Domů Blog Strana 93

Mezi Mostem a Bílinou se zvýší rychlost z 90 na 110 kilometrů v hodině

Řidiči mezi Bílinou na Teplicku a Mostem budou moci od druhé poloviny příštího roku jezdit rychlostí až 110 kilometrů v hodině. Silničáři teď instalují svodidla a nové dopravní značení. Správce silnice zároveň jedná o zvýšení rychlosti i na dalších úsecích čtyřproudé podkrušnohorské magistrály z Chomutova do Teplic. ČTK to řekla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Kamila Zahálková.

Na silnici I/13 platí s výjimkou různých omezení nejvyšší povolená rychlost 90 kilometrů v hodině. Se zvýšením rychlosti mezi Mostem a Bílinou souhlasila policie. Stavební práce na desetikilometrovém úseku už začaly. Na komunikaci silničáři demontují svodidla a osadí nová. „V úseku budou také použita nová svislá a vodorovná dopravní značení. Základní šířkové uspořádání, střední dělící pás a jízdní pruhy zůstanou stávající,“ uvedla Zahálková.

Dopravní omezení při pracích na silnici budou lokální. „Zejména při demontáži a osazení nových svodidel bude nutné omezit provoz,“ uvedla mluvčí. Zhotovitelem prací je společnost Herkul, která nabídla cenu 60 milionů korun. Práce potrvají zhruba osm měsíců. V nevyhovujících částech, jako jsou připojovací a odbočovací pruhy, úrovňové křížení či malý poloměr směrového oblouku, zůstane rychlost na 90 kilometrech v hodině.

ŘSD aktuálně zpracovává záměr projektu zvýšení rychlosti pro úsek mezi Chomutovem a Mostem a Bílinou a Teplicemi. „Pokud bude záměr schválen ze strany Centrální komise ministerstva dopravy, budeme moci zahájit investiční přípravu stavby. Předpokládáme dle platného harmonogramu zahájení realizace v roce 2030,“ uvedla Zahálková.

Silnice I/13 propojuje průmyslové aglomerace pod Krušnými horami. Dopravním „špuntem“ na komunikaci je samotné město Bílina. Centrální komise ministerstva dopravy v roce 2021 schválila stavbu dvoutubusového tunelu dlouhého 1,4 kilometru. Začít stavět by se mohlo nejdříve v roce 2031.

Zdroj: ČTK

Dálnice D10 u Kosmonos je po nočním bourání nadjezdu průjezdná

Dálnice D10 u Kosmonos na Mladoboleslavsku je po nočním bourání nadjezdu opět průjezdná. Obousměrná uzavírka na 46. kilometru začala v sobotu v 17:00, provoz na dálnici se vrátil včera kolem 11:00. Policie během uzavírky třísetmetrového úseku nezaznamenala žádné dopravní problémy, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

„Od 11:03 je to tam průjezdné oběma jízdními pruhy, uzavírka kvůli demolici je ukončena,“ uvedla Richterová. Totéž ČTK potvrdil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl. „Objízdná trasa je zrušena, dálnice je průjezdná,“ uvedl. Do 14:00 ještě musejí řidiči počítat s částečným omezením dopravy, po dálnici se bude jezdit jedním pruhem v každém směru.

Zdemolovaný nadjezd byl součástí původní křižovatky. Podle Rýdla byl starší 40 let a musel ustoupit stavbě moderní mimoúrovňové křižovatky tvořené kruhovým objezdem přímo nad dálnicí. Mostní konstrukci rozebraly pneumatické nůžky. Všech 200 metrů krychlových betonu má být podle Rýdla zrecyklováno a půjde zpátky do stavby.

Provoz při uzavírce dálnice byl v režimu jeden plus jeden jízdní pruh po nájezdových a sjezdových rampách mimoúrovňové křižovatky. Auta ve směru od Turnova na Prahu zajížděla na přilehlou okružní křižovatku v Průmyslové ulici v Kosmonosech u 13. brány areálu Škoda Auto a vozidla směřující od Prahy na Turnov nebo do Kosmonos využívala část nově budované turbo-okružní křižovatky.

S rozsáhlou přestavbou křižovatky začalo ŘSD loni v září, práce provádí společnost Eurovia CS téměř za 737 milionů korun bez daně. Nová křižovatka počítá se zaústěním devíti větví, vnější průměr bude 140 metrů. Stavba by měla být dokončena nejpozději příští rok v létě. Nyní je podle Rýdla hotová zhruba ze 60 procent.

Zdroj: ČTK

Barrandovský most je po dvouletých opravách plně průjezdný

Řidiči se od včerejšího odpoledne mohou projet po všech osmi pruzích pražského Barrandovského mostu, který je nejvytíženější komunikací v Česku. Hlavní práce více než dvouleté rekonstrukce na něm skončily. Opravený most včera po poledni otevřeli zástupci města a jeho firmy Technická správa komunikací (TSK), která se o pražské mosty stará. Díky sloučení finálních etap skončily práce proti plánu o rok dříve, především kvůli volbě modernějšího betonu se však cena zvýšila z 594,5 milionu na 1,14 miliardy korun. Podle ředitele TSK Filipa Hájka je očekávaná životnost opravené stavby do další velké rekonstrukce 40 až 50 let.

Barrandovský most tvoří dva mosty. Je z roku 1983 a denně ho přejede na 144.000 aut. Opravoval se poprvé, práce začaly v květnu 2022 na jižním mostě, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku. Letošní práce na severní části začaly v březnu a původně měly být hotové na konci letních prázdnin. Nakonec se kvůli horšímu než předpokládanému stavu konstrukce protáhly do podzimu.

Doprava na mostě přes Vltavu se vrátila do standardního režimu dnes před polednem. Odpoledne TSK ještě otevře nájezdovou rampu ze Strakonické ulice. Most ještě čeká poslední etapa, při které budou dělníci sanovat spodní část konstrukce. Při těchto pracích už ale nebudou na mostě žádná dopravní omezení.

Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) označil rekonstrukci za úspěch. „Prioritou bylo co nejvíce zkrátit dobu uzavírky a v tomto jsme byli úspěšní,“ řekl. Opravy totiž skončily o rok dříve, než bylo v plánu, a to i přes horší než očekávaný stav konstrukce. Podle Hřiba je to i díky využití takzvaného ultra-vysokopevnostního betonu. Jeho největší výhodou je fakt, že ho není potřeba použít tolik jako standardního.

Problémem Barrandovského mostu podle Hájka bylo to, aby unesl svou vlastní váhu. „Kdybychom ho zpevňovali standardním betonem, tak bychom vlastně naráželi na to, že už by se neunesl,“ řekl. Ředitel dodal, že prodražení stavby šlo na vrub třem faktorům. Prvním bylo právě využití moderního betonu, které znamenalo navýšení nákladů asi o 100 milionů korun. Druhou složkou byla inflace a třetí, nejvyšší, pak horší než předpokládaný stav konstrukce. Podle Hájka by se v případě, že by město nevyužilo modernější technologie, opravy pravděpodobně protáhly o další dva roky.

Při započtení nulté fáze oprav, kdy se mimo jiné rekonstruovaly pilíře, výše zmíněné poslední fáze bez uzavírek a zaplacení správce stavby se podle informací TSK náklady vyšplhají téměř na 1,31 miliardy korun. Vedení města a Hřiba za navýšení ceny kritizovali opoziční ANO a SPD, ale i někteří členové koaliční ODS.

TSK v Praze připravuje i rekonstrukci dalších mostů. Již začaly práce na Libeňském mostě, jehož část dělníci zbourali a město pravděpodobně hlavní most přes řeku nahradí replikou podle původního návrhu architekta Pavla Janáka. Rekonstrukce v budoucnu čekají i Hlávkův, Mánesův či Čechův most.

Zdroj: ČTK

Okénko do světa: Saudská Arábie rozšíří v příštích letech svou železniční síť až na 8000 kilometrů

21. listopadu 2024, přinesla saudskoarabská média média informaci, že tamní ministr dopravy oznámil prodloužení současné železniční sítě, dlouhé 5500 kilometrů, až na 8000 kilometrů, které by mělo být realizováno v příštích letech.

Saudskoarabská železnice (ale i železnice Spojených arabských emirátů) jsou velmi zajímavými a v Evropě téměř neznámými železničními systémy, které v posledních letech zaznamenávají prudký a nejen v Evropě nepředstavitelný rozvoj. Zjednodušeně lze říci, že v osobní dopravě se orientují na evropský a východoasijský model, tedy výkonnou příměstskou dopravu a dálkovou dopravu vysokorychlostní, a v nákladní dopravě pak na model severoamerický, tedy na dlouhé těžké nákladní vlaky, využívající nejzazší dosažitelné extrémy technických možností konvenční železnice na normálním rozchodu, včetně intermodálního Doublestacku.

Zdroj: https://container-news.com/

Ministr ve zprávě mimo jiné uvedl, že „s vizí a podporou našeho moudrého vedení se Království chystá realizovat nebývalý růst své železniční sítě, která se v nadcházejících letech rozšíří na více než 8 000 kilometrů. Tato expanze dále upevní pozici Saúdské Arábie jako globálního logistického hubu“. Rozšíření by mělo zahrnovat především tzv. Severní síť, která spojí hlavní město Rijád s Jordánskem, a Východní síť, spojující Rijád s pobřežím Perského (v arabském světě ovšem Arabského) zálivu.

A ambice obou železnic mimo jiné dokládá i jejich velkorysá prezentace na letošním ročníku veletrhu Innotrans v Berlíně.

Zdroj: ŽESNAD

Nové soluňské metro vystaví archeologické poklady získané při jeho budování

V několika stanicích nového metra v řecké Soluni budou vystaveny archeologické objevy, které byly nalezeny při budování podzemní dráhy. První linka metra ve druhém největším řeckém městě má délku 9,6 kilometru a oficiálně otevřena bude 30. listopadu, informovala agentura AP.

Soluň bude mít od konce měsíce metro, které zároveň poskytne výstavní prostory pro archeologické objevy z doby jeho budování. Právě kvůli nesčetným vykopávkám se výstavba metra protáhla na desítky let.

Soluňské metro bude splňovat všechny nároky na moderní dopravu. Budou ho obsluhovat vlaky bez řidiče a nástupiště od kolejiště bude oddělovat systém automatických posuvných dveří. Výstavba metra začala v roce 2003 a díky ní bylo pod milionovým městem objeveno velké množství starodávných pokladů.

„Tento projekt nabízí pozoruhodnou směsici starobylého a moderního, spojuje archeologické dědictví s infrastrukturou metra,“ řekl v pátek novinářům řecký ministr dopravy Christos Staikuras.

Ražba tunelů kopírovala staré obchodní cesty v centru přístavního města, které je trvale osídleno od antických dob. Při budování byla odhalena hlavní třída z římských dob, starořecká pohřebiště, zavodňovací a odvodňovací systémy, mozaiky a nápisy a desetitisíce artefaktů z různých století od starověku, přes byzantskou dobu po období osmanské nadvlády.

Tunely musely být provrtány ve větší hloubce, než bylo původně plánováno, což vedlo ke zvýšeným nákladům a zdržením, a to v zájmu zachování starobylých objevů.

Nejdůležitější artefakty byly vystaveny podél podzemní dráhy, která má nyní 13 stanic. Například na centrální stanici Venizelu je k vidění mramorová dlažba z hlavní třídy z dob starověkého Říma.

„Projekt čelil podstatným zdržením a mnoha výzvám, včetně více než 300.000 archeologických nálezů, z nichž mnohé jsou nyní vystaveny na různých stanicích hlavní linky,“ řekl Staikuras

Projekt soluňského metra se zrodil už před více než stoletím a jeho nynější dokončení obyvatelé města uvítali s němým úžasem, když léta na projekt metra pohlíželi jako na ukázku byrokratických průtahů a nesplněných slibů, uvedla AP. Podle vládních údajů náklady na vybudování první linie a rozestavěné druhé linie metra dosáhly tří miliard eur (76 miliard korun).

Zdroj: ČTK

Dálnice D10 u Kosmonos je uzavřená kvůli bourání nadjezdu

Dálnice D10 u Kosmonos na Mladoboleslavsku je od včerejšího podvečera v obou směrech uzavřena, důvodem je bourání nadjezdu v místě přestavované křižovatky. Uzavírka třísetmetrového úseku potrvá do dnešních 11:00. Podle policie a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) do večera nebyly hlášeny žádné dopravní komplikace.

„Dálnice je od dnešních 17:00 do nedělních 11:00 obousměrně uzavřena. Jsou tam objízdné trasy, ale zajížďky nejsou velké,“ řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová. Podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla si řidiči najedou navíc maximálně stovky metrů. „Zdržení je prakticky nula, což se projevuje v tom, že vůbec žádné dopravní komplikace tady nenastaly,“ řekl Rýdl ČTK po 20:00.

Demolovaný nadjezd je součástí původní mimoúrovňové křižovatky. „Most starší 40 let ustupuje stavbě moderní mimoúrovňové křižovatky, která bude ve formě kruhového objezdu přímo nad dálnicí,“ uvedl Rýdl.

Provoz při uzavírce dálnice je v režimu jeden plus jeden jízdní pruh po nájezdových a sjezdových rampách mimoúrovňové křižovatky. Auta ve směru od Turnova na Prahu zajíždějí na přilehlou okružní křižovatku v Průmyslové ulici v Kosmonosech u 13. brány areálu Škoda Auto a vozidla směřující od Prahy na Turnov nebo do Kosmonos využívají část nově budované turbo-okružní křižovatky. „Převedli jsme provoz na půlku hotového nového kruhového objezdu, tak jsme mohli přistoupit k demolici původního mostu,“ dodal Rýdl.

S částečným omezením museli řidiči počítat už od dnešního poledne do 17:00, kdy se po dálnici jezdilo jedním jízdním pruhem v každém směru. Podobný režim bude v neděli od 11:00 do 14:00.

Mostní konstrukci rozebírají pneumatické nůžky, které oddělují armovací železo a betonové fragmenty. Všech 200 metrů krychlových betonu má být podle Rýdla zrecyklováno a půjde zpátky do stavby. „Takže je to, jako kdyby se ten původní most vypařil,“ dodal mluvčí.

S rozsáhlou přestavbou křižovatky začalo Ředitelství silnic a dálnic loni v září, práce provádí společnost Eurovia CS téměř za 737 milionů korun bez daně. Nová křižovatka počítá se zaústěním devíti větví, vnější průměr bude 140 metrů. Stavba by měla být dokončena nejpozději příští rok v létě. Nyní je podle Rýdla hotová zhruba ze 60 procent.

Zdroj: ČTK

Bourání nadjezdu u Kosmonos uzavřelo část dálnice D10

Provoz na 46. kilometru dálnice D10 u Kosmonos na Mladoboleslavsku zkomplikovalo bourání nadjezdu v místě přestavované křižovatky. Od včerejších 17:00 do nedělních 11:00 bude třísetmetrový úsek dálnice uzavřený. Demolovaný nadjezd je součástí původní mimoúrovňové křižovatky a dosud po něm jezdí auta. Při demolici a po ní bude provoz převeden na polovinu nové turbo-okružní křižovatky.

S částečným omezením musejí řidiči počítat dnes od 12:00 do 17:00 a v neděli od 11:00 do 14:00, projedou pouze jedním jízdním pruhem v každém směru. Provoz při celkové uzavírce dálnice bude v režimu jeden plus jeden jízdní pruh po nájezdových a sjezdových rampách mimoúrovňové křižovatky. Auta ve směru od Turnova na Prahu budou zajíždět na přilehlou okružní křižovatku v Průmyslové ulici v Kosmonosech u 13. brány areálu Škoda Auto a vozidla směřující od Prahy na Turnov nebo do Kosmonos už budou využívat část nově budované turbo-okružní křižovatky.

S rozsáhlou přestavbou křižovatky začalo Ředitelství silnic a dálnic loni v září, práce provádí společnost Eurovia CS téměř za 737 milionů korun bez daně. Nová křižovatka počítá se zaústěním devíti větví, vnější průměr bude 140 metrů. Stavba by měla být dokončena nejpozději příští rok v létě.

Zdroj: ČTK

O místo ředitele pražského dopravního podniku se uchází Pavel Bém

O místo ředitele pražského dopravního podniku (DPP) se uchází bývalý primátor hlavního města Pavel Bém (ODS). Na svém webu to uvedla stanice CNN Prima News. Termín pro podávání přihlášek do sledovaného konkurzu vypršel včera v poledne, podnik zatím uchazeče nekomentoval. O vedení podniku má podle svého vyjádření na facebooku zájem také ředitel městských Technologií hlavního města Prahy (THMP) Tomáš Jílek. DPP hledá po personálních změnách vyvolaných policejním zásahem kromě generálního také personálního ředitele.

Bývalého šéfa největší pražské městské firmy Petra Witowského odvolala dozorčí rada koncem října poté, co v DPP zasahovala policie a padla nová obvinění v další větvi starší korupční kauzy Dozimetr. I když ředitel mezi obviněnými nebyl, rada složená převážně ze zástupců politických stran v pražském zastupitelstvu jej odvolala a rozhodla o vypsání konkurzu na nového ředitele.

V pětičlenném představenstvu skončili i dva obvinění členové Jiří Špička a Marek Kopřiva a rada naopak zvolila novým členem Jiřího Pařízka. Na místo Špičky, který měl na starosti personální úsek podniku, DPP také vypsal výběrové řízení. Výsledky konkurzů by podle dřívějších vyjádření mohly být známy ke konci ledna příštího roku.

CNN Prima News dnes uvedla, že podnik chce vést i Bém, který stál v čele hlavního města mezi lety 2002 a 2010. Od té doby působil především ve své občanské profesi psychiatra a odborníka na závislosti a aktuálně také vede magistrátní protidrogovou komisi. Bém stanici potvrdil, že přihlášku podal.

Dalším zatím známým kandidátem je Jílek, který stojí od vzniku městské firmy THMP v roce 2017 v jejím čele. Jílek na sociálních sítích uvedl, že i když je práce ve stávající firmě, která má na starosti například veřejné osvětlení v metropoli, jeho vysněným zaměstnáním, pozici šéfa DPP považuje za příležitost, kterou si nemůže nechat ujít bez boje.

Konkurz na generálního ředitele kritizuje zastupitelská opozice, podle které je netransparentní, protože ve výběrové komisi zasedají kromě dvou zástupců podniku tři koaliční politici, a to náměstek primátora pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP Zdeněk Hřib (Piráti), radní města pro finance a člen dozorčí rady Zdeněk Kovářík (ODS) a člen dozorčí rady Tomáš Homola (STAN). Šéf pražské buňky ANO Ondřej Prokop na posledním jednání zastupitelů označil takové podmínky za frašku. Podle Hřiba je logické, že vedení města, které získalo mandát ve volbách, bude přijímat rozhodnutí, jako je volba ředitele městské firmy.

Zdroj: ČTK

Podcast s generálním ředitelem ŘSD – Hotové dálnice před zprovozněním

Spolu s dálnicí D4 mezi Příbramí a Pískem otevře stát v jednom týdnu od 16. do 22. prosince zhruba 80 kilometrů nových dálnic. Jde o rekord. „Tolik se v České republice prakticky nikdy v historii najednou za celý rok nezprovoznilo a tady to budeme mít v jednom týdnu. Bude to opravdu významný týden pro celou českou dálniční síť a pro veřejnost. Je to vánoční týden, tak to bude takový vánoční dárek,“ říká Radek Mátl.

 

Laickým pohledem se může zdát, že měsíc před zprovozněním jsou dálnice hotové. Někteří řidiči se pak ptají, proč se po nich ještě nesmí jezdit. „Dálnice naoko vypadají, že jsou hotové. Ale nejsou hotové stavebně, kolikrát chybí detaily jako některé úseky svodidel nebo dopravního značení. A ještě daleko složitější je uvést stavbu do předčasného užívání z hlediska všech papírů a přejímek. Některé stavby mají i stovky stavebních objektů a je nutné získat souhlas s předčasným užíváním. K tomu je potřeba obrovské množství dokladů včetně zkoušek, které je třeba provést, třeba zkoušky na vozovce, zda vyhovují protismykové vlastnosti,“ říká Radek Mátl.

 

Ve zmíněném procesu se vyjadřují policie, stavební úřady, Dopravní a energetický stavební úřad. Podílí se na něm i zaměstnanci ŘSD, například z úseku kontroly kvality staveb. Součástí jsou technické přejímky, kdy se řeší, zda se po stavbě může bezpečně jezdit. Trvají i několik měsíců. „U staveb, které budeme pouštět do provozu v prosinci, probíhají tyto přejímky od léta. To ale není konec. Po uvedení do provozu nastává přejímací řízení, kdy stavbu přejímáme od dodavatele, a tam se kontroluje ještě daleko víc aspektů. Trvá to třeba rok i dva poté, co už řidiči po dálnici jezdí,“ říká Radek Mátl.

 

ŘSD teď kontroluje výše uvedené věci na třech jihočeských částech dálnice D3, třech úsecích D55 na Moravě a také na úseku D48 Bělotín – Rybí v Moravskoslezském kraji. Některé úseky se ještě dokončují stavebně. Jednou z klíčových akcí bude zprovoznění dálnice D3 na obchvatu Českých Budějovic v sobotu 21. prosince.

 

„Tento úsek D3 je pro celou Českou republiku tak významný, že si zaslouží slavnostní otevření v sobotu. Bude to v době klidu, kdy budou mít všichni čas a prostor si to užít, protože těch 28 kilometrů pomůže všem řidičům, kteří jezdí na jih. Bude to akce pro širokou veřejnost. Dopravně se velmi uleví všem občanům nejen Českých Budějovic, ale i Jihočeského kraje a celé České republiky. Hlavně to ocení Budějčáci, kteří dostanou krásný nový kus dálnice a obchvat města,“ říká Radek Mátl. Podobně důležitá je i dálnice D55 ve Zlínském a Jihomoravském kraji. ŘSD tam otevře 21 kilometrů dálnice ve čtvrtek 19. prosince. „Hotových je 17 kilometrů. Na čtyřech kilometrech v tom koncovém úseku se ještě pracuje, tam se otevře jeden jízdní pás a bude se zatím jezdit v polovičním profilu,“ doplnil Radek Mátl.

 

Více informací najdete v podcastu zde:

https://www.rsd.cz/-/podcast-s-gener%C3%A1ln%C3%ADm-%C5%99editelem-%C5%98sd-hotov%C3%A9-d%C3%A1lnice-p%C5%99ed-zprovozn%C4%9Bn%C3%ADm

Zdroj: ŘSD

Inovace v dopravním stavitelství: Seminář přiblížil moderní přístupy a technologie

Ve čtvrtek 31. října se na Univerzitě Pardubice uskutečnil odborný seminář na téma „Inovativní přístup k modelování dopravních staveb pro potřeby realizace dle postupů BIM“. Akce, která proběhla ve spolupráci Dopravní fakulty Jana Pernera, Katedry dopravního stavitelství a PARádního kraje, přivítala zástupce projekčních a stavebních firem z Pardubického kraje, akademické pracovníky, studenty i širší odbornou veřejnost. Seminář byl zaměřen na nové možnosti digitálního modelování dopravní infrastruktury s využitím BIM (Building Information Modeling) technologií, které významně usnadňují projektování a realizaci staveb.

Po uvítání účastníků dr. Lopourem z Katedry dopravního stavitelství patřila úvodní část programu přednášce Ing. Michala Šobra z firmy Drawings s.r.o., který účastníky seznámil s aktuálním stavem datových standardů informačního modelu a jejich aplikací při projektování dopravních staveb. Zájemci tak měli možnost zjistit, jak důležitý je datový standard pro kvalitní přípravu projektů silniční a železniční infrastruktury a jaké výhody přináší do procesu digitalizace.

Na Ing. Michala Šobra navázal Jan Repčák, vedoucí týmu informačního modelování staveb ze společnosti Strabag Česko. Ve svém příspěvku se zaměřil na přípravu digitálních modelů z projektové dokumentace a představil metody tvorby digitálního informačního modelu pro potřeby výstavby. Účastníci semináře tak získali ucelený přehled o zásadních požadavcích na digitální model stavby z pohledu zhotovitele.  Následovala praktická ukázka využití vybraných softwarových nástrojů, jako je Autocad Civil 3D nebo Trimble Connect, pro efektivní práci v procesu výstavby.

Závěrečný příspěvek patřil Ing. Tomáši Hladinovi, rovněž ze společnosti Strabag Česko. Ten představil moderní BIM technologie pro tzv. „Chytrou stavbu“. Kromě přehledu inovativních 3D metod digitální geodézie na různorodých dopravních stavbách (silnice, železnice , podzemní stavby) ukázal účastníkům možnosti využití dronů pro mapování a kontrolu výstavby a strojní navádění s využitím digitálních modelů.  To vše za pomoci chytrých osobních zařízení pro efektivní práci na stavbě, např. rozšířené reality Trimble Sitevision. Mezi názornými ukázkami nechyběla ani praktická demonstrace práce s průmyslovým dronem s fotogrametrickým vybavením.

Odborný seminář poskytl praktické informace o aktuálních trendech a technologiích v oblasti BIM modelování, které se dnes čím dál více využívá nejen při projektování, ale i při samotné realizaci a kontrole stavebních prací. Otevřená diskuse na tomto setkání umožnila účastníkům sdílet jejich zkušenosti ze všech oblastí od projekce po výstavbu a prohloubit jejich znalosti v oblasti digitálního modelování a inovativních přístupů ke stavebním projektům.

Zdroj: DFJP

Logistický kalendář