[quote]Státní podnik Řízení letového provozu ČR (ŘLP) loni kvůli rozsáhlému omezení letecké dopravy zaznamenal ztrátu 1,4 miliardy korun. Podnik hospodařil ve ztrátě poprvé v historii, například předloni měl hrubý zisk 238 milionů korun. Výnosy firmy za loňský rok činily 1,84 miliardy korun, meziročně o 56 procent méně. ŘLP to dnes oznámil na svém webu. Stát podniku loni poskytl kvůli ztrátám pomoc 500 milionů korun.[/quote]

Koronavirová krize vrátila intenzitu letecké dopravy o téměř dvě desítky let nazpět. Letový provoz v Česku loni klesl na 379.535 letů, což je meziročně o 58,1 procenta méně. Objem provozu tak byl pod úrovní z roku 2002.

Hlavním zdrojem loňských výnosů podniku bylo poskytování letových navigačních služeb, které tvořily 81,7 procenta. Největší část peněz šla z traťových navigačních služeb. Další příjmy byly například z poskytování vzdělávání a výcviku a výnosy kalibrační letky. Náklady firmy loni činily 3,2 miliardy korun, meziročně o 18,4 procenta méně.

V době úplného výpadku příjmů od dopravců, což se stalo loni na jaře, společnost dostala od státu půl miliardy korun na úhradu nezbytných nákladů. Podnik zavedl také úsporná opatření.

Přes rekordní ztráty byla podle společnosti finanční situace ŘLP po celý rok stabilní. „V režimu krizového managementu jsme v průběhu celého roku 2020 realizovali řadu zásadních opatření na straně nákladů. I přes bezprecedentní krizi letectví nám ekonomická kondice podniku pomáhá řešit jeho činnost v dlouhodobějším horizontu v případě klíčových investic a především při plnění jeho závazků vůči našim zaměstnancům, bez jejichž pochopení by budoucí cíle nebylo možné realizovat,“ řekl k loňskému hospodaření generální ředitel ŘLP Jan Klas.

Krize v Česku naplno vypukla loni v březnu, v letectví se však už mírně projevovala od ledna, kdy se rušily zejména lety do Číny. Postupně pak dopravci začali masivně rušit lety do destinací po celém světe. Nejhorší situace loni nastala během dubna, kdy se provoz snížil o více než 83 procent. V létě sice letů postupně přibývalo, doprava však zůstávala hluboko pod normálem. Na podzim navíc krize opět zesílila.

Zdroj : ČTK

[quote]Možnost pronajmout si nové auto je mezi českými řidiči čím dál žádanější. Poptávka po operativním leasingu překonala o dvě procenta zájem o klasický finanční leasing. Zájem operativní leasing má každý sedmý Čech. To potvrzují i data společnosti Arval, která loni zaznamenala meziroční nárůst poptávky po pronájmu vozů u malých firem, živnostníků a soukromých osob o 80 %.[/quote]

Ještě donedávna byl operativní leasing téměř výhradně firemní záležitostí. Dnes se však tento typ dlouhodobého pronájmu vozu rozmáhá stále více i mezi soukromými osobami. Důvodem jsou nižší měsíční splátky i doplňkové služby, které jsou automaticky zahrnuty v ceně, jako například povinné ručené a havarijní pojištění, pravidelný servis, pneumatiky nebo asistence v případě nehody a technických problémů. „V případě pořízení nového auta nižší střední třídy na operativní leasing jsou celkové náklady po 4 letech provozu o několik desítek tisíc korun nižší než u finančního leasingu i po odečtení prodejní (zůstatkové) ceny vozu. Zákazník má navíc možnost po uplynutí smlouvy vyměnit svůj stávající vůz za zcela nový a navýšit tak úroveň bezpečnosti a jízdního komfortu. Naproti tomu u finančnímu leasingu musí řidiči počítat mimo zaplacení akontace i se skoro dvojnásobnou měsíční splátkou oproti operativnímu leasingu,“ vysvětluje Jiří Solucev, ředitel divize Retail společnosti Arval.

Ceny nových vozů dál zvyšují zájem o pronájem

Podle odborníků cena nových vozů nadále poroste, a to především kvůli zpřísňujícím se pravidlům Evropské unie pro emise skleníkových plynů a povinné bezpečnostní prvky výbavy. „Zdražování nových aut je spojené s jejich povinností plnit zákonné požadavky, jejichž minimální úroveň se neustále navyšuje. To se projevuje prakticky pokaždé při představení nové generace či alespoň modernizaci modelů. Růst cen se tak stane dlouhodobým trendem, se kterým budou muset zákazníci do budoucna počítat,“ vysvětluje Petr Knap, vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor v regionu střední Evropy a Asie. Podle něj čím dál více lidí volí alternativní cesty k novému vozu – finanční leasing operativního leasing.  To potvrzuje i Jiří Solucev ze společnosti Arval. „Za loňský rok jsme mezi našimi zákazníky zaznamenali velmi strmý nárůst poptávky po operativním leasingu a tito řidiči u nás podepsali každou osmou smlouvu. Vlivem růstu cen nových vozů i pokračující pandemie Covid-19 budou Češi stále méně ochotní vynaložit většinu prostředků na nákup nového vozu nebo se dlouhodobě zavázat finančním společnostem.“

[quote]Lokomotivní depo v Turnově, staré přes 80 let, se zařadilo mezi kulturní památky. Je to zejména díky rotundě, které se říká i výtopna nebo kruhová remíza. V republice jsou památkově chráněna jen dvě další depa, jedno je v Bohumíně a druhé, nepoměrně menší, v Kořenově na Jablonecku.[/quote]

„Rotundu podobné velikosti a podobného významu byste tady hledali široko daleko marně,“ řekl ČTK Alexandr Stamenov ze spolku Klubu přátel železnic Českého ráje, který návrh na zapsání turnovského lokomotivního depa mezi památky podával. Rotunda je zajímavá svou průmyslovou předválečnou architekturou. Stamenov, profesí stavební inženýr, považuje za unikátní hlavně její krov. „Je to klasická tesařská dřevěná konstrukce, která v maximální míře zachovává volný půdorys a navíc, když se podíváte na to tesařské provedení, tak to je prostě nádhera. Ačkoliv dnes je to sešlé,“ uvedl.

Provoz v rotundě byl oficiálně zahájen v roce 1940, nachází se v ní 14 kolejí s kolejovými jámami, vše je původní. Stavěla se pro parní lokomotivy. „Tady se lokomotivy opravovaly, dělaly se tu různé běžné opravy a přes noc tady byly lokomotivy naskladněné. Udržoval se v nich oheň, aby ráno mohly zase vyjet a měly dostatečný tlak páry,“ uvedl Stamenov. V minulosti měla výtopna i centrální odvod kouře. „Byly jen tři v republice, co měly centrální kouřovody na svod kouře z parních lokomotiv,“ uvedl předseda Klubu přátel železnic Českého ráje Josef Semecký. Komín byl ale podle něj zbouraný zhruba před 30 až 40 lety.

V depu s rotundou jsou nyní jen historické lokomotivy a vozy různých spolků, České dráhy ho přestaly využívat už téměř před 20 lety. „S přechodem z parních lokomotiv na motorové význam toho depa klesal a klesal, až ho v roce 2002 České dráhy opustily,“ uvedl Stamenov. Železničářský spolek má depo pronajaté. Zařazení mezi památky vnímá Stamenov jako jeho větší ochranu. „My jsme měli hlavně strach z toho, že pokud depo nemá žádný účel a žádný smysl pro České dráhy, aby nedošlo k prodeji a ke zbourání jako rotundy ve Všetatech,“ uvedl. Od památkové ochrany si slibuje také to, že bude možné na opravy získat dotace. O příspěvku spolek podle něj jedná i s Českými drahami. Opravit potřebuje zejména děravá střecha, na což bude potřeba odhadem 3,5 až čtyři miliony korun. Prohlédnout se musí i krov, do něhož zatéká, a opravit se musí i kolejiště.

Kromě rotundy má v depu památkovou ochranu i věžový vodojem, stanoviště točnáře, točna či kolejiště s popelovou jámou a vodním jeřábem. Předseda železničářského spolku upozornil, že točna je unikátní tím, že je původní z roku 1938. Točna slouží k tomu, aby se mohly lokomotivy snadno dostat do rotundy. „Lokomotiva najede na točnu, ta se otočí na jednotlivý paprsek, což je kolej do rotundy, a dostane se tak dovnitř na stání pro jednu lokomotivu,“ dodal Semecký.

Zdroj : ČTK

[quote]Letecké muzeum Vojenského historického ústavu (VHÚ) nabídne svým návštěvníkům po otevření dvě nově renovovaná historická letadla. Státní podnik LOM Praha mu dnes v Praze Kbelích po několikaměsíčních rekonstrukčních pracích předal opravené cvičné letouny Aero L-29 Delfín a Avia CB-33 (Il-10).[/quote]

„Dá se říci, že se jedná o světové unikáty,“ řekl ČTK ředitel LOM Praha Jiří Protiva. Ocenil vysokou kvalitu a historickou věrnost, v jaké zaměstnanci práci odvedli. Podle ředitele VHÚ Aleše Knížka má VHÚ oba stroje ve svých sbírkách již dlouhou dobu. Protože byly umístěny v depozitáři, veřejnost si je nemohla prohlédnout. To se poté, co protipandemická opatření umožní znovuotevření muzeí, změní. Na Delfínu pracovali technici asi půl roku, renovace stála řádově statisíce korun. Úpravy Avie musely být rozsáhlejší, zabraly přes rok a stály do dvou milionů korun.

Jan Sýkora, kurátor leteckého fondu Leteckého muzea, ČTK řekl, že v případě Avie CB-33 musel být stroj kompletně rozebrán. „Co se dalo sundat, bylo sejmuto, křídla samozřejmě oddělena od trupu. Celé bylo také kompletně odbarveno, včetně křídel, dutin, včetně vnitřku kabiny a trupu. Je to opravdu sisyfovská práce,“ poznamenal.

Protiva podotkl, že k Avii se nedochovala technická dokumentace a bylo potřeba sehnat řadu náhradních dílů. Podle Sýkory byly pořizovány i od pamětníků a na burzách. Některé z nich musely být i vyrobeny podle výrobních nákresů.

Na Delfínu je pak specifický jeho nátěr. „Jedná se o speciální syntetické barvy, které mají odstínit letoun proti tepelnému vyzařování,“ řekl. Na tomto stroji byly použity pro ověření jejich vlastností.

Cvičný proudový letoun Aero L-29 Delfín vyvinuli koncem 50. let minulého století, první exemplář vzlétl v dubnu 1959. Mezi lety 1963 až 1974 vzniklo více než 3500 letounů, které se staly standardním cvičným strojem armád Varšavské smlouvy. Nejvíce, na 2000, jich odebral Sovětský svaz, československé vojenské letectvo postupně zařadilo do výzbroje zhruba 400 delfínů. Kromě cvičné varianty existovala i průzkumná či akrobatická, v mnoha zemích zejména v Africe a Asii sloužily L-29 také jako lehké bitevníky.

Opravený cvičný bitevní letoun Avia CB-33 byl určen pro výcvik bitevních pilotů létajících na těchto strojích. Postaven byl patrně v roce 1954. Koncem 50. let se dostal od bojového útvaru na letiště Tábor-Všechov a posléze předán Aeroklubu Tábor. Na táborském letišti zůstal až do převzetí do sbírek VHÚ v roce 1967, kam se dostal ve značně poničeném a nekompletním stavu. Částečně byl opraven a následně si jej lidé mohli prohlédnout ve venkovní expozici muzea. Od počátku devadesátých let byl uložen v depozitáři VHÚ. Letoun byl vyvinut v sovětském svazu pod označením Iljušin Il-10. Československý podnik Avia ho v licenci vyráběl od počátku 50. let.

Podle Knížka VHÚ letos počítá s restaurací dalších dvou letounů, na kterých již pracuje státní podnik VTÚ. S LOM Praha VHÚ nyní jedná s ohledem na jeho kapacitu o opravách dalších strojů.

Zdroj : ČTK

[quote]Bratislavský městský dopravce DPB hledá dodavatele celkem 50 trolejbusů, které část své trasy jezdí pod trolejovým vedením a část dokážou zvládnout díky bateriím. Předpokládaná celková hodnota zakázek na dodání tří typů trolejbusů podle dnešní tiskové zprávy DPB činí 45,4 milionu eur (1,18 miliardy Kč) bez daně z přidané hodnoty. V minulosti v podobném tendru bratislavského městského dopravního podniku uspěla plzeňská Škoda Electric.[/quote]

DPB hodlá nakoupit trolejbusy o délce 12, 18 a 24 metrů. Všechna vozidla budou nízkopodlažní a klimatizována. Zakázky bude dopravce, jehož hospodaření negativně ovlivnily dopady koronavirové krize, financovat z evropských fondů. Nová vozidla plánuje DPB nasadit na různé linky ve slovenské metropoli.

Téměř polovinu ze zmíněného počtu kupovaných vozidel budou tvořit 18metrové hybridní trolejbusy, každý s kapacitou minimálně 115 cestujících. Trolejbus tohoto typu si DPB loni vypůjčil ke zkouškám z Českých Budějovic.

„Novými trolejbusy nahradíme autobusy na více linkách. Jsem hrdý na to, že v náročné situaci s výrazným výpadkem tržeb, způsobeným pandemií koronaviru, můžeme i nadále obnovovat vozový park díky efektivnímu využívání evropských fondů,“ uvedl předseda představenstva DPB Martin Rybanský.

DPB v uplynulých měsících vypsal soutěže i na nákup několika desítek nových tramvají.V podobných dřívějších výběrových řízeních bratislavského dopravce na dodávku tramvají uspěla Škoda Transportation, která je mateřskou firmou Škody Electric.

Zdroj  :ČTK

[quote]Policejní hlídky při středeční bezpečnostní akci, při které se zaměřily na kontrolu dodržování rychlosti na silnicích v ČR, zjistily 2747 přestupků. Většina z nich se týkala právě porušení stanovené rychlosti jízdy.[/quote]

Policisté zkontrolovali na zhruba 800 místech po celé zemi téměř 6000 řidičů a rychlost překročilo 2322 z nich, další měli nevyhovující technický stav auta, nebyli připoutáni bezpečnostním pásem, neměli dálniční známku nebo řídili pod vlivem návykových látek. Výsledky akce s názvem Speed marathon dnes policie zveřejnila na webu.

Bezpečnostní akce začala ve středu po půlnoci, trvala 24 hodin a zapojilo se do ní 669 policistů. Kontrolní místa policie vybrala ve spolupráci s občany, kteří o lokalitách mohli hlasovat v únoru. „I přesto, že byla veřejnost předem informována o stanovištích a celé akci, policisté zjistili během čtyřiadvaceti hodin 2747 dopravních přestupků,“ uvedla mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová.

Vedle 2322 případů překročení rychlosti zjistili policisté u 51 aut nevyhovující technický stav, ve 48 případech nepoužití bezpečnostních pásů, 15 řidičů nemělo dálniční známku a 31 řidičů řídilo pod vlivem návykových látek.

Bezpečnostní Speed marathon pořádá organizace Roadpol po celé Evropě a česká policie se do ně zapojila pošesté. Cílem akce je snížit dopravní nehodovost a zvýšit bezpečnost a plynulost dopravy.

Zdroj : ČTK

[quote]Úspěšnost vymáhání nesplácených pohledávek v Česku klesá. Zatímco v roce 2019 se firmám podařilo nakonec přimět odběratele uhradit nesplácenou pohledávku v téměř 52 procentech případů, loni míra úspěšnosti klesla pod 45 procent. Důvodem jsou především ekonomické potíže, do nichž se kvůli hospodářské recesi v důsledku koronavirové pandemie dostává čím dál více podniků.[/quote]

Zasaženy přitom nejsou jen subjekty, jichž se krize dotkla přímo, ale potíže obchodních partnerů se skrze nesplácené pohledávky přenášejí i na firmy, je krize dosud příliš neovlivnila. „Nejčastěji používané nástroje vymáhání, jako jsou upomínky či výzvy k zaplacení pohledávek, přestávají být účinné. Nejhorší pozici proto mají v tomto ohledu firmy, jež se dosud spoléhaly při vymáhání nesplácených pohledávek samy na sebe,“ popisuje Pavel Vích, ředitel české pobočky společnosti Atradius Collections, jež se na vymáhání nesplácených pohledávek specializuje.

Podle Vícha se navíc bude situace v oblasti nesplácených pohledávek dál zhoršovat, protože se skutečný stav ekonomiky na statistikách úspěšnosti vymáhání projevuje až se zpožděním. „Firmy zpravidla nějakou dobu vyčkávají, než začnou pohledávku po splatnosti samy aktivně vymáhat, nebo ji předají specializované společnosti. Samotný proces vymáhání je rovněž časově náročný. Proto očekávám, že se následky lockdownů a zhoršení platební morálky na nesplácených pohledávkách naplno ukážou až ve druhé polovině letošního roku, nebo začátkem roku 2022.“

Tomuto scénáři nahrává také vývoj v zahraničí. U největších obchodních partnerů České republiky se propad v úspěšnosti vymáhání pohledávek ještě nedostavil. Zatímco v Německu úspěšnost vymáhání pohledávek loni podle dat Atradius Collections stagnovala kolem 59 %, na Slovensku zaznamenali dokonce nárůst ze 41,5 procenta na více než 50 %. „Je však jen otázkou času, než se potíže projeví i v těchto zemích. Čeští exportéři by proto měli být nyní mimořádně obezřetní a měli by předem zvážit, jak budou postupovat, až začne míra úspěšnosti vymáhání nesplácených pohledávek klesat i v zemích, kam nejvíce vyvážejí,“ říká Vích.

Odborníci upozorňují také na to, že vymáhání nesplácených pohledávek je vždy důležité řešit včas. Pokud se odběratel dostane do konkurzu je už pozdě, protože věřitelé v takovém případě inkasují v průměru jen 1 až 3 % z jistiny pohledávky. Insolvencí firem přitom bude letos rovněž přibývat. Úvěrová pojišťovna Atradius očekává, že jich za celý rok 2021 bude v Česku o 18 % více než loni. „Řada firem v hospodářských potížích se insolvenci zatím vyhnula díky moratoriím, jež dočasně rozvolnila pravidla pro podávání insolvenčních návrhů. S potupným odezníváním pandemie ale budou ochranná opatření končit,“ popisuje Vích. Firmám, jež čelí nespláceným pohledávkám, proto doporučuje podniknout kroky k získání vlastních peněz z pohledávek po splatnosti co nejdříve. „Pohled na nejméně příznivé roky v historické časové řadě ukazuje, že z loňské 45% úspěšnosti vymáhání nesplácených pohledávek je bohužel prostor pro další pokles až k pouhým 30 procentům,“ uzavírá Vích.