[quote]Vstup do Zákaznické samoobsluhy systému elektronického mýtného bude od 1. 7. 2020, na základě zákona č. 250/2017 Sb. o elektronické identifikaci, výhradně s bezpečnostními identifikačními prostředky přes portál eidentita.cz.[/quote]

Změna se bude týkat českých dopravců, kteří používají internetovou Zákaznickou samoobsluhu mýtného systému.

Od 1. 7. 2020 se budou uživatelé moct přihlásit výhradně přes jednu z těchto možností: eObčanka s čipem, účet u Národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo čipovou kartou Starcos společnosti První certifikační autorita, a.s.

Nový způsob ověřování identity sice vyžaduje více času při prvotním nastavení, ale poté bude vše stejně rychlé a jednoduché jako dříve.To vše zajistí podstatně vyšší ochranu všech stran. Národní bod pro identifikaci a autentizaci www.eidentita.cz poskytuje tři identifikační nástroje, které prošly potřebnou akreditací a zajišťují dostatečnou míru zabezpečení.

Pro přístup do Zákaznické samoobsluhy si budou moct uživatelé od 1. 7. 2020 vybrat jeden z následujících identifikačních nástrojů:

• eObčanku – občanský průkaz s čipem a datem vydání od 1. 7. 2018
• Uživatelský účet portálu eidentita.cz (jméno, heslo a autorizační SMS)
• Čipovou kartu Starcos společnosti První certifikační autorita, a.s.

Více informací a podrobný postup krok za krokem naleznete zde.

[quote]Do Brna se dnes brzy ráno vrátila po roce a čtvrt historická loď z roku 1955. V loděnici v Hlavečníku na Pardubicku se podrobila důkladné renovaci i za dohledu památkářů. Dopravní podnik zaplatil 15 milionů korun. Během června se ještě v Brně musí dodělat detaily, usadit kormidelna a zábradlí na horní palubu a oživit elektroinstalace. Na vodu by se měla loď ke zkouškám dostat na přelomu června a července, řekl dnes novinářům generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.[/quote]

Zatím není jasné, jak se bude loď jmenovat. Měla se vrátit podle vedení dopravního podniku k původnímu názvu Moskva, což se nelíbilo náměstkovi primátorky Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) a některým dalším politikům. Proto se uskutečnila tříměsíční anketa, která skončila v neděli, a ve středu by vedení města mělo představit výsledky. Kromě Moskvy byla ve hře ještě Morava a Bratislava.

„Napjatí už nejsme. I v minulosti se lodě tendenčně přejmenovávaly. Říkáme, že název ani nepotřebuje, má číslo. Ale z hlediska symboliky název potřebuje, reflektuje nějaký proces. Jsme rádi, že se uskutečnila veřejná anketa a budeme čekat, jaký přijde z města pokyn,“ řekl Havránek. Loď se po roce 1989 jmenovala ještě Dallas, ale toto jméno nese nyní jedna ze současných pěti moderních lodí.

Dopravní podnik plánuje slavnostní uvedení do provozu v první polovině července. „Když jsme nemohli slavnostně zahájit sezonu kvůli pandemii, tak se to nabízí. Zatím ji nechystáme do pravidelného provozu, spíš bude plout při mimořádných událostech či jako posilový spoj,“ řekl Havránek. Loď může svézt zhruba 150 až 160 lidí, méně než v minulosti. „Míst k sezení na horní palubě bude stejně jako dřív, ale přepočty lidí na metr čtvereční jsou v současnosti jiné než v minulosti, proto se kapacita sníží,“ řekl vedoucí lodní dopravy Martin Ecler.

Loď vypadá na první pohled stejně, jako když ji zaměstnanci dopravního podniku před 65 lety vyrobili. Zůstal v ní i původní elektromotor z tramvaje. Některé konstrukční prvky má však moderní, aby bylo možné ji vůbec provozovat podle současných předpisů.

Zdroj : ČTK

[quote]Evropská komise navrhla vytvoření dočasného evropského programu (Plánu obnovy) v rozsahu 750 miliard eur, nad rámec 1,1 bilionového rozpočtu EU, na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Nejasné zůstává zajištění financování tohoto plánu. Za rizikové považujeme především plány vedoucí k možnému zvyšování firemních daní či jiné zátěže pro firmy.[/quote]

Hlavním zdrojem zřejmě budou muset být půjčky EU na finančních trzích. Probíhá debata, jak přesně budou za tyto závazky ručit členské státy. Nepředpokládá se však, že by rostly příspěvky, které státy přímo posílají do rozpočtu EU. Důležitá je také struktura, tedy v jaké míře půjde o půjčky a v jaké o granty. Tuto debatu chce česká vláda vést na Evropské radě 18. – 19. června.

„Svaz průmyslu uznává, že je třeba pomoci nejvíce postiženým zemím s obnovou jejich hospodářství. Česko jako velmi exportní země bude z oživení těchto zemí profitovat. Nicméně je třeba podpořit ekonomický růst investicemi také v ostatních zemích, zejména s ohledem na plnění evropských cílů v oblasti klimatické a energetické politiky, životního prostředí, výzkumu a vývoje či digitalizace,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Evropská prosperita významně závisí na fungování vnitřního trhu EU. Je potřeba ho oživit zejména podporou zasažených sektorů a konkrétních regionů,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Upravený rozpočet by se ještě více měl zaměřit na potřebu transformace ekonomiky a pomoc těm odvětvím, která budou zasažena jak ekonomickými následky současné krize, tak celkovým přechodem na nízkouhlíkové hospodářství. Tyto sektory, které jsou pro ČR klíčové, tak pocítí dvojí ekonomické dopady a plán obnovy to musí reflektovat,“ doplňuje Radek Špicar.

Svaz průmyslu spatřuje hlavní slabinu plánu Evropské komise ve financování celého balíku obnovy a nového víceletého unijního rozpočtu. Za problematický považujeme plán Evropské komise využít nové vlastní zdroje rozpočtu, nezávislé na příspěvcích od členských států. Komise chce rozšířit příjmy z prodeje emisních povolenek na letectví a námořní dopravu nebo z uvažovaného uhlíkového vyrovnávacího poplatku, který by měl zohledňovat cenu uhlíku a fungovat v podstatě jako clo. Mechanismus cla není dosud navržen a není jasné, jak by v praxi fungoval a jaká by byla jeho výtěžnost. Pro konkurenceschopnost EU je nebezpečné také zavádění nových firemních daní, ať už má jít o blíže nespecifikovanou daň z operací firem, které nejvíce profitují z vnitřního trhu EU.

Kontroverzní je i digitální daň s předpokládaným výnosem až 1,3 miliard eur ročně. S nastavením této daně je třeba zacházet obezřetně a využít ji pouze, pokud bude fungovat globálně na základě shody v OECD.

„Hledat nové zdroje financování EU u firem je problematické, pokud chceme zároveň posilovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v globální konkurenci. Problém je také v tom, že Evropská komise zatím neposkytla detaily, jak si některé nové vlastní zdroje představuje,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Příjem z emisních povolenek by měla EU využít pro investice, ne pro navýšení vlastních zdrojů. „Nemůžeme souhlasit s vyvedením větší části příjmů z prodeje emisních povolenek do rozpočtu Evropské unie. Tyto peníze musí směřovat zpět do investic na modernizaci průmyslu a energetiky, v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, kterou ostatně EU považuje za součást plánu obnovy. Česká republika je jedna ze zemí, které by tyto peníze velmi chyběly,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Problematické je také zahrnutí nového vyrovnávacího cla, které by na dovoz určitého zboží ze zemí mimo EU uvalilo přirážku ceny uhlíku a ochránilo tak evropská odvětví před konkurencí ze třetích zemí, které dosud nezavedly poplatky za vypouštění skleníkových plynů do ovzduší. Svaz průmyslu diskuse o clu vítá, avšak dodává, že takto vybrané peníze by měly zejména sloužit k podpoře exportu z těchto odvětví, aby jejich produkty mohly konkurovat na světovém trhu,“ dodává Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Dopad těchto opatření by tedy nejen podkopal konkurenceschopnost firem růstem zdanění a další zátěže, ale odporoval by i deklarovanému duchu solidarity a spolupráce, protože dopad na členské státy by byl velmi disproporční.

„V celém plánu obnovy nám chybí důraz na zjednodušení nadměrné regulace, která představuje obrovskou zátěž pro evropský průmysl. Dalším potřebným nástrojem, který by firmám a ekonomikám pomohl, je efektivnější fungování vnitřního trhu. Nesmíme také zapomenout na ambiciózní exportní politiku, která umožní podnikům proniknout na nové trhy. Na to je nyní potřeba klást podstatně větší důraz,“ vysvětluje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Plán cílí na obnovu a zvýšení odolnosti. Apelujeme na vládu ČR, aby jednala konstruktivně a vyjednala jeho konečnou podobu, která umožní jeho využití ve prospěch zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Vymezení se zdá být dostatečně široké, aby pokrylo například náklady přechodu průmyslu na nové zelenější technologie a plnění dalších závazných cílů EU.

Zdroj : SP

[quote]Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) dostane od státu dotaci až 500 milionů korun. Stát tak chce podniku pomoci pokrýt ztráty způsobené koronavirovou krizí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Pokles příjmů ŘLP je zapříčiněn zejména obřím poklesem leteckého provozu kvůli pandemii koronaviru. V dubnu se provoz meziročně snížil o více než 83 procent.[/quote]

Pomoc státu má formu účelové dotace, která je určena na zajištění letových provozních a navigačních služeb, včetně letištních, ve vzdušném prostoru České republiky pro letošní rok. Peníze pro ŘLP už ministerstvo schválilo.

Jemelka v této souvislosti upozornil, že ŘLP patří mezi prvky kritické infrastruktury státu a je nutné nadále zabezpečovat jím poskytované služby letovému provozu. Zároveň podnik patří k výrazně zasaženým firmám v otázce příjmů během pandemie koronaviru. Proto ministerstvo dopravy, které je zřizovatelem podniku, ŘLP pomohlo.

Podnik se potýká s výpadkem příjmů především kvůli extrémního poklesu provozu. Vedle toho byla na příští rok posunuta i splatnost faktur od leteckých dopravců za období od března do května. Přidělení dotace by tak mělo umožnit řešení této situace. „Právě přidělení dotace umožnilo posunutí splatnosti těchto faktur a podporu leteckých dopravců tak, aby mohli rozlétat svoje flotily v momentě, kdy teď budou potřebovat peníze primárně jinde,“ podotkl mluvčí.

Omezování letového provozu začalo od února. Důvodem bylo postupné rušení letů kvůli šíření koronaviru. Nejhorší situace nastala v dubnu, od května začíná letový provoz mírně oživovat. ŘLP kvůli krizi očekává letos ztrátu až 1,2 miliardy korun, loni mělo zisk 238 milionů korun.

Zdroj : ČTK