[quote]Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) se musí vyrovnávat s problémy, které zdědil po svém předchůdci Danu Ťokovi (za ANO), uvedli experti, které ČTK oslovila. Řada z nich mu vyčítá způsob řešení dopravních uzavírek, personální politiku v podřízených orgánech nebo situaci kolem mýta. Podle ministra je však řada problémů způsobena působením některých předchozích vlád. Kremlík je ministrem od 30 dubna.[/quote]

Kremlík dnes na tiskové konferenci, na které se věnoval svému dosavadnímu působení v čele ministerstva dopravy, vyzdvihl zejména pokračování výstavby dálnic, kterou se podle něj podařilo rozhýbat pod vedením ministrů za hnutí ANO. V současnosti je podle úřadu rozestavěno 191 kilometrů nových dálnic. Letos by jich mělo být otevřeno 26, loni byly zprovozněny čtyři kilometry nových dálnic.

Ministerstvo je kvůli pomalé výstavbě a opravám silnic dlouhodobě terčem kritiky, podle expertů je tempo výstavby pomalé i nyní. Například podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je problém především v přípravné fázi, která v Česku trvá zpravidla více než deset let. Kremlík dnes uvedl, že přípravu by měly zrychlit legislativní změny.

Většina z oslovených zatím kvůli krátké době ministra příliš hodnotit nechtěla. Poslanec Pirátů Ondřej Polanský, který se zaměřuje na dopravu, ocenil ministrovu komunikativnost, což je podle něj rozdíl oproti bývalému ministru dopravy Ťokovi. Poslanec zároveň uznal, že dosud Kremlík neměl moc prostoru něco předvést.

Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného by se ministr měl zaměřit zejména na dálnici D1 a zrychlení výstavby. Kritický byl zejména k personálním změnám na Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Podle něj jsou časté změny výsledkem přímého zadání či neznalosti věci.

Změny v čele ŘSD, kde se během Kremlíkova působení vystřídali už tři generální ředitelé, kritizoval i poslanec ODS Stanislav Bláha. „Bohužel konec ministra Ťoka neznamená konec obřích problémů na ministerstvu dopravy. Naopak ministrovi Kremlíkovi se některé z nich ještě podařilo dál eskalovat,“ uvedl. Bláha zmínil i situaci kolem posunutí prací na úseku dálnice D1 u Chodova. Podle poslance tím Kremlík způsobil státu mnohamilionovou škodu, kterou budou vymáhat stavaři. Kremlík dnes ovšem odmítl tvrzení, že státu vznikla škoda.

Ke kritice se přidala i společnost Kapsch. Podle ní ministr problémy kolem mýtného tendru neřeší a pouze pasivně převzal výsledky po svém předchůdci. „Neudělal si vlastní kritickou analýzu celé situace, a plně převzal politickou i právní odpovědnost za hrozící velké škody,“ uvedl mluvčí rakouské firmy David Šimoník.

Předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp nechtěl Kremlíka zatím kvůli krátkému času v čele ministerstva příliš hodnotit. „Má dobré záměry, ale málo času,“ podotkl s tím, že se Kremlík musel zabývat i řadou věcí, které nedořešil jeho předchůdce.

Kremlík nahradil 30. dubna v čele resortu dopravy Ťoka, který odstoupil po čtyřech a půl letech ve funkci. Do té doby Kremlík zastával funkci náměstka na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. V minulosti krátce působil na ministerstvu dopravy jako správní ředitel.

Zdroj : ČTK

[quote]Pro opatření, která by měla pomoci zamezit možnému objíždění mýtných úseků, stát nejspíše využije i dopravní data z kamionů. Možností jejich využití se na dnešním jednání zabývali zástupci ministerstva dopravy, krajů, obcí a policie. Pracovní skupina chce využít i slovenské zkušenosti s rozšířením mýta. Další jednání bude v polovině září. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Mýtný systém se od příštího roku rozšíří o 860 kilometrů silnic první třídy.[/quote]

„Klademe důraz na komplexní řešení, které nepovede k nárůstu kamionové dopravy a napomůže osazení značek tam, kde chtějí obce či města omezit kamionovou dopravu,“ uvedl po jednání Jemelka. Připomněl tak plán na umísťování dopravních značek, které by na rizikových místech zakazovaly vjezd kamionům. Ministerstvo by podle Jemelky mělo mít hlavně roli koordinátora při zavádění těchto opatření.

Pro vytipování úseků, které by kamiony mohly objíždět, chce stát využít mimo jiné i dopravní data. Ty by měl shromažďovat díky datovým krabičkám, které jsou ve výbavě každého kamionu. „Ještě letos rádi dodáme data ze sčítačů a plovoucích vozidel,“ dodal mluvčí.

Kraje a obce proti rozšíření dlouhodobě protestují. Obávají se, že povede k objíždění nově zpoplatněných úseků po silnicích nižších tříd, čímž se zhorší stav menších silnic i bezpečnost v obcích. Bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) jim proto loni slíbil, že samosprávy budou moci vybrat úseky, na kterých bude zavedeno nulové mýtné. Současný ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) však od tohoto plánu upustil, podle něj by zavedení bezplatného mýta mohlo zpochybnit mýtný tendr. Se samosprávami proto začal jednat v rámci pracovní skupiny, jejímž cílem je snížit riziko objíždění mýtných úseků.

Elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007, systém funguje na více než 1400 kilometrech dálnic a vybraných částech silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun. Náklady na provoz činily zhruba 1,5 miliardy korun ročně. Dosud mýtné vybírala firma Kapsch, od nového roku by mělo mýtné vybírat konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll. Smlouvu ale řeší antimonopolní úřad a soudy.

Zdroj : ČTK

[quote]Smlouva na provoz přístřešků MHD, kterou má magistrát uzavřenou se společností JCDecaux, je ve srovnání s jinými evropskými městy s obdobnými kontrakty uzavřena na nestandardně dlouhou dobu. Město navíc dostává od firmy platbu, která odpovídá pouze jednotkám procent průměru plateb v devíti dalších analyzovaných městech. Vyplývá to z analýzy, kterou si magistrát nechal zpracovat firmou PwC v souvislosti s přípravou tendru na provozovatele přístřešků a kterou má ČTK k dispozici. JCDecaux skončí smlouva v roce 2021, minulé vedení města ji označilo za nevýhodnou a rozhodlo o jejím neprodloužení. Podle firmy je kontrakt pro město výhodný.[/quote]

Společnost PwC na základě veřejně dostupných údajů porovnávala Prahu s městy se srovnatelným HDP metropolitní oblasti na jednoho obyvatele. Šlo o Barcelonu, Berlín, Curych, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Londýn, Madrid, Paříž a Stuttgart. Ve všech těchto městech firmy provozují městský mobiliář výměnou za možnost na něm umisťovat reklamní plochy.

Smlouvu s JCDecaux Praha uzavřela v roce 1994 a má tak dobu trvání 26,6 roku, podle analýzy je průměrná doba u ostatních měst 9,1 roku. Česká metropole má podle analýzy zároveň nejstarší smlouvu z analyzovaných měst – u ostatních s výjimkou Stuttgartu byly uzavřeny v posledních třech letech.

Podle radního Jana Chabra (TOP 09) město plánuje novou smlouvu, na kterou by se měl letos vypsat tendr, uzavřít na deset let. Zadání tendru připravuje magistrátní komise a podle radního by je měla v září schválit rada a poté zastupitelstvo. „Chceme, aby provozovatel zaplatil zastávky ze svého a až jim skončí smlouva, tak aby zůstaly městu,“ řekl ČTK. Nyní JCDecaux přístřešky vlastní a podobná dohoda neexistuje. Radní dodal, že analýza PwC problematiku vlastnictví mobiliáře nezohledňuje.

Pražská smlouva je podle analýzy v porovnání s dalšími městy nevýhodná i z pohledu plateb, které provozovatel městu platí. Po přepočtu hodnoty kontraktu na rok jeho trvání je Praha podle PwC na 2,8 procenta průměrné částky, na jednoho obyvatele to je 4,7 procenta. JCDecaux platí městu asi 12,8 milionu korun s DPH ročně za zhruba 900 přístřešků a asi 2500 reklamních ploch. Po přesoutěžení by se počet měl zvýšit na 1597.

Podle zastupitele Viktora Mahrika (Piráti), který je členem přípravné komise, pro finalizaci zadání stále chybí řada podkladů, například zhodnocení toho, kolik reklamy bude moci na přístřešcích provozovatel umístit. „Myslím si, že jestli pan radní Chabr říká, že to v září půjde na radu, tak že je optimista,“ uvedl.

Neprodloužení smlouvy z JCDecaux za minulého volebního období iniciovalo hnutí ANO. „V podstatě vše připravila už předchozí koalice, tak mě trochu zaráží, proč se to celé tak vleče,“ řekl ČTK zástupce hnutí v komisi Jan Říčař. Ocenil, že místa získala i opozice, protože je podle něj důležitá kontrolní úloha. „Piráti a JCDecaux mají velmi nadstandardní vztahy a jeden z vysoce postavených manažerů kandidoval za Piráty v komunálních volbách. Později se ukázalo, že právě Piráti dostávali až 75 procent slevy v kampani, což kritizovala i Transparency International,“ uvedl Říčař. Řeč je o technickém řediteli firmy Tomáši Tenzerovi, který loni na kandidátce Pirátů, TOP 09 a KDU-ČSL v městské části Praha-Vinoř. Piráti i firma jakoukoliv vazbu popřeli.

JCDecaux v minulosti uvedla, že tvrzení o nevýhodnosti smlouvy na přístřešky nejsou podložena argumenty a město naopak spoluprací s firmou vydělává, protože ztráty spojené s pořízením a vybudováním mobiliáře by mu za období kontraktu příjmy z reklamy nezaplatily, a pokud by si zastávky provozovalo samo, bylo by oproti současnému stavu v roční ztrátě minimálně 24,95 milionu korun. Firma také uvedla, že se chystá přihlásit do plánovaného tendru.

K analýze magistrátu JCDecaux uvedla, že byla vypracována ve spěchu a srovnává nesrovnatelné. PwC, která ji vypracovala, je podle firmy navíc auditorskou firmou konkurenční skupiny BigBoard. „Jde o další kolo pomlouvačné kampaně společnosti Bigboard. Budeme se bránit soudní cestou a budeme požadovat odškodné v řádech stovek milionů korun,“ uvedl mediální zástupce JCDecaux Martin Lánský. Dodal, že informace v analýze nejsou pravdivé, což lze dokázat například v případě smlouvy JCDecaux s Berlínem, ve srovnání s kterou má podle něj Praha podmínky mnohem výhodnější.

BigBoard nařčení odmítl. „Po dopravním podniku a hlavním městě Praze jsme další v řadě, na koho JCDecaux bezhlavě útočí. Spor se ale týká hlavního města a JCDecaux, my ani nevíme, o co přesně jde. Nicméně to, že smlouva s JCDecaux je pro Prahu krajně nevýhodná, je dnes již notoricky známá věc,“ uvedla mluvčí skupiny Pavlína Stránská.

Zdroj : ČTK