[quote]S propadem cen benzínu a nafty současně vzrostl podíl fixní složky jejich konečné ceny. Tou je spotřební daň. Výsledkem je výrazný růst míry zdanění pohonných hmot. Podle nejnovějších statistik Evropské komise (EK) činí v Česku celkový podíl daní v ceně benzínu 67 %, u nafty je to 59 %. Evropský průměr je ještě o něco vyšší.[/quote]

Výsledné ceny benzínu a nafty jsou v Česku i ve všech zemích EU tvořeny více než z poloviny daněmi. Jde především o spotřební daň, která v tuzemsku činí u benzínu 12,84 Kč/l a 10,95 Kč/l u motorové nafty. Jedná se o fixní součást konečné ceny paliv, což ze své podstaty způsobuje, že při poklesu ceny komodity, tedy ropy, roste podíl daní na celkové ceně. Finální cenu pohonných hmot samozřejmě ještě zvyšuje DPH, která se počítá ze základu obsahujícího vedle ceny suroviny a marže rafinerie a pumpařů i spotřební daň. To znamená, že platíme daň z daně.

Podle aktuálních statistik EK vystoupala míra zdanění u nafty na 59 % a u benzínu dokonce na 67 %. „Při porovnání se statistikami z úvodu loňského června došlo letos k nárůstu míry zdanění nafty o 8 a benzínu dokonce o 11 procentních bodů. V konkrétních číslech to znamená, že z ceny litru nafty odvedeme skoro 15 korun a 50 haléřů na daních, z ceny litru Naturalu 95 je to 17,37 korun,“ říká Damir Durakovič, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. Dle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) ze dne 12. 6. přitom stojí litr Naturalu 95 průměrně 26,12 Kč/l a nafta 26,14 Kč/l. „Cena paliv očištěná o DPH i spotřební daň tak aktuálně činí 8,75 koruny za litr benzínu a 10,65 koruny za litr nafty,“ dodává Damir Duraković.

Vážený průměr míry zdanění pohonných hmot v rámci EU činí 68 % u benzínu a 62 % u nafty. Meziročně jde v obou případech o nárůst o 9 procentních bodů. Česko je v tomto ohledu podprůměrné. Při porovnání výše míry zdanění s ostatními státy se ale nachází až ve druhé polovině žebříčku. Nejnižší podíl daní na koncové ceně pohonných hmot má Malta, největší pak Slovinsko a Finsko společně s Velkou Británií. Z okolních zemí Česka má vyšší míru zdanění jen Německo, zatímco v Polsku je čtvrtá nejnižší vůbec. I tak ale patří Česko celkově k těm levnějším zemím. „Autodopravcům se proto vyplatí natankovat ještě v tuzemsku. Tankovací karty sice bývají akceptovány i v ostatních evropských zemích, ale české firmy i podnikatelé mohou v Česku, popřípadě na Slovensku využít takzvané plošné ceny. Ty umožňují bez ohledu na lokalitu, tedy i na dálničních a příhraničních pumpách, které standardně bývají znatelně dražší, tankovat za stejnou  cenu jako ve zbytku republiky, která je současně dlouhodobě podprůměrná,“ vysvětluje Damir Duraković.

Porovnání cen paliv a míry jejich zdanění v Česku

Zdroj: ČSÚ, EK, výpočty Axigon, a.s.

Podíl daní na koncových cenách paliv v jednotlivých zemích EU

(%, řazeno dle míry zdanění benzínu)

Zdroj: EK

[quote]Dopady koronavirových opatření na evropská letiště jsou značné, k těm nejvíce zasaženým patří i Letiště Václava Havla v Praze. Ve své analýze to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Letišti v Praze Ruzyni počet cestujících v březnu meziročně klesl o více než 800 000, což je zhruba o 65 procent. Velkým problémům ale čelí i regionální česká letiště. Pražské letiště zatím stát o pomoc žádat nebude, přibližně do konce léta bude náklady platit z rezerv a pak požádá o vlastní úvěr.[/quote]

Ve všech 13 zemích Evropské unie, které údaje o leteckém provozu na začátku pandemie nemoci covid-19 zatím zveřejnily, počet leteckých pasažérů v březnu klesl nejméně na polovinu. Velmi prudce, a to o 85 procent, se snížil v Itálii, mezi dalšími zeměmi s největším poklesem je i Slovensko a Slovinsko, kde pokles činí shodně 73 procent.

Letiště Praha vykázalo spolu s berlínskými letišti Tegel a Schönefeld a s letištěm v Mnichově největší procentní pokles odbavených pasažérů. Všechny čtyři letecké uzly jich v březnu měly o 65 procent méně. V absolutních číslech se ale počet cestujících nejvíce snížil ve Frankfurtu nad Mohanem, a to o 3,5 milionu.

Žádné z tuctu letišť EU, kde nastal největší absolutní propad počtu odbavených cestujících, navíc nevykazuje hlubší procentuální propad než pražská Ruzyně, poznamenal ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund. Dodal, že letos v lednu i v únoru byl přitom počet odbavených cestujících na pražském letišti meziročně vyšší, když v obou měsících přesáhl hodnoto jednoho milionu.

I přes hluboký propad provozu se však pražské letiště žádat stát o pomoc nechystá. Podle mluvčího Romana Pacvoně se už dříve na standardní krizi připravovalo, a hospodařením z minulých let si proto vytvořilo finanční rezervy. „Díky tomu je letiště schopné stávající nepříznivou situaci ustát a náklady na provoz pokrýt ze svých vlastních zdrojů přibližně do konce léta. Poté bude letiště žádat o úvěr. Případná státní pomoc v tuto chvíli určitě není na pořadu dne,“ podotkl Roman Pacvoň.

S citelným poklesem počtu odbavených cestujících bojovala v březnu všechna klíčová tuzemská letiště určená pro civilní dopravu. Relativně nejmenší úbytek odbavených cestujících zaznamenaly meziročně Karlovy Vary, a sice o 36,5 procenta. Pardubice v březnu meziročně přišly o 62,8 procenta odbavených cestujících. Letiště v Brně a Ostravě na tom byla dokonce ještě hůře než Praha – ztratila 69,4, respektive 76,7 procenta cestujících, uvádí analytik.

Pro ta regionální tuzemská letiště, která už delší dobu nevykazují nijak příznivé hospodářské výsledky či jsou zasažena úbytkem cestujících nebo leteckých spojení, může být podle Lukáše Kovandy zásah koronaviru až likvidační. Zejména pokud by citelný propad letecké dopravy v Evropě i ve světě trval řádově roky.

Zdroj : ČTK

[quote]Stát by měl urychlit přípravy vysokorychlostní trati mezi Ostravou a Přerovem. Úsek je totiž v současnosti přetížen, což výrazně komplikuje provoz zejména nákladních vlaků. Situaci navíc ještě více zkomplikují výluky, během plánované rekonstrukce po dobu tří let neprojede podle odhadů 71 nákladních vlaků denně. Dnes to uvedl předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp. Vyjádření Správy železnic ČTK zjišťuje. Stavba trati by měla podle plánů začít za pět let.[/quote]

Šíp upozornil, že na trati dostávají v případě výluk přednost osobní vlaky a nákladní dopravci musí čekat. Omezení ovlivňuje i kombinovanou dopravu. Trať je navíc součástí nákladních evropských koridorů, přičemž dopravci nemají jinou objízdnou alternativu. Problémy tak vznikají při poruchách a mimořádnostech na trati, ale i při výlukách kvůli běžné údržbě. V příštích letech navíc lze očekávat silný nárůst nákladní dopravy po otevření trati Koralmbahn a základnového tunelu Semmering v Rakousku, který zjednoduší přejezd přes Alpy.

Situace na trati se podle Šípa bude dále zhoršovat, během rekonstrukce trati mezi Lipníkem nad Bečvou a Drahotušemi se očekává jednokolejný provoz po 721 dní během tří let. Dopravci odhadují, že během této doby neprojede pro trati v průměru 71 vlaků denně. Další stavby jsou na úsecích Petrovice u Karviné – Dětmarovice a v uzlu Přerov. „Je žádoucí, aby Správa železnic usilovně hledala řešení, byť z pozice zadavatele staveb obtížné, i proto, že její činnost by měla sloužit v prvé řadě zájmům zákazníků – dopravců,“ uvedl Šíp.

Řešením by podle dopravců měla být vysokorychlostní trať mezi Přerovem a Ostravou, která by odlehčila stávající trať od osobní dopravy. V současnosti je zpracovávána studie proveditelnosti, která by měla být dokončena letos v říjnu. Se zahájením stavby stát počítá v roce 2025 a se zprovozněním pak v roce 2030. Podle komory by však bylo žádoucí práce na rychlodráze zrychlit.

Plánovaná rychlotrať je součástí trasy mezi Brnem a Ostravou. Studie trati by měla obsahovat návrh trasy nové tratě a případné úpravy současné železniční infrastruktury. Rychlodráha z Brna do Ostravy by měla umožnit spojit tato města za jednu hodinu, nyní to trvá přes dvě hodiny.

Správa železnic v současnosti připravuje studie několika vysokorychlostních tratí. Jako pilotní úseky vybrala úseky Praha – Běchovice – Poříčany, dále Brno (Modřice) – Vranovice na tahu Brno – Vídeň/Bratislava a právě úsek Přerov (Prosenice) – Ostrava – Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Na seznamu pilotních úseků jsou také části rychlotrati mezi Prahou a Drážďany.

Zdroj : ČTK