrických koloběžek na území Prahy 1. Druhá otázka je obdobná, ale hovoří jen o omezení.

Po více než čtyřhodinové diskuzi zastupitelé nakonec do návrhu na návrh klubů My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, Iniciativa občanů), Rezidentů 1 a místostarosty Davida Bodečka (nez., dříve Piráti) doplnili dalších pět otázek. Ta Bodečkova se lidí zeptá na to, zda si přejí, aby městská část zajistila alespoň dvě nonstop veřejné toalety.

Klub Rezidentů 1 doplnil dotaz, zda má Praha 1 usilovat o legislativní řešení, které by umožnilo zákaz prodeje alkoholu po 22:00 ve večerkách s cílem omezit noční pouliční popíjení. Druhý dotaz klubu se týká snah o přiměřenou regulaci nadměrného hluku z elektronicky zesilovaných produkcí ve venkovním prostoru, například na zahrádkách, lodích, barech či koncertech.

Opoziční klub My, co tady žijeme doplnil dotazy týkající se regulace krátkodobého ubytování v bytech určených k bydlení přes platformy typu Airbnb a legislativního řešení hluku z takzvaného alkoturismu a motorových vozidel.

Vypsání referenda kritizovali opoziční zastupitelé za Zelené či Prahu Sobě. Filip Lachman (Zelení) uvedl, že jde jen o předvolební tah a vypisovat referendum nemá smysl jen kvůli zjištění názoru obyvatel, který je navíc známý. „Je nezodpovědné vodit takhle občany za nos, že jim dáte do ruky nějakou moc, ale ta moc je vlastně veskrze žádná,“ řekl.

Dodal, že zbytečnost referenda umocňuje i fakt, že na magistrátu od června leží připravený celoměstský zákaz elektrokoloběžek, který vychází z doporučení ministerstev dopravy, vnitra a průmyslu a obchodu. Náměstku primátora pro dopravu Zdeňku Hřibovi (Piráti) se ho však zatím nepodařilo prosadit. Lachman uvedl, že zejména členové stran Spolu ve vedení městské části by spíše měli tlačit na své stranické kolegy ve vedení magistrátu, aby toto již připravené řešení podpořili. Navrhl v tom smyslu i protinávrh, který zastupitelé neodhlasovali.

Elektrokoloběžky volně stojící k zapůjčení v ulicích Prahy a dalších měst čelí v posledních letech kritice od místních obyvatel a samospráv. Kritikům se nelíbí zejména jejich špatné parkování a zanechávání na místech, kde překážejí, jízda po chodnících ohrožující chodce nebo absence plateb za využívání veřejného prostoru stojícími koloběžkami.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář