Domů Blog Strana 63

Geis posiluje v Německu: Akvizice skupiny Gras a poboček Krüger

Skupina Geis pokračuje v expanzi a upevňuje svou pozici na německém trhu prostřednictvím dvou významných akvizic. K 1. lednu 2025 přebrala všechny podíly svého dlouholetého partnera, skupiny Gras se sídlem v Neuwiedu u Koblenze. Krátce poté, od 1. dubna 2025, přebírá i dvě pobočky společnosti Krüger v Göttingenu. Akvizice posilují pozici skupiny Geis v západním a středním Německu a rozšiřují její postavení v síti IDS.

 

Rozšíření v západním Německu – převzetí skupiny Gras

Skupina Gras provozuje pět poboček u měst Koblenz, Mannheim a Kolín nad Rýnem, které významně posílí přítomnost Geisu v oblastech Porýní-Falc, Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko. Tento krok Geisu otevírá nové možnosti růstu v těchto hospodářsky významných regionech a rozšiřuje jeho postavení v síti IDS. Skupina Gras zaměstnává celkem 470 lidí a v roce 2023 dosáhla obratu 125 milionů eur.

Služby skupiny Gras se ideálně kombinují se službami Geis a zahrnují přepravní řešení pro zásobování a distribuci, dodávky pro firmy i soukromé zákazníky, a též smluvní a skladovou logistiku. Společnosti Gras a Geis pojí nejen spolupráce v rámci skupiny IDS od osmdesátých let minulého století, ale také jejich hodnoty jakožto rodinných firem.

Pět nových poboček umožní Geisu převzít další objemy zásilek a projekty smluvní logistiky, které významným způsobem doplní její portfolio. Zároveň zákazníci skupiny Gras získají přístup k jedinečné síti Geis ve střední a jihovýchodní Evropě a budou těžit z jejího důrazu na digitalizaci, automatizaci, efektivní procesy a udržitelnost.

 

Posílení v centrálním Německu – akvizice poboček Krüger

Krátce po akvizici skupiny Gras Geis dále upevňuje svou pozici také v centrálním Německu, a to převzetím dvou poboček společnosti Krüger v Göttingenu. Krüger Internationale Spedition GmbH zaměstnává v Göttingenu přibližně 230 lidí a v roce 2023 dosáhl obratu přes 40 milionů eur. Portfolio služeb zahrnuje regionální, vnitrostátní a mezinárodní pozemní přepravu, leteckou a námořní přepravu a služby skladové logistiky.

Od ledna 2026 se navíc tyto pobočky stanou součástí sítě IDS. Geis tak nahradí pobočku DSV v Baunatalu, která se uvolní po odchodu DSV ze sítě k 31. prosinci 2025 a nově bude obsluhovat dvanáct regionů v rámci IDS, největšího německého sdružení poskytovatelů sběrné služby.

 

Nové perspektivy a růst

Obě akvizice přinášejí nové příležitosti pro zákazníky skupiny Geis, kteří budou moci využívat ještě širší a efektivnější nabídku služeb. Tento krok zároveň podporuje růst celé skupiny, otevírá nové možnosti pro poskytování lepších služeb a posiluje pozici společnosti v Německu i celé Evropě.

Transakce podléhají schválení antimonopolních úřadů.

Zdroj: SYBA

Maďarsko přichází o část peněz z EU, propad ekonomiky země se prohlubuje, píše FT

Maďarsko má na začátku nového roku trvale ztratit přístup k více než jedné miliardě eur (25,2 miliardy Kč) z fondů EU. Spory mezi Budapeští a Bruselem brzdí schopnost země dostat se z recese a podkopávají snahy premiéra Viktora Orbána o znovuzvolení do funkce v roce 2026, napsal list Financial Times (FT).

Zmrazení peněz EU zasáhlo Maďarsko v době, kdy má vláda jen málo prostoru pro manévrování. Rozpočtový deficit v letošním roce činí více než 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To zvyšuje politické napětí.

Maďarská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 0,7 procenta. Byl to druhý propad HDP za sebou, a země se tak dostala do technické recese. Může za to slabá poptávka v automobilovém, elektronickém a farmaceutickém sektoru, které mají dominantní postavení v průmyslové výrobě v zemi.

Z 6,3 miliardy eur zmrazených Bruselem kvůli obavám o právní stát přijde Budapešť trvale o 1,04 miliardy eur, protože tato částka musí být rozdělena do konce letošního roku, jinak o ni země přichází. Maďarsko také přichází o jeden milion eur denně z peněz EU kvůli nelegálnímu zacházení s žadateli o azyl. Celkové ztráty kvůli zacházení s žadateli o azyl v letošním roce činí 200 milionů eur. Soudní dvůr EU také v červnu udělil zemi pokutu 200 milionů eur za porušování azylových pravidel a ignorování jeho dřívějších rozhodnutí.

Celkem zůstává pro zemi zablokováno 19 miliard eur z postpandemických fondů obnovy a dalších zdrojů EU.

Maďarský ministr pro záležitosti EU János Bóka z polovině prosince uvedl, že je velmi obtížné neinterpretovat zmrazení fondů jako „politický tlak“. Dodal, že Budapešť přijme kroky k nápravě této diskriminační situace. Vláda také žádá odškodnění za rozhodnutí Soudního dvoru EU, což je další ukázkou toho, že vztahy mezi Bruselem a Budapeští dosáhly nového minima, dodal FT.

Peníze z EU pravděpodobně zůstanou zablokovány až do voleb. Ani jedna strana není ochotna ustoupit z toho, co považuje za zásadní otázky, včetně protikorupčních opatření, nezávislosti soudů a zacházení Maďarska s menšinami a žadateli o azyl.

Obě strany také mají čas do poloviny ledna, aby se dohodly na kompromisním fiskálním plánu pro roky 2025 až 2028. EU je připravena dát zemi špatné hodnocení, pokud nesníží výdaje.

V rozpočtu země na příští rok byly zrušeny většinou investice financované EU a sociální výdaje. To přimělo opozici k tomu, aby začala upozorňovat na rozpadající se nemocnice, nedostatek zařízení pro péči o děti a špatná nádraží. Ministr hospodářství Márton Nagy připustil, že vláda nedokáže zcela zaplnit mezeru způsobenou výpadkem financování z EU.

„Nejprve musíme upevnit ekonomiku,“ řekl Nagy listu FT. „Roky jsme klopýtali od krize ke krizi – covid, energetická krize, válka, nyní slabost německé ekonomiky. Všichni víme, že daňové příjmy chybí, takže je musíme znovu vytvořit.“ Nagy trvá na tom, že vláda nebude nadměrně utrácet. Místo toho, aby použil vládní prostředky na stimuly, navrhl umožnit lidem použít úspory ze soukromých penzijních fondů na nákup nebo renovaci nemovitostí, bez zdanění. Cílem kroku je zvýšit slabou poptávku.

Orbán mezitím sází na to, že by mezeru mohli zaplnit investoři z Asie. Čínské investice v Maďarsku v posledních letech vzrostly, ale jen málo ekonomů si myslí, že mohou zcela kompenzovat nedostatek finančních prostředků z Bruselu.

Zdroj: ČTK

Jaderný tendr i diverzifikace zdrojů patří mezi hlavní události v roce 2025 v ČR

Dokončení jaderného tendru, diverzifikace zdrojů a omezení závislosti na energetických surovinách z Ruska a další rozvoj obnovitelných zdrojů energie. To jsou podle expertů hlavní očekávané události v tuzemské energetice v nadcházejícím roce 2025. Příští rok podle nich může být klíčový pro další směřování energetiky v celé Evropě. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Zřejmě největší událostí v tuzemské energetice by se podle většiny expertů měl stát podpis smlouvy na stavbu dvou nových bloků v Dukovanech. Ty by měla postavit korejská společnost KHNP. ČEZ očekává uzavření dohody na konci března. Někteří analytici v této souvislosti ovšem upozornili na nestabilní politickou situaci v Jižní Koreji, kde tamní prezident Jun Sok-jol čelí odvolání kvůli nedávnému vyhlášení stanného práva v zemi. Jun Sok-jol přitom aktivity KHNP v českém tendru otevřeně podporoval.

Další velký projekt pro českou energetiku by měl být zprovozněný už v průběhu příštího roku. Půjde o rozšíření ropovodu TAL, který by měl navýšit dodávky ropy ze západu a omezit tak dosavadní závislost ČR na ropě z Ruska. Právě tento efekt projektu vyzdvihl i analytik XTB Jiří Tyleček. Vzrůst by podle něj opět měl i dovoz plynu ze západu.

Analytici dále připomněli, že jednou z aktivit české vlády v příštím roce budou snahy o úpravy některých cílů EU v rámci tzv. zelené transformace energetiky. ČR už ohlásila iniciativu pro přehodnocení cílů v automobilovém průmyslu a v závěru roku také snahu o odložení nového systému emisních povolenek. Podle Tylečka budou v tomto směru klíčové volby v některých důležitých zemích EU včetně Německa, které by případně mohly zahýbat se současným nastavením evropských plánů. Za současného rozložení politických sil však zásadní změny neočekává.

Rok 2025 bude zřejmě také rokem změn pro tuzemský rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Ředitel pro rozvoj projektů společnosti Greenbuddies Petr Štajner v této souvislosti vyzdvihl nedávné schválení pravidel pro akumulaci, agregaci a flexibilitu, které by měly tento obor v Česku opět výrazně posunout. Kromě toho Štajner očekává zlepšení situace v rozvoji velkých zdrojů. „Rychlejší rozvoj je však nadále limitován zdlouhavými až nefunkčními procesy územního plánování a navazujícího povolování,“ řekl Štajner.

Tyleček zase upozornil, že spotřebitelé musí v roce 2025 počítat s postupným ukončením některých vládních podpor obnovitelných zdrojů, které vyplývají ze schválení nového energetického zákona. „Pravděpodobně největší zásah z pohledu spotřebitelů se bude týkat omezení dotací na nové solární elektrárny,“ připomněl.

Podle investičního manažera společnosti WOOD & Company Václava Kůly byl letošní rok potvrzením velké proměny, kterou evropská energetika prochází. „Rok 2025 tak bude obdobím, kdy se ukáže, zda evropská energetika dokáže udržet tempo změn, které si bude nutně žádat modernizaci síťové infrastruktury, rozvoj flexibilních technologií a efektivnější řízení soustav,“ uvedl Kůla. V příštím roce tak předpokládá další nárůst výroby z obnovitelných zdrojů. Jako klíčovou výzvu v této souvislosti pak vidí rozvoj flexibility a stabilizaci přenosových sítí, které musí reagovat na stoupající podíl obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK

Srovnávač: Povinné ručení v roce 2025 zdraží meziročně zhruba o desetinu

Povinné ručení za provoz vozidla v roce 2025 zdraží meziročně přibližně o desetinu. Vyplývá to z analýzy srovnávače autopojištění SURI.cz. V případě nejčastějších aut na českých silnicích to bude znamenat, že řidiči při výročním obnovování smluv zaplatí řádově nižší stokoruny navíc. Důvodem je podle srovnávače inflace u položek, které se velkou měrou podílí na procesu likvidace škod v dopravním provozu.

„Zdražení očekáváme po debatách se zástupci pojišťoven okolo deseti procent. Může za to zejména růst ceny práce a náhradních dílů nebo zvyšující se frekvence škod a výrazné navýšení plnění při škodách na zdraví,“ uvedl obchodní ředitel SURI.cz Martin Daneš. Vzhledem k individuálnímu charakteru pojištění není podle něj zdražování skokové a neznamená to, že počínaje 1. lednem plošně zdraží všem.

Například padesátník jezdící bez nehod a řídící 12 let starou škodu Octavia v prosinci 2024 v průměru podle dat srovnávače platí na povinném ručení 4862 korun. Až bude pojištění prodlužovat na konci roku 2025, je pravděpodobné, že mu od pojišťovny přijde složenka na 5350 korun.

U srovnání napříč kategoriemi podle něj platí, že nižší cena nemusí být vždy tím nejvýhodnějším řešením. „Připojištění proti škodám způsobeným přírodními živly stojí zpravidla ročně několik stokorun. Pokud často jezdíte lesem, kde hrozí střet se zvěří, vyplatí se zase informovat o možnosti připojištění na toto riziko,“ podotkl Daneš.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Povinné ručení musí mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

Průměrná škoda z povinného ručení loni podle dat České kanceláře pojistitelů stoupla o 6,5 procenta a převyšovala růst ceny pojištění. Průměrné pojistné loni podle odhadu kanceláře vzrostlo zhruba o dvě procenta.

SURI.CZ je srovnávač autopojištění společnosti PFP., která je součástí makléřské skupiny Renomia Group. PFP uvedla na trh značku SURI.cz v dubnu 2024.

Zdroj: ČTK

ETCS: startuje výhradní provoz vyššího stupně zabezpečení české železnice

1803 vlaků vybavených systémem ETCS, 3500 proškolených strojvedoucích a 110 km tratí. S tím vstupuje česká železnice do nové éry: výhradního provozu evropského vlakového zabezpečovače ETCS, který začal od 1. ledna hlídat provoz postupně na celkem 622 km hlavních tratí v ČR. Jednotný systém ETCS umí v případě chyby strojvedoucího automaticky zastavit nebo zpomalit vlak.

 

Po dvou letech závěrečné fáze intenzívního testování, ladění systému, přípravy dopravců i infrastruktury a sbírání informací z testovacího výhradního provozu na moravské trati mezi Olomoucí a Uničovem tu konečně máme okamžik, kdy startuje toto plošné zavádění vyšší míry zabezpečení české železnice. Začínáme v průběhu ledna 2025 více než 600 kilometry nejvytíženějších tratí s plnohodnotnou verzí systému ETCS. Jako první je od dnešního dne na řadě více než 100 km nejvytíženější trati u nás mezi Přerovem a Českou Třebovou,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

O tom, že Česká republika potřebuje jednotný, plošný a na lidském faktoru nezávislý systém zabezpečení, rozhodlo Ministerstvo dopravy v roce 2017. Od té doby se na zavádění výhradního provozu společně připravuje Správa železnic, všichni dopravci, Ministerstvo dopravy i dodavatelé technologií do lokomotiv i traťové části systému. Ministerstvo dopravy podpořilo dopravce při vybavování lokomotiv tzv. palubními jednotkami, které jsou součástí fungování systému ETCS, částku ve výši cca 7,7 miliard Kč. Celkové náklady zavádění systému na více než 4000 km tuzemských tratí do roku 2030 lze vyčíslit na cca 32 miliard Kč.

Zavádění ETCS je jeden z nejambicióznějších projektů v dějinách české železnice, nejen z pohledu technické náročnosti a vynaložených nákladů. Chtěl bych proto ocenit snahu tisíců lidí různých profesí, kteří se na přípravách v posledním desetiletí podíleli,“ říká generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Evropský zabezpečovač bude nově dohlížet na přibližně 50 tisíc vlaků měsíčně. Zprvu to bude převážně na klíčových úsecích hlavních koridorů, což představuje víc než 42 procent provozních výkonů vlaků na síti Správy železnic. Na vytížené regionální trati mezi Olomoucí a Uničovem je výhradní provoz ETCS zavedený už dva roky.

3500 nyní proškolených strojvedoucích znamená, že dopravci mají pokryté aktuální potřeby ke spuštění výhradního provozu dle harmonogramu. Školí se ale samozřejmě dál,“ říká ke startu nového zabezpečovače ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář.

ETCS je jednotný evropský vlakový zabezpečovač, který v případě ohrožení bezpečnosti převezme řízení a vlak zpomalí nebo zastaví. Typicky v situaci, kdy strojvedoucí přehlédne červenou na návěstidle. Funguje díky propojení palubní jednotky a snímačů na lokomotivě s čidly v kolejišti (dobře patrné žluté obdélníky na pražcích) a stožáry podél tratí. Neustále vyhodnocuje dění na trati a stanovuje vlaku automaticky maximální rychlost, kterou v ten daný moment může bezpečně jet i udržuje odstup od dalších vozidel či souprav na stejné koleji. Pro přiblížení lze zjednodušeně říci, že ETCS na železnici funguje v podstatě podobně jako u nás dostupné adaptivní tempomaty v autech: oba zastaví před dalším vozidlem v koloně bez zásahu člověka. Zavedením povinného provozu všech vlaků pod dohledem tohoto systému dojde na trati k významnému zvýšení bezpečnosti. Zabezpečovač ale výhledově navíc umožní využít i další své přednosti, jako je zvýšení kapacity tratí a na vybraných úsecích i jízdy vyšší rychlostí. Díky jednotnému systému také nebude nutné na státních hranicích měnit lokomotivy, což umožní plynulejší mezinárodní dopravu.

Systém ETCS je poměrně komplexní nástroj propojující lokomotivy, koleje a okolí tratí. I přes pečlivou, dlouhodobou přípravu a postupný náběh systému si jsme vědomi toho, že může a nejspíš i bude zejména v prvním období po 1. lednu docházet k situacím, které mohou vést k zastavování vlaků nebo zpožděním. Máme na to zavedené postupy a přeji si, aby dopady na cestující i další zákazníky byly co nejmenší. Vlak také může zastavit v důsledku toho, že systém splní svou funkci, konec konců se jedná o zabezpečovač,“ doplňuje ministr Kupka.

Na zavedení výhradního provozu pod dohledem ETCS na vybraných úsecích I. a II. koridoru a spojovací větvi mezi Přerovem – Českou Třebovou naváže od 8. ledna 2025 trať mezi Břeclaví a Bohumínem, o týden později to pak bude spojení České Třebové přes Adamov a Modřice až do Břeclavi a konečně od 22. ledna se zapojí i trať mezi Prahou-Běchovicemi, Pardubicemi a Českou Třebovou, čímž dojde k propojení celé hlavní vlakové spojnice Čech s Moravou.

Zdroj: MDCR

Lokomotivy zvané Banán vyjedou dnes z Prahy do Ostravy naposledy

Silvestr je posledním dnem, kdy se na koridor mezi Prahou a Ostravou vydá vlak vedený stejnosměrnou elektrickou lokomotivou, jíž se přezdívá Banán. České dráhy (ČD) jej nasadí na vybrané spoje do Žiliny a na expresní spoje spojující Ostravsko se severozápadním Slovenskem, uvedly ČD v tiskové zprávě. Jde téměř o půlstoletí staré lokomotivy, do nichž už dopravce nechtěl montovat za mnoho milionů korun vybavení pro zabezpečovací systém ETCS.

Ten začne fungovat na Nový rok na části koridoru mezi Českou Třebovou a Přerovem a pak postupně do konce ledna na celé trati z Prahy do Bohumína, z České Třebové přes Brno do Břeclavi (s výjimkou brněnského uzlu) a z Břeclavi do Přerova. Jelikož jen vybavit jednu lokomotivu potřebným zařízením je otázka deseti milionů korun a více, rozhodly se ČD, že na tratích se systémem ETCS budou jezdit už pouze moderní lokomotivy s dlouhodobou perspektivou. Stroje řady 151 vyrobené v roce 1978 jimi nejsou.

Původně byly vyrobené pro těžké rychlíky mezi Prahou a Košicemi a měly udržet vysokou rychlost s až 16vozovým vlakem v obtížných sklonových poměrech přes Jablunkovský průsmyk, přes Horní Lideč a pod Tatrami. Později se objevily i na jiných tratích s mnohem kratšími vlaky. „Tento typ lokomotiv odvedl pro ČSD a ČD velký kus práce. Díky modernizaci zajistily také zavedení rychlosti 160 kilometrů za hodinu na koridoru z Prahy do Ostravy. Za dobu svého provozu ujely lokomotivy přes 216 milionů kilometrů, což odpovídá úctyhodné vzdálenosti ze Slunce na Mars,“ řekl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Lokomotivy zůstávají ještě v provozu na rychlících mezi Prahou a Děčínem, výjimečně se mohou objevit jinde jako záloha. Většiny z původních 27 vyrobených kusů se však ČD postupně zbaví. Nabídne je k prodeji, případně půjdou do šrotu. Fanoušci měli ještě možnost se s nimi rozloučit o uplynulém víkendu v Olomouci, kde se na mimořádných vlacích objevily i další elektrické lokomotivy, které již z pravidelného provozu zmizely, nebo postupně mizí.

Podobný osud jako Banány na vyjmenovaných koridorech postihl i některé další lokomotivy, do nichž České dráhy či další dopravci, především nákladní, neinstalují kvůli extrémně vysokým nákladům potřebné vybavení. Správa železnic také po dlouhodobém odmítání jakýchkoliv výjimek začala řešit, zda a za jakých podmínek by mohla na tratě s provozem ETCS historická vozidla. Jestli tento stav bude mít nějaké řešení a kdy, není zatím zřejmé.

Zdroj: ČTK

Ministerstvo dopravy ČR – Kontroly odhalily přetížené kamiony a nedodržování bezpečnostních přestávek, řidiči dostali pokuty

V období od 1. prosince do 15. prosince 2024 proběhly rozsáhlé kontroly nákladní dopravy po celé České republice. Zaměřily se na předem vytipované kamiony, které mohly být problémové. Nejčastějšími prohřešky byly nedodržování bezpečnostních přestávek a doby odpočinku. Pětina kontrolovaných nákladních aut byla přetížená.

Foto: Ministerstvo dopravy ČR

Mobilní expertní jednotky Centra služeb pro silniční dopravu se společně s Policií ČR a Celní správou ČR zapojily do noční dopravně bezpečnostní akce zaměřené na kontrolu dodržování sociální legislativy, odhalování manipulací s tachografy a nízkorychlostní kontrolní vážení. Kontroly proběhly v jednotlivých krajích republiky v první polovině prosince 2024. Kontrolovaná vozidla byla zastavována na základě předvýběru ze strany Policie ČR, případně Celní správy ČR.

Během nízkorychlostního vážení kamionů bylo zkontrolováno celkem 587 vozidel. Z těchto kontrol bylo zjištěno 131 porušení předpisů. Řidičům bylo uděleno 119 pokut v celkové výši 452 400 Kč. Kromě toho bylo uloženo 80 kaucí v celkové výši 1 216 000 Kč. Výsledky ukazují na potřebu důsledného dohledu nad dodržováním hmotnostních limitů vozidel v provozu, což bude jedním z hlavních úkolů Inspekce silniční dopravy, která se v příštím roce má transformovat ze současného Centra služeb pro silniční dopravu.

Kontroly technického stavu náklaďáků zahrnovaly dohromady 1052 vozidel. Během těchto kontrol bylo zjištěno 37 vážných závad (B) a 4 nebezpečné závady (C) jako například kamion bez platné technické prohlídky na tahači i na návěsu, bez zaplacené pojistky a s únikem provozních kapalin, které ohrožovali samotného řidiče v kabině. Tyto závady mohou mít významný vliv na bezpečnost silničního provozu, a proto je důležité, aby vozidla byla pravidelně kontrolována a udržována v dobrém technickém stavu.

Kontroly dodržování sociálních předpisů, které zahrnují bezpečnostní přestávky, doby odpočinku a řízení, se týkaly 1438 vozidel. Bylo zjištěno 254 porušení těchto předpisů. Řidičům bylo uděleno 197 pokut v celkové výši 398 000 Kč a bylo uloženo 74 kaucí v celkové výši 2 775 000 Kč.

Výsledky těchto kontrol potvrzují potřebu posílení důrazu na na dodržování předpisů v oblasti nákladní dopravy.  Po zřízení Inspekce silniční dopravy budou moci na dodržování předpisů a zákonných požadavků samostatně dohlížet i mobilní expertní jednotky inspekce. Díky tomu dojde ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích.

Zdroj: ŽESNAD

Nová hodnota stravenky pro rok 2025: Kolik si připlatíte za oběd v krajských městech?

Maximální limit stravného, ze kterého se bude počítat daňově optimální výše stravného pro rok 2025, by měl činit 177 Kč. Oproti loňskému roku jde o nárůst o jedenáct korun. Nejvýhodnější hodnota papírové či elektronické stravenky, v rámci které si může zaměstnavatel uplatnit maximální daňový náklad, se tak v roce 2025 zvýší o 6 % na 225 Kč. Částka by podle nejnovějších dat Edenred Restaurant Indexu měla pokrýt cenu plnohodnotného oběda. Za polední menu platíme v průměru 192 Kč, tedy meziročně o 3,6 % více. Regionální rozdíly v cenách obědů ovšem ukazují, že dostupnost stravování není ve všech částech republiky stejná. Zatímco v některých krajských městech stravenka pokryje významnou část nákladů, jinde si zaměstnanci doplácejí skoro polovinu hodnoty oběda. K navýšení daňově uznatelných limitů došlo také v případě volnočasových benefitů.

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro rok 2025 horní limit tuzemského stravného v první kategorii na 177 Kč. „Tento limit vždy vychází z příslušné Vyhlášky MPSV, která také stanoví výši tuzemského stravného při služební cestě 5-12 hodin, což je důležité pro daně. Podle zákona o dani z příjmů si 70 % z tohoto příspěvku na stravování, tedy nově maximálně 123,90 Kč, může zaměstnavatel uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Pokud bychom tedy zachovali příspěvek zaměstnavatele a zaměstnance v poměru 55 ku 45 %, pro obě strany nejvýhodnější hodnota stravenky by činila 225 Kč,“ vysvětluje Radovan Hauk, partner společnosti Moore Czech Republic.

 

Příspěvek na stravování, ať už v elektronické či papírové formě, je v Česku jedním z nejoblíbenějších benefitů. „Data z průzkumů ukazují, že příspěvek na stravování je oblíbeným benefitem pro 93 % zaměstnanců. Jde o rozpočet, který je oddělený od mzdy, ale zároveň umožňuje zaměstnanci uplatnit jej podle vlastních potřeb,“ říká Klára Krumphanslová, HR manažerka ze společnosti Edenred. „V rámci mezinárodního průzkumu Barometr FOOD[1] například až 51 % zaměstnanců uvedlo, že se díky tomuto benefitu stravují vyváženěji a zdravěji,“ dodává.

 

Kolik si za oběd připlatíte v jednotlivých krajských městech?

Společně s optimální hodnotou stravenky ale letos celorepublikově vzrostly také ceny obědů.  Podle Edenred Restaurant Indexu průměrná útrata zaměstnanců v době oběda v listopadu 2024 dosáhla 192 Kč. Zaměstnanci by tedy za jedno jídlo nad rámec příspěvku zaměstnavatele podle nového limitu dopláceli v průměru zhruba 68 Kč, tedy 35 % ceny oběda.

 

Situace se však liší napříč regiony. Zatímco v Praze zaměstnanci doplácejí až 91 Kč (42 % ceny), v Olomouci je to „jen“ 46 Kč (27 % ceny). „Regionální rozdíly v nákladech na obědy jasně ukazují, že hodnota příspěvku zaměstnavatele nepokrývá potřeby všech zaměstnanců stejně. Zatímco v některých regionech zaměstnancům výrazně pomáhá, v jiných doplácejí z vlastní kapsy téměř polovinu ceny oběda,“ komentuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred. Lze přitom očekávat, že průměrná polední útrata bude dále stagnovat, či mírně růst.

 

Navýšení se týká i volnočasových benefitů

Hranice, podle které budou moci zaměstnavatelé svůj příspěvek zaměstnancům osvobodit od zdanění, se pro příští rok velmi významně změní také v případě volnočasových benefitů. „Příspěvek na volnočasové aktivity, který jsme znali v roce 2024, se rozdělí na dvě skupiny, a to volnočasové aktivy a zdravotní benefity[2].  Zaměstnavatelé tak budou moci navýšit roční limity nepeněžních benefitů pro své zaměstnance, kde limit pro volnočasové benefity bude činit 23 278,50 Kč (polovinu průměrné mzdy) a limit pro skupinu zdravotní benefity bude činit 46 557 Kč (roční výše průměrné mzdy). Při využití obou skupin tak dojde pro zaměstnance k možnosti čerpat benefity od zaměstnavatele osvobozené od daně a pojistného ve výši 69 835,50 Kč. Jakákoliv úhrada zaměstnavatele nad tento rámec je samozřejmě možná, ale bude již podléhat zdanění a odvodům na pojistné,“ doplňuje Ditta Hlaváčková, partnerka a daňová poradkyně HLB PROXY.

 

Podle Kláry Krumphanslové je podpora volnočasových aktivit ze strany zaměstnanců vítaným benefitem, podle kterého si navíc stále častěji vybírají zaměstnavatele. Z pohledu firem zase představuje účinný nástroj, jak zvýšit produktivitu a budovat loajalitu k vlastní značce. „Mezi dlouhodobě nejoblíbenější kategorie volnočasových benefitů z hlediska útraty v Česku patří oblast zdraví – zejména v případě lékáren či optik – ale také kultura nebo sport. Stále populárnější kategorií se stává i cestování.“

 

Kolik si zaměstnanci připlatí za obědy nad rámec příspěvku na stravování?
Město Průměrná útrata za oběd (listopad 2024) Doplatek

zaměstnance (zaokr.)

Podíl doplatku z ceny oběda
Praha 215 Kč 91 Kč 42 %
Brno 203 Kč 79 Kč 39 %
České Budějovice 202 Kč 78 Kč 39 %
Plzeň 200 Kč 76 Kč 38 %
Liberec 198 Kč 74 Kč 37 %
Pardubice 191 Kč 67 Kč 35 %
Ostrava 187 Kč 63 Kč 34 %
Karlovy Vary 184 Kč 60 Kč 33 %
Hradec Králové 184 Kč 60 Kč 33 %
Jihlava 178 Kč 54 Kč 30 %
Ústí nad Labem 173 Kč 49 Kč 28 %
Zlín 170 Kč 46 Kč 27 %
Olomouc 170 Kč 46 Kč 27 %
Česká republika 192 Kč 68 Kč 35 %

 

 

[1] Sběr odpovědí průzkumu „Barometr FOOD“ probíhal od 15. srpna 2024 do 19. září 2024. V České republice se jej zúčastnilo celkem 2807 respondentů z řad držitelů karet Edenred a 101 respondentů z řad restaurací. Globálně se průzkumu zúčastnilo celkem 49990 respondentů napříč vybranými zeměmi Evropy včetně Rakouska, Francie, Slovenska, Německa a dalších.

[2] Novela §6 odst. 9 písm. d) Zákona o daních z příjmů, ST č.743, předpokládaná účinnost od 1.ledna 2025

Zdroj: Edenred

Modernizace trati z Plzně do Domažlic na státní hranici začne v půlce roku 2025

Modernizace silně frekventované železniční trati z Plzně do Domažlic na státní hranici s Německem začne v polovině příštího roku. Státní Správa železnic (SŽ) teď hledá dodavatele rekonstrukce a elektrizace prvního úseku z Plzně do Nýřan o délce 12,3 kilometru. Předpokládané náklady stavby, která potrvá dva roky, dosahují 5,5 miliardy korun, řekl ČTK mluvčí SŽ Dušan Gavenda.

„Modernizace odstartuje už v polovině příštího roku,“ uvedl. Rekonstrukcí prvního úseku se podle něj zlepší hlavně cestování v příměstských vlacích, které zrychlí díky rekonstrukci a elektrizaci trati až na 100 kilometrů v hodině. Cestující budou mít pohodlnější nástup a výstup ve stanicích Vejprnice a Nýřany a na zastávce Tlučná, příchod k vlakům bude bezbariérový. „V rámci stavby také vznikne základ pro navazující dvoukolejnou elektrifikovanou trať Plzeň – Stod s rychlostí 200 kilometrů v hodině,“ řekl.

Vyšší bezpečnost provozu na trati, která je součástí mezinárodní linie z Prahy na Mnichov, zajistí nejen evropský zabezpečovací systém ETCS, ale také zrušení jednoho přejezdu a jednoho přechodu, které nahradí podchody. Zlepší se také obsluha velkého kontejnerového terminálu v Nýřanech. „Prodloužení stanic pak umožní provoz nákladních vlaků o délce až 740 metrů,“ uvedl Gavenda.

Předpokládané celkové náklady první stavby podle něj dosahují 5,5 miliardy. Modernizaci spolufinancuje Nástroj Evropské unie pro propojení Evropy (CEF) pro léta 2021 až 2027, řekl mluvčí.

Při stavbě se počítá s několikaměsíční výlukou provozu z Plzně-Jižního Předměstí do Nýřan. Po ukončení první etapy zhruba od druhé poloviny roku 2026 chce SŽ modernizovat další úsek z Nýřan do Chotěšova. Zároveň má v plánu opravit i elektrifikovat vedlejší lokální trať z Nýřan do Heřmanovy Huti. Na obou bude evropský zabezpečovač ETCS.

SŽ by pak mohla už koncem příštího roku zahájit zhruba tříletou stavbu nové 21 kilometrů dlouhé dvojkolejné elektrifikované železniční trati z Plzně do Stodu. Povede od okraje Plzně, vyhne se obcím a vlaky tam budou jezdit až 200 kilometrů za hodinu. Modernizace celého ramene z Plzně přes Domažlice k hranici s Německem, která má výrazně zrychlit cestu do Mnichova, bude stát desítky miliard korun.

Úsek z Plzně přes Domažlice ke státní hranici je podle generálního ředitele SŽ Jiřího Svobody rozdělený na čtyři stavby, které už se projektují na rychlost vlaků až 200 kilometrů v hodině, a to všude tam, kde to bude možné. „Pouze první úsek z Plzně do Stoda bude v nové stopě, pak už se vracíme do té původní,“ řekl. Stavby navazujících úseků budou pokračovat až po etapě Plzeň – Stod, ale aktivně se projektují. Česko stále dojednává s Němci, aby šli české stavbě naproti ze své strany.

Zdroj: ČTK

ŘSD plánuje v příštím roce zprovoznit 73 km dálnic, o 38 km méně než letos

Ředitelství silnic a dálnic plánuje v příštím roce uvést do provozu téměř 73 kilometrů nových dálničních úseků. Je to o zhruba 38 kilometrů méně než letos. Od roku 2022 do roku 2025 zprovozní stát 219,9 kilometru nových úseků dálnic. Údaje ČTK poskytlo ministerstvo dopravy.

Mezi hlavní dokončené silniční stavby budou patřit čtyři úseky na dálnici D35 z Hradce Králové do Lipníka nad Bečvou. Úsek Vysoké Mýto – Džbánov, který bude zároveň tvořit obchvat Vysokého Mýta, bude měřit téměř šest kilometrů. Část D35 z Janova do Opatovce se začala stavět v květnu 2023 a měří 11,7 kilometru, úsek Hořice – Sadová bude mít délku 10,5 kilometru a v druhé etapě výstavby úseku Křelov-Slavonín přibude dalších 3,2 kilometru komunikace spojující dvě už hotové části.

Na dálnici D55 z Olomouce do Břeclavi přibude 7,6 kilometru dlouhý úsek Olomouc – Kokory a nový dálniční most přes řeku Moravu u Napajedel. Na D1 se řidiči mohou těšit na zprovoznění posledního chybějícího úseku Říkovice – Přerov o délce deset kilometrů a také rozšíření komunikace v části Brno-centrum a Brno-jih.

V příštím roce stát zároveň plánuje zahájit výstavbu 62 kilometrů dálnic, což je o 40 kilometrů méně než v letošním roce. Půjde zejména o stavby na dálnici D6 Praha – Karlovy Vary, několik odpočívek na dálnici D11 Praha – Hradec Králové a pokračování výstavby D35 z Hradce Králové do Lipníka.

Základní dálniční síť by měla mít Česká republika podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) dokončenou v roce 2033.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář