Pátek, 8 srpna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 70

Stát poskytne krajům 2 miliardy korun na opravy silnic II. a III. třídy

Od
Karolína Vágnerová
-

Výbor Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) schválil přidělení finančních prostředků ve výši 2 miliardy korun na financování oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. třídy ve vlastnictví krajů.

„Původně jsme počítali s tím, že peníze na opravy silnic II. a III. třídy už kraje nebudou dostávat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, ale přímo, na základě upraveného rozpočtového určení daní. Příjmy krajů by se podle tohoto návrhu v letech 2025 až 2027 zvýšily celkem o 11,2 miliardy korun na úkor státního rozpočtu. Nyní je však potřeba reagovat na skutečnost, že návrh na změnu RUD doposud nezískal v Poslanecké sněmovně podporu,“ vysvětluje tento krok ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Finanční prostředky budou rozděleny stejně jako v předchozích letech mezi jednotlivé kraje na základě délky silnic II. a III. třídy v jejich správě. Největší částka, 339 milionů korun, bude přidělena Středočeskému kraji, který má nejdelší síť těchto silnic. Jihočeský kraj obdrží 214 milionů korun a Plzeňský kraj 181 milionů korun,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Z celkové dotace dvou miliard korun bude 1,913 miliardy alokováno pro jednotlivé kraje a 87 milionů korun pro hlavní město Prahu na opravy komunikací plnících funkci nevybudovaného silničního okruhu kolem Prahy.

Kraje                                  vč. hl. m. Prahy Délka silnic II. a III. třídy [km] Podíl silnic II. a III. třídy v rámci ČR Rozdělení finančních prostředků (tis. Kč)
Středočeský 8 626 17,71 % 338 782
Jihočeský 5 437 11,16 % 213 519
Plzeňský 4 615 9,47 % 181 259
Karlovarský 1 830 3,76 % 71 888
Ústecký 3 657 7,51 % 143 617
Liberecký 2 058 4,22 % 80 821
Královéhradecký 3 314 6,80 % 130 159
Pardubický 3 134 6,43 % 123 075
Vysočina 4 532 9,30 % 177 997
Jihomoravský 3 864 7,93 % 151 744
Olomoucký 3 113 6,39 % 122 242
Zlínský 1 765 3,62 % 69 300
Moravskoslezský 2 766 5,68 % 108 640
Celkem kraje 48 712 100,00 % 1 913 043
Praha* 86 957
Celkem 48 712 100,00 % 2 000 000

* pro hl. m. Prahu, resp. TSK HMP připadá přibližně 4,35 % z celkové částky

Zdroj: MDCR

Hasiči u Hustopečí čistili cisterny se zbytky benzenu, odstranili trakční vedení

Od
Karolína Vágnerová
-

Hasiči v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, kde před týdnem havarovaly cisterny s toxickým benzenem, parním generátorem nahrubo očistili šest z 12 poškozených cisteren se zbytky benzenu. ČTK to sdělila mluvčí krajských hasičů Lucie Balážová. Připravuje se nakládka poškozených vagónů, hasiči Správy železnic dokončili demontáž trakčního vedení. O nasazení kolejového jeřábu a zahájení likvidace vraků se rozhodne v dnes ráno či dopoledne. Záleží to na měření koncentrací v cisternách, uvedl mluvčí drážních hasičů Martin Kavka.

Hasiči dnes pokračovali v čištění cisteren se zbytky benzenu. „Naším cílem je odstranit chemikálii a snížit výbušné koncentrace uvnitř vagónů a v jejich bezprostředním okolí. Stále pracujeme v protichemických oblecích v nebezpečné zóně. Probíhá dekontaminace zasahujících hasičů,“ uvedla Balážová.

Připravuje se nakládka poškozených vagónů. „Chystáme místo zásahu pro stříhání a manipulaci s cisternami těžkou technikou. Ta postupně během pátku a soboty mířila na místo zásahu. Využijeme automobilové jeřáby a pásová rypadla s demoličními nůžkami či drapáky,“ uvedla mluvčí.

Pokračoval monitoring vzduchu, vody i půdy. Místo zásahu hasiči monitorují dronem se speciálním detektorem od kolegů ze Slovenska, který v letu měří koncentrace nebezpečných látek v ovzduší. „Máme tak okamžitě k dispozici přesná data. Odebíráme vzorky vod, postupně je analyzujeme, měříme koncentrace v ovzduší v pravidelných intervalech v okolí, nadále s negativními výsledky,“ uvedla Balážová.

„Pokračujeme s činnostmi v souvislosti s ochranou životního prostředí, při nichž vše konzultujeme a koordinujeme s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Z člunů jsme doplnili další norné stěny a sorpční hady do přilehlého rybníku. Chráníme je také pneumatickými ucpávkami, provzdušňujeme aerátory. Firma Dekonta provádí sanační práce v hlubinných vrtech, z nichž odčerpává kontaminovanou vodu a likviduje ji,“ uvedla Balážová. Na místě dnes pracovalo 70 hasičů z 12 jednotek. Hasiči spolupracují s ČIŽP, hygieniky, místními samosprávami, policií či drážními hasiči.

Obyvatelé Hustopečí nemusí mít podle vyjádření hygieniků obavy o kvalitu vody. Opakovaný preventivní monitoring jakosti vody ve vytipovaných studních, který se dělal v pátek, potvrdil výsledky odběrů vody ze studní ze středy. Benzen byl v jednom z pěti odebraných vzorků vody, hodnota však byla pod hygienickým limitem. Hygienici však nadále kvůli opatrnosti nedoporučují používat vodu ze studní v blízké chatové oblasti.

Hasiči také zveřejnili vyjádření ČIŽP k dnešním 11:00. Koncentrace benzenu v nejvíce ohrožené vodní nádrži č. 6 jsou podle posledního odběru provedeného v pátek pod limitem znečištění, nelze ale vyloučit jejich opětovný nárůst. V týdnu hodnoty kolísaly v závislosti na počasí a dalších okolnostech. V ostatních monitorovaných povrchových vodách jsou hodnoty benzenu stále pod limity znečištění.

Nákladní vlak převážející z chemičky DEZA přes tisíc tun benzenu z dosud nezjištěných příčin v pátek 28. února před polednem vykolejil a začal hořet. Před nehodou překročil víc než dvojnásobně povolenou rychlost. Ze 17 železničních cisteren naplněných 1020 tunami jedovatého benzenu se podařilo hasičům zachytit 360 tun této látky. Část zůstala ve dvou nepoškozených cisternách, které požár nepohltil. Zbytek toxické chemikálie se podařilo hasičům přečerpat. Část těkavé látky při nehodě shořela, určité množství benzenu se dostalo také do půdy a prostoru kolejí. Oblast kolem nehody je silně znečištěná, sanace podle odhadů potrvá minimálně dva roky.

Obnovení provozu vlaků na železniční trati mezi stanicemi Hranice na Moravě a Valašské Meziříčí bude záležet na hloubce kontaminace kolejového svršku a spodku. Může jít o týdny, ale i měsíce, pokud by byl benzen až v hlubokých vrstvách. Nehoda vlaku a následující mohutný požár poškodil trať zhruba v půlkilometrovém úseku.

Zdroj: ČTK

Analýza: Země EU se při růstu výdajů na obranu zřejmě nevyhnou zvýšení daní

Od
Karolína Vágnerová
-

Země Evropské unie se při očekávaném zvýšení výdajů na obranu zřejmě nedokážou vyhnout zvýšení daní. Uvádí to analýza společnosti XTB, jejíž výsledky má ČTK k dispozici. Podle materiálu nelze očekávat, že by se dost peněz podařilo získat škrty v jiných oblastech, v řadě států vzhledem k jejich současnému zadlužení může znamenat problém i financování obrany prostřednictvím větších rozpočtových deficitů. Na posílení výdajů na obranu a bezpečnost se ve čtvrtek na mimořádném summitu EU dohodlo 26 členských zemí unie, stranou zůstalo Maďarsko.

Podle analýzy výdaje zemí EU na obranu rostou od roku 2014, kdy Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Nárůst obranných výdajů zrychlil po roce 2021 a za poslední tři roky vzrostly o třetinu na loňských 326 miliard eur (8,1 bilionu korun). „Postupný růst výdajů ale nebyl dostatečně rychlý. I proto se nyní mluví o různých akčních plánech, půjčkách, fondech a dalších zdrojích peněz, které mají uvolnit až 800 miliard eur v následujících letech na přezbrojení Evropy,“ podotkl hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.

Dosažení investic v plánovaném rozsahu bude podle materiálu komplikovat nedostatek zdrojů. Ten souvisí i s pomalým hospodářským růstem EU, který podle aktualizované prognózy Evropské centrální banky letos dosáhne 0,9 procenta a příští rok 1,2 procenta. EU proto bude muset využít pro zajištění dostatku peněz kombinaci výdajových škrtů, prohloubení dluhu a zvýšení daní.

„V oblasti škrtů jsem na evropské úrovni skeptický. Nečekám úspory v rozpočtech jednotlivých států, které by byly z hlediska financování armád zásadní,“ uvedl Peterka.

Prohloubení dluhu může narazit v některých vysoce zadlužených zemích EU, pro které už nyní dluh představuje podstatnou hospodářskou zátěž. Analýza konstatuje, že zatímco průměrné zadlužení v EU je 82 procent hrubého domácího produktu (HDP), v Itálii dosahuje 137 procent HDP a ve Francii 112 procent HDP. „Francie a Itálie jsou navíc jedny z těch největších ekonomik EU, kde zřejmě politické špičky očekávají velký příspěvek k výdajům na obranu,“ uvedl Peterka. Varoval, že by se v takovém případě mohla Evropa přiblížit dluhové pasti, kdy by hrozilo, že problémy zadluženějších států budou muset v budoucnu řešit ty rozpočtově zodpovědnější.

Analýza konstatuje, že se země EU nevyhnou zvýšení daní. Zároveň upozorňuje, že takový krok bude u voličů nepopulární, a to zejména po sérii několika krizí, kterými Evropa v posledních letech prošla.

Zdroj: ČTK

Státní e-shop pro nákup dálničních známek varuje před podvodnými SMS zprávami

Od
Karolína Vágnerová
-

Řidiči by si měli dát pozor na podvodné SMS zprávy, které vyzývají k zaplacení pokuty za jízdu bez dálniční známky. Na podvod upozornil oficiální státní e-shop edalnice.cz, který lidem doporučuje na zprávy nereagovat a neklikat na odkazy v nich.

Problém v posledních dnech zaznamenali operátoři zákaznické linky elektronické dálniční známky, kterých se lidé na tyto zprávy ptají. „Pokuty za jízdu bez dálniční známky ukládají výhradně Policie ČR nebo Celní správa při fyzické kontrole. Pokud jste takovou kontrolou neprošli, žádná pokuta vám nemůže být uložena, a to ani zpětně,“ uvedla Radka Nastoupilová, mluvčí společnosti Cendis, která systém e-známek spravuje.

Po kliknutí na odkazy uvedené v podvodných zprávách mohou lidé podle Nastoupilové přijít o peníze, podvodníci také mohou zneužít jejich osobní údaje. „Buďte obezřetní a v případě podezřelých zpráv kontaktujte přímo zákaznickou linku Elektronické dálniční známky 222 266 757,“ dodala.

Problematické jsou podle Nastoupilové také weby, které vypadají jako oficiální e-shop. Tyto weby si mohou kromě stanovené ceny dálniční známky účtovat navíc manipulační poplatky, takže lidé za známku zaplatí víc, než musí. Problém pak mohou mít i s následnou správou e-známky. Seznam těchto webů lze najít na webu ministerstva dopravy.

Zdroj: ČTK

SŽ vybrala zhotovitele první části rychlotrati z Brna do Přerova za 6,7 mld. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Modernizaci první části železniční trati z Brna do Přerova, úseku mezi Nezamyslicemi a Kojetínem, provedou firmy Strabag Rail, Eurovia CZ a Porr. Podaly nejlepší nabídku ve výši 6,69 miliardy korun. Stavba by měla začít letos v květnu, dokončení se plánuje koncem roku 2028. Na přibližně desetikilometrovém úseku přibude druhá kolej, vlaky tu zrychlí ze 100 na 200 kilometrů v hodině. ČTK a Radiožurnálu to řekl mluvčí Správy železnic (SŽ) Dušan Gavenda.

Úsek Brno – Přerov bude jako takzvané rychlé spojení součástí české sítě vysokorychlostních tratí (VRT). Kvůli nižší rychlosti ale není plnohodnotnou vysokorychlostní tratí.

„Pod kopcem Kozlov vznikne 744 metrů dlouhý Němčický tunel. Stavbaři vybudují osm nových železničních mostů, nejdelší z nich přes údolí potoka Žlebůvky bude měřit 122 metrů,“ uvedl Gavenda.

Na trase modernizovaného úseku podle něj budou dvě zastávky, a to Měrovice nad Hanou a Němčice nad Hanou. Obě zastávky budou bezbariérové, v Němčicích navíc vznikne navazující autobusový terminál. „Oba stávající přejezdy se zruší, v Němčicích díky přeložení trati do nové polohy, v Měrovicích ho nahradí nová objízdná komunikace,“ řekl Gavenda.

Součástí modernizace úseku jsou i částečné přeložky silnic třetí třídy, které trať křižují. V blízkosti obcí podél trati stavbaři postaví protihlukové stěny o délce téměř 2900 metrů. „V rámci stavby dále dojde k posunu styku střídavé a stejnosměrné napájecí soustavy od Nezamyslic před Přerov,“ doplnil Gavenda. Na trati bude rovněž nainstalován automatický evropský zabezpečovací systém ETCS a rádiový systém GSM-R.

Projektová dokumentace, zabezpečovací a rádiový systém jsou spolufinancovány Evropskou unií z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Z CEF by se podle Gavendy měly spolufinancovat i stavební práce.

Úsek aktuálně zkoumají archeologové. Správa železnic také kácí dřeviny v místě plánovaných přeložek silnic.

Zdroj: ČTK

Volkswagen ukázal, jak bude vypadat jeho nejmenší elektromobil

Od
Karolína Vágnerová
-

Za dva roky začne Volkswagen prodávat svůj nejmenší elektromobil. Zatím veřejnosti představil koncept, který nese název ID. Every 1.

V porovnání s vozem ID. 2 All, který začne z výrobních linek sjíždět ještě letos, bude o sedmnáct centimetrů kratší. Od předního po zadní nárazník tedy bude měřit 388 centimetrů.

Interiér nabídne prostor pro čtyři cestující a zavazadlový prostor s objemem 305 litrů.

Vůz má pohánět elektromotor s výkonem 95 koňských sil, který bude schopen udělit maximální rychlost 130 kilometrů v hodině. Točivý moment se přenese pouze na kola přední nápravy.

Kapacita baterie zatím známa není, ale dojezd na jedno nabití by neměl být menší než 250 kilometrů.
Volkswagen při uvedení konceptu potvrdil, že cenovka nepřekročí hranici 20 000 eur, tedy v přepočtu cca 500 000 Kč.

Design sériově vyráběného vozu se může ještě v detailech lišit. Nicméně typický robustní vzhled přídě zůstane s největší pravděpodobností zachován, také interiér se ponese v duchu představeného konceptu. Tedy se zřejmě obejde bez fyzických ovladačů, například pro nastavování klimatizace. Hlavním rozhraním pro změnu parametrů jednotlivých komfortních i bezpečnostních funkcí se tedy stane centrální displej.

Zdroj: ČTK

Správa železnic má poradce pro tendr na projekt 1. úseku vysokorychlostní tratě

Od
Karolína Vágnerová
-

S přípravou a realizací tendru pro první úsek vysokorychlostní tratě, který se má stavět formou spolupráce státu a firem, tedy jako tzv. PPP projekt, pomůže Správě železnic transakční poradce. Stala se jím Mezinárodní finanční korporace (IFC) ze skupiny Světové banky. Úkolem transakčního poradce je nalézt vhodného investora a pomoct s úspěšným dokončením projektu. Tendr se týká úseku z Brodku u Přerova do stanice Ostrava-Svinov. Jde o první úsek tratě stavěný na rychlost až 320 kilometrů v hodině. Na dnešní konferenci Správy železnic o tom informoval ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ Jakub Bazgier.

Úkolem IFC bude poskytování poradenství při vypracování zadávací dokumentace, koncesní smlouvy a výběru nejvhodnějšího dodavatele stavby. Správa železnic by výběrové řízení mohla vypsat přibližně za rok. „Poté rok a půl bude probíhat výběr koncesionáře, pak dojde k podpisu s ním a on začne stavět,“ řekl ČTK náměstek generálního ředitele SŽ pro modernizaci Mojmír Nejezchleb.

Do té doby SŽ musí získat stavební povolení a vykoupit pozemky. „My jsme ještě s výkupem pozemků nezačali, neboť čekáme na závazné stanovisko EIA,“ dodal Nejezchleb. To by podle něj SŽ měla pro úsek VRT Moravská brána z Brodku u Přerova do Ostravy získat do konce letošního března.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dnes připomněl, že vláda pro spolupráci PPP vybrala tři úseky vysokorychlostní železnice. Konkrétně jde o VRT Moravská brána o délce 91 kilometrů s náklady 96 miliard korun, VRT Jižní Morava mezi Modřicemi a Rakvicemi o délce 39 kilometrů a náklady 23 miliard korun a Rychlé spojení Střední Morava mezi Brnem a Přerovem o délce 75 kilometrů a náklady 60 miliard korun stavěný na rychlost 200 kilometrů za hodinu.

Stavba úseku mezi Brnem a Přerovem je podle Nejezchleba rozdělena na pět částí, dva staví stát mimo PPP spolupráci, tři ve spolupráci se soukromým sektorem. Stavba úseku Nezamyslice – Kojetín mimo projekt PPP začne letos. Tři stavby mezi Brnem a Nezamyslicemi bude Správa železnic stavět v PPP spolupráci, na stavbu ještě nemá transakčního poradce.

V takzvané PPP spolupráci vzniká dlouhodobý smluvní vztah, uzavřený většinou na 15 až 30 let. Dodavatel provede zakázku, přebírá všechna smluvní rizika a zajišťuje údržbu. Po zprovoznění zadavatel zakázku financuje pravidelnými platbami po dobu trvání smluvního vztahu. Zároveň je od začátku vlastníkem všech staveb, produktů a dodaných služeb a po uplynutí smlouvy převezme od soukromého sektoru i provoz a údržbu.

Zdroj: ČTK

SFDI letos krajům na opravy silnic rozdělí dvě mld. Kč, o polovinu méně než loni

Od
Karolína Vágnerová
-

Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) letos krajům rozdělí na opravy a rekonstrukce silnic druhých a třetích tříd dvě miliardy korun. Loni kraje z fondu na opravy silnic dostaly čtyři miliardy korun. Novinářům to dnes řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Peníze na opravy silnic se původně měly stát součástí rozpočtového určení daní krajům, nakonec je poskytne stejně jako v předchozích letech fond dopravy. Jde o zbylé finance fondu z loňského roku, nejsou to peníze z rozpočtu fondu na letošní rok. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Stát letos ze svého rozpočtu dopravu v krajích dotuje sedmi miliardami korun, z toho jsou 4,5 miliardy určeny na zajištění dopravní obslužnosti v krajích a 2,5 miliardy na stavby na silnicích druhé a třetí třídy, které se vláda zavázala podpořit v minulosti. S dotací ze SFDI tak letos kraje na dopravu dostanou devět miliard korun.

„Původně jsme počítali s tím, že peníze na opravy silnic druhé a třetí třídy už kraje nebudou dostávat z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, ale přímo, na základě upraveného rozpočtového určení daní (RUD),“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Kraje tak podle dřívějšího vyjádření Asociace krajů ČR nějakou dobu neměly vůbec informaci, zda letos peníze dostanou.

Podle Stanjury by se podle návrhu příjmy krajů v letech 2025 a 2027 zvýšily o 11,2 miliardy korun ze státního rozpočtu. „Nyní je však potřeba reagovat na skutečnost, že návrh na změnu RUD doposud nezískal v Poslanecké sněmovně podporu,“ řekl.

SFDI podle Jemelky v letech 2015 až 2024 každoročně poskytoval finance na opravy silnic druhé a třetí třídy a na komunikace nahrazující nedokončený silniční okruh Prahy. Příspěvky krajům se pohybovaly v částkách od 1,9 miliardy do šesti miliard korun ročně. Celkem fond od roku 2015 do roku 2024 krajům poslal 39,7 miliardy korun.

Z letošních dvou miliard korun dostane 87 milionů korun Praha na opravy komunikací plnících funkci nedokončeného Pražského okruhu, zbytek dostanou ostatní kraje. Výše dotace se krajům podle Kupky rozdělila podle délky silnic druhé a třetí třídy v jejich správě. „Největší částka, 339 milionů korun, bude přidělena Středočeskému kraji, který má nejdelší síť těchto silnic. Jihočeský kraj obdrží 214 milionů korun a Plzeňský kraj 181 milionů korun,“ dodal Kupka.

Rozdělení financí krajům:

Kraj Délka silnic II. a III. třídy (v km) Dotace (v tisících Kč)
Středočeský 8626 338.782
Jihočeský 5437 213.519
Plzeňský 4615 181.259
Karlovarský 1830 71.888
Ústecký 3657 143.617
Liberecký 2058 80.821
Královéhradecký 3314 130.159
Pardubický 3134 123.075
Vysočina 4532 177.997
Jihomoravský 3864 151.744
Olomoucký 3113 122.242
Zlínský 1765 69.300
Moravskoslezský 2766 108.640
Celkem 48.712 1.913.043
Praha* 86.957
Celkem 48.712 2.000.000

 

Zdroj: ČTK

Vodík a revoluční změny v elektromobilitě rezonovaly na kongresu New Battery World 2025

Od
Karolína Vágnerová
-

Automobilový průmysl v současné době zažívá největší změnu od vynálezu spalovacího motoru. Elektrifikace osobní i nákladní dopravy je na celém světě v plném proudu a hraje klíčovou roli na cestě k dekarbonizaci tohoto sektoru. Výzvy, které tato transformace přináší, byly hlavním tématem dvoudenního kongresu o budoucnosti elektromobility New Battery World 2025, který se konal 27. a 28. února v Mnichově. Více než 500 účastníků, řada odborníků a firemních partnerů diskutovalo o trendech a inovacích, zejména v oblasti bateriových technologií a výrobních procesů, palivových článků a nabíjecí infrastruktury pro osobní a užitková vozidla. Představen byl například pilotní projekt BMW iX5 Hydrogen a prototyp nákladního vozu s palivovými články od společnosti Daimler Truck. Účastníci kongresu navíc získali exkluzivní informace o kompetenčním centru BMW Group pro výrobu bateriových článků v Parsdorfu u Mnichova. Akci pořádala globální poradenská firma Drees & Sommer ve spolupráci s předním automobilovým expertem Prof. Ferdinandem Dudenhöfferem.

Vodíkový pohon pro nákladní dopravu

Jedním z hlavních témat kongresu byla dekarbonizace sektoru užitkových vozidel. Vodík v tomto ohledu hraje důležitou roli. Dr. Michael Rath, viceprezident pro vodíková vozidla v BMW Group, informoval o prvních pilotních projektech společnosti BMW. Výrobce vozidel již využívá dva nákladní vozy s palivovými články v rámci evropského projektu H2Haul. Sériová výroba vodíkových vozidel má být zahájena již v roce 2028.

„Důležitým předpokladem je rozvoj spolehlivé nabíjecí infrastruktury,“ říká Florian Langlotz, partner a ředitel divize automotive ve společnosti Drees & Sommer. Podle studie společnosti NOW GmbH (Nationale Organisation Wasserstoff- und Brennstoffzellentechnologie) se očekává, že Německo bude v letech 2035, 2040 a 2045 potřebovat 1 150, 1 700 a 2 350 vodíkových čerpacích stanic. Poptávka po vodíku pro tyto čerpací stanice, které budou pohánět především těžká užitková vozidla, se do roku 2030 zvýší na 385 000 až 510 000 tun.

„Vodík je důležitým doplňkem na cestě k mobilitě šetrné ke klimatu v těžké nákladní dopravě, kde bateriové pohony narážejí na své limity,“ uvádí Florian Langlotz. „Pokud jde o pohony budoucnosti, nemůžeme jednoduše dát všechna vejce do jednoho košíku. Palivové články a elektromobily se mohou skvěle doplňovat.“

Výroba baterií v Evropě

V centru pozornosti kongresu byl také vývoj přelomových bateriových technologií pro elektromobily. Evropské společnosti neustále rozšiřují své odborné znalosti v oblasti výroby baterií a pokládají tak základy pro budoucí inovace. Skvělým příkladem je PowerCo SE, společnost koncernu Volkswagen vyrábějící baterie. Ta spolupracuje s výrobcem tiskařských strojů Koenig & Bauer na procesu tzv. dry coatingu. Tento nový výrobní proces dokáže snížit spotřebu energie při výrobě článků přibližně o
30 %. Kromě toho odpadá používání chemických rozpouštědel.

„Rozvoj místního bateriového průmyslu je pro Evropu nesmírně důležitý. Inovace, jako je proces dry coatingu, ukazují, že německé společnosti mají stále více odborných znalostí, které pomáhají utvářet technologii baterií. V konkurenci s Čínou a USA jsou však nyní nutné také konkurenceschopné základní podmínky. Díky akčnímu plánu pro automobilový průmysl může EU v tomto ohledu učinit důležitá rozhodnutí a účinně podpořit rozvoj tohoto odvětví prostředky, jako je financování OPEX,“ vysvětluje Frank Blome, CEO společnosti PowerCo.

Prognóza IEA: Do roku 2035 bude každé druhé auto na světě elektrické

Rychlý růst trhu s elektromobily v Německu utrpěl v roce 2024 značnou ztrátu. Dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude však poptávka po elektromobilech celosvětově nadále stoupat, zejména v Číně, která hraje vedoucí roli i ve výrobě baterií. Podle zprávy této agentury bude za současných politických podmínek do roku 2035 každý druhý prodaný automobil na světě elektrický. Při ambiciózní klimatické politice by tento počet mohl dosáhnout až dvou ze tří vozidel. To by ušetřilo přibližně 12 milionů barelů ropy denně, což odpovídá současné spotřebě silniční dopravy v Číně a Evropě dohromady.

„Elektromobily s inovativní bateriovou technologií jsou klíčem k bezemisní mobilitě. Německo a Evropa by neměly přenechat vedoucí pozici v tomto inovativním odvětví Číně, kde již 50 % prodejů nových automobilů tvoří elektromobily,“ říká expert na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer, spoluorganizátor kongresu New Battery World. „K posílení konkurenceschopnosti na mezinárodní úrovni je zapotřebí dlouhodobá strategie pro evropskou výrobu bateriových článků. Je důležité rozšířit výrobní kapacity, zefektivnit výrobní procesy a vyrábět udržitelné, vysoce výkonné technologie baterií, které nabízejí dlouhý dojezd, krátkou dobu nabíjení a lepší recyklovatelnost. K úspěchu přispívají i další faktory, jako je urychlené rozšiřování dobíjecí infrastruktury a široká nabídka modelů automobilů za přijatelné ceny.“

Budoucnost je digitální – i ve výrobě baterií

„Průmysl stojí před obrovským úkolem naplánovat, postavit a uvést do provozu výrobní zařízení v co nejkratším čase, aby bylo možné uspokojit rostoucí poptávku po bateriích v oblasti e-mobility,“ komentuje Florian Langlotz, ředitel divize automotive Drees & Sommer. „Aby se toto podařilo, spoléhá se průmysl na koncepty budoucnosti, jako jsou chytré továrny a průmyslové metaversum. Základní myšlenkou je, aby továrny a jejich procesy byly digitálně simulovány – jedna ku jedné a v reálném čase. Tímto způsobem bude možné ve virtuálním světě identifikovat potenciální problémy tak, aby ve skutečném závodě vše hned od začátku probíhalo hladce.“

„Ve spolupráci se společnostmi NVIDIA a T-Systems se nám již podařilo realizovat první úspěšné praktické projekty v automobilovém průmyslu,“ doplňuje Florian Langlotz. „Díky digitálním dvojčatům je možné lépe plánovat závody, rychleji je realizovat a efektivněji provozovat. Kromě toho je možné při výrobě baterií prakticky testovat četné varianty výrobních parametrů.“ Chytré továrny a digitální řešení byly jedním z hlavních témat kongresu New Battery World, kde o svých projektech referovala mimo jiné americká společnost NVIDIA.

 

Surovinové cykly: věci se dávají do pohybu

Dalším důležitým bodem kongresu bylo získávání a recyklace materiálů a surovin pro baterie. „Podporujeme společnosti v tom, aby své baterie navrhovaly udržitelným způsobem a aby byly recyklovatelné podle zásady Cradle to Cradle,“ říká Jan Christoph von der Lancken, jednatel společnosti EPEA GmbH, dceřiné společnosti Drees & Sommer. Cradle to Cradle v podstatě znamená navrhovat výrobky a procesy tak, aby se na konci svého životního cyklu nestaly odpadem, ale mohly být vráceny do vysoce kvalitních biologických nebo technických materiálových cyklů.

„Princip Cradle to Cradle lze uplatnit i na baterie pro elektromobily,“ doplňuje von der Lancken. „Jedním z podnětů jsou právní požadavky, jako je nařízení EU o bateriích z roku 2023, které má připravit cestu k cirkulární ekonomice.“ Recyklace baterií nabízí velký potenciál, jak ukazuje nedávná studie evropské zastřešující organizace Transport and Environment (T&E). Recyklací baterií by Evropa mohla od roku 2030 snížit svou závislost na dovozu nerostných surovin pro baterie, jako je lithium, nikl a kobalt, až o čtvrtinu. Podle studie této organizace by jen z materiálů ze starých baterií a odpadu z velkých továren mohly být vyrobeny nové baterie až pro 2,4 milionu elektromobilů.

Silná síť elektrických dobíjecích stanic

„Dalším faktorem úspěchu pro budoucnost e-mobility je rychlé rozšíření komplexní a uživatelsky přívětivé nabíjecí infrastruktury,“ zdůrazňuje Florian Langlotz. O přesných potřebách v Německu se diskutuje. Národní řídicí středisko pro nabíjecí infrastrukturu předpokládá, že do roku 2030 bude potřeba 380 000 až 680 000 veřejně přístupných nabíjecích míst, z toho 55 000 až 90 000 nabíjecích míst HPC, tj. vysoce výkonných nabíjecích pump, které umožňují obzvláště rychlé nabíjení. V současné době existuje přibližně 154 000 veřejně přístupných nabíjecích míst. „Úspěšné rozšíření nabíjecí infrastruktury vyžaduje důkladné plánování,“ říká Florian Langlotz. „Podporujeme města, obce a podniky komplexními řešeními – od koncepce a analýzy umístění přes kontrolu financování až po kontrolu nákladů a efektivní provoz.“

New Automotive World: série konferencí v roce 2025 

Kongresem New Battery World 2025 pokračují Drees & Sommer a Ferdinand Dudenhöffer v sérii konferencí pod hlavičkou New Automotive World, což je globální platforma pro odborníky z automobilového průmyslu, která byla úspěšně odstartována v minulém roce. Po New Battery World se v září 2025 ve Wolfsburgu uskuteční New Manufacturing World – další setkání odborníků na téma budoucnosti automobilového průmyslu. Více na: www.newautomotiveworld.com

Zdroj: Drees & Sommer s.r.o.

Český železniční průmysl v roce 2024 opět rostl. Obrat dosáhl 133 miliard Kč, export si držel stabilní podíl 50 %

Od
Karolína Vágnerová
-

ACRI si v roce 2025 připomíná 30. výročí svého vzniku a aktivní podpory českého železničního průmyslu

Asociace podniků českého železničního průmyslu zveřejnila souhrnné výsledky za rok 2024, které potvrzují další růst odvětví. Celkový obrat dosáhl 133 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 2,3 %. Export nadále zůstává klíčovým pilířem sektoru a tvoří 50 % celkového obratu, stejně jako v předchozím roce.

Tempo růstu českého železničního průmyslu ve výši 2,3 % převýšilo celkový růst HDP České republiky v roce 2024.

Současně tento výsledek kontrastuje s celkovým vývojem průmyslové výroby v ČR, která v roce 2024 zaznamenala meziroční pokles o 1,4 %. Za celou Evropskou unii pak průmyslová výroba v roce 2024 meziročně klesla o 2,5 % a například v Německu se propadla meziročně o téměř 5 %.

„V železniční dopravě vidíme velký potenciál, a proto do ní vláda každoročně investuje desítky miliard. Připravujeme výstavbu vysokorychlostních tratí, prostřednictvím ETCS zvyšujeme bezpečnost železnice, rekonstruujeme železniční stanice a nejvýznamnější železniční uzly, v soutěžích pro dopravce chceme zvyšovat komfort pro cestující. V neposlední řadě otevíráme také příležitosti pro naše firmy v zahraničí. To všechno přináší železničnímu průmyslu celou řadu příležitostí doma i ve světě a na jeho výsledcích je vidět, že je dokáže využít,“ komentuje výsledky prezentované ACRI ministr dopravy Martin Kupka.

„Český železniční průmysl se dlouhodobě řadí mezi klíčové tahouny české ekonomiky. Našim firmám se daří úspěšně získávat zakázky na nejnáročnějších trzích, kde ale často stojí proti nekalé asijské konkurenci, která využívá nefér obchodní praktiky – především nedovolené subvencování ze strany svých vlád,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI, a dodává: „Díky tomu, že klíčovou prioritou českých firem jsou investice do inovací, vlastní výzkum či zkušebnictví a nejmodernější výrobní technologie, si české společnosti upevňují pozici na globální scéně. Střední Evropa a Česká republika se tak stále více stávají klíčovým centrem průmyslové produkce v oblasti dopravy.“

Souhrnné výsledky firem sdružených v ACRI v roce 2024

  • Celkový obrat: 133 miliard korun (+2,3 % oproti roku 2023)
  • Podíl exportu: 66 miliard korun (50 % celkového obratu)
  • Počet zaměstnanců: 23 200 (nárůst o 300 oproti 2023)

ACRI je již 30 let stabilním partnerem pro český železniční průmysl

Rok 2025 je pro ACRI mimořádný, neboť slaví 30 let od svého založení. Od roku 1995 se asociace zásadně podílela na rozvoji českého železničního průmyslu a pomohla jeho firmám prosadit se na globálních trzích. Úspěchy v oblasti inovací, exportu a mezinárodní spolupráce potvrzují, že český železniční sektor patří k technologické špičce v Evropě.

Od roku 2009 působí ACRI také jako Centrum technické normalizace (CTN ACRI). Na základě rámcové smlouvy s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) zajišťuje CTN ACRI tvorbu českých technických norem (ČSN) v oblasti železničního sektoru. CTN ACRI se také podílí na projektech technické normalizace a poskytuje odborné posudky a stanoviska v daném oboru.

Díky členům ACRI patří český průmysl k evropské špičce

„Tři desetiletí činnosti ACRI jasně dokazují, jak zásadní roli hraje spolupráce mezi podniky, státní správou a odbornou veřejností při budování konkurenceschopného a moderního železničního průmyslu. Takřka každé druhé železniční dvojkolí v Evropě nese označení Made in Czech Republic, Česká republika je například největším dodavatelem tramvají s rozchodem 1000 mm pro Spolkovou republiku Německo a sedačky v mnoha vlacích klíčových evropských výrobců pochází z české výroby,“ upozorňuje na některé z úspěchů českých firem Marie Vopálenská.

Škoda Group zaznamenala úspěšný rok 2024 když objem nových zakázek napříč celým portfoliem téměř dvojnásobně vzrostl oproti předchozímu roku. V oblasti výroby nových vlaků získala skupina kontrakty v hodnotě 20 miliard korun. Mezi významné projekty patří zakázka na elektrické jednotky pro Bulharsko, která představuje 50 % všech českých zakázek do této země v roce 2024. Škoda Group zároveň pokračuje v silné spolupráci s domácím dodavatelským průmyslem, jehož zapojení do projektů je signifikantní – například u tramvají pro Prahu pochází 76 % dodavatelů z České republiky, což potvrzuje důraz na lokální technologický rozvoj.

Třinecké železárny, největší výrobce oceli v České republice s 28 dceřinými společnostmi a s celkovým počtem 6 800 zaměstnanců, pokračuje v inovacích a posilování své role v udržitelných projektech. S roční produkcí 2,5 milionu tun oceli se firma zaměřuje také na využití materiálů v bezemisních projektech, jako jsou větrné, fotovoltaické a vodní elektrárny, a zároveň si udržuje pozici jediného výrobce kolejnic a železničního příslušenství v ČR. V roce 2024 vyrobila 241 tisíc tun kolejnic včetně železničního příslušenství, z nichž 84 % směřovalo na export. Nedávno uvedla do provozu novou technologii tepelného zpracování kolejnic, která výrazně zlepšuje jejich užitné vlastnosti a byla vyvinuta interním technologickým týmem.

Podobně AŽD je klíčovým partnerem v implementaci Evropského vlakového zabezpečovacího systému (ETCS) v České republice i v zahraničí. Společnost se aktivně podílí na standardizaci evropských železnic prostřednictvím členství ve skupině UNIFE, kde přispívá k tvorbě norem pro ERTMS/ETCS s cílem zvýšit bezpečnost a efektivitu železniční dopravy.

BONATRANS, největší evropský výrobce dvojkolí, loni dodal 204 000 kol a 56 000 náprav do 40 zemí světa. Mezi klíčové projekty patřily dodávky pro soupravy Coradia, Velaro, ComfortJet a metro v Singapuru, zatímco v USA zůstává majoritním dodavatelem pro příměstské vlaky a metra. Společnost investovala 461 milionů Kč. Polovina dodaných výrobků je vlastní konstrukce nebo výsledkem vlastního výzkumu a vývoje.

CZ LOKO je předním českým výrobcem lokomotiv, který si vybudoval silnou pozici na mezinárodních trzích. Společnost dlouhodobě exportuje své produkty do více než 60 zemí světa, přičemž klíčovým zahraničním trhem je Itálie, kam bylo dodáno přes 100 modernizovaných nebo nově vyrobených lokomotiv.

Společnost DT – Výhybkárna a strojírna Prostějov je předním středoevropským výrobcem železničních a tramvajových výhybek, kolejových konstrukcí a dalších specializovaných zařízení pro kolejovou dopravu. Své produkty dodává nejen na domácí trh, ale i do více než 30 zemí světa. V roce 2024 představila první českou vysokorychlostní výhybku s rychlostí průjezdu až 350 km/hod v přímém směru a 230 km/hod do odbočného směru. Výrazně také posiluje své exportní aktivity – například v Německu, Velké Británii a na dalších trzích.

Přední český výrobce brzdových systémů pro kolejová vozidla DAKO-CZ hodnotí rok 2024 jako úspěšný. Společnost upevnila spolupráci s partnery jako Škoda Transportation, Stadler, Siemens, Pragoimex, Nymwag či Đuro Đaković a realizovala významné dodávky brzdových systémů, včetně trámcových jednotek pro nákladní vagóny, v Itálii. Na veletrhu InnoTrans představila 11 světových premiér, mezi něž patřilo spřáhlo pro nákladní vagóny, elektromechanická brzdová jednotka pro metro a koncept „DAKO digital ready“ zaměřený na digitalizaci.

VÚKV pokračoval jako klíčový hráč ve výzkumu, vývoji a zkušebnictví kolejových vozidel. Mezi významné projekty patřily vývoj nového podvozku pro nákladní vagóny s Tatravagónkou Poprad a zapojení do evropského projektu Digitální automatické spřáhlo. Společnost posílila své postavení jako nezávislá akreditovaná zkušebna s 95 % zahraničních zakázek a prováděla specializované testy v Taiwanu, Francii a USA.

RETEX, výrobce netkaných textilií, rozšířil portfolio o izolace pro bílou techniku a posílil obchodní aktivity v segmentu kolejových vozidel, zejména na balkánském trhu. Dosáhl obratu 655 milionů Kč, přičemž export tvořil 50 % a EBITDA 65 milionů Kč.

Loňský rok byl pro společnost Passengera rokem výrazného růstu – tržby vzrostly o 62 % a hrubý provozní zisk o 82 %. K tomu přispělo dosažení významných milníků, mimo jiné v oblasti městské mobility. Oficiálně spustila projekt Riyadh Metro ve spolupráci s RCRC a místním partnerem ACES, čímž potvrdila svůj závazek k inovacím v dopravě. Dalším klíčovým úspěchem bylo testování prvního autonomního people moveru, který využívá jejich řešení pro konektivitu a informační systém pro cestující v oblasti on-demand dopravy. Ekonomický růst šel ruku v ruce s rozšiřováním týmu, který narostl o zhruba 20 %.

Za posledních 30 let se český železniční průmysl etabloval jako centrum špičkové výroby s vysokou přidanou hodnotou. Tato přidaná hodnota spočívá v inovativních technologiích, precizním inženýrství a komplexních řešeních, která zvyšují efektivitu a udržitelnost železniční dopravy. České produkty a služby využívají největší evropští i světoví dopravci a přední výrobci moderních řešení pro udržitelnou mobilitu.

ACRI hraje klíčovou roli. Díky spojení desítek členských firem působících v oblasti vývoje, výroby a údržby kolejových vozidel, infrastruktury a souvisejících technologií, ACRI zajišťuje koordinaci a podporu společných zájmů českého železničního průmyslu. Díky této spolupráci jsme schopni být relevantním partnerem pro národní i evropské instituce, což nám umožňuje aktivně se podílet na tvorbě politik a standardů v oblasti železniční dopravy.

„Společným úsilím ACRI a jejích členů přispíváme k transformaci dopravy směrem k vyšší udržitelnosti, snižování emisí a zlepšování komfortu cestujících. Inovativní technologie a produkty našich členských firem jsou řešením pro čistší a efektivnější mobilitu na mnoha místech světa,“ dodává Marie Vopálenská.

Silný export a investice do inovací

České společnosti v roce 2024 významně investovaly do inovací. Zaměřily se především na oblasti bezpečnosti, automatizace výroby, autonomních technologií a vysokorychlostní železniční dopravy. Tyto investice nejen zvyšují efektivitu a kvalitu výroby, ale také posilují dlouhodobou konkurenceschopnost českého železničního průmyslu na globálním trhu.

Členové ACRI s největším meziročním růstem obchodních aktivit v roce 2024:

  • CZ LOKO – železniční vozidla, lokomotivy určené pro posun a nákladní vozbu
  • Škoda Group – železniční vozidla pro dálkovou, regionální a městskou dopravu, výroba elektrických pohonů a trakčních motorů
  • FAIVELEY TRANSPORT CZECH – elektro-mechanické přístroje pro železniční průmysl a veřejnou dopravu ve městech
  • DT – Výhybkárna a strojírna – výhybky a komponenty pro kolejovou infrastrukturu
  • Kontron Transportation – komunikační technologie GSM-R

Mezinárodní spolupráce ACRI a ekonomická diplomacie

V roce 2024 se ACRI a její členské firmy aktivně podílely na expanzi na zahraniční trhy. Na veletrhu InnoTrans 2024 v Berlíně české firmy uzavřely zakázky přesahující miliardu korun a představily inovace, které posilují konkurenceschopnost českého železničního průmyslu.

Mezi hlavní úspěchy patří představení rychlovlaků ComfortJet pro vysokorychlostní tratě a nových tramvají pro německé město Bonn. CZ LOKO představilo modernizovanou lokomotivu EffiShunter 1000 a expanzi na skandinávské trhy. AŽD Praha demonstrovala nejnovější autonomní řešení pro železniční zabezpečení a dálkově řízené provozy. Významné postavení si upevnily také české společnosti vyrábějící klíčové komponenty. Například Bonatrans představil inovativní kola a nápravové systémy, které splňují nejpřísnější evropské normy a zvyšují bezpečnost i komfort cestování.

Obchodní mise vedly do Izraele, Kataru, Indie a Itálie. V Izraeli jednali zástupci českých firem o městské dopravě a zabezpečovacích systémech, zatímco v Kataru se zaměřili na elektrifikaci veřejné dopravy a autonomní mobilitu​. V Indii vidí české podniky potenciál v projektu Vande Bharat Express a v dodávkách pro metro​. S italskými partnery hovořily o možnosti výroby bezemisních regionálních vlaků za 800 milionů eur​.

ACRI se podílí na projektech ekonomické diplomacie PROPED a úzce spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí na účasti českých firem na klíčových železničních veletrzích. Díky těmto aktivitám český železniční průmysl nadále posiluje svou mezinárodní konkurenceschopnost a rozšiřuje exportní příležitosti.

Podpůrné aktivity v roce 2025

V roce 2025 se ACRI zaměří na pokračování podpory domácích i mezinárodních obchodních aktivit českého železničního průmyslu. V rámci společné účasti na zahraničních veletrzích se firmy sdružené v ACRI zúčastní TRAKO v polském Gdaňsku a EURASIA RAIL v Istanbulu, kde budou prezentovat český železniční průmysl na mezinárodní úrovni.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

1...697071...1 100Strana 70 z 1 100

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253