Domů Blog Strana 71

Českolipský závod firmy Alstom se bude podílet na dodávce vlaků pro Paříž

Českolipská vagonka, která patří francouzské společnosti Alstom, se bude podílet na dodávce vlaků pro pařížskou příměstskou železnici za téměř 520 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 13 miliard korun. Svařovat se tam budou bočnice, střechy, čela a podlahy vozů. ČTK o tom informovali zástupci firmy Alstom. Jaký podíl ze zakázky připadne na českolipský závod, firma nechce upřesňovat.

Společnost SNCF Voyageurs si u Alstomu objednala dalších 35 vlaků RER NG pro pařížskou příměstskou linku RER-E. Nynější zakázka, kterou financuje organizátor pařížské příměstské dopravy Ile-de-France Mobilités, je součástí rámcové dohody z roku 2017. Postupně si tak francouzská strana objednala u Alstomu 166 těchto vlaků.

Části vlaků se budou vyrábět ve vagonce v České Lípě. „Ve výrobním závodu Alstom v České Lípě se pro projekt RER vyrábí (svařují) hrubé stavby vložených vozů, konkrétně bočnice, střechy, čela a podlahy,“ uvedla společnost v tiskové zprávě.

Vlaky RER NG jsou dvoupodlažní vozidla, která mají v koncových vagonech plošinu pro cestující na invalidním vozíku. Jsou vybavené klimatizací, zdířkami USB a obrazovkami s dopravními informacemi. Mají osm hnacích podvozků, což má zlepšit zrychlování a zpomalování vlaku. Mohou jet rychlostí maximálně 140 kilometrů za hodinu. Vlaky pro linku RER-E budou šestivozové soupravy s maximální kapacitou 1563 cestujících, uvedla firma v tiskové zprávě.

Francouzský výrobce vlaků Alstom působí v 64 zemích a zaměstnává přes 84.700 lidí. V Česku od roku 2021 provozuje závod v České Lípě, jehož historie sahá do roku 1918. Zaměstnává tam přes 1300 lidí, čímž se řadí mezi největší zaměstnavatele v regionu. Zaměřuje se na výrobu komponentů pro příměstské, regionální vlaky, jednopodlažní i dvoupodlažní vozy, lehká kolejová vozidla, tramvaje a metro. Lokomotivy od Alstomu plánuje nyní nasadit na mezinárodní linky dopravce RegioJet.

Zdroj: ČTK

Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět D7 z Knovíze do Slaného

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo stavět úsek dálnice D7 z Knovíze do Slaného ve Středočeském kraji. Cena prací na 6,6 kilometru dlouhé stavbě je podle smlouvy 1,5 miliardy Kč bez DPH, potrvají dva a půl roku. Cílem je přestavět silnici I/7 na dálnici se čtyřmi pruhy. Nový úsek naváže na hotových 17 kilometrů D7 z Prahy do Slaného. ŘSD teď staví všechny tři chybějící úseky středočeské části D7.

 

„Dnešním dnem jsme splnili náš slib, že do konce roku začneme stavět všechny středočeské úseky dálnice D7. Míříme k tomu, že celá dálnice D7 mezi Prahou a Louny bude hotová v roce 2027. Dálnice D7 je důležitou spojnicí Prahy s průmyslovou aglomerací kolem Loun a Chomutova, její dostavbou zlepšíme také spojení na Německo,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Nový dálniční úsek vznikne zčásti rozšířením silnice I/7, která bude fungovat jako pravá polovina dálnice. Levá polovina bude novostavba, tu chce ŘSD zprovoznit už v létě 2026. Součástí stavby budou čtyři mosty přímo na dálnici, z nichž nejdelší (264 metrů) překlene údolí Šternberského potoka. Další tři mosty ŘSD opraví. Stavba zahrne i dvě mimoúrovňové křižovatky a šest protihlukových stěn dlouhých dohromady 3,2 kilometru. ŘSD také rozšíří odpočívku vpravo u Netovic: počet míst pro osobní auta se zdvojnásobí na 42, u nákladních aut vzroste ze šesti na 22 míst. Nově tam bude moci parkovat i pět autobusů a sedm karavanů. Až bude tento úsek D7 hotový, rozšíří ŘSD i odpočívku Netovice vlevo.

„Na dnes zahájeném úseku vybudujeme i přeložky několika silnic II. a III. třídy. Kvůli stavbě dálnice bude nutné zbourat zahradní domek, který stojí v místě pilířů jednoho nového mostu, a také halu stavebnin. V říjnu jsme začali stavět úsek D7 mezi Slaným a Kutrovicemi, před několika dny pak část z Kutrovic do Panenského Týnce. Předpokládáme, že v roce 2027 už bude v provozu všech zbývajících 17 kilometrů středočeské části dálnice,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

Úsek prozkoumali také archeologové. Našli pohřební sídliště ze starší doby bronzové, broušené sekery i keramiku. Objevili i hrob z doby laténské nebo středověké náušnice. K zajímavostem patří, že u Netovic vede trasa poddolovaným územím Studeněves, mezi obcemi Kvíc a Kutrovicemi pak ložiskem černého uhlí Slaný. Při geotechnickém průzkumu ŘSD lokalizovalo historickou hornickou činnost jako uhelné sloje a chodby, bylo proto potřeba zpevnit podloží budoucí dálnice.

Z dálnice D7 zbývá dostavět 24 kilometrů, v provozu je téměř 60 kilometrů. Dálnice D7 mezi Prahou a Chomutovem bude dlouhá 83 kilometrů. Cílem je, aby byla hotová do roku 2029. Její první úseky vznikly v 60. a 70. letech minulého století v návaznosti na stavbu Nového letiště v Ruzyni. Dálnice D7 je důležitá nejen jako tah pro mezinárodní dopravu, ale i jako spojení obyvatel středních a severních Čech s Prahou. Poblíž D7 jsou průmyslové zóny, kde pracují tisíce lidí.

Ředitelství silnic a dálnic aktuálně realizuje celkem 330,7 kilometrů nových staveb. Jedná se o 264,1 km dálnic a 66,6 km silnic I. třídy. Ve výběrovém řízení se nachází dalších 97,9 km dálnic a silnic I. třídy.

 

Zdroj: ŘSD

Pražský dopravní podnik připraví projekty rekonstrukcí dalších čtyř stanic metra

Pražský dopravní podnik (DPP) nechá připravit projekty bezbariérového zpřístupnění dalších čtyř stanic metra. Projekty pro něj za asi 38,9 milionu korun bez DPH vytvoří firma Metroprojekt. ČTK to zjistila z věstníku veřejných zakázek. Naposledy podnik při kompletní rekonstrukci přidal výtahy ve stanici Jiřího z Poděbrad, další buduje v Radlické a plánuje zahájit opravu a zpřístupnění stanic Českomoravská a Flora.

DPP doplňováním výtahů postupně zvyšuje počet bezbariérových stanic metra, nyní jich je 47 z celkového počtu 61. Zakázka na projektovou dokumentaci se podle věstníku týká stanic Strašnická, Vyšehrad, Rajská zahrada a Pražského povstání.

Naposledy DPP letos v létě dokončil kompletní rekonstrukci stanice Jiřího z Poděbrad, kvůli které byla od září 2021 do listopadu 2023 uzavřena. Ve stanici vznikly dva výtahy za zhruba půl miliardy korun. Loni v létě také začal fungovat výtah ve stanici metra C Nádraží Holešovice, který nahradil zdvihací plošinu z nástupiště, a letos koncem září začaly práce na budování výtahu v Radlické, kvůli kterým je stanice na zhruba devět měsíců uzavřená.

DPP rovněž nedávno uzavřel s firmou Syner smlouvu za 926 milionů korun na rekonstrukci Českomoravské, která začne na začátku příštího roku. Stanice bude téměř rok zavřená. Dále podnik vypsal tendr za 1,16 miliardy korun na rekonstrukci stanice a stavbu výtahů na Floře.

Zdroj: ČTK

Handelsblatt: VW zvažuje přeložit výrobu golfů z Německa do zahraničí

Německá automobilová skupina Volkswagen (VW) zvažuje přeložit výrobu vozů Golf z Wolfsburgu do zahraničí, píše s odkazem na své zdroje z firmy deník Handelsblatt. Jednou z variant je i Mexiko. Přesun výroby uvedeného modelu do Severní Ameriky představuje podle zdrojů listu jeden ze scénářů. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Kultovní vůz automobilky, která ho vyrábí 50 let, doposud vznikal v jejím hlavním závodě.

Volkswagen provozuje v mexickém městě Puebla největší automobilovou továrnu, jakou tato země má. Společnost v závodě vyráběla téměř čtyři desetiletí také věhlasný vůz nazvaný Brouk.

Pro budoucnost vozu Golf bude rozhodující nadcházející plánovací kolo v koncernu VW. To se mělo původně konat v polovině listopadu. Vzhledem k aktuálním jednáním o programu snižování nákladů v automobilce a rozhovorům s odbory IG Metall o mzdách jej firma zatím odložila.

Zdroj: ČTK

V ČR začnou jezdit od neděle první bateriové vlaky vyrobené skupinou Škoda Group

V České republice začnou jezdit od neděle s novým jízdním řádem první bateriové vlaky, které vyvinula a vyrobila plzeňská Škoda Group. Vycházejí z elektrických vlaků RegioPanter, ale mohou jezdit i na neelektrifikovaných tratích, dojezd vlaku na baterie je 80 kilometrů, řekl ČTK mluvčí Škody Group Jan Švehla. První čtyři jednotky budou jezdit v Moravskoslezském kraji.

České dráhy (ČD) už objednaly podle náměstka generálního ředitele ČD Jiřího Ješety od Škody dalších 15 vozů, které budou k dispozici na konci roku 2026. „To jsou ale úplně nové bateriové vlaky, které se začínají vyrábět, vyvíjet a schvalovat. Kdežto první čtyři jednotky jsou vlastně standardní RegioPantery dovybavené bateriemi,“ řekl už dříve Ješeta ČTK. Mají dojezd 80 kilometrů pro jízdu maximální rychlostí, což je v bateriovém režimu 120 kilometrů v hodině, v elektrické trakci 160 km/h. Na lokálních tratích se ale většinou jezdí 60 až 80 km/h, takže dojezd bude delší než 80 kilometrů.

Na provozní náklady bateriových vlaků lze podle Ješety pohlížet různě. „Pokud by se počítalo i budování infrastruktury, tedy elektrizace 20 až 30 kilometrů vedlejších tratí, které vedou z hlavní elektrifikované trati, tak to bude stát miliardy. Přitom bateriový vlak stojí o 30 až 40 milionů korun víc než elektrický,“ uvedl. Současná cena dvouvozového elektrického RegioPanteru je kolem 117 milionů Kč.

Dále je třeba prověřit, zda jsou nutné dobíjecí stanice, anebo se vymyslí spoje, kde být nemusí. Nabíjecí stanice přijde na 50 až 60 milionů Kč a potřebuje příkon vysokého napětí, takže nejde postavit všude.

O nasazení bateriových vlaků jedná s ČD také Plzeňský kraj, který je chce podle náměstka hejtmana Pavla Čížka (STAN) nasadit do čtyř let na vedlejších lokálních tratích, například na linii Plzeň – Bezdružice – Plzeň – Rokycany – Radnice.

Elektrické vlaky mají podle Švehly na rozdíl od klasických RegioPanterů, které jezdí ve většině krajů ČR i v cizině, na střeše boxy s výkonnými LTO bateriemi s dlouhou životností a vysokou bezpečností. Speciální systém ohřevu a chlazení je udržuje v optimální teplotě. Moderní měniče snižují ztráty a prodlužují životnost baterií, které lze nabíjet ze stejnosměrné i ze střídavé sítě, a to zhruba za 30 minut. „Bateriový vlak je i mnohem tišší a neprodukuje lokální emise. Je vybaven evropským zabezpečovacím systémem ETCS,“ dodal.

Škoda Group už ve 30. letech 20. století vyráběla akumulátorové lokomotivy. V Turecku od roku 2015 jezdí její tramvaje s bateriovým pohonem, které zvládnou i úseky bez trolejí. Škoda dále vyrábí trolejbusy, které kombinují napájení z trolejí s bateriemi.

Zdroj: ČTK

Nový jízdní řád s rychlejšími vlaky, vrací se i na další úseky poškozené povodněmi

Už tuto neděli začne platit nový jízdní řád vlaků, který přináší některá zlepšení. Cestující ocení rychlejší jízdu po zmodernizovaných úsecích, Správa železnic navíc obnoví provoz na dalších tratích poškozených povodněmi.   

Vlaky výrazně zrychlily na zmodernizovaném úseku z Vlkova u Tišnova do Křižanova, kde se namísto dosavadních 100 km/h může jezdit 160 km/h. Podstatně vyšší traťová rychlost, 100 km/h, je také na nové dvoukolejce z Kladna do Kladna-Ostrovce. Stejně rychle je možné jezdit v Praze po zdvoukolejněném úseku od Branického mostu přes Kačerov po Zahradní Město. Vlaky už nemusí zpomalovat ani před Schwarzenberským mostem přes orlickou přehradu, nová oblouková konstrukce umožňuje stejně jako navazující úseky rychlost 65 km/h.

V neděli vyjedou poprvé elektrické vlaky na celou zmodernizovanou trať z Brna do Zastávky u Brna. Stejně tak ji po nepřetržité výluce, která trvala od letošního dubna, začnou opět využívat rychlíky z Brna do Jihlavy.

Naopak začne omezení související s modernizací stanice Jihlava město. Po celou dobu platnosti jízdního řádu jí budou vlaky pouze projíždět.

Po dvaceti letech budou opětovně zastavovat vlaky v Holubicích na jižní Moravě, kam se prodlouží linka S2 ze stanice Křenovice horní nádraží. Obnovení osobní dopravy po dvou desetiletích si vyžádalo dílčí úpravy, které zahrnovaly především přípravu nástupišť a přístupových cest pro cestující, adaptaci čekárny i zřízení zvukového informačního systému.

Ve spolupráci s dopravci dojde s novým jízdním řádem také ke změně odbavování vlaků v osobní dopravě. Cílem je zvýšit dochvilnost spojů. Podobně jako v některých sousedních zemích se budou moct rozjet hned s prvními sekundami v minutě pravidelného odjezdu. Příprava vlaku k odjezdu tedy začne o něco dříve a nebude už možné dobíhat na poslední chvíli.

Správa železnic dokončí opravy dalších tratí poškozených povodněmi. Od neděle díky tomu opět vyjedou vlaky z Krnova do Skrochovic, z Jeseníku do Písečné a z Mikulovic přes polské Głuchołazy do Jindřichova ve Slezsku. Zprovozní se také úzkokolejka Třemešná ve Slezsku – Osoblaha a trať Mikulovice – Zlaté Hory. Nesjízdné tak zůstanou poslední čtyři úseky.

Zdroj: Správa železnic

Rada vlády vyhodnotila L-17, řidiči s mentorem jezdí bezpečně

Sedmnáctiletí řidiči, kteří jezdí v doprovodu mentora, se dopouštějí výrazně méně přestupků než osmnáctiletí držitelé řidičského oprávnění. Novinku využívá 20 % řidičů, kteří se letos stali držiteli řidičského oprávnění. Ukazují to data Ministerstva dopravy, která v úterý vyhodnotila Rada vlády ČR pro bezpečnost silničního provozu. Rada rovněž schválila návrh opatření, jejichž cílem je v příštích dvou letech dále snižovat počet obětí a těžkých zranění v silničním provozu.

 

„Cílem L-17 je umožnit odpovědným rodičům, aby provedli své děti prvními měsíci za volantem a pomohli jim stát se lepšími řidiči. Ukazuje se, že to v praxi má očekávaný efekt a sedmnáctiletí řidiči se svými mentory jezdí opravdu bezpečně. Dopustili se od začátku roku pouze 50 bodovaných přestupků. Řidiči starší 18 let, kteří letos získali řidičské oprávnění skupiny B, přitom od ledna zaznamenali takových přestupků už 565,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

 

O institut L-17 je už v prvním roce od zavedení novinky zájem. Z celkového počtu udělených řidičských oprávnění skupiny B v období od ledna do konce října, využilo 20,0 % režim L 17. V porovnání sedmnáctiletých a osmnáctiletých se jedná o 46,2 %. Od počátku roku bylo zaregistrováno 38 551 mentorů. Na jednoho řidiče L-17 připadá průměrně 1,68 registrovaného mentora. Největší podíl mentorů je ve věkové skupině 41-50 let, a to 11 916 mentorů (58,3 %). „Potvrzuje to, že mentorem, který sedmnáctileté řidiče v provozu doprovází, je většinou jeden z jejich rodičů,“ dodal Kupka.  Statistika rovněž ukazuje, že podíl mužů a žen mezi zapsanými mentory je přibližně vyrovnaný. Podíl mužů je 51,6 %, žen je 48,4 %.

 

L-17 je důležitým prvkem novely zákona o silničním provozu, platné od 1.1. 2024. Z hlediska závažných dopravních nehod jsou řidiči do 24 let nejrizikovější a také nejohroženější skupinou. Z celkového počtu dopravních nehod v ČR 11 % zaviní řidiči s praxí do 2 let. Z celkového počtu řidičů však tato skupina začínajících řidičů tvoří pouhá 3 %. Vládní Strategie BESIP 2021-2030 se proto zaměřila právě na tuto skupinu. Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu v minulosti podpořila zavedení institutu L-17 jako jeden z nástrojů účinné prevence. L-17 funguje úspěšně v řadě evropských zemí například v Německu, Rakousku či na Slovensku.

 

Ministerstvo dopravy a jeho oddělení BESIP podporuje informovanost o L-17 řadou aktivit. Mentoři mají k dispozici manuál Asociace autoškol a také aplikaci L17, které využívají například jako pomocníky při vedení a rozvíjení znalostí a dovedností mladého řidiče. Na webu BESIP najdou zájemci veškeré informace o L-17 a novém bodovém systému. Před spuštěním legislativní novinky vedl BESIP informační kampaň k L-17 v rádiích, v televizi a na sociálních sítích, kde spot BESIP s internetovým tvůrcem Mikýřem vidělo více než 500 000 lidí.

 

BESIP ve spolupráci s Pardubickým krajem uspořádal tři kurzy bezpečné jízdy pro řidiče a mentory L-17 na polygonu Vysoké Mýto. Součástí byl trénink krizových situací na cvičné ploše, ale také zpětná vazba od instruktorů na reálnou jízdu řidiče a mentora v silničním provozu. „Na základě analýzy L-17 v zemích, kde funguje dlouhodobě, víme, že řidiči, kteří začnou se svým rodičem, mají následně i při samostatné řidičské praxi méně nehod a méně přestupků než ti, kteří L-17 nevyužijí. Důležité ovšem je, aby se mentoři na svou roli připravili, byli aktivní a dávali mladým řidičům potřebné rady,“ řekl vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

 

Informace o L-17, autoškole a chování na silnici v krizových situacích je rovněž součástí projektu „Nultá hodina autoškoly“, který BESIP spolu s preventisty policie a Hasičského záchranného sboru nabízí od loňského roku středním školám. „Od roku 2023 jsme uspořádali více než 100 projektových dnů na středních školách, kde jsme o možnosti L-17 a zásadách bezpečné jízdy informovali více než 8000 studentů,“ upřesnil Neřold.

 

Tato aktivita bude pokračovat i v dalších dvou letech jako jedno z opatření schválených Radou vlády pro bezpečnost silničního provozu na období 2025-2026. Pokračovat bude také systematické odstraňování nehodových lokalit na krajských silnicích za  finanční podpory Státního fondu dopravní infrastruktury. Bude provedeno celoplošné hodnocení silnic 1. tříd z pohledu úrovně jejich bezpečnosti, ze kterého vyplynou úpravy těchto rizikových míst.

 

Zásadním nástrojem pro zvyšování bezpečnosti bude rovněž dohled policie nad nejnebezpečnějšími přestupky jako je vysoké překračování rychlosti, alkohol a návykové látky či držení mobilního telefonu. Preventivní kampaně BESIP se v příštích dvou letech zaměří mimo jiné na bezpečnost motocyklistů, jejichž počet v silničním provozu se stále zvyšuje a je bohužel doprovázen vysokým počtem úmrtí a těžkých zranění.

Zdroj: MDCR

Obrat přepravní firmy Dachser Czech Republic bude letos 4,3 mld., vyšší než loni

Obrat přepravní společnosti Dachser Czech Republic letos dosáhne podle předběžných výsledků 4,3 miliardy korun, meziročně více. Letos firma odbaví rekordní počet zásilek, na mezinárodních i národních linkách celkem 1,244 milionu. Dachser také uskutečnil největší investici za posledních deset let v celkové výši 300 milionů korun, stavěl v Kladně, a spustil nové projekty pro ochranu klimatu, uvedla dnes tiskové zprávě za společnost Andrea Pitronová.

Společnost Dachser Czech Republic musela letos reagovat na pokračující inflaci a růst provozních nákladů, přesto byl počet zásilek rekordní. „Čísla letošního roku je zapotřebí číst v kontextu zpomalování evropské ekonomiky a globálních změn,“ řekl obchodní ředitel Dachser Czech Republic Jan Polter. Dodal, že se společnosti daří uspokojovat požadavky na přesnost a rychlost doručování, jako na dva nejdůležitější ukazatele kvality přepravních služeb

Největší dokončenou investicí společnosti byla výstavba nového překládkového skladu v Kladně. Má i opatření pro udržitelný rozvoj, například tepelná čerpadla, inteligentní LED osvětlení či využití takzvané šedé vody pro sociální zařízení či fotovoltaickou elektrárnu, která z velké části pokrývá potřeby provozu i vlastních dobíjecích stanic pro nákladní a osobní elektromobily v areálu.

Příští rok Dachser Czech Republic spustí nový digitální systém pro zákazníky, jehož cílem je zvýšení komfortu užívání. Od ledna také spustí služby změřené na kosmetický průmysl. Investice by měly jít i do dalšího rozvoje poboček a jejich zaměstnanců a do rozšiřování udržitelných projektů včetně druhé fotovoltaické elektrárny v Kladně a bezemisního zásobování s nulovými lokálními emisemi.

Dachser působí na českém trhu logistiky od roku 1992. V tuzemsku má šest poboček: v Kladně, Ostravě, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Praze. Působí též ve čtyřech provozovnách, které jsou v Břeclavi, Letohradu, Frenštátu pod Radhoštěm a v Týništi nad Orlicí. Aktuálně zaměstnává více než 550 lidí.

Společnost Dachser sídlí v německém Kemptenu, poskytuje komplexní přepravní logistiku, skladování a individuální zákaznické služby ve třech obchodních divizích: Dachser European Logistics, Dachser Food Logistics a Dachser Air & Sea Logistics. Celkově zaměstnává kolem 34.000 lidí ve 382 pobočkách a má vlastní zastoupení ve 43 zemích světa. Celkový konsolidovaný čistý obrat koncernu Dachser v roce 2023 činil přibližně 7,1 miliard eur (přibližně 178 miliard korun).

Zdroj: ČTK

Škodovácké tramvaje zahájily provoz v Bonnu, bude jich tam jezdit 28

Škodovácké tramvaje zahájily provoz v Bonnu. První vozy ForCity Smart Bonn vyjely slavnostně na linku 61 mezi čtvrtěmi Dottendorf a Auerberg. Místní dopravce SWB Bus und Bahn postupně nasadí 28 těchto tramvají. Rozsáhlé testování zahrnovalo zkoušky v klimatickém tunelu ve Vídni, získání certifikace a finální schválení. Do provozu s cestujícími vyjedou od 15. prosince čtyři vozidla, která už ve městě jsou, řekl ČTK mluvčí Škody Group Jan Švehla.

„Ve středu tam odjíždí pátá a další týden šestá tramvaj, všechny ostatní vozy už jsou v Plzni svařené,“ uvedl. Součástí kontraktu jsou dodávky náhradních dílů po dobu 25 let a opce na dalších 12 tramvají. Hodnota zakázky tak může dosáhnout čtyř miliard korun.

„Jsou poháněny zelenou energií, což významně přispívá k cíli Bonnu dosáhnout klimatické neutrality do roku 2035. Jejich atraktivní design, moderní vybavení a špičkové technologie mohou motivovat více lidí k využívání veřejné dopravy,“ řekla výkonná ředitelka SWB Bus und Bahn Anja Wenmakersová. Podle ní jde o skutečnou alternativu k automobilům. Katja Dörnerová, starostka Bonnu a šéfka dozorčí rady SWB uvedla, že nové tramvaje přinášejí zásadní zlepšení kvality každodenního cestování.

Tramvaj byla navržena tak, aby odpovídala potřebám města. „Jako jedna z prvních v Německu má ekologický klimatizační systém na bázi CO2, který definuje nové standardy v energetické účinnosti a komfortu cestujících,“ řekl mluvčí. Další výhodou jsou otočné podvozky, které snižují hluk a vibrace a minimalizují opotřebení kolejí. Široké vstupy, multifunkční prostory a ergonomické kabiny, vytvořené podle přání řidičů, zvyšují pohodlí i funkčnost tramvaje, která má také pokročilé osvětlení pro lepší viditelnost a kamery místo zpětných zrcátek.

Bonn je 20. největší město v Německu, leží ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko a žije v něm téměř 340.000 obyvatel.

Tramvaje Škoda se vyrábějí v Plzni 27 let, čtyřikrát déle ale skupina dodává dalším producentům elektrických vozů stěžejní díly a systémy. „Díky příklonu k zeleným technologiím poptávka po nich stále stoupá,“ řekl Švehla. V deseti německých městech bude brzy jezdit přes 220 tramvají ze Škody Group. Skupina tím posílí pozici jedničky mezi dodavateli úzkorozchodných tramvají v Německu. Kromě Bonnu má kontrakty v Mannheimu, Ludwigshafenu, Heidelbergu, Kasselu, Frankfurtu nad Odrou, Chotěbuzi a Braniboru nad Havolou.

Zdroj: ČTK

Brněnský dopravní podnik chce pokračovat v montáži tramvají Drak i po roce 2025

Brněnský dopravní podnik příští rok sestaví dalších šest tramvají, kterým říká Drak. Bude jich mít celkem 41 a vedení přemýšlí, jak v tomto úspěšném projektu pokračovat, řekl novinářům ředitel Miloš Havránek. Provoz těchto tramvají přináší totiž podniku několik benefitů, které nákupem hotových tramvají nezíská. Chtěl by jich až 100.

Do sestavování Draků se podnik pustil před několika lety, když navazoval na projekt Vario a začal jimi nahrazovat poslední vozy K2. Od dodavatelů dostane karoserii, komponenty a elektrovýzbroj a v ústředních dílnách v Medlánkách si pak tramvaje sám sestavuje. Vyjde to levněji než nákup hotových vozidel, příští rok zaplatí podnik za šest kusů 215 milionů korun. Zaměstnanci dílen mají zajištěnou práci, při opravách znají vozidla do detailu a tramvaje jsou také velmi oblíbené u cestujících. Jejich chod je velmi tichý, pohodlný. „Někteří lidé říkají, že jsou lepší než tramvaje 45T od Škody,“ uvedl Havránek. Což je typ obousměrné tramvaje, které v Brně jezdí převážně na lince 8 a které podnik postupně nakupuje.

„Příští rok se zaměříme na to, abychom připravili pokračování projektu. Proč bychom vymýšleli něco nového, když to funguje,“ řekl Havránek. Ideálně by chtěl, aby se podařilo zkompletovat dalších 59 stejných tramvají, čímž by jich v Brně jezdilo 100, tedy třetina vozového parku. Díky tomu by se také podařilo vozový park částečně unifikovat, což přináší další provozní úspory. Dosud je vozový park brněnských tramvají poměrně roztříštěný. „V řadě západoevropských zemí je běžné, že podobně velké provozy mají tři až čtyři typy vozidel,“ doplnil Havránek.

Příští rok má také Škoda dodat do Brna dalších 15 tramvají 45T, zatím jich jezdí pět. V dalším roce dostane podnik dalších 20 tramvají, čímž dosáhne celkových 40 a může tak částečně nahradit starší obousměrné vozy KT8, ale také některé vozy T3, které mají při spřažení do dvojice obdobnou kapacitu. Příští rok za 15 kusů zaplatí podnik 1,13 miliardy korun, přičemž polovinu zaplatí z evropských dotací. Na dalších 20 kusů zatím dotaci nemá.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář