Domů Blog Strana 850

Rohlik.cz testuje doručení nákupu v centru měst prostředky bez lokálních emisí

[quote]Pro naplnění cíle bezemisní městské logistiky, který má Rohlik.cz v plánu realizovat do roku 2025, udělala firma další zásadní krok. V prosinci 2020 začala testovat v centru Prahy již druhý typ cargo kol. Společně s elektromobily dokáže ze širšího centra měst vytlačit až 100 % CNG vozů a nahradit tak 10 % celé flotily prostředky bez lokálních emisí. Již v tomto roce uvede do provozu 18 kol pro celoroční provoz v Praze.[/quote]

 

Zatímco cílem prvního testu ze září 2020 bylo ověření základních logistických parametrů, kterými byly přejezdové vzdálenosti, způsob chlazení, proveditelnost doručování koly                 ve městě a dopad na zpoždění. V druhé fázi od prosince loňského roku je naším cílem zlepšit naměřené hodnoty prvního testu pomocí dostupných technologií a celkově udělat proces přepravy a doručování jednodušší,“ popisuje očekávání od pilotního projektu Ladislav Janckulík, manažer strategických projektů Rohlik.cz. A dodává: “Po dvouměsíčním testu             v rámci projektu Bike Depot máme v rukách technologii, která dokáže ze širokého centra měst, ve kterých působíme, vytěsnit 90 % CNG vozů, která tam dnes zákazníkům nákupy doručují, zbylých 10 % doručíme pomocí elektro vozů”.

 

Rohlik.cz aktuálně pracuje s technologií od společnosti Rytle. Ta umožňuje hned několik unikátností: kolo uveze nákupy až do hmotnosti 180 kilogramů plus kurýra, dojezd má až 40 kilometrů. Součástí řešení je i unikátní systém samotné přepravy a překládky zboží, který umožňuje výměnu kontejneru kola s nákupy do 10 minut. Nespornou výhodou tohoto systému je také bezpečnost přepravy zboží z pohledu teplotního řetězce, která je pro Rohlík samozřejmostí, v doručení nákupu všemi způsoby, tzn. až ke dveřím zákazníka, nebo                do vnitřních či venkovních výdejních boxů Rohlík Point.

 

Za dobu testu kurýři Rohlik.cz v ostrém provozu absolvovali více než 350 tras, najeli téměř      4 000 km a doručili více než 3 000 zakázek, což představuje téměř 50 tun potravin. Průměrně jsme kolo zatížili 135 kilogramy bez kurýra a v kopcovitém terénu Holešovic, kdy se teplota pohybovala těsně pod bodem mrazu, jsme dosáhli dojezdu na jedno nabití až 18 kilometrů,“ konkretizuje zkušenosti z pilotního projektu Janckulík.

 

V Česku Rohlík plánuje doručování elektro koly v centru Prahy a Brna, v Evropě v Budapešti a ve Vídni.

 

Zdroj : Rohlik.cz

ČESMAD Bohemia: Německé restrikce jsou nesmyslné, řidiči nejsou riziko

[quote]Německé restrikce vůči kamionům jsou nesmyslné, řidiči nejsou rizikem. V reakci na pondělní mnohakilometrové kolony u hranic řekl mluvčí Sdružení ČESMAD Bohemia Martin Felix. Víkendové testy podle dopravců vykázaly u řidičů pozitivitu pod jedním procentem. Dopravci proto nyní usilují o navýšení testovacích kapacit u hranic, zároveň žádají vládu o řešení situace s Němci. Stát jedná o společném postupu i s okolními zeměmi.[/quote]

Pondělí je první pracovní den, kdy platí přísné německé kontroly. Německo považuje Česko za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru. Na hraničních přechodech do Německa se tak od rána tvořily mnohakilometrové kolony. Nejdelší z nich na dálnici D8 tvoří až 25 kilometrů.

Dopravci se podle sdružení snažili přes víkend zařídit testování pro své řidiče. Ne všem se to však podařilo. Nutností tak podle nich nyní je navýšení testovacích kapacit na hranicích.

„Řidič kamionu potká při své cestě za týden jen několik lidí a všude jsou dodržována striktní opatření. Nedává smysl, aby byl jejich vstup do země podmiňován negativním testem. Už vůbec žádný smysl to nedává u tranzitujících vozidel. Síť testovacích míst v České republice praská ve švech, nelze se zaregistrovat na nejbližší dny,“ uvedl prezident sdružení Josef Melzer.

Sdružení situaci přirovnalo k předvánočním opatřením ve Francii při cestách z Velké Británie. Tehdy bylo z 33 000 testů provedených před opuštěním Británie pouze 102 pozitivních.

Dopravci žádají vládu, aby pokračovala v jednáních s Němci o uvolnění opatření pro kamiony. Podle premiéra Andreje Babiše Česko koordinuje postup se Slovenskem a Rakouskem. „Je otázka, jestli je to vůbec v souladu s vnitřním trhem. Ta jednání probíhají. My jsme jednou tu situaci zažili v první vlně. Usilujeme o nějaké řešení, aby tady nedocházelo ke kolapsu kamionové dopravy,“ podotkl Andrej Babiš.

Ministr dopravy Karel Havlíček v pondělí uvedl, že Česko požádá o zmírnění německých opatření vůči řidičům kamionů.

Německá opatření zasáhla i do osobní dopravy. České dráhy i RegioJet už o víkendu zastavily všechny své linky směřující do Německa. Provoz chtějí obnovit až po zmírnění restrikcí.

Hranice mohou nyní překračovat s negativním testem jen němečtí občané a cizinci s trvalým pobytem v Německu. Po příjezdu musí do karantény. Výjimku z karantény mají mimo jiné nákladní dopravci, kteří rovněž musí mít test. Rozbor potřebují i lidé, kteří chtějí Německem projet, v takovém případě ale musí tranzit doložit humanitárními důvody.

Výjimku z opatření mají pendleři v takzvané kritické infrastruktuře. Na základě celoněmeckého nařízení dostali původně výjimku jen zdravotníci. Sasko rozhodlo, že vlastním zemským nařízením na seznam výjimek přidá ještě pracovníky v zemědělství, zejména v živočišné výrobě. Bavorské okresy začaly prověřovat, které profese přeshraničních pracovníků jsou důležité pro zemskou infrastrukturu. Jasno by mělo být do úterý, neboť od středy musí pendleři při kontrolách na hranicích spolu s negativním testem předkládat i potvrzení o své nepostradatelnosti.

 

Zdroj : ČTK

Soud zrušil zadržení letadel ČSA, letiště se odvolá

[quote]Obvodní soud pro Prahu 6 dnes zrušil předběžným opatřením zadržení dvou letadel z flotily Českých aerolinií (ČSA na pražském letišti). Zadržení letadel soud vyhodnotil jako v rozporu s ochranným opatřením, pod kterým nyní ČSA jsou, řekla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková. Podle ní by tak aerolinky měly letouny dostat zpět. Letadla na začátku února kvůli nesplaceným fakturám zabavil podnik Czech Airlines Technics (CSAT), tedy dceřiná firma Letiště Praha. Společnost s rozhodnutím nesouhlasí a odvolá se proti němu. Zároveň ve věci plánuje i další právní kroky.[/quote]

Podle ČSA, které patří do skupiny Smartwings, bylo zadržení letadel od počátku protiprávní, protože na firmu se vztahuje ochranné moratorium před věřiteli. Aerolinky se proto obrátily na soud. Podle dopravce dnes soud jeho stížnosti vyhověl. „Mimo jiné konstatoval, že pokud by předběžné opatření nařízeno nebylo mohlo by dojít k faktické likvidaci provozu ČSA. Dále soud shledal, že postup skupiny Letiště Praha je v rozporu s principy mimořádného moratoria vydaného ve prospěch ČSA za účelem poskytnutí prostoru k překonání finančních problémů při zachování a udržení stávajícího provozu,“ uvedla dnes skupina Smartwings.

Po tomto rozhodnutí musí podle Smartwings CSAT okamžitě zadržené letouny vrátit.

CSAT i mateřské Letiště Praha bude podle mluvčí Kateřiny Pavlíkové rozhodnutí respektovat, zásadně s ním však nesouhlasí a plánuje se odvolat. Vedle toho připravuje i další právní kroky, které mají společnost ochránit před negativními dopady soudního opatření.

„Považujeme za nestandardní, že soud při rozhodování o návrhu ČSA vycházel pouze z tvrzení a informací podaných soudu ze strany ČSA způsobem, které vykreslují celou záležitost velmi jednostranně bez možnosti jakkoli se k těmto tvrzením vyjádřit a bránit se jim. Soud také nijak nezohlednil zájmy naší společnosti, jakožto významného a legitimního věřitele ČSA a především neuvedl jediný argument, v čem spatřuje rozpor uplatnění zadržovacího práva s principy mimořádného moratoria. Dle našeho názoru postupovala naše společnost v souladu s právem a jsme přesvědčeni, že odvolací soud nám dá za pravdu,“ uvedla Pavlíková.

České aerolinie musely po zadržení letadel zrušit některé pravidelné linky, na kterých letadla ATR létaly. Podle dopravce má situace i mezinárodní důsledky, protože vlastníky strojů jsou zahraniční společnosti a ČSA je pouze provozují. Letiště však odmítlo, že by mohlo zadržení letadel ohrozit provoz ČSA, protože koncern Smartwings vlastní přes 40 dalších letadel.

Smartwings a ČSA jsou v současnosti pod ochranným moratoriem před věřiteli. To vyprší na konci února. Letecká skupina kvůli tomu žádá o pomoc stát. Pro ČSA chce nevratnou podporu 1,1 miliardy korun, bez podle skupin čeká dopravce insolvenční řízení, protože aerolinky nemají nárok na podporu z jiných dotačních programů. Skupina zároveň žádá stát o půlmiliardové kompenzace za zrušené lety během loňského jara.

 

Zdroj : ČTK

Vietnam koupí 12 nových letounů L-39NG z Aera Vodochody

[quote]Vietnam koupí 12 nových letounů L-39NG, které vyrábí Aero Vodochody. Strategický partner Aera, společnost Omnipol, a vietnamské ministerstvo obrany podepsaly smlouvu. Dodání letounů je naplánované na roky 2023 až 2024. Společnost Omnipol o tom informovala na svém webu. Jde o první takzvaný efektivní kontrakt na nově vyvinutý letoun, který loni splnil oficiální podmínky pro mezinárodní letový provoz včetně bezpečnostních požadavků. Zájem o letouny potvrdil i Senegal, ale v tomto případě ještě není kontrakt v takové fázi účinnosti jako s Vietnamem.[/quote]

Smlouva s vietnamským ministerstvem zahrnuje kromě pořízení tuctu strojů také přeškolení pilotů, výcvik instruktorů, zaškolení mechaniků, dodávku náhradních dílů a další. Hodnotu smlouvy společnost nezveřejnila, jde ale řádově o jednotky miliard korun. Je to jeden z největších kontraktů českého obranného průmyslu v posledních letech. Na oznámení Omnipolu upozornily servery www.idnes.cz a E15. „Jsme hrdí na to, že můžeme veřejně oznámit tuto zásadní strategickou spolupráci, která je významným milníkem pro projekt letounu L-39NG. Kombinace moderních cvičných letounů L-39NG a vysoká profesionalita vzdušných sil Vietnamu přináší prohloubení a vzájemný rozvoj vztahů mezi Českou republikou a Vietnamem,“ uvedl prezident Omnipolu Jiří Podpěra.

Zakázka v regionu navazuje na dřívější dodávky českých letounů Zlín Z-226, AERO AE 45 a následně i letounů L-39 Albatros v 70. až 80. letech. Také dodávky více než 30 letounů L-39 do Vietnamu zprostředkovával Omnipol. Právě dobré zkušenosti s českými letouny byly podle Omnipolu důležitým kritériem pro nákup L-39NG. Omnipol v minulosti zajistil export více než 2800 letounů L-39 do celého světa.

Letoun L-39 NG je jednomotorový dvoumístný letoun s moderní avionikou a systémem pro virtuální výcvik pilotů. Nový motor Williams International a tzv. mokré křídlo s integrální palivovou nádrží umožňují větší dolet a delší výdrž pro operace ve vzduchu. Jako jeden z prvních letounů je certifikován podle nových nadnárodních vojenských standardů, což znamená, že jeho certifikaci uznávají všechny vojenské autority EU a NATO.

Majitel Aera Vodochody, skupina Penta Investments, loni v létě oznámil prodej výrobce letadel maďarské firmě Aero, kterou vlastní skupina Omnipol a maďarský podnikatel András Tombor. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) na podzim prodej povolil. Nyní se čeká na dokončení transakce.

 

Zdroj : ČTK

ÚOHS potrestal Sudop Praha pokutou 9,3 milionu za kartel

[quote]Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 9,3 milionu korun projekční a inženýrskou společnost Sudop Praha za kartelovou dohodu při tendru na projekční práce vysokorychlostních tratí. Druhému účastníkovi kartelu, Výzkumnému ústavu železničnímu (VUŽ), byla pokuta odpuštěna na základě takzvaného leniency programu, protože spolupracoval s ÚOHS a poskytl mu informace o existenci této dohody. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné.[/quote]

„Projekty vysokorychlostních železničních tratí jsou stěžejní pro modernizaci české dopravní infrastruktury a nemůžeme dopustit, aby se státu prodražovaly kvůli koluzivnímu jednání projektantů. Tuto oblast budeme nadále pozorně monitorovat,“ řekl k rozhodnutí předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Sudop Praha a VUŽ podle zjištění úřadu od listopadu 2014 do května 2015 společně koordinovaly nabídky do tendru na vypracování technickoprovozní studie, zakázku vypsala Správa železnic. Takto sladěné nabídky nakonec společnosti podaly tak, aby výběrové řízení vyhrálo sdružení firem, ve kterém byl vedoucím členem Sudop Praha.

„Úřad tento případ řešil na základě oznámení soutěžitele VUŽ, který v rámci takzvaného leniency programu oznámil existenci a podrobnosti o kartelové dohodě, jejímž byl členem, a žádal o odpuštění pokuty za protisoutěžní jednání. Protože splnil všechny požadované podmínky, byla mu imunita v rozhodnutí také udělena,“ uvedl Mlsna.

Pokutovaná společnost Sudop Praha využila takzvané procedury narovnání a výměnou za přiznání nezákonného jednání mu byla pouta snížena o 20 procent na výsledných 9,3 milionu korun. Proti rozhodnutí, při kterém využil proceduru narovnání, také nemůže podat rozklad.

V letošním roce jde o třetí pravomocně potrestaný kartel. Na začátku ledna úřad pokutoval dvě firmy za kartel v zakázce na elektromontážní práce vyhlášené ČEZ Distribuce, celková výše pokuty byla 7,48 milionu korun, na konci ledna potvrdil rozhodnutí úřadu o kartelu nákladních železničních dopravců v projektu Carpathia se souhrnnou sankcí 8,4 milionu korun.

 

Zdroj : ČTK

Od neděle přestali jezdit České dráhy do Německa

[quote]České dráhy o tomto víkendu obousměrně přerušili provoz všech vlaků mezi Českou republikou a Německem, a to do odvolání. Kromě mezistátních expresů nebudou jezdit ani regionální spoje do Bavorska a Saska. Důvodem jsou protiepidemická opatření německých úřadů, uvedly dnes dráhy v tiskové zprávě. Německý dopravce Deutsche Bahn kvůli přísnějšímu epidemickému hodnocení Česka od neděle pozastaví dálkové spoje linky EC mezi Berlínem a Prahou.[/quote]

V dálkové dopravě se bude přerušení spojů týkat linky z Prahy do Berlína a Hamburku i linky z Prahy do Mnichova. Doprava na nich bude postupně utlumena v sobotu. Od neděle 14. února přestanou mezistátní vlaky jezdit úplně.

Regionální vlaky přestanou jezdit přes česko-německé hranice od neděle. Většina z těchto spojů ale bude zachována ve vnitrostátních úsecích.

Jak dlouho bude železniční spojení Česka s Německem přerušeno, není zatím jasné. „Přesný termín obnovení provozu bude záviset na vývoji ochranných opatření německé strany a vývoji epidemie covidu-19 v České republice,“ uvedly ČD. Dopravce zároveň přislíbil, že v koordinaci s ministerstvem dopravy posílí souběžné vnitrostátní dálkové linky, aby měly dostatečnou kapacitu.

Na lince Ex5 z Prahy přes Děčín do Berlína a Hamburku už v sobotu 13. února nepojedou spoje EC 176, 174 a 378. Vlak EC 172 Hungaria pojede pouze mezi Budapeští a Prahou. V českém hlavním městě skočí jízdu i vlak railjet 256 z rakouského Grazu. Ve směru z Německa v sobotu 13. února ještě přijedou do Česka vlaky railjet 257, EC 173, 379, 177 a 179.

Od neděle bude provoz linky Ex5 zcela přerušen, a to v celé trase. Cestující z Prahy do Ústí nad Labem a Děčína budou moci využít vlaky na linkách R15 a R20.

Od neděle nebudou jezdit do Německa ani spoje ČD na lince Ex6, a to v úseku mezi Plzní a Mnichovem. „V úseku Praha – Plzeň zůstanou v platnosti stávající omezení,“ uvádějí dráhy.

Kromě dvou expresních linek bude od neděle omezena rovněž rychlíková linka R29 z Chebu do Norimberka.

Německo s účinností od neděle považuje Českou republiku za oblast s vysokým výskytem mutací koronaviru. Dnes to oficiálně oznámil berlínský Institut Roberta Kocha, který je správcem německého seznamu epidemicky rizikových zemí. Od neděle zároveň obnoví Německo na pomezí s Českem stálé hraniční kontroly a ještě více zpřísní podmínky pro příjezd ze zahraničí. Týkat se to bude především pendlerů, překračovat hranice budou smět zřejmě jen pracovníci v kritické infrastruktuře, jako jsou zdravotníci či dopravci zboží.

 

Zdroj : ČTK

Bezobslužný systém výdeje pohonných hmot do autocisteren v Loukově

[quote]Společnost ČEPRO zavádí na skladu v Loukově převratnou novinku – bezobslužný režim výdeje pohonných hmot do autocisteren. Řidiči si úplně poprvé mohou, nyní v pilotním režimu, sami bez pomoci personálu naplnit autocisterny pohonnými hmotami.[/quote]

 

„Jedná se o velmi unikátní a efektivní způsob výdeje, jehož velikou výhodou za současné pandemické situace je možnost obsloužení se bez nutnosti dostat se do kontaktu se zaměstnanci skladu,“ uvádí Jan Duspěva, generální ředitel společnosti ČEPRO.

A jak průběh výdeje probíhá? Celý proces bezobslužného výdeje PHL je velmi jednoduchý a začíná u samotného zákazníka, který si vytvoří objednávku. Objednávka obsahuje informace o přepravci, jméno řidiče, číslo kary řidiče, SPZ tahače a návěsu, produkt a množství a informace o odběrateli. Pokud řidič přijede na terminál poprvé, musí se zúčastnit školení z technologie výdejních lávek a vnitřních předpisů a následně je podroben testu. To samé platí pro řidiče, kterým uplynula doba jednoho roku od posledního školení.

Po úspěšném složení testu se řidič na vstupním terminálu pomocí jemu vydané karty navolí, tzn. vloží svůj PIN, vybere SPZ návěsu a tahače, zvolí si konkrétní objednávku a vyplní místo určení a požadované množství do jednotlivých komor. Systém si sám pohlídá, aby nedošlo k přeplnění dané komory a celkovému přetížení automobilové cisterny. Poté terminál vydává kontrolní lístek s navolenými informacemi a řidič může pokračovat na určenou stopu, na které si řidič naplní automobilovou cisternu dle svého požadavku.

Informace o přiřazené stopě se zobrazí na informační tabuli a pokud řidič zadal svoje telefonní číslo, informace se mu odešle formou SMS na mobilní telefon. Po naplnění řidič přijíždí k výstupnímu terminálu a pokud je všechno v pořádku, vloží do něj kartu, opět zadá svůj PIN a překontroluje všechny údaje a data o plnění. Po odsouhlasení dochází k elektronickým podpisům příslušných dodacích listů a k jejich následnému odeslání na tiskárnu, která je přímo ve výstupním terminálu. Řidič si doklady odebere a odjíždí na výstupní kontrolu cisterny na vrátnici, čímž je proces odbavení ukončen.

„Operátor po celou dobu vidí v programu seznam navolených rozpisů ze vstupního terminálu a kdykoliv má možnost překontrolovat jakékoliv údaje. Pokud se vyskytne nějaký problém, řeší jej a případně má možnost odbavit daný rozpis plnění ručně a dodací listy předat řidiči. Kromě toho operátor po celou dobu sleduje plnění cisterny z hlediska technologie,“ říká Jiří Klenner, vedoucí skladu ČEPRO v Loukově.

 

Zdroj : ČEPRO

Boj o miliardy z eurodluhu začíná

[quote]Brusel zužitkoval koronavirovou krizi k prohloubení evropské integrace prostřednictvím dluhu. V Česku nyní začíná tuhý boj o desítky miliard z něj, na hlavním bojišti je ale v podstatě dobojováno: případný další „brexit“ od teď bude ještě obtížnější a ještě nákladnější než ten právě probíhající.[/quote]

Tak trochu ve stínu druhé vlny covidové pandemie započala hra o velké miliardy. V půli října 2020 přivezl premiér Andrej Babiš do Bruselu rozpracovaný plán toho, jak by Česko rádo naložilo s více než 222 miliardami korun evropských peněz. Zní to vzletně: Národní plán obnovy. Nicméně jde zatím jen o úvodní „výkop“. Míč je teď na straně Evropské komise. Po konzultacích (nejen) na lince Praha–Brusel pak do konce dubna příštího roku předloží Česko Evropské komisi finální podobu Národního plánu obnovy. A pak začne mimořádné čerpání.

Toto mimořádné čerpání jde nad rámec běžného čerpání evropských peněz, které probíhá v pravidelných sedmiletkách – programových obdobích. Letos v červenci lídři zemí EU schválili jak právě rozpočet EU na programové období let 2021 až 2027, tak spolu s ním i takzvaný Plán obnovy čili ono mimořádné čerpání. V rámci běžného i mimořádného čerpání si Česko v příštích letech přijde dohromady na zhruba jeden bilion korun evropských peněz. S penězi z rozpočtu EU Česko počítá delší dobu. Peníze související s Plánem obnovy, resp. s příslušným Finančním nástrojem oživení a odolnosti, jsou ale vskutku mimořádné a vlastně nečekané; jak říká Brusel, mají pomáhat obnovit jednotlivé evropské ekonomiky zasažené koronavirovou krizí. Česko by mělo do roku 2023 závazně rozdělit více než 182 miliard korun těchto mimořádných peněz přidělených ve formě grantů (nevratných plateb). K tomu bude moci čerpat mimořádné výhodné půjčky, až do výše zhruba 405 miliard korun. Národní plán obnovy, který nyní studují v Bruselu, nakonec rozděluje 222,5 miliardy korun.

Největší část tohoto balíku, přes 118 miliard korun, má jít podle nynější, úvodní verze Národního plánu obnovy na infrastrukturní projekty a takzvanou „zelenou tranzici“. Důvody jsou zřejmé.

Česku v rámci EU náleží nehezké 24. místo v žebříčku kvality silniční sítě. V posledních deseti letech ČR zaostává stále výrazněji třeba i za Polskem. Potíží tuzemské silniční a dálniční sítě tedy není jen nedostatečná kvantita – hustota –, ale právě i mdlá kvalita. V případě železniční sítě se sice Česko může pochlubit její největší hustotou v rámci zemí EU, ale o kvalitě jistě rádo pomlčí. Vždyť vysokorychlostní železnice zůstává přes čtvrtstoletí jen na papíře.

Vzhledem k tomu, že doprava v ČR dnes emituje o zhruba dvě třetiny oxidu uhličitého více než ještě v roce 2000, a představuje tak druhý největší zdroj emisí skleníkových plynů v zemi, propojení právě dopravy se „zelenou tranzicí“ se nabízí. Kvalitnější doprava prostě znamená také a především „zelenější“ dopravu. Jenže i když třeba národní plán čisté mobility předpokládá, že by v roce 2030 mohlo po českých silnicích jezdit až 500 tisíc elektromobilů, skutečnost je zcela jinde: letos to bude horko těžko 5 200 kusů. Což je jeden příklad za všechny, že se „zazeleňováním“ tuzemského hospodářství je třeba dost přidat.

I proto má jít v rámci Národního plánu obnovy na „zelenou tranzici“ (a infrastrukturu) největší balík peněz. Zelené cíle zastupuje zejména plán financování dekarbonizace a přípravy země na dopad klimatické změny. Emise skleníkových plynů sice v ČR v letech 1990 až 2016 poklesly o více než třetinu, ale v rámci EU jsou stále nadprůměrné. Důvodem je hlavně to, že Česko je prakticky nejprůmyslovější zemí EU. A také právě to, že vykazuje poměrně vysokou emisní náročnost dopravy. Dekarbonizace ale pochopitelně spočívá i v postupném nahrazování fosilních zdrojů energie těmi „zelenějšími“ a vůbec v hospodárnějším nakládání s energiemi. To vše Národní plán obnovy reflektuje. Otázkou však je, zda dostatečně. To napoví příští měsíce. Brusel totiž požaduje, aby na „zelenou tranzici“ šlo 37 procent využitého objemu evropských peněz. Například některá ekologická hnutí v ČR ale mají za to, že tento podíl plán nenaplňuje. Ostatně i Národní plán obnovy samotný ve své jedné části pracuje s číslem 35 procent směřujících na zelené iniciativy. Ovšem v jiné své části hovoří o tom, že 37procentní požadavek naplňuje.

Jde o jeden z náznaků, že o finální podobu Národního plánu obnovy se ještě svede tuhý boj. Na několika frontách. Přetahovaná se odehraje zcela jistě na lince Praha-Brusel. Ale také mezi vládou a právě třeba neziskovými organizacemi nebo akademickou sférou. A v neposlední řadě v rámci vlády samotné. Ostatně vláda jako celek úvodní verzi Národní plánu obnovu neschválila, takže premiér Babiš jej do Bruselu vezl bez jejího posvěcení. Důvodem bylo to, že požadavky ministerstev o zhruba sto miliard korun přesahovaly celkové finanční možnosti Národního plánu obnovy.

Brusel kromě 37procentního podílu peněz jdoucích na „zelenou tranzici“ požaduje ještě dvacet procent prostředků na „digitální tranzici“. Přímo na digitální transformaci má jít dle stávající verze Národního plánu obnovy jen lehce přes 25 miliard korun. Je ovšem pravda, že prvky digitalizace jsou obsaženy i v dalších čtyřech pilířích Národního plánu obnovy. Kromě „zelené tranzice“ (a infrastruktury) a digitální transformace se ještě jedná o pilíř vzdělávání a trhu práce (má na něj jít 20,1 miliardy korun), pilíř institucí, regulace a podpory podnikání v reakci na covidovou krizi (31,8 miliardy), dále o pilíř výzkumu, vývoje a inovací (12,5 miliardy) a konečně o pilíř zdraví a odolnosti obyvatel (15 miliard). Například na digitální přístup k justici (tedy jednu z položek zmíněného pilíře institucí, regulace a podpory podnikání v reakci na covidovou krizi) má jít 1,2 miliardy korun. Tyto prostředky tedy nejdou přímo na pilíř digitální transformaci, ale přitom nepochybně digitalizační iniciativu představují.

Desítky miliard korun tedy najednou létají vzduchem, přitom nebýt koronaviru, o žádných z naznačených přetahovaných by nemohla být řeč. V rámci Plánu obnovy EU chce přerozdělit 750 miliard eur. Jde o další zadlužení, nic jiného. Přitom EU již teď sdružuje státy v průměru 2,5krát zadluženější, než je Česko.

Plán obnovy ale nepochybně plní hlavně politický účel. Řeč se sice vede o miliardách, o zelené a digitální tranzici, ale především dochází k „evropskému uvzájemnění dluhu“, k ustavení eurodluhové unie. Ta pak snadno může být zárodkem unie fiskální neboli rozpočtové a daňové. Brusel tedy umně využívá koronavirové krize, aby jí zdůvodnil další zadlužení a zejména právě uvzájemnění dluhu, které v důsledku spoutává jednotlivé evropské národy k sobě a hlavně k Bruselu. To má nepochybně svá značná rizika, která ale nyní není příliš „in“ domýšlet. Ta se mohou zhmotnit hlavně tehdy, když nevyjde sázka Bruselu na to, že uvzájemnění dluhu dále evropské národy semkne a přimkne. S variantou, že by mohlo třeba jen v některých členských zemích EU vést naopak k zesílení odstředivých, nacionalistických tendencí, se prostě nepočítá. Digitalizace a zelená tranzice jako by to všechno měly přebít.

Přesto se nelze nezeptat. Odkud se vlastně všechny ty stovky miliard na Plán obnovy vezmou? Jde o půjčky. Půjčky na Plán obnovy se budou splácet minimálně do roku 2058. Za takřka čtyřicet let si, doufejme, na koronavirus nikdo ani nevzpomene, ale děti a vnuci i ti ještě nenarození budou Plán obnovy, jemuž se vir stal záminkou, stále splácet. Přitom nejde tak úplně o Plán obnovy EU jako spíše o Plán obnovy Itálie (Řím má dostat zhruba třicet procent celkové sumy) a hlavně o vytvoření zmíněné dluhové unie. Co když ale druhá, případně třetí, čtvrtá a další vlna pandemie zasáhnou jiné země než Itálii tak jako ji v rámci vlny první? Budou vznikat zase další plány obnovy? A pokud ne, nebude to vodou na mlýn nacionalistickým silám?

Dluhová unie členské státy EU dále vzájemně připoutává. Ovšem spíše v tom smyslu, v jakém jsou k sobě poutáni manželé společnou hypotékou – případný rozvod si pak rozmyslí důkladněji. Případný odchod kterékoli ze členských zemí EU bude po vzniku dluhové unie ještě obtížnější a nákladnější, než by byl předtím.

Ve stínu druhé vlny covidové pandemie se tedy přehazují miliardy. Přetahovaná právě začíná. To hlavní už se ale vlastně odehrálo. Proevropským politikům z celé EU se podařilo prosadit další zásadní pojistku proti nějakému dalšímu brexitu.

Což pochopitelně neznamená, že by Česko nemělo peníze, za něž se kupuje i jeho ochota podílet se na prohlubování evropské integrace, využít z hlediska své ekonomiky co možná nejúčinněji. O tom budou příští měsíce. Hlavní bitva už je ale dobojována. Možná až překvapivě snadno. Ale tak to s historickými milníky občas bývá; když se zrovna dějí, všímá si jich málokdo, jinak by se totiž zřejmě ani nikdy nestaly.

 

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank, Národní ekonomická rada vlády

Zdroj : LN

Dopravci při cestě z Německa do ČR budou muset mít test

[quote]Řidiči v mezinárodní nákladní dopravě, kteří pojedou do České republiky z Německa, budou muset od neděle předložit písemné potvrzení akreditované laboratoře o negativním výsledku antigenního nebo PCR testu na koronavirus. Provedený bude muset být maximálně 36 hodin před vstupem do ČR. Vyplývá to z ochranného opatření ministerstva zdravotnictví, které dnes zveřejnilo na webu. Reaguje tak na zpřísnění podmínek Německa, které od neděle zařadilo ČR mezi oblasti s vysokým výskytem koronavirových mutací. Opatření platí od půlnoci ze soboty na neděli.[/quote]

Od řidičů nákladní dopravy bude od stejného termínu podle ministerstva zdravotnictví německá strana požadovat písemné potvrzení o negativním výsledku antigenního nebo PCR testu. V tomto případě bude stačit, aby byl proveden nejpozději 48 hodin před překročením hranic do Německa. „V reakci na tuto skutečnost (…) zavádí se tomu odpovídající nové opatření před zavlečením vysoce nakažlivých infekčních onemocnění ze zahraničí,“ uvedlo ministerstvo zdravotnictví v odůvodnění.

Německo je na české cestovatelské mapě mezi zeměmi s vysokým rizikem nákazy. Při návratu do ČR musejí cestující podstoupit antigenní nebo PCR test. Pracovníci mezinárodní dopravy měli dosud výjimku, pokud důvod vstupu doložili odpovídajícím dokumentem. Opatření se nevztahovalo ani na tranzitující osoby.

Německo od půlnoci obnoví na hranicích s ČR stálé kontroly. Vstup do země budou mít povolen jen němečtí občané, lidé, kteří v Německu žijí, a vybrané skupiny pendlerů.

 

Zdroj : ČTK

Loňský rok byl ve znamení technologií a zefektivňování procesů

[quote]Kvůli koronavirové pandemii musely firmy v loňském roce řešit mnoho problémů spojených s tím, jak v nastalé situaci udržet efektivní fungování společnosti, dostát svým závazkům vůči odběratelům a zároveň reagovat na vzniklou situaci – nařízení vlády v souvislosti s ochranou zdraví, rozsáhlejší absence zaměstnanců z důvodu nemoci či karantény, výpadky dodávek materiálu od dodavatelů a mnoho dalšího. Říká se však, že „všechno zlé je pro něco dobré“ a právě krize nás nutí hledat nové cesty a nová řešení. A abychom nemluvili jen o tom špatném, co loňský rok přinesl, zajímalo nás, v čem byl naopak pro firmy přínosný. [/quote]

Některé firmy vsadily na rozšíření služeb pro zákazníka, jiné na vylepšení a zefektivnění interních procesů. Shodným prvkem bylo zajištění ochrany zdraví a přesun fungování jak v rámci firem, tak s klienty do online prostředí tam, kde to bylo možné. Dalším krokem pak bylo maximální využití technologií.

Ve společnosti Kiekert-CZ měli režim home-office již nějakou dobu zavedený, a tak jeho rozšíření a adaptace na novou situaci byla otázkou pár chvil. Po personální stránce je tudíž situace s epidemií COVID-19 nezastihla nepřipravené. Většina jejich odborníků, starajících se kvůli zavřeným školám o děti, tak mohla plnohodnotně pracovat z domova.

Oblastí, kde se Kiekert-CS výrazně posunul dopředu, jsou podle generálního ředitele společnosti Kiekert-CS Petra Kuchyni on-line audity. „Počátkem roku 2020 jsme začali uskutečňovat první z auditů a příchod koronaviru způsobil jejich masivní rozšíření. I pro takovou činnost, jako je zákaznické uvolnění nové výrobní linky, jsme byli schopni najít s našimi zákazníky společně akceptovatelné řešení a uskutečnit on-line video audit. Těch již máme za sebou úspěšně několik a počítáme s nimi i do budoucna. Ukázalo se, že úspora vynaloženého času i cestovních nákladů je nezpochybnitelná.“

Továrna P&G Rakona v Rakovníku se během své více než 145leté tradice dokázala vždy přizpůsobit náročným dobám a díky tomu rychle reagovala také na novou situaci i v roce 2020. I přesto byl pro společnost P&G rok 2020 extrémním rokem.

V Rakoně se mísí polotovary, které se plní do obalů značek jako Ariel, Jar, Lenor nebo Tide. Ze skladů jsou produkty dodávány velkoobchodníkům/maloobchodníkům po celé Evropě. Nejzajímavější je to, díky čemuž toto všechno funguje, a není to nic jiného než obrovský tok dat. Každodenní provoz je silně propojen s daty, která v Rakoně využívají k optimalizaci logistiky. Hlavním cílem je vždy sledovat plány a zároveň být flexibilní, aby výroba dokázala vyhovět rychle se měnícím potřebám externího prostředí, a jinak tomu nebylo ani v loňském roce.

„Když k nám pandemie dorazila, naši kvalifikovaní zaměstnanci, technologie a IT byli tím, o co jsme se mohli opřít,“ říká Yvette Krubl, manažerka korporátní komunikace Procter & Gamble, a pokračuje: „Nejprve jsme potřebovali zajistit bezpečnost našim zaměstnancům, partnerům, logistickým dodavatelům a zároveň pokračovat v provozu, protože naše výrobky byly najednou poptávány jako nikdy předtím. Potřebovali jsme se zaměřit na to, aby byla dodávka surovin a přeprava hotových výrobků co nejplynulejší, abychom je dostali na regály. Kvůli lockdownům v celé Evropě byla silniční doprava v prvních měsících chaotická a řidiči se ocitali v karanténě. Poté byly změněny předpisy, aby se dodávky produktů v každé zemi udržovaly.“

Vzhledem k tomu, že v Rakoně již 6 až 7 let vyvíjí veškeré úsilí, aby mohli vstoupit do nové éry kvality, inovací a dovedností lidí, tak s digitalizací a automatizací pomohli odborníci na IT systémy, několik startupů, ale také zaměstnanci a jejich vlastní nápady. Každý výrobní a logistický proces je propojen s kontinuálními systémy sběru gigabytů dat, které jsou okamžitě vyhodnoceny v automatizovaných procesech, ale také poskytují informace pro vizualizaci a následnou analýzu operátory a inženýry.

„V dnešní době je běžné, že zaměstnanci vytvářejí aplikace, které zefektivňují jejich práci a pomáhají zlepšovat výkonnost společnosti P&G Rakona ve všech oblastech, logistiku nevyjímaje. Několik let jsme byli součástí evropského pilotního projektu AEOLIX, jehož cílem bylo otestovat a implementovat elektronické nákladní listy (eCMR), díky nimž je proces transparentnější a bez papírů, usnadňují výměnu, ukládání a archivaci dat a také díky nim máme k dispozici údaje k vyhodnocení efektivity,“ vysvětluje Yvette Krubl.

Také ve společnosti Sony DADC se museli vloni kvůli COVID-19  vypořádat s naprosto neočekávanými, rychlými výkyvy v objemech vzhledem k tomu, že většinu výrobků distribuuji do maloobchodů po Evropě. „Jestliže například belgická vláda ohlásí ze dne na den uzavření některého typu prodejen, musíme na to okamžitě, v reálném čase reagovat. Ze začátku to pro nás bylo nepříjemné, ale teď už jsme to zvládli a bereme to jako svou nově objevenou výhodu: extrémní pružnost, z hodiny na hodinu se přizpůsobujeme změně poptávky,“ vysvětluje Petr Jahoda, General Manager Sony DADC Czech Republic.

„Dosáhli jsme toho mnoha drobnými procesními změnami a postupným výcvikem týmu. U každého důležitého procesu – od řízení došlých objednávek až po expedici zásilek – jsme zkracovali reakční dobu až na dřeň, což v součtu vydalo na velké zrychlení. Důležitá byla také dohoda s kmenovými pracovníky i s brigádníky: i jejich přizpůsobivost vrtochům poptávky nám pomůže zajistit místo na trhu v budoucím období plném nejistot,“ uvádí dále Petr Jahoda.

Tak, jak se v některých oborech musely firmy vyrovnat s propady objemů, byli online prodejci ti, kteří zažívali opačný extrém. Kvůli uzavření velké části prodejen a také obavám z nákazy zejména v prvních týdnech loňského jara přesunuli zákazníci své nákupy z kamenných prodejen do on-line prostředí.

„V loňském roce jsme s ohledem na vládní restrikce v několika vlnách zavřeli kamenné prodejny a on-line obchod se stal přes noc jediným prodejním kanálem. Navýšení objednávek prostřednictvím e-shopu tak způsobilo velký nápor na logistiku. Příjemným zjištěním pro nás byl fakt, že díky technologiím, které jsme zavedli v posledních třech letech, dokážeme bez velkých problémů reagovat na rychle se měnící potřeby našich zákazníků, a to i s ohledem na uzavření prodejen,“ popisuje situaci loňského roku Libor Křížka, ředitel logistiky skupiny HP TRONIC.

Nárůsty objednávek zaznamenal i e-shop Alza.cz, který díky jarní koronakrizi za prvních šest měsíců loňského roku rostl více než dvakrát rychleji oproti roku předchozímu. „I když se situace postupně stabilizovala, zájem o e-shop byl po celý rok vyšší než v tom předcházejícím. Zdá se tedy, že lidé si na on-line nakupování zvykli a zůstávají u něj. Od počátku pandemie jsme se naučili fungovat na dálku a potvrdilo se nám, že se vyplatí nepodcenit přípravu na krizové scénáře,“ vysvětluje Lukáš Baudyš, ředitel logistiky Alza.cz.

Bez větších či menších změn by se ale firmy s nastalou situací loňského roku jen těžko dokázaly vypořádat. Někde stačilo pouze „urychlit“ již dříve plánované změny, jinde bylo potřeba rychle hledat a nasadit zcela nová řešení.

Ve společnosti HP TRONIC řešili s nárůstem objednávek potřebu většího prostoru a zvýšení efektivity pro vychystávání zákaznických objednávek. „Významná změna, kterou jsme museli v loňském roce udělat mimo plán, se týkala prostoru balení B2C zakázek. Prostor jsme rozšířili a zvýšili počet balicích stolů na dvojnásobek,“ popisuje změny, které museli udělat ve společnosti HP TRONIC, Libor Křížka. „Ke zvýšení efektivity nám pomohla také úprava dopravníkové technologie pro B2C zakázky, která zefektivnila pohyb zboží po skladě, a umožnila nám tak bez větších problémů zvládnout i dvěstěprocentní navýšení zakázek.“

Novými technologiemi a novým systémem řízení skladových operací firma HP TRONIC vybudovala komplexní systém, který je schopen zvládat nárůsty objemů skladových operací. „Dá se říct, že jsme byli technologicky i procesně připraveni a potvrdilo se nám to i v praxi,“ uzavírá Libor Křížka.

Také ve společnosti Alza.cz/Alza.sk přinesl nárůst zakázek potřebu rozšíření skladových ploch. I zde v rámci zautomatizování činností došlo k rozšíření zejména dopravníkových technologií v logistických centrech.

Společnost Alza.cz/Alza.sk se zároveň zaměřila na vylepšování nabídky služeb na poslední míli, tzn. doručení zboží k zákazníkovi. Kromě rozšiřování vlastní dopravy AlzaExpres, kdy zákazník ví na hodinu přesně, kdy zboží bude doručováno, a jejíž součástí jsou například i doplňkové služby jako instalace velkých spotřebičů u zákazníka nebo namontování televize na zeď, byl pro Alzu.cz rok 2020 ve znamení skokového navyšování počtu Alzaboxů, které jsou ideálním řešením pro bezkontaktní, a díky tomu i bezpečný výdej objednávek. Vyzvednutí zásilky trvá zpravidla jen několik vteřin a při každém závozu je box dezinfikován. Tento způsob doručení zásilky se velmi osvědčil, i proto chce Alza jejich počet nadále zvyšovat. Ke konci roku jich bylo v provozu již více než 700 a letos chce Alza postavit dalších více než tisíc v ČR, na Slovensku i v Maďarsku.

Pro ještě větší časovou svobodu zákazníků při doručování objednávky Alza.cz rozšířila spolupráci se společností Liftago, její sdílenou logistiku využívá již téměř ve všech krajských městech a v Bratislavě. Při využití této přepravy zboží zná zákazník dokonce přesně na minuty čas příjezdu své objednávky.

Hned v prvních jarních týdnech Alza.cz zavedla opatření pro ochranu zaměstnanců i zákazníků, jako například bezkontaktní, samoobslužný příjem reklamací pro minimalizaci vzájemného kontaktu a zvýšení bezpečnosti. V TechZone v Holešovicích je například instalován reklamační AlzaBox, kam zákazníci reklamované zboží vloží a zaměstnanci si jej z druhé strany vyndají.

„Obecně se dá říct, že jsme zavedli takové procesy, které vedou k větší efektivitě, od příjmu přes skladování až po expedici/doručení,“ shrnuje zavedená opatření Lukáš Baudyš.

Ukazuje se, že navzdory nejisté době a omezeným možnostem se mnohé firmy nezalekly a nepozastavily svoje investice, ale naopak se pustily do nasazení nových technologií nebo alespoň rozšíření těch stávajících. Ve společnosti Kiekert-CZ se tak v prosinci loňského roku podařilo společně s dodavatelskou firmou realizovat rozšíření automatického skladu KLT. Jeho kapacita je nyní 82 000 KLT přepravek. Podle Petra Kuchyni bylo zcela zásadní, že celá přestavba proběhla bez přerušení provozu a výroba byla neustále plynule zásobována materiálem.

Na konci roku 2019 společnost Kiekert-CZ nastartovala tříletý program automatizace výroby a logistiky. A v jeho zavádění pokračovala i v loňském roce. „Přestože vlivem koronaviru došlo k dílčím zpožděním, podařilo se nám v loňském roce objednat robotická pracoviště za více než 5 milionů eur a ve stejném trendu pokračujeme i nadále. Postupně automatizujeme proces balení finálních výrobků, roboti manipulují s rozpracovanou výrobou a stále častěji provádí i montáž samotnou. Vzhledem k tomu, že na každé z linek vyrábíme kolem 50 druhů finálních výrobků, je vzájemná komunikace všech strojů opravdu důležitá. V současné době naše oddělení konstrukce strojů společně s nástrojárnou vyrábí první plně automatickou výrobní linku, která by měla být v provozu na konci letošního roku,“ vysvětluje Petr Kuchyňa.

Jakmile se v Evropě uvolní možnosti cestování, má společnost Kiekert v plánu implementovat automatické tahače pro přepravu materiálu a hotové výroby mezi centrálním skladem a výrobní halou. Po ní budou soupravy jezdit v manuálním módu, kdy řidič bude zajišťovat nakládku a vykládku materiálu, do skladu již tahače pojedou v plně autonomním režimu.

V P&G Rakona před pár měsíci spustili aplikaci, která řídí objednávání a vytěžování interní kamionové dopravy v rámci podniku a přilehlých skladů logistického partnera Anexia. Jak systém funguje, popisuje Yvette Krubl: „Máme on-line GPS informaci o geografické poloze kamionů, řidič definuje status vozu na ipadu v kabině a centrální systém pak přiřazuje interní „zakázky“ na základě aktuálních potřeb výrob, polohy a statusu ostatních kamionů konkrétnímu vozu. Je to takový malý interní UBER. Následně pak můžeme případně analyzovat vytížení jednotlivých vozů či doby nakládek a vykládek.“

V Sony DADC se zaměřili zejména na zajištění bezpečnosti před možnou nákazou svých zaměstnanců. Zavedli několik opatření ke snížení covidových rizik, například striktní fyzické oddělení pracovníků na dvě skupiny, které se nesmějí potkat (včetně neprovozních zaměstnanců). „I já nyní chodím do práce „na směny“, vtipkuje Petr Jahoda. Každý zaměstnanec při sobě na pracovišti nosí elektronickou „trasovací kartu“, která vibrací preventivně upozorňuje na příliš blízký kontakt s kolegy a v případě potvrzené nákazy databáze obratem poskytne přehled rizikových pracovních kontaktů za poslední dny. „Díky podobným opatřením a zásluhou zodpovědnosti našich pracovníků jsme v loňském roce –  na rozdíl od většiny našich zahraničních konkurentů – nemuseli kvůli covidu uzavřít náš provoz ani na jediný den! Na úvod roku 2021 jsme nově připravili program dobrovolného testování přímo na pracovišti,“ popisuje nově zavedená opatření Petr Jahoda.

 

Markéta Vojáčková

Zdroj : LN

Logistický kalendář