Domů Blog Strana 98

Na silnicích do konce října zemřelo 385 lidí, třetí listopadová neděle již tradičně uctí památku dopravních obětí

Do konce října na českých silnicích zemřelo 385 lidí. Tisíce dalších životů tyto události ovšem ovlivnily tím, že při nich přišli o své blízké. Právě třetí neděle v listopadu, kdy se koná Den obětí dopravních nehod, je příležitostí uctít památku všech, kteří při nehodách přišli o život, a zároveň připomenout nutnost prevence a podpory pro přeživší i jejich rodiny. Letos tento den připadá na stejné datum jako výročí Sametové revoluce, tedy 17. listopadu. 

 

Do konce října na silnicích letos zemřelo 385 lidí. Je to o 16 méně než za stejné období v loňském roce. Mluvíme ale o lidských životech, nejde o bezejmenná čísla ve statistice. Ztráta blízkého člověka nebo vážné zdravotní následky dopravní nehody jsou obrovským zásahem do života rodiny, která se s takovou situací musí vyrovnávat. Usilujme proto společně o to, aby tragických nehod bylo co nejméně a naše cesty měly vždy dobrý konec,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka.

 

Na blízké obětí dopravních nehod bezprostředně dopadají starosti v návaznosti na vyšetřování i případné trestní řízení, řešení náhrady škod, ale i zhoršení sociální a finanční situace rodiny z důvodu výpadku příjmů dané oběti dopravní nehody. Lidé často neví, na koho se obrátit a kde hledat pomoc. Těžce zasažení mnohdy padají do rukou nevýhodné pomoci ze strany firem věnující se odškodnění za vysoké provize.

 

Nově je dalším nástrojem, který mohou lidé využít, web www.ponehodovapece.cz, který vznikl díky Centru dopravního výzkumu, ve spolupráci s BESIP, Českým sdružením obětí dopravních nehod a dalšími odbornými partnery. Jeho realizace byla financována z grantu Technologické agentury ČR a je jedním z výstupů projektu Komplexního systému ponehodové péče v ČR.

 

Centrum dopravního výzkumu získalo data od více než 2 tisíc respondentů, kteří v uplynulých deseti letech prožili dopravní nehodu. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že až 30 % lidí po dopravní nehodě může vykazovat znaky posttraumatické stresové poruchy. Web poskytuje komplexní informace v podobě odborné knihy, materiálů ke stažení, ponehodové desatero i mapu s prověřenými kontakty na poskytovatele služeb souvisejících s ponehodovou péčí.

 

Cílem a důvodem pro další rozvoj webu je, aby nikdo nezůstal bez podpory. Pomoc totiž mohou potřebovat nejen příbuzní těch, kteří při nehodě zemřeli, ale i ti, kteří dopravní nehodu způsobili a vyrovnávají se s psychickými následky takové události. Právě podpora hraje hlavní roli v procesu zotavení všech, kterým dopravní nehoda zasáhla do života. Bez ohledu na míru zavinění jsou pro účastníky dopravních nehod důležité dobře dostupné a kvalitní informace.

Zdroj: BESIP

Správa železnic na přejezdy instaluje reflexní štítky s jejich označením

Správa železnic (SŽ) na železniční přejezdy instaluje reflexní štítky s čísly přejezdů a kontaktem na tísňovou linku. V krizové situaci mají řidičům pomoct při uvíznutí vozidla na kolejích nebo s identifikací místa nehody a řešení případných následků. Štítky správa nejdříve testovala v pilotním provozu na více než 20 přejezdech, po vyhodnocení upravila jejich podobu. Správa železnic o tom informovala v tiskové zprávě.

Polepy najdou řidiči v nouzové situaci na zadní straně skříněk signalizačních světel nebo výstražných křížů. Po testování ve zkušebním provozu SŽ na štítcích upravila barvy, rozměr a velikost číslic. Aktuálně mají polepy bílý reflexní podklad s černým písmem. Text je v češtině a angličtině. SŽ objednala 27.800 štítků za téměř jeden milion korun a postupně je instaluje na všech 7580 přejezdech, které spravuje.

Podle dat Drážní inspekce se letos od ledna do konce října v ČR stalo 114 nehod na železničních přejezdech, meziročně o 13 procent méně. Zemřelo při nich 22 lidí, meziročně o osm méně. Inspekce za prvních deset měsíců letošního roku také eviduje meziročně o 40 zraněných méně. Při nehodách na přejezdech se letos zranilo 57 lidí.

Zdroj: ČTK

Stát chce v roce 2025 zmodernizovat 47 km tratí a otevřít víc než 50 km dálnic

Stát plánuje v příštím roce modernizaci 47 kilometrů železničních tratí a otevření více než 50 kilometrů dálnic. Letos se zmodernizovalo 73 kilometrů tratí a do konce roku se otevře více než 100 kilometrů dálnic. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Do dopravních staveb by měl stát v příštím roce investovat 160 miliard korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

Správa železnic (SŽ) má v příštím roce z fondu získat 62,7 miliardy korun, o miliardu více než letos. SŽ podle Kupky v příštím roce plánuje začít s výstavbou první části rychlotratě mezi Brnem a Přerovem, kde se bude jezdit maximální rychlostí 200 kilometrů v hodině. Podle ministra se nyní projektuje téměř polovina z celkem 750 kilometrů vysokorychlostních tratí. V roce 2025 se bude stavět trať z Prahy přes ruzyňské letiště do Kladna. Modernizací mají projít železniční uzly v Hradci Králové a České Třebové. Stát podle Kupky pracuje také na zlepšení železničního spojení s Německem.

Letos byly dokončeny rekonstrukce a modernizace 30 nádražních budov, například v Pardubicích, Plzni nebo v Ostravě-Vítkovicích. V roce 2025 začne rekonstrukce dalších více než 20 budov. Nové budovy vznikají v pražských Bubnech, Mladé Boleslavi nebo v Brně-Králově Poli. Rekonstrukcí projde zbývající část Fantovy budovy hlavního nádraží v Praze. Pokračovat bude modernizace pražského Masarykova nádraží nebo nádraží Praha-Smíchov.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v roce 2025 získá ze SFDI 80,7 miliardy korun, dosud nejvíce. ŘSD podle Kupky aktuálně buduje téměř 249,3 kilometru dálnic a 73,5 kilometru silnic první třídy, převážně obchvatů měst a obcí. V letošním roce začala nebo ještě začne výstavba více než 100 kilometrů dálnic. „To, že letos začínáme 100 kilometrů dálnic stavět, znamená, že se reálně posouváme k tomu důležitému cíli, že v roce 2033 bude mít Česká republika dokončenou základní dálniční síť,“ uvedl Kupka.

V příštím roce chce stát podle ministra otevřít více než 50 kilometrů dálnic a zahájit stavbu dalších více než 50 kilometrů dálnic. Mezi lety 2021 a 2023 se podle něj zdvojnásobily investice do projektových dokumentací a na výkupy pozemků z 2,5 na pět miliard korun. „To je zásadní příspěvek k tomu, aby se opravdu mnohem rychleji dařilo tu základní dopravní infrastrukturu v České republice dostavět,“ dodal.

Do konce roku chce ŘSD podle Kupky zahájit stavbu části Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1, postupuje také výstavba dálnice D35. Do Vánoc bude podle ministra otevřený téměř 30 kilometrů dlouhý úsek dálnice D3 od Českých Budějovic ke sjezdu Kaplice nádraží nebo úsek D4 mezi Příbramí a Pískem. Letos podle Kupky začne ještě stavba úseku dálnice D55 ve Zlínském a Jihomoravském kraji.

Zdroj: ČTK

Vláda schválila stavby pro lepší dopravu v okolí Pražského okruhu za 1,3 mld. Kč

Vláda schválila návrh 20 staveb pro zlepšení dopravy v okolí stavby části Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 v hodnotě 1,3 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stavby zahrnují například kruhové objezdy, obslužné cesty, lávku, rekonstrukce a rozšíření ulic a chodníku nebo doplnění přechodu, uvedlo ministerstvo v úterý. Stavby se týkají také plánované přeložky silnice první třídy mezi Úvaly a Běchovicemi, v přilehlém okolí se podle předpokladu ministerstva dopravy zvýší provoz.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) získalo v srpnu pro úsek Pražského okruhu z Běchovic k D1 stavební povolení a nyní vybírá zhotovitele. V říjnu oznámilo, že obdrželo čtyři nabídky. Nejvýhodnější z nich za 9,765 miliardy korun bez DPH byla od sdružení firem Eurovia CZ, Stavby mostů, Porr a Porr Bau. Nabídka odpovídá 65 procentům původního předpokladu, hodnoticí komise má prověřit, jestli je reálná.

ŘSD chce podle dřívějšího vyjádření ředitele Radka Mátla předat staveniště stavebním firmám ještě letos. Výstavba by podle něj měla trvat 36 měsíců, úsek by tak měl být hotov koncem roku 2027.

Trasa chybějícího Pražského okruhu D1 – Běchovice vede oblastí, kterou lidé procházeli a osídlovali od pravěku. Před zahájením stavby se tam proto musí nejdříve udělat archeologický průzkum, který začal v květnu. Archeologové v úseku zatím objevili téměř 5000 let stará sídla a pohřebiště.

Také u přeložky silnice mezi Úvaly a Běchovicemi, která by měla být hotová zároveň s danou částí okruhu, začaly podle Mátlova dřívějšího vyjádření archeologické práce a výběr zhotovitele, dokončuje se výkup pozemků. Stavební povolení přeložka zatím nemá, ale ŘSD předpokládá zahájení prací příští léto. Trvat mají 30 měsíců.

Zdroj: ČTK

Do konce roku plánujeme opravu propustků mezi Hranicemi a Miloticemi nad Bečvou

Do konce roku stihneme opravu odvodnění silnice I/35 na trase mezi Hranicemi a Miloticemi nad Bečvou. Práce začnou od pondělí 18. 11. 2024 a potrvají maximálně měsíc, což je předpoklad počítající s vhodnými podmínkami a venkovními teplotami.

 

Zakázku za cca dva miliony korun provede nejvýhodnější firma Le-Kov. Předmětem plnění je celková oprava pěti kusů dosluhujících propustků. Harmonogram rekonstrukce se skládá z vyčištění odvodnění, oprav čel a říms včetně doplnění svodidel. Zároveň bude zajištěno dosypání i zpevnění svahů před rozšířením krajnic. Nevyhovující stav vznikl postupným stárnutím propustků, degradaci urychlily také vydatné deště způsobující povodně.

 

Zhotovitel požádal o úpravu dopravní situace za účelem bezpečného pohybu pracovníků a potřebné techniky. Po jednání s příslušnými stranami bylo schváleno částečné omezení provozu ve formě zúžení silnice I/35, přesto řidiči projedou běžným způsobem čili jedním pruhem pro každý směr. Změnou bude snížení rychlosti na 50 km/h.

Zdroj: ŘSD

Gebrüder Weiss rozšiřuje logistické centrum v Tbilisi

Třetí fáze výstavby v Gruzii během deseti let. Logistická společnost Gebrüder Weiss reaguje na rostoucí objem obchodu mezi Evropou a střední Asií.

 

Mezinárodní dopravní a logistická společnost Gebrüder Weiss rozšířila svůj logistický terminál v gruzínském Tbilisi o dalších 13 000 m2, čímž zvětšila své kapacity na Kavkazu. „Tímto rozšířením reagujeme na poptávku po přepravních a logistických službách, kterou ovlivňuje především rostoucí obchod mezi Evropskou unií, Gruzií a sousedními zeměmi Arménií a Ázerbájdžánem,“ vysvětluje Wolfram Senger-Weis, předseda představenstva společnosti Gebrüder Weiss.

„Toto je již třetí rozšíření od otevření logistického centra před dvanácti lety. Po prvním, které proběhlo v roce 2019, a následném napojení na železniční síť v dalším roce, nyní areál disponuje celkem s 142 000 m2 skladovacích a manipulačních ploch, včetně železniční vlečky, parkovišť a volného prostoru. Spolu se 177 zaměstnanci nabízíme našim zákazníkům v areálu v Tbilisi veškeré logistické služby,“ vysvětluje Alexander Charlamov, oblastní manažer Gebrüder Weiss v Gruzii.

„Samotnou expanzi využíváme také k dalšímu rozvoji našich dopravních služeb v kavkazském regionu a k zintenzivnění spolupráce s Kazachstánem, Uzbekistánem a dalšími středoasijskými zeměmi. Z toho budou těžit i významní mezinárodní zákazníci,“ dodává Thomas Moser, regionální manažer pro oblast Černého moře / SNS ve společnosti Gebrüder Weiss.

Investice do posledního rozšíření činily 11,5 milionu EUR, přičemž celkové investice od založení dosáhly více než 25 milionů EUR. Již v roce 2012 rozpoznala společnost Gebrüder Weiss hospodářský potenciál Gruzie i její geostrategický význam ve středoasijských zemích, a proto také v Gruzii založila vlastní dceřinou společnost. Logistické centrum u mezinárodního letiště v Tbilisi se od té doby vyvinulo v centrální uzel pro rostoucí výměnu zboží mezi Evropou a Střední Asií i v rámci celého kavkazského regionu. Dohody o volném obchodu s Evropskou unií a Euroasijskou hospodářskou unií dále podpořily obchod a udělaly z Gruzie důležitou tranzitní zemi.

Služby společnosti Gebrüder Weiss – od pozemní a železniční dopravy, přes leteckou a námořní přepravu až po celní odbavení a skladovou logistiku – využívají výrobci z různých odvětví, jako je například textilní průmysl, výroba domácích spotřebičů, high-tech technologie či automobilový průmysl. Během posledních pěti let společnost v Gruzii odbavila přibližně 130 000 zásilek o celkové hmotnosti 470 000 tun.

„Rozšíření logistického centra v Gruzii nám umožňuje lépe reagovat na potřeby našich klientů v České republice, kteří obchodují s kavkazským a středoasijským regionem. Díky větší kapacitě můžeme zajistit rychlejší a efektivnější přepravu i širší škálu doprovodných logistických služeb, které podpoří jejich obchodní aktivity v této dynamicky se rozvíjející oblasti,“ dodává Jan Kodada, obchodní a marketingový ředitel Gebrüder Weiss ČR.

 

Zdroj: Gebrüder Weiss

 

Zavádění ETCS může být podobný malér jako digitalizace stavebního řízení. Ministr Kupka ale nechce o ničem slyšet.

Od 1. ledna příštího roku má být na 662 km hlavních českých koridorových tratích zaveden tzv. výhradní provoz pod ETCS (European Train Control System). Po těchto tratích tak nebudou smět jezdit jiná hnací vozidla než taková, která jsou vybavena evropským zabezpečovacím systémem. Přestože měl tento systém v českých podmínkách velké problémy se spolehlivostí, do dnešního dne není jasné, jaké jsou výsledky zkušebního provozu, protože ministerstvo dopravy a Správa železnic je přísně tají. Stejně tak není jasné, zda budou mít České dráhy a ostatní dopravci dostatek hnacích vozidel vybavených palubními jednotkami ETCS, aby byli schopni zachovat současnou kapacitu dopravy. Na rozdíl od všech ostatních evropských zemí chce české ministerstvo dopravy vypnout národní zabezpečovací systém LVZ a zrušit stávající návěstidla („semafory“) a další signalizační zařízení. V případě výpadků, sabotáží nebo kybernetického útoku tak budou české železniční tratě bez jakéhokoliv zabezpečovacího zařízení!

„Za necelé dva měsíce má na české železnici začít výhradní provoz pod ETCS. Současně s tím chce ministerstvo začít vypínat národní zabezpečovač LVZ a postupně snášet návěstidla a další signalizační techniku. Tuto sázku všeho na jednu kartu považujeme za vysoce riskantní, protože ETCS je v Česku nevyzkoušený systém, který v nedávné minulosti trpěl značnými neduhy. Všechny okolní státy nechávají v provozu i svůj národní zabezpečovač jako záložní systém. Ale zároveň také proto, aby nemusely s velkými náklady vybavovat starší vozidla mobilní částí ETCS. Správa železnic ale chce na základě rozhodnutí MD ČR naše LVZ vypnout! Rozhodnutí o snesení návěstidel a další signalizační techniky pak považujeme za zcela chybné rozhodnutí a nezodpovědný hazard s bezpečím cestujících a zajištěním železničního provozu v krizových situacích,“ řekl dnes Josef Hendrych, předseda Spolku za efektivní železnici.

Na základě opatření Drážního úřadu ČD od 1. 8. 2024 platí pro hnací vozidla vybavená palubní jednotkou ETCS povinnost na českých tratích vybavených ETCS jezdit se zapnutou jednotkou a Drážní inspekci podat informaci, jak je opatření dodržováno (vynecháme pojednání o tom, že Drážní úřad k vydání takového opatření nemá pravomoc). Vyhodnocení  ověřovacího provozu je však Drážní inspekcí i Správou železnic přísně utajováno. Neznáme tak důležité údaje o provozní spolehlivosti systému, který už za 49 dní převezme kontrolu nad českými páteřními železnicemi. Jako odborníci i veřejnost nutně potřebujeme znát odpovědi na otázky:

  • Kolik vlaků dosud skutečně jelo pod dohledem ETCS?
  • Kolik bylo zastavení vlaků kvůli ztrátě signálu nebo špatné obsluze mobilní jednotky strojvedoucím (souhrnně tzv. TRIPů)?
  • V kolika procentech případů není TRIP zaznamenán v systému, resp. nahlášen výpravčím/dispečerem či strojvedoucím? Sama Správa železnic přiznává, že jak její zaměstnanci, tak i zaměstnanci dopravců nedodržují pokynu k provozu pod dohledem ETCS.
  • Mají České dráhy a další dopravci dostatek hnacích jednotek vybavených mobilní jednotkou ETCS, aby bylo možno zachovat stávající kapacitu dopravy?
  • Kdy bude známo, jaká opatření přijmou České dráhy např. u vlaků Český Brod – Beroun, když je již nyní zřejmé, že nebude dostatek vozidel řady 471 pro jízdu pod dohledem ETCS?

Všechny tyto informace jistě nejsou utajovány bez důvodu, ale proto, že z nich vyplývají negativní závěry pro výhradní provoz pod ETCS. Kdyby závěry byly pozitivní, ministerstvo dopravy i Správa železnic by se jimi jistě rádi pochlubily. Negativní dopady zavedení výhradního provozu však pocítí všichni cestující i provozovatelé osobní i nákladní železniční dopravy.

Ministr dopravy Martin Kupka šel v nedávné době dokonce tak daleko, že použil jako argument pro vypnutí národního zabezpečovače LVZ (Liniový Vlakový Zabezpečovač) naprosto nepravdivou informaci, že ETCS a LVZ se navzájem ruší. Vzájemné rušení těchto dvou systémů je přitom fyzikálně vyloučené, protože zatímco ETCS komunikuje s hnacím vozidlem digitálně a bezdrátově na vysokých frekvencích (900 MHz), LVZ komunikuje přes kolejové obvody na frekvenci 1,8 – 5,4 Hz.

Všechny okolní země jako je Německo, Rakousko nebo Maďarsko, které ETCS v širší míře zavedly, nechaly v provozu také své národní zabezpečovače. Považují za zbytečné vybavovat extrémně drahými palubními jednotkami ETCS stará hnací vozidla vybavená národním zabezpečovačem, pokud nepotřebují, aby jezdila do zahraničí. Národní zabezpečovače jim také slouží jako značně spolehlivější záložní systém pro případ výpadků či teroristických činů. Ze stejných důvodů zachovávají i návěstidla a další signalizační infrastrukturu. Německo, které je v budování ETCS výrazně dál než Česko, dokonce letos rozhodlo o odložení výhradního provozu ETCS do roku 2036! Proč chce ministr dopravy Martin Kupka zavést v Česku výhradní provoz od roku 2025 je za těchto okolností velkou otázkou, na kterou nikdy nedal jednoznačnou a logickou odpověď.

ETCS je v českých podmínkách nevyzkoušený a nevyzrálý systém. Zavedení výhradního provozu může kvůli nespolehlivosti systému od začátku příštího roku způsobit výpadky celé řady vlakových spojů, ohrozit plynulost dopravy a bezpečnost cestujících. Vyzýváme ministerstvo dopravy, aby zavedení výhradního provozu odložilo do doby, než bude systém dostatečně vyzkoušený a spolehlivý. Současně ministerstvo vyzýváme, aby upustilo od rozhodnutí vypnout národní zabezpečovač a snést signalizační infrastrukturu. Nedávné sabotáže ETCS ve Francii a Německu a kybernetický útok na ETCS v Polsku ukázaly, jak je důležité pro kritické situace zachovat záložní zabezpečovací systém a optickou signalizaci. Je ostudné, že ministr dopravy používá pro vypnutí LVZ zcela nepravdivé argumenty, a je otázkou, co je horší – zda tak učinil z neznalosti nebo úmyslně. Trvat na termínu zavedení výhradního provozu od ledna příštího roku je nezodpovědným hazardem s cestujícími i českou ekonomikou, který může mít na českou železniční dopravu stejně negativní vliv jako mělo nedávné zavedení podobně nevyzkoušeného a nevyzrálého systému digitálního stavebního řízení na české stavebnictví. Všichni by pochopili, kdyby se od výhradního provozu upustilo a kdyby se připustila jízda i nevybavených vozidel za proti nynějším podmínkám zpřísněných podmínek – např. jede – li hnací vozidlo nevybavené mobilní částí ETCS, musí být obsazeno dvěma strojvedoucími a maximální rychlost bude omezena na 100 km/hod.,“ uzavřel Josef Hendrych, předseda Spolku za efektivní železnici.

O ETCS – ETCS je zkratka pro evropský vlakový zabezpečovací systém (z anglického European Train Control System). Je jednou ze součástí ERTMS. Měl by postupně nahradit cca 20 různých národních systémů vlakových zabezpečovačů a tak dosáhnout interoperability v železniční dopravě, tj. vedení vlaků po celém území Evropy bez nutnosti výměn hnacích vozidel na hranicích, popřípadě bez nutnosti vybavení hnacích vozidel různými národními systémy. Počítá se s jeho rozšířením především na vysokorychlostních tratích a tranzitních koridorech, do budoucna by měl nahradit všechny stávající národní systémy.

O Spolku pro efektivní železnici (SPEŽ) – Spolek pro efektivní železnici vznikl v roce 2013 pod starým názvem Spolek za bezpečnou železnici. Je názorovou a komunikační platformou osob a institucí, kterým není lhostejný osud železnice v České republice. Naším hlavním posláním je podpora věcné diskuse a zprostředkovávání výměny názorů mezi předními odborníky a širokou veřejností na aktuální témata. V diskuzích se soustředíme především na otázky rozvoje bezpečné železniční dopravy jako efektivního a ekologického způsobu přepravy, která patří svým významem mezi klíčové součásti kritické infrastruktury státu. Vysokou odbornost, ale i názorovou rozmanitost garantují osobnosti, které jsou součástí našeho expertního týmu, z nichž všichni mají dlouholeté pracovní či akademické zkušenosti.

Zdroj: SPOLEK PRO EFEKTIVNÍ ŽELEZNICI

Rekonstrukce stropní desky nad vestibulem stanice Florenc C vstupuje do závěrečné třetí etapy

Rekonstrukce stropu nad stanicí metra Florenc C i samotného vestibulu, které Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahájil na začátku března 2022, nyní vstupuje do poslední třetí etapy. V ní zhotovitelé, sdružení společností Metrostav DIZ
a Geosan Group, musí odstranit zbylou polovinu původní monolitické betonové desky pod křižovatkou ulic Ke Štvanici a Křižíkova, následně vybudovat novou nosní stropní konstrukci a nad ní betonovou desku. Poté zbývá ještě vyměnit 37 z celkových 131 původních prefabrikovaných předepjatých nosníků a dokončit rekonstrukci samotného vestibulu stanice. Práce zde potrvají ještě zhruba dva roky, do konce roku 2026, během nichž bude pro veškerou dopravu uzavřena část ulice Ke Štvanici, a to mezi křižovatkami se Sokolovskou a Křižíkovou ulicí. Dobrou zprávou je, že na konci ledna 2025 DPP pro cestující otevře jižní výstup ze stanice Florenc C a z vestibulu pak výstup do Křižíkovy ulice ve směru k Masarykovu nádraží.

Samotnou kompletní rekonstrukci stropu nad vestibulem stanice metra Florenc C a podchodem bylo nutné rozdělit do několika etap a fází tak, aby stavba minimálně zasahovala do provozu samotné stanice. Celková plocha stropu, který je potřebné vyměnit, činí 5 450 m2. Při přípravě projektu bylo zásadní podmínkou, aby stanice metra zůstala nadále v provozu v maximální možné míře. Výměna stropních nosníků probíhá v několika fázích, kdy každý krok obsahuje demolici určitého počtu stávajících prefabrikovaných nosníků, následně osazení nových, instalaci nového hydroizolačního souvrství a provedení zpětných zásypů. Teprve po dokončení dané fáze je možné zahájit práce na fázi následující.

„Jedná se o jednu z největších a nejnáročnějších akcí v rámci pražského metra, výsledek ovšem bude stát za to. Kromě rekonstrukce stropní desky, hydroizolačních vrstev a kompletní modernizace vestibulu stanice metra vzniknou také dva nové eskalátory směrem k autobusovému nádraží. Cestující se tak již nebudou muset tahat s těžkými zavazadly po schodech. Stanici metra Florenc C však nejen opravíme, ale také rozsvítíme novým uměleckým dílem s názvem Synapse. Je totiž důležité, aby byl vestibul metra nejen technicky funkční, ale i hezký na pohled. Na Florenci tím navážeme na ikonickou plastiku hodin před stanicí metra, kterou se nám podařilo obnovit v loňském roce. Dlouhodobě totiž usilujeme o návrat uměleckých děl do veřejného prostoru,“ uvedl Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP.

Práce na rekonstrukci stropní desky nad vestibulem stanice metra Florenc C začaly v březnu 2022. Za uplynulých více než 2,5 roku se ve dvou hlavních etapách podařilo vyměnit 94, tj. bezmála tři čtvrtiny ze 131 původních prefabrikovaných předepjatých nosníků za nové, přičemž většina z nich dosahuje délky až 25 metrů a hmotnosti 30 tun. „Tomu předcházely rozsáhlé přeložky inženýrských sítí. V návaznosti na instalaci nových nosníků jsme postupně vyměnili také hydroizolační vrstvy na stropě a po stranách stanice, vrátili jsme dočasně přeložené inženýrské sítě zpět do původní polohy a upravili povrchy do cílového stavu,“ říká Vojtěch Lacina, vedoucí projektu ze společnosti Metrostav DIZ.

Zhotovitelům se podařilo také vybourat zhruba polovinu stávající monolitické desky, která tvoří strop nad podchodem v křižovatce ulic Ke Štvanici a Křižíkova, což představuje odvoz cca 2 500 tun železobetonu a v těchto místech vybudovat novou ocelobetonovou stropní konstrukci. „Tloušťka původní monolitické desky dosahuje zhruba 1,7 metru betonu, novou stropní konstrukci tvoří zhruba 1,3 metru vysoký rošt ocelových traverz a příčníků, spřažený s 30 centimetrů vysokou železobetonovou deskou. Celou monolitickou desku ve vestibulu v současnosti podepírá zhruba 250 tun ocelových podpěr, z nichž některé zasahují až do kolejiště z důvodu únosnosti stropu nad kolejištěm a zajištění maximální bezpečnosti provozu metra,“ dodává Vojtěch Lacina.

Kormě rekonstrukce stropní desky probíhaly stavební práce také na rekonstrukci vestibulu. „V neveřejných částech stanice metra Florenc C je kompletně vyměněna elektroinstalace a vzduchotechnika. V místě původního schodiště ve výstupu z vestibulu směrem k ÚAN Florenc jsou vybudovány nové nosné konstrukce pro osazení eskalátorů, jejichž montáž byla zahájena minulý týden. Je vyměněn také původní dosluhující eskalátor ve výstupu do Křižíkovy ulice směr Masarykovo nádraží a nyní probíhají kompletační práce na elektroinstalaci a vzduchotechnice v té části podchodu, kterou plánujeme pro cestující zprovoznit na konci ledna 2025,“ doplňuje Daniel Veverka, projektový manažer DPP, který řídí projekt rekonstrukce stropní desky nad vestibulem stanice Florenc C.

 

Zbývá vyměnit druhou polovinu monolitické desky a 37 nosníků

Pod křižovatkou ulic Ke Štvanici a Křižíková bude v dalších měsících probíhat rozřezávání
a odstraňování druhé poloviny původní monolitické desky, kde zhotovitelé předpokládají odvoz až 3000 tun betonu v podobě až 30tunových kvádrů a současně budování nové ocelobetonové stropní konstrukce. Poté zhotovitelé vymění zbývajících 37 původních předepjatých nosníků, které sahají až ke stanici Florenc B. „Následovat bude kompletní obnova hydroizolačních vrstev, které musíme vyměnit v celém rozsahu až k výdechu ze stanice, který se nachází v parku za Muzeem hl. m. Prahy. Poté přeložíme zpět do vrstev nad stropní deskou veškeré inženýrské sítě – vodovod, plynovod, slabo- i silnoproud, které jsou nyní dočasně uloženy na speciálních konstrukcích nad vozovkou. Jako poslední nás čekají úpravy povrchů, zejména vozovek a chodníků,“ říká Vojtěch Lacina.

 

Ve vestibulu stanice, po odstranění ocelových podpěr pod monolitickou deskou, zhotovitelé dokončí rozvody vzduchotechniky a elektroinstalace včetně nového osvětlení. Nainstalují nové podhledy, dokončí výměnu obkladů a rekonstrukci obchodních jednotek i zbylých výstupů na povrch. Ty dostanou nový typ přístřešků, které byly poprvé naistalovány nad výstupy ze stanice Náměstí Republiky u Masarykova nádraží a staly se novou městskou normou pro rekonstrukce dalších stanic metra.

 

Synapse – nové umělecké dílo ve vestibulu stanice Florenc C

Na úplný závěr stavebních prací ve stanici metra Florenc C plánuje DPP do vestibulu osadit nové umělecké dílo Synapse od Jana Poše, který s tímto návrhem vyhrál soutěž Světlo pro metro organizovanou DPP a Galerií hl. m. Prahy (GHMP).

 

Zdroj: DPP

Napjaté očekávání před čtvrtečním rozhodnutím o EUDR: Odklad ano, či ne?

Evropský parlament se chystá rozhodnout o budoucnosti Evropského nařízení o odlesňování (EUDR) a celá obalová i širší průmyslová scéna netrpělivě čeká na výsledek. Ve čtvrtek 14. listopadu proběhne projednávání návrhu na odložení účinnosti EUDR, které má zásadní dopad na obalový průmysl, ale také na oblasti zemědělství, logistiky a dovozu surovin.

Návrh na odložení, který byl podaný s cílem poskytnout firmám více času na adaptaci, se však neobešel bez komplikací. V průběhu jednání totiž byly předloženy další pozměňovací návrhy, které situaci ještě zkomplikovaly. Jak uvádí server Earthsight, pozměňovací návrhy se dotýkají mimo jiné rozšíření povinnosti reportingu na menší podniky nebo zpřísnění pravidel pro dohled nad původem dovážených materiálů. Tyto návrhy vnášejí do projednávání nové aspekty, které mohou významně ovlivnit výsledek hlasování.

Od EUDR si Evropská unie slibuje snížení vlivu evropského trhu na globální odlesňování, což zahrnuje i požadavky na sledovatelnost původu materiálů a odpovědné nakládání s lesními zdroji. Pro obalový průmysl by implementace těchto opatření znamenala nejen zavedení nových kontrolních mechanismů, ale také zvýšené náklady a nutnost přizpůsobení provozů.

„Ať už bude rozhodnuto o odkladu, či nikoli, pro firmy v obalovém průmyslu zůstává nejistota značnou výzvou. Implementace EUDR totiž vyžaduje komplexní změny, včetně přizpůsobení dodavatelských řetězců a investic do technologie pro sledovatelnost původu materiálů,“ uvedla Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu Syba. Nařízení EUDR zahrnuje komodity, jako je skot, palmový olej, sója, káva, kakao, dřevo a výrobky z nich. „Regulace tohoto rozsahu povede k velkému zdražení komodit i výrobků, které z nich pocházejí,“ upozorňuje Iva Werbynská.

Rozhodnutí Evropského parlamentu ve čtvrtek tedy významně ovlivní nejen strategické plány evropských firem, ale i jejich připravenost na přísnější regulace. Budeme vás informovat o výsledku projednávání a o tom, co pro obalový průmysl tento krok bude znamenat.

Více informací najdete na www.syba.cz.

 

Zdroj: SYBA

Správa železnic za tři čtvrtletí zrušila 48 přejezdů, stovku letos zmodernizuje

Správa železnic (SŽ) od začátku ledna do konce září zrušila 48 železničních přejezdů. Za letošní rok plánuje zmodernizovat 100 přejezdů. V ČR je aktuálně 7580 přejezdů. Důvodem rušení přejezdů je zvyšování bezpečnosti, rychlosti vlaků a výhodou je také úspora za údržbu zaniklých přejezdů. ČTK to řekla mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová. Od ledna do konce října se na přejezdech v ČR stalo 114 nehod, meziročně o 13 procent méně.

Z celkového počtu přejezdů je 1866 zabezpečených světelnou signalizací a závorami a 2187 světly bez závor. Zbývajících 3527 přejezdů nemá závory ani světla, jsou označeny pouze výstražným křížem. Loni SŽ zrušila 61 přejezdů, v roce 2022 jich ubylo 102 a v roce 2021 to bylo 52. Možnost náhrady přejezdu za nadjezd nebo podjezd nebo jeho úplné zrušení SŽ podle Eberl Friebové ročně prověřuje u desítek míst.

„Zanikají především málo využívané přejezdy na polních a lesních cestách, kde SŽ často řeší také náhradní přístup k dotčeným pozemkům,“ uvedla mluvčí. Přejezdy s vysokou intenzitou dopravy SŽ nahrazuje nadjezdy a podjezdy. Modernizací loni podle Eberl Friebové prošlo 124 přejezdů, v roce 2022 pak 233. „Počty vždy závisí na výši přidělených financí v daném roce,“ dodala.

Jako příklad mluvčí uvedla zrušení nezabezpečeného přejezdu číslo P6639 (Trpík) na trati mezi Třebovicemi v Čechách a Moravskou Třebovou. „Jen kousek od něj leží další přejezd, který vede přes silnici 3. třídy. S místní samosprávou, zemědělci a dalšími zainteresovanými subjekty jsme se dohodli na zvýšení bezpečnosti právě tohoto sousedního přejezdu a zřízení náhradního přístupu na zemědělskou půdu,“ řekla Eberl Friebová.

Rušení přejezdů podle mluvčí zvyšuje bezpečnost drážního i silničního provozu. „Nejbezpečnější přejezd je takový, který vůbec neexistuje,“ uvedla. Další výhodou je zvýšení rychlosti vlaků. Na tratích, kde bude maximální rychlost 160 kilometrů v hodině, už podle mluvčí klasické přejezdy nesmějí být vůbec.

Do zvyšování bezpečnosti na přejezdech SŽ ročně investuje zhruba dvě miliardy korun. „Naším cílem je zabezpečení všech železničních přejezdů závorami na silnicích 1., 2. a 3. tříd,“ řekla Eberl Friebová. V tomto případě podle ní zbývá zabezpečit ještě 270 přejezdů s výstražným křížem a 580 přejezdů zabezpečených světly bez závor. SŽ se zaměřuje také na přejezdy s vysokou nehodovostí či ty uvnitř obcí.

Na základě novelizovaného silničního zákona má Správa železnic povinnost žádat o zrušení přejezdu v místech, kde je možné využít jinou vhodnou trasu kratší pěti kilometrů, pokud nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení. Mimo to SŽ prověřuje možnost zrušení železničních přejezdů před každou připravovanou stavbou na konkrétních úsecích trati.

Z dat Drážní inspekce vyplývá, že při 114 letošních nehodách na přejezdech zemřelo 22 lidí, meziročně o osm méně. Inspekce také za prvních deset měsíců letošního roku eviduje meziročně o 40 zraněných méně. Při nehodách na přejezdech se letos zranilo 57 lidí.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář