Rok 2024 byl pro české dopravce komplikovaný kvůli válce na Ukrajině, teroristickým útokům v oblasti Rudého moře a Suezu, nedostatku řidičů a dalším problémům v dopravě. Podle Svazu spedice a logistiky České republiky námořní, letecké, železniční i silniční přepravy čelily různým výzvám, což mnohdy vedlo k vyšším nákladům a zpožděním. Nepodařilo se dosáhnout očekávaného poklesu cen v námořní dopravě. Rostla poptávka po letecké přepravě v segmentu e-commerce, zatímco železniční dopravu omezovaly výluky v Německu. V ČR je potřeba urychlit elektrifikaci železničních tratí. Silniční doprava se v ČR zvýšila hlavně v tranzitních směrech.
Rok 2024 byl z pohledu Svazu spedice a logistiky České republiky pro dopravce komplikovaný a výhled na další období je nejasný. „Například rejdaři se vyhýbali oblasti Rudého moře a Suezu z důvodu teroristických útoků. Zaznamenána byla řada incidentů, lodě tedy, i z důvodu pojištění, proto volily cestu mnohem delší, nákladnější a také pomalejší. To zamíchalo s kartami na trhu námořní dopravy natolik, že očekávaný pokles cen z důvodu přebytku lodí se v současnosti nekoná,“ popisuje situaci Petr Rožek, výkonný ředitel Svazu spedice a logistiky České republiky.
Plavidla, která byla dříve původně volná, zaplnila skulinu v rámci delších tras. „Ani v roce 2025 stále ještě nepřichází dlouho očekávaný přesah nabídky lodí nad poptávkou, který by měl adekvátní vliv v podobě tlaku na snižování cen na námořním trhu. Ceny těchto přeprav v současnosti nejsou nízké,“ konstatuje Petr Rožek.
E-commerce rozhýbala trh leteckých přeprav
Co se týče dopravy letecké, ze začátku loňského roku na tom příliš dobře nebyla. „Nastartování vyšších objemů přeprav přišlo v létě, kdy se více rozhýbal trh leteckých přeprav v segmentu e-commerce. Asi to souviselo také s tím, že se na trhu objevila dvojice nových velmi silných e-shopů, které zaplňovaly letadla na dlouhých trasách. Spolu s tím také rostl apetit leteckých společností, rostla cena,“ uvádí Petr Rožek. Doplňuje, že letecké přepravy ožívají pod nátlakem nakupujících z e-shopů hlavně v obdobích svátků, například Vánoc, Valentýna, Velikonoc a podobně.
Ideální situace není ani v oblasti dálkových železničních přeprav z Číny do Evropy, které ovlivnila invaze Ruska na Ukrajinu. „Mnohé firmy se té trasy možná i oprávněně bojí, takže se pokoušejí hledat trasy alternativní. Alternativní trasa vede přes Kaspické moře, Baku a potom dál do Evropy. Tato trasa ovšem obnáší mnoho manipulací, což výhodné také není. Železniční doprava v tuto chvíli neroste, i když na druhou stranu by pochopitelně mohla být velkou konkurencí námořnímu byznysu, protože je rychlejší,“ zmiňuje Petr Rožek.
Železniční výluky v Německu způsobují problémy v přístavech
Ve středním Německu byl navíc spuštěn velký rekonstrukční projekt, který se projevuje výraznými odklony dopravy. „Německé dráhy jako hlavní tranzitní země po železnici ztratily schopnost spolehlivé dopravy zboží v čase. Výluky a zpoždění jsou na denním pořádku, což způsobuje problémy v přístavech a dalších uzlových bodech,“ sděluje Petr Rožek. Dodává, že v ČR je potřeba urychlit elektrifikaci tratí.
Podívejme se i na silniční dopravu. V loňském roce byla otevřena řada nových úseků dálnic, staví se i nadále. „Silniční doprava v ČR vloni narostla především v tranzitním směru. Je to kvůli tomu, že Rakousko opět zvýšilo mýto, navíc je na rakousko-německém pomezí vysoká dopravní kongesce, takže se mnoho přeprav přesunulo na české silnice. Tranzit je v současnosti tak vysoký, že ani naše D1 zase nestačí. Silniční doprava měla být postupně utlumována ve prospěch železnice, ale tento sen se rozplývá pod tlakem na rychlou a flexibilní přepravu,“ říká Petr Rožek.
Vodní doprava po Labi byla eliminována
Využívána je i vodní doprava, především v rámci přeshraničního provozu. „Zde došlo na dlouhou dobu k zastavení vodní dopravy kvůli zřícenému mostu v Drážďanech. Druhý most hrozí zřícením hned za hranicemi. Vodní doprava po Labi byla tedy eliminována, což způsobuje velké problémy některým vývozcům,“ sděluje Petr Rožek.
Jak dále uvádí, daří se kombinovaným přepravám železnice-silnice, především díky vypravovaným vlakům do a z přístavů. Stále přibývají další linky, často se ale naráží na nedostatečnou kapacitu železnic. „Nepříjemné je, že neroste vnitroevropská kombinovaná přeprava. Jde o vlaky přepravující silniční návěsy, případně kontejnery. Silniční doprava tu železniční zastiňuje svou rychlostí. Zmínil bych i kombinovanou přepravu v podobě kombinace silniční – letecká. Jsou hodně využívána jiná letiště než česká, takže k nám zboží míří ve velké míře kamiony,“ popisuje Petr Rožek.
Dodává: „Na letišti v Praze vznikla iniciativa, která má za cíl vrátit zdejšímu letišti jeho dřívější důležitost českého hubu leteckého carga, ale jestli se to podaří v konkurenci Budapešti, která hodně posílila objemy zboží, to je otázka. Navíc Polsko připravuje výstavbu nového letiště a Lipsko se stalo centrálním bodem pro kurýrní společnosti. Frankfurt také nespí na vavřínech, významné jsou z hlediska carga například i letiště v Mnichově a Norimberku.“
Na dopravu bude mít vliv i to, kdy skončí konflikt na Ukrajině. „Pro dopravce bude konec války znamenat velké příležitosti. Bude potřeba zajišťovat dodávky dílů, potravin atd. Je otázka, kdy k tomu dojde,“ uvádí Petr Rožek.
Prestižní kongres FIATA v ČR: networking a prezentace českých firem
A závěrem jedna pozitivní zpráva. Svazu spedice a logistiky České republiky bylo v letošním roce přiděleno pořadatelství evropské sekce světového kongresu FIATA. „Tato pro ČR prestižní událost se uskuteční v září. Plánován je networking i prezentace českých firem. Podpora akce se nabízí pro členy našeho svazu i další zájemce,“ konstatuje Vít Votroubek, předseda představenstva Svazu spedice a logistiky České republiky a CEO společnosti PST CLC Mitsui-Soko.
Zdroj: PN MÉDIA
