Na obchvatu Slavkova u Brna na Vyškovsku se včera před polednem srazil autobus s osobním autem. Řidiče osobního auta se snažili záchranáři resuscitovat, ve vážném stavu ho letecky přepravili do nemocnice do Brna a předali do péče lékařů.
Podle záchranářů se jeví jako pravděpodobné, že řidič měl zdravotní indispozici ještě před nehodou. Policisté ji stále vyšetřují. Další člověk z auta byl ošetřen a ponechán na místě. Vyplývá to z informací, které ČTK sdělili mluvčí policie Bohumil Malášek a mluvčí záchranářů Michaela Bothová.
Bothová také potvrdila, že řidič a cestující v autobuse vyvázli bez zranění.
Nehoda se stala poblíž křižovatky, ze které se z obchvatu sjíždí do města a také na silnici směrem na Kyjov. Policisté dopravu odkláněli přes centrum Slavkova, aktuálně už se jezdí kyvadlově jedním pruhem.
Dopravní podnik v Pardubicích dokončuje přípravu výběrového řízení na sdílená kola. Vypíše ho patrně do konce května. Ještě letos by se mohly bicykly do pardubických ulicích vrátit. ČTK to řekl ředitel podniku Tomáš Pelikán. Bikesharing v krajském městě už fungoval od května 2020 do května 2024.
„Právníci teď pracují na smluvním zakotvení, na tom, jak správně zakázku vypsat. Peníze na provoz sdílených kol půjdou firmě, která je provozuje. My musíme od města dostat pověření, že službu budeme zajišťovat včetně transferu peněz k provozovateli kol,“ řekl Pelikán.
Podnik se také chce ucházet o krajskou dotaci, tomu tendr musí přizpůsobit, aby odpovídal krajskému zadání. „Myslím, že do konce května to stihneme, abychom pak co největší část roku byli schopni službu zabezpečit. Rádi bychom získali i krajskou dotaci, kraj podporuje sdílenou mobilitu,“ řekl Pelikán.
Na podmínkách půjčování kol podnik ještě pracuje. Jisté ale je, že prvních 15 minut bude zdarma, na to město přispěje peníze, na letošek vyčlenilo 1,6 milionu korun. Další časy už budou uživatelé platit, například každou další čtvrthodinu nebo se bude platba odvíjet po minutách. Lidé, kteří jezdí městskou hromadnou dopravou a mají Pardubickou kartu, by mohli dostávat na sdílená kola slevy. V Pardubicích, které mají přes 90.000 obyvatel, by zpočátku mohlo být 200 až 250 kol.
Poprvé v Pardubicích nabídla bikesharing firma Rekola, kola byla k půjčení od srpna do podzimu 2014 a společnost pak nějakou dobu dál v krajském městě působila. První rok provozu měla 50 registrovaných uživatelů. Provozovala desítky růžových kol.
Od roku 2020 provozovala sdílená kola v Pardubicích firma nextbike, která měla prvních 15 minut zdarma. Rok poté bylo ve městě 35 stanovišť a stovka kol, nejvíc bylo kolem 500 výpůjček za den.
V roce 2021 společnost žádala radnici o 1,5 milionu korun jako podmínku pro to, aby nadále bylo půjčení kola první čtvrt hodinu zadarmo. Město to odmítlo. V roce 2024 společnost se službou skončila.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájí 9. června stavbu půlkilometrového mostu na chystaném a dlouho očekávaném obchvatu Plas na severu Plzeňska. Vítězné sdružení Stavby mostů, EUROVIA CZ a inženýrské firmy SAGASTA ho postaví za 571 milionů Kč bez DPH, což je 108 procent předpokladu. Na stavbu navazujících úseků obchvatu o celkové délce 5,7 kilometru teď ŘSD dokončuje výběrové řízení na dodavatele. Staveniště by se mělo předat letos v září, řekl ČTK ředitel plzeňské oblasti ŘSD Miroslav Blabol.
„Teď jsme otevřeli obálky a hodnotíme. A když vše půjde hladce, tak bychom mohli uzavřít smlouvu se zhotovitelem v průběhu července,“ uvedl Blabol. Obálky s nabídkami otevřelo ŘSD před dvěma týdny. Zjistilo nedostatky v referencích a vyzvalo uchazeče k doplnění informací, na což je lhůta 14 dní. „Pak zasedne výběrová komise ministerstva dopravy, protože jde o stavbu nad 150 milionů korun. A pokud během 14 dnů rozhodne, tak budou ještě dva týdny na možnost odvolání ostatních účastníků řízení,“ uvedl.
Nabídky na obchvat bez mostu, jehož stavbu projektanti spočítali zhruba na 1,2 miliardy korun, se podle informací ČTK pohybovaly kolem 800 milionů Kč. O stavbu se uchází sedm sdružení a jedna samostatná firma.
Stavbu mostu, nejvyššího silničního v ČR, by měl zahájit 9. června v 11:00 ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Vítězné konsorcium tří firem ho vyprojektuje a postaví. Jde o takzvaný režim Design & Build, kdy si vítězný dodavatel už nemůže během stavby nárokovat žádné vícepráce. Jde o první akcí v Plzeňském kraji, kterou ŘSD takto zadalo. Půlkilometrová oblouková konstrukce 87 metrů nad údolím řeky Střely bude mít devět polí, šířku 13 metrů a po obou stranách chodníky. Na straně k Plasům bude vyhlídka, na druhé stezka pro pěší i cyklisty. Stavba musí být hotová do tří let. „A je na zhotoviteli, jak dlouho bude projektovat a kdy začne stavět,“ řekl Blabol. Navazující úseky obchvatu, výrazně jednodušší než most, se budou stavět standardně podle hotového projektu. Musí být hotové současně s mostem.
Obchvat začne ve směru od Plzně za Rybnicí před klesáním do Plas za odbočkou na letiště, kde už jsou vykácené stromy. Na silnici I/27 naváže nad Plasy v Pozorce před Kralovicemi. Řidičům zkrátí dobu cesty a centrum Plas bude bez tranzitní dopravy.
Současná silnice I/27 z Plzně na Žatec a Most, která prochází celými Plasy kolem kláštera a vede nepřehlednými zatáčkami s táhlým stoupáním či klesáním, je silně zatížená těžkou dopravou. Jezdí tam 10.000 aut denně.
Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, přičemž se jí nelíbí část těch dosud pracovně používaných a navrhuje odlišné. ČTK to řekl mluvčí městské části Aleš Berný. Obecně podle něj vedení radnice preferuje místopisné názvy, a to nejlépe jednoslovná pojmenování jako Ryšánka, Lhotka či Nusle. Mluvčí organizátora pražské dopravy Ropid Filip Drápal k tomu ČTK sdělil, že návrhy posoudí magistrátní místopisná komise.
Město dlouhodobě pracuje s pracovními názvy stanic Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč, Nové Dvory, Libuš, Písnice a Depo Písnice. Vedení Prahy 4 se nelíbí například Olbrachtova. „Nevíme, kdo pracovní názvy navrhl, nicméně například (Ivan) Olbracht jako semilský rodák byl sice významným spisovatelem, ale rovněž kontroverzním a velmi aktivním politikem, který byl po roce 1945 členem ÚV KSČ a výkonným funkcionářem ministerstva informací v temných 50. letech,“ uvedl radní Jaroslav Míth (ODS).
Dodal, že se přitom nabízí několik prostých místopisných názvů, protože stanice se nachází pod ulicí Na Strži a vyúsťuje u ulic Antala Staška, Zelený pruh, Jeremenkova a Olbrachtova. Radnice magistrátu navrhla Na Strži nebo Ryšánka. Podobně by se podle zástupců městské části měla stanice nyní nazývaná Nové Dvory jmenovat Lhotka, neboť v této čtvrti stanice skutečně bude.
Drápal k tomu ČTK řekl, že návrhy názvů stanic Olbrachtova i Nové Dvory jsou obsaženy již v dokumentu „Komplexní studie městské hromadné dopravy – síť metra“, který vznikl v roce 1987. „Od té doby se konkrétně tyto názvy používají ve všech dokumentacích zpracovávaných k lince D metra,“ uvedl. Dodal, že návrhy městské části posoudí místopisná komise, která následně vydá doporučení pro vedení města o budoucím definitivním pojmenování stanic.
Pražský dopravní podnik staví od roku 2022 první část linky D z Pankráce na Olbrachtovu. Stavba navazující části z Olbrachtovy na Nové Dvory již měla začít, ale kvůli zdržení způsobeném námitkami u antimonopolního úřadu se příprava zpozdila. Dále bude vybudována část z Nových Dvorů do Depa Písnice. Původní předpoklad dokončení celého úseku z Pankráce do Písnice byl rok 2029, kvůli sporům se však zpozdí.
Značka Volvo se rozhodla vrátit do své nabídky model s označením XC70. Původně to bývalo poloterénní kombi odvozené z vozu V70. V současné podobě se ale jedná o větší rodinné SUV. Pohánět ho bude plug-in hybridní jednotka. V útrobách má zabudovanou baterii, která umožní čistě elektrický dojezd dvě stě kilometrů.
Zkonstruován byl na základě nové platformy a velikostí se zařadí mezi typy XC60 a XC 90.
Vůz je připraven pro čínský trh, ale automobilka prý bude prověřovat možnosti k tomu, aby se začalo nabízet také v dalších regionech.
Automobily, které mají možnost prodloužení elektrického režimu jízdy, tedy ty ve verzi plug-in hybrid nebo s generátorem vyrábějícím elektřinu díky spalování ropného paliva budou podle názoru odborníků v budoucnosti velmi oblíbenou kategorií.
Velký zájem je o ně v současnosti právě v Číně, ale dá se očekávat, že velká poptávka po nich bude brzy v severní Americe a rovněž v Evropě. Automobilky navíc touto kategorií chtějí zaplnit výrobní kapacity, které se uvolňují kvůli menší poptávce po klasických elektromobilech.
Krajských mostů, které jsou na silnicích nižších tříd ve špatném až havarijním stavu, je v Libereckém kraji 185. Meziročně jich je sice o 12 méně, i tak to stále představuje zhruba 28 procent všech mostů ve vlastnictví kraje. Letos kraj zahájí nebo dokončí opravy 25 mostů, na což vydá skoro 285 milionů korun. Novináře o tom informoval náměstek hejtmana pro dopravu Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).
Opravy se letos dočkají dva ze tří mostů, které jsou hodnocené stupněm sedm, tedy havarijní stav. „Je to most v Mříčné a v Pertolticích. Chtěli jsme rekonstruovat i třetí, který je v Hájích nad Jizerou, ale tam z důvodů objízdných tras ho budeme moci rekonstruovat až v příštím roce,“ řekl Sviták.
Mostů ve stupni pět a šest, což je špatný až velmi špatný stav, má kraj aktuálně 182. „Budeme je muset rekonstruovat co možná nejdříve. Vesměs to bude kompletní náhrada stávajícího mostu. Horizont, kdy bychom měli rekonstrukce provést, je zhruba pět až deset let a investice, které do těchto rekonstrukcí budou směřovat, budou zhruba ve výši dvou až tří miliard korun,“ dodal náměstek.
Specifikum Libereckého kraje je podle něj to, že skoro čtvrtina mostů je starších 80 let. Z 644 krajských mostů jich bylo před rokem 1945 postaveno 160. „Mostů se stářím více jak 100 let je 93,“ dodal Sviták.
Aktuálně nejvyšší krajskou investicí do mostů je výstavba nového přes Jizeru v Semilech za 75 milionů korun. Most je součástí krajské silnice druhé třídy 289, pro auta je zavřený od konce loňského května. „Na konci příštího týdne by měl být zprovozněn,“ uvedl náměstek. Mezi další letošní velké investice kraje patří obnova mostu v Přepeřích u Turnova za více než 36 milionů, modernizace dvou mostů na silnici II. třídy v krkonošské Rokytnici nad Jizerou za 27 milionů a zhruba 20 milionů si vyžádá rekonstrukce tří mostů na silnici III. třídy mezi Jablonným v Podještědí a Brništěm.
Evropská unie stanovila jasné požadavky na udržitelné obaly s cílem snížit množství plastů a podpořit používání recyklovatelných materiálů. K dosažení těchto cílů se hledají alternativní možnosti k plastovým materiálům. Vyvíjejí se nové technologie a materiály, které nahrazují plastové obaly. Ukazuje se tak, že ideální a levnou náhradou je využití obalů z recyklovatelného papíru. To nejen pomáhá chránit fosilní paliva, ale také přispívá ke snížení množství plastového odpadu v životním prostředí.
Kromě ekologických výhod mohou papírové obaly nabídnout také estetické a funkční výhody. Společnost Leonardo proto kompletně vyvinula v České republice inovativní DOD inkjet tiskárnu JETBAG, která umožňuje jejich ekologický potisk přímo v balících linkách. Tiskárna JETBAG tak dokáže jednoduše vytvářet vizuálně atraktivní designy, a přitom být šetrná k životnímu prostředí díky ekologické metodě tisku.
Efektivita a ekologie v jednom
JETBAG tiskárna je průlomovým řešením v oblasti ekologického tisku, které reaguje na potřebu snižování emisí CO2. Výrobci často volí papírové obaly, aby snížili uhlíkovou stopu, ale dopad lze ještě více minimalizovat výběrem správného tiskového systému. Tradiční balicí stroje často používají termotransferové tiskárny, které vyžadují role termotransferových pásek. Ty je nutné objednávat a pro různé šířky a typy zařízení. Účinnost použití vosk/pryskyřice na tenkém filmu je pouze 20 %, zbytek končí jako odpad. Každá role termotransferové pásky navíc produkuje emise CO2 o trojnásobku své hmotnosti.
Naopak, tiskárny JETBAG využívají inkousty na biologické bázi v plně recyklovatelné lahvi, které nevytvářejí žádný odpad, a veškerý inkoust je využit k tisku. Cílem je nabídnout řešení, které nejenže šetří materiál a peníze, ale také pomáhá chránit naši planetu. Tím lze značně zredukovat množství objednávaného spotřebního materiálu a minimalizovat náklady spojené se skladováním velkého množství termotransferových pásek. Zároveň nejsou nutné odstávky linky kvůli výměně TTR pásek.
Udržitelnosti bez kompromisů
JETBAG tiskárna je navržena tak, aby maximalizovala efektivitu balicích procesů. Díky své schopnosti přímého potisku přímo v balicím stroji eliminuje potřebu dodatečných etiket a tím snižuje množství odpadu. Technologie umožňuje firmám dosáhnout vyšší úrovně udržitelnosti bez kompromisů v kvalitě nebo efektivitě.
Nové logistické centrum v areálu letiště Filder-Airport ve Filderstadtu má být dokončeno do září 2026.
Společnost Metzger Autoteile pověřila společnost Kardex Mlog jako generálního dodavatele výstavbou automatizovaného pětipodlažního vysokoregálového skladu s přibližně 6 000 paletovými místy a systémem „AutoStore“ s přibližně 80 000 boxy. Součástí velkého projektu ve Filderstadtu je také rozsáhlá dopravní technika pro palety a kontejnery, několik vychystávacích pracovišť a kompletní řízení celého systému pomocí systému řízení skladu „Kardex Control Center“, oznámila společnost Kardex Mlog 8. května. Podle společnosti Kardex Mlog by měl software na přání zákazníka nejen řídit nové součásti systému, ale také kompletně nahradit stávající skladový systém.
Bílá kniha: Technologie jako motor chladírenské logistiky “
Podle tiskové zprávy provozuje společnost Werner Metzger GmbH v současné době logistické centrum ve Filderstadtu, které je staré přibližně šest let. Skládá se z ručního regálového systému, ručního skladu palet a skladu AutoStore s přibližně 30 000 zásobníky od jiného dodavatele.
Rozsah dodávky společnosti Kardex Mlog zahrnuje pět automatických skladovacích a vyhledávacích strojů „Kardex MSingle A-1000/15-ZT“ a vlastní regálový systém pro přibližně 5 860 europalet. Druhý systém „AutoStore“, který společnost Kardex buduje pro společnost Werner Metzger GmbH, zahrnuje rastr s kapacitou 77 000 kontejnerů a bude obsluhován 30 roboty Redline R5 AutoStore.
Kromě toho bude k dispozici automatický systém dopravníků kontejnerů o celkové délce 160 metrů. Společnost Kardex Mlog rovněž instaluje automatický paletový dopravníkový systém s 200 pohony, dvěma vertikálními paletovými přestavníky a šesti nakládacími a osmi vykládacími místy. Rozsah dodávky je doplněn o pracoviště vychystávání palet pro doplňování systému AutoStore. Automatizované logistické systémy jsou napájeny velkoplošným fotovoltaickým systémem o výkonu 500 kWp na střeše nových budov.
Kromě hardwaru dodává společnost Kardex Mlog také kompletní software: systém řízení skladu „Kardex Control Center“ bude řídit a dvourozměrně vizualizovat nový paletový vysokoregálový sklad, rozšířený systém AutoStore a také několik blokových skladovacích systémů, širokoúhlých skladovacích systémů a regálových systémů.
„Nové logistické centrum nám umožní ještě efektivněji organizovat skladování a dodávky našich výrobků,“ uvedly Marion Metzger a Isabel Brockmann-Metzger, jednatelky společnosti Werner Metzger GmbH. „Vytváříme tak základ pro další udržitelný růst a další posílení naší pozice na trhu s náhradními díly pro automobilový průmysl.“
Společnost Werner Metzger GmbH se sídlem ve Filderstadtu řídí ve druhé generaci sestry Marion Metzgerová a Isabel Brockmann-Metzgerová. Rodinný podnik dodává velkoobchodním zákazníkům ve více než 55 zemích světa díly pro automobily, elektronické součástky a produkty pro úzkou oblast trhu již 45 let.
Pohonné hmoty u čerpacích stanic v Česku dál zlevňují a ceny zůstávají nejnižší za několik let. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se v uplynulém týdnu snížila o 13 haléřů na 33,97 koruny za litr, nafta stála ve středu v průměru 32,67 Kč/l a byla o 19 haléřů levnější než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Analytici očekávají další pokles cen.
Cena benzinu byla podle údajů CCS pod 34 korunami naposledy na konci září 2021, nafta byla levnější naposledy koncem července 2023. Paliva postupně zlevňují zhruba od konce ledna. Na začátku dubna ceny mírně stouply, brzy ale začaly znovu klesat. V meziročním srovnání je teď litr Naturalu 95 v Česku levnější o víc než šest korun, nafta proti loňsku zlevnila na litru o téměř 5,80 Kč.
Pohonné hmoty na vývoj trhu s ropou reagují se zpožděním. Zlevnění ropy z přelomu dubna a května se tak zatím na cenách u čerpacích stanic plně neprojevilo, marže rafinerií navíc zůstávají vysoké, uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. „V příštím týdnu odhaduji pokles cen pohonných hmot zhruba o deset haléřů na litr, přičemž výraznější snížení by se mohlo projevit u nafty,“ uvedl na dotaz ČTK.
Analytik Purple Trading Petr Lajsek poukázal na rozhodnutí velkých vývozců ropy sdružených v organizaci OPEC+ dál zvýšit těžbu, pozitivním faktorem je podle něj i posilující česká koruna. „Pohonné hmoty tak mohou během května dále zlevnit. Nafta by se mohla podívat v průměru i pod 32 Kč, benzin pak přiblížit hranici 33 Kč za litr,“ dodal.
Nafta v Česku je nyní podle dat Evropské komise třetí nejlevnější v Evropské unii po Maltě a Bulharsku a benzin čtvrtý nejlevnější po Bulharsku, Maltě a Kypru, uvedl Tyleček. Naopak nejdražší je nafta v Dánsku, Irsku a Belgii a benzin v Dánsku, Nizozemsku a Německu.
Nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde je litr v průměru za 33,46 Kč. Nafta stojí nejméně v Královéhradeckém kraji průměrně za 32,09 Kč/l. Nejdražší paliva nabízejí dlouhodobě čerpací stanice v Praze. Natural 95 tam nyní řidiči pořídí průměrně za 35,48 Kč/, naftu v hlavním městě natankují v průměru za 34,65 Kč/l.
Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 7. květnu 2025 (v Kč/l):
Studii napojení chystaného severního obchvatu Hradce Králové přímo na dálnici D11 pro město zpracuje společnost Sudop Praha. Hotová by měla být do konce roku. ČTK to řekl náměstek primátorky pro územní plánování Adam Záruba (Změna pro Hradec). Studii město pořizuje proto, že řešení navržené Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) zvedlo vlnu odporu u lidí v hradecké čtvrti Plotiště. Návrh ŘSD takzvanou severní tangentu napojuje na D11 přes čtvrť Plotiště.
Studie za 437.000 korun má prověřit možnosti napojení tangenty na D11 tak, aby se silnice vyhnula Plotištím. O pořízení studie v závěru loňského roku rozhodli zastupitelé, následně radnice zpracovala její zadání. Zájem o zakázku měly čtyři projekční firmy.
„Tématem se budou 13. května zabývat také zastupitelé, kteří projednají i přiřazení potřebných financí. Radnice bude o zpracovávání studie průběžně informovat zástupce Komise místní samosprávy Plotiště a spolku Zdravé Plotiště,“ uvedla radnice.
Zpracovatel studie by měl prověřit možnost napojení obchvatu na dálnici D11 výstavbou mimoúrovňové křižovatky na D11 u vesnice Světí. Prověří i možnost napojení do velké mimoúrovňové křižovatky na D11 zvané Plotiště, a to jejím rozšířením o další rampy a pruhy. Případně zpracovatel navrhne jiné řešení.
Pořízení studie vzešlo z loňského jednání vedení Hradce Králové s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) a generálním ředitelem ŘSD Radkem Mátlem. Pro 1,1 kilometru dlouhé napojení kolem plotišťského areálu ČKD již ŘSD získalo územní rozhodnutí a začalo pracovat na získání stavebního povolení.
Lidé z Plotišť by chtěli přímé vyvedení dopravy z tangenty na D11 přes pole severně od areálu ČKD, aby se zbavili tranzitní dopravy z blízkosti čtvrti. Aktuální návrh počítá s tím, že se auta z obchvatu na D11 dostanou po přeložce I/33 na východní straně areálu ČKD a přes kruhový objezd u ČKD.
Lidé z Plotišť také odmítají plánovanou plochu pro parkování a průmysl u silnice I/33 naproti areálu ČKD. Vadí jim, že parkoviště zabere úrodnou půdu. Představitelé města dříve upozornili, že případné změny ve využití dotčených ploch by mohly zásadně oddálit přijetí nového územního plánu města, který radnice chystá 15 let.
ŘSD se zahájením stavby napojení obchvatu, jejíž součástí je i vybudování nadjezdu nad železniční tratí Hradec Králové – Turnov, počítá v roce 2027. Hotovo by mohlo být v roce 2029. Stavba severního obchvatu města o délce 14,2 kilometru by mohla začít v roce 2029 a skončit v roce 2032.
