[quote]Počet plavebních nehod se letos proti loňsku zdvojnásobil na 21, z toho čtyři byly závažné. Všechny závažné incidenty, které doprovázelo zranění nebo utonutí, se týkalo vodáků. Uvedla to ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová na dnešní tiskové konferenci. Letošní počet nehod nevybočuje z dlouhodobého průměru mezi deseti a 30 incidenty, dodala.[/quote]

„Čím je letošní rok výjimečný, je počet utonutí vůdců a posádek na lodích bez vlastního strojního pohonu,“ řekla Němcová. Za nárůstem proti loňsku podle ní stojí i fakt, že letos bylo více vody v řekách kvůli dešťům.

Celkový provoz na vodě byl srovnatelný s loňskem, i když přibylo 555 malých plavidel na celkových 19.300 a o 2000 na 95.000 se zvýšil počet vůdců malých plavidel. Důvodem byla omezení kvůli koronavirové epidemii.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka je obecným rysem velké části problémů alkohol. Připomněl, že ČR má nulovou toleranci alkoholu i na vodě. Plavební správa pro vůdce plavidel připravila mobilní aplikaci, která obsahuje mapy splavných vodních toků, aktuální stav i dopravní omezení. Zatím je dostupná pro mobily s Androidem.

Havlíček doplnil, že nalezl společnou řeč s ministerstvem životního prostředí při přípravě plavebního stupně na dolním Labi v Děčíně, konkrétní údaje neuvedl. Stavba jezu se odkládá už několik let, vláda ho přitom má mezi programovými prioritami. Projekt, který by podle rejdařů výrazně zvýšil splavnost Labe, brzdí především spory kvůli jejímu vlivu na okolní krajinu.

Podle Havlíčka pokročila i příprava studie proveditelnosti kanálu Kožle – Ostrava, která je součástí plavební trasy Dunaj – Odra – Labe. České vlády se možnou stavbou kanálu zabývaly od 90. let, ale zatím bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců, zejména z řad ekologů, naopak jeho propagátorem je prezident Miloš Zeman.

Zdroj : ČTk

[quote]Stát podepsal smlouvu na distribuci elektronických dálničních známek s Českou poštou a Čeprem. Společné konsorcium státních podniků uspělo s cenově nejnižší nabídkou, proti tendru nebyly námitky. ČTK o tom informoval podnik Cendis, který má přípravu systému elektronických známek na starosti. Elektronické dálniční známky by měly nahradit současné papírové kupony od příštího roku.[/quote]

Konsorcium bude dostávat 2,3 procenta z ceny prodaných vinět. Dosud je odměna pro distributory 4,6 procenta. Do veřejné soutěže na fyzickou distribuce se přihlásili čtyři zájemci. Vedle vítězného konsorcia se do tendru společně přihlásili i společnosti CzechToll a SkyToll, které už spolupracují na novém mýtném systému. Dalšími uchazeči byli konsorcium Autoklub Bohemia Assistance a MTX a samostatně podnik GECO.

„Ve výběrovém řízení jsme nově u elektronických zastropovali výši odměny na 3,3 procenta, vítěz pak nabídl 2,3 procenta,“ uvedla na začátku srpna za Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Lucie Bartáková. Celkové náklady na distribuci známek nyní nelze odhadnout, záležet bude na prodejích vinět a zájmu motoristů o nový systém. Loni motoristé nakoupili papírové dálniční známky za 5,5 miliardy korun.

Jednou z podmínek tendru bylo zajištění kamenných prodejen v obcích nad 10.000 obyvatel, celkem tedy více než 305 obchodních míst s minimální otevírací dobou po dobu šesti hodin v rozmezí od 05:00 do 23:00 v pracovní dny. Vítězné konsorcium plánuje prodávat známky na pobočkách pošty a vybraných čerpacích stanicích.

„Lidé si budou moci sami rozhodnout, zda si elektronické dálniční známky koupí buď prostřednictvím internetu, nebo raději osobně na pobočkách České pošty a přibližně dvou stovkách čerpacích stanic sítě EuroOil,“ uvedly v dnešní tiskové zprávě Cendis a pošta.

SFDI zakázku vyhlásil už jednou, tehdy s odhadovanou cenou okolo 477 milionů korun. Navazovala na později zrušenou zakázku k informačnímu systému k dálničním známkám, proto byla zrušena i tato soutěž.

Fyzická distribuce známek bude doplňovat prodej přes internetový obchod. Vývoj informačního systému s e-shopem má nyní na starosti státní podnik Cendis. IT systém bude stát 128 milionů korun. Přípravu informačního systému provázely v minulých měsících velké problémy. SFDI totiž původně zakázku na jeho vývoj zadal společnosti Asseco Central Europe za 401 milionů korun.

To však vyvolalo vlnu kritiky, kauza následně stála místo i ministra dopravy Vladimíra Kremlíka. Stát původní zakázku zrušil a vývoj IT systému svěřil Cendisu. Spolu se zrušenou zakázkou na informační systém skončil i tendr na fyzickou distribuci známek, která měla původně vyjít na 477 milionů korun.

Zdroj : ČTK

[quote]Stát letos za první pololetí dopravcům vyplatil za slevy poskytnuté studentům a seniorům 1,7 miliardy korun, což je meziročně o 41 procent méně. Důvodem poklesu je především omezení provozu během koronavirové krize. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Během krize jezdila vlaky a autobusy zhruba desetina původního počtu cestujících, část spojů dopravci navíc zrušili.[/quote]

Nejvýrazněji se krize projevila v dubnu, kdy se účet za slevy propadl na 49,5 milionu korun, což bylo oproti běžným měsícům o 90 procent méně. V následujících měsících se sice studenti i důchodci do vlaků a autobusů postupně vraceli, poptávka po cestování byla však stále hluboko pod průměrem. V květnu dopravci dostali 168,8 milionu korun, což bylo 32 procent částky z května 2019. O měsíc později pak dopravci vyfakturovali 301 milionů korun, meziročně o 41 procent méně.

Z dopravců dostali největší část kompenzací České dráhy, následoval RegioJet. Během krize vznikly rozdíly ve výši vyplacených slev mezi jednotlivými kraji, na první příčky se dostávali zejména středočeští dopravci. V závěru pololetí se ovšem podle Jemelky vrátila struktura cest i podíl jednotlivých dopravců do normálu.

Vláda původně chtěla platnost slev během koronavirové krize omezit, nakonec však zůstaly beze změny.

Slevy platí od září 2018 a za první rok jejich fungování stát dopravcům vyplatil přes 5,6 miliardy Kč. Slevy platí na všech vnitrostátních dálkových regionálních autobusových a železničních linkách, v integrovaných dopravních systémech a také na linkách městské hromadné dopravy, které zajíždějí za hranice města. V železniční dopravě platí pouze ve vozech druhé třídy.

Zdroj : ČTK

[quote]Územní řízení na stavbu nové ranveje na pražském Letišti Václava Havla nemůže pokračovat. Nejvyšší správní soud zamítl žádost letiště na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tu podalo letiště společně se Středočeským krajem a Ředitelstvím silnic a dálnic poté, co krajský soud zrušil aktualizaci zásad územního rozvoje Středočeského kraje, v nichž se vymezovala plocha pro stavbu ranveje. Vyplývá to z usnesení, které je dostupné na webu Nejvyššího správní soudu. Meritorně o kasační stížnosti soud dosud nerozhodl. Letiště i přes dnešní rozhodnutí se stavbou ranveje dál počítá.[/quote]

Proti stavbě nové ranveje se zatím úspěšně brání pražské městské části Nebušice a Suchdol, jejichž obyvatele provoz letiště zatěžuje. Krajský soud zrušil aktualizaci kvůli tomu, že kraj nezohlednil některé zdroje hluku a emisí. Stavbu dráhy mělo letiště naplánovanou na rok 2025, cílem bylo zvýšit kapacitu letiště. Vedle stavby nové ranveje za devět miliard chystá letiště rozšíření druhého terminálu za 16 miliard korun. To by mělo být dokončeno do roku 2028.

Krajskému soudu vadilo především nedostatečné zhodnocení možné kumulace dopadů z provozu na nové dráze a na blízké železnici a dálnici. V zásadách podle soudu schází vyhodnocení dopadů na hlučnost a ovzduší v okolí.

Letiště chtělo odkladný účinek do doby, než ve věci rozhodne Nejvyšší správní soud. Dnešní zamítnutí žádosti ovšem bere na vědomí. „Letiště Praha i po tomto rozhodnutí nadále počítá s realizací svého dlouhodobého rozvoje, včetně výstavby paralelní dráhy, která by měla být zprovozněna v roce 2028. Zároveň Letiště Praha čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci kasační stížnosti,“ řekl ČTK mluvčí Roman Pacvoň.

Letiště usiluje o stavbu nové ranveje dlouhodobě a argumentuje nutností zvýšit kapacitu. Například loni se dostalo na hranu kapacity, protože odbavilo rekordních 17,8 milionu cestujících. Letos to bude kvůli pandemii covidu-19 násobně méně.

Podle dřívějšího vyjádření starosty Nebušic Viktora Komárka nelze bez řádného posouzení všech negativních vlivů na životní prostředí o další dráze ruzyňského letiště rozhodovat. Starosta Suchdola Petr Hejl označil projekt paralelní dráhy za přežitý.

Zdroj : ČTK

[quote]Zájezdovým dopravcům, z nichž většina nyní řeší kvůli krizi existenční problémy, začínají ve velkém ubývat podzimní zakázky. Důvodem je nejistá epidemiologická situace a také nedostatečné finanční rezervy podniků. Většina firem má finanční rezervy pouze do konce roku, část z nich končí už nyní. Dnes o tom informovala iniciativa Za autobusy. Dopravci proto znovu žádají stát o podporu.[/quote]

V Česku krize zasáhla kolem 2000 zájezdových dopravců provozujících dohromady asi 9000 autobusů. Během krize firmy přišly o téměř veškeré své tržby. Během léta sice podnikání mírně oživily zhruba na pětinu původních tržeb, podle odhadů se ovšem situace v příštích měsících výrazněji nezmění.

„Už nyní nám chodí storna od firem, které jsme měli dopravovat například na teambuildingy. Všichni se bojí, že opět přijdou opatření a nebude možné vyjet, tak akce preventivně ruší. Rozhodly se tak i opravdu velké společnosti. To jsou špatné zprávy ne pouze pro jednoho dopravce, ale pro více firem napříč kraji,“ uvedl zakladatel iniciativy Jiří Vlasák.

Upozornil na to, že individuální turistika funguje, problémy jsou však u společných hromadných akcí, protože organizátoři nechtějí riskovat případné finanční ztráty. Dopravci tak stále častěji dostávají zprávy o rušení školních akcí, výletů, exkurzí a dalších podzimních cest.

Zájezdová doprava tak patří k nejvíce postižených oborům z koronavirové krize. Nepomohlo přitom ani prázdninové období, ke kterému se firmy původně upínaly. Situace tak ještě více prohloubí problémy autobusových dopravců. V červnu skoro 90 procent z nich v průzkumu uvedlo, že jim aktuální finanční rezervy postačí maximálně na půl roku. Část z nich o ně přišla dokonce už během jarní koronavirové krize. Řada zejména menších firem proto podle iniciativy končí s podnikáním a vrací autobusy leasingovým společnostem. Mnoho firem proto řeší i problémy s dluhy, jejichž vyrovnání může trvat i několik let. Nepravidelná doprava navíc řešila problémy už před krizí.

Iniciativa proto žádá o pomoc stát, a to ideálně formou náhrad po vzoru státní pomoci ubytovacím zařízením. Zároveň dopravci chtějí zajistit úvěry pro zvládnutí nejhoršího období. Na státní pomoc podle iniciativy nyní nemají šanci dosáhnout. Další žádanou pomocí by mohla být úprava podmínek pro stanovení sazeb DPH a silniční daně. Stát by podle firem měl rozšířit také slevy pro studenty a důchodce i do zájezdové dopravy. Podle dopravců jsou zájezdové společnosti vládou opomíjeny a nedostaly žádnou formu pomoci.

Vláda zatím během krize rozhodla o odkladu a následně i snížení plateb silniční daně. Tříměsíční odklad platí i pro úhrady mýta. Upravit by se měla i spotřební daň na naftu.

Zdroj : ČTK

[quote]Kamionoví dopravci se zatím z koronavirové krize nevzpamatovali. Nejhorší je situace u firem závislých na automobilovém průmyslu, které i v současnosti evidují zhruba třetinový pokles zakázek oproti předkrizovému období. Velké zlepšení navíc nelze do konce roku očekávat. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí sdružení Česmad Bohemia Martin Felix. Dopravci měli problémy s úbytkem zakázek už před krizí, pandemie jejich situace ještě zhoršila.[/quote]

Během jara přišla většina dopravců až o polovinu svých tržeb. Řada firem proto zvažovala konec činnosti. To postihlo zejména malé podnikatele.

Nejhorší situace nastala u dopravců převážející zakázky z automobilového průmyslu. Situace se přitom podle Felixe dosud příliš nezměnila, výpadek v tomto oboru je i nyní okolo 30 až 40 procent. „Ani výhled do konce roku není o nic lepší,“ podotkl. Vedle toho se snížila i vytíženost kamionů, přibylo totiž takzvaných prázdných jízd, kdy nákladní vozy absolvují část cesty nenaloženy.

Koronavirová krize tak ještě prohloubila problémy dopravců před ní. Mezinárodní doprava totiž od roku 2015 každoročně klesá v desítkách procent. Naposledy v roce 2019 klesla přeprava zboží do zahraničí meziročně o 14 procent na 29 milionů tun, výkon pak klesl zhruba o pětinu. Příčinou je levnější konkurence z východu.

Firmy se proto upínají ke změnám, o kterých jednají s ministrem průmyslu, obchodu a dopravy Karlem Havlíčkem (za ANO). Jde například o snížení spotřební daně na naftu, o níž bude po prázdninách jednat parlament. Pomoci by mělo také čtvrtinové snížení silniční daně a odklad plateb za mýto. Programy Covid podle sdružení naopak pro dopravce příliš využitelné nejsou, banky totiž silniční dopravu zařadily mezi vysoce riziková odvětví.

Zdroj : ČTk

[quote]Zdá se, jako by nás rok 2020 nechtěl nechat si ani na chvíli odpočinout. Sotva jsme se trochu vzpamatovali z jedné krize, přichází další trápení, kterým jsou tentokrát až příliš časté nehody na našich železnicích. Posledními neštěstími bylo vykolejení vagonů z železniční vlečky ve Mstěticích u Prahy a vykolejení vlaku v Tišnově u Brna minulý týden, tomu předcházelo vykolejení vlaku v Lázních Kynžvart, předtím srážka vlaků v Perninku, u Českého Brodu a další.[/quote]

„Od začátku července máme za sebou několik drobnějších, ale i vážnějších incidentů v železniční dopravě, přičemž některé z nich si vyžádaly oběti a mnoho zraněných. Osobně mě tato situace velmi mrzí a chtěl bych tímto především vyjádřit upřímnou soustrast rodinám a blízkým pozůstalých a zároveň popřát brzké uzdravení všem, kteří při nehodách utrpěli jakékoliv zranění,“ vyjádřil se Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Tato neštěstí bychom určitě neměli brát na lehkou váhu, ale naopak hledat jejich příčinu
a důkladně se zabývat prevencí takových situací. Ze strany ministra dopravy bylo vše zdůvodněno selháním strojvedoucích a jejich přetížením, protože pracují pro více společností. Jak jednoduché a neférové odůvodnění. Ano, můžeme to svézt na obyčejný lidský faktor, i strojvůdce je obyčejný chybující člověk, z pozice Ministerstva dopravy by však bylo na místě se podívat na problém z hlediska systému řízení a sytému zabezpečení, který by měl být poplatný moderní době. Každý život je totiž cenný a investice do zdokonalení a automatizace systému má smysl, i kdyby měla zachránit jediného člověka.

Hlavní příčinu zvýšené nehodovosti však musíme hledat i ve špatné personální politice Českých drah. Na jedné straně jsou poskytovány plošné, nesmyslné slevy na jízdném a na druhé straně jsou radikálně snižovány počty provozních pracovníků, aby se ušetřilo. Byli zrušeni pomocníci strojvedoucích a strojvedoucím přibyly další administrativní povinnosti. „Ano, toto je důvod přetíženosti strojvedoucích, ne jejich práce pro více dopravců. To je spíše výjimka. Likvidace míst provozních pracovníků, ať již pomocníků strojvedoucích, vlakvedoucích, výpravčích a dalších nezbytných pracovníků, je cesta do pekel,“ komentuje Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

A když už jsme u strojvedoucích, přemýšleli jste někdy, v jakých pracovních podmínkách tito lidé pracují? Přemýšleli jste někdy nad tím, co má dělat strojvedoucí, když se mu chce během dlouhé jízdy na toaletu? Vyjádření úředníků z ČD nebo MD je jednoduché: „Musí to vydržet“. A pokud to nejde? Tak musí tito pracovníci používat PET lahve, močit za jízdy ze dveří a jiná katastrofální řešení. Ve 21. století nemáme totiž vyřešeny ani toalety v lokomotivách. Že bychom je zrušili i ve vagónech a podle stanoviska úředníků ČD řekli cestujícím, že to musí vydržet?

„Vyjádření pana ministra dopravy, že časté dopravní nehody na železnici jsou zapříčiněny selháním lidského činitele (tím myslí strojvedoucí), je příliš zjednodušené a nefér vůči těmto obětavým pracovníkům. Jen doufám, že pan ministr nezavede jako měřítko výkonu strojvedoucích minimalizaci jejich odpočinku a spánku (tím odůvodňuje svoje pracovní nasazení),“ komentuje situaci Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.

Určitě by mělo Ministerstvo dopravy analyzovat všechny vlivy, i ty systémové. Zatímco víme jak velké jsou společenské ztráty z nehodovosti na silnicích (v roce 2018 to bylo 72,7 miliard korun), na železnici je řádně nevyhodnocujeme. Proč? Jistě je zapotřebí vedle vlivu lidského faktoru vyhodnotit i podíl nízkých investic do bezpečnosti železniční dopravy. Kolik máme investovat, abychom zvýšili bezpečnost o 50 % více? 100 miliónů, 1 miliardu, 10 miliard? Zatímco v Rakousku již ve velkém rozsahu (mimo jiné i z důvodu vysoké investiční náročnosti k zajištění jejich bezpečnosti) vyřazuji z provozu tratě, které nemají perspektivu, u nás jsme ještě tento problém vůbec neotevřeli.

„Apeluji na to, aby bylo k aktuální situaci na železnici přistupováno s veškerou vážností a k častým nehodám nebylo přistupováno pouze jako k prostému selhání jednotlivce. Vzhledem k postavení železnice v dopravním systému, potřebujeme vyloučit jak systémové selhání, tak minimalizovat možnost lidského selhání.  Železniční doprava má u nás každý den tisíce cestujících a je ve společném zájmu, abychom jim všem zajistili co největší možnou jistotu a bezpečnost,“ vyzývá Ing. Antonín Fryč, CSc., odborník na dopravu.