Domů Blog Strana 823

Železniční přeprava s Čínou po „Nové hedvábné stezce“ silně roste

[quote]Logistická společnost ČD Cargo Logistics, 100% dceřiná společnost největšího tuzemského železničního dopravce ČD Cargo, zaznamenává silný růst poptávky po železniční přepravě zboží mezi Českou republikou a Čínou i v opačném směru po „Nové hedvábné stezce“.[/quote]
Společnost ČD Cargo Logistics mimo jiné úspěšně realizovala přepravu zdravotních pomůcek několika ucelenými vlaky z Číny pro Ministerstva vnitra České republiky a Slovenska a je kapacitně připravena zajistit další dopravu zdravotnického materiálu.
ČD Cargo Logistics zajišťuje železniční přepravu po „Nové hedvábné stezce“ již více než 5 let. Železniční spojení s Asií je využíváno zejména pro přepravu elektroniky, automobilových součástí a dalšího spotřebního zboží. V uvedených komoditách se železniční doprava po „Nové hedvábné stezce“ stala rovnocennou konkurencí pomalejší námořní a cenově náročnější letecké dopravě.
V posledních měsících ČD Cargo Logistics zaznamenává zvýšenou poptávku zejména po vývozu dřeva v kontejnerech do Číny.
„Daří se nám pružně reagovat na poptávku po rychlé přepravě ze strany českých vývozců dřeva a získáváme tím nové zákazníky, kteří dříve využívali pomalejší lodě,“ říká Ivan Bednárik, předseda představenstva ČD Cargo a předseda dozorčí rady ČD Cargo Logistics.
ČD Cargo Logistics ve spolupráci s ruskými a čínskými partnery nabízí přepravu nejen v ucelených kontejnerových vlacích, ale i přepravu jednotlivých kontejnerových zásilek (FCL) a kusových zásilek (LCL). Přeprava po „Nové hedvábné stezce“ trvá 16 – 20 dní, zatímco námořní jednou tak dlouho.

„V případě zajišťování přepravy zboží v rámci „Nové hedvábné stezky“ poskytujeme českým vývozcům i importérům širokou škálu logistických služeb. Jmenovat můžeme zajištění kontejnerů, sledování zásilky po dobu přepravy, celní odbavení, svoz a rozvoz zásilky, včetně zajištění Door – Door na obou koncích přepravy. Vlastní dopravní výkon ČD Cargo totiž představuje jen malou část, proto se touto službou zabývá naše dceřiná společnost ČD Cargo Logistics, která se dlouhodobě specializuje na poskytování kompletního logistického servisu,“ vysvětluje Ivan Bednárik.

„Oproti námořní dopravě je nespornou výhodou železnice, že se nesoustřeďujeme jen na velké přístavy v Číně, ale nabízíme železniční spojení s mnoha dalšími destinacemi v Číně, Kazachstánu, Uzbekistánu nebo Rusku.“ dodává Ivan Bednárik.

 

Zdroj : ČD CARGO

Účet za slevy v dopravě v pololetí klesl o 41 pct na 1,7 mld. Kč

[quote]Stát letos za první pololetí dopravcům vyplatil za slevy poskytnuté studentům a seniorům 1,7 miliardy korun, což je meziročně o 41 procent méně. Důvodem poklesu je především omezení provozu během koronavirové krize. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Během krize jezdila vlaky a autobusy zhruba desetina původního počtu cestujících, část spojů dopravci navíc zrušili.[/quote]

Nejvýrazněji se krize projevila v dubnu, kdy se účet za slevy propadl na 49,5 milionu korun, což bylo oproti běžným měsícům o 90 procent méně. V následujících měsících se sice studenti i důchodci do vlaků a autobusů postupně vraceli, poptávka po cestování byla však stále hluboko pod průměrem. V květnu dopravci dostali 168,8 milionu korun, což bylo 32 procent částky z května 2019. O měsíc později pak dopravci vyfakturovali 301 milionů korun, meziročně o 41 procent méně.

Z dopravců dostali největší část kompenzací České dráhy, následoval RegioJet. Během krize vznikly rozdíly ve výši vyplacených slev mezi jednotlivými kraji, na první příčky se dostávali zejména středočeští dopravci. V závěru pololetí se ovšem podle Jemelky vrátila struktura cest i podíl jednotlivých dopravců do normálu.

Vláda původně chtěla platnost slev během koronavirové krize omezit, nakonec však zůstaly beze změny.

Slevy platí od září 2018 a za první rok jejich fungování stát dopravcům vyplatil přes 5,6 miliardy Kč. Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

 

Zdroj : ČTK

Prehled o ceskem realitnim trhu za 2. ctvrtleti 2020

[quote]Společnost  Colliers International připravila zprávu o realitním trhu v druhém čtvrtletí roku 2020 v České republice.[/quote]

 

Průmyslový trh:

Česká republika stále patří mezi nejatraktivnější evropské země pro výstavbu průmyslových nemovitostí. Neobsazenost se zvýšila a 18 nových budov bylo dokončeno. Na trhu je k dispozici 11 hal o velikosti větší než 10k.

 

Kancelářský trh:

Pražský kancelářský trh stojí na pevných základech. V posledním čtvrtletí bylo dokončeno sedm kancelářských budov. Neobsazenost se mírně zvýšila a nájmy zůstaly stabilní.

 

Investiční trh:

Investiční trh opět nabírá na síle, a to i přes trvající omezení cestování. Významné transakce se udály hlavně v kancelářském a retailovém sektoru. Významnou část kupujících tvoří domácí investoři.

 

Kevin Turpin, regionální ředitel průzkumu trhu pro východní a střední Evropu, říká: „Když mluvíme o pražském trhu s kancelářemi, v prvním pololetí 2020 bylo pronajato přibližně 150 000 m2 kancelářských prostor, což je o 30% méně než v loňském roce. Do určité míry je však tento rozdíl zavádějící, protože minulé roky byly velmi silné a samozřejmě Covid měl také dopad na procesy rozhodování, což se na těchto číslech odrazilo. Když se podíváme na nabídku kancelářských prostor v tomto roce, na trhu je přibližně 170 000 metrů čtverečních ve výstavbě, které maj být tento rok dokončeny. Doteď bylo dokončených zhruba 80-90 m2. 170 000 je něco málo nad normálním ročním průměrem, jenž se pohybuje kolem 140 000 m2. Tohle se vyrovná příští rok, kdy se dokončí dalších ca 90 000 m2. Co se prostor k pronájmu týče, míra neobsazenosti je momentálně na konci prvního pololetí 6,1%. Je to trošku víc než v loni. Další faktor, který ovlivňuje v tomto roce míru neobsazenosti, a který je částečně důsledkem Covidu, jsou podnájmy. Momentálně je na trhu 40 000 m2 prostor k podnájmu a toto číslo se pravděpodobně vyšplhá ke konci roku na 60 000 m2. Výsledkem toho bude, že takzvaná „šedá“ neobsazenost dosáhne jednoho až jeden a půl percentuálního bodu navrch stávající míry neobsazenosti.“

 

Petr Žalský, ředitel kancelářského oddělení pro českou pobočku Colliers International, dodává: „Nájemné v kancelářských budovách zůstává prakticky beze změny oproti situaci před Covidem. Nominální nájemné se nemění. Nedovolují to ceny stavebných prací, stejně tak jako nízká neobsazenost, která je kolem 6%. To, kde zaznamenáváme rozdíl je v ochotě pronajímatelů pomoci nájemcům s tím buď setrvat, nebo se přestěhovat do jiné budovy, tím, že umějí dát větší pobídky formou nájemných prázdnin a nebo přízpěvku na vnitřní vybavení. Na trh nastupuje nová skupina, což jsou podnájmy kancelářských prostor. Většinou to je atraktivní pro firmy, které vstupují na trh, nebo jsou ve fázi růstu nebo naopak, zmenšování a nepotřebují pětiletou smlouvu, ale flexibilitu, to znamená pronájem na rok, na dva, to znamená, třeba i obsazených prostor. Tyto budou konkurovat klasickým kancelářským prostorům, stejně tak jako flexi a servisovaným kancelářím.“

 

Jana Vlková, ředitelka oddělení Workplace Advisory, řekla: „Společnosti v současné době revidují pravidla práce z domova a řeší jakým způsobem budou fungovat do budoucnosti. To, jaký to bude mít vliv na využití kancelářských prostor a na plochu kancelářských prostor, uvidíme u společností až za šest až dvanáct měsíců.“

Více informací a infografiku naleznete v přiložených zprávách ve formátu PDF a také tady:

Capital Markets report ENG
Industrial report ENG
Office report ENG

Investiční zpráva CZ
Průmyslová zpráva CZ
Kancelářská zpráva CZ

 

Zdroj : Colliers

Příprava stavby nové ranveje na letišti v Praze nemůže pokračovat

[quote]Územní řízení na stavbu nové ranveje na pražském Letišti Václava Havla nemůže pokračovat. Nejvyšší správní soud zamítl žádost letiště na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tu podalo letiště společně se Středočeským krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic poté, co krajský soud zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu ranveje. Vyplývá to z usnesení, které je dostupné na webu Nejvyššího správní soudu. Meritorně o kasační stížnosti soud dosud nerozhodl. Letiště i přes dnešní rozhodnutí se stavbou ranveje dál počítá.[/quote]

Proti stavbě nové ranveje se zatím úspěšně brání pražské městské části Nebušice a Suchdol, jejichž obyvatele provoz letiště zatěžuje. Krajský soud zrušil aktualizaci kvůli tomu, že kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Stavbu dráhy mělo letiště naplánovanou na rok 2025, cílem bylo zvýšit kapacitu letiště. Vedle stavby nové ranveje za devět miliard chystá letiště rozšíření druhého terminálu za 16 miliard korun. To by mělo být dokončeno do roku 2028.

Krajskému soudu vadilo především nedostatečné zhodnocení možné kumulace dopadů z provozu na nové dráze a na blízké železnici a dálnici. V zásadách podle soudu schází vyhodnocení dopadů na hlučnost a ovzduší v okolí.

Letiště chtělo odkladný účinek do doby, než ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud. Dnešní zamítnutí žádosti ovšem bere na vědomí. „Letiště Praha i po tomto rozhodnutí nadále počítá s realizací svého dlouhodobého rozvoje, včetně výstavby paralelní dráhy, která by měla být zprovozněna v roce 2028. Zároveň Letiště Praha čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci kasační stížnosti,“ řekl ČTK mluvčí Roman Pacvoň.

Letiště usiluje o stavbu nové ranveje dlouhodobě a argumentuje nutností zvýšit kapacitu. Například loni se dostalo na hranu kapacity, protože odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letos to bude kvůli pandemii covidu-19 násobně méně.

Podle dřívějšího vyjádření starosty Nebušic Viktora Komárka nelze bez řádného posouzení všech negativních vlivů na životní prostředí o další dráze ruzyňského letiště rozhodovat. Starosta Suchdola Petr Hejl označil projekt paralelní dráhy za přežitý.

 

Zdroj : ČTK

OBAL ROKU – After-judging party

[quote]Uzávěrka registrace do letošního ročníku otevřené národní soutěže OBAL ROKU  je za námi. Řada exponátů byla doručena s přihláškou, jiné postupně přichází, na poslední chvíli budou dopraveny zejména rozměrné obaly uřčené pro automotive či obaly přepravní. Desítky exponátů čekají na posouzení porotců. Součástí projektu je i After-judging party, neformální vyhlášení výsledků. Jedná se završení druhého hodnotícího dne.[/quote]

Vstup po registraci volný

After-party je určena pro porotu, přihlašovatele, mediální a VIP partnery, ostatní přátele obalů a soutěže OBAL ROKU. Je skvělou příležitostí pro prohlédnutí si všech přihlášených obalů i pro setkání s odbornou porotou. Její součástí je také neformální vyhlášení vítězných obalů.

Kdy, kde, jak a v čem

Na party budou obaly, nefomální setkání, maso na grilu i zmrzlina. Spousta parkovacích míst, klimatizace a krytá terasa k tomu. After-party proběhne po druhém dni hodnocení odbornou porotou dne 27. srpna 2020 v 18:30. Letos možná poslední příležitost setkat se bes roušek.

Místo: Konferenční sál na Středním odborném učilišti Gastronomie a Podnikání v Praze 9; Za černým mostem 3/362, 198 00 Praha 9-Hloubětín.

Oblečení: Neformální.

Registrace nutná

Na afterparty jste srdečně zváni (vstup volný), je však nutná registrace: https://obalroku.cz/after-judging-party. Nezapomeňte, už jen do pátku 21. srpna 2020 přijímá organizátor registrace na letošní After-judging party.

 

Zájezdovým dopravcům ubývají zakázky, firmám dochází peníze

[quote]Zájezdovým dopravcům, z nichž většina nyní řeší kvůli krizi existenční problémy, začínají ve velkém ubývat podzimní zakázky. Důvodem je nejistá epidemiologická situace a také nedostatečné finanční rezervy podniků. Většina firem má finanční rezervy pouze do konce roku, část z nich končí už nyní. Dnes o tom informovala iniciativa Za autobusy. Dopravci proto znovu žádají stát o podporu.[/quote]

V Česku krize zasáhla kolem 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. Během krize firmy přišly o téměř veškeré své tržby. Během léta sice podnikání mírně oživily zhruba na pětinu původních tržeb, podle odhadů se ovšem situace v příštích měsících výrazněji nezmění.

„Už nyní nám chodí storna od firem, které jsme měli dopravovat například na teambuildingy. Všichni se bojí, že opět přijdou opatření a nebude možné vyjet, tak akce preventivně ruší. Rozhodly se tak i opravdu velké společnosti. To jsou špatné zprávy ne pouze pro jednoho dopravce, ale pro více firem napříč kraji,“ uvedl zakladatel iniciativy Jiří Vlasák.

Upozornil na to, že individuální turistika funguje, problémy jsou však u společných hromadných akcí, protože organizátoři nechtějí riskovat případné finanční ztráty. Dopravci tak stále častěji dostávají zprávy o rušení školních akcí, výletů, exkurzí a dalších podzimních cest.

Zájezdová doprava tak patří k nejvíce postižených oborům z koronavirové krize. Nepomohlo přitom ani prázdninové období, ke kterému se firmy původně upínaly. Situace tak ještě více prohloubí problémy autobusových dopravců. V červnu skoro 90 procent z nich v průzkumu uvedlo, že jim aktuální finanční rezervy postačí maximálně na půl roku. Část z nich o ně přišla dokonce už během jarní koronavirové krize. Řada zejména menších firem proto podle iniciativy končí s podnikáním a vrací autobusy leasingovým společnostem. Mnoho firem proto řeší i problémy s dluhy, jejichž vyrovnání může trvat i několik let. Nepravidelná doprava navíc řešila problémy už před krizí.

Iniciativa proto žádá o pomoc stát, a to ideálně formou náhrad po vzoru státní pomoci ubytovacím zařízením. Zároveň dopravci chtějí zajistit úvěry pro zvládnutí nejhoršího období. Na státní pomoc podle iniciativy nyní nemají šanci dosáhnout. Další žádanou pomocí by mohla být úprava podmínek pro stanovení sazeb DPH a silniční daně. Stát by podle firem měl rozšířit také slevy pro studenty a důchodce i do zájezdové dopravy. Podle dopravců jsou zájezdové společnosti vládou opomíjeny a nedostaly žádnou formu pomoci.

Vláda zatím během krize rozhodla o odkladu a následně i snížení plateb silniční daně. Tříměsíční odklad platí i pro úhrady mýta. Upravit by se měla i spotřební daň na naftu.

Zdroj : ČTK

Kamionové firmy dál počítají ztráty, do konce roku se to nezlepší

[quote]Kamionoví dopravci se zatím z koronavirové krize nevzpamatovali. Nejhorší je situace u firem závislých na automobilovém průmyslu, které i v současnosti evidují zhruba třetinový pokles zakázek oproti předkrizovému období. Velké zlepšení navíc nelze do konce roku očekávat. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Dopravci měli problémy s úbytkem zakázek už před krizí, pandemie jejich situace ještě zhoršila.[/quote]

Během jara přišla většina dopravců až o polovinu svých tržeb. Řada firem proto zvažovala konec činnosti. To postihlo zejména malé podnikatele.

Nejhorší situace nastala u dopravců převážející zakázky z automobilového průmyslu. Situace se přitom podle Felixe dosud příliš nezměnila, výpadek v tomto oboru je i nyní okolo 30 až 40 procent. „Ani výhled do konce roku není o nic lepší,“ podotkl. Vedle toho se snížila i vytíženost kamionů, přibylo totiž takzvaných prázdných jízd, kdy nákladní vozy absolvují část cesty nenaloženy.

Koronavirová krize tak ještě prohloubila problémy dopravců před ní. Mezinárodní doprava totiž od roku 2015 každoročně klesá v desítkách procent. Naposledy v roce 2019 klesla přeprava zboží do zahraničí meziročně o 14 procent na 29 milionů tun, výkon pak klesl zhruba o pětinu. Příčinou je levnější konkurence z východu.

Firmy se proto upínají ke změnám, o kterých jednají s ministrem průmyslu, obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem (za ANO). Jde například o snížení spotřební daně na naftu, o níž bude po prázdninách jednat parlament. Pomoci by mělo také čtvrtinové snížení silniční daně a odklad plateb za mýto. Programy Covid podle sdružení naopak pro dopravce příliš využitelné nejsou, banky totiž silniční dopravu zařadily mezi vysoce riziková odvětví.

 

Zdroj : ČTk

Nehod na železnicích stále přibývá. Kdy jim bude konec?

[quote]Zdá se, jako by nás rok 2020 nechtěl nechat si ani na chvíli odpočinout. Sotva jsme se trochu vzpamatovali z jedné krize, přichází další trápení, kterým jsou tentokrát až příliš časté nehody na našich železnicích. Posledními neštěstími bylo vykolejení vagonů z železniční vlečky ve Mstěticích u Prahy a vykolejení vlaku v Tišnově u Brna minulý týden, tomu předcházelo vykolejení vlaku v Lázních Kynžvart, předtím srážka vlaků v Perninku, u Českého Brodu a další.[/quote]

„Od začátku července máme za sebou několik drobnějších, ale i vážnějších incidentů v železniční dopravě, přičemž některé z nich si vyžádaly oběti a mnoho zraněných. Osobně mě tato situace velmi mrzí a chtěl bych tímto především vyjádřit upřímnou soustrast rodinám a blízkým pozůstalých a zároveň popřát brzké uzdravení všem, kteří při nehodách utrpěli jakékoliv zranění,“ vyjádřil se Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Tato neštěstí bychom určitě neměli brát na lehkou váhu, ale naopak hledat jejich příčinu
a důkladně se zabývat prevencí takových situací. Ze strany ministra dopravy bylo vše zdůvodněno selháním strojvedoucích a jejich přetížením, protože pracují pro více společností. Jak jednoduché a neférové odůvodnění. Ano, můžeme to svézt na obyčejný lidský faktor, i strojvůdce je obyčejný chybující člověk, z pozice Ministerstva dopravy by však bylo na místě se podívat na problém z hlediska systému řízení a sytému zabezpečení, který by měl být poplatný moderní době. Každý život je totiž cenný a investice do zdokonalení a automatizace systému má smysl, i kdyby měla zachránit jediného člověka.

Hlavní příčinu zvýšené nehodovosti však musíme hledat i ve špatné personální politice Českých drah. Na jedné straně jsou poskytovány plošné, nesmyslné slevy na jízdném a na druhé straně jsou radikálně snižovány počty provozních pracovníků, aby se ušetřilo. Byli zrušeni pomocníci strojvedoucích a strojvedoucím přibyly další administrativní povinnosti. „Ano, toto je důvod přetíženosti strojvedoucích, ne jejich práce pro více dopravců. To je spíše výjimka. Likvidace míst provozních pracovníků, ať již pomocníků strojvedoucích, vlakvedoucích, výpravčích a dalších nezbytných pracovníků, je cesta do pekel,“ komentuje Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

A když už jsme u strojvedoucích, přemýšleli jste někdy, v jakých pracovních podmínkách tito lidé pracují? Přemýšleli jste někdy nad tím, co má dělat strojvedoucí, když se mu chce během dlouhé jízdy na toaletu? Vyjádření úředníků z ČD nebo MD je jednoduché: „Musí to vydržet“. A pokud to nejde? Tak musí tito pracovníci používat PET lahve, močit za jízdy ze dveří a jiná katastrofální řešení. Ve 21. století nemáme totiž vyřešeny ani toalety v lokomotivách. Že bychom je zrušili i ve vagónech a podle stanoviska úředníků ČD řekli cestujícím, že to musí vydržet?

„Vyjádření pana ministra dopravy, že časté dopravní nehody na železnici jsou zapříčiněny selháním lidského činitele (tím myslí strojvedoucí), je příliš zjednodušené a nefér vůči těmto obětavým pracovníkům. Jen doufám, že pan ministr nezavede jako měřítko výkonu strojvedoucích minimalizaci jejich odpočinku a spánku (tím odůvodňuje svoje pracovní nasazení),“ komentuje situaci Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Určitě by mělo Ministerstvo dopravy analyzovat všechny vlivy, i ty systémové. Zatímco víme jak velké jsou společenské ztráty z nehodovosti na silnicích (v roce 2018 to bylo 72,7 miliard korun), na železnici je řádně nevyhodnocujeme. Proč? Jistě je zapotřebí vedle vlivu lidského faktoru vyhodnotit i podíl nízkých investic do bezpečnosti železniční dopravy. Kolik máme investovat, abychom zvýšili bezpečnost o 50 % více? 100 miliónů, 1 miliardu, 10 miliard? Zatímco v Rakousku již ve velkém rozsahu (mimo jiné i z důvodu vysoké investiční náročnosti k zajištění jejich bezpečnosti) vyřazuji z provozu tratě, které nemají perspektivu, u nás jsme ještě tento problém vůbec neotevřeli.

„Apeluji na to, aby bylo k aktuální situaci na železnici přistupováno s veškerou vážností a k častým nehodám nebylo přistupováno pouze jako k prostému selhání jednotlivce. Vzhledem k postavení železnice v dopravním systému, potřebujeme vyloučit jak systémové selhání, tak minimalizovat možnost lidského selhání.  Železniční doprava má u nás každý den tisíce cestujících a je ve společném zájmu, abychom jim všem zajistili co největší možnou jistotu a bezpečnost,“ vyzývá Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Třetina řidičů při páteční policejní akci překročila rychlost

[quote]Policisté při bezpečnostní akci, ve které se minulý týden v pátek zaměřili na dodržování rychlosti na silnicích v Česku, zjistili při kontrole 5300 aut 2281 dopravních přestupků. Povolenou rychlost jízdy porušilo 1740 řidičů, tedy zhruba třetina kontrolovaných. V několika případech také policisté zjistili, že lidé za jízdy nemají zapnutý bezpečnostní pás, technický stav aut nevyhovuje požadavkům nebo že auta nemají dálniční známku. Policie výsledky zveřejnila dnes na webu. O stanovištích a celé akci byli řidiči předem informováni.[/quote]

„V tuto chvíli stále probíhá vyhodnocování celé akce a na základě provedených analýz v různých lokalitách se policisté i v budoucnu na nejvíce problematická místa opět zaměří,“ uvedla policie.

Přes 600 policistů v pátek kontrolovalo dodržování maximální povolené rychlosti jízdy zhruba na 900 místech v Česku. Lokality vybrali nejen policisté, ale také veřejnost. Mezi policejní kritéria výběru míst patřily mimo jiné bezpečnostní situace v lokalitě, množství nehod či frekvence provozu. Do bezpečnostní akce nazvané Speed marathon se policejní hlídky zapojily pátým rokem. Loni při ní zkontrolovaly 7500 aut a zjistily 3200 přestupků. Dvě třetiny přestupků se týkaly překročení povolené rychlosti.

Právě rychlost jízdy je podle policie jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod. Za sedm měsíců letošního roku byla příčinou 15,4 procenta všech nehod, které se v tomto období staly. Zemřelo při nich 103 lidí.

Zjištěné dopravní přestupky

Přestupek Počet zjištění
Porušení stanovených rychlostních limitů 1740
Nepoužití bezpečnostních pásů 91
Nevyhovující technický stav vozidel 62
Požití návykových látek 40
Vozidla bez dálničních známek 27

Zdroj: Policie ČR

Bodový systém pro řidiče by se mohl změnit, schválila vláda

[quote]Za dopravní přestupky možná budou místo současné sedmibodové škály policisté a úřady nově ukládat dva, čtyři a šest bodů. Návrh schválila vláda, nyní jej projedná Parlament. Na twitteru to uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Po jednání doplnil, že se kabinet na návrhu jednomyslně shodl. Nový systém, který začne platit od roku 2022, by měl přísněji postihovat závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. U bagatelních prohřešků se naopak sankce sníží. Beze změny zůstává odebrání řidičského průkazu po dosažení 12 bodů.[/quote]

Body budou udělovány podle závažnosti přestupků. Původně ministerstvo navrhovalo pouze dvě sazby, po připomínkách ostatních resortů, úřadů a veřejnosti však nakonec ponechalo v systému i dvoubodovou hranici například u překročení rychlosti o více než deset kilometrů za hodinu (km/h) a méně než 20 km/h v obci a méně než 30 km/h mimo obec.

U bagatelních prohřešků, jako je například špatné parkování, porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti km/h se nově má snížit maximální pokuta o 500 korun na 1500 Kč. Policie navíc může tyto přestupky řešit i domluvou. Naopak u nejzávažnějších přestupků může řidič přijít o řidičské oprávnění až na tři roky. Dosud byla nejdelší doba zákazu řízení dva roky. Zároveň se u přestupků, jako je například nepovolené vjetí na železniční přejezd, zvýší i pokuty z 5000 na 25.000 Kč.

„Za ty horší přestupky – projetí na červenou, ale zejména vjezd na železniční přejezd, ujetí od místa nehody nebo alkohol za volantem se zpřísňuje trest, a to zejména peněžitý. Naopak u banálních přestupků typu špatné parkování, nerozsvícená světla se nejen ustupuje úplně od udělování bodů, ale současně se i snižuje hranice pokut,“ řekl dnes Havlíček novinářům před jednáním vlády. Ze dvou na čtyři body se naopak zvyšuje trest za telefonování za jízdy.

„Není to ale jen o bodovém systému, je to současně o dodržování bezpečné vzdálenosti. Zatímco dosud to bylo tak, že to mohli (policisté) pokutovat až v momentě, kdy nastala nehoda, tak v tuto chvíli je to tak, že se musí dodržovat bezpečná vzdálenost 30 nebo 50 metrů podle toho, o jaký typ vozidla se jedná,“ dodal ministr.

Novinkou bude mimo jiné řidičský průkaz na zkoušku, řidičům do dvou let od získání oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů. Zavedena bude také povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky při nouzovém stání i v obci, nově bude výslovně zakázáno také parkovat na chodníku. Jedním z návrhů, který by měl zejména v Praze zrychlit vyřizování přestupků, je také přesunutí agendy z magistrátu na jednotlivé městské části.

V novele silničního zákona také ministerstvo navrhuje, aby se na určitých značených dálničních úsecích zvedla maximální povolená rychlost na 140 km/h. Mělo by se jednat buď o úplně nově vybudované úseky, nebo o některé modernizované. „Nebude to nic úplně zásadního, nebude to rozeseto po celé České republice,“ řekl Havlíček po jednání vlády. Dálnice podle něj musí být skutečně dobře koncipována. Havlíček dnes také řekl, že nově bude lidem k dispozici jejich počet bodů v elektronické podobě.

Místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Ondřej Polanský (Piráti) považuje návrh za přínosný. Aby se bezpečnost na silnicích zlepšila, je podle něj potřeba posílit dopravní policii v terénu a její preventivní působení, namísto statického měření rychlosti. „Mezi další kroky by pak měla patřit také reforma autoškol, lepší osvěta a vzdělávání řidičů,“ uvedl v dnešním tiskovém komentáři.

Bodový systém začal v Česku platit 1. července 2006. Maximum – 12 trestných bodů – nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování 70.000 řidičů, zhruba procento všech registrovaných šoférů. Loni přišlo o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu bodů téměř 40.000 řidičů. Alespoň jeden trestný bod pak mělo skoro půl milionu šoférů, což je asi sedm procent z celkového počtu registrovaných řidičů.

 

Zdroj : ČTK

Logistický kalendář