Domů Blog Strana 73

Začíná předběžný geologický průzkum pro klíčový Krušnohorský tunel

Správa železnic zahájila přípravy na předběžný geologický průzkum na trase plánované vysokorychlostní trati z Prahy do Drážďan. Jeho výsledky určí způsob ražby Krušnohorského tunelu a také opatření pro ochranu podzemních vod. Nejhlubší vrt bude měřit 485 metrů.

Přípravy na předběžný geologický průzkum území mezi Chabařovicemi a státní hranicí s Německem začnou ještě do konce roku. V úseku se plánuje strategicky důležitý, přes 30 kilometrů dlouhý přeshraniční Krušnohorský tunel, který bude klíčový pro zlepšení železničního spojení mezi oběma zeměmi. Bude sloužit jak pro osobní, tak i nákladní dopravu.

V první fázi vznikne realizační dokumentace projektu hydrogeologických prací, následně budeme komunikovat s příslušnými úřady a také s majiteli dotčených pozemků. První vrty by se mohly uskutečnit ještě před začátkem vegetačního období, tedy do konce února příštího roku. Největší část jich však začne až na podzim,“ říká ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.

Odborníci podle projektu plánují 16 vrtů. Ty budou hluboké minimálně 25 metrů, nejhlubší bude měřit 485 metrů. Tyto vrty jsou zásadní pro získání informací o horninovém prostředí a hydrogeologických podmínkách trasy. Data z průzkumu pomohou při rozhodování o nejvhodnějším způsobu ražby tunelu a při stanovení vodního režimu podzemních vod, což je klíčové pro zajištění bezpečnosti a efektivity výstavby a následného provozu.

Průzkum bude probíhat v katastrálních územích Krásného Lesa v Krušných horách, Větrova u Krásného Lesa, Telnice, Stradova u Chabařovic, Chlumce u Chabařovic a Chabařovic. Tyto lokality byly vybrány pro svou strategickou polohu a specifické geologické podmínky, které je nutné detailně prozkoumat před zahájením stavebních prací.

Realizaci projektu a následných geologických prací provede společnost GP Krušnohorský tunel.

Zdroj: Správa železnic

Zásady rozvoje s plochou pro rozšíření letiště v Ruzyni obstály před soudy

Aktualizace středočeských zásad územního rozvoje, která vymezila plochu pro rozšíření letiště v Praze-Ruzyni, s konečnou platností obstála před správními soudy. Pražské městské části Suchdol a Nebušice neuspěly se stížnostmi k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), zjistila ČTK z úřední desky, kde soud dočasně zpřístupnil obsáhlý rozsudek. Rozšíření areálu letiště má umožnit zejména vybudování nové vzletové a přistávací dráhy. Starosta Suchdola Petr Hejl (STAN) ČTK řekl, že jeho městská část bude proti nové dráze nadále bojovat. Podobně se vyjádřil starosta Nebušic Viktor Komárek (STAN). Letiště Praha rozsudek podle ředitelky komunikace Evy Krejčí vítá.

Plocha pro rozvoj letiště je v současnosti v zásadách územního rozvoje Středočeského kraje stabilizovaná a definitivně obstála i před soudem, odpověděl na dotaz ČTK ohledně dopadu rozhodnutí NSS Josef Holek ze středočeského hejtmanství. Podle mluvčího Středočeského kraje nyní role hejtmanství na úseku územního plánování končí. „S ohledem na novelu stavebního zákona totiž případné další změny by byly věcí Územního rozvojového plánu, který však řeší ministerstvo pro místní rozvoj,“ doplnil Holek.

O aktualizaci zásad územního rozvoje rozhodlo středočeské zastupitelstvo v roce 2018. Krajský soud v Praze v roce 2020 aktualizaci ve sporné části zrušil, a to na návrh obou městských částí a jedné obyvatelky Suchdola. Dospěl tehdy k závěru, že Středočeský kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí, a zejména jejich kumulativní a synergické vlivy.

NSS však loni vyhověl kasačním stížnostem Středočeského kraje, Ředitelství silnic a dálnic a Letiště Praha. Krajský soud se tak návrhem na zrušení zabýval znovu a napodruhé jej zamítl. Kasační stížnosti tentokrát podaly městské části Suchdol a Nebušice. Poukazovaly opět na hlukovou zátěž nebo na to, že nebyly řádně vyhodnoceny kumulativní vlivy rozšířeného letiště a železničních, dálničních a silničních koridorů.

V novém rozsudku NSS obsáhle vypořádal jednotlivé námitky a ponechal druhé rozhodnutí krajského soudu beze změn. „NSS dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná,“ stojí v rozsudku.

Letiště Praha podle ředitelky komunikace firmy Evy Krejčí rozsudek vítá, protože potvrdil postup letiště v souladu s platnou legislativou. „Stavební úřad Středočeského kraje už zahájil územní řízení, které předchází žádosti o stavební povolení,“ řekla dnes v podvečer ČTK Krejčí.

Městské části Suchdol a Nebušice mají k záměru nové ranveje dlouhodobě výhrady, stejně jako někteří další regionální aktéři či ekologové. Obávají se negativních vlivů na obytnou zástavbu i životní prostředí. Podle dlouhodobých vyjádření Letiště Praha je nová paralelní dráha zapotřebí kvůli budoucímu rozvoji a efektivnímu provozu letiště, ale bude mít přínos také pro bezpečnost, životní prostředí a ekonomiku regionu.

Hejl ČTK řekl, že i když stížnosti městských částí soudy zamítly, Suchdol bude nadále proti záměru rozšíření letiště bojovat, protože by nová dráha měla na městskou část „devastační účinky“. Radnice podle starosty podala připomínky ve stavebním řízení k záměru letiště. „Uvidíme, jak se s tím úřad vypořádá,“ řekl. Dodal, že pokud by projekt získal územní rozhodnutí, městská část ho napadne žalobou u správního soudu.

Obdobně se vyjádřil i Komárek. Stavba by podle něj zásadním způsobem zhoršila život v Nebušicích, snížila hodnotu nemovitostí místních obyvatel a navíc je podle něj při uváděné cílové kapacitě zbytečná, protože ji zvládne i stávající dráha. „Považujeme to za naprosto zbytečnou stavbu, vyhozené peníze,“ řekl starosta ČTK. Dodal, že vedení městské části je navíc vázáno referendem z roku 2004, kde se obyvatelé vyjádřili proti rozšíření letiště. Nebušice tak budou stejně jako Suchdol proti záměru bojovat v územním řízení, které řeší úřad Středočeského kraje.

Krajský úřad letos na podzim zahájil územní řízení k nové vzletové a přistávací dráze na Letišti Václava Havla. Letiště má k ranveji kladné stanovisko z procesu posouzení vlivů na okolí (EIA). Získalo jej v roce 2011 a letos v únoru dosáhlo jeho opětovného prodloužení.

Zdroj: ČTK

Praha chce od Českých drah koupit Nákladové nádraží Žižkov za 1,43 miliardy Kč

Praha plánuje od Českých drah (ČD) za zhruba 1,43 miliardy korun s DPH koupit budovu Nákladového nádraží Žižkov s přilehlými pozemky. Schválili to městští radní, ještě o tom budou hlasovat zastupitelé. Město plánuje rozsáhlý památkově chráněný objekt zrekonstruovat a přeměnit na centrum s prostory pro kulturu, školským kampusem, byty či kancelářemi. Transakce kromě budovy zahrnuje i pozemky nutné pro stavbu tramvajové trati, která zajistí napojení čtvrti vznikající v areálu nádraží na MHD.

Na rozsáhlých nezastavěných pozemcích okolo nádraží má podle urbanistické studie, kterou město schválilo, v budoucnu žít až 15.000 obyvatel. Stavbu bytů tam už zahájila firma Central Group, dále tam projekty plánují Sekyra Group, Penta či Finep. Budova nádraží má podle plánů města po přeměně zajistit služby veřejné vybavenosti pro novou čtvrť a zároveň se stát celoměstsky významným kulturně-společenským centrem.

„Předpokládáme významné školské stavby, nástavbu bydlení, případně polikliniku, zájem má Národní filmový archiv, jedná se o datovém centru,“ přiblížil dnes primátorův náměstek Petr Hlaváček (STAN) možná využití budovy. Radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) nicméně uvedl, že z ekonomického pohledu budou určitě muset převažovat ziskové způsoby využití. „Peníze za to, co jsme koupili, se nám nevrátí, s tím nepočítáme. Nesmí to ale pro nás znamenat ani korunu, kterou bychom platili do provozu, čili budeme hledat takové využití, které bude mít kladné skóre,“ řekl.

Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky vlastní ČD, které v minulosti založily společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group za účelem rozvoje areálu. Firma proto má předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD nedávno vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu.

Magistrát v minulosti zvažoval, že rozvoj objektu zajistí spoluprací s developerskými firmami. Současné vedení města ale na základě právní analýzy usoudilo, že by to bylo riskantní, a rozhodlo o přímém odkupu. Budovu má mít podle dnešního usnesení ve správě městská firma Trade Centra Praha (TCP), která také ve spolupráci s magistrátním majetkovým odborem připraví ekonomický model jejího dalšího využití.

Krok hlavního města ocenil místostarosta Prahy 3 Pavel Dobeš (STAN). „Budova je klíčem k rozvoji celého území. Pokud zde má vyrůst nová městská čtvrť s cca deseti tisíci byty, pak je nezbytné, aby se z budovy stalo kulturně-společenské centrum, musí zde být vybudována dostatečná dopravní obslužnost, školské kapacity a další veřejná vybavenost,“ uvedl.

Město plánuje novou čtvrtí v areálu nádraží vést asi dvoukilometrovou tramvajovou trať, která ji napojí od západu na ulici Jana Želivského a od východu na Jarov. Částečně využije stávající železniční koleje. Dopravní podnik chce trať začít stavět příští rok. Nová Jarovská ulice pak má čtvrť napojit na chystaný úsek vnitřního okruhu a dopravně ulehčit ulici Jana Želivského.

Funkcionalistická budova žižkovského nákladového nádraží byla postavená mezi lety 1934 a 1937 podle projektu architektů Karla Caivase a Vladimíra Weisse a od roku 2013 je památkově chráněna. Udělení ochrany přecházely dlouholeté boje místních obyvatel a aktivistů proti záměru developerů objekt zbourat. Budova je nyní z větší části prázdná, nachází se v ní několik provozoven či umělecký ateliér. Vlaky přestaly na nádraží definitivně jezdit 1. ledna 2016.

Zdroj: ČTK

T&E: Regiojet je třetím nejlepším železničním dopravcem v Evropě

Česká firma Regiojet je třetím nejlepším osobním železničním dopravcem v Evropě. Tvrdí to organizace Transport and Environment, která vydala srovnání největších železničních společností v Evropě. V čele žebříčku je italský dopravce Trenitalia a švýcarská firma SBB. České dráhy jsou v žebříčku na šestém místě. Nejhorším dopravcem v Evropě je podle organizace společnost Eurostar, který vypravuje mimo jiné spoje mezi Paříží a Londýnem, píše agentura AFP.

Regiojet je také nejlépe hodnoceným soukromým dopravcem, jelikož Trenitalia a SBB jsou v rukou státu. Nejlepšího výsledku společnost dosáhla v kategoriích cena jízdného a pak v kategorii komfortu cestujících. Nejhorší hodnocení měla v kategorii přepravy kol, která však tvoří jen pět procent celkového hodnocení.

„Vysoké ceny nezaručují kvalitu,“ uvedl podle agentury AFP koordinátor studie Victor Thévenet. Poukazoval při tom na případ dopravce Eurostar, který dostal vůbec nejnižší hodnocení ohledně cen jízdenek. Podle Théveneta společnosti Regiojet a FlixTrain i při nízkých cenách zaručují relativně vysokou úroveň služby pro cestující.

Celkové hodnocení organizace vytvořila na základě osmi ukazatelů. Největší váhu měla cena jízdného, která tvořila 25 procent celkového hodnocení, slevové programy a dochvilnost spojů. V obou případech faktory určovaly 15 procent celkového hodnocení. Postavení v žebříčku ovlivňovaly i zkušenost při nákupu jízdenek, komfort cestujících, rozvoj nočních spojů a systém kompenzací v případě zpoždění či zrušení spojů.

Co se týče dochvilnosti, tak nejlepšího hodnocení dosáhl švýcarský dopravce SBB a pak španělská společnost Renfe a belgický státní dopravce SNCB. Nejlepší komfort cestujících pak podle srovnání zaručoval francouzský dopravce SNCF, který dostal dokonce deset bodů z deseti, a Trenitalia.

České dráhy se umístily na šestém místě. Nejlepších výsledků česká státní firma dosáhla v kategoriích cena jízdného a komfort cestujících. V kategorii dochvilnosti spojů však získala jen 3,4 bodu z deseti, což bylo vůbec její nejhorší hodnocení.

Zdroj: ČTK

Úřad práce zveřejní listopadovou nezaměstnanost, analytici čekají mírný růst

Úřad práce zveřejní informace o listopadovém vývoji nezaměstnanosti v Česku. Analytici předpokládají mírné zvýšení podílu nezaměstnaných na 3,9 procenta z říjnových 3,8 procenta, zejména z důvodu útlumu sezonních prací. Na konci října bylo bez práce 289.003 lidí, volných pracovních míst bylo 265.972. Počet uchazečů o práci převyšoval nabídku míst jedenáctý měsíc v řadě.

Podle analytiků Raiffeisenbank listopadové zlepšení podnikatelské nálady ve většině sektorů s výjimkou průmyslu nahrává tomu, aby se nezaměstnanost nezvyšovala. „Tentokrát však svou roli mohla sehrát i venkovní teplota, která během letošního listopadu klesla výrazně pod dlouhodobý průměr, což mohlo urychlit sezonní útlum některých činností, zejména ve stavebnictví a v zemědělství. V souhrnu tak očekáváme, že došlo k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti na 3,9 procenta,“ uvedli.

Podíl nezaměstnaných se dlouhodobě liší v jednotlivých regionech. V říjnu byla nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, kde podíl nezaměstnaných dosáhl 6,1 procenta, nejnižší v Praze s 2,8 procenta. Největší přetlak na pracovním trhu byl na Karvinsku s 10,5 uchazeče na jednu pozici. Nejméně nezaměstnaných v poměru k nabídce míst připadalo na Mladoboleslavsku, a to 0,2 uchazeče na jedno místo.

Zdroj: ČTK

Semily budou mít autobusové nádraží u vlakového, v provozu bude od příští neděle

Semily budou mít nově autobusové nádraží u vlakového. Jeho výstavba stála 45 milionů korun, většinu nákladů platilo město z evropské dotace. Získalo 38 milionů korun. V provozu bude nové autobusové nádraží od neděle příštího týdne, přesune se tam ze Spojovací ulice. Tím se uvolní trasa pro výstavbu průtahu, který je v územním plánu města od roku 1939, řekla ČTK starostka Semil Lena Mlejnková (Volba pro Semily).

„Propojení těch dvou kruhových objezdů bude možné jenom díky tomu, že se autobusové nádraží přesune sem. Je to projekt, který obrovsky pomůže rozvoji celého města,“ dodala starostka.

Výstavba autobusového nádraží, která začala na jaře letošního roku, byla poslední etapou budování dopravního terminálu. Město jeho výstavbou splnilo slib, který dalo ministerstvu dopravy. Bez toho by stát nemodernizoval ani vlakové nádraží.

„My jsme se dohodli, že aby se naplnil smysl investice státu ve výši 218 milionů korun, že na to musí nutně navazovat výstavba toho (autobusového) terminálu. Protože ten smysl se naplňuje přesně v okamžiku, kdy tu vzniká hrana železnice, silnice – velmi snadné spojení mezi železničními spoji a mezi autobusovými spoji,“ řekl ČTK ministr dopravy Martin Kupka (Spolu). Podle něj obdobný projekt nedávno zrealizovali i třeba ve Vsetíně.

Rekonstrukci železničního nádraží v Semilech dokončila Správa železnic loni v říjnu. Modernizovala nádražní budovu, koleje i nástupiště. Autobusové nádraží se čtyřmi zastávkami a 50 parkovacími místy pro auta v režimu P+R město letos postavilo na druhé straně nástupiště, které tak bude společné pro vlaky i autobusy.

Zdroj: ČTK

Zakázku na provoz letecké záchranné služby by MZd chtělo zahájit v březnu 2025

Veřejnou zakázku na provoz letecké záchranné služby (LZS) na roky 2029 až 2043 by ministerstvo zdravotnictví (MZd) chtělo zahájit příští rok v březnu. V lednu by vláda měla schválit její hodnotu a v září se očekává podpis smlouvy. Vyplývá to z materiálu, který ve středu projedná vláda. Loni stálo zajištění ročního provozu soukromými firmami 496 milionů korun bez DPH, letos se očekává nárůst asi o 100 milionů. Dalších 70,1 milionu platí letos ministerstvo policii a 53,7 milionu korun armádě, které provozují po jednom záchranářském vrtulníku.

„Počet a rozmístění stanovišť zabezpečuje dostupnost LZS v souladu se zákonem o zdravotnické záchranné službě prakticky na celém území České republiky do 20 minut,“ píše se v dokumentu. Nyní chybí stanoviště ve Středočeském, Zlínském, Pardubickém a Karlovarském kraji, pokrývají je vrtulníky ze sousedních regionů. V Karlových Varech nová základna po roce 2028 vznikne.

V Praze létá se záchranáři vrtulník policie, v Plzni armády, o zbývající kraje se dělí dvě soukromé firmy. Nově by se působnost policie měla rozšířit i do Brna a Ostravy, armáda bude poskytovat pro stanoviště v Praze, Plzni a Karlových Varech posádku lékaře a zdravotnického záchranáře. Přibydou dvě stanoviště s nepřetržitým provozem v Jihlavě a Olomouci, pouze na denní zásahy budou vrtulníky vzlétat z Ústí nad Labem, Liberce a Karlových Varů.

MZd chce rozdělit zakázku na dvě dílčí, jedna bude pro Hradec Králové, Liberec, Ústí nad Labem a Karlovy Vary, druhá pro Plzeň, České Budějovice, Olomouc a Jihlavu. Důvodem je podle něj rozdílná doba letových pohotovostí na základnách.

„V důsledku tohoto rozdělení lze očekávat, že se zadávacího řízení budou moci účastnit i dodavatelé, kteří by jinak nebyli samostatně schopni zajistit požadované plnění v celém rozsahu, čímž se zvýší i počet konkurenčních nabídek, což může vést ke snížení celkové nabídkové ceny,“ uvedlo MZd.

Provoz letecké záchranné služby platí ze svého rozpočtu MZd. Při jednáních o nové smlouvě se debatovalo i o vícezdrojovém financování, na kterém by se podílely i zdravotní pojišťovny. „Tuto variantu ale nelze aktuálně realizovat z důvodu legislativních překážek, které nelze odstranit v požadovaném čase realizované veřejné zakázky,“ píše se v materiálu.

LZS v Česku funguje od dubna 1987. Od poloviny 90. let se stabilně zajišťuje z deseti stanovišť, která jsou majetkem jednotlivých krajů, výjimkami jsou vojenská základna v Plzni-Líních a pražské ruzyňské letiště. Poslední smlouva s firmami DSA a Air Transport Europe (ATE) platí na roky 2021 až 2028, před jejím podepsáním se jednalo o kompletním zajištění státním podnikem. Variantu ale tehdejší vlády zamítly.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,087.000 obyvatel. Například na Slovensku je to 778.000 lidí, v Rakousku 536.000, v Polsku 1,720.000. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu.

 

Plán provozu letecké záchranné služby po roce 2028:

Stanice Základna Dosavadní provozovatel Po roce 2028 Provoz dosud Provoz po 2028 Speciální záchranné činnosti dosud Speciální záchranné činnosti po roce 2028
Praha areál letiště Praha-Ruzyně policie policie nonstop nonstop ANO NE
Brno letiště Brno-Tuřany DSA policie nonstop nonstop ANO NE
Ústí nad L. základna ZZS ÚL – ul. Sociální péče DSA nová smlouva denní denní ANO ANO
Plzeň v řešení armáda nová smlouva nonstop nonstop ANO ANO
Č. Budějovice Planá u ČB DSA nová smlouva nonstop nonstop NE NE
Hradec Králové areál FNKH DSA nová smlouva nonstop nonstop ANO ANO
Liberec základna ZZS Liberec – Partyzánská DSA nová smlouva denní denní ANO ANO
Jihlava základna ZZS Jihlava – Vrchického ul. DSA nová smlouva denní nonstop NE NE
Olomouc základna ZZS Olomouc, Hněvotínská ATE nová smlouva denní nonstop ANO ANO
Ostrava areál IZS Ostrava-Zábřeh ATE policie nonstop nonstop ANO ANO
Karlovy Vary (nová) areál letiště KV – Olšová Vrata nová smlouva denní NE

 

Zdroj: ČTK

Den polské logistiky

Vysoká škola logistiky byla v polovině listopadu pozvána na konferenci Den polské logistiky, která se pod záštitou velvyslance Jacka Gajewskeho konala na Velvyslanectví Polské republiky v Praze.

Letošní ročník byl zaměřen na otázky týkající se česko-polské spolupráce v oblasti intermodální dopravy a logistiky, včetně možností souvisejících s rostoucím významem polských námořních přístavů a jejich kapacitou pro odbavení českých firem zaměřených na mezinárodní obchod.

Konference byla zároveň příležitostí k diskuzi o potřebách, plánech a výzvách týkajících se společné silniční a železniční infrastruktury mezi Polskem a Českem, které se zúčastnili zástupci námořních přístavů, logistických a dopravních společností, polských a českých drah, a také orgánů státní správy a výzkumných ústavů.

Závěr konference byl věnován novému česko-polskému železničnímu a silničnímu spojení jako příležitosti nejen k rychlejší a úspornější přepravě zboží, ale také k upevnění mezilidských vztahů a posílení cestovního ruchu mezi oběma zeměmi prostřednictvím nového osobního vlakového spojení mezi Prahou a Trojměstím (Baltic Express), které budou společně provozovat České dráhy a PKP.

Ing. Michal Turek, Ph.D., vedoucí Katedry bakalářského studia

Zdroj: VSLG

Na elektrokoloběžce ve dvou

Jaká jsou rizika a možné následky?

Jízda ve dvou patří k nejčastějším prohřeškům uživatelů elektrokoloběžek. Ti si neuvědomují, že nejen porušují zákon, ale podstupují nemalé riziko fatálních následků v případě pádu. V rámci projektu Bezpečně na elektrokoloběžce, financovaného z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, byl proveden odborný výzkum, jehož součástí byly i simulace jízdy dvou osob na jedné elektrokoloběžce ukazující míru přetížení působící na osoby při pádu.

„Simulace znázorňují reálný pohyb dopravních prostředků i posádky a respektují veškeré fyzikální zákony. Na základě mechanismu pádu pak lze dovodit i případná zranění, která účastníci nehody utrpí“ uvádí Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice.

Zaměřili jsme se na nebezpečnou jízdu s dítětem. Simulace vychází z počáteční rychlosti 20 km/h, řidičem je dospělá osoba (65 kg) převážející dítě (13,5 kg).“ specifikuje Radka Binhaková z Prevencí pro život.

Graf vycházející ze simulace znázorňuje působení sil (respektive přetížení) na jednotlivé části těla. Nejvýraznější vrcholy zaznamenáváme v případě dítěte u hlavy – znázorněno červenou barvou a u levého předloktí – oranžovou barvou.

Z tohoto konkrétního případu tak vyplývá, že působení těchto sil na oblast hlavy může způsobit i  fatální zranění. Demonstrovat zde navíc můžeme i význam užití ochranné přilby. V případě, že by zkoumaná osoba měla ochrannou přilbu, došlo by ke ztlumení nárazu, působení energie by bylo rozloženo v delším čase a nedošlo by k překročení prahové hodnoty pro pravděpodobnost vzniku zranění.

Jízda ve dvou se vyskytuje rovněž na sdílených elektrokoloběžkách. Například společnost Bolt již na tuto situaci zareagovala tím, že tandemovou jízdu zakázala a vybavila své koloběžky technologiemi, které jí mají zabránit:Abychom tomuto chování předešli, vyvinuli jsme unikátní systém detekce tandemové jízdy, který je prvním svého druhu na světě. Když systém zaznamená přítomnost více osob na jedné koloběžce, uživateli se v aplikaci zobrazí varovné push oznámení. V případě, že uživatel opětovně nerespektuje varování, může dojít až  

k zablokování jeho účtu.” uvádí Peter Mesarč, Generální ředitel společnosti Bolt pro mikromobilitu v České republice a na Slovensku.

Řidiči elektrokoloběžky, kteří přepravují další osobu, neohrožují pouze sebe ale

i ostatní účastníky silničního provozu. Elektrokoloběžka má jiné těžiště, menší stabilitu, řidič  má zhoršené rozhledové podmínky a pomaleji reaguje na  rizikovou situaci.

Jízda ve dvou na jedné elektrokoloběžce je v roce 2024 v ČR evidována i v případě nehod s těžkými zraněními.

Zdroj: BESIP

Asistenční služba ŘSD je připravena pomáhat celý rok včetně svátků

Poruchy a jiné nepříjemné situace na silnicích jsou běžnou součástí dopravy. Nejen během vánočních svátku či zimních měsíců mohou nabídnout pomoc členové asistence připravené vyjet každý den v roce bez ohledu na aktuální počasí nebo denní dobu. Pro řidiče v nouzi platí následující postup: V případě poruchy vozidla na tuzemské dálnici je před případným voláním Policie ČR nejlepší spojit se přímo s bezplatnou asistenční službou ŘSD. Neustále sloužící pracovníci po příjezdu k místu události označí místo poruchy, postarají se o posádku a zajistí odtah vozidla. Drobnější závady v některých případech zvládnou vyřešit na místě, protože s sebou vozí v oranžových dodávkách základní nářadí, startovací kabely, kanystry s palivem apod.

 

Bezplatnou asistenční službu zavedlo ŘSD na dálnicích už k 1. 1. 2016, do dnešních dnů je zajišťována přímo pracovníky ŘSD, kteří se střídají ve službách za účelem připravenosti 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce. Důvodem vzniku asistence bylo zajištění vyšší bezpečnosti a plynulosti provozu prostřednictvím služby motoristům na vybrané dálniční síti ČR. Mezi vykonávané činnosti patří například kontrola vozovky, pravidelné hlídkování, označení místa nehody, označení překážky provozu, označení a zajištění vyřešení problému s nepojízdným vozidlem, průběžný úklid, odstranění překážky provozu nebo zajištění jejího odstranění.

 

Přivolání asistenční služby je možné prostřednictvím Call centra Národního dopravního informačního centra přes bezplatné telefonní číslo 800 280 281 nebo pomocí aplikace v mobilním telefonu.

Zdroj: ŘSD

Logistický kalendář