Pondělí, 9 června, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 23

ŘSD spotřebovalo v zimě na dálnicích 6 milionů litrů solanky, zvětšuje kapacitu sypačů i zásobníky

Od
Karolína Vágnerová
-

Sypače státního podniku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rozvezly v uplynulé zimní sezoně po českých dálnicích 17 000 tun soli, meziročně o 40 procent méně. Solanky se na dálnicích spotřebovalo 6,1 milionu litrů, což je meziroční pokles zhruba o třetinu. Nejnáročnější na údržbu byl 5. leden, kdy ŘSD za jediný den použilo přes milion litrů solanky. Náklady ještě nejsou vyčíslené, ale meziročně klesnou. V zimní sezoně 2023 až 2024 byly náklady na zimní údržbu dálnic zhruba 150 milionů korun.

 

„S ohledem na mírnější zimy posledních let se stále víc zaměřujeme na prevenci, tedy ošetření dálnic a silnic zkrápěnou solí a solankou. To souvisí s požadavkem na vyšší kapacitu solankových nádrží sypačů. Modernizujeme proto také solanková hospodářství na střediscích správy a údržby dálnic (SSÚD), kde rozšiřujeme zásobníky z původních 25 metrů krychlových na 40 metrů krychlových. A vznikají také pracoviště, na kterých mohou být vedle sila na posypovou sůl také výrobník a zásobník na solanku,“ řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

 

V letošní zimě byl nejnáročnější 5. leden, kdy se za jediný den spotřebovalo 3 500 tun soli a 1,2 milionu litrů solanky. Velké množství posypového materiálu se použilo v polovině ledna

na Červenohorském sedle na Šumpersku, což je spjaté i s tím, že po následcích povodní bylo nutné udržet maximálně sjízdnou silnici I/44.

 

Do zimní údržby zasáhla i preventivní opatření pro šíření slintavky a kulhavky, která český stát připravil začátkem dubna na hraničních přechodech se Slovenskem. Dezinfikují se tam všechna nákladní auta přijíždějící právě ze Slovenska. Bylo proto nutné zajistit zimní pohotovost a údržbu i po oficiálním konci zimní sezony. „Tranzitní doprava, která se zde dezinfikovala, roznesla následně vlhkost dále po komunikacích, a ty mohly namrzat při nulových teplotách. Proto bylo nutné tento ‚přesčas‘ odsloužit,“ řekl Jan Rýdl.

 

ŘSD má nyní 196 sypačů. V zimě využívá všechny, a to jak kvůli zimní údržbě, tak pro kontrolní jízdy. Sypače využívá ŘSD také v létě. Některé vozy mají výměnnou nástavbu, na kterou lze dát i něco jiného než kontejnery na sůl a solanku. Starší těžká auta zase slouží přes léto jako podpora u krátkodobých staveb na dálnici nebo když pracovníci ŘSD sečou trávu. Taková místa se označují šipkami, jež jsou připevněné k vozíkům, které jsou připojené k sypačům.

 

ŘSD připravuje historicky nejrozsáhlejší obnovu sypačů za víc než půl miliardy Kč. Do konce roku 2026 by ŘSD mělo mít téměř 80 nových sypačů určených k zimní údržbě. Část z nich využije ŘSD pro nová Střediska správy a údržby dálnic. Investorský rozpočet na všechny sypače je 577,3 milionu Kč. ŘSD, které zaměstnává 2350 lidí, se stará o 1500 kilometrů dálnic a necelých 6000 kilometrů silnic první třídy. V letošním roce pracuje ŘSD s rekordním rozpočtem 80,6 miliardy Kč.

Zdroj: ŘSD

Greenbuddies dokončili stavbu největšího solárního carportu v Rakousku

Od
Karolína Vágnerová
-
DCIM100MEDIADJI_0510.JPG

Společnost Greenbuddies, český poskytovatel komerčních fotovoltaických řešení, dokončila stavbu solárních carportů v rakouských obcích Lannach a Ilz o celkovém výkonu 4,67 megawatt-peaků (MWp) pro energetickou společnost Verbund. Projekt v Lannachu s výkonem 3,35 MWp se díky svým parametrům stal největším solárním parkovištěm v Rakousku. Carporty v obou lokalitách představují ideální příklad dvojího využití plochy. Chrání zaparkovaná vozidla před nepříznivým počasím a současně umožňují ekologické nabíjení elektromobilů přímo na místě pomocí lokálně vyrobené solární energie.

„Kromě carportů pro společnost Verbund v Lannachu a Ilzu jsme v Rakousku realizovali také stejný typ projektu u termálních lázní ve městě Lutzmannsburg s výkonem 1,5 MWp. Všechny tyto tři carporty patří svým rozsahem k největším na rakouském trhu. Jsme potěšeni, že tímto způsobem stále posouváme hranice v segmentu solárních parkovišť u našich jižních sousedů,“ říká Aleš Damm, spolumajitel Greenbuddies Charging.

Solární parkoviště v Lannachu o výkonu 3,35 MWp, poskytuje 1044 parkovacích míst, 96 nabíjecích stanic pro elektromobily a 24 nabíječek pro elektrokola. Druhý projekt v obci Ilz dosahuje výkonu 1,32 MWp a nabízí 406 parkovacích stání s možností dobíjení pro 48 elektromobilů. Carporty v obou lokalitách zastřešila společnost Greenbuddies bifaciálními solárními panely, které vyrábí energii z obou svých stran a jsou oproti běžným typům panelů až o čtvrtinu výkonnější. Stejný typ těchto modulů použili Greenbuddies pro nedávno realizovaný projekt v sídle společnosti Coca-Cola v pražských Kyjích.

Spolupráce Greenbuddies s největší rakouskou energetickou společnosti Verbund započala v minulém roce na dvou střešních instalacích fotovoltaických elektráren pro výrobce automobilových komponentů v obcích Lannach a Ilz o celkovém instalovaném výkonu 6,7 MWp.

„Tyto projekty byly začátkem prestižní spolupráce, ve které vidím uznání našeho růstu i kvality, kterou do solárního odvětví přinášíme díky zkušenostem z osmnácti evropských zemí,“ říká Aleš Damm a dodává: „Společnost Verbund si nás vybrala jako generálního dodavatele pro výstavbu těchto solárních elektráren v Rakousku. Naše práce zahrnovala přípravu projektové dokumentace, realizaci kompletní instalace a uvedení fotovoltaických elektráren do provozu.“

Rakousko chce být do roku 2040 klimaticky neutrální a do roku 2030 plánuje pokrýt spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) ze 100 %. Nezastupitelné místo v energetickém mixu z OZE má fotovoltaika. V roce 2023 činil dle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) podíl FVE na výrobě elektřiny v Rakousku 8,2 %, což odpovídá 6,091 TWh. Ve srovnání s rokem 2022, kdy produkce dosáhla 3,791 TWh, jde o nárůst o více než 60 %. Pro dosažení vytyčeného cíle klimatické neutrality do roku 2040 je klíčové, aby Rakousko v nastoleném tempu pokračovalo i v dalších letech.

Zdroj: Crest Communications a.s.

V 1. čtvrtletí v ČR podle studie CRIF zaniklo 4639 firem, nejvíce od roku 1990

Od
Karolína Vágnerová
-

V prvním čtvrtletí v ČR zaniklo 4639 firem, což je nejvíce od roku 1990, od kdy se tato data sledují. Zároveň ale vzniklo 8695 společností, nejvíce od prvního čtvrtletí 2017. V Česku se tak počet firem o 4056 zvýšil, je to však o 12 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.

„Počet společností, které vstoupily na trh v prvním čtvrtletí, meziročně o čtyři procenta vzrostl. Počet těch, které z trhu odešly, byl rovněž vyšší, avšak o 24 procent. Výsledkem byl o 12 procent nižší přírůstek počtu společností letos než ve stejném období před rokem. I tak se počet firem zvýšil více než v letech 2022 a 2021,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V prvním čtvrtletí měla více než polovina nových firem sídlo v Praze, konkrétně jich bylo 4447. Další v pořadí byl kraj Jihomoravský s 1073 firmami a Moravskoslezský kraj s 594 společnostmi. Nejméně firem vzniklo v Karlovarském kraji, 98.

Počet založených firem se proti prvnímu čtvrtletí loňského roku zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji byla situace stejná jako v roce 2024. Největší meziroční pokles počtu nových firem byl ve Zlínském kraji.

Společnosti v prvních třech měsících nejrychleji přibývaly v Olomouckém kraji, kde připadlo 30 nových firem na deset zaniklých. Ve Zlínském kraji a Pardubickém kraji to bylo shodně 26 založených firem na deset zaniklých. Naopak v Libereckém kraji připadlo na deset zaniklých firem pouze osm vzniklých.

V prvním čtvrtletí letošního roku vzniklo nejvíce firem v obchodu, a to 964. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 917 a ve stavebnictví 910. Nejvíce firem zaniklo rovněž v obchodu, dále v nakládání s nemovitostmi a v profesních, vědeckých a technických činnostech.

Nejrychleji za první tři letošní měsíce rostl počet firem v sektoru ostatních činností, kde připadlo 62 firem na deset zaniklých. Tyto podniky se zabývají například opravami výrobků pro osobní potřebu nebo službami jako je kadeřnictví, kosmetika či praní a čistění textilních výrobků. V oboru vzdělávání připadlo 55 vzniklých firem na deset zaniklých. Naopak v obchodu to bylo pouze sedm založených společností na deset zaniklých a v nakládání s nemovitostmi to bylo osm nových na deset zaniklých.

Z pohledu stáří firem v prvním čtvrtletí zaniklo nejvíce firem, které byly na trhu šest až deset let, celkem 794. Tyto podniky tvořily pětinu všech zaniklých společností. Stejný podíl tvořily také firmy, které na trhu fungují 11 až 15 let. Od roku 2022 se zvyšuje podíl zaniklých firem, které na trh vstoupily před 31 a více lety. Zatímco před třemi lety tvořily v prvním čtvrtletí jen čtyři procenta všech zaniklých firem, letos to bylo již 14 procent z celkového počtu. Nejmenší podíl na počtu zaniklých firem mají ty, které na trhu působí do pěti let.

Zdroj: ČTK

V leteckém muzeu v Mladé Boleslavi staví repliku další anglické stíhačky

Od
Karolína Vágnerová
-

V Leteckém muzeu Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi začala stavba další repliky historického letounu, bude jí anglická stíhačka Sopwith Pup z roku 1916. Věrná kopie stroje vzniká podle originální tovární dokumentace a měla by být hotová za dva a půl roku. Rozšíří řadu funkčních letounů, kterých je v muzeu nyní 20. Muzeum otevřené před deseti lety láká stále více návštěvníků, loni jich bylo kolem 40.000. ČTK to řekl vedoucí leteckého muzea Vladimír Handlík.

Za rostoucí návštěvností je podle něj model muzea, který nemá v Česku obdoby. „Muzeum je koncipováno po vzoru muzeí například ve Francii nebo Anglii jako živé, tedy většina z 26 letadel jsou plně funkční, lidé vidí, jak se na letadlech pracuje i jak létají, ať při akcích, nebo tréninku,“ řekl Handlík.

Mezi letouny jsou originály i repliky, které staví Nadační fond letadla Metoda Vlacha, financuje je Historical Flying Club se stovkou členů. Každá replika vyjde podle Handlíka na dva až tři miliony korun. Naposledy loni na podzim vzlétla kopie anglického trojplošníku Sopwith Triplane. „Aktuálně začínáme stavět další anglickou stíhačka z roku 1916, letoun Sopwith Pup. Už máme připravený motor a některé přístroje, chtěli bychom, aby pak diváci viděli oba letouny ve vzduchu,“ doplnil Handlík. Repliky vznikají podle originálních továrních dokumentací. „Současná pravidla nám umožňují stavět letadla do hmotnosti 600 kg a letadla z období počátku letectví po 30. léta byla lehká, můžeme je tedy stavět jedna ku jedné, tedy co nejvěrnější,“ doplnil Handlík.

Deset let existence muzeum oslaví Muzejní nocí, která se uskuteční 16. května. „Je to krásné podvečerní létání, v délce asi hodiny a půl, kdy předvedeme všech 20 letadel,“ řekl Handlík.

Muzeum by se mělo rozšířit. Jeho zřizovatel, Středočeský kraj, koupil před dvěma lety pozemky pro novou budovu, podle dřívějších informací kraje je odhad nákladů 80 milionů korun. „Bude to nová budova, která je zhruba velikosti jedné třetiny stávající a bude na ni napojena do písmene L,“ popsal plány Handlík. Vedle rozšíření expoziční plochy by měly být součástí i dílny pro letecké modeláře. V plánu je nyní podle kraje zadání projektové dokumentace. „Do konce roku by měla být připravená a bude se žádat o stavební povolení, zároveň čekáme na finální rozhodnutí o dotaci na projektovou dokumentaci,“ řekla ČTK Zuzana Žídková z krajského úřadu.

Muzeum nazvané po konstruktérovi a aviatikovi Metoději Vlachovi bylo otevřeno v dubnu 2015 a je pobočkou Muzea Mladoboleslavska, které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Výstavba muzea vyšla kraj na víc než 170 milionů korun a trvala tři roky. Součástí expozice jsou vedle historických letadel různé letecké simulátory a další zajímavosti. S výjimkou Vánoc má muzeum otevřeno celoročně.

Zdroj: ČTK

Uber nebude na ruzyňském letišti poskytovat klasickou taxislužbu

Od
Karolína Vágnerová
-

Poskytovatel alternativní taxislužby Uber nebude na pražském Letišti Václava Havla provozovat klasickou taxislužbu. Současná legislativa totiž neumožňuje provozování klasické taxislužby s informací o ceně za službu předem. Letiště tedy nebude jednat ani s dalšími poskytovateli taxislužeb. ČTK to řekla mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Uber v roce 2023 s ruzyňským letištěm uzavřel pětiletou smlouvu, a stal se tak jeho oficiálním provozovatelem taxislužeb.

Společnost Uber umožňuje objednání jízdy pouze přes aplikaci nebo kiosek na letišti, na což si stěžovali někteří cestující včetně bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Letiště proto s firmou jednalo o tom, jak by mohla zahrnout do své nabídky také služby pro ty cestující, kteří nechtějí pro využití taxislužeb uvádět své osobní údaje. Tento požadavek letiště do smlouvy z roku 2023 ale nezahrnulo.

„Na základě všech následných analýz a jednání s potenciálními provozovateli došlo vyhodnocení, že v rámci platné legislativy není možné najít řešení, které by umožňovalo provozování klasické taxislužby s informací o ceně za službu předem,“ uvedla Hejtmánková. Vedení společnosti tak podle ní rozhodlo, že nebude stávající služby rozšiřovat.

V minulosti se stávalo, kdy zejména cizinci jezdili klasickou taxislužbou z Ruzyně do centra Prahy za přemrštěné ceny. „Znalost ceny před jízdou je pro nás nejdůležitějším parametrem fungování zasmluvněné taxislužby na letišti,“ uvedla mluvčí. Stanovení ceny předem je podle ní jediným způsobem, jak lze garantovat férové jednání s cestujícími.

Pražské letiště dostává ohledně fungování společnosti Uber dlouhodobě pozitivní ohlasy od cestujících. „Doposud nebyl evidován ani jeden prokázaný případ jízdy, kdy nebyla cena za službu dopředu známá nebo její výše nebyla dodržena,“ řekla Hejtmánková. Vedení letiště se podle ní zaměří na podporu těch provozovatelů klasické taxislužby, kteří na expresních parkovištích letiště působí dlouhodobě a dodržují zde provozní řád.

Letiště také plánuje zintenzivnit kontroly a postih nepoctivých taxi společností a taxikářů. „Dlouhodobě důsledněji kontrolujeme dodržování provozního řádu parkovišť, který jasně stanovuje, že je zakázáno využívat jakékoli osoby k neoficiálnímu zprostředkování dopravy cestujících,“ dodala.

Na dodržování pravidel na parkovištích dohlíží kamery a hlídky. „V případě, kdy vyhodnotíme, že dotyčný nedodržuje náš provozní řád, je na to upozorněn jak slovně, tak písemně. Pokud dochází i nadále k porušování provozních řádů, může letiště přistoupit k blokování či odebrání Taxi karty, nebo zablokování registrační značky příslušného vozidla pro vjezd na veškeré parkovací plochy letiště,“ řekla Hejtmánková.

Zdroj: ČTK

Dobíjecí síť pro elektroauta se rozšířila o desítky stanic, potřebám stačí

Od
Karolína Vágnerová
-

V Česku začaly během prvního čtvrtletí fungovat desítky nových dobíjecích stanic pro elektroauta. Spolu s tím vzrostl i jejich provoz, provozovatelé evidují nárůst odběrů oproti loňsku o desítky procent. Vyplývá to z informací provozovatelů pro ČTK. V současnosti je podle dat automobilových svazů v republice registrováno přes 40.000 elektromobilů. Podle dopravních expertů je hustota dobíjecí infrastruktury v ČR zatím dostačující, v rámci Evropy patří co do počtu stanic k průměru.

„Česká republika se opět posunula v počtu veřejných dobíjecích bodů, kterých je dnes okolo 7000, což nás v rámci zemí Evropské unie stále řadí na 14. místo. Na jeden veřejný dobíjecí bod tak připadá přibližně šest čistě bateriových elektromobilů,“ uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu. Poměr dobíjecích bodů vůči provozovaným bateriovým elektromobilům se tak zatím příliš nemění a stále rostoucí česká dobíjecí infrastruktura je podle něj více než dostatečná. Podle dřívějších propočtů úřadů by současný počet stanic v Česku zvládl obsloužit více než 100.000 elektromobilů.

Největší síť provozuje ČEZ, který letos zatím zprovoznil 46 dobíjecích stanic pro elektromobily. Letos podnik plánuje jako první provozovatel překonat hranici 1000 stojanů ve své síti, což by znamenalo ještě více než stovku nových stanic do konce letošního roku. Prioritou přitom podle společnosti zůstávají ultrarychlé stojany, jejichž podíl na výkonu sítě vzroste na 45 procent.

O desítky nových stanic letos rozšířil svou síť také druhý největší provozovatel Pražská energetika (PRE). V prvních třech měsících jich zprovoznila 34, celkově tak má v provozu 835 dobíjecích stanic. Přes 70 procent stanic má PRE rozmístěno v hlavním městě, zbylých 30 procent ve zbytku republiky.

Kromě samotné infrastruktury roste i její zatížení. ČEZ v prvním čtvrtletí evidoval zvýšení odběru elektřiny ve své síti meziročně o 70 procent na více než tři gigawatthodin (GWh) energie. Průměrný odběr při jednom dobíjení podle společnosti vzrostl o 11 procent na 22,9 kWh. Nárůst počtu dobíjení potvrdila také PRE, její zákazníci provedli v prvním čtvrtletí celkem 125.000 dobíjecích transakcí, což znamená meziroční nárůst o 32 procent. Ještě výrazněji stoupla spotřeba elektřiny, meziročně o 45 procent na 2,45 GWh.

Česko patří co do počtu dobíjecích stanic v rámci Evropy k průměru. Zaostává především za některými zeměmi ze západu a severu Evropy. K lídrům v elektromobilitě v Evropě patří Norsko či Nizozemsko.

Zdroj: ČTK

Lyft expanduje do Evropy, za 175 milionů eur kupuje platformu FREENOW

Od
Karolína Vágnerová
-

Americký provozovatel alternativní taxislužby Lyft expanduje na evropský trh s přepravními službami. Lyft se dohodl s automobilkami BMW a Mercedes-Benz, že za 175 milionů eur (4,4 miliardy Kč) koupí jejich platformu pro mobilitu FREENOW. Ta působí ve více než 150 městech v devíti evropských zemích. Firmy o tom informovaly v dnešní tiskové zprávě. Pro Lyft je to zatím největší akvizice mimo Severní Ameriku.

Lyft je na svém domácím, severoamerickém trhu pod tlakem dominantního konkurenta Uber Technologies a hledá nové cesty k rozvoji svého podnikání. Lyft díky akvizici téměř zdvojnásobí okruh svých potenciálních zákazníků a otevřou se mu dveře do velkých evropských měst, jako je Londýn, Frankfurt nad Mohanem, Paříž a Milán, kde FREENOW nabízí služby od tradičních taxi až po pronájem elektrických koloběžek a sdílení aut.

Lyft vstoupí na evropský trh „za dobrou cenu a hlavně ve skvělý čas“, řekl agentuře Reuters generální ředitel Lyftu David Risher. Dodal, že firma je ve finančně silné pozici, aby mohla expandovat. Očekává se, že transakce bude dokončena ve druhé polovině letošního roku.

FREENOW působí v Irsku, Británii, Německu, Řecku, ve Španělsku, Itálii, Polsku, Francii a v Rakousku. Loni v září společnost uvedla, že se jí podařilo poprvé dosáhnout bodu, kdy její výnosy pokryly náklady. Firma byla původně založena pod názvem Mytaxi.

Společnost FREENOW upozornila, že podnikání v taxislužbě v Evropě je rozsáhlé a neustále roste. Zhruba polovina rezervací taxi se stále uskutečňuje off-line, ale poptávka po on-line rezervacích roste a FREENOW tvrdí, že má vynikající pozici k tomu, aby z tohoto vývoje těžila. Velkou část vozového parku firmy tvoří prémiová vozidla, loni se taxislužba na hrubých rezervacích podílela 90 procenty.

Zdroj: ČTK

O český kurz pro motocyklisty Učme se přežít má zájem Evropská federace autoškol

Od
Karolína Vágnerová
-

Výcvikový kurz Učme se přežít zaujal zástupce Evropské federace autoškol (EFA) z 12 zemí, kteří přijeli do Sosnové u České Lípy na mezinárodní konferenci Budoucnost vzdělávání řidičů. Kurz, který vznikl před 15 lety jako regionální projekt Libereckého kraje, má šanci stát se certifikovaným programem Evropské federace autoškol, řekl ČTK ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

Součástí prezentace projektu byly podle Poláka praktické ukázky výuky. Organizátoři představili využití nových technologií ve výcviku, elektrické motocykly pro výuku začátečníků, ale i techniku Policie ČR nebo jízdní dovednosti motohlídek. „Zástupci Evropské federace autoškol kurz Učme se přežít znají, my jsme ale tentokrát nabídli komplexnější program s tím, že je tu myšlenka, pořádat kurzy, které budou mít evropský certifikát,“ doplnil Polák. Cílem je podle něj podmínky výuky sjednotit.

„Program Učme se přežít znám a jsem přesvědčený, že to je ten správný evropský standard výuky motocyklistů, na kterém by měla panovat shoda. Je to v současnosti nejvyšší standard výuky a bylo by dobré program certifikovat Evropskou asociací autoškol. Chtěli bychom standardizovat učební osnovy pro získání řidičského oprávnění a také znalosti a schopnosti učitelů a instruktorů, kteří je předávají v celé Evropské unii,“ uvedl generální tajemník EFA Manuel Picardi.

Podle hlavního instruktora Učme se přežít Jiřího Novotného si projekt drží vysoký standard i díky tomu, že tým veškeré materiály doplňuje a aktualizuje, protože technologie se vyvíjejí a přibývají nové asistenční systémy. „V poslední době jsme například přidali do metodiky chyby, kterých se motorkáři při jízdě dopouštějí. Patří mezi ně třeba špatně umístěná ruka na plynu, to je jedna z věcí, která vede k nerovnovážnému sezení na motocyklu a následně k nesprávnému ovládání,“ řekl.

Motocyklisté patří spolu s cyklisty a chodci k nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu, evropská legislativa ale zatím neřeší předpisy či metodiku, jak správně motorkáře učit. EFA tak dlouhodobě postrádá kvalitní a komplexní výukový standard pro motocyklisty v autoškolách v Evropě. Právě metodiku českého projektu Učme se přežít teď chce federace použít k vytvoření standardu výuky.

„Nejsou to ale jen evropské státy, které se na nás obracejí. Poslední roky máme poptávky i z afrických zemí nebo Spojených arabských emirátů. Nabídli jsme totiž velmi vysoký standard a pro tyto země je Evropa stále zárukou kvalitního vzdělání. I proto se obracejí na Evropskou asociaci autoškol, aby jim zajistila certifikované kurzy pro jejich instruktory,“ dodal Novotný.

Zdroj: ČTK

Pražské letiště pozastavilo kvůli mlze na pět hodin přílety a odlety

Od
Karolína Vágnerová
-

Mezinárodní Letiště Václava Havla v Praze včera krátce po 10:00 obnovilo přílety a odlety, které muselo zhruba na pět hodin pozastavit kvůli mlze panující nad městem. Mluvčí Letiště Praha Denisa Hejtmánková ČTK řekla, že omezení kvůli snížené viditelnosti ovlivnilo k 10:00 celkem 24 příletů, šest letů bylo zrušeno a všechny ranní spoje nabraly zpoždění. Letiště vyzvalo cestující, aby vyčkali na informace od své letecké společnosti.

Situaci zkomplikoval fakt, že v současné době je veškerý provoz v Ruzyni převedený na vedlejší dráhu, která není vybavená na zhoršené povětrnostní podmínky.

Letadla, která měla časně ráno přistát v Praze, zamířila na jiná letiště v Česku i okolních zemích. Ty s pozdějším příletem vyčkávala ve vzduchu. Několik letů bylo zrušeno, další dopoledne přiletěly nebo odletěly se zpožděním.

Letiště zastavilo odlety a přílety okolo 05:00, omezení trvalo pět hodin. „Provoz na vedlejší dráze je obnoven. Ranní snížená viditelnost ovlivnila k 10:00 celkem 24 příletů, šest letů bylo zrušeno a všechny ranní spoje jsou zpožděny. Prosíme cestující, aby vyčkali na informace od své letecké společnosti,“ uvedlo po 10:00 pražské letiště na síti X.

Letiště Václava Havla v současné době nemůže využívat hlavní ranvej, od konce března je uzavřená kvůli stavebním úpravám jejího okolí. Až do poloviny srpna je letecký provoz převeden na vedlejší dráhu, která není tak dobře vybavena na zhoršenou viditelnost jako hlavní dráha.

„S ohledem na to, že tato (vedlejší) dráha není přizpůsobena pro vzlety a přistání za snížené viditelnosti, provádíme opravy v měsících, kdy je na základě dlouhodobých statistik výskyt mlh nejnižší,“ uvedla v lednu ředitelka komunikace letiště Eva Krejčí.

Letiště dlouhodobě usiluje o výstavbu paralelní dráhy k hlavní ranveji. Do té doby nemá jinou možnost než převést veškerý letecký provoz na vedlejší dráhu, která hlavní ranvej kříží. Letadla tak přistávají a odlétají nad obydlenými oblastmi hlavního města.

Komplikace v leteckém provozu může způsobit nejen mlha, která se držela nad Prahou a okolím dnes ráno, ale také třeba silný vítr, sníh či některé mimořádné situace. Třeba loni v lednu provoz na pražském letišti zkomplikovala nefungující meteorologická stanice, kterou poškodil blesk. Bez přesných údajů o počasí nemohou řídící letového provozu informovat posádky letadel o podmínkách na letišti. Řada pilotů v takové situaci volí pro přistání jiné destinace.

Pražské letiště loni odbavilo 16,35 milionu cestujících, meziročně o 18 procent více. Letos v únoru bylo odbavených přes milion, lidé z Ruzyně nejčastěji létali do Londýna, Paříže, Milána, Dubaje nebo Amsterodamu. Za letošní rok letiště plánuje odbavit rekordních 18,4 milionu cestujících.

Zdroj: ČTK

Noční bezpečnostní akce v ostravské MHD. Každý osmý cestující vyloučen z přepravy

Od
Karolína Vágnerová
-

1 426 zkontrolovaných cestujících v celkem 61 spojích, a z toho 169 vyloučených pasažérů za nedodržování přepravních podmínek. To jsou výsledky kontrolní bezpečnostní akce asistentů přepravy Dopravního podniku Ostrava (DPO) a strážníků Městské policie Ostrava (MPO), která proběhla v noci z pátku 11. dubna na sobotu 12. dubna 2025. Noční akce probíhala na tramvajových linkách v Mariánských Horách a v centru.

Konkrétně se týmy 10 asistentů přepravy a 6 strážníků orientovaly na úseky zastávek Karolina – Krajský úřad – Nová Ves, vodárna.

„Šlo o čtvrtou noční bezpečnostní akci tohoto roku. Právě nočnímu provozu chceme věnovat ještě více pozornosti. Cestující se s našimi zaměstnanci přepravní kontroly budou setkávat častěji i během večerních a nočních hodin i mimo noční bezpečnostní akce v rámci běžného provozu. Usilujeme o to, aby cestujícím naše MHD nabízela čisté, pohodlné a bezpečné prostředí pro cestování,“ uvádí Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava.

Nejčastějším důvodem pro vyloučení z přepravy byla tradičně jízda bez platného jízdního dokladu, asistenti evidovali i vyloučení za obtěžující jízdu pod vlivem alkoholu.

Asistenti přepravy zvyšují kvalitu přepravy cestujících, zejména přispívají k bezpečí a pořádku ve vozidlech, informují, pomáhají cestujícím, a to třeba i s nákupem jízdného, nepokutují. V DPO fungují více než sedm let. Nejsou přítomni jen při mimořádných nočních bezpečnostních akcích, ale pohybují se ve vozech v rámci svých pravidelných směn.

Zdroj: DPO

1...222324...1 073Strana 23 z 1 073

Logistický kalendář

© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253