Domů Blog

Senát je proti zavedení každoročních technických prohlídek starších vozidel

Senát je proti možnému zavedení každoročních technických prohlídek osobních a lehkých užitkových vozidel starších deseti let, jak je navrhuje Evropská komise. Postoj horní komory, který vyjádřila v dnešním usnesení, je v souladu se stanoviskem vlády. Senát se postavil rovněž proti navrhovaným každoročním emisním kontrolám dodávek už rok od jejich první registrace.

„Znamenalo by to jenom zátěž pro české občany a firmy,“ řekl senátorům ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Bezpečnosti silničního provozu, kterou argumentuje Evropská komise, by to podle něho nic nepřineslo. V Česku platí dvouletý cyklus povinných technických prohlídek. Četnost by měla podle Kupky zůstat na určení členských států.

„Starší vozidla mají obvykle více závad, častěji se účastní nehod a představují vyšší podíl vozidel s vysokými emisemi. Každoroční kontrola starších osobních a lehkých užitkových vozidel může významně přispět ke snížení počtu nehod a škodlivých emisí,“ zdůvodnila návrh Evropská komise. Nová pravidla zohledňují podle ní narůstající počet elektromobilů na evropských silnicích a mají rovněž reagovat na nově vznikající technologie.

Návrh má také zvýšit ochranu spotřebitelů před hrozbou stočených tachometrů. Údaje by musely zaznamenávat i jiné subjekty než stanice technické kontroly, což by podle Senátu vedlo k administrativní zátěži. Komise vyžaduje, aby členské státy zaznamenávaly údaje z počítadel ujetých kilometrů do vnitrostátních databází a v případě nové registrace je zpřístupňovaly ostatním členským státům.

Senát se zabýval také navrženou změnou emisních norem CO2 pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na dosažení emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos. Senát rychlé představení změny uvítal, v souladu s postojem vlády pokládá za vhodnější prodloužení období na pět let. „Budeme to prosazovat v rámci celkové revize emisních cílů,“ řekl Kupka.

Horní komora chce také revizi emisních norem pro nová těžká vozidla. S ohledem na konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu žádá přehodnocení emisních cílů pro osobní a dodávkové automobily pro rok 2035, kdy už nemá být možný prodej nových vozidel se spalovacími motory.

Zdroj: ČTK

Část Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi povede tunely, rozhodla vláda

Připravovaná část Pražského okruhu mezi Březiněvsí a Satalicemi povede přes tunely. Rozhodla o tom dnes vláda, podle níž jde o jedinou možnou variantu pro tento úsek. Silničáři by tak měli nyní variantu úseku s tunely dál rozpracovat. Stát by zároveň měl na podzim začít s výkupem pozemků pro severní část okruhu z Březiněvsi k Ruzyni. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stavba úseků má začít v roce 2028.

Stát v současnosti připravuje dostavbu čtyř úseků Pražského okruhu. Ve výstavbě je nyní úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1. U dalších dvou úseků mezi Ruzyní a Březiněvsí chce podle Kupky stát na podzim zahájit výkup pozemků potřebných pro stavbu.

Téměř 14kilometrový úsek mezi Březiněvsí a Satalicemi by tak měl být poslední částí okruhu, která by měla projekt uzavřít. Stát u ní zvažoval variantu s tunely a druhou variantu se zahloubením trasy.

„Dnes jsme rozhodli, že budeme pokračovat v řešení s variantou s tunely,“ řekl Kupka. Krok vlády je podle něj důležitý pro další posun v přípravě úseku. „Všechny samosprávy nám daly najevo, že je to jediné možné řešení,“ dodal ministr.

Stavba Pražského okruhu je rozdělena na 11 úseků, zprovozněných je zatím sedm. Naposledy se okruh řidičům rozšířil v roce 2010, kdy byl zprovozněn úsek od D1 k D5. První úsek se otevřel zhruba před 40 lety, a to 20. září 1983.

Zdroj: ČTK

MHD v Praze loni využilo 1,1 mld. lidí, meziročně o 17,6 mil. více

Veřejnou dopravou loni v Praze jelo asi 1,1 miliardy lidí, meziročně o 17,6 milionu více. Celkem vozy pražské MHD po metropoli najezdily 210,6 milionu kilometrů, oproti předchozímu roku o 4,4 milionu více. Největší podíl kilometrů připadl na autobusy, na druhém místě bylo těsně před tramvajemi metro. Celkové náklady na provoz veřejné dopravy byly 26,8 miliardy korun, což byl meziroční nárůst o 700 milionů korun. Vyplývá to z dopravní ročenky Technické správy komunikací (TSK) pro loňský rok, kterou má ČTK k dispozici.

V Pražské integrované dopravě (PID) loni jezdilo celkem 404 linek veřejné dopravy, z toho 230 jen na území metropole a 174 příměstských. V Praze jezdily tři linky metra, 36 linek tramvají a 183 linek autobusů a trolejbusů. Do PID bylo zapojeno rovněž 40 vlaků, šest přívozů a lanovka na Petřín, kterou dopravní podnik loni v září odstavil kvůli rekonstrukci. Z celkových nákladů na provoz dotovala 81,4 procenta Praha, kolem procenta stát a 17,5 procenta plynulo z tržeb za jízdné.

Autobusy v metropoli loni najezdily 85,5 milionu kilometrů, meziročně o 1,7 milionu více. Počet kilometrů se zvedl i u metra, a to o 1,4 milionu na 60,2 milionu kilometrů. U tramvají byl celkový nájezd 59,6 milionu kilometrů, o 1,5 milionu více než o rok před tím. Nejméně najezdily v Praze vlaky, a to 5,3 milionu kilometrů, což byl meziročně pokles o 200.000 kilometrů.

Přestože autobusy najezdily nejvíc kilometrů, lidé nejčastěji využívali metro. Vlaky podzemní dráhy svezly loni zhruba 378,8 milionu lidí, což tvořilo 34,3 procenta celkové přepravy a meziročně to bylo o asi 17,8 milionu více. Tramvaje využilo 344,9 milionu cestujících, což bylo o asi 2,2 milionu více než o rok dříve. Počet cestujících v autobusech a trolejbusech zůstal zhruba stejný a činil asi 275,1 milionu lidí. Nejméně lidé využívali přívozy, svezlo se jimi 579.520 lidí, meziročně o něco méně.

V případě veřejné dopravy okolo hlavního města, která spadá do PID, se zvýšil počet obcí, kam spoje PID zajíždějí, a sice z předloňských 1363 na loňských 1383. V PID bylo zahrnuto 591 železničních zastávek a jezdilo 494 příměstských a regionálních autobusových linek PID.

Vývoj dopravních výkonů na území Prahy (v milionech km)

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Metro 58,1 59,2 60,9 56,7 56,8 58,9 58,8 60,2
Tramvaje 57,9 57,7 58,5 54,4 54,1 58 58,1 59,6
Autobusy 79,6 82,1 82,5 78,4 79,3 83,6 83,3 85,5
Vlaky 5,2 5,4 5,7 5,7 5,6 5,5 5,5 5,3
Celkem 200,8 204,4 207,6 195,2 195,8 206 206 210,6

Zdroj: ČTK

Uvnitř společnosti ALAN: Logistika pomoci při katastrofách

DPP vymění další dřevěné pražce na trati metra C, tentokrát ve stanici Florenc

Jak Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) dříve avizoval, využije začátek letních prázdnin k výměně 341 původních dřevěných pražců v metru na trati C za nové betonové. Práce budou probíhat přímo ve stanici Florenc C na 1. koleji, tj. ve směru do Letňan. Ve čtvrtek 3. a v pátek 4. července 2025 od zahájení do skončení provozu bude proto obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Pražského povstání – Nádraží Holešovice. O víkendu 5. a 6. července bude výluka metra zkrácena do úseku I. P. Pavlova – Nádraží Holešovice. Po celou dobu výluky bude zavedena náhradní autobusová doprava XC.

Dopravní opatření 3. – 4. července 2025 od zahájení do skončení provozu metra

Z důvodu výměny pražců je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Pražského povstání – Nádraží Holešovice. V severní části bude metro na lince C v provozu v úseku Letňany – Nádraží Holešovice, v jižní části pak v úseku Háje – Pražského povstání. Ve vyloučeném úseku je v denním provozu zavedena náhradní autobusová doprava XC v trase Pražského povstání – Vyšehrad – I. P. Pavlova – Muzeum – Hlavní nádraží – Florenc – Vltavská – Nádraží Holešovice, kterou bude DPP zajišťovat kloubovými autobusy v provozních špičkách v intervalu X 2 až 3 minuty.

Jako alternativní náhradní dopravu DPP doporučuje využívat také tramvajovou linku 36 v trase Vozovna Pankrác – Pražského povstání – Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží – Florenc – Palmovka – Kobylisy – Vozovna Kobylisy. Tramvajová linka 24 je po dobu výluky zrušena a nahrazena linkou 36.

Dopravní opatření 5. – 6. července 2025 od zahájení do skončení provozu metra

Obousměrné přerušení provozu metra na lince C je zkráceno do úseku I. P. Pavlova – Nádraží Holešovice. V severní části bude metro na lince C v provozu v úseku Letňany – Nádraží Holešovice, v jižní části pak v úseku Háje – I. P. Pavlova. Náhradní autobusová doprava XC je zkrácena do trasy I. P. Pavlova – Muzeum – Hlavní nádraží – Florenc – Vltavská – Nádraží Holešovice.

Jako alternativní náhradní dopravu DPP doporučuje využívat také tramvajovou linku 36, která bude po tyto dva dny jezdit v upravené trase Zvonařka – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo nádraží – Florenc – Palmovka – Kobylisy – Vozovna Kobylisy. Tramvajová linka 23 bude během této výluky dočasně ukončena v zastávce Náměstí Bratří Synků.

Zdroj: DPP

Inovace měnící trh aneb uzávěrka přihlášek do soutěže OBAL ROKU 2025 se blíží!

Soutěž OBAL ROKU 2025, prestižní ocenění pro inovativní a udržitelná obalová řešení, vstupuje do své finální fáze. Zbývá posledních několik týdnů, během kterých je možné přihlásit své projekty. Uzávěrka je stanovena na 8. srpna 2025. Soutěž je určena pro všechny, kdo obaly vyvíjejí, vyrábějí nebo je používají jako součást svých produktů. Získat titul OBAL ROKU znamená uznání odborné veřejnosti a zároveň otevřené dveře do celosvětového klání – WorldStar Packaging Awards, kam vítězové automaticky postupují.

 „Už teď víme, že letošní ročník bude rekordní co do rozmanitosti přihlášených řešení. Vítáme každý nápad, který dokáže skloubit funkci, design a zodpovědnost vůči životnímu prostředí,“ říká Iva Werbynská, ředitelka soutěže OBAL ROKU a Obalového institutu SYBA.

Ocenění s mezinárodním přesahem

Soutěž OBAL ROKU je jediným certifikovaným programem svého druhu v České republice a na Slovensku, který umožňuje postup do mezinárodní soutěže WorldStar Packaging Awards pořádané World Packaging Organisation (WPO). Význam tohoto mezinárodního propojení  dokládají i slova prezidentky WPO, Luciany P. Pellegrino, která uvádí: „Je pro nás ctí vidět česká inovativní obalová řešení, která se účastní, a dokonce vítězí v soutěži WorldStar. Přesně to je účelem této globální soutěže: podporovat inovace a technologický pokrok, které přispívají k udržitelnosti a zároveň poskytují to nejlepší jak majitelům značek, tak spotřebitelům. Povzbuzujeme stále více společností, aby se zapojily do svých národních cen za obaly, které koordinuje náš místní člen WPO, SYBA, a poté předložily národní vítěze soutěži WorldStar.“ OBAL ROKU tedy není jen o estetice a funkčnosti, ale je také o odpovědnosti, a to jak environmentální, tak společenské. Kvalita obalu dnes rozhoduje o úspěchu produktu na trhu, míře plýtvání i možnostech recyklace.

Privátní značky nově v hledáčku obalové soutěže

Privátní značky obchodních řetězců už dávno nejsou jen synonymem pro „levnější alternativu“ zboží. Stávají se plnohodnotnými brandy s vlastní vizí, strategií i silnou marketingovou komunikací. V některých kategoriích dosahuje jejich tržní podíl 30–50 % a právě jejich obal často rozhoduje o tom, zda si je spotřebitel vloží do košíku. Nová soutěžní kategorie Design privátních značek tak reaguje na tento populární trend. Kategorie je určena obalům, které reprezentují vlastní značky obchodníků – potravinářské i nepotravinářské – a přinášejí inovativní přístup k designu, materiálu, informační architektuře i udržitelnosti.

    „V této kategorii nás zajímá, jak obal komunikuje hodnoty privátní značky, jak vizuálně konkuruje značkovým produktům, jaké volí materiály a konstrukci vzhledem k cirkulární ekonomice a jak zapojuje spotřebitele – například pomocí QR kódů, edukace nebo estetiky. Chceme tak ocenit nejen funkční a technicky zvládnuté obaly, ale i schopnost značky komunikovat vlastní identitu přes obal. Privátní značky se dnes mění z původně tichých alternativ na silné hlasatele hodnot, jako je zdraví, udržitelnost nebo lokálnost. Obal je jejich hlavní nástroj,“ vysvětluje Werbynská. Vedle této novinky jsou v soutěži otevřené například i kategorie Kosmetika a farmacie, B2B průmyslové obaly, Dárkové obaly a POS, Obaly pro e-commerce, Etikety a další.

Co získáte účastí v soutěži?

Úspěch v soutěži OBAL ROKU znamená prestižní ocenění a také praktický marketingový nástroj. Firmy jej využívají v komunikaci s partnery i koncovými zákazníky, při náběhu nových výrobních řad i při rozšiřování na zahraniční trhy. Zároveň se vítězové stávají součástí komunity inovátorů, která každoročně přináší nové impulzy celému odvětví. „Titul OBAL ROKU slouží jako důkaz kvalitní práce napříč celým obalovým řetězcem – od designéra přes výrobce materiálu až po brand, který jej používá,“ dodává Werbynská.

Jak podat přihlášku

Zájemci mohou své obaly do soutěže přihlásit prostřednictvím online formuláře na webu www.obalroku.cz. Součástí přihlášky je popis, technická dokumentace a dodání vzorku obalu. To je klíčový prvek pro fyzické hodnocení odbornou porotou. Ta se kvůli vyhodnocení sejde koncem srpna 2025. Slavnostní vyhlášení výsledků pak proběhne v říjnu v Praze za účasti odborné veřejnosti a médií.

A kdo za soutěží již celé roky stojí?

Organizátorem soutěže je Obalový institut SYBA, který působí jako profesní platforma propojující výrobce obalů, designéry, dodavatele materiálů i značky. Je jediným exkluzivním členem World Packaging Organisation pro Česko a Slovensko. SYBA je aktivní v oblasti legislativního poradenství, edukace, podpory obalových inovací a udržitelných přístupů v obalovém průmyslu.

Více informací o soutěži a přihlášku najdete na www.obalroku.cz.

Zdroj: SYBA

České dráhy otestují ve svém vlaku satelitní internet Starlink od Space X

České dráhy otestují ve svém vlaku vysokorychlostní satelitní internet Starlink od společnosti SpaceX Elona Muska. Speciální anténu dopravce instaloval do vlaku InterPanter, který bude v příštích týdnech jezdit například na linkách z Brna do Prahy či do Olomouce. Po třech měsících plánuje státní společnost provoz internetu vyhodnotit a rozhodnout o jeho dalším využití. Na tiskové konferenci to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

„Věříme, že satelitní internet může představovat odpověď na otázku, jak zajistit pro naše cestující stabilní a rychlé internetové připojení i tam, kde v okolí trati není k dispozici kvalitní signál od mobilních operátorů. Bohužel, na tuzemské železniční síti je takovýchto bílých míst stále dost,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

Během následujících tří měsíců si tak dráhy otestují například technologické parametry řešení, celkovou stabilitu připojení a také přínos pro cestující. „Pokud se toto technologické řešení osvědčí, vstoupíme do jednání se Starlinkem o dodávkách pro další naše vlaky,“ doplnil Krapinec. Vlak bude jezdit například na lince Svitava mezi Brnem, Českou Třebovou a Prahou nebo lince Moravan mezi Brnem, Přerovem a Olomoucí.

České dráhy na projektu spolupracují se Škodou Group, která zajistila montáž technologie do vlaku, a s firmami AMiT Transportation, ČD-Telematika a s Českým telekomunikačním úřadem, který zajišťuje měření a porovnávání dostupných rychlostí systému Starlink a mobilních sítí operátorů.

Technologie byla instalována na střechu jednoho z čelních vozů vlaku s příslušným kabelovým vedením mezi technikou a napájecím zdrojem. Anténa je tak vyhřívaná a může fungovat i v mrazivých dnech, stejně tak má vydržet i teploty až do 70 stupňů. Starlink je integrován do stávajícího wi-fi připojení a multimediálního systému soupravy. Cestující se k ní budou moci připojit klasicky přes ČD wifi a zdarma.

Technologie od Starlink byla podle Kupky vybrána z toho důvodu, že je zatím v Česku jako jediná dostupná. V příštím roce by podle něj mohla být k dispozici i technologie od společnosti Amazon a v budoucnu také připravované evropské řešení. Následně bude podle ministra možné vybrat z více nabídek.

Dráhy už loni spustily výměnu zastaralých wi-fi routerů první generace za nové. Zlepšováním internetového připojení se zabývají také další dopravci. Například Leo Express letos do svých vlaků instaluje 5G opakovače v hodnotě 24 milionů korun, které by měly posílit signál připojení. Instalaci wi-fi routerů využívající 5G síť v minulém roce ohlásil také RegioJet.

Starlink patří pod vesmírnou společnost SpaceX americko-kanadského podnikatele jihoafrického původu Elona Muska. Cílem projektu, jehož realizace začala před pěti lety, je vytvořit síť, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Satelity se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 550 kilometrů nad Zemí. Její navigační schopnosti aktuálně využívají například i Ukrajina a Rusko ve válečném konfliktu. Síť Starlink vlastní na 60 procent z asi 7500 umělých satelitů Země a je jedinou funkční konfigurací družicového internetu. Ačkoliv je družic dosud na oběžné dráze výrazně méně, než je finální množství, služba Starlink už i v ČR dobře funguje.

Zdroj: ČTK

ÚOHS potvrdil vyloučení PVM z tendru na metro D, lze podat rozklad

Antimonopolní úřad na základě znaleckých posudků potvrdil, že vyloučení sdružení firem Porr, Vinci a Marti (PVM) z tendru na druhou část pražského metra D z Olbrachtovy na Nové Dvory bylo v pořádku. Rozhodnutí zatím není pravomocné a lze proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Pražský dopravní podnik (DPP) ale stále nemůže podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem. ČTK požádala DPP o vyjádření. Firma Porr podle své mluvčí Lucie Obdržálkové plánuje podat rozklad.

Rozhodnutí pro dopravní podnik znamená, že u vyloučení PVM z tendru postupoval správně. Na základě rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž (ÚOHS) z letošního března stále nemůže podepsat smlouvu s vybraným dodavatelem, protože musí znovu všechny nabídky vyhodnotit, vítěze vybrat znovu a zohlednit při tom právní názor ÚOHS.

Mluvčí Porr Obdržálková ČTK sdělila, že firma se s rozhodnutím seznamuje. „Naše stanovisko však zůstává nezměněné – jsme přesvědčeni, že naše nabídka splnila veškeré požadavky zadavatele a měla být vybrána jako nejvýhodnější pro realizaci projektu. Ve spolupráci s naším právním týmem proto připravujeme rozklad k předsedovi ÚOHS,“ uvedla.

Jde o poslední řízení, které ÚOHS v souvislosti s druhou částí metra D vedl. Tendr, v němž pražský dopravní podnik vybral jako vítěze sdružení vedené firmou Subterra, napadly stavební společnosti Strabag a PVM. Na jejich návrh úřad zrušil rozhodnutí o výběru vítěze, definitivně zrušení letos v březnu potvrdil předseda ÚOHS Petr Mlsna. Sdružení PVM také u ÚOHS napadlo své vyloučení z tendru. V tomto případě ale se svými námitkami neuspělo a antimonopolní úřad nyní postup DPP potvrdil.

Pro rozhodnutí si vyžádal znalecký posudek u Kloknerova ústavu ČVUT v Praze, který se specializuje na podzemní stavby. „Na základě dodaného znaleckého posudku a při zohlednění znaleckých posudků a odborných posouzení předložených účastníky řízení úřad následně dospěl k závěru, že harmonogram navrhovatele vykazuje nedostatky, které způsobují jeho rozpor se zadávacími podmínkami,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

PVM může proti rozhodnutí podat rozklad k předsedovi úřadu.

DPP vybral dodavatele druhé části metra loni v srpnu. Výběr sdružení vedeného Subterrou v roce 2023 napadlo sdružení PVM, dopravní podnik následně zrušil výběr vítěze zakázky, ale nikoliv samotný tendr. Loni v srpnu vybral vítěze podruhé, znovu šlo o sdružení vedené Subterrou.

Stavba nové linky metra začala v roce 2022. Ve výstavbě je kilometrový úsek mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova a navazovat má druhý úsek z Olbrachtovy na Nové Dvory. Dále stavbaři vybudují část z Nových Dvorů do Depa Písnice. Původní předpoklad dokončení byl rok 2029, kvůli sporům bude pravděpodobně posunut, a zprovoznění se tak předpokládá v roce 2031.

Zdroj: ČTK

Evropská komise oznámila záměr stáhnout návrh směrnice o ekologických tvrzeních, která je klíčovou součástí snahy EU o regulaci greenwashingu.

Tento krok přichází v návaznosti na přímý tlak Evropské lidové strany (EPP), která návrh kritizovala jako příliš složitý a zatěžující, zejména pro malé podniky. V důsledku toho byla pozastavena jednání a zrušeno závěrečné trialogové zasedání plánované na 23. června 2025.

 

EPP: výhrady k ověřování a dopadu na mikropodniky
EPP, největší politická skupina v Evropském parlamentu, vyjádřila své obavy v dopise ze dne 18. června 2025. Stínoví zpravodajové varovali, že povinné ověřování ekologických tvrzení třetí stranou – tzv. ex-ante kontroly – by mohlo snížit konkurenceschopnost firem a zvýšit jejich administrativní zátěž.

Evropská komise tyto argumenty převzala a zdůraznila, že rozšíření pravidel na přibližně 30 milionů mikropodniků by bylo v rozporu s jejím programem na zjednodušení legislativy.

 

Zrušení trialogu a legislativní nejistota
V reakci na rozhodnutí Komise zrušila Rada plánovaný trialog. Komise zatím neposkytla formální odůvodnění tohoto kroku, nicméně podle práva EU je ke stažení přijatého legislativního návrhu třeba souhlas jak Parlamentu, tak Rady.

Zpravodajové Sandro Gozi a Tiemo Wölken vyjádřili ochotu pokračovat v jednáních, pokud bude stažen sporný pozměňovací návrh týkající se mikropodniků.

 

Pravidla proti greenwashingu stále platí
Přestože některé titulky naznačují opak, EU své úsilí proti greenwashingu nevzdává. Nadále platí například směrnice o nekalých obchodních praktikách, která umožňuje postihovat zavádějící environmentální tvrzení.

Směrnice o posílení postavení spotřebitelů v ekologické transformaci, schválená v únoru 2024, zůstává nedotčena. Vstoupí v platnost 27. září 2026 a zakazuje vágní či nepodložená ekologická tvrzení.

Platná zůstávají i další klíčová opatření, jako nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a směrnice o právu na opravu.

 

Kritika organizací a výhled dalšího vývoje
Rozhodnutí Komise vyvolalo kritiku environmentálních organizací, jako jsou ECOS, ClientEarth či Evropský úřad pro životní prostředí. Ty vyzvaly evropské instituce k respektování legislativního procesu EU a upozornily, že až 76 % produktů v EU obsahuje explicitní či implicitní ekologická tvrzení, přičemž více než polovina z nich je zavádějící.

 

Komise nevyloučila možnost návrat k projednávání směrnice, pokud Rada stáhne problematický návrh týkající se mikropodniků.

 

Vzhledem k vývoji v oblasti ESG bude nyní sledováno, zda EU připraví upravenou verzi směrnice o ekologických tvrzeních, nebo zda se rozhodne posílit stávající regulační rámce.

Zdroj: SYBA

Studenti z FEL ČVUT obhajují vítězství v soutěži autonomních vozidel. V Denveru budou čelit konkurenci z MIT

Po loňském suverénním vítězství se studentský tým z Fakulty elektrotechnické ČVUT znovu probojoval mezi nejlepší v soutěži 2025 American Control Conference Self-Driving Car Student Competition. Letos se finále koná 9. července v americkém Denveru a zadání je komplexnější než kdy dřív – týmy musí navrhnout a realizovat autonomní taxislužbu, která v reálném čase naplánuje trasy, obslouží zákazníky, a přitom bude respektovat dopravní pravidla a překážky na trati.

Tým s názvem 2 Fast 2 Driverless, složený výhradně ze studentů programu Kybernetika a robotika FEL ČVUT, postoupil mezi 12 nejlepších z více než 60 přihlášených univerzit. V Denveru se utká se soupeři z věhlasných univerzit, například Massachusetts Institute of Technology (MIT), čínské Tsinghua University nebo z University of Ottawa, kde systém QCar vznikl.

Cílem soutěže je vyvinout řídicí systém autonomního vozu, který by zadanou trasu zvládl projet bez jakýchkoliv vnějších zásahů, a současně přepravil maximum zákazníků taxislužby. Mezi další kritéria hodnocení však patří i bezpečnost jízdy a včasné reakce na dopravní značení; na trase jsou totiž umístěny i semafory a značky.

Studenti tak museli implementovat funkce jako fúze dat jednotlivých senzorů vozu, návrh řízení dynamiky vozu a vedení po trati, plánování trajektorie a systémy zpracování obrazu pro detekci překážek, semaforů a dopravního značení. Samotná implementace systému pak probíhala na platformě vozidla zmenšeného v měřítku 1:10.

„Zadání je letos výrazně náročnější než loni. Přibyly dynamické překážky, složitější rozhodování při plánování tras i nutnost rozpoznávat semafory a značky v měnících se světelných podmínkách,“ říká vedoucí týmu doc. Tomáš Haniš z katedry řídicí techniky FEL ČVUT. „Díky nové verzi modelu vozidla s výkonnější jednotkou NVIDIA Jetson AGX Orin ale můžeme zpracovávat obrazové vstupy přímo na palubě vozidla, což nám umožňuje rozšířit funkce a reagovat rychleji.“

Soutěž probíhá na standardizovaném modelu města, který si studenti fyzicky přenesli i do učebny FEL na pražském Karlově náměstí v měřítku jedna ku jedné. Současně využívají i digitální dvojče, se kterým mohli v bezpečném virtuálním prostředí ladit algoritmy k dokonalosti ještě před nasazením na reálný model. Samotný tým tvoří Kateřina Hobzová, Jakub Macar, Otakar Kodytek, Jan Kohout, Martin Jeřábek,  Ondřej Kuban a doktorand Jan Švancar, který působí jako kapitán. Každou oblast  řízení, plánování i vizuální percepci  máme pokrytou dvojicí studentů, aby mohli spolupracovat i zastupovat se, doplňuje Haniš.

Loňské vítězství v soutěži přineslo FEL nejen prestiž, ale i přístup k výukovým materiálům a simulátorům. Díky tomu se rozvinuly i další studentské projekty. Letos sice tým obměnil polovinu členů, ale zkušenosti předali „veteráni“ – právě Jan Švancar a tři z loňských finalistů.

O soutěži 2025 ACC Self-Driving Car Student Competition

The ACC Self-Driving Car Student Competition je prestižní mezinárodní soutěž, která probíhá v rámci konference American Control Conference (ACC). Letos se koná od 8. do 10. července 2025 v Denveru (Colorado, USA). Úkolem studentských týmů je navrhnout, sestavit a demonstrovat schopnosti autonomního vozidla – letos v roli autonomně řízeného taxíku. Vozidlo musí obsloužit co nejvíce zákazníků během omezeného časového úseku. Týmy plánují trasy mezi body nástupu a výstupu, reagují na dopravní situace, dodržují pravidla silničního provozu a na základě jízdy získávají hodnocení a „zisk“. Cílem je během několika jízd vydělat co nejvíce virtuálních peněz.

https://www.quanser.com/winners/2025-american-control-conference-self-driving-car-student-competition/

Účast na soutěži studentského týmu FEL ČVUT podpořila společnost Valeo.

Zdroj: ČVUT

Logistický kalendář

CILF