Neděle, 25 května, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 91

DPP vyhlásilo otevřená výběrová řízení na bezpečnostního a technického ředitele – Metro

Od
Karolína Vágnerová
-

Na základě rozhodnutí představenstva Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) z 5. listopadu 2024 DPP k včerejšímu dni vyhlásilo otevřená výběrová řízení na pozice bezpečnostního a technického ředitele DPP – Metro. Zájemci splňující požadavky a předpoklady na některou z pozic se mohou do výběrového řízení přihlásit zasláním motivačního dopisu se strukturovaným životopisem v českém jazyce prostřednictvím portálu https://dpp.jobs.cz, a to nejpozději do středy 27. listopadu 2024 do 12:00. Termín nástupu vítězných uchazečů je dva měsíce po předpokládaném ukončení výběrových řízení.

„Po vypsání otevřených výběrových řízení na generálního a personálního ředitele Dopravního podniku nyní vyhlašujeme otevřená výběrová řízení i na pozice bezpečnostního a technického ředitele. Tím pokračujeme v Piráty již roky prosazované transparentní personální politice, která by u městských firem měla být samozřejmostí,“ uvedl Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Otevřené výběrové řízení na pozici bezpečnostního ředitele DPP

Do náplně bezpečnostního ředitele DPP patří především:

  • Formulování bezpečnostní politiky organizace
  • Činnosti spojené s ochranou před kybernetickou kriminalitou
  • Zajištění činností integrovaného systému řízení rizik v DPP
  • Zodpovědnost za systém krizového řízení
  • Zodpovědnost za bezpečnost majetku
  • Zodpovědnost za odborné vedení bezpečnostních programů a bezpečnost informací v DPP
  • Zodpovědnost za odborné vedení požární ochrany (PO) a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v DPP
  • Provádění kontrolních akcí plánovaného i operativního charakteru
  • Zajišťování připravenosti a aktivní činnosti hasičského záchranného systému (HZS) DPP
  • Zavádění a řízení protipožárních technologií
  • Zajišťování technické kontroly na stanici technické kontroly (STK) pro autobusy a nákladní vozidla
  • Řízení investičních činností
  • Reprezentace společnosti na jednáních s dalšími organizacemi a subjekty

 

Požadavky a předpoklady uchazečů o pozici bezpečnostního ředitele DPP:

  • Ukončené vysokoškolské vzdělání II. stupně v oborovém zaměření na bezpečnostní nebo krizový management nebo právo a právní vědu (oblast bezpečnosti)
  • Manažerská zkušenost a praxe (min. 5 let praxe během posledních 10 let) ve funkci vrcholového managementu (minimálně 1 linie řízení pod linií řízení vrcholového managementu „B-1“) a ve společnosti s minimálně 250 zaměstnanci
  • Znalost legislativy z oblasti ochrany utajovaných informací a kybernetické bezpečnosti
  • Znalost zákona o obchodních korporacích a souvisejících předpisů
  • Zkušenost s tvorbou koncepčních a strategických dokumentů
  • Znalost světového jazyka (angličtina, němčina, francouzština, španělština); angličtina výhodou
  • Vynikající organizační, komunikační a prezentační dovednosti
  • Spolehlivost a občanská bezúhonnost a důvěryhodnost
  • Schopnost veřejně vystupovat
  • Doložení výpisu z Rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce)
  • Nástup: 2 měsíce po předpokládaném ukončení výběrového řízení

 

Součástí výběrového řízení na pozici bezpečnostního ředitele DPP bude vypracování zadání „Představa o řízení bezpečnostního úseku v Dopravním podniku hl. m. Prahy“.

 

Otevřené výběrové řízení na pozici technického ředitele DPP – Metro

Do náplně technického ředitele DPP – Metro patří především:

  • Zajišťování kompletních činností spojených se správou, údržbou a opravami vozového parku metra
  • Zabezpečování provozuschopnosti dopravní cesty metra
  • Zajišťování péče o pozemky a objekty
  • Přistavování vozidel na vypravení v počtech, kvalitě a v čase
  • Zabezpečování oblasti radiofikace a telefonizace v rámci DPP a řízení radioprovozu
  • Řízení metrologie v rámci DPP
  • Zabezpečování zpětné vazby informací, rozborů a návrhů řešení v oblasti technické problematiky pro řídicí orgány DPP a orgány státní správy
  • Projednávání a koordinace projektů vedoucích k odstraňování bariér v MHD
  • Spolupráce s městskými orgány a odbornými institucemi na zpracování klíčových koncepčních materiálů
  • Řízení investiční činnosti útvaru
  • Reprezentace společnosti na jednáních s dalšími organizacemi a subjekty

 

Požadavky a předpoklady uchazečů o pozici technického ředitele DPP – Metro:

  • Ukončené vysokoškolské vzdělání II. stupně v oboru technickém nebo dopravním
  • Manažerská zkušenost a praxe (min. 5 let praxe během posledních 10 let) ve funkci vrcholového managementu (minimálně 1 linie řízení pod linií řízení vrcholového managementu „B-1“) a ve společnosti s minimálně 250 zaměstnanci
  • Odborná způsobilost dle § 12 zákona o drahách výhodou
  • Orientace v realizaci a provádění dopravních staveb
  • Zkušenosti z provozu nezávislé trakce a traťové mechanizace
  • Znalost zákona o obchodních korporacích a souvisejících předpisů
  • Zkušenost s tvorbou koncepčních a strategických dokumentů
  • Znalost světového jazyka (angličtina, němčina, francouzština, španělština); angličtina výhodou
  • Vynikající organizační, komunikační a prezentační dovednosti
  • Spolehlivost a občanská bezúhonnost a důvěryhodnost
  • Schopnost veřejně vystupovat
  • Doložení výpisu z Rejstříku trestů (ne starší než 3 měsíce)
  • Nástup: 2 měsíce po předpokládaném ukončení výběrového řízení

 

Součástí výběrového řízení na pozici technického ředitele DPP – Metro bude vypracování zadání „Představa o řízení technického úseku – Metro v Dopravním podniku hl. m. Prahy“.

 

Motivační dopis se strukturovaným životopisem v českém jazyce včetně referencí z předchozích zaměstnání a kontaktních údajů na osoby, které mohou potvrdit doložené informace, mohou uchazeči zasílat do středy 27. listopadu 2024 do 12:00 také písemně.

Zdroj: DPP

Probíhá týdenní kontrolní akce v Ostravské MHD s asistenty přepravy i strážníky

Od
Karolína Vágnerová
-

Na 40 asistentů přepravy Dopravního podniku Ostrava (DPO) a 20 strážníků Městské policie Ostrava (MPO) vyráží do terénu v rámci mimořádné týdenní bezpečnostní akce. Kontrolní týmy jsou v akci každý den i v noci od pondělí 4. do 9. listopadu 2024. Skupiny dbají na bezpečnost cestujících a dodržování přepravních podmínek na tramvajových, trolejbusových i autobusových linkách.

12 týmů asistentů přepravy v doprovodu strážníků se zaměřuje na vytipované úseky napříč Ostravou. O výsledcích akce bude dopravce informovat.

„Cestující si dlouhodobě přítomnost asistentů pochvalují, takže v návaznosti na jejich zpětnou vazbu akce opakujeme. Podobně rozsáhlou akci jsme pořádali naposledy v červnu. Týmy tehdy zkontrolovaly přes 19 tisíc cestujících v celkem 888 spojích. Pro nedodržení přepravních podmínek bylo vyloučeno devět procent pasažérů. Nejčastěji šlo o jízdu bez jízdenky,“ říká generální ředitel a předseda představenstva DPO Daniel Morys.

„Na zajištění bezpečnosti cestujících spolupracujeme s Dopravním podnikem Ostrava dlouhodobě. Nejen díky této akci přispíváme ke zvyšování pocitu bezpečí v prostředcích MHD, na přestupních terminálech i na vytipovaných zastávkách MHD. Na bezpečnosti cestujících nám záleží,“ uvedl ředitel Městské policie Ostrava Miroslav Plaček.

„Hlavním cílem těchto akcí je posílit pocit bezpečí cestujících v Ostravě a zajistit jejich komfort při přepravě. Od začátku roku proběhlo už šest mimořádných nočních bezpečnostních akcí a toto je druhá celotýdenní,“ dodává Břetislav Riger, náměstek primátora pro dopravu.

DPO má v současnosti cca 90 zaměstnanců přepravní kontrolory. Polovinu z nich tvoří revizoři a druhou asistenti přepravy. Asistenti přepravy zvyšují kvalitu přepravy cestujících, zejména přispívají k bezpečí a pořádku ve vozidlech, informují, pomáhají cestujícím, a to třeba i s nákupem jízdného, nepokutují. V DPO fungují více než sedm let. Nejsou přítomni jen při mimořádných nočních bezpečnostních akcích, ale pohybují se ve vozech v rámci svých pravidelných směn.

foto
Zdroj: DPO

Ve Zlínském kraji se nebude v zimě udržovat 88,2 kilometru silnic nižších tříd

Od
Karolína Vágnerová
-

Ve Zlínském kraji se nebude v zimě udržovat 88,2 kilometru silnic nižších tříd, obdobně jako v minulých letech. Místa s malým dopravním významem jsou opatřena dopravními značkami, které řidiče na neudržovaný úsek předem upozorní. V dnešní tiskové zprávě to uvedl Vojtěch Cekota, zástupce Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK), které se o silnice nižších tříd v regionu stará.

Údržbu krajské silniční sítě opět obstarají Správa a údržba silnic (SÚS) Kroměřížska, SÚS Slovácka, SÚS Zlínska a SÚS Valašska. Zajistí ji prostřednictvím 62 sypačů, 65 traktorových radlic, 33 nakladačů a 11 kusů těžké techniky, jako jsou například sněhové frézy. „Při maximálním nasazení může být do zimní údržby silnic zapojeno až 293 pracovníků,“ uvedl Cekota.

Solením budou silničáři udržovat 851,8 kilometru krajských silnic, dalších 834,2 kilometru kamennou drtí. Pro nové zimní období je na 11 skládkách připraveno pro posyp silnic druhé a třetí třídy v regionu 13.513 tun posypové soli a 20.180 tun kamenné drti.

Před nadcházející zimní sezonou investovaly Správy a údržby silnic v kraji do obnovy techniky. „Nový nakladač za 1,6 milionu korun pořídila SÚS Kroměřížska. SÚS Valašska koupila jeden nový sypač za 6,38 milionu korun. SÚS Zlínska se může pochlubit dvěma novými sypači za 13,25 milionu korun,“ uvedl Cekota.

Období zimní údržby silnic začíná 1. listopadu, končí 31. března. „Dispečinky zimní údržby budou držet po celé zimní období nepřetržitou službu. Směnový vedoucí sleduje vývoj počasí pomocí meteorologického systému METIS. Má přehled o místní předpovědi počasí i o vývoji povětrnostní situace v sousedních regionech,“ uvedl Cekota.

Silničářům při rozhodování o výjezdu sypačů pomáhají též automatizované meteostanice nainstalované u silnic. Ve Zlínském kraji jich je nyní podle zástupců ŘSZK v provozu 29, z toho 26 u dálnic a silnic první třídy a tři u silnic druhé třídy. Dále je u silnic v kraji deset monitorovacích bodů s kamerami, které jsou taktéž napojeny na všechny dispečinky zimní údržby.

Zimní údržba silnic druhé a třetí třídy ve Zlínském kraji stála v sezoně 2023/2024 přes 153,5 milionu korun. Bylo to více než o rok dříve, kdy náklady činily zhruba 130,2 milionu korun. Výkony silničářů v regionu se v minulém zimním období příliš nelišily od dlouhodobějších průměrů, náklady se však vlivem rostoucích cen zvyšují.

Zdroj: ČTK

Rozhodnutí o euru musí padnout na začátku volebního období, řekl Výborný

Od
Karolína Vágnerová
-

Pokud by Česko mělo přijmout společnou evropskou měnu, rozhodnutí o tom by mělo padnout na začátku volebního období. Novinářům to při příchodu na dnešní jednání vlády řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ale upozornil, že samotné euro nezajistí Česku hospodářský růst. Koalice o možnosti zavedení eura debatovala na počátku letošního roku a pověřila Národní ekonomickou radu vlády (NERV) o zpracování analýzy výhod a nevýhod vstupu do eurozóny. Podle ministrů se vláda se závěry NERV seznámila v minulém týdnu.

Podle Výborného je zásadní, aby vláda o případném vstupu do eurozóny rozhodla na začátku svého mandátu, aby během svého působení mohla proces dovést do konce. „K rozhodnutí je třeba elementární politické shody, kterou tu zatím nevnímám. Musí tady také být poměrně výrazná podpora veřejného mínění, to je věc na které se musí pracovat,“ dodal předseda lidovců. Zatím podle něj není jasné, zda bude závazek přijmout euro součástí volebního programu koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) pro sněmovní volby v příštím roce.

„Samo přijetí eura nezajistí další ekonomický růst, prosperitu země. Opravdu neplatí, že by to pro nás byla klíčová podmínka, aby česká ekonomika mohla růst,“ uvedl Kupka. Podle něj je pro podporu hospodářství třeba hledat jiné nástroje, za jeden z klíčových označil snižování rozpočtového deficitu.

Výborný s Kupkou také upozornili, že analýza NERV doporučuje maximálně zkrátit přechodné období před přijetím eura, kdy země musí být členem mechanismu směnných kurzů ERM II. Podle analýzy by dlouhodobé působení v tomto mechanismu mělo na Českou ekonomiku negativní dopady. Výborný také zdůraznil, že Česko musí při jednáních o případném vstupu do eurozóny zajistit, že nebude mít povinnost vstoupit ještě před zavedením eura do bankovní unie, která řeší společný evropský dohled nad bankovním trhem.

Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.

Pro vstup do eurozóny je třeba kromě dvouletého členství v ERM II splnit kritéria nízké inflace a nízkého úročení vládních dluhopisů a udržovat deficit veřejných financí pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP) a celkové zadlužení pod 60 procenty HDP. Česko v předchozích letech kritéria inflace a deficitu veřejných financí neplnilo, letos je zřejmě splní.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila tři miliardy Kč na obnovu dopravní infrastruktury po povodních

Od
Karolína Vágnerová
-

Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se letos zvýší o tři miliardy korun. Peníze půjdou na opravu infrastruktury, kterou poničily zářijové povodně. Novinářům to po jednání vlády řekl mluvčí kabinetu Václav Smolka. Rozpočet SFDI letos původně pro letošní rok počítal se 150,1 miliardy korun, o navýšení požádal vládu ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Ministerstvo dopravy žádá o uvolnění prostředků ve výši tři miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch rozpočtové kapitoly ministerstvo dopravy, a to za účelem poskytnutí dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury v souvislosti s financováním investičních a neinvestičních akcí na dopravní infrastruktuře ve vlastnictví státu v krajích postižených povodněmi v roce 2024,“ uvedlo ministerstvo.

Záplavy letos v polovině září postihly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku. Vláda v říjnu kvůli povodním zvýšila schodek letošního státního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun, u rozpočtu na příští rok zvýšila schodek proti původnímu návrhu o deset miliard na 241 miliard korun.

V příštím roce by měl SFDI podle schváleného rozpočtu pracovat s výdaji 160 miliard korun, z toho 110 miliard korun půjde na investice do infrastruktury. Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že 37,4 miliardy korun získá fond z evropských zdrojů, zbytek z národních.

Fond v příštím roce už nepočítá s částečným financováním prostřednictvím mimorozpočtových půjček. Dluhové financování SFDI, které vláda využila letos a loni, kritizovala opozice i prezident Petr Pavel. Podle nich to snižuje transparentnost veřejných financí, protože půjčka se neprojeví ve státním rozpočtu, přestože se o ni zvýší veřejné zadlužení.

Zdroj: ČTK

Nádraží v Malé Skále získá nová nástupiště

Od
Karolína Vágnerová
-

Už na začátku příštího roku plánuje Správa železnic zahájit celkovou přestavbu stanice Malá Skála a také rekonstrukci navazujícího úseku do Turnova. Práce provedou společnosti AŽD a STRABAG Rail, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 653 549 761 korun. Stavba přinese vyšší bezpečnost provozu, současně dojde ke zvýšení traťové rychlosti. Hotovo bude na začátku roku 2026.

Největší změna čeká stanici Malá Skála, kde se upraví kolejiště. Stavbaři vybudují dvě nová nástupiště, přístup cestujících k vlakům bude po centrálním přechodu vybaveném výstražnou signalizací. Obnova čeká také tamní nádražní budovu.

Součástí prací bude i rekonstrukce úseku z Turnova do Malé Skály. Instalace nového zabezpečovacího zařízení zajistí vyšší bezpečnost provozu, současně dojde ke zvýšení traťové rychlosti.

Zdroj: Správa Železnic

Proč mladí řidiči bourají častěji? Staré vozy a rychlost hrají negativní roli

Od
Karolína Vágnerová
-

Nehody mladých řidičů do 24 let se stávají až příliš často – nejen kvůli nedostatku zkušeností, ale i proto, že mnozí sedají za volant starých, technicky zastaralých aut. Právě tato kombinace může být velmi nebezpečná. Data Portálu nehod odhalují, že průměrné stáří vozidel, v nichž havarovali mladí řidiči, je přes 11 let, což je o několik let více než řidičů ve věku nad 24 let. Starší auta bez moderních bezpečnostních technologií spojená s nedostatečnými zkušenostmi řidičů vytvářejí vysoce rizikovou kombinaci.

 

Možná jste podobný příběh slyšeli: devatenáctiletý Martin vyrazil ve své staré Škodě Felicia na cestu do práce. Spěchal. Jeho vůz, který „zdědil“ po svém otci, měl za sebou přes 15 let na silnici, ale stále ho považoval za „spolehlivého veterána“. Zrychlil na přehledném úseku, který znal jako své boty. Jenže stačila vteřina nepozornosti a rychlost, která se mu jako nevyježděnému řidiči zdála bezpečná, se proměnila v noční můru. Martin svůj vůz už neovládl a skončil v příkopu. Bohužel, podobné scénáře nejsou na českých silnicích ničím výjimečným.

 

Mladí řidiči na českých silnicích – riziková kombinace nezkušenosti a starších vozů

Mladí řidiči ve věku 18–24 let se častěji než starší řidiči stávají účastníky dopravních nehod. Navíc za volantem starších, méně bezpečných aut. Analýza Portálu nehod od počátku roku 2010 do poloviny roku 2024 ukazuje, že právě tato věková skupina způsobuje nehody v autech, která mají průměrné stáří přes 11 let, zatímco u starších řidičů se jedná o vozy mladší, necelých devět let. Tento fakt jen zvyšuje riziko závažných nehod, jelikož starší auta nemají moderní bezpečnostní prvky, které by mohly pomoci.

„Nebezpečnost kombinace starých vozů a mladých nevyježděných řidičů potvrzuje i naše zjištění, že řidiči ve věku 18–24 způsobují nejvíce nehod s automobily starými 11–15 let. Oproti tomu u starších řidičů (25 let a více) s přibývajícím stářím osobního automobilu počet nehod klesá,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která je autorem a provozovatelem Portálu nehod.

Největší nárůst stáří aut, ve kterých mladí řidiči bourají, byl zaznamenán mezi lety 2022 a 2023, kdy průměrné stáří vozu vzrostlo z 12,39 na 14,78 roku – skok o více než 2 roky. Zde je možná souvislost s růstem inflace a poklesem reálných příjmů v daném období, tedy i finančními možnostmi mladých.

 

 

Problém starých aut

„Hlavními příčinami nehod u mladých řidičů jsou způsob jízdy a rychlost. Způsob jízdy – tedy například nesprávné otáčení nebo couvání, nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti – je na vině 46 % havárií mladých za volantem. Zároveň je u řidičů do 24 let výrazný podíl nehod způsobených vysokou rychlostí. Ta zapříčiní až 36 % jejich nehod. Je to výrazně vyšší podíl než u starších řidičů. Ve věkové kategorii 25+ totiž zaviní rychlost 19,1 % nehod,“ uvádí datová analytička Portálu nehod Petra Marková.

Nepřiměřená rychlost, která je obecně velmi riziková, je dvojnásob nebezpečná, pokud řidiči sedí za volantem starších aut, která nejsou schopna na vysoké rychlosti adekvátně reagovat. Nemají tolik moderních bezpečnostních systémů, což zvyšuje riziko závažnějších nehod. Mladí řidiči, často omezení rozpočtem, přitom volí právě starší auta, která buď dostanou od rodičů, nebo si je pořídí v autobazaru. Starší vozy však nemají potřebné technologie, jako jsou moderní airbagy, ABS nebo asistenční systémy. Navíc vyšší míra opotřebení zvyšuje pravděpodobnost technických závad, což přispívá k nehodám.

Data jasně ukazují, že s přibývajícím stářím vozidla roste u mladých řidičů podíl nehod způsobených rychlostí. Zatímco u relativně nových vozů do pěti let je rychlost hlavní příčinou ve 30 % případů, u aut starších 16 let je to už přes 40 %. Nejvíce nehod mladých řidičů, které byly zaviněny rychlostí, bylo právě v autech starých 11–15 let (téměř 12 tisíc nehod od roku 2010 do poloviny roku 2024). Podobně alarmující čísla vykazují vozy staré 16–20 let s více než 11 tisíci nehodami.

 

Co mohou mladí řidiči udělat, aby snížili riziko nehod?

Existuje několik způsobů, jak mohou mladí řidiči minimalizovat rizika na silnicích. Investice do ojetého auta nemusí nutně znamenat ohrožení, pokud si řidič zvolí model s co největším množstvím bezpečnostních prvků v rámci svého rozpočtu. Dále je vhodné zvážit absolvování pokročilých řidičských kurzů, které se zaměřují na krizové situace, jako je brzdění na mokré silnici či zvládnutí smyku.

Zdroj: PORTALNEHOD.CZ

Autovlak z Prahy na Slovensko na půl roku přeruší provoz, přestěhuje se terminál

Od
Karolína Vágnerová
-

Autovlaky Českých drah z Prahy do Popradu a Košic přeruší zhruba na půl roku provoz kvůli přesunu terminálu z hlavního nádraží do nových prostor v pražské Michli. Speciální vlaky pro přepravu aut s jejich řidiči přestanou jezdit 12. prosince. Otevření nového terminálu a obnovení provozu autovlaků dráhy plánují na polovinu příštího roku. Dráhy o tom informovaly v tiskové zprávě.

O přesunu terminálu dopravce rozhodl kvůli pokračujícím úpravám okolí pražského hlavního nádraží a intenzivnímu provozu na nádraží. Denně podle Českých drah odbaví zhruba 1000 osobních vlaků a v novém jízdním řádu bude tento počet ještě vyšší.

Nový terminál pro autovlaky v Michli bude mít příjezd z Chodovské ulice. Umožní jak nakládku a vykládku aut, tak i nástup a výstup cestujících. Přesunutím terminálu se podle drah zrychlí průjezd autovlaků pražským železničním uzlem. Provoz musí dráhy přerušit kvůli stěhování rampy a dalšího vybavení terminálu na nové místo.

Pražské hlavní nádraží je podle drah koncipováno především pro průjezdy a je zde omezená možnost manipulace s vlaky, zejména v době přepravní špičky, kdy stanice odbavuje průměrně i více než jeden vlak za minutu. U autovlaku je nutná rozsáhlá manipulace s jednotlivými vagony, což má vliv i na posun a provoz osobních vlaků.

ČD autovlaky provozují ve spolupráci se slovenským dopravcem ZSSK. Podle webu drah autovlak do Košic a zpět v současnosti jezdí denně, do Popradu jezdí od čtvrtka do neděle jednou denně, v opačném směru od pátku do pondělí. Nakládka aut začíná zhruba hodinu a půl před odjezdem vlaku, vykládka trvá přibližně 30 až 45 minut od příjezdu. Auta vlak veze ve speciálních vagonech, řidiči a pasažéři jezdí v lůžkových vozech.

Zdroj: ČTK

Výrobci elektroniky AEV loni klesly tržby na 420,9 milionu Kč, nižší měl i zisk

Od
Karolína Vágnerová
-
Coins of the Czech Republic. Saint Wenceslas crown depicted in Czech one koruna coin.

Společnost AEV z Kroměříže loni utržila za prodej výrobků a služeb 420,9 milionu korun. Meziročně to znamenalo pokles o 31,7 milionu korun. Zisk firmy, která vyvíjí a vyrábí elektroniku pro automobilový průmysl a další odvětví, klesl na loňských 49,6 milionu korun ze 76,1 milionu o rok dřív. ČTK to zjistila z výroční zprávy podniku ve Sbírce listin.

Počátkem loňského roku se společnost potýkala s přetrvávajícími problémy se zajištěním materiálu pro výrobu. „Bylo nutno občas nakupovat i za nerentabilní ceny, jen aby byla dodržena kontinuita dodávek. Za těchto okolností se nakonec podařilo splnit všechny požadavky odběratelů. Nicméně celkový objem plánovaných tržeb nakonec splněn nebyl a jejich odhad bylo nutno s ohledem na požadavky zákazníků korigovat směrem dolů,“ napsali ve výroční zprávě zástupci podniku.

Firma přesto v roce 2023 zaznamenala mírný nárůst dodávek v automobilovém a částečně i v leteckém průmyslu. „I nadále se na výsledcích projevují problémy s dostupností elektronických součástek, které společnost řeší formou předzásobení, a to často jen podle svého odhadu, nebo redesigny výrobků s novými komponenty,“ uvedli představitelé firmy.

Čistá aktiva společnosti přesahovala na konci loňského roku 496,1 milionu korun, vlastní kapitál činil téměř 385,3 milionu korun a cizí zdroje 110,6 milionu Kč. Průměrný počet zaměstnanců firmy loni klesl na 150 ze 160 v roce 2022. Na jejich mzdy uvolnila přibližně 70,9 milionu korun, meziročně zhruba o 1,4 milionu korun méně. „Stále zůstává snaha hledat nové pracovníky a mít silné a stabilní zázemí,“ uvedl management podniku.

Společnost AEV byla založena v roce 1991 se zaměřením na vývoj a výrobu elektrických a elektronických přístrojů. Je dlouholetým dodavatelem automobilky Škoda Auto, spolupracuje však s celým koncernem Volkswagen. Elektroniku vedle automobilů vyrábí také pro osvětlovací techniku, je producentem aplikační elektroniky a na zakázku osazuje plošné spoje.

Zdroj: ČTK

Kupka požádá vládu o navýšení rozpočtu fondu dopravy o 3 mld. Kč kvůli povodním

Od
Karolína Vágnerová
-

O navýšení letošního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro infrastrukturu v krajích postižených letošními povodněmi požádá ve středu vládu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ministerstvo žádá o další tři miliardy korun ke stávajícímu rozpočtu 150,1 miliard pro letošní rok. ČTK to řekl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

„Ministerstvo dopravy žádá o uvolnění prostředků ve výši tři miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy ve prospěch rozpočtové kapitoly Ministerstvo dopravy, a to za účelem poskytnutí dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury v souvislosti s financováním investičních a neinvestičních akcí na dopravní infrastruktuře ve vlastnictví státu v krajích postižených povodněmi v roce 2024,“ uvedl Jemelka.

Pokud vláda navýšení rozpočtu fondu schválí, bude jeho celkový letošní rozpočet činit 153,1 miliardy korun. V příštím roce by měl SFDI podle schváleného rozpočtu pracovat s výdaji 160 miliard korun, z toho 110 miliard korun půjde na investice do infrastruktury. Ministerstvo dopravy už dříve uvedlo, že 37,4 miliardy korun získá fond z evropských zdrojů, zbytek z národních. S dluhovým financováním fond v příštím roce nepočítá.

Záplavy letos v polovině září postihly zejména Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve odhadl rozsah škod na státním majetku na 25 až 30 miliard korun, další desítky miliard škod budou podle něj na soukromém, obecním a krajském majetku. Vláda v říjnu kvůli povodním zvýšila schodek letošního státního rozpočtu o 30 miliard na 282 miliard korun, u rozpočtu na příští rok zvýšila schodek proti původnímu návrhu o deset miliard na 241 miliard korun.

Zdroj: ČTK

1...909192...1 066Strana 91 z 1 066

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253