Možnosti využití nefunkčního městského parkovacího domu ve Slaném budou zkoumat odborníci. Konečné rozhodnutí padne zřejmě až po komunálních volbách v roce 2026, řekl ČTK místostarosta města Pavel Rubík (ODS). Parkovací dům zprovozněný v roce 2013 nesplňoval parametry uvedené ve smlouvě a město muselo řešit i poruchy. V roce 2019 byl provoz domu přerušen. Se zhotovitelskou firmou se město řadu let soudilo ohledně platby za stavbu domu.

Do letošního léta by podle Rubíka měla městská rada rozhodnout o výběru odborníka, který zajistí posudky a komplexně zpracuje možnosti, jak s domem naložit. Je potřeba zajistit mimo jiné posouzení statika, architektonické řešení a další. Na stole zatím zůstává i možnost využití pro parkování, které je potřeba v centru města, ale pro provoz by bylo nutné do domu doplnit další výtahy na auta. „Nikdo z nás není schopen v současné chvíli říci, jestli to jde do současného skeletu dát,“ vysvětlil místostarosta.

Podle něj chce současné vedení města nachystat podklady tak, aby se dalo kvalifikovaně rozhodnout. Pokud dispozice budovy neumožní provoz jako parkovací dům podle potřebných parametrů, není vyloučeno, že by sloužil jinému účelu.

Krajský soud v Praze v roce 2022 zamítl žalobu na město Slaný kvůli doplacení téměř 38 milionů korun za parkovací dům. Už dříve město zhotovitelské firmě zaplatilo zhruba 50 milionů korun. Celou částku odmítlo doplatit kvůli nesplnění slibovaných parametrů technologie, šlo například o výrazně delší dobu vydání zaparkovaného auta.

Zdroj: ČTK

Potenciál pro využívání sdílených kol je v Brně výrazně vyšší, než je dosavadní využití, míní Dan Rambousek z vedení společnosti nextbike Czech Republic. Firma v Brně sdílená kola provozuje. Obliba této služby razantně vzrostla od roku 2022, kdy ji začalo podporovat město, roste i dále. Firma má ve městě 600 kol, ale mohlo by se jich tu uživit i 2000 až 3000, řekl Rambousek ČTK. Klíčová je podle něj infrastruktura a aktivní přístup města. Brno druhým rokem vytváří novou cyklostrategii a návrhovou, tedy finální část chce mít hotovou za rok.

„Cílem strategie je vytvořit jasný plán definující hlavní páteřní trasy, jež propojí centrum s městskými částmi a obcemi v okolí. Zároveň stanoví základní cíle rozvoje cyklistické dopravy,“ uvedl v tiskové zprávě radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).

Přístup města se podle Rambouska postupně mění k lepšímu, ale spíš zvolna. Do Brna nextbike přišel v roce 2020, do té doby zde působila Rekola a velmi krátce Velonet. Od té doby získal nextbike tříčtvrtinový podíl na službě, Rekolům zůstává čtvrtinový. „Za den se v Brně uskuteční asi jen 1000 výpůjček, více je to i v Přerově, kde jsme začali se 140 koly a každé se za den půjčí v průměru desetkrát i vícekrát,“ uvedl Rambousek.

Klíčové je podle něj to, aby se lidé na kole cítili bezpečně. Díky rozšiřování služby jich má stále více možnost na kole jezdit a poté už u něj velká část zůstává, ať v podobě sdíleného či později vlastního. „Lidé získají odvahu a čím více jich jezdí, tím více jsou města ochotná dělat další kroky pro bezpečnější infrastrukturu,“ soudí Rambousek. Brno patří dlouhodobě mezi ta, jehož infrastrukturu hodnotí uživatelé subjektivně jako nedostatečnou a v anketě Cykloměsto roku Do práce na kole se umisťuje mezi posledními včetně tři posledních ročníků.

Když začala firma v Brně působit, měla v roce 2020 zhruba 5000 registrovaných uživatelů a 26.000 výpůjček. Další rok už byl počet uživatelů téměř dvojnásobný a výpůjček 41.000. V roce 2022 Brno pilotně bikesharing podpořilo a čísla rostla velmi výrazně. „Loni už jsme měli téměř 34.000 registrovaných uživatelů a bezmála 160.000 výpůjček,“ řekl Rambousek. Nextbike působí v Česku v 41 městech. Brněnská radnice zvolila model, kdy poskytuje uživatelům dvě bezplatné půlhodinové výpůjčky za den. Letos Brno podpoří sdílená kola necelými pěti miliony korun.

Klíčovou cílovou skupinou zatím zůstávají v Brně vysokoškoláci a s nimi mladí lidé, kteří pracují ve velkých administrativních centrech. „Obvykle jim je mezi 28 a 35 lety, zhruba 65 procent tvoří muži. A zatím pro to nemáme přesná data, ale pocitově vnímáme, že ti lidé s námi zůstávají. Případně používají i kola konkurence, protože je pro ně jízda na kole vhodná a nechtějí si kupovat auto, nechtějí stát každý den v kolonách a řešit parkování,“ uvedl Rambousek. Aut v Brně podle statistik každoročně přibývá a cestování je především v ranní a odpolední špičce stále komplikovanější.

Společnost se snaží také kola inovovat, aby odpovídala potřebám uživatelů. Nicméně zásadní změnou mají být elektrokola. Čistě elektrická flotila jezdí zatím jen na Berounsku díky podpoře partnera a v Kladně, v některých dalších městem je elektrická jen část kol. „Jak se postupně mění myšlení politiků a roste poptávka po alternativní dopravě, tak čekáme, kdy přijde nějaké město a bude chtít provozovat třeba 300 elektrokol. Intenzivně s radnicemi jednáme a vnímáme, že už si někde uvědomují, že budoucnost dopravy ve městě není v autech,“ dodal Rambousek.

Zdroj: ČTK