Ceny pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v Česku v říjnu stouply meziměsíčně o 164 korun. Průměrná cena tak činila 7316 Kč ročně. Od začátku letošního roku zdražilo povinné ručení o 293 korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Broker Consulting POVIndexu, který sleduje průměrnou cenu za typické povinné ručení pro nový vůz Škoda Octavia 1,6 TDI s výkonem 85 kilowattů.

Za pět let vzrostly náklady na povinné ručení o necelých 1000 korun. „Zatímco v říjnu roku 2020 si mohli řidiči sjednat povinné ručení za průměrných 6460 korun, rok poté hodnota klesla na 6443 korun. Další roky se již nesly v duchu mírného zdražování,“ popsal vývoj analytik neživotního pojištění společnosti Broker Consulting Jiří Váchal. V roce 2022 se průměrná cena pojištění pohybovala okolo 6628 korun, rok na to činila 6965 Kč.

Pozvolný nárůst cen je patrný také v Praze. Letos v říjnu řidiči v hlavním městě zaplatili za zákonné pojištění v průměru 8217 korun. Loni to bylo 7665 Kč. Hranici 8000 korun překonalo povinné ručení v Praze také letos v září, zatímco srpnové a červencové hodnoty se ještě držely pod 8000 korunami.

Podobný vývoj vykazuje index cen povinného ručení také ve středočeském Benešově, kde se v říjnu náklady na povinné ručení meziměsíčně zvýšily o 114 korun. „Také meziroční srovnání ukazuje na mírný nárůst hodnot,“ uvedl Váchal. Povinné ručení pod 6000 korun si mohli řidiči sjednat mezi lety 2020 a 2022. Následující rok už index zaznamenal průměrnou hodnotu 6266 korun.

Index společnosti Broker Consulting sleduje vývoj nákladů na povinné ručení pro řidiče „bez historie“, tedy nové řidiče nebo řidiče, kteří donedávna užívali služební vozidlo. Broker Consulting POVIndex užívá odlišnou metodiku než například Česká kancelář pojistitelů.

Povinné ručení v ČR poskytuje 12 pojišťoven. Většina z nich sazby stanovuje podle věku a místa bydliště řidiče, stáří vozidla, objemu a výkonu motoru, počtu ujetých kilometrů a dalších kritérií. Povinné ručení musí mít každý dopravní prostředek, kterému byla přidělena registrační značka nebo technický průkaz.

V povinném ručení nastaly od 1. října 2024 změny. Pojistky jsou platné po připsání na účet pojišťovny, zatímco dřív ho mohl vlastník vozidla zaplatit zpětně. Stejně tak je při prodlužování smlouvy důležité dbát na včasnou úhradu. Řidiči už nemusí sebou vozit zelenou kartu.

Zdroj: ČTK

Výběr elektronického mýta v říjnu meziročně vzrostl o 18 procent na rekordních 1,62 miliardy korun. Poprvé překonal hranici 1,6 miliardy za jeden měsíc. Od začátku letošního roku dopravci na mýtném zaplatili 14,45 miliardy korun, tedy téměř o 16 procent více než ve stejném období loni. ČTK o tom informoval správce mýtného systému, společnost CzechToll.

Dosud nejvyšší byl také počet mýtných transakcí, který satelitní mýtný systém zpracoval. Při stejném počtu pracovních dnů vzrostl meziročně o 3,6 procenta a překročil hranici 108 milionů. Mýtné platí nákladní auta a autobusy využívající tuzemskou síť dálnic a vybraných úseků silnic první třídy.

Přibližně 89 procent z celkově vybraných mýtných poplatků od začátku roku uhradili dopravci za jízdu po dálnicích. Zbylých 11 procent připadá na poplatky spojené s jízdou po zpoplatněných silnicích první třídy. Domácí dopravci s vozidly registrovanými v České republice se podílejí na celkových výnosech z mýtného 46 procenty, více než polovinu tak uhradili dopravci ze zahraničí.

Ke konci října bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 875.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 693.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 658.000 kusů palubních jednotek, které evidují pohyb vozidel po zpoplatněné síti.

CzechToll patří do skupiny ITIS Holding, která zastřešuje aktivity skupiny PPF v inteligentní dopravní infrastruktuře. Společnost na konci roku 2019 vystřídala na pozici správce mýta v ČR rakouskou společnost Kapsch. Průměrný měsíční výběr mýtného od vozidel s hmotností nad 3,5 tuny loni přesahoval 1,15 miliardy korun. Ředitel společnosti Petr Chvátal odhaduje celkovou výši mýtného vybraného v letošním roce na zhruba 15 miliard korun.

Zdroj: ČTK

Nejvýhodnější nabídku v tendru na stavbu obchvatu Náchoda dalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Marti a Eurovia SK. Nabídlo cenu 3,18 miliardy korun bez DPH, tedy 79 procent předpokládané ceny. Nabídky do tendru podaly čtyři subjekty. Na síti X to uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Na stavbu obchvatu, o jehož vybudování město usiluje přes 20 let, má ŘSD pravomocné stavební povolení.

Tendr na obchvat Náchoda ŘSD zahájilo 31. května a původní první termín pro podání nabídek byl 9. srpna. Kvůli dodatečným dotazům uchazečů o vysvětlení nebo změnám a doplnění projektové dokumentace ŘSD následně termín pro odevzdání nabídek několikrát odsunulo až na dnešek. ŘSD podalo uchazečům 61 vysvětlení a zodpovědělo jim asi 260 dotazů.

Stavba by podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla měla začít v první polovině roku 2025. Původně zamýšlený termín zahájení stavby do konce letošního roku se kvůli prodloužení tendru nenaplní. Stavba by měla trvat zhruba tři roky. Předložené nabídky nyní bude ŘSD hodnotit.

Z podaných nabídek vyplývá, že všichni uchazeči nabídli cenu nižší, než byla předpokládaná cena 4,05 miliardy korun. Po finančně nejvýhodnější nabídce firmy Eurovia CZ následují nabídky v pořadí 3,38 miliardy korun, 3,59 miliardy a 3,68 miliardy korun. Eurovia CZ a další dva uchazeči nabídli záruční dobu 84 měsíců, jeden uchazeč nabídl 120 měsíců. Jména uchazečů kromě Eurovie CZ ŘSD nezveřejnilo.

Firma Eurovia CZ spolu s firmou Mados MT od letošního léta v katastru Náchoda buduje přeložku silnice II/303 Běloves – Velké Poříčí. Stavba asi za 450 milionů korun by měla být hotová na konci roku 2026 a v náchodské čtvrti Běloves bude napojená na obchvat Náchoda .

Dvacetitisícový Náchod patří v Královéhradeckém kraji k městům nejzatíženějším dopravou. Vede přes něj veškerý tranzit do Polska. Po zářijovém otevření obchvatu Jaroměře a po otevření dálnice D11 k Jaroměři v roce 2021 řidiči absolvují celou zhruba 40 kilometrů dlouhou trasu mezi Hradcem Králové a Náchodem mimo vesnice.

Obchvat Náchoda bude dlouhý 6,5 kilometru a mimo město svede tranzitní dopravu ze silnice I/33. Součástí stavby bude i 930 metrů dlouhá přeložka silnice I/14, která k Náchodu přivádí dopravu od Nového Města nad Metují a Rychnova nad Kněžnou a od průmyslové zóny Solnice – Kvasiny se závodem Škody Auto.

Obchvat bude mít dva tunely o celkové délce 463 metrů, dvě mostní estakády celkem dlouhé 583 metrů a dvě mimoúrovňové křižovatky.

Zdroj: ČTK

Řidiči se včera zhruba o půlnoci poprvé projeli po další části velkého městského okruhu v Brně v Žabovřeské ulici. Stavba, která zajistila rozšíření ze dvou pruhů na čtyři, končí po šesti letech, stála přes tři miliardy korun. Díky ní by se měly přestat tvořit kolony z obou stran, zejména v dopravní špičce. Na slavnostním otevření to řekl generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. Stavba se zpozdila o několik let kvůli různým problémům a průtahům.

První etapa, tedy severní část, se stavěla v letech 2018 až 2020 a stála přes 400 milionů korun. „Druhou etapu jsme stavěli 46 měsíců a i s valorizacemi nás stála 2,8 miliardy korun,“ řekl ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala. Velký městský okruh je tak nyní v západní části města kompletně hotový. Silničáři letos ve druhé polovině roku dokončili i stavbu severovýchodní části na Tomkově náměstí a v Rokytově ulici a také přestavbu Bauerovy ulice podél výstaviště. Nyní se tak rozvoj městského okruhu na několik let zastaví, protože další části v jihovýchodní a východní části města budou hotové až za několik let.

Podle Fialy mohou řidiči v Žabovřeské počítat s úsporou zhruba sedmi až osmi minut, které průměrně trávili v koloně, než se dostali do úseku, v němž se stavělo. Stavba druhé etapy Žabovřeské, tedy její jižní část, byla velmi komplikovaná. Z jedné strany je skalní masiv Wilsonova lesa, z druhé strany řeka. Kvůli rozšíření silnice bylo nutné vyrazit tunel pro tramvaj a postavit část silnice nad řekou.

Díky stavbě se také podařilo zprůchodnit území pro cyklisty a pro pěší. „Vznikl systém stezek a cyklostezek, který spojuje Wilsonův les s územím kolem řeky Svratky. Myslím, že to bude dobré jak pro procházky do Wilsonova lesa, tak pro sportovce,“ řekl Fiala. Spojení přes silnici zajistí lávky i přesypaný tramvajový tunel a silniční galerie, budou se zde dělat i parkové úpravy. Stavebně má být tato část hotová na konci roku, plné zprůchodnění se očekává na jaře.

Za necelý měsíc, 13. prosince, se plánuje zprůjezdnění veškerých zbylých částí na velkém městském okruhu na Tomkově náměstí, kde se ještě dodělávají některé sjezdové a nájezdové rampy. Potom stavební ruch na okruhu utichne. V nejbližších dnech by mohly začít vrtné práce na průzkumné štole pod sídlištěm Vinohrady, nyní se ještě chystá staveniště. Zhruba za tři až čtyři roky by mohla začít stavba samotného tunelu, za tři roky by se také mohl začít stavět úsek přes Ostravskou radiálu. „To jsou dva úseky, bez nichž východní část okruhu nebude fungovat,“ řekl Mátl.

Zdroj: ČTK