[quote]Letiště Václava Havla Praha během prvního pololetí letošního roku odbavilo přes 2,55 milionu cestujících. Meziročně je to o téměř 5,3 milionu méně. Provoz začal výrazně klesat od března, kdy v Evropě naplno vypukla koronavirová krize. Vyplývá to z informací Letiště Praha pro ČTK. V posledních týdnech provoz mírně roste, za celý rok by podle současného vývoje mohlo letiště odbavit celkově 5,5 milionu lidí.[/quote]
Provoz letiště výrazně utlumila koronavirová krize, při níž dopravci drtivou většinu linek zrušili. Během největší krize v dubnu letiště odbavilo 5031 cestujících, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Na letišti tehdy fungovaly pouze dvě pravidelné linky do Minsku a Sofie.
V posledních týdnech začal provoz pomalu růst, stále je však hluboko pod úrovní loňských statistik. V červnu přes letiště cestovalo zhruba 39 000 lidí, což bylo oproti květnu pětkrát více. Meziročně jde však stále o obří propad o 97,8 procenta. Nejčastěji nyní lidé z Prahy létají do Amsterdamu, Frankfurtu nad Mohanem a Paříže.
Letiště předpokládá, že během letních prázdnin budou počty cestujících narůstat rychleji. Podle nových prognóz by letiště mohlo během července odbavit přes 220 000 cestujících, v srpnu pak až 400.000 lidí. „Do konce roku podle stávajících odhadů počítáme s tím, že bychom mohli odbavit 5,5 milionu. Vše však závisí na dalším vývoji epidemiologické situace u nás i v zahraničí a také na postupném návratu zahraničních turistů do Prahy a České republiky,“ uvedla mluvčí Kateřina Pavlíková.
Na začátku roku to přitom vypadalo, že letiště letos opět posune rekordní počet odbavených cestujících z roku 2019, kdy přes letiště cestovalo 17,8 milionu lidí. Počet cestujících se totiž dále zvyšoval. V lednu letiště napočítalo 1,05 milionu pasažérů, což bylo meziročně o 7,4 procenta více, v únoru pak 1,01 milionu lidí, meziročně o více než tři procenta více. První dva měsíce roku se tak podílejí na půlročních statistikách z více než 80 procent.
Dopravci během léta nadále obnovují své dříve přerušené linky. Vedle toho některé společnosti navyšují počet frekvencí nebo zvyšují kapacity na už zavedených linkách. Například Emirates na začátku srpna obnoví dálkovou linku do Dubaje, dále Air France bude brzy z Prahy do Paříže nově létat dvakrát denně, jednou za den pak do Lyonu a společnost KLM nasazením většího letadla zvýší kapacity ve spojích do Amsterdamu.
V současnosti na letišti fungují pravidelné linky do 63 destinací od 25 dopravců. Oproti loňské letní sezoně jde přibližně o polovinu potvrzených destinací. Mezi už obnovenými destinacemi jsou především klíčová velká evropská města, která fungují také jako přestupní body do dalších destinací. K dalším často zastoupeným destinacím pak patří tradiční dovolenková místa zejména ve Středomoří.
[quote]Vlastním autem na dovolenou letos vyrazí 65 procent Čechů, což je o téměř pětinu víc, než loni. Naopak letadlo zvolilo sedm procent proti loňským 22 procentům. Vlak využije čtvrtina Čechů a 16 procent pojede autobusem. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury NMS Market Research pro automobilku Toyota mezi 1060 respondenty.[/quote]
Automobil hodlají více použít lidé nad 35 let, kde jejich podíl dosahuje 70 procent. Mladí do 24 let volí mnohem častěji vlak (40 procent) nebo autobus (24 procent).
Motorizovaní dovolenkáři předpokládají, že ujedou zhruba stejně kilometrů jako na obdobné dovolené v minulých letech. Zhruba 15 procent z nich plánuje najet více než 1000 kilometrů, naopak osm procent jen méně než 100 km. Největším lákadlem je pro 53 procent automobilistů poznávání a návštěvy pamětihodností, 45 procent volí wellness pobyty a 43 procent míří do hor.
Dovolené v Česku dá letos přednost 60 procent Čechů, což představuje nárůst proti minulému roku o třetinu. Přibližně 35 procent lidí letos dovolenou vůbec neplánuje, loni to přitom bylo jen jedno procento Čechů. V příjmové kategorii do 20.000 korun nevyjede na dovolenou 52 procent Čechů, naopak s příjmem vyšším než 40.000 Kč zůstane bez odpočinku mimo domov jenom čtvrtina.
Koronavirová epidemie zásadně ovlivnila cestovní plány devíti procent lidí, kteří se kvůli obavám z nákazy nebo bezpečného návratu rozhodli nejezdit na dovolenou do zahraničí. Naproti tomu na výběr nového vozu neměl covid-19 téměř žádný vliv.
[quote]Plzeňský kraj by měl letos od Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) dostat na stavby na krajských silnicích 333,21 milionu korun, téměř dvojnásobek loňské částky. Na mimořádném jednání dnes krajští zastupitelé schválili uzavření smlouvy mezi státním fondem, krajem a krajskou Správou a údržbou silnic. Podmínkou dotace ze SFDI je minimálně patnáctiprocentní spoluúčast kraje na realizovaných stavbách.[/quote]
Krajská správa a údržba silnic má podle náměstka pro dopravu Pavla Čížka (STAN) připraven dostatek stavebních akcí na mostech a silnicích druhé a třetí třídy, které kraji patří. Na spolufinancování ze SFDI měl letos kraj připraveno přes 20 stavebních akcí za 473 milionů korun. Některé už zahájil. Na seznamu naplánovaných oprav je například krajská silnice mezi Mrákovem a Koutem na Šumavě na Domažlicku, další část silnice z Dlažovic do Strašína na Klatovsku nebo silnice mezi Lestkovem a Caltovem na Tachovsku.
Ze SFDI dostal kraj příspěvek poprvé v roce 2015, dosud získal celkem přes 1,5 miliardy korun.
[quote]Společnosti Arriva, novému provozovateli veřejné autobusové dopravy v Plzeňském kraji, hrozí od kraje smluvní sankce za neodjeté spoje. Problémy měl dopravce zejména na začátku července, kdy za den nevypravil až desítky spojů, zejména v okolí Plzně a na severním Plzeňsku. Téma dnes doplnili zastupitelé Plzeňského kraje na program mimořádného jednání zastupitelstva.[/quote]
Na sankce se ptal například zastupitel za ANO, starosta Stříbra Martin Záhoř. Kritizoval i to, že odstavené autobusy ve městě blokují parkovací plochy pro občany nebo že v městských malých uličkách jezdí větší vozy, než byly přislíbené. Zastupitel TOP 09 Richard Pikner chtěl vědět, zda mu dopravce uhradí taxi, které si musel kvůli neodjetému spoji vzít.
Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN) řekl, že za nedodržení řádu má kraj ve smlouvách s dopravci v autobusové i vlakové dopravě „drakonické“ sankce, které vždy za určité období uplatňuje. Stejně to bude i s Arrivou. Problémy s vynechanými spoji měl ale podle Čížka i předchozí dlouholetý dopravce ČSAD Autobusy Plzeň.
Arriva Střední Čechy provozuje veřejnou autobusovou dopravu v kraji od 14. června, první dva týdny za jednotné snížené jízdné, od 1. července v novém tarifním systému. Přechod celého kraje na nového dopravce byl podle Čížka největší změnou, jaká se v ČR ve veřejné dopravě kdy najednou odehrála. Problémy byly především od 6. do 9. července, kdy nejezdily až čtyři z 315 provozovaných autobusů, což představovalo až kolem 40 neodjetých spojů za den. K 19. červenci měla Arriva podle jízdních řádů zajistit 93.177 spojů, z toho jich neodjela 343. „Důvody jsou a byly technické, personální, lidské chyby, zpoždění předchozího spoje. Znamená to vypravenost spojů 99,6 procenta,“ řekl ředitel Arriva Střední Čechy František Soumar.
Připustil, že důvodem nevypravených spojů byla i zásadní chyba dispečinku, který řídí plzeňskou oblast. Firma vyměnila vedoucího oblasti, dispečink posílila o dva zkušené dispečery. Od té doby je nyní vypravováno 99,97 procenta objednaných spojů denně, řekl Soumar. Podle Čížka jezdí o prázdninách denně v kraji kolem 3400 spojů, v době výuky až 3800 spojů.
Zastupitelé mimo jiné kritizovali, že podle ohlasů cestujících někteří řidiči neznají své trasy a ptají se pasažérů, kde mají zastávku. Soumar uvedl, že Arriva se potýká s personálním obsazením. V kraji zaměstnává 350 řidičů, v celém kraji by byla schopna přijmout 15 až 20 řidičů. Aby udržela nasmlouvaný provoz, doplnila řidiče i z jiných částí ČR, a i když si své trasy projeli, neznají je všichni dokonale.
Ředitelka společnosti POVED, organizátora veřejné dopravy v kraji, Zdeňka Kmochová potvrdila slova první náměstkyně hejtmana Marcely Krejsové (ODS), podle níž jsou také problémy s odbavovacími strojky a jejich softwarem a stává se, že lidé na některých linkách mají platit různé jízdné. POVED kvůli tomu povede jednání s výrobcem.
[quote]Státní organizace Správa železnic (dříve Správa železniční dopravní cesty, SŽDC) čerpala peníze na opravu nádraží v letech 2017 až 2019 pomaleji, než předpokládala, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Důvodem byla podle kontrolorů nepřipravenost projektů i průtahy ve stavebních a zadávacích řízeních. Stav nádraží se ale podařilo zlepšit, konstatuje NKÚ, zároveň však kritizuje Správu železnic za to, že si nestanovila konkrétní kritéria pro hodnocení ukončených projektů. Závěry z kontroly dnes NKÚ zveřejnil na svém webu. Správa železnic v reakci ČTK sdělila, že v posledních letech investuje do oprav budov výrazně více. Loni to bylo 1,6 miliardy korun.[/quote]
Na rekonstrukce osobních nádraží plánovala Správa železnic vydat v letech 2017 až 2022 přes 8,8 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury i z fondů Evropské unie. „Ve skutečnosti ale čerpala SŽDC na rekonstrukce a opravy nádraží v letech 2017 až 2019 v průměru o 36 procent méně peněz, než kolik se předpokládalo,“ uvádí NKÚ.
Jedním z důvodů bylo, že jen minimum rekonstrukcí a oprav bylo připravených. Osobní nádraží spolu s dalšími budovami a pozemky převedly České dráhy na Správu železnic v roce 2016. Kvůli plánovanému převodu se tak rekonstrukce a opravy nádraží dříve nepřipravovaly. SŽDC proto řešila nejprve drobné opravy a neodkladné stavební zásahy. Zdržení ale způsobily i průtahy v zadávacích a stavebních řízeních.
Správa železnic uvedla, že díky organizační změně z listopadu 2018 investuje rychleji. „Na obnovu nádražních a provozních budov se v roce 2019 vynaložila rekordní částka, a to 1,6 miliardy korun,“ uvedl generální ředitel organizace Jiří Svoboda. Letos by podle něj mělo jít na obnovu více než 70 nádražních budov 2,1 miliardy korun. Naplno běží práce například na nádražní budově v Havířově a začíná přestavba nádraží v Českých Budějovicích.
„Prostředky na rekonstrukce a revitalizace nádraží sice zlepšily stav budov, SŽDC, respektive současná Správa železnic, nebude mít ale podle čeho hodnotit ukončené stavby,“ uvedl NKÚ. Parametry, které si Správa železnic pro hodnocení stanovila, jsou podle kontrolorů jen obecné, například zvýšení kultury cestování, pocitové hledisko cestujících nebo vybavenost budov.
„Naším cílem je nabízet na nádražích minimálně základní služby cestujícím,“ uvedl ředitel Správy železnic Svoboda. Organizace se podle něj snaží v často předimenzovaných budovách nabízet také pronájmy orgánům státní správy a samospráv. Zatím šlo spíše o menší prostory, jako například policejní služebny, letos už to ale byl větší počet kanceláří Státní správy sociálního zabezpečení v Břeclavi. „Jednáme také o přesunu úředníků Finanční správy do zrekonstruované nádražní budovy v Ostravě-Vítkovicích,“ dodal Svoboda.
NKÚ rovněž při kontrole 24 projektů oprav a rekonstrukcí nádraží, na které jsou plánovány výdaje přes jednu miliardu korun, zjistil několik dílčích nedostatků. Týkaly se například nedodržení smluvních podmínek, úhrady za činnosti, které dodavatel neprovedl, nebo uhrazení faktur vystavených na jiné období, než v jakém stavební práce skutečně byly. „SŽDC také uzavírala dodatky ke smlouvám, kterými se navyšovala cena stavby, resp. prodlužoval termín dokončení, a to i několik desítek dnů po tom, co měla být stavba podle smlouvy dokončena,“ uvedl NKÚ. Podle Správy železnic z kontrolního protokolu vyplývá, že organizace využila peníze na stavební akce účelně a způsobem odpovídajícím stanoveným cílům.
[quote]Společnost Iveco Czech Republic, a.s. si v těchto dnech připomíná 125 let od založení výrobního závodu. V roce 1895 se začala psát historie dnešní výroby autobusů ve Vysokém Mýtě, když zde Josef Sodomka založil kolářskou dílnu.[/quote]
Příběh pokračoval výrobou kočárů, světoznámých automobilů, elegantních přívěsů, speciálních užitkových vozů a legendárních autobusů éry socialismu až k autobusům současným. Firma přežila dějinné zvraty a četné vlastnické změny a dnes je se svojí značkou IVECO BUS významným hráčem světového auto průmyslu.
20 nejvýznamnějších milníků výrobního závodu ve Vysokém Mýtě
1895 Vyučený kolář Josef Sodomka se přistěhoval do Vysokého Mýta, založil zde kolářskou dílnu a z výroby kočárů se postupně přeorientoval na produkci automobilů.
1926 Začátek produkce aut na zakázku. Automobily se staly hlavní náplní Sodomkovy továrny, kterou sice řídil Josef Sodomka starší, ale její vůdčí osobností se stal jeho syn.
1928 První autobus opouští továrnu. Jednalo se o vůz pro 14 sedících cestujících postavený na podvozku Škoda 125. Za 12 let bylo u Sodomků vyrobeno 100 nových autobusů, téměř výhradně na tuzemských podvozcích Škoda, Tatra, Walter a Praga.
1932 Začíná se zásadně měnit tvarová křivka karoserií osobních automobilů. Dosavadní hranaté karoserie nahrazují oblé tvary s aerodynamickými prvky. Krásné zaoblené karoserie byly často oceňovány na významných výstavách a soutěžích.
1936 Firma Carrosserie Sodomka navazuje úzkou spolupráci s pražskou automobilkou Aero, která přinesla mnoho krásných kabrioletů. Zejména Aero 50 Dynamik se zakrytými předními i zadními koly, protaženými kapkovitými blatníky a velmi luxusním vnitřním vybavením se zařadil do zlatého fondu evropského karosářského designu konce 30. let.
1940 Během 2. světové války se postupně zvyšovala výroba autobusů a různých účelových karoserií. V roce 1940 byla v závodě vyrobena první série trolejbusů na podvozcích MAN.
1947 Josef Sodomka mladší chtěl po válce navázat na karosářské úspěchy u automobilů a představil luxusní autokar na novém podvozku Škoda 706 RO. Tento autokar měl seřiditelná klobouková sedadla a byl vybaven bufetem, šatnou i WC.
1948 V rámci znárodnění podnik přejmenován na Karosa a do závodu byly včleněny i další menší karosárny tehdejšího Československa. I po zřízení národního podniku byl Josef Sodomka jmenován jeho ředitelem. Pod jeho vedením byl mj. vyroben luxusní kabriolet na podvozku Tatra T 600 Tatraplán s tehdy unikátním vzduchem chlazeným motorem umístěným vzadu.
1950 Nosným programem vysokomýtského závodu se stala výroba autobusů Škoda 706 RO.
1965 Představen model autobusu Karosa ŠM. Jízdní vlastnosti významně zlepšovalo tehdy jedinečné vzduchové pérování. Podobný „náskok“ měla ve světovém měříku i použitá unikátní technologie – celé vozidlo se skládalo ze šesti hlavních před vyrobených panelů.
1981 Úspěšné a oblíbené „ešemky“ nahradila nová typová řada 700, při jejíž výrobě se rovněž uplatnil systém panelové stavby. Základní inovace však spočívala v přemístění motoru a převodovky za zadní nápravu. Modernější konstrukce výrobku a dokonalejší technologie umožnily další zvyšování objemu výroby až na čtrnáct vozů denně. Do jejího ukončení v roce 1999 opustilo brány závodu celkem 37 166 vozidel této řady.
1993 V rámci privatizace vznikla Karosa, akciová společnost, a ze zbylých závodů bývalého státního podniku se stávají samostatné podniky. Jednání Karosy s francouzskou firmou Renault. vyústilo ve vytvoření společného podniku.
1995 Přichází autobus řady 900, kterých bylo vyrobeno 12 944 kusů. Ve znaku má již logo Renault.
1999 Z italské firmy Iveco a francouzského Renaultu vznikl společný podnik s názvem Irisbus Holding S.L., který získal 94 % akcií Karosy. Společnosti Iveco a Renault vytvořily sjednocením svých aktivit druhého největšího producenta autokarů a autobusů v Evropě.
2004 IVECO se stalo 100 % vlastníkem Irisbus.
2006 Začátek produkce produktové řady Crossway, která se postupně s více než 40 000 prodanými kusy stala nejúspěšnějším meziměstským autobusem sučasnosti.
2007 Změna názvu společnosti na Iveco Czech Republic, a.s.
2013 Oficiálním jménem značky se stává IVECO BUS a přichází zcela nová řada IVECO BUS Euro VI. Zároveň se IVECO začlenilo do skupiny CNH Industrial , zahrnující dalších 12 značek z oblasti zemědělských a stavebních strojů a užitkových vozidel.
2015 Firma slaví 120. výročí za účasti významných hostů včetně prezidenta České republiky Miloše Zemana.
2019 Rekordní výroba 4 612 autobusů za rok, z nichž naprostá většina míří na zahraniční trhy. Iveco Czech Republic je předním exportérem a patří mezi nejdůležitější české firmy. V Pardubickém kraji potvrzuje pozici významného zaměstnavatele. Na výrobě se podílí přibližně 3 900 zaměstnanců a dalších více než 1 700 pracovních míst vytváří firma u svých tuzemských dodavatelů.
[quote]Letošního klání o titul Cyklozaměstnavatel roku se v celé ČR zúčastnilo celkem 430 firem, ale těsný tříbodový náskok zaručil vítězství v této kategorii firmě OLTIS Group. Kritéria, která přispěla vysokému bodovému ohodnocení, byla například: krytá monitorovaná parkovací místa pro kola v blízkosti vchodu s bezbariérovým zabezpečeným přístupem, sprchy na patrech, úhrada zápisného do soutěže DO PRÁCE NA KOLE za soutěžící zaměstnance a organizace vlastní vnitrofiremní soutěže v rámci této výzvy. Díky tomu, že tato firma získala více než 64 % bodů, obdržela dokonce evropskou certifikaci Zlatý Cyklozaměstnavatel, která má platnost 3 roky.[/quote]
Ocenění Cyklozaměstnavatel roku 2020 a evropská certifikace Zlatý Cyklozaměstnavatel jsou pro společnost OLTIS Group potvrzením, že se vydala správným směrem při komplexní podpoře této aktivity. Pro všechny pak je to signál, že vedení společnosti má zájem vycházet svým zaměstnancům vstříc nejen v čistě pracovním procesu, ale i v přidružených činnostech, ať sportovních či ekologických.
Více informací a rozhovor s firemní koordinátorkou Zuzanou Novotnou najdete v článku oficiálního organizátora výzvy DO PRÁCE NA KOLE.
[quote]Nápojový gigant Diageo, který vlastní značku Johny Walker, plánuje od příštího roku v rámci snahy o udržitelnost nápojových obalů vyzkoušet nový obal. Tím má být papírová láhev. Nový obal by měla vyrábět společnost Pulpex, kterou Diageo spoluvlastní se společností Pilot Lite.[/quote]
Papírová láhev bude vyráběna z nasávané vlákniny technologií lisování do formy a následným tepelným vytvrzováním. Bariéru bude tvořit povrch, který neohrozí v žádném případě sensorické vlastnosti tekutiny. Zajímavostí je, že povrch nebude na bázi plastů, jak tomu někdy bývá u podobných projektů zvykem.
Papírové láhve oslovují velké značky
Papírové láhve nejsou tak úplnou novinkou, nedávno vzbudila např. zájem iniciativa značky Carlsberg, když představila udržitelnou papírovou láhev s bariérovou vrstvou, která má v rámci svého životního cyklu mnohem nižší negativní environmentální dopady než např. populární plechovky. Ostatně na vývoji papírových obalů podobného typu se podílí i další velcí hráči jako je např. Coca-Cola Company či L’Oréal.
Výhody papírových láhví
Výrobcem papírových láhví je britská společnost Frugalpac, která uvádí, že 75 cl láhev je pětkrát lehčí než skleněná a má o třetinu nižší uhlíkovou stopu než láhev vyrobena z recyklovaného plastu.
[quote]Letový provoz nad Českou republikou po koronavirové krizi zatím stoupá zvolna. V červnu dispečeři odbavili 18.520 letů, což je o pětinu více než než květnu, ale meziročně jde o pokles o téměř 79 procent. Omezení provozu během krize se projevilo i na pololetních statistikách, za první půlrok dispečeři zaznamenali 190.664 letů, meziročně zhruba o 65 procent méně. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Řízení letového provozu (ŘLP) Richard Klíma. V červenci mírný růst proti předchozím měsícům pokračuje.[/quote]
Provoz sice stoupá pomalu, na druhou stranu ale poměrně setrvale. V červnu byl průměrný počet letů za den 410, v první polovině července 776. Během července navíc dopravci obnovují zatím největší počet linek, dá se tak očekávat, že ve zbývající části měsíce by dosavadní růst mohl být ještě o něco vyšší.
Největší propad ŘLP zaznamenalo v dubnu, kdy odřídilo 12.125 letů, meziročně o 83,5 procenta méně. Letový provoz ovšem klesal už před krizí, ne však tak výrazně. Například v lednu dispečeři odbavili 57.187 letů, což bylo meziročně o 6,7 procenta méně. V jednotkách procent klesal provoz už ve druhé polovině loňského roku. Tehdy ovšem hlavním důvodem byly zejména kapacitní problémy v okolních zemích, kvůli čemuž byly některé lety přesměrovány na trasy mimo Česko.
Letečtí dopravci v současnosti postupně obnovují letecké linky, které během krize přerušili. Na pražském letišti aktuálně funguje okolo 80 pravidelných linek, obnovení dalších více než 20 dopravci oznámili na následující týdny.
Trojský most v Praze. Most spojuje Holešovice a Troju.---The Troja bridge in Prague. The bridge connects Holesovice and Troja district. (CTK Photo/Vaclav Zahorsky)
[quote]Praha se chystá zdražit jízdné v městské hromadné dopravě a parkovné v modrých zónách. Důvodem jsou důsledky koronavirové pandemie, při které se hlavnímu městu výrazně propadly příjmy z jízdného hlavně od turistů. Podle pražské radní Hany Marvanové (za STAN) na jednání tento týden padly návrhy na zvýšení cen téměř všech tarifů jízdného, roční kupon by zdražil z nynějších 3650 korun na zhruba 5500 Kč. [/quote]
Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) uvedl, že město v souvislosti s hledáním řešení a úspor diskutuje s dopravní podnikem (DPP) o různých variantách a scénářích. „Předpokládáme, že to ve finále bude kombinace různých opatření,“ řekl webu náměstek bez bližších informací.
Podle informací ČTK je mezi opatřeními, o kterých se jedná, také například posunutí věku, od kdy má cestující jízdné zdarma. Nyní je to 65 let. Zrušit by se mohlo také jízdné zdarma pro studenty a zůstalo by pouze pro děti. Dojít by mohlo také na takzvanou optimalizaci MHD, tedy úpravy tras a počtu spojů.
Náměstek Scheinherr dnes pro ČTK nechtěl žádné z opatření komentovat. „V současné chvíli není na ničem koaliční shoda, proto nechci zveřejňovat a ani komentovat jakékoliv pracovní návrhy. Diskutujeme všechna možná opatření, jak se vypořádat s následky pandemie koronaviru,“ řekl ČTK Scheinherr. K prvním dohodám by podle něho mohlo dojít v srpnu. Kdy by tak případně mohlo jízdné zdražit, není jasné.
Scheinherr plán na zdražování jízdného a nacházení úspor představil i na středečním jednání zástupců městské rady s odborovými organizacemi pražského dopravního podniku (DPP). Podle předsedy Odborů DPP Luboše Olejára Scheinherr řekl, že v případě podpory by ceny zvýšil od léta, usiluje o to prý Praha sobě. Zdražení modrých zón náměstek neupřesnil, mělo by ale vést ke zvýšení prodejů jízdenek, doplnil Olejár.
O podpoře návrhu na zdražení parkovného se bude rozhodovat v příštích týdnech, uvedl web. Koaliční Piráti podle něj chtějí návrh Prahy sobě doplnit o pravidla zprůhledňující výběrová řízení dopravního podniku.
Roční kupon zlevnila Praha v roce 2015 z původních 4750 korun na 3650 korun. Mezi roky 2016 a 2017 tak klesly příjmy z jízdného o 157 milionů na 3,7 miliardy. Loni DPP utržil z jízdného téměř 4,5 miliardy. Od letošního roku podnik očekává kvůli koronavirové krizi výrazně horší výsledky.
V Praze od voleb v roce 2018 vládne koalice Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN), v opozici jsou ODS a ANO.
To provide the best experiences, we use technologies like cookies to store and/or access device information. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Functional
Vždy aktivní
The technical storage or access is strictly necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service explicitly requested by the subscriber or user, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a communication over an electronic communications network.
Preferences
The technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistics
The technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.The technical storage or access that is used exclusively for anonymous statistical purposes. Without a subpoena, voluntary compliance on the part of your Internet Service Provider, or additional records from a third party, information stored or retrieved for this purpose alone cannot usually be used to identify you.
Marketing
The technical storage or access is required to create user profiles to send advertising, or to track the user on a website or across several websites for similar marketing purposes.