Čtvrtek, 7 srpna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 8

Ministerstvo vydalo kladné stanovisko EIA pro stavbu dálnice D52 do Mikulova

Od
Karolína Vágnerová
-

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko EIA pro dostavbu 23 kilometrů dálnice D52 z Pohořelic na Brněnsku k hranici s Rakouskem u Mikulova. První úsek se má začít stavět na konci příštího roku a kompletně by dálnice měla být hotová v roce 2032, řekli na briefingu u Dolních Dunajovic na Břeclavsku ministři dopravy Martin Kupka (ODS) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Nyní bude Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) usilovat o společné povolení, jež zahrnuje dřívější územní rozhodnutí a stavební povolení.

Dostavbu dálnice D52 téměř 30 let zdržovaly průtahy v přípravě, mnohá odvolání, v řadě případů soudy odpůrcům vyhověly. ŘSD proto před několika lety zaahájilo přípravu znovu od začátku, intenzivně jednalo s obcemi a zapracovávalo jejich připomínky. Podle Kupky se tak podařilo vyhovět velké části odpůrců. Podle místostarosty Mikulova Iva Hrdličky (Piráti) se mnozí odpůrci unavili nebo už jsou v zastupitelstvech jiní lidé než před deseti či 20 lety. Navíc doprava je stále intenzivnější a dálnice jí tak velmi uleví. Po změně zákonů už není možné se proti kladnému stanovisku k posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) odvolat a jedinou možnost mají odpůrci až poté, co bude vydáno společné povolení, potvrdil Kupka.

„Dnes je běžné, že stojí kolona mezi Mikulovem a křižovatkou na Horní Věstonice. Do Mikulova jsou svedené kamiony od Brna a město je jimi zahlcené, v létě se přidává doprava turistů na jih. Městu dálnice pomůže, zlepší se prostředí,“ předpokládá Hrdlička.

Jako první se má začít stavět úsek od Novomlýnských nádrží k hranicím, s jehož přípravou jsou silničáři nejdále. V roce 2027 by se měl začít stavět úsek od Pohořelic k nádržím a jako poslední se bude stavět úsek přes nádrže. U něj se ještě silničáři musejí rozhodnout, zda zvolí přísyp k tělesu, na němž silnice vede nyní, nebo postaví přemostění. „S ohledem na odezvu místních při projednávání se kloníme spíše k přísypu. Rozhodnutí EIA umožňuje obě varianty a my se rozhodneme na základně detailní analýzy podmínek pro stavbu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Má menší hlukový dopad na okolí, se stavbou by se mohlo začít v roce 2029. V případě stavby přísypu je potřeba minimálně zachovat retenční prostor nádrže, proto bude potřeba někde vytvořit nový. „Existují dvě varianty,“ doplnil Hladík.

Při tvorbě stanoviska EIA ministerstvo zohlednilo došlé připomínky a je stanovených 96 podmínek pro výstavbu a provoz dálnice. „Mezi nejvýznamnější patří obchvat Nové Vsi, místní části Pohořelic, ochrana vodních zdrojů, protihluková opatření či taková opatření, která budou chránit pátky a netopýry, a opatření chránící okolí před světelným znečištěním. Mezi Pernou a Dolními Dunajovicemi je také navržený podjezd pod dálnicí,“ řekl Hladík.

Dálnice D52 po dostavbě spojí Brno s Rakouskem, kde už se po dálnici jezdí až do Vídně. Pouze několikakilometrový úsek od hranic je dvoupruhový, nicméně Rakušané v minulosti deklarovali připravenost rozšířit jej na standardní dálnici, až bude zřejmé, že bude dálnice i na české straně.

Zdroj: ČTK

Radlická se stane 48. bezbariérovou stanicí pražského metra

Od
Karolína Vágnerová
-

Od středy 23. července 2025 od zahájení provozu metra Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) otevře pro cestující ve stanici metra Radlická výtah, který zde budoval od 21. září loňského roku. Radlická se díky tomu stane 48. bezbariérovou stanicí pražského metra. Jednokabinový výtah s kapacitou 13 osob, maximální nosností 1 000 kilogramů a dvěma stanicemi spojuje nástupiště s vestibulem, který je bezbariérově přístupný do/z uliční úrovně. Výstavbu výtahu realizovala společnost Brema, stavební náklady činily cca 62 milionů korun.

Horní stanice výtahu na Radlické je zapuštěna do stěny ochozu ve vestibulu, za uměleckou mozaikou, která je nainstalována nad stávajícím pevným schodištěm. K horní stanici výtahu se cestující dostanou po ochozu, který vede kolem pevného schodiště. Vstup na samotný ochoz je plně bezbariérový, bez jakéhokoliv výškového gradientu, jeho podlaha je ve stejné úrovni jako zbytek vestibulu, který je bezbariérově spojen s uliční úrovní. Výtah vede kolmo dolů do úrovně nástupiště. Kabina výtahu je dvoudveřová a průchozí, tj. cestující nastupují dveřmi na jedné straně a vystupují dveřmi na opačné straně.

Dolní stanice výtahu na nástupišti je situována mírně vpravo od jeho středové osy, zhruba pět metrů před pevným schodištěm. Cestující z dolní kabiny vystupují západním směrem na nástupiště, které mají celé před sebou. Zastavěná plocha výtahu na nástupišti činí 7,95 m2. Zdvih výtahu je 5 metrů, rychlost 1 m/s, zrychlení nebo zpomalení 0,5 m/s. Pohonná jednotka výtahu je umístěna přímo ve výtahové šachtě.

„Každá nově bezbariérově zpřístupněná stanice metra znamená nejen větší svobodu pohybu pro lidi na vozíku, seniory nebo rodiče s kočárky, ale i důležitý krok k dostupnějšímu a spravedlivějšímu městu. Radlická je dalším konkrétním výsledkem naší snahy modernizovat Prahu tak, aby v ní mohl důstojně fungovat každý. A to je směr, který budeme jako město i nadále důsledně prosazovat,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Nově vybudovaný výtah na Radlické představuje kompromisní technologické a z pohledu nákladů výrazně levnější řešení na rozdíl od původně uvažovaného umístění do stávajícího pevného schodiště. Díky tomu se DPP podařilo výtah vybudovat jen s minimálními, nejnutnějšími zásahy do nosných konstrukcí stanice a do technologických prostor pod nástupištěm, kde jsou vedeny kabelové tunely a bez nutnosti výrazně přestavovat část vestibulu a nástupiště, což by znamenalo kompletní uzavření stanice. Umístění výtahu plně respektuje konstrukční skladbu stanice a všechny bezpečnostní, protipožární a evakuační předpisy.

Další bezbariérově zpřístupněnou stanicí pražského metra bude Flora, kde DPP v průběhu letošního podzimu plánuje zahájit stavební práce na její kompletní revitalizaci, výměně eskalátorů a vybudování výtahů.

Zdroj: DPP

Oprava dálnice D1 proběhne ještě před otevřením posledního úseku

Od
Karolína Vágnerová
-

Ještě před otevřením posledního úseku dálnice D1 Říkovice–Přerov provedeme nedaleko dvě větší opravy povrchu. První z nich – oprava mezi obcemi Tištín a Vrchoslavice – začíná v pondělí 21. 7. 2025 a potrvá přibližně do poloviny září. Důvodem jsou evidované trhliny, praskliny, výtluky a další vady plynulosti silničního provozu. V obou směrech kilometrů 241,5 až 246 proběhne řada činností od rekonstrukce vozovkových vrstev a čištění odvodnění přes úpravu krajnic a středového pásu po obnovu značení nebo doplnění svodidel. Součást smlouvy za cca 75,6 milionu Kč jsou drobné opravy na mostech a jejich příslušenství.

Zhotovitelem se stala společnost Strabag, která obdržela od silničního správního úřadu schválení částečné uzavírky D1. Dálnice v hlavní trase zůstane obousměrně průjezdná zúžením do režimu pruhů 1+1, během nutného uzavření výjezdů nebo nájezdů budou řidiči oranžovými směrovkami vedeni na další nejbližší mimoúrovňové křížení, kudy se bezpečně otočí a dojedou k požadovanému cíli. V případě uzavírky trasy vedoucí na dálnici motoristé projedou po souběžné silnici I/47 k nejbližší neopravované křižovatce, kudy bude umožněn nájezd na D1 v potřebném směru – přehlednost opět podpoří oranžové značení.

Druhou opravou se stane rekonstrukce povrchu v kilometrech 230 až 237. Tuto akci připravujeme (vybíráme zhotovitele) a po ukončení tendru upřesníme termín provedení. Jisté je, že trasa od Vyškova po Přerov bude připravena na zvýšenou dopravní zátěž, která nastane v prosinci po očekávaném otevření historicky posledního úseku dálnice D1.

Zdroj: ŘSD

60 autobusů, 15 dispečerů a desetitisíce cestujících. DPMB zvládl nápor Grand Prix

Od
Karolína Vágnerová
-

Letošní ročník Grand Prix České republiky na Masarykově okruhu po pěti letech prověřil dopravní infrastrukturu i trpělivost účastníků. Dopravní podnik města Brna (DPMB) nasadil během víkendu na 60 autobusů a 15 dispečerů, aby zajistil co nejplynulejší dopravu návštěvníků na Automotodrom.

 

Sobotní dopoledne přineslo extrémní dopravní zátěž. V ranních hodinách se tvořily dlouhé kolony jak od dálnice, tak od Brna, a ty výrazně zpomalily a na chvíli i zcela zastavily provoz autobusů DPMB. „Přesto jsme posílili dopravu o deset vozů a ve spolupráci s Policií ČR jsme autobusy operativně nechali projíždět protisměrem, abychom cestující na místo konání akce přepravili co možná nejrychleji,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

 

V neděli se situace výrazně zklidnila. „Děkujeme všem, kteří vyslyšeli naše výzvy a v neděli pro přepravu využili naše speciální autobusové linky. Díky tomu jsme mohli trasu z Nemocnice Bohunice na Automotodrom zvládnout za 25 minut – zatímco v sobotu to bylo až třikrát déle,“ řekl Havránek.

 

„Velké poděkování patří nejen cestujícím za trpělivost, ale především našim řidičům a dispečerům. Řidiči odvedli skvělou práci v náročných podmínkách a dispečeři zvládli koordinaci provozu i komunikaci s veřejností. Všem patří náš upřímný dík,“ uzavřel Havránek.

 

DPMB pro přepravu cestujících k Automotodromu připravil tři speciální linky P, C a X. Posílen byl také tramvajový provoz k Fakultní nemocnici Brno, odkud linka C odjížděla. Kromě linky 8 sem mířila i speciální posilová linka P6.

Zdroj: DPMB

Při práci na železnici v Chebu utrpěl muž vážné zranění po zásahu elektřinou

Od
Karolína Vágnerová
-

Pracovník externí firmy včera v Chebu utrpěl těžké zranění, když ho zasáhla elektřina z trakčního vedení na železnici. Zraněného muže ošetřili záchranáři a předali letecké záchranné službě, která ho přepraví do Prahy na popáleninové centrum Fakultní nemocnice Vinohrady, řekl ČTK mluvčí krajské záchranné služby Radek Hes.

Nehoda se stala na chebském vlakovém nádraží. „Došlo k úrazu muže, ročník 1990. Zásah elektřiny u něj způsobil popáleniny druhého až třetího stupně,“ doplnil Hes.

Provoz na nádraží byl dočasně zastaven. Po 10:45 byl provoz obnoven kromě místa, kde se nehoda stala a kde se nadále vyšetřují okolnosti zranění, doplnil mluvčí krajských hasičů Patrik Žižka. U nehody zasahovali tři jednotky hasičů.

Zdroj: ČTK

MHD v Jihlavě loni přepravila 15,5 milionu osob, podobně jako o rok dříve

Od
Karolína Vágnerová
-

Městské autobusy a trolejbusy v krajské Jihlavě loni přepravily okolo 15,5 milionu lidí, podobně jako o rok dříve. Skutečná obsazenost vozů byla vyšší, statistiku ovlivnilo zapojení Dopravního podniku města Jihlavy do krajského dopravního systému od loňského ledna. Lidé, kteří přijedou regionálními autobusy nebo vlaky, mohou stejnou jízdenku použít i při přestupu na jihlavskou MHD. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.

Dopravní podnik zajišťuje veřejnou hromadnou dopravu v Jihlavě i do obcí Velký Beranov, Malý Beranov, Hybrálec, Štoky, Smrčná a do průmyslové zóny Stříteže. Provádí také doplňkové činnosti. Na konci minulého roku měl 39 trolejbusů a stejný počet autobusů, které najezdily celkem přes 2,8 milionu kilometrů.

Firma vlastněná městem, která funguje jako akciová společnost, měla vloni včetně kompenzací od radnice, obcí a kraje celkové výnosy 231,7 milionu korun. Tržby z MHD z toho byly 57,3 milionu korun. Celkové náklady měl podnik 226 milionů korun a vykázal zisk po zdanění 5,7 milionu korun.

Dopravní podnik zaměstnával minulý rok v průměru 170 lidí, mezi nimi stovku řidičů. Podařilo se mu obsadit všechna volná pracovní místa včetně řidičů, což umožnilo rozšířit provoz linek MHD od loňského září.

Elektrická trakce se na celkovém loňském výkonu MHD podílela 55,7 procenta, což byl podle zprávy její nejlepší výsledek od roku 2017. Podíl by byl ještě vyšší, kdyby firma neměla problémy s šesti prototypovými trolejbusy dodanými v závěru roku 2023. Projevily se u nich vady, které se dodavateli nedařilo odstraňovat včas a v potřebné kvalitě. Nahrazovat je musely autobusy, uvedla společnost ve zprávě.

Trolejbusy v Jihlavě jezdí od roku 1948. Celková délka trolejbusových linek byla minulý rok podle výroční zprávy 67,7 kilometru. V tomto roce začal podnik dráhu pro trolejbusy rozšiřovat. Podle dříve zveřejněných údajů bude vybraný dodavatel práce na takzvané jihozápadní trolejbusové tangentě za víc než 150 milionů korun dělat po etapách, dokončit by je měl v roce 2027. Na projekt má firma slíbenou evropskou dotaci.

Zdroj: ČTK

Většina návštěvníků MotoGP už odjela, provoz kolem Brna se uklidňuje

Od
Karolína Vágnerová
-

Kolem Masarykova okruhu v Brně včera parkovalo 9500 aut a 3300 motocyklů. Závody motocyklového mistrovství světa skončily v 15:00, poté se na dálnici kolem exitů Ostrovačice a Kývalka tvořily kolony. Kolem 18:00 už většina návštěvníků odjela, parkoviště zůstala prázdná.

„Opatření na okruhu je u konce, kromě drobné nehody a několika porouchaných aut jsme neřešili žádné komplikace,“ uvedli policisté na síti X. Na dálnici byl podle policistů komplikovanější směr na Prahu.

Na exitu Ostrovačice na 178. kilometru policie odpoledne kvůli provozu spojenému s MotoGP uzavřela sjezdy z dálnice v obou směrech, otevřela je znovu asi po hodině. V obou směrech se podle Národního dopravního informačního centra tvořily kolony, průjezd kolem Brna se tak řidičům prodloužil až o desítky minut.

Většina aut dnes parkovala na Jelínkově poli u hlavního vstupu do areálu. Jejich majitelé museli s odjezdem počkat, než odejde hlavní vlna chodců, kteří měli stejně jako v sobotu přednost před auty. Dopravní podnik města Brna nasadil na mimořádné linky 60 autobusů, jejich jízda byla dnes plynulejší než v sobotu.

Závody motocyklového mistrovství světa navštívilo za tři dny celkem 219.544 diváků. Na Masarykův okruh se Velká cena České republiky vrátila po pěti letech a podle očekávání se těšila velkému zájmu fanoušků, vyššímu než před pauzou. Počet diváků zveřejnil promotér seriálu na sociálních sítích.

Návrat MotoGP i atmosféru na okruhu ocenil premiér Petr Fiala (ODS). „Vyrostl jsem v Brně a Velká cena k němu vždy neodmyslitelně patřila. O to větší mám radost, že se MotoGP opět vrátilo právě sem. A nejsem sám – na vlastní oči jsem viděl davy nadšených fanoušků,“ uvedl Fiala na síti X. Na závodech byl také prezident Petr Pavel.

V roce 2019 na okruh zavítalo 186.793 lidí. O rok později závody ovlivnila koronavirová omezení. Historickým maximem je 248.434 diváků z roku 2015.

Majitel brněnského Automotodromu Karel Hubáček před závody uvedl, že pořadatelé budou spokojeni s celkovou návštěvou kolem 200.000 diváků. Jako reálný cíl se to ukázalo již v sobotu, kdy byly přírodní tribuny výrazně zaplněné. Více, než bylo v minulosti zvykem.

„Fanoušci jsou úžasní,“ zopakoval v průběhu víkendu několikrát jediný český jezdec v MS Filip Salač. „Enormního zájmu fanoušků si velmi vážíme. Organizačně se jedná o skutečně náročnou akci a pro příští ročníky intenzivně zapracujeme na tom, abychom vše posunuli zase dál,“ uvedl Hubáček po závodech.

Nadšený z počtu diváků byl prezident pořádajícího Autoklubu České republiky Jan Šťovíček. „Myslím si, že je to skvělý výsledek, a chtěl bych říct, že jsou to skutečná čísla. Nikde jsme nic nenafukovali,“ řekl Šťovíček a zpochybnil historický rekord před deseti lety.

„Můžeme si říkat, jak se to asi tehdy počítalo… Já jsem velice spokojen a hodnocení pamětníků bylo takové, že zájem a návštěvnost je na úplně jiné úrovni, než to bylo v předchozích letech. Z mého hlediska je tohle tak trošku rekord,“ řekl první muž českého motorsportu.

Návrat MS do Brna po pěti letech se ale neobešel bez problémů. Zejména v sobotu kolabovala doprava k okolí Masarykova okruhu. Podle Šťovíčka je to ale na velkých motoristických akcích běžný jev.

„Před pár týdny jsem byl na formuli 1 v Imole a přál bych všem, kteří říkají, že tady byl problém s parkováním a dopravou, aby se jeli podívat tam. Tady to proběhlo úplně perfektně a hladce. Je to akce, na kterou přijdou najednou desítky tisíc lidí, a takové problémy jsou normální. Nedá se jim vyhnout,“ řekl Šťovíček. Zároveň ale konstatoval, že pořadatelé budou pracovat na vylepšení podmínek.

Autoklub podepsal s promotérem MS pětiletou smlouvu, už ale jedná o ještě delší spolupráci. „Určitě je to reálná věc. Dorna (promotér) má velký zájem tady zůstat a myslím si, že po pěti letech Velká cena určitě neskončí. Někteří říkají navždy. Uvidíme, jestli to bude úplně navždy, ale já jsem si stoprocentně jistý, že po pěti letech Velká cena v Brně končit nebude,“ uvedl Šťovíček.

V minulosti se v Brně závody MS konaly v druhé polovině srpna. Jaký bude příští termín, není oficiálně známé. Oproti letošku se ale změní. „Někam se posune, ale ještě nemohu říct, kam. Oficiálně to bude oznámené za pár týdnů,“ dodal Šťovíček.

Zdroj: ČTK

Spolupráce s Českou logistickou asociací otevírá studentům VŠTE dveře do evropské logistiky

Od
Karolína Vágnerová
-

Doc. Ing. Rudolf Kampf, Ph.D., MBA, zastupuje VŠTE v prezidiu České logistické asociace, kde pomáhá propojovat akademické prostředí s aktuálními požadavky praxe. V rozhovoru popisuje, jak mohou studenti těžit ze spolupráce s touto prestižní profesní platformou – ať už formou účasti na projektech, certifikačních programech nebo přímým kontaktem s odborníky z oboru. Vysvětluje také, proč je logistika oborem budoucnosti a jaká role v ní čeká na budoucí absolventy.

Zapojení do České logistické asociace.
Jsem členem prezidia České logistické asociace (dále jen ČLA), která je odbornou platformou propojující teorii s praxí v oblasti logistiky. Je to nezisková, zájmová společenská organizace zaměřená na problematiku logistiky a její aplikace v hospodářské praxi. V rámci této asociace zastupuji VŠTE a snažím se přinášet akademický pohled do odborné debaty, která probíhá na národní i evropské úrovni. 

Jaká je vaše role v rámci této spolupráce? Na čem se konkrétně podílíte?
V prezidiu se aktivně účastním diskusí nad směrováním asociace a podílím se na jejích klíčových aktivitách, včetně certifikací, vzdělávacích projektů nebo odborných konferencí. Mou snahou je především podpořit přímé propojení mezi ČLA a akademickým prostředím, rozšiřovat spolupráci se středními a vysokými školami, včetně zapojení odborníků z praxe do výuky. 

Jak vnímáte význam této spolupráce pro studenty VŠTE?
Spolupráce s ČLA znamená pro naše studenty přímý kontakt s aktuálním děním v oboru logistiky, přístup k síti odborníků i firem a možnost zapojení do projektů, které by jinak byly pro studenty těžko dosažitelné. Vnímám to jako mimořádně přínosnou synergii. 

Máte už zkušenost s propojením aktivit asociace a výuky? Dá se to nějak skloubit?
Ano, výborným příkladem jsou certifikační programy, které ČLA nabízí prostřednictvím Evropské logistické asociace. Absolventi studijního programu Logistika VŠTE mají možnost získat certifikát „Candidate European Logistician – cELog“, který zvyšuje jejich šance na uplatnění na evropském trhu práce.  

VŠTE získala prestižní mezinárodní certifikaci cELog Evropské logistické asociace v květnu 2018 (jako první veřejná vysoká škola v ČR) a od té doby můžou absolventi studijního programu Logistika získat certifikát bez dalších zkoušek nebo nutných vzdělávacích modulů ze strany Evropské logistické asociace. Podotýkám, že certifikát, vystavovaný přímo Evropskou logistickou asociací, má celoevropskou platnost a je uznávaným kvalifikačním standardem v oblasti logistiky a řízení dodavatelského řetězce. 

Jaké nové příležitosti tato spolupráce podle vás otevírá pro naši školu nebo vaše kolegy?
Z mého pohledu je to přístup ke kontaktům, znalostem a certifikačním nástrojům, které přesahují běžné akademické prostředí. Pro kolegy to znamená možnost účastnit se mezinárodních projektů, odborných fór, nebo se stát hodnotiteli v rámci projektových a odborných řízení. Získáváme tím respekt i důvěru odborné komunity. 

Plánujete v rámci členství i nějaké konkrétní akce, na kterých by se mohli podílet studenti nebo akademici?
Ano, v plánu máme účast na Dni české logistiky, odborných kulatých stolech nebo workshopech, kde chceme nabídnout prostor nejen pro prezentaci výzkumu který se realizuje na VŠTE a dalších vysokých školách, ale i pro studentské projekty. Také bych rád rozšířil spolupráci na certifikacích, zejména v oblasti cELog, která má celoevropskou platnost na další vysoké školy. 

Jak se podle vás proměňuje logistika jako obor a jak do toho zapadá spolupráce s profesními organizacemi?
Logistika se neustále vyvíjí – dnes už to není jen o dopravě a skladování, ale také o datech, automatizaci a udržitelnosti. Profese v logistice se stávají více multidisciplinárními. Spolupráce s organizacemi jako je ČLA nám umožňuje reflektovat tyto změny a připravovat studenty na reálné požadavky trhu. 

Co byste vzkázal studentům, kteří zvažují kariéru v oblasti logistiky?
Rozhodně bych je povzbudil. Logistika je obor budoucnosti – díky spolupráci s ČLA mají naši studenti možnost poznat praxi, certifikovat své dovednosti a připravit se na kariéru, která může mít nejen národní, ale i evropský přesah. 

 Zdroj: VSTEBC

Rakouský Cardbox Packaging vyvinul inovativní DosenKARTON

Od
Karolína Vágnerová
-

Cardbox Packaging v Rakousku vyvinul unikátní produkt jako reakci na nový zákon o povinném vracení plechovek, který v Rakousku vstoupil v platnost v lednu 2025. Přepravní zásobník na hliníkové plechovky DosenKARTON je chytré a udržitelné řešení, které skutečně podporuje oběhové hospodářství.

Použití DosenKartonu je pro zákazníka velmi snadnou záležitostí, a to především díky ergonomickým zónám pro uchopení a intuitivnímu designu. Díky precizně navrženým otvorům, které pevně drží prázdné plechovky, je bezpečný i jakýkoli transport.

Kvalitní konstrukce i potisk

Produkt je vyroben z recyklovaného kartonu, který zajišťuje odolnost a konstrukční pevnost. Hladký povrch umožňuje ostrý, kvalitní potisk a odolává vlhkosti. Lehký, ale odolný materiál je ideální pro spotřebitele i logistické firmy.

Udržitelné řešení

Dalším benefitem je i znovupoužitelnost a snadná skladovatelnost obalu, který se vyznačuje čistým, moderním designem. Ten lze opatřit i jasnými sděleními typu: „Einfach leer zurück“ a ikonami udržitelnosti.

Zdroj: SYBA

Rozhovor slovenských HN s Ivanem Bednárikem

Od
Karolína Vágnerová
-

Prečo je prepad nákladnej dopravy takýto masívny?

Pretože na Ukrajine je vojna. Dôvodom je aj to, že Green Deal sa premieta do ceny povoleniek. Priemysel nám pokrivkáva všade v Európe a výroba klesá. Emisná povolenka zrazu zodpovedá desaťnásobku toho, čomu pred tromi rokmi. Odišli sme od uhlia, ktoré sa prepravovalo na železnici.

Dnes stojí 30 percent flotíl nákladných železničných dopravcov v celej Európskej únii a nemá robotu. Kamiónov sa ochladenie trhu v takej miere netýka. Železnica je zrazu výrazne drahšia. Keď sa bavíme o trakčnej elektrine, tá sa nakupuje na Slovensku výlučne na SPOT-e a cena nie je zafixovaná.

Medziročne sme vynaložili na energiu k dnešnému dňu o 20 miliónov eur viac ako takto pred rokom. Nezaplatila to ŽSR, ale naši zákazníci – dopravcovia. My sme len prietokový ohrievač, ktorý veľkú časť energie nakúpi a rozúčtuje pre vlaky, ktoré po trati jazdia.

Takto pred rokom sme platili 32 miliónov eur a dnes platíme 50. To je takmer dvakrát taká cena na kilowatthodinu. Preprava ľudí je trochu špecifická, lebo ju objednáva štát a je vysoký predpoklad, že ju aj uhradí. V nákladnej doprave to nie je také jednoduché.

Prečo?

Väčšina nákladných dopravcov je poučená z poslednej energetickej krízy z roku 2021, keď sa začal covid a začali lietať ceny elektriny. Energetika začala byť značne nestabilná a všetci nákladní dopravcovia prepli do takzvaného palivového príplatku. Inými slovami, pre trakčnú elektrinu aktualizujú cenníky na mesačnej báze.

Dnes, keď ste zákazník nákladných železničných prepravcov v strednej Európe, nikdy neviete, koľko zaplatíte o mesiac alebo dva za dovoz surovín a za vývoz hotových výrobkov. Je tam fenomén pohyblivej ceny elektriny, zatiaľ čo na kamióne viete, že sa vám to pohne plus-mínus o tri percentá.

Toto všetko brzdí rozvoj nákladnej železničnej dopravy. Vlhké sny z minulosti, že sa preklopí 30 percent všetkého tovaru na železnicu a že sa zdvojnásobí množstvo prepravovaného tovaru po železnici do roku 2030, sú naozaj len snami. Dnes už vieme, že to nie je možné.

Kamiónov na diaľnici stále pribúda. Keď ráno idete od Senca do Bratislavy, môžete tam napočítať 38 ucelených vlakov po pravej ruke, ktoré sú zoradené a stoja v zápche. Na trati vám v tom čase zostal jeden ucelený vlak.

Čím si to vysvetľujete?

Lobing na prepravu kamiónmi je výrazne efektívnejší ako na prepravu vagónmi. Do kamióna pritom na 25 ton potrebujete dvoch šoférov, ak ho chcete využiť naplno bez prestávok na odpočinok. Pre tisíctonový vlak potrebujete jedného rušňovodiča.

Pri kamiónoch musíte raz za rok vymeniť pneumatiky, každú chvíľu dotankovať naftu, zaplatiť spotrebné dane, platíte cestnú daň, mýto a tak ďalej. Koľaje boli pritom vymyslené najprv na prepravu tovaru, až neskôr sa po nich začali voziť aj ľudia.

Dnes sa železničná doprava prispôsobuje rýchlym krátkym osobným vlakom, takzvaným jednotkám, pri ktorých nemusíte otáčať lokomotívu. Infraštruktúra sa postupne prispôsobuje práve tejto požiadavke.

Okolo veľkých miest v Európe začína železnica spĺňať funkciu metra. Infraštruktúra je bez odstavných koľají, bez nakladacích plôch, ktoré sa likvidujú a zatvárajú.

Peróny sú kratšie atď., nákladná železničná doprava nemá proste na ružiach ustlané, aj keď je ekologickejšia, tak je zaťažená ako jediná funkčná elektromobilita energetickou daňou, čo je paradox, a zmeniť sa dá, len keď bude vôľa v EÚ.

Kompletní rozhovor s generálním ředitelem ŽSR a mimo jiné také bývalým viceprezidentem ŽESNAD.CZ, který je na www.hnoline.sk za paywallem , je pro všechny naše čtenáře bez omezení k dispozici – i vzhledem k rozsahu rozhovoru – na našem Komunikačním webu ŽESNAD.CZ

Zdroj: ŽESNAD

1...789...1 100Strana 8 z 1 100

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253