Domů Blog Strana 602

Soud potvrdil pokutu 180.000 korun od ÚOHS pro Řízení letového provozu

31.01.19. Jeneč, Řízení letového provozu, letectví, dispečink, letový provoz, centrála, řídící, letový sektor, deník

Krajský soud v Brně potvrdil svým rozhodnutím pokutu 180.000 korun, kterou v roce 2020 uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Řízení letového provozu (ŘLP) za chyby při zadávání několika veřejných zakázek. Vyplývá to z rozhodnutí soudu zveřejněného na jeho elektronické úřední desce.

Úřad se ve správním řízení zabýval čtyřmi zakázkami, které ŘLP zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění. ŘLP takto v roce 2017 zadalo vylepšení (upgrade) systému AisView 3 za pět milionů korun, úpravu chování systému TIS na základě uživatelských požadavků za 6,4 milionu korun, úpravu uživatelského rozhraní systému CMOS za 5,4 milionu korun a obnovu zobrazovací stěny za 9,6 milionu korun. Podle úřadu ale ani jedna ze zakázek nesplňovala zákonné podmínky pro takový postup.

ÚOHS nejprve ŘLP vyměřil pokutu 200.000 korun, na základě podaného rozkladu ale tehdejší předseda úřadu Petr Rafaj rozhodnutí zrušil a vrátil věc k opětovnému projednání. Ve svém druhém rozhodnutí úřad pokutu snížil na 180.000 a předseda v roce 2020 podaný rozklad zamítl. Řízení letového provozu tehdy muselo pokutu zaplatit.

Sankci se ŘLP bránilo podáním správní žaloby ke Krajskému soudu v Brně, ten ji ale nyní zamítl a rozhodnutí ÚOHS potvrdil. Společnost se tak může bránit ještě podáním kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu.

Zdroj : ČTK

Elektroauta letí! Jejich pronájem se zvýšil na čtyřnásobek!

Elektromobilita je na vzestupu, na což poukazuje i pronájem elektrických vozů, u kterého stoupá poptávka. I když se vypůjčí pouze stovky elektroaut za rok, jejich podíl loni stoupl o více než čtyřnásobek. Uvedla to platforma HoppyGo.

Ze všech rezervací elektroaut na platformě HoppyGo jich bylo loni prokazatelně 20 procent za účelem vyzkoušení před koupí vozu

Existují dvě skupiny lidí, kteří elektroauta umisťují na platformy pro sdílení aut. Jedné jde primárně o to optimalizovat náklady spojené s vlastnictvím či provozem vozu a zároveň se nemusí tolik bát o to, jak se využívá. Jejich motivace je tedy finančního charakteru. Průměrný měsíční výdělek se může přehoupnout přes 30.000 korun. Druhou skupinu pak tvoří lidé, pro které je elektromobilita jistá budoucnost a chtějí ji přiblížit širší veřejnosti. Dá se říct, že jsou to takoví obhájci zelené mobility,” řekl výkonný ředitel carsharingové služby HoppyGo Robin Švaříček.

Průměrný věk majitele elektroauta, který je ochoten poskytnout své auto k zápůjčce, je podle platformy 31 let a je nejčastěji z větších měst. Podobně z analýzy HoppyGo vycházejí i lidé, kteří si auta půjčují. Ty nejvíce zajímá reálná zkušenost s elektromobilem, často před nákupem elektrovozu. „Ze všech rezervací elektroaut na platformě HoppyGo jich bylo loni prokazatelně 20 procent za účelem vyzkoušení před koupí vozu,” podotkl Švaříček.

Při půjčení elektrovozu jsou návyky řidičů jiné než u pronájmu klasických aut. U elektromobilů je to podle Švaříčka například absence starostí s dochlazováním vozu po delší cestě či operativou s měněním oleje. „Majitelé elektroaut proto nemívají tak velký strach o to, jak moc budou lidé, kteří si jejich auta půjčují, šetrní,“ doplnil Švaříček. Naopak nejčastější obavy se pak týkají délky dojezdu elektromobilu, způsobu a délky nabíjení či bezpečnosti.

V Česku je podle veřejných zdrojů zaregistrováno přes 11.000 elektromobilů. Podle dat Svazu dovozců automobilů je v Česku celkem registrováno zhruba 8,6 milionu vozidel všech kategorií.

Zdroj : HappyGo

Na dálnici D35 mezi Mohelnicí a Olomoucí roste moderní odpočívka

Kamiony, autobusy, osobní auta ale i karavany najdou již brzy moderní zázemí na úseku dálnici D35 z Mohelnice do Olomouce. Původní nevzhlednou asfaltovou plochu zde díky investici ŘSD v těchto měsících nahrazuje moderní odpočívka s kompletním zázemím včetně toalet, sprch a prodejních automatů. Stavbu s bezpečnějším napojením na dálnici za 45,5 milionu korun dokončí Skanska do konce tohoto roku.

Odpočívadlo na dálnici D35 u Skrbeně naproti motorestu Křepelka na Olomoucku vzniklo spolu s dálnicí v osmdesátých letech. Až donedávna zde byla jen zpevněná plocha bez jakéhokoli zázemí, která byla jednou z posledních tohoto druhu na české dálniční síti. Nově zde Ředitelství silnic a dálnic buduje novou moderní a bezpečnější odpočívku, která bude mít vlastní zázemí, delší připojovací pruhy k dálnici a větší kapacitu.

„Podstatnou novinkou na odpočívce, ale i samotné D35, bude takzvaná korporátní toaleta, tedy multifunkční objekt včetně sprch a prodejních automatů. První je v provozu na české dálniční síti na dálnici D1, ale stále je toto řešení pro české řidiče známé spíše ze zahraničí, říká mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„Postavíme zde parkovací stání pro 20 nákladních automobilů, 4 autobusy, 29 osobních aut a 4 karavany. Momentálně probíhají zemní práce, na místě recyklujeme a znovu využijeme maximum zde vytěženého materiálu, vybudujeme i dva metry vysoký a 170 metrů dlouhý gabionový plot, který odpočívku oddělí od dálnice, říká projektový manažer Skanska Jiří Kučera.

Povrch parkovacího stání pro nákladní auta a autobusy bude tvořit jednovrstvý cementobetonový kryt, zbývající povrchy budou asfaltové. Součástí projektu je také informační systém upozorňující řidiče na počet volných parkovacích míst, přípojka nízkého napětí, splašková i dešťová kanalizace s odlučovačem ropných látek, veřejné osvětlení, dopravní značení, sadové úpravy a oplocení prostor.

Aktuální omezení dopravy v místě kvůli stavbě připojovacích pruhů, tedy svedení do dvou zúžených jízdních pruhů a omezení rychlosti, skončí 20. srpna.

Sněmovna stvrdila možnost povolit výjimečně jízdu kamionů bez přestávek

Ministerstvo dopravy bude moci ve výjimečných situacích, například při kalamitách nebo krizích, povolit řidičům v nákladní dopravě, aby mohli po určitých úsecích silnic jezdit bez dodržování požadavků na přestávky v jízdě a odpočinek. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě, kterou dnes stvrdila Sněmovna. Na návrh Senátu do ní poslanci vložili kromě jiného pravidla pro najímání kamionů bez řidiče. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) senátní verzi podpořil. Pro senátní verzi hlasovalo všech 139 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Schválená novela zavádí takzvaný evropský balíček mobility. Balíček v roce 2020 schválil Evropský parlament a upravuje pravidla pro řidiče kamionů převážejících náklad po Evropě. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Povolení k nedodržování bezpečnostních přestávek se podle novely má použít při kalamitách nebo v krizích, například při podstatném zhoršení sjízdnosti silnice, přerušení sjízdnosti či ochraně života, majetku a zdraví. Dopravci tuto novinku uvítali.

Úřady, na které se bude ministerstvo dopravy obracet při vydávání takové výjimky, budou ministerstvo vnitra, policie a krajský úřad. Bude ho ale smět vydat pouze se souhlasem Evropské komise a bude ho moci upravit podle jejích případných připomínek. Ministerstvo bude ale moci takové rozhodnutí vydat i zrychleně, pokud hrozí nebezpečí z prodlení, třeba při přírodní kalamitě. V takovém případě ho bude smět vydat nejvýše na 30 dní.

Vláda poukazuje na pandemií covidu, kdy řada států opětovně zavedla hraniční kontroly, některé silnice kvůli tomu byly zablokované a nebylo možné dodržovat požadavky na odpočinek.

Na návrh Senátu vložili poslanci do zákona pravidla pro kamiony najaté z jiného členského státu unie a určené pro dopravu zboží. Bude možné je využívat jen za podmínky, že nepůjde o silniční dopravu pro vlastní potřeby, vozidlo bude najaté bez řidiče. Nájem bude omezen dvěma po sobě jdoucími měsíci. Jde o pravidla nové evropské směrnice z letošního jara. Další pozměňovací návrh Senátu má podle ministra Kupky odstranit zbytečnou administrativu spojenou se zápisem změn v živnostenském rejstříku. Řadu údajů bude možné zapsat automaticky, aniž by se o nich vedlo samostatné řízení, popsal. Senátní verzi podpořila i zpravodajka Zuzana Ožanová (ANO).

V případě vozidel sloužících k výcviku žadatelů o řidičské oprávnění nebo průkaz profesní způsobilosti řidiče nebude nutné v tomto vozidle používat tachograf, i kdyby jím bylo vozidlo vybaveno. Podnikatelé v silniční dopravě nebudou muset opravovat velká vozidla na plochách k tomu určených a nebudou muset dva roky uchovávat doklady o údržbě mimo vlastní prostory.

Zaváděný balíček mobility představuje reformu silniční dopravy v EU. Upravuje přístup na trh nákladní dopravy, vysílání zaměstnanců v dopravě a má zlepšit pracovní podmínky řidičů. Nová pravidla mají zamezit situacím, kdy některé zejména západoevropské státy vyžadovaly vyplácet řidičům minimální mzdu ve výši země, kterou právě projíždí. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích jsou mzdy mnohem vyšší než v Česku nebo dalších okolních zemích, by byla tato pravidla podle dopravců pro české firmy téměř likvidační.

Zdroj : ČTK

Loni přibylo nejvíce retail parků

Loni přibylo nejvíce retail parků. Přes 65 tisíc čtverečních metrů retail parků přibylo loni v České republice – ta tak celkově disponuje více než 1 100 000 m2 těchto ploch. Jde o největší přírůstek za posledních pět let, zároveň ale také o nejméně projektů.

Retail parky dnes bývají hodnoceny jako vítězové koronavirové krize – a jejich popularita i úspěch přetrvává. Nadále těží ze zájmu nakupujících, nízké neobsazenosti, za níž stojí expanze nájemců a dlouhodobé nájemní smlouvy, i rostoucího zájmu investorů. Výstavba nových nákupních parků se nyní kvůli vyšším nákladům zpomaluje, ale to by mělo jen zvýšit poptávku po prostorech v nich a pravděpodobně také nájemné.

Loni přibylo nejvíce retail parků

Loni se u nás dokončilo více než 65 tisíc m2 nákupních ploch v retail parcích, a to ve 14 projektech – ať už nových, rekonstruovaných, nebo rozšiřovaných. Jedná se o největší přírůstek v posledních pěti letech, na němž se 36 procenty podílel nový projekt Aventin Jihlava s 23 700 m2 retailové plochy, ostatní byly retail parky menší velikosti.

Jan Čížek, vedoucí týmu nákupních parků, Cushman & Wakefield: „Aktuálně se staví hlavně v menších městech do 40 000 obyvatel, často spíše menší projekty do 10 000 m2. To je dáno především tím, že velká část trhu je již z minulých let dostatečně saturovaná: krajská města už své velké projekty mají, proto se developeři více zaměřují mimo ně a staví spíše menší nákupní parky. I o ně je mezi nájemci zájem a developeři nemají zásadní problém je pronajmout.“

Minimální neobsazenost díky expanzím

Koncem loňského roku se výstavba retail parků zpomalila – vzrostly náklady na ni a započaté projekty se sice dokončily, nicméně ty, jež byly plánované pro letošek, byly zčásti odsunuty na rok 2023 či 2024. Pro existující projekty to však může být příležitost, neboť po prostorech je ze strany nájemců velká poptávka. Expandují především nájemci v sektoru vybavení pro domácnost – např. prodejci kuchyňských potřeb, spánková studia, obchody s potřebami pro domácí mazlíčky. Daří se také diskontním prodejnám oblečení a vybavení domácností, jež cílí primárně právě na retail parky a hledají další a další lokality pro nové prodejny. Velmi aktivní jsou i potravinové řetězce, které rozšiřují své portfolio – zvyšují počet prodejen jak ve formátu supermarketů, tak hypermarketů.

Neobsazenost retail parků je tak nyní minimální, pohybuje se pod 1 procentem z celkové plochy, lze tedy mluvit o reálné plné obsazenosti trhu. Nájemní smlouvy v nich jsou přitom uzavírány na delší období 10 i 15 let, takže při očekávaném nižším objemu výstavby jsou volné prostory téměř vzácností.

Požadavek na efektivní nakupování vede k optimalizace prostor

Během koronavirové krize se nákupní zvyklosti české populace pozměnily – a retail parky získaly na oblibě. Lidé si zvykli chodit nakupovat méně často, ale o to efektivněji: nedojíždět příliš daleko, vyřídit vše rychle a na jednom místě, cíleně a bez zbytečného pohybu po pasážích a obchodech, kam nutně nepotřebují. I nadále jim vyhovuje menší koncentrace lidí, venkovní parkoviště a minimum společných vnitřních prostor, které jim retail parky nabízejí.

Na větší efektivitu nákupů se v souladu se změnami v zákaznickém chování zaměřily i potravinářské řetězce. Prodejny potravin optimalizují svou velikost, čímž se na trh dostávají nové plochy, jež jsou příležitostí pro expandující či nové nájemce. Tím se částečně kompenzuje nedostatek nové výstavby: z původních hypermarketů doplněných pasáží s několika obchody vznikají další retail parky.

Prodeje retail parků tvořily většinu retailových transakcí

Návštěvnost i obraty v retail parcích rostou, vzhledem k rostoucí poptávce ze strany nájemců a zpomalení výstavby má růst i nájemné. Toho si samozřejmě všímají i investoři, jejichž zájem o nákupní parky v posledních letech stoupá. Do roku 2019 tvořil podíl těchto transakcí v rámci investic do maloobchodních nemovitostí vždy kolem 20 procent celkového počtu a obvykle méně než 10 procent hodnoty celkového objemu těchto transakcí. V roce 2021 se již retail parky podílely na počtu retailových transakcí 56 procenty a na objemu 51 procenty.

Prodej nových osobních aut v Česku za pololetí klesl o 12,3 procenta

Prodej nových osobních aut v Česku v letošním prvním pololetí meziročně klesl o 12,3 procenta na 98.916 vozů. Pokles výrazně prohloubilo druhé čtvrtletí. Poptávka dál převyšuje nabídku. Registrací ubylo také v dalších kategoriích vozidel s výjimkou autobusů a motocyklů, jen mírně se zvýšily u nákladních aut. 

Poptávka nadále převyšuje možnosti většiny výrobců a dovozců nových osobních automobilů, uvedl SDA. „Přetrvávají problémy ve výrobě, dodávkách komponentů a v logistice narušené obdobím covidu a válečným konfliktem na Ukrajině,“ dodal svaz.

Firmy si v pololetí z nově registrovaných osobních vozů pořídily 72,6 procenta, zbytek připadá na spotřebitele. Největší podíl na prodejích drží Škoda Auto se 31.678 vozy, což představuje 32 procent. Následují Hyundai s 10,2 procenta, Volkswagen s 8,15 procenta, Toyota s 6,5 procenta a Kia s 5,6 procenta. Nejprodávanějšími modely byly Škoda Fabia (6280 vozů), Škoda Octavia (6254) a Hyundai i30 (4433 aut).

Nejprodávanějším osobním vozem je Škoda FABIA

Z hlediska obchodních tříd jsou na prvním místě SUV s podílem 44 procent. Na druhém místě je nižší střední třída se 16,6 procenta a následují malé vozy se 13,2 procenta. Podíl vozů s benzinovým motorem přesáhl 66 procent, naftové vozy tvořily čtvrtinu. V pololetí prodaných 1918 čistě elektrických vozů bylo meziročně o polovinu víc, podíl na celku byl ale stále menší než dvě procenta. Podobný podíl připadal také na vozy s motorem na benzin a LPG, meziročně se jejich počet zdvojnásobil na 1985 kusů.

Registrace dovážených ojetých osobních aut v prvním pololetí meziročně vzrostly o 6,9 procenta na 89.307 vozů. Jejich průměrné stáří je 10,6 roku. Dovezených vozidel starších deseti let byla víc než polovina, starších 15 let téměř 23 procent.

Prodej nových lehkých užitkových vozů meziročně klesl o 5,2 procenta na 8841 aut. První je značka Renault s 1446 prodanými auty, následují Peugeot a Citroën.

U nových nákladních vozů se prodej zvýšil o procento na 4487 vozů. První je značka Volvo s 934 registrovanými vozy, následují Mercedes-Benz, DAF, MAN, Scania a Iveco.

Odbyt autobusů proti loňsku stoupl o 47 procent na 886 vozidel. Nejvíce prodal domácí Iveco Bus s 329 registrovanými autobusy, následují SOR s 241 a Setra se 154 vozy.

Registrace nových motocyklů vzrostly o 19,6 procenta na 15.178 strojů. Nejprodávanější byla Honda s 2914 registracemi, následují CF Moto s 1370 prodanými stroji a Yamaha s 1057 motocykly.

Sněmovna podpořila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozy

Zadavatelé zřejmě budou muset při zadávání zakázek na zajištění veřejné dopravy stanovit minimální podíl vozidel s nízkými nebo nulovými emisemi. Počítá s tím vládní návrh nového zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který dnes v úvodním kole po rozsáhlé debatě poslanců podpořila Sněmovna. Zaznívaly hlavně obavy z ekonomických dopadů nově zavedené povinnosti.

Zákonem se poslanci začali zabývat poprvé 28. dubna, ale debatu nedokončili stejně jako 16. června. Předloha dnes odolala návrhu na zamítnutí, který vznesl poslanec SPD Karel Sládeček. Zdůvodnil ho ekonomickými dopady, které by nová opatření přinesla.

Také další poslanci varovali, že návrh bude mít značné ekonomické dopady. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) uvedl, že příslušná směrnice vznikla ještě před ruskou agresí vůči Ukrajině, kdy ceny energií byly nižší. Z aplikace příslušné směrnice není podle svých slov nadšený. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nadnesla myšlenku, zda by neměly státy vyvolat jednání s Evropskou komisí a domluvit se s ní, zda je to za současné energetické situace smysluplné v tomto plánu pokračovat a zda by se účinnost nových pravidel neměla odložit. „Nejsou komponenty na trhu. Dostáváme se do situace, kdy to bude velmi těžko splnitelné,“ varovala.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který zákon předložil, ale řekl, že diskuse s Evropskou komisí by byla namístě, kdyby česká strana nebyla dva roky v prodlení s převzetím směrnice. Uvedl, že zákon představuje čistou transpozici evropské směrnice. Je to minimalistická norma, nezpřísňuje pravidla obsažená ve směrnici, popsal. Informoval poslance, že Evropská komise již zahájila vůči Česku řízení kvůli tomu, že směrnici dosud nepřevzalo. Komise Česku prodloužila lhůtu pro převzetí do 6. září, poté může českou stranu zažalovat. To by umožnilo uložit Česku pokutu, které by nezabránilo ani to, že Sněmovna už příslušný zákon projednává.

Opatření má podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj zvýšit počet ekologických vozidel používaných státem, kraji nebo obcemi. Stejně tak se má zvýšit počet ekologicky šetrných vozidel, která používají dopravci k zajištění dopravní obslužnosti. Má to přinést lepší ovzduší hlavně ve městech a také pomoci ochraně klimatu. Zákon počítá s výjimkou například pro zemědělská nebo lesnická vozidla, pásová vozidla, vozidel určených speciálně pro ozbrojené síly, sanitky nebo třeba autojeřáby.

Minimální podíl ekologických vozidel do konce roku 2025 je stanoven pro osobní automobily, mikrobusy a lehká užitková vozidla 29,7 procenta, pro autobusy 41 procent a pro nákladní automobily devět procent. V dalším období do konce roku 2030 se limity dále zvýší. „Poloviny podílu stanoveného pro autobusy bude muset být dosaženo bezemisními vozidly,“ dodalo ministerstvo. Dohled nad dodržováním zákona bude mít antimonopolní úřad.

Vláda v důvodové zprávě uvádí, že dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty nelze vyčíslit přesně, ale lze pouze vytvořit kvalifikovaný odhad. Náklady se budou odvíjet od toho, zda půjde například o vozidlo na plyn nebo třeba na vodík, a záviset bude i na značce vozidla a jeho modelu. Jako příklad důvodová zpráva uvádí, že v roce 2025 by měl na evropském trhu jeden vodíkový autobus stát 420.000 až 450.000 eur, tedy zhruba od 10,2 milionu do zhruba 11 milionů korun. Dopravci poskytující veřejné služby v přepravě cestujících budou moci žádat o dotaci na pořízení elektrobusů nebo autobusů na zemní plyn, uvádí vláda.

Zdroj : ČTK

Ukrajinci budou moci v EU používat své řidičské průkazy, schválili europoslanci

Ukrajinským řidičům bude na území Evropské unie dočasně stačit řidičský průkaz vydaný na Ukrajině. Návrh předložený před dvěma týdny Evropskou komisí dnes schválili poslanci Evropského parlamentu. Pravidla, která mají odstranit administrativní požadavky na ukrajinské uprchlíky v unijních zemích, podle českého předsednictví podporuje i Rada EU zastupující členské státy. Jejich definitivní schválení je tak otázkou nejbližších dnů.

Výrazná většina europoslanců schválila opatření, podle něhož budou Ukrajinci, kteří mají v EU status dočasné ochrany, po celou její dobu moci řídit auto s dokladem vydaným ve své rodné zemi. Nebudou tedy nuceni žádat o evropské osvědčení či absolvovat dodatečné řidičské zkoušky.

Evropská sedmadvacítka se dva týdny po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu shodla na zavedení dočasné mimořádné ochrany uprchlíků. Miliony Ukrajinců prchajících před válkou na území EU mají nejméně na rok zaručen přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Nyní se k tomuto statusu bude pojit i možnost používat vlastní řidičské průkazy.

Návrh ještě musí schválit členské země, které by to podle vyjádření Rady EU měly učinit během příštích dnů.

„Chceme sjednotit a zjednodušit uznávání řidičských průkazů ukrajinských uprchlíků v členských zemích. Snad to aspoň trochu zjednoduší jejich každodenní život, dokud tato nepřijatelná válka neskončí,“ prohlásil dnes za české předsednictví v Radě EU zástupce české velvyslankyně při unii Jaroslav Zajíček.

Česko patří k těm unijním státům, které ukrajinské řidičské průkazy uznávají už dnes. Ukrajinci v zemi také mohou registrovat nové či ojeté vozy a dočasně používat svá auta i bez registrace.

Zdroj : ČTK

EP navrhuje zvýšit cíle ohledně podílu udržitelných paliv v letecké dopravě

Evropský parlament (EP) dnes přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě skrze navyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích, což je výrazně vyšší cíl oproti plánu Evropské komise. Konečnou podobu regulace stanoví vyjednávání zástupců EP, komise a Rady EU.

Chystané nařízení by nutilo dodavatele leteckých paliv od roku 2025 začít do svého mixu zahrnovat alternativní pohonné hmoty, jako jsou syntetická paliva či biopaliva, případně i vodík. Unijní exekutiva navrhla, aby se jejich minimální podíl navyšoval z počátečních dvou procent na 32 procent k roku 2040 a 63 procent o deset let později.

EP chce poslední dva uvedené limity zvýšit na 37, respektive 85 procent. Návrh s těmito a dalšími úpravami na plenárním zasedání podpořilo 334 europoslanců, 95 jich bylo proti a 153 se hlasování zdrželo.

Cílem legislativní iniciativy je „dekarbonizovat“ leteckou dopravu, která v roce 2017 podle zpravodaje EP Sörena Gadeho stála za 3,8 procenty všech uhlíkových emisí EU. Komise odhaduje, že zejména syntetická paliva mohou drasticky omezit produkci emisí ve srovnání s těmi fosilními. Zároveň uznává, že nové povinnosti pro dodavatele by vzhledem k vyšším nákladům na paliva vedly ke zvýšení cen letenek, a to asi o osm procent k roku 2050.

Europoslanci k plánu unijní exekutivy přidali desítky pozměňovacích návrhů, které se kromě podílu alternativních paliv týkají například i jejich definice. Tu chtějí rozšířit o „recyklovaná uhlíkatá paliva vyrobená z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů“ průmyslových zařízení, dále o elektřinu z obnovitelných zdrojů a vodík. Naopak se staví proti palivům na bázi potravinářských a krmných plodin či paliv získaných z palmového oleje.

Zpravodaj EP Gade dnes na rozpravě hovořil o prvním kroku k „dekarbonizaci sektoru, u kterého je dekarbonizace možná nejtěžší“. „Dnes jsme ukázali, jak na to, a vyslali silný a ambiciózní signál občanům Evropy,“ dodal později.

Evropská komise návrh nařízení předložila loni v létě jakožto jednu ze součástí klimatického balíčku s názvem Fit for 55. Ten má Evropskou unii dovést k 55procentnímu snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti úrovni z konce minulého století. Část týkající se leteckých paliv nyní čekají vyjednávání označovaná jako trialog, kterými nedávno prošla reforma trhu s emisními povolenkami či norma, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035.

„Je dobré vidět, jak tato důležitá agenda postupuje kupředu,“ řekla dnes v EP eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Zároveň však dala najevo, že s některými návrhy europoslanců nesouhlasí. „Stanovení vyšších, závazných cílů musí být pečlivě zváženo, s ohledem na celkovou environmentální integritu návrhu, zátěž pro letecké dopravce a potřeby zachovat dobře fungující letecký trh,“ uvedla.

Zdroj : ČTK

Německý investor Kühne je největším akcionářem Lufthansy, má v ní 15 procent

Německý investor a podnikatel v logistice Klaus-Michael Kühne se stal největším akcionářem aerolinek Lufthansa. Dopravce oznámil, že Kühne svůj podíl zvýšil z dosavadních deseti na více než 15 procent. Už v minulosti Kühne uvedl, že jeho cílem je být pro Lufthansu dlouhodobým, stabilním a spolehlivým partnerem.

Kühne tak svým podílem překonal německou vládu, která nyní prostřednictvím Hospodářského stabilizačního fondu vlastní v aerolinkách 14procentní podíl. Podle středeční závěrečné ceny akcií činí hodnota pětprocentního podílu zhruba 330 milionů eur (8,2 miliardy Kč). Akcie aerolinek na zprávu zareagovaly růstem.

Zvýšení podílu není překvapením, protože Lufthansa již v květnu uvedla, že firma Kühne Aviation investicí sleduje strategické cíle a v příštích 12 měsících nevylučuje další akvizice. Hlavní akcionář také získá místo v dozorčí radě.

Kühne patří mezi nejbohatší lidi v Německu. Vlastní také kontrolní podíl ve švýcarské ligistické společnosti Kuehne + Nagel a 30procentní podíl ve společnosti Hapag-Lloyd, která se zabývá kontejnerovou přepravou. Podle agentury Bloomberg je hodnota jeho majetku 35,1 miliardy USD (853,5 miliardy Kč).

Podíl státu v aerolinkách by se naopak měl snižovat. Stát musí svůj podíl prodat do října 2023, po splacení státní pomoci, kterou aerolinky získaly, aby přežily pandemii nemoci covid-19.

Kühne se nevyjádřil k tomu, proč podíl v Lufthanse zvyšuje. Několik velkých přepravních společností se ale pouští i do komerční letecké dopravy. Logistickým společnostem v poslední době prudce rostou zisky díky poptávce po přepravě nákladů. Některé z nich část těchto zisků investují do leteckých společností. Lufthansa má významné aktivity v nákladní dopravě, provozuje 12 velkých nákladních letadel a využívá také nákladní prostor v letadlech pro přepravu osob.

Francouzský logistický gigant CMA CGM se v květnu dohodl na převzetí podílu v Air France-KLM. Kontejnerový gigant MSC Mediterranean Shipping Company podal společně s Lufthansou nabídku na převzetí aerolinek Italia Trasporto Aereo (ITA), které jsou nástupcem zkrachovalé Alitalie.

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář