Středa, 30 dubna, 2025
Facebook Linkedin Twitter
Domů Blog Strana 3

Stát chce po roce 2050 na hlavních trasách stavět 540 km dálnic za 320 mld. Kč

Od
Karolína Vágnerová
-

Stát plánuje po roce 2050 postavit na hlavních trasách 540 kilometrů dálnic za 320 miliard korun v současných cenách. Počítá například s výstavbou 205 kilometrů dlouhého Středočeského okruhu kolem Prahy nebo dálnicí D20 mezi Plzní, Pískem a Jihlavou. Novinářům to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Plánované stavby mají podle něj zlepšit propojení krajských měst a odlehčit dopravě v Praze a Brně. Ministr také uvedl, že na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí.

Kromě Středočeského okruhu označovaného jako PHA I stát plánuje také 185 km dálnice D20. Stavět chce rovněž 65 kilometrů dlouhou dálnici D19 jako propojení D1 u Domašova a D46 u Prostějova. Dalších 85 kilometrů dálnice přibyde mezi Jihlavou a Chlumcem nad Cidlinou.

Plány na rozvoj dálniční a silniční sítě po roce 2050 podle Kupky ještě nemají přesné trasy, jde zatím o přibližné směřování nových komunikací. „Plánujeme také rozšiřovat kapacitu Pražského okruhu, zejména v místě křížení s dálnicí D5,“ řekl Kupka. Potřeba dalšího většího okruhu Prahy vyplynula z jednání s hlavním městem, dodal. Kromě toho stát uvažuje ještě o jednom vzdálenějším okruhu pod označením PHA II.

Podle plánů by mělo přibýt také 95 kilometrů vedlejších koridorů za předběžných 40 miliard korun. Mezi tyto projekty patří dálnice D52, která by propojila Holubice na D1 a Chrlice na D2. Další plány zahrnují silnice první třídy I/16 Mladá Boleslav – Martinovice – Jičín nebo I/81 mezi Hradcem Králové a Vamberkem.

Základní dálniční síť v ČR bude mít podle Kupky po dokončení v roce 2033 přibližně 2000 kilometrů. Podle webu České dálnice dosahovala délka dálniční sítě ke konci loňského prosince 1487 kilometrů.

„Zároveň v tom období do roku 2033 už budeme rozšiřovat stávající dálniční tahy, ať už jde o D1 v okolí Brna, ale také o Pražský okruh,“ řekl ČTK Kupka. Stát podle Kupky počítá také s rozšiřováním dálnice D10 mezi Mladou Boleslaví a Prahou, dálnicí D5 v úseku Loděnice – Zličín a dálnice D11.

Na české železnici by mělo do roku 2050 vzniknout až 767 km rychlotratí

Na české železnici by do roku 2050 mělo vzniknout až 767 kilometrů vysokorychlostních tratí. Stavba prvního úseku rychlostní trati mezi Brnem a Přerovem by měla začít v příštích týdnech. Vyplývá to z vize pro rozvoj tuzemské dopravní infrastruktury, kterou Kupka představil novinářům. Vize počítá také s přestavbou železničních uzlů v Praze a v Brně.

„Celková délka plánovaných tratí je 767 kilometrů, z toho 484 kilometrů je již ve fázi projektu. Tyto vysokorychlostní tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky na evropském trhu, “ řekl Kupka. Na kolik by vybudování celé sítě rychlotratí mělo vyjít, neuvedl.

Stavba první rychlotrati by měla začít v příštích týdnech, a to mezi Brnem a Přerovem. Na trati se bude jezdit rychlostí 200 km/h, což je na hranici konvenční a vysokorychlostní trati. Nepůjde tak o plnohodnotnou vysokorychlostní trať, bude ale součástí tuzemské sítě rychlých spojení.

Pokročit by brzy měla také příprava vysokorychlostní tratě z Přerova do Ostravy, která je koncipována na rychlost více než 300 km/h. Správa železnic by v příštích týdnech měla obdržet stanovisko posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA), následně chce začít s výkupem pozemků.

K dalším klíčovým tratím v rámci vysokorychlostních spojení pak patří spojení z Prahy do Drážďan, kde pokračují geologické průzkumy pro chystaný tunel pod Krušnými horami.

Dalším velkým projektem, který je součástí ministerstva dopravy, je přebudování železničních uzlů v Praze a v Brně. V hlavním městě by podle vize měly vzniknout dva samostatné tunely o délce přes deset kilometrů, které budou sloužit hlavně pro městské a příměstské vlaky. V centru metropole by přitom měly vzniknout čtyři nové stanice. Podle současných odhadů Správy železnic bude vybudování tunelů stát kolem 185 miliard korun.

Přestavba železničního uzlu v Brně by měla začít v roce 2028 a stát by podle odhadů měla 73 miliard korun. Přestavba zahrnuje plán například na přemístění hlavního nádraží a úpravu dalších částí uzlu. Cílem je hlavně navýšit kapacity brněnské železnice.

Výstavba vysokorychlostních tratí by měla výrazně navýšit kapacity současné železniční sítě a také zrychlit spojení na vytížených tratích. O výstavbě se v Česku hovoří už od devadesátých let, přípravy však začaly až v posledních letech.

Zdroj: ČTK

Prezident podepsal vznik nové silniční inspekce i pravidla pro auta bez řidiče

Od
Karolína Vágnerová
-

Zákon nově zavede pravidla provozu autonomních vozidel na silnicích. Lidé na místě řidiče například nebudou smět pít alkohol a budou muset na výzvu vozidla převzít řízení. Od července také vznikne Inspekce silniční dopravy, která bude mít větší pravomoci například při kontrolách stanic technické kontroly nebo přetížených kamionů. Zákon také upraví takzvanou poptávkovou dopravu. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě a dalších zákonů, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad.

Pravidla pro autonomní vozidla stanoví hlavně, že po dobu řízení automatizovaného auta vozidlem se na řidiče nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti řidiče týkající se řízení vozidla, jejichž dodržení zajišťuje automatizované vozidlo. Inspekce silniční dopravy vznikne transformací dosavadního Centra služeb pro silniční dopravu. Neměla by podle vlády znamenat zřízení nových úřednických míst. Inspektoři budou nosit služební stejnokroj a zaměří se třeba na přetížené kamiony nebo na nápadně kouřící vozidla, u nichž bude podezření na porušování emisních předpisů.

Poptávková doprava, nazývaná také autobus na zavolání, kterou už některé kraje zavádějí, umožní cestujícím objednat si autobus například pomocí aplikace v mobilu. Lidé si budou moci přivolat minibus, který je dopraví, kam potřebují. Nasazení tohoto typu dopravy má být jednodušší i díky tomu, že pro použitá vozidla bude stačit řidičský průkaz skupiny B, nebude nutné oprávnění pro autobusy.

Nová pravidla začnou platit i pro takzvané tatraktory. Jde o vozidla registrovaná jako traktory, ale přitom mají provozní a jiné vlastnosti jako běžné nákladní automobily. Podle nynějšího zákona se za ně například neplatí mýtné. Půjde o vozy, jejichž nejvyšší povolená hmotnost převyšuje 3500 kilogramů a konstrukční rychlost je 80 kilometrů v hodině nebo vyšší, ale registrovány jsou jako traktory. Nově mají podléhat mýtnému a k jejich řízení bude zapotřebí oprávnění skupiny C1 nebo C a také profesní způsobilost.

Sněmovna v zákoně prodloužila nyní roční platnost evidenční kontroly vozidla, která je potřebná pro změnu vlastníka nebo provozovatele. Nově má platit celou dobu mezi pravidelnými technickými prohlídkami vozu. Evidenční kontrola je součástí technických prověrek, prodloužení její platnosti má snížit administrativu. Společný záznam o nehodě, k níž není nutné přivolat policii, budou moci řidiči pořizovat patrně také přes webovou aplikaci České kanceláře pojistitelů. Zvyšuje se také hranice odhadované škody, od níž je nutné oznamovat havárií policii, z nynějších 100.000 korun na 200.000 korun.

Zákon by měl do budoucna také zavést mýto na silnicích II. a III. třídy pro nákladní automobily a dodávky s hmotností nad 3,5 tuny. Podle ministerstva dopravy jde o požadavek krajů, které to prosazovaly dlouhodobě. Kraje se prosazením mýtného snaží omezit tranzitní nákladní dopravu na silnicích druhé a třetí třídy.

Zdroj: ČTK

Výroba aut v prvním čtvrtletí klesla o 7 % na 366.510 vozů

Od
Karolína Vágnerová
-

Výroba osobních aut v Česku v prvním čtvrtletí meziročně klesla o 7,1 procenta na 366.510 vozů. Důvodem je pomalé oživení poptávky na hlavních evropských trzích, což se projevilo v poklesu exportu o 8,3 procenta na 340.354 aut. Na tuzemský trh směřovalo celkem 26.156 vozidel, tedy o 11,7 procenta více než v předchozím roce. Produkce elektrických vozidel od ledna do března stoupla o 141 procent na 64.956 aut. Z toho bylo 50.377 elektromobilů a 14.579 aut s plug-in hybridním pohonem. Oznámilo to Sdružení automobilového průmyslu.

Největší domácí automobilka Škoda Auto vyrobila 236.524 osobních automobilů, což je meziroční pokles o 2,8 procenta. Meziročně o téměř 282 procent na 48.442 vozů přitom zvýšila výrobu elektrických vozidel. Z toho bylo 40.866 aut čistě bateriových a 7576 vozidel plug-in hybridních. Nošovický závod Hyundai oznámil pokles produkce o 18 procent na 71.540 vozidel. Z celkového počtu mělo 9511 aut čistě elektrický a 7003 plug-in hybridní pohon. V Toyotě v prvním čtvrtletí zaznamenali meziroční pokles produkce o 8,6 procenta na 58.446 osobních vozidel. Téměř 60 procent z vyrobených vozů tvořil hybridní model Yaris HEV.

Náběhy výroby nových modelů, v tomto případě nové Škody Elroq a modernizovaného Enyaqu, podle prezidenta sdružení Martina Jahna vždy vzbuzují zájem trhu a zákazníků, který se propisuje i do výsledných statistik tuzemské výroby. „Přestože u těchto elektrických modelů jejich podíl na celkové výrobě nadále roste, stále zůstáváme za očekáváním požadavku regulace emisí CO2. Schopnost i v takto přeregulovaném prostředí, kterým aktuálně proplouváme, přinášet na trh nové modely, ať už s elektrickým, spalovacím či jiným pohonem, o něž je na trhu zájem, je úspěchem celého výrobního řetězce firem a jednoznačně dobrou zprávou pro celou domácí ekonomiku,“ dodal Jahn.

Výroba autobusů se v prvním čtvrtletí zvýšila o 12,4 procenta na 1321 vozidel. Z toho 1230 směřovalo na export. Ve vysokomýtském Iveco CR bylo vyrobeno 1275 autobusů, SOR Libchavy vyrobil 41 autobusů a KHMC vyrobila v lednu až březnu celkem pět minibusů. Segment bezemisních autobusů čítal v prvních třech měsících celkem 107 vozidel.

Společnost Tatra Trucks, která je mezi členy sdružení jediným výrobcem nákladních vozidel, vyrobila 277 vozidel, tedy o 128 kusů méně než ve stejném období loňského roku. Pokles produkce souvisí především s vyšším podílem speciálních vozidel, jejichž výroba je časově náročnější než u standardních modelů.

Výrobce Jawa v prvních třech měsících roku vyrobil 169 motocyklů, tedy o 72 méně než v minulém roce. Z celkové produkce bylo na českém trhu umístěno 83 motocyklů této značky.

Zdroj: ČTK

Náměstek pražského primátora Hřib má vybrat nového bezpečnostního ředitele DPP

Od
Karolína Vágnerová
-

Náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib (Piráti) má vybrat nového bezpečnostního ředitele pražského dopravního podniku (DPP). Zadali mu to městští zastupitelé na svém dnešním jednání. Důvodem je to, že nyní pozici zastává Jan Krejčí, který byl v minulosti přistižen při řízení pod vlivem alkoholu a následně ve vozidle překročil povolenou rychlost. Podle schváleného dokumentu by pozici ředitele úseku, který zodpovídá mimo jiné za bezpečnost provozu vozidel a dodržování právních předpisů, neměla zastávat osoba s takovými prohřešky.

Krejčí zvítězil ve výběrovém řízení na pozici bezpečnostního ředitele DPP letos v březnu. Podle předsedy pražského opozičního hnutí ANO a předkladatele bodu Ondřeje Prokopa jde o bývalého policistu přistiženého při řízení pod vlivem alkoholu a následně při překročení povolené rychlosti o 64 kilometrů v hodině. „Pan Krejčí je osoba, která asi není slučitelná s výkonem té funkce s jeho skandály s řízením pod vlivem alkoholu, překračováním rychlosti a není prostě dobrým vzorem pro ředitele bezpečnosti dopravního podniku,“ řekl Prokop.

Pozici ředitele úseku, který zodpovídá za bezpečnost a zejména bezpečnost provozu vozidel provozovaných DPP, ale také dodržování právních předpisů, by měl zastávat člověk s nezpochybnitelnou profesní i osobní integritou, nezatížený pochybami ohledně svých historických konání, píše se ve schváleném dokumentu.

„Jak mohl být tento člověk vybrán na tak exponovanou pozici v DPP? Existuje tu podezření, že byl dosazen na základě osobních známostí. I kdyby tomu tak ale nebylo, samotný výsledek či nevýsledek výběrových řízení vzbuzuje pochybnosti nad Piráty deklarovanou transparentností,“ uvedli zástupci opozičního ANO. Za netransparentní výběrové řízení označili i někteří koaliční zastupitelé, například primátorova náměstkyně Alexandra Udženija nebo zastupitel Tomáš Portlík (oba ODS).

Zastupitelstvo rozhodlo, že má Hřib, který je zároveň předsedou dozorčí rady DPP, do 18. června, tedy do červnového zasedání zastupitelů, informovat o postupu řešení. Vypsat se buď může nové výběrové řízení, nebo může být například vybrán někdo další v pořadí z původního výběrového řízení.

Zdroj: ČTK

Proč se malé podniky ve Spojeném království děsí nové daně z obalů

Od
Karolína Vágnerová
-

Politika, jejímž cílem je přimět výrobce k odpovědnosti za obalový odpad, může neúměrně ovlivnit menší společnosti s omezenými zdroji.

Malé potravinářské společnosti po celém Spojeném království vyjadřují vážné obavy z vládního schématu rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), které zavádí novou daň z obalů.

Politika, jejímž cílem je přimět výrobce k odpovědnosti za celý životní cyklus jejich obalového odpadu, je zaváděna s cílem zlepšit míru recyklace a snížit množství odpadu.

Menší podnikatelé ale varují, že odvod v současné podobě může ohrozit jejich přežití.

Argumentují tím, že to nespravedlivě znevýhodňuje ty, kteří nemají finanční polštář nebo lobbistickou sílu větších firem, a mnozí volají po urychlených změnách způsobu, jakým je systém aplikován.

 

Hrozba pro přežití podnikání

Jádrem protestu je obava, že by odvod EPR mohl některé malé podniky dostat na pokraj. Náklady na dodržování předpisů, které zahrnují poplatky podle objemu a typu použitých obalů, považují mnozí za nedostupné pro menší provozy.

Na rozdíl od velkých výrobců a maloobchodníků tyto společnosti často operují s nízkými maržemi a mají menší flexibilitu absorbovat nové náklady.

Majitelé firem varují, že paušální struktura neodráží realitu provozování malého podniku. Například společnosti používající sklo – těžký, ale plně recyklovatelný materiál – budou pravděpodobně čelit vyšším poplatkům podle současného modelu, který vypočítává poplatky z velké části na základě hmotnosti.

To by mohlo vést k tomu, že by podniky přešly na lehčí, ale méně udržitelné alternativy, což by podkopalo environmentální cíle systému.

 

Obavy o férovost a konzultace

Menší firmy také vyjádřily obavy ohledně toho, jak byl systém EPR vyvinut. Mnozí říkají, že nebyli řádně konzultováni během fází plánování, zejména ti, kteří nejsou zastoupeni velkými obchodními organizacemi.

To v nich vyvolalo pocit vyloučení z procesu a přehlížení při rozhodování.

Stále více se ozývá požadavek, aby vláda zvážila postupnější a stupňovitou implementaci nového odvodu. Návrhy zahrnují postupné zavádění poplatků pro menší výrobce nebo poskytování počátečních dotací, které podnikům pomohou přizpůsobit se.

Tento přístup, tvrdí aktivisté, by zmírnil finanční zátěž, aniž by ohrozil dlouhodobé cíle politiky.

 

Otázky týkající se využití příjmů a dopadu na spotřebitele

Dalším hlavním sporným bodem je, jak bude použit výnos z daně z obalů.

Malé podniky naléhají na vládu, aby vyčlenila finanční prostředky na investice do recyklační infrastruktury ve Spojeném království, protože se obávají, že by peníze mohly být přesměrovány do jiných oblastí. Tvrdí, že bez takových záruk by mohly být přínosy politiky pro životní prostředí ztraceny.

Existují také obavy, jak tento režim ovlivní spotřebitele. Zástupci průmyslu varují, že zvýšené náklady na obaly se pravděpodobně přenesou do dodavatelského řetězce, což povede k vyšším cenám na pultech obchodů.

To by podle nich mohlo neúměrně ovlivnit nízkopříjmové domácnosti, které se již potýkají s rostoucími životními náklady.

 

Schéma EPR má vstoupit v platnost ve fázích, přičemž plná implementace se očekává během příštích dvou let.

 

Zatímco vláda tvrdí, že politika je nezbytná pro vytvoření udržitelnějšího systému nakládání s odpady, rostoucí tlak malých podniků naznačuje, že mohou být nutné další úpravy, aby systém fungoval pro všechny.

 

Zdroj: SYBA

Jak manipulační centrum JFK za 270 milionů dolarů podpoří logistiku

Od
Karolína Vágnerová
-

Nové centrum pro manipulaci s nákladem na letišti JFK představuje první fázi rozsáhlejšího programu přestavby zaměřeného na modernizaci severní nákladní zóny letiště.

Přístavní úřad New Yorku a New Jersey představil na mezinárodním letišti Johna F. Kennedyho (JFK) konsolidované centrum pro manipulaci s nákladem v hodnotě 270 milionů USD, které je prvním novým zařízením pro leteckou nákladní dopravu na letišti za posledních 25 let.

Centrum, které vzniklo ve spolupráci s firmou Realterm zabývající se logistickou infrastrukturou a společností Worldwide Flight Services (WFS), spojuje provozy ze čtyř oddělených nákladních zón, aby se snížilo přetížení, zrychlily procesy a uvolnil prostor pro budoucí rozšíření.

Nové zařízení se rozkládá na ploše 350 000 čtverečních stop na 26 akrech a nahrazuje dva starší terminály. Představuje první fázi rozsáhlejšího programu přestavby, jehož cílem je modernizovat severní nákladní zónu letiště JFK a dlouhodobě podporovat rostoucí objem nákladní dopravy.

JFK hraje klíčovou roli v mezinárodních tocích nákladu a odbavuje vše od zboží vysoké hodnoty, jako je elektronika a léčiva, až po zboží podléhající rychlé zkáze. V roce 2024 letiště odbavilo 1,67 milionu tun nákladu, což je o 5 % více než v roce 2023 a o 25 % více než v roce 2019, což z něj činí osmé nejvytíženější nákladní letiště v USA a 21. na světě.

JFK je také nejvytíženějším vstupním bodem USA pro balíky s nízkou hodnotou z mezinárodního elektronického obchodu, neboť spravuje přibližně čtvrtinu příchozích zásilek této kategorie.

Přinášíme moderní efektivitu do letecké nákladní dopravy
Jádrem nového centra pro odbavování nákladu na letišti JFK je soubor provozních vylepšení zaměřených na minimalizaci zpoždění a zefektivnění činnosti kamionů. Patří mezi ně systém řízení nákladních doků využívající plánování v reálném čase, automatické odbavování a digitální zasílání zpráv mezi řidiči a obsluhou nakládacích doků.

Tato technologie přiřazuje vozidla k vhodným dokům na základě velikosti, typu a obsahu každé dodávky, což pomáhá zkrátit dobu, kterou řidiči stráví nečinností nebo čekáním ve frontě před zařízením, a zajišťuje, že kamiony přijedou pouze tehdy, když je dok připraven. Výsledkem jsou nižší emise, menší dopravní zátěž v okolí letiště a rychlejší odbavení nákladních zásilek.

Nová budova je také vybavena pro manipulaci s nákladem citlivým na teplotu. Nabízí 3 000 čtverečních stop chladicího prostoru se sekcemi, které udržují řízené prostředí o teplotách 2-8C a 15-25C. Jedná se o první letištní prostory na letišti JFK určené speciálně pro zboží, jako jsou léky a čerstvé zboží.

„Jsme uprostřed historické rekonstrukce všech našich letišť a toto nové nákladní centrum je dalším důkazem probíhající transformace,“ vysvětluje Kevin O’Toole, předseda představenstva Port Authority of New York and New Jersey.

„Toto nové konsolidované nákladní centrum snižuje přetížení nákladními automobily, snižuje emise a vytváří dobře placená pracovní místa, přičemž podporuje průmyslová odvětví, která pohánějí region i celou zemi.“

Podpora budoucího růstu díky udržitelnému designu
Kromě zlepšení logistických toků podporuje nové zařízení i širší cíle udržitelnosti.

V souladu se závazkem přístavní správy dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí uhlíku využívá nákladní centrum elektrické vysokozdvižné vozíky a nabízí nabíjecí místa pro elektromobily.

Je také vybaveno automatizovaným systémem zařízení pro nakládání jednotek, který zvyšuje energetickou účinnost tím, že efektivněji řídí spotřebu energie v průběhu celého procesu nakládání.

Tato opatření mají nejen snížit dopad současného provozu na životní prostředí, ale také stanovit měřítko pro budoucí zařízení v celém odvětví.

„Nahrazením zastaralých zařízení moderním nákladním centrem se připravujeme na budoucnost a zvyšujeme efektivitu a udržitelnost na letišti JFK,“ pokračuje Rick Cotton, výkonný ředitel přístavní správy.

„Přístav JFK hraje ústřední roli v celosvětovém obchodě a toto moderní konsolidované nákladní centrum posiluje jeho pozici jako klíčové brány pro zboží vysoké hodnoty a mezinárodní obchod.“

Podpora místních komunit a vytváření pracovních míst
Kromě cílů v oblasti manipulace s nákladem a udržitelnosti přináší projekt také ekonomické výhody místním komunitám.

Například ve fázi výstavby byly překročeny cíle v oblasti rozmanitosti, neboť více než 42 % zakázek bylo zadáno podnikům vlastněným menšinami a ženami.

Očekává se, že na staveništi vznikne 100 stálých pracovních míst, přičemž přístavní úřad spolupracuje s Radou pro příležitosti na letištích a dalšími organizacemi, aby prostřednictvím veletrhů pracovních příležitostí a osvětové činnosti upřednostnil zaměstnávání místních pracovníků.

David Rose, výkonný ředitel společnosti Realterm, k tomu říká: „Tento moderní a ojedinělý objekt je příkladem toho, čeho lze dosáhnout prostřednictvím silného partnerství veřejného a soukromého sektoru, a dokazuje závazek společnosti Realterm vytvářet infrastrukturu, která odpovídá vyvíjejícím se potřebám leteckého nákladního průmyslu a zároveň podporuje místní hospodářský rozvoj.“

Společnost WFS, která centrum provozuje a která z letiště JFK pracuje již více než čtyřicet let, tvrdí, že nové zařízení představuje zásadní změnu v jejích logistických možnostech.

„Toto špičkové zařízení odráží náš závazek k inovacím, udržitelnosti a provozní dokonalosti v naší snaze lépe sloužit zákazníkům,“ dodává Mike Simpson, generální ředitel Gateway Services pro Ameriku společnosti WFS.

„Tato stavba nastavuje nové standardy efektivity a bezpečnosti a je ukázkovým příkladem nejen pro letecký ekosystém letiště JFK, ale pro letecký nákladní průmysl na celém světě. Zařízení ztělesňuje naše odhodlání propojovat svět prostřednictvím logistiky a zahrnuje novou úroveň digitalizace a udržitelnosti, která bude sloužit jako vzor pro další nové nákladní operace po celém světě.“

Zdroj: SupplyChain

Letiště Praha loni vykázalo čistý zisk 2,5 mld. Kč, meziročně o 66 procent více

Od
Karolína Vágnerová
-

Společnost Letiště Praha loni vykázala čistý zisk 2,5 miliardy korun. Oproti roku 2023 je čistý zisk o miliardu vyšší. Oproti předcovidovému roku 2019 je však loňský výsledek stále nižší o zhruba půl miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun. Hrubý provozní zisk (EBITDA) letiště za loňský rok činil 4,3 miliardy korun, meziročně o 1,2 miliardy více. Letiště Praha o tom informovalo v tiskové zprávě.

Výsledky loňského hospodaření podle letiště pozitivně ovlivnil nárůst počtu odbavených cestujících, který meziročně stoupl o 18 procent na 16,35 milionu. Počet odbavených cestujících vloni dosáhl 92 procent počtu z předcovidového roku 2019. „Potvrzuje se tak, že jsme již nahradili výpadky provozu ČSA a letů z Ruska a Ukrajiny. Jsme tak mimo jiné lépe připraveni na postupné financování modernizace letiště,“ uvedl předseda představenstva Letiště Praha Jiří Pos.

Letiště státu každoročně odvádí dividendu ve výši 20 procent čistého zisku, ministerstvo financí jako jediný akcionář může rozhodnout o jiné výši dividendy. Dividendová politika je takto s ministerstvem financí nastavena do roku 2028. „Rozhodnutí se očekává v průběhu měsíce května a samotný převod financí v červenci nebo v srpnu,“ řekl ČTK mluvčí letiště Jiří Hannich.

Loňský rok byl pro letiště provozně náročný, dodal Pos. Letiště a její dceřiná firma Czech Airlines Handling (CSAH), která zařizuje odbavení zavazadel, se loni v létě potýkalo s nedostatkem pracovníků a s velkým letovým provozem. Důsledkem bylo zpožďování nakládky i výdeje kufrů.

Ruzyňské letiště loni zahájilo provoz 41 nových linek a u 66 linek navýšilo frekvenci letů. Letecké výnosy letiště loni činily 6,4 miliardy korun, tři miliardy korun neletecké výnosy. Skupina loni do modernizace investovala 1,6 miliardy korun. Rozšířila se například silnice na křižovatce ulic Aviatická a K Letišti, instaloval se nový parkovací systém. Rekonstruována byla i administrativní budova prvního terminálu nebo 14 restauračních prostor pro nájemce.

Společnost také zahájila přípravné práce v souvislosti s velkou modernizací letiště, která si do roku 2033 vyžádá předběžně 32 miliard korun. Cílem prací je zvýšit kapacitu letiště. Projekt počítá například s rozšířením obou terminálů a s napojením na železnici.

Pražské letiště loni nabídlo spojení do 181 destinací. Obsluhovalo je 75 dopravců, letadla létala s průměrnou obsazeností 83 procent. V rekordním roce 2019 se létalo do 190 destinací. Letos letiště plánuje navýšit počet přímých linek na více než 190, obslouží je přibližně 80 leteckých společností.

Letos chce Letiště Václava Havla podle dřívějšího vyjádření Pose odbavit 18,4 milionu cestujících, dosud nejvíce. V roce 2019 před pandemií covidu-19 letiště odbavilo 17,8 milionu pasažérů. Růst Pos přičítá zejména práci na rozvoji leteckých spojení, konkurenceschopné výši letištních poplatků nebo provozním podmínkám letiště.

Zdroj: ČTK

Stát vybral za první čtvrtletí na mýtném 4,66 mld. Kč, meziročně o 16 pct více

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravci v prvním čtvrtletí za mýtné na českých silnicích zaplatili 4,66 miliardy korun, meziročně o 16 procent více. V březnu stát na mýtném vybral 1,66 miliardy korun, což byl v meziročním srovnání růst o 11,7 procenta. Od roku 2007 šlo o největší měsíční výběr. K růstu výběru mýtného i počtu transakcí přispěl jeden pracovní den navíc oproti březnu 2024. V tiskové zprávě to dnes uvedla společnost CzechToll, která mýtný systém spravuje.

Mýtný systém letos v březnu zaznamenal 103 milionů mýtných transakcí, ve srovnání s loňským březnem o šest procent více. Za celé první čtvrtletí uhradili dopravci 89 procent výnosů za jízdu po dálnicích, zbylých 11 procent za jízdu po silnicích první třídy.

Ke konci března bylo v systému elektronického mýtného zaregistrováno 892.000 vozidel s hmotností nad 3,5 tuny, z toho 710.000 automobilů mělo zahraniční registrační značky. K registrovaným vozidlům vydal CzechToll dopravcům 659.000 palubních jednotek.

Dopravci loni za mýtné na dálnicích a silnicích v Česku zaplatili rekordních 17,161 miliardy korun, což bylo meziročně o 15 procent víc. Příčinou růstu výběru bylo zejména zavedení čtvrté složky mýtného, poplatku za emise oxidu uhličitého, loni v březnu. Provozní náklady systému jsou dlouhodobě přibližně sedm procent. Výnosy z mýtného jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), který financuje výstavbu a provoz silnic a železnic.

Největší podíl má na mýtném poplatek za užití pozemní komunikace, a to 77 procent. Poplatek za emise oxidu uhličitého tvoří 19 procent, poplatek za znečištění ovzduší provozem tři procenta a poplatek za hluk přibližně jedno procento.

V Česku je nyní zpoplatněno 1587,5 kilometru dálnic a 1385 kilometrů silnic první třídy, výběr se od počátku letoška rozšířil na dalších 124,91 kilometru nových silnic a dálnic. Zároveň se od počátku roku až o pět procent dále zvýšil poplatek za emise oxidu uhličitého, liší se podle emisní třídy, do které nákladní vozidlo patří. Zvýšení mýtného by podle předpokladu ministerstva dopravy mělo do rozpočtu SFDI přinést navíc 800 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Sněmovna schválila novelu, která reaguje na nařízení EU o odlesňování

Od
Karolína Vágnerová
-

Sněmovna schválila novelu zákona o uvádění dřeva na trh, která reaguje na evropské nařízení o odlesňování. Jeho cílem je snížit dopad na celosvětové znehodnocování lesů. Nařízení má zajistit, že výrobky prodávané v EU nepocházejí z odlesněné půdy. Sněmovna však při schvalování o půl roku odložila účinnost předlohy. Původně měla novela platit od letošního 1. července, nově má platit od 1. ledna příštího roku. Důvodem odkladu je, že Evropský parlament již loni schválil odklad použitelnosti tohoto nařízení o jeden rok na letošní 30. prosinec. Proto ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) navrhl odklad účinnosti.

Novela také formálně upravuje vznik Národního lesnického institutu, který vznikl z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Národní lesnický institut dostal přidělené nové činnosti, které překračují rámec hospodářské úpravy lesů. Na starost bude mít například boj proti odlesňování. Bude správním úřadem s patřičnými pravomocemi, má mít na starosti odborné činnosti podle lesního zákona. Bude také sledovat a hodnotit stav lesů a zákon mu přidělí i odborné činnosti při dovozu dřeva. Vláda si od změny slibuje vybudování odborného zázemí a specializace ve vztahu k odlesňování při využití odbornosti a kontrolních mechanismu dosavadních úřadů.

Evropské nařízení, na které novela reaguje, již v minulosti kritizovali zástupci potravinářů, zemědělců i obchodníků. Ministr Výborný již dříve řekl, že z jeho pohledu jde o zbytečnou zátěž zemědělců a podnikatelů. Dnes ujistil, že česká vláda dělá vše pro to, aby vyjednala úplné zrušení tohoto nařízení. Ministerstvo zemědělství již dříve poukazovalo, že firmy k nařízení nemají dost informací a není dostatečně nachystané, zažádalo proto Evropskou komisi o jeho odklad.

Nařízení se vztahuje na podniky, které vyrábí, zpracovávají nebo uvádějí na trh produkty z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, kaučuku a dřeva. Podniky budou muset shromažďovat a vykazovat údaje a souřadnice pozemků, na kterých komodity produkují, aby bylo jasné, že nejsou spojené s odlesňováním kdekoliv na světě, a poté je zaznamenat do evropského informačního systému.

Zdroj: ČTK

DPMB cestujícím se zrakovým a sluchovým znevýhodněním usnadní přepravu MHD

Od
Karolína Vágnerová
-

Dopravní podnik města Brna (DPMB) a Masarykova univerzita (MU) jako první v ČR zmapovali situace v městské hromadné dopravě, které jsou pro osoby se smyslovým postižením problematické. Díky společnému projektu vznikla databáze 178 podnětů. DPMB se v letošním roce zaměří na odstranění některých bariérových situací a v dalších letech bude pokračovat.

 „Všechny dopravní projekty a investice vždy realizujeme s ohledem na hendikepované cestující. Každá zdravotní překážka s sebou při cestování nese své specifické potřeby. Proto nás nadchlo spojení s týmem Masarykovy univerzity, který zmapoval problematické situace pro nevidomé a neslyšící cestující. Výsledkem je databáze 178 podnětů. Společně jsme vybrali dvanáct bariérových situací, které jsme schopni v letošním roce odstranit. Dalším se pak budeme věnovat v příštích letech. Zkušenosti chceme sdílet prostřednictvím Sdružení dopravních podniků s ostatními dopravci. To, co během uplynulého roku vzniklo, je unikátní a budeme rádi, když výsledek usnadní neslyšícím a nevidomým cestování nejen v Brně, ale i v jiných městech,“ sdělil Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna a 1. místopředseda Sdružení dopravních podniků ČR.

„Databázi jsme vytvořili na základě rozhovorů s téměř čtyřicítkou osob se zrakovým a sluchovým znevýhodněním. Dalším zdrojem informací pak byly rozhovory se zástupci Dopravního podniku města Brna, a to jak s vedením a managementem podniku, tak s dvacítkou řidičů. Ze 178 podnětů jsme téměř 50 vyřadili pro jejich nerealizovatelnost. U zbylých jsme spolu s respondenty hledali možné varianty řešení,“ vysvětlil Robert Osman, sociální geograf Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí projektu.

Bariérové situace pro cestující se zrakovým znevýhodněním

Jedním z největších obtíží pro cestující se zrakovým znevýhodněním je nepřístupnost informací. Ty jsou často dostupné ve vizuální podobě, ale nikoli v akustické. Příkladem můžou být zastávky, kde se vystupuje z tramvaje přímo do vozovky, což je potenciálně ohrožující. Problematické je také například velké množství typů tramvají, kdy je každá z nich kompozičně jinak uspořádaná a nevidomí mohou mít problém s nástupem i s nalezením sedadla. Dalším tématem jsou lavičky, které nemají nožičky. Bílou holí je před sebou neodhalí a mohou se o ně zranit.

Bariérové situace pro cestující se sluchovým znevýhodněním

Neslyšící postrádají vizuální informace o nebezpečích, jako jsou zvuky přijíždějících a odjíždějících vozů na zastávkách a ve větších dopravních uzlech. Pomohly by jim světelné pásy na zastávkách, jako je tomu na zastávce Západní brána. Mnozí z neslyšících mohou mít problémy se čtením psaného textu, proto by ocenili důležité informace v českém znakovém jazyce.

Z databáze podnětů vybral tým DPMB a MU 12 bariérových situací, které v letošním roce odstraní.

Změny, které bude DPMB realizovat v roce 2025

Výstup do vozovky – Na 15 zastávkách (30 nástupištích), kde cestující vystupují přímo do vozovky, přidá DPMB do hlášení ve vozech informaci, že cestující vstupují do vozovky, což pomůže zrakově znevýhodněným osobám zvýšit jejich bezpečnost. Jde například o zastávky Hybešova, Skácelova, Filkukova nebo Kořískova.

3D modely tramvají – DPMB ve spolupráci s MU nechá vytvořit zmenšené 3D modely základních typů tramvají, aby si nevidomí mohli „osahat“, který typ má jaké dveře, kde má umístěná sedadla, zda jsou u prvních dveří za řidičem schody či nikoli. Nevidomým to pomůže v plánování nástupu.

Zajištění asistence na přepážkách DPMB – na prodejních přepážkách je nyní vizuální vyvolávací lístkový systém, který je pro nevidomé nepřístupný. DPMB proto pořídí speciální reproduktor, který poskytne instrukce k zajištění asistence při nákupu jízdného.

Přístupnost informací na webových stránkách DPMB – některé informace na webu DPMB nejsou přístupné pro uživatele se zrakovým znevýhodněním. DPMB proto provede potřebné úpravy webu, aby byly pohodlně dostupné všem.

Objednávání služby Seniorbus – pro osoby se sluchovým znevýhodněním neexistuje možnost objednání služby Seniorbus, jelikož je vázáno na telefonický hovor s operátorem. DPMB proto najde způsob, jak by mohli jízdy objednávat textově – aplikací, zprávou nebo emailem.

Osvěta řidičů – DPMB bude řidiče vzdělávat na vybraná témata týkající se přepravy nevidomých a neslyšících. Nejčastěji potřebují víc času po nástupu na bezpečné usazení ve voze, více času na výstup, automatické odblokování a otevření dveří apod.

Osvěta cestujících se smyslovým znevýhodněním – o mnohých novinkách v MHD se nedozvědí nebo se k nim informace nedostane kompletní. DPMB proto naváže spolupráci s organizacemi sdružující osoby se smyslovým znevýhodněním a pravidelně s nimi bude pořádat besedy.

Osvěta ostatních cestujících – DPMB navrhne a provede osvětovou kampaň pro cestující o potřebách lidí se smyslovým znevýhodněním při přepravě MHD. Nejčastěji jde o uvolnění místa k sezení, informace o spoji, pomoc s otevřením dveří, orientací ve voze nebo v prostoru zastávky.

Komunikace s neslyšícími – pro zefektivnění předávání zásadních informací z MHD dopravní podnik otestuje překládání tiskových a jiných zpráv do českého znakového jazyka. Video pak bude dostupné na webu DPMB, případně sdíleno s organizacemi zaštiťujícími neslyšící.

Zajištění revize technologického postupu kontroly funkcí hlásiče čísla vozu – nevidomí jsou vybaveni tzv. přístrojem VPN, díky kterému jim tramvaj na zastávce zahlásí číslo linky. DPMB zajistí revizi postupu kontroly funkčnosti těchto zařízení.

Zajištění revize technologického postupu kontroly funkčnosti ozvučení elektronických panelů – nevidomí jsou vybaveni tzv. přístrojem VPN, díky kterému jim elektronický informační panel na zastávce oznámí příjezd nejbližších spojů. DPMB zajistí revizi postupu kontroly funkčnosti těchto zařízení.

Hlášení služební jízdy – nevidomí nedostanou hlášení o spoji, pokud přijede vůz označený jako služební jízda. DPMB proto v rámci vývoje a implementace nového řídícího informačního systému zajistí, aby vůz uměl v budoucnu toto hlášení podat.

Situace řešitelné v budoucnu

Mezi shromážděnými podněty je řada takových, které není možné realizovat neprodleně. Dopravní podnik města Brna se však zavázal k jejich řešení v budoucí letech nebo vyvolání jednání s dalšími subjekty. „Příkladem může být potřeba standardizace podoby zastávek MHD. Vzhledem k mnoha různým variantám se na nich nevidomí velmi špatně orientují. Jsme proto připraveni oslovit správce zastávek MHD k diskusi o standardizaci podoby zastávek,“ dodal Havránek.

Podcast Šalina do ucha k tomuto tématu si poslechněte zde.

Kompletní výzkumná zpráva zde.

Databáze bariérových situací zde.

Databáze variantních řešení zde.

Překlad do českého znakového jazyka: zde.

 

Zdroj: DPMB

1234...1 055Strana 3 z 1 055

Logistický kalendář

CILF

Zobrazit kalendář
© 2024 eLogistika.info ISNN 1805 - 6253