Domů Blog Strana 31

DPP snížil počet reklamních ploch na svém majetku téměř o 80 % a současně více než ztrojnásobil výnosy z jejich pronájmu

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) identifikoval při poslední pasportizaci reklamních ploch na svém majetku v roce 2016 celkem až 155 100 kusů jednotlivých ploch využívaných k reklamní účelům. V současné době však DPP smluvně využívá pouze 33 143 kusů, tj. zhruba pětinu původně využívaných reklamních ploch. Počet reklamních zařízení DPP v rámci postupné optimalizace reklamy oproti minulosti výrazně snížil, celkem o 78,6 %. DPP tak přispívá ke snižování reklamního balastu v Praze, který znehodnocuje podobu města a pokračuje v kultivaci veřejného prostoru. Zatímco v roce 2016 DPP obdržel za pronájmy všech reklamních ploch výnos ve výši 61 milionů korun, letos DPP očekává příjem ze zasmluvněného pronájmu majetku určeného k reklamním účelům ve výši téměř čtvrt miliardy korun.

„Selekci reklamy vnímáme jako velmi důležitý krok ke kultivaci prostředí nejen v MHD. Postupně jsme ve veřejném prostoru cíleně eliminovali počet i velikost reklam na zlomek původního rozsahu
a efektivněji jsme rozmístili plochy v souladu s trendy u nás i ve světě,“
říká Josef Voltr, vedoucí odboru Marketing a obchod DPP a dodává: „To, co se nám v uplynulých letech povedlo v rámci optimalizace reklamních ploch je opravdu pozitivní zpráva. Na druhé straně pronájem reklamních ploch je pro DPP jeden z dalších příjmů na úrovni téměř čtvrt miliardy korun ročně, díky kterým můžeme zvyšovat kvalitu a komfort našich cestujících a snižovat kompenzaci města. Na konci tohoto roku dosáhneme zatím nejvyššího příjmu z pronájmu reklamních ploch DPP za celou jeho historii.“

S pasportizací reklamních ploch v roce 2016 DPP zavedl ucelený systém nabídky a otevřeného přesoutěžování reklamních ploch. V rámci pasportizace reklamních ploch se podařilo identifikovat až 155 100 kusů jednotlivých ploch na majetku DPP určených k reklamním účelům. Po pasportizaci DPP postupně masivně zredukoval jednotlivé plochy například na 600 tramvajových vozech, nebo zrušil konkrétní typy nosičů jako billboardy, superboardy, podlahové polepy v metru, polepy schodů apod.

V případě tramvají DPP v současnosti nabízí venkovní reklamu jen na novějších tramvajích, tedy 15T, a to jen na 150 vozech. Většina tramvají, tedy cca 80 % vozového parku, je bez jakékoliv venkovní reklamy. Dále na autobusech, které byly identifikovány v rámci pasportizace, se realizuje reklama jen u 25 % vozového parku, ačkoliv limit dle Standardů kvality PID je až 30 %. Kromě autobusových a tramvajových vozů včetně tzv. fabionů lze využít také prostory metra, konkrétně reklamní rámečky, balustrády, přestupní chodby mezi stanicemi metra, vozy M1, vozy 81-71 M, CLV panely či nově zobrazovací systém ve vybraných tunelech metra.

V listopadu 2023 začal DPP v tunelu pražského metra mezi stanicemi Dejvická a Bořislavka se zkušebním provozem nového reklamně-informačního systému. Pomocí moderních technologií na principu LED panelů umožňuje promítat sdělení přímo za okna projíždějícího vlaku metra. Jejím provozovatelem je společnost European Digital Industries (EUDI), kterou DPP vysoutěžil v otevřeném tendru na pronájem ploch ve vybraných tunelech metra. Veškeré náklady na instalace i provoz systému, jakož i podnikatelské riziko jdou výlučně za nájemcem.

Správně nastavenu cestu nedávno potvrdil i průzkum veřejného mínění, ve kterém se většina respondentů vyjádřila, že reklama instalovaná v MHD je v Praze nejméně rušivá.

Zdroj: DPP

Ředitelství silnic a dálnic začalo stavět další část jižního obchvatu Opavy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začalo stavět další část jižního obchvatu Opavy, 2,3 kilometru dlouhý úsek Hradecká – Olomoucká. Cena stavby je 381 milionů Kč bez DPH. Cílem přeložky silnice I/46 je vyvést tranzitní dopravu z centra města. Řidiči by po této části obchvatu měli jezdit koncem roku 2026. ŘSD plánuje, že celý silniční okruh Opavy dokončí v roce 2029.

 

„Lidé se většinou nejvíc zajímají o stavbu dálnic. Pro zlepšení života v mnoha obcích jsou ale často důležitější obchvaty měst. Aktuálně stavíme více než 67 kilometrů silnic I. třídy, což jsou z nemalé části právě obchvaty. Do uceleného okruhu obchvatů v Opavě, jejž zatím nemá žádné město v Česku, bude po dnešním zahájení scházet už jen jedna část, úsek Olomoucká – Bruntálská. Měl by se začít stavět v roce 2027 a dva roky poté se pak centru Opavy dopravně definitivně uleví. Středem města nyní projede denně zhruba 18 000 aut,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

 

Obchvat bude přeložkou silnice I/46, která nyní nevhodně vede centrem Opavy. Nová silnice začne u kruhové křižovatky na Hradecké, vyhne se Oticím a bude pokračovat k nové kruhové křižovatce na Olomoucké ulici. Součástí stavby bude pět mostů. Významným objektem bude čtyřramenná okružní křižovatka o poloměru 25 metrů. Trasu obchvatu už prozkoumali archeologové. Objevili středověké sídliště – zahloubené chaty, zásobní jámy, pece či studny. Mezi nalezenými předměty jsou kopí, nože, motyky, podkovy, náušnice i dochovaná poutní lahev z přelomu 13. a 14. století.

 

„Obchvat vyvede tranzitní dopravu mimo zástavbu jihozápadní části města, a to mezi výpadovkami na Olomouc a na Hradec nad Moravicí. Uleví také Oticím, kam dosud auta z nedokončeného jižního obchvatu sjížděla. Opava se pravděpodobně stane prvním městem v ČR, které bude mít kompletní silniční okruh. To město je specifické, jak do něj prstencovitě vedou silnice I. třídy. Obchvat bude kapacitní propojení jednotlivých silnic I. třídy mimo zástavbu,“ řekl generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Z okruhu kolem Opavy chybí ještě západní část jižního obchvatu. Novostavbu silnice I/57 mezi ulicemi Olomoucká a Bruntálská dlouhou 3,5 kilometru chce ŘSD začít stavět v roce 2027 a zprovoznit v roce 2029.

 

Letos začne ŘSD stavět i další obchvaty. V Plzeňském kraji na silnici I/27 to budou obchvaty měst Plasy a Přeštice, ve východních Čechách obchvat Náchoda na silnici I/33. V první únorové dekádě se začal stavět dálniční obchvat Litomyšle jako součást nového úseku dálnice D35. Letos také ŘSD několik obchvatů zprovozní: Nové Paky a Vysokého Mýta na východě Čech, jihočeského Lišova nebo Přerova coby součást posledního chybějícího úseku dálnice D1.

 

 

I/46 Opava, jižní obchvat, Hradecká – Olomoucká

 

Hlavní trasa:

délka: 2 268 m

zhotovitel: STRABAG a.s.

počet stavebních objektů: 33

cena stavby dle smlouvy: 381 776 088 Kč bez DPH

zahájení realizace: 02/2025

zprovoznění: 11/2026

délka stavby do zprovoznění: 21 měsíců

Zdroj: ŘSD

Plzeň představuje autonomní tramvaj. Spolupracovali na ní experti z FEL ČVUT

Plzeň se stává centrem inovací v městské hromadné dopravě. Ve spolupráci Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT), Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (FEL ZČU) a Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) představuje technologický demonstrátor autonomní tramvaje. Tato průlomová technologie slibuje zvýšení efektivity provozu a zlepšení pracovních podmínek řidičů a řidiček tramvají.

Inovace pro bezpečnější a efektivnější provoz

Plzeňské městské dopravní podniky ve spolupráci s předními akademickými a technologickými partnery 20. února představily technologický demonstrátor autonomní tramvaje v rámci speciální demo ukázky ve vozovně Slovany. Ta se zaměřila na automatizaci pohybu tramvají na konečných zastávkách. Současná praxe totiž vyžaduje, aby řidiči na konečných neustále pojížděli s tramvají, což omezuje jejich možnost odpočinku a zvyšuje riziko nehod. Nové autonomní řešení umožní tramvajím pohybovat se samostatně po konečné zastávce, zatímco řidiči budou moci plnohodnotně využít svou pauzu. Technologie vychází z poznatků výzkumu pro americkou agenturu DARPA a nachází praktické uplatnění v městském provozu.

„Autonomní provoz tramvají představuje obrovský krok vpřed v modernizaci městské dopravy. Naše strategie směřuje k nasazování moderních prvků podpory řidičů, ať už se jedná o online kamerový dohled nebo antikolizní systém, ale skutečným přelomem bude právě dnes demonstrovaný automatický pohyb tramvaje. Jeho nasazení na konečných je prvním krokem, následovat bude užití systému pro přesuny po vozovně,“ říká o projektu dopravně-provozní ředitel PMDP Miroslav Macháň

Technické řešení

Jak to funguje? Autonomní tramvaj bude v budoucnu využívat modulární hardware, který lze snadno napojit na stávající vozidla, což je výrazně levnější než nákup zcela nové autonomní tramvaje. Tento hardware lze jednoduše přizpůsobit konkrétnímu modelu tramvaje. Systém autonomního řízení, který se již léta osvědčuje v různých aplikacích, byl úspěšně otestován v demo ukázce.

„Náš tým se primárně zaměřuje na aplikovaný výzkum a v Plzni máme bohatou tradici v inovacích v dopravě. V rámci tohoto projektu jsme měli možnost spolupracovat s kolegy z FEL ČVUT, kteří jsou špičkou v oblasti AI technologií a autonomního řízení. Do této spolupráce jsme přinesli praktickou část. Je skvělé, že dokážeme přenést výsledky z akademické sféry do reálného světa,“ zmiňuje Pavel Turjanica (FEL ZČU).

Software využívá přesně zmapované konečné stanice a běžně používané mapovací algoritmy. Standardní senzory umožňují přesné vnímání okolí a autonomní systém dokáže rozpoznávat překážky, adaptovat se na měnící se podmínky. Další rozvoj se zaměří na sociální aspekty autonomního provozu. Cílem je vytvořit spolehlivý a bezpečný systém, který bude plně funkční v běžném provozu a splní všechny legislativní požadavky.

„Nejde o žádnou novinku, použité algoritmy existují již zhruba 15 let. Jsme proto spolu s našimi kolegy z FEL ZČU rádi, že nám společnost Pragoimex vložila důvěru a umožnila nám tyto algoritmy uvést do praxe. Vážíme si toho, že máme partnera, který se nebojí inovací a jejich reálného využití, a který nevnímá AI jen jako buzzword,“ říká pak k projektu Tomáš Krajník z Centra umělé inteligence FEL ČVUT.

Softwarové řešení pro autonomní řízení vyvinul Tomáš Krajník z FEL ČVUT a o hardware se postaral Pavel Turjanica z FEL ZČU. Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) poskytly infrastrukturu pro testování, společnost PRAGOIMEX a.s., jež zajistila technické podklady pro ovládání vozidla, a SIT Plzeň, která projekt podporuje v rámci své vize města jako centra inovací v oblasti mobility.

Unikátní řešení v evropském kontextu

Na rozdíl od některých zahraničních systémů, které integrují autonomní prvky pouze do nových vozidel, tato technologie umožňuje modernizaci stávajícího vozového parku. Plzeň se tak znovu potvrzuje jako lídr v oblasti autonomní mobility – vedle vlastního testovacího polygonu vybaveného 5G technologiemi zde vzniká také 5G Mobility Innovation Lab Pilsen, které podporuje inovace v dopravě a autonomních systémech.

„Do projektu jsme vstoupili jako dodavatel tramvají a poskytli jsme informace týkající se řízení vozů. Vnímám v projektu velký potenciál, a to jak pro modernizaci starších vozů, tak i pro využití v nových tramvajích. V budoucnu by se toto řešení mohlo stát standardní součástí výbavy,” říká Vladimír Faltýsek, generální ředitel a předseda představenstva PRAGOIMEX a.s.

Klíčové přínosy autonomní tramvaje

Tato událost je významným milníkem, protože poprvé představuje technologický demonstrátor autonomní tramvaje. Automatizace významně přispívá ke zvýšení bezpečnosti provozu snížením rizika nehod a zajištěním plynulejšího chodu dopravy. Současně optimalizuje náklady a efektivněji využívá lidské zdroje dopravních podniků. Pro řidiče znamená tato inovace zlepšení pracovních podmínek, jelikož jim umožňuje plnohodnotný odpočinek mezi jízdami, čímž zvyšuje jejich komfort a snižuje únavu během směn.

„Ačkoliv jsou řidiči zatím nenahraditelní, cílovou metou bude řízení tramvaje v běžném provozu, a to třeba jen v částech trasy mimo centrum měst, kde je řízení zpravidla jednodušší a nevstupuje do něj hustý provoz chodců a vozidel. Stojíme na prahu budoucnosti tramvajové dopravy a jsme rádi, že můžeme být součástí tohoto úspěšného projektu,“ dodává Macháň (PMDP).

Zdroj: ČVUT

Trať lanové dráhy Petřín zrekonstruuje Metrostav DIZ, stavební práce potrvají rok

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) vysoutěžil zhotovitele rekonstrukce drážního tělesa lanové dráhy (LD) Petřín. Vítězem této veřejné zakázky se stala společnost Metrostav DIZ, DPP s ni v těchto dnech uzavřel smlouvu a předal jí staveniště. Nabídková cena vítěze činila 134,01 milionů korun bez DPH. Po nezbytných přípravných pracích začne samotná rekonstrukce tratě ve druhé polovině března odvozem stávajících dvou vozů petřínské lanovky. Stavební práce potrvají zhruba rok, dalších cca 5 až 6 měsíců zabere následná instalace dopravního systému, testování a homologace nových vozů lanovky. DPP předpokládá uvedení zrekonstruované tratě LD Petřín včetně nových vozů do zkušebního provozu s cestujícími v průběhu třetího čtvrtletí roku 2026.

Jedná se o kompletní rekonstrukci drážního tělesa lanové dráhy formou výměny za novou. Rekonstrukce řeší stávající nevyhovující technický stav tratě, která je dožilá, navíc poškozena extrémními srážkami v polovině září 2024, od kdy je mimo provoz. Po nezbytných přípravných pracích začne samotná rekonstrukce ve druhé polovině března vyzvednutím a odvozem obou stávajících vozů lanovky. Vůz č. 1 poputuje do Ústředních dílen DPP v Hostivaři, kde bude dočasně deponován do jeho finálního umístění v Muzeu MHD DPP ve vozovně Střešovice. Vůz č. 2 nechá DPP odvézt do depozitáře Národního technického muzea v Chomutově. Na vyzvedávání a přepravu obou vozů DPP vysoutěžil společnost Hanyš – Jeřábnické práce.

Po odstranění tažných a brzdných lan a odvozu obou vozů lanovky začne demontáž kolejnic, vodících kladek pro lana, demontáž obslužného schodiště, sloupů osvětlení a dalšího vybavení a příslušenství. Následovat bude demolice stávajícího drážního tělesa v celé délce bezmála půl kilometru včetně inženýrských sítí, které jsou pod ni a odebrání podkladních vrstev až na tzv. rostlou zeminu.

Petřínský svah v trase dráhy zpevní mikropilotové stěny

Nestabilní petřínský svah v trase dráhy zpevní celkem pět stěn složených ze železobetonových mikropilot. Jejich přesné umístění, hloubka a počet mikropilot ve stěně vychází z výsledků rozsáhlého geotechnického průzkumu a následných výpočtů statiky. Čtyři mikropilotové stěny budou umístěny v dolní části tratě, mezi spodní stanicí a mostem Nebozízek, pátá pak v horní části nad Nebozízkem. Stěny budou uloženy v hloubce 10-15 metrů a budou přes celou šířku dráhy.

Na takto zpevněný podklad začne zhotovitel stavět nové drážní těleso lanovky. Na podkladní vrstvy vybuduje novou masivní železobetonovou deskovou konstrukci dráhy opatřenou dilatačními spárami, příčnými odvodňovacími žlaby a odtoky do kanalizace. V rámci výstavby drážního tělesa vznikne také nový systém odvodnění tratě a samotná kanalizace. Na vybudovanou železobetonovou desku zhotovitel osadí kolejový svršek – nové kolejnice typu S33 přímo ukotvené systémem metro, kladky, a nakonec tažné lano. Na mostě Nebozízek budou kolejnice kotveny přímo do stávající mostní konstrukce.

Oprava mostu Nebozízek a mostků v dolní části tratě

V roce 2016 DPP vyměnil nosnou konstrukci mostu Nebozízek včetně nástupiště. Tyto části zůstanou zachovány, v rámci rekonstrukce tratě proběhnou pouze nezbytné opravy samotného mostu.

Oba kamenné klenbové mostky mezi Nebozízkem a spodní stanicí Újezd projdou nezbytnou opravou, očištěním, doplněním zdiva a spárování v místech poškození. Dostanou také novou hydroizolaci. Obdobně zdi podél horního a dolního úseku lanovky, které prošly rekonstrukcí v roce 2006, budou opraveny v nejnutnějším rozsahu.

Součástí rekonstrukce tratě je také kompletní výměna osvětlení kolejiště LD. Stávající stožáry osvětlení, svítidla i napájecí kabely budou nahrazeny novými.

„Z urbanistického ani z architektonického hlediska nedojde v rámci rekonstrukce drážního tělesa petřínské lanovky k žádným zásadním změnám. Také nová dráha bude zachovávat půdorysně
i výškově řešení stávající dráhy. Pro nové vozy využijeme stávající strojovnu. V obou stanicích budou s ohledem na novou technologii kompletně modernizovány velíny pro řízení obou vozů. Vozy závazně objednáme na konci letošního března tak, aby se obě investiční akce potkaly ve stejném termínu
a na zrekonstruované trati mohla ihned začít homologace nových vozů. Zhruba rok rekonstrukce tratě a cca pět až šest měsíců testování vozů znamenají, že první cestující se novou lanovkou na Petřín svezou nejdříve v létě 2026,“
uzavírá Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

Paralelně s rekonstrukcí drážního tělesa LD Petřín bude probíhat stavba odboru Ochrany přírody Hl. m. Prahy „Řízené odvodnění na Petříně v rozsahu zahrad Strahovská, Lobkovická a Seminářská“, přičemž obě akce budou navzájem úzce koordinovány.

Zdroj: DPP

Eurostat: Inflace v EU v lednu vzrostla na 2,8 %, v Česku se snížila

Míra inflace v zemích Evropské unie v lednu vzrostla o 0,1 procentního bodu na 2,8 procenta. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. V České republice růst spotřebitelských cen meziročně zvolnil, míra inflace podle údajů Eurostatu klesla o 0,4 bodu na 2,9 procenta. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Eurostat zároveň potvrdil svou předběžnou zprávu ze začátku tohoto měsíce, podle níž míra inflace v eurozóně v lednu vzrostla o desetinu bodu na 2,5 procenta. To je v souladu s odhady analytiků. Před rokem inflace v EU činila 3,1 procenta a v Česku 2,7 procenta. V eurozóně byla na 2,8 procenta.

Nejnižší inflaci letos v lednu mělo Dánsko, kde činila 1,4 procenta. Následují Irsko, Itálie a Finsko, kde byla shodně 1,7 procenta. Naopak nejvyšší inflaci mělo Maďarsko, kde dosáhla 5,7 procenta, dále Rumunsko, kde činila 5,3 procenta, a pak Chorvatsko – tam činila 5,0 procenta.

Ve srovnání s prosincem se míra inflace v osmi zemích EU snížila, ve čtyřech zůstala beze změny a v 15 členských zemích se zvýšila.

V eurozóně letos v lednu k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,77 procentního bodu. Následuje kategorie potraviny, alkohol a tabák, jejíž příspěvek činil 0,45 procentního bodu, pak energie s příspěvkem 0,18 procentního bodu a kategorie neenergetické průmyslové zboží, jejíž příspěvek k inflaci činil 0,12 procentního bodu.

ČSÚ v polovině tohoto měsíce oznámil, že míra inflace v České republice v lednu podle jeho údajů klesla na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Vývoj podle statistiků výrazně ovlivnily ceny potravin, které pokračovaly v meziročním růstu, a také ceny bydlení. Lednová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB).

Eurostat zároveň potvrdil svou předběžnou zprávu ze začátku tohoto měsíce, podle níž míra inflace v eurozóně v lednu vzrostla o desetinu bodu na 2,5 procenta. To je v souladu s odhady analytiků. Před rokem inflace v EU činila 3,1 procenta a v Česku 2,7 procenta. V eurozóně byla na 2,8 procenta.

Meziměsíčně se ceny v EU nezměnily, v České republice ale o 1,4 procenta vzrostly. V eurozóně ceny v lednu proti předchozímu měsíci naopak o 0,3 procenta klesly. Meziměsíční růst cen v Česku je pátý nejvyšší v EU, hůř na tom je Bulharsko, Slovensko, Litva a Maďarsko.

Nejnižší inflaci letos v lednu mělo Dánsko, kde činila 1,4 procenta. Následují Irsko, Itálie a Finsko, kde byla shodně 1,7 procenta. Naopak nejvyšší inflaci mělo Maďarsko, kde dosáhla 5,7 procenta, dále Rumunsko, kde činila 5,3 procenta, a pak Chorvatsko – tam činila 5,0 procenta.

Ve srovnání s prosincem se míra inflace v osmi zemích EU snížila, ve čtyřech zůstala beze změny a v 15 členských zemích se zvýšila.

V eurozóně letos v lednu k inflaci nejvíce přispěly služby, jejichž příspěvek činil 1,77 procentního bodu. Následuje kategorie potraviny, alkohol a tabák, jejíž příspěvek činil 0,45 procentního bodu, pak energie s příspěvkem 0,18 procentního bodu a kategorie neenergetické průmyslové zboží, jejíž příspěvek k inflaci činil 0,12 procentního bodu.

ČSÚ v polovině tohoto měsíce oznámil, že míra inflace v České republice v lednu podle jeho údajů klesla na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Vývoj podle statistiků výrazně ovlivnily ceny potravin, které pokračovaly v meziročním růstu, a také ceny bydlení. Lednová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB).

Roční míra inflace v zemích EU – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:

leden 2024 srpen 2024 září 2024 říjen 2024 listopad 2024 prosinec 2024 leden 2025
EU 3,1 2,4 2,1 2,3 2,5 2,7 2,8
Eurozóna 2,8 2,2 1,7 2,0 2,2 2,4 2,5
Belgie 1,5 4,3 4,3 4,5 4,8 4,4 4,4
Bulharsko 3,9 2,4 1,5 2,0 2,0 2,1 3,8
Česko 2,7 2,4 2,8 3,0 3,1 3,3 2,9
Dánsko 0,9 1,4 1,2 1,6 1,6 1,8 1,4
Estonsko 5,0 3,4 3,2 4,5 3,8 4,1 3,8
Finsko 1,1 1,1 1,0 1,5 1,7 1,6 1,7
Francie 3,4 2,2 1,4 1,6 1,7 1,8 1,8
Chorvatsko 4,8 3,0 3,1 3,6 4,0 4,5 5,0
Irsko 2,7 1,1 0,0 0,1 0,5 1,0 1,7
Itálie 0,9 1,2 0,7 1,0 1,5 1,4 1,7
Kypr 2,1 2,2 1,6 1,6 2,2 3,1 2,9
Litva 1,1 0,8 0,4 0,1 1,1 1,9 3,4
Lotyšsko 1,1 0,9 1,6 2,1 2,3 3,4 3,1
Lucembursko 3,0 1,7 0,8 0,9 1,1 1,6 2,4
Maďarsko 3,7 3,4 3,0 3,4 3,9 4,8 5,7
Malta 3,7 2,4 2,1 2,4 2,1 1,8 1,8
Německo 3,1 2,0 1,8 2,4 2,4 2,8 2,8
Nizozemsko 3,1 3,3 3,3 3,3 3,8 3,9 3,0*
Polsko 4,5 4,0 4,2 4,2 3,9 3,9 4,3*
Portugalsko 2,5 1,8 2,6 2,6 2,7 3,1 2,7
Rakousko 4,3 2,4 1,8 1,8 1,9 2,1 3,4
Rumunsko 7,3 5,3 4,8 5,0 5,4 5,5 5,3
Řecko 3,2 3,2 3,1 3,1 3,0 2,9 3,1
Slovensko 4,4 3,2 2,9 3,5 3,6 3,2 4,2
Slovinsko 3,4 1,1 0,7 0,0 1,6 2,0 2,3
Španělsko 3,5 2,4 1,7 1,8 2,4 2,8 2,9
Švédsko 3,4 1,3 1,2 1,6 2,0 1,6 2,0
Island 5,6 4,3 3,4 3,7 3,5 3,6 3,7
Norsko 4,6 2,3 2,7 2,2 1,9 1,7 1,9
Švýcarsko 1,5 1,0 0,9 0,7 0,7 0,4 0,2

Zdroj: ČTK

Opava dokončí silniční okruh asi v roce 2029, bude prvním městem v Česku

Celý silniční okruh kolem Opavy by mohl být dokončený v roce 2029. Opava by tak byla prvním městem v Česku s dokončeným obchvatem. Novinářům to v Opavě při zahájení stavby další etapy jižního obchvatu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ANO). Včera zahájená stavba nové více než dvoukilometrové komunikace by měla být v provozu do konce příštího roku.

Obchvat Opavy je rozdělen na severní a jižní trasu. Severní je už dokončená. Z jižní je v provozu jeden úsek, druhý se začal stavět nyní a stavba třetího se připravuje. Začít by měla v roce 2027 a trvat dva roky. „Opava by mohla být prvním městem v České republice, která bude mít kompletní svůj okruh. V Praze se zaspalo, v Brně také budujeme, ale v Opavě je příprava v nejpokročilejším stadiu,“ uvedl ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Dnes zahájená stavba spojuje ulice Hradecká a Olomoucká. Je dlouhá 2,3 kilometru a vyjde na 381 milionů korun bez DPH. Cílem přeložky silnice I/46 je vyvést tranzitní dopravu z centra města. Dokončena bude do konce příštího roku. „Stavba není náročná ani technicky složitá. Na dvou kilometrech vybudujeme pět mostů. Přivezeme 250.000 kubíků zeminy. Hlavně proto, že nová silnice bude postavena na náspu,“ uvedl za firmu Strabag ředitel Jan Hýzl. Dodal, že sejmutá ornice ze stavby bude použita na obnovu míst, která v Opavě zasáhly loňské povodně.

Obchvat bude přeložkou silnice I/46, která vede centrem Opavy. Nová silnice začne u kruhové křižovatky v Hradecké, vyhne se Oticím a bude pokračovat k nové kruhové křižovatce v Olomoucké ulici. Trasu obchvatu už prozkoumali archeologové, kteří tam objevili středověké sídliště. Šlo o zahloubené chaty, zásobní jámy, pece či studny. Mezi nalezenými předměty jsou kopí, nože, motyky, podkovy, náušnice i dochovaná poutní lahev z přelomu 13. a 14. století.

Obchvat vyvede tranzitní dopravu mimo zástavbu jihozápadní části města. Uleví také Oticím, kam dosud auta z nedokončeného jižního obchvatu sjížděla. Blížící se konec výstavby okruhu kolem Opavy uvítal primátor města Tomáš Navrátil (ANO). „Severní obchvat funguje. Podařilo se na něj vymístit část tranzitní dopravy. Městu to pomohlo,“ uvedl s tím, že stejný efekt očekává i od dokončeného jižního obchvatu.

Z okruhu kolem Opavy chybí ještě západní část jižního obchvatu. Novostavbu silnice I/57 mezi ulicemi Olomoucká a Bruntálská dlouhou 3,5 kilometru chce ŘSD začít stavět v roce 2027 a zprovoznit v roce 2029.

Zdroj: ČTK

Vláda ve středu projedná převod majetku Správy železnic za 112,8 milionu korun

Převod majetku Správy železnic (SŽ) s předpokládaným výnosem 112,77 milionu korun ve středu projedná vláda. Bezúplatně SŽ převede obcím a krajům 23 položek, 25 položek převede vítězům veřejných soutěží a dalších 79 prodá předem určeným subjektům. Vyplývá to z předkládacích zpráv, které ČTK poskytla mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Výnosy z prodeje nepotřebného majetku SŽ využije na opravy, rekonstrukci a modernizaci tratí.

Jednou z netypických položek jsou podle Mühl tři bytové domy a související objekty v ulici Palackého v Chomutově. Správa železnic je plánuje převést příslušnému bytovému družstvu za 66,28 milionu korun. „Je to ale přímý prodej standardně za cenu podle znaleckého pozemku,“ dodala Mühl.

Podle předkládací zprávy SŽ na chomutovský majetek v roce 2006 připravila privatizační projekt. V jednom z domů byly nebytové prostory nárokované Spotřebním družstvem Jednota Kadaň, které podalo žalobu na určení vlastnictví. „V roce 2019 soud pravomocně rozhodl ve prospěch žalobce, a tak nebylo možné privatizační projekt dokončit,“ stojí ve zprávě. V roce 2022 vláda zrušila privatizační projekt, ve středu rozhodne o navrhovaném prodeji majetku příslušnému bytovému družstvu.

Přímý prodej se týká zejména pozemků, které jsou dlouhodobě pronajaty nájemcům, případně pozemků, které chtějí zájemci využít k rozšíření svých stávajících pozemků, například zahrádek.

Za více než milion korun SŽ nabídne pozemky nebo budovy na Ústecku, na Karlovarsku, Pardubicku nebo na několika místech ve Středočeském kraji. Za 11,6 milionu korun chce SŽ prodat pozemky v Maloměřicích v ochranném pásmu trati Brno hlavní nádraží – Brno Maloměřice. Za pět milionů korun chce SŽ nabídnout pozemek v ochranném pásmu trati Praha-Holešovice Stromovka – Kralupy nad Vltavou v pražské Bubenči. Ve stejné oblasti nabízí ještě jiný pozemek za 1,2 milionu korun. Ostatní položky bude SŽ prodávat za částky v řádu tisíců, desítek či stovek tisíc korun.

Bezúplatně plánuje SŽ podle zpráv převádět zejména pozemky, na kterých se nachází silnice druhých a třetích tříd v majetku krajů a místní komunikace vlastněné obcemi. Nepotřebný pozemek, na kterém se nachází silnice ve správě krajů a obcí, je SŽ podle zákona o státním podniku povinna převést gratis na základě návrhu ministerstva dopravy a po schválení vládou příslušnému kraji nebo obci.

Souhlas s prodejem nebo bezúplatným převodem majetku SŽ by v budoucnu mohlo vydávat jen ministerstvo dopravy a nebude nutné, aby s ním souhlasila vláda. Počítá s tím novela zákona o akciové společnosti České dráhy, kterou v lednu na návrh ministrů schválila Sněmovna. Materiál bude tento týden projednávat Senát.

Zdroj: ČTK

Češi loni vsadili v hazardních hrách 983 mld. Kč, meziročně o 12,5 pct víc

Lidé v Česku loni vsadili v hazardních hrách 983 miliard korun. Objem vkladů meziročně vzrostl o 12,5 procenta, když rostly sázky ve všech rozšířených typech hazardních her. Objem vyplacených výher se proti roku 2023 zvýšil o 12,7 procenta na 917,3 miliardy korun. Provozovatelé hazardních her odvedli na dani z hazardu 21,4 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Finanční správy o hazardní dani, které má ČTK k dispozici.

Dominantní podíl na sázkách měly stejně jako v minulých letech technické hry, mezi které se řadí zejména výherní automaty. Lidé v nich loni vsadili 774,9 miliardy korun, meziročně se objem vkladů zvýšil o 13,2 procenta. Sázky v technických hrách tak tvořily 78,8 procenta všech sázek, což znamená zvýšení podílu o 0,4 procentního bodu proti roku 2023. Provozovatelé technických her vyplatili na výhrách 739,7 miliardy korun.

Na druhém místě co do objemu vsazených peněz byly kurzové sázky, ve kterých lidé vsadili 145,2 miliardy korun. Objem sázek stejně jako v předchozím roce rostl desetiprocentním tempem. Vyplacené výhry dosáhly 129,7 miliardy korun.

Objem sázek v živých hrách, kam spadají například ruleta, kostky nebo poker, se meziročně zvýšil o 11,9 procenta na 37,6 miliardy korun. V loteriích, jako jsou například Sportka nebo stírací losy, lidé loni vsadili 25,2 miliardy korun, proti předloňsku se objem sázek zvýšil o 6,6 procenta. U ostatních kategorií hazardních her, jako jsou například bingo, tomboly nebo turnaje malého rozsahu, byl objem sázek zanedbatelný.

Loni rovněž pokračoval trend přesouvání hráčů z heren na internet, podíl internetových sázek vzrostl ve většině typů her. Pouze u živých her a loterií zůstal podíl internetových sázek na loňské úrovni. Nejvýrazněji převažuje on-line hraní u kurzových sázek, kde se sázky přes internet podílejí na celkových z 95,8 procenta.

Loni se zvýšila daňová sazba u živých her, kurzových sázek, binga či turnajů malého rozsahu z 23 na 30 procent. Sazba hazardní daně u technických her a loterií zůstala na 35 procentech.

Podíl jednotlivých druhů sázek v roce 2024

Druh Sázky (v mld. Kč) Rozdíl proti roku 2023 (v pct) Podíl na celkových sázkách (v pct) Objem vyplacených výher (v mld. Kč)
Technická hra (zejména automaty) 774,90 13,2 78,8 739,68
Kurzové sázky 145,21 10,5 14,8 129,69
Živá hra (např. Ruleta, kostky, karty) 37,61 11,9 3,8 33,66
Loterie (např. Sportka, stírací losy) 25,24 6,6 2,6 14,30
CELKEM 982,97 12,5 100 917,33

Zdroj: ČTK

Lanovka na Větruši v Ústí bude mimo provoz kvůli generální opravě

Lanovku na výletní zámeček Větruše čeká po 15 letech generální oprava. Mimo provoz bude od 3. března do 27. dubna. Za celou dobu přepravila skoro 2,6 milionu lidí. Technici musí teď demontovat všechny díly lanové dráhy v obou stanicích. ČTK to řekla mluvčí Dopravního podniku města Ústí nad Labem Jana Dvořáková.

Údržbu lanovky provádí technici každý měsíc, pololetně a ročně. Každý rok musí být revize a každých šest let inspekce. „Generální oprava bude provedena poprvé po 15 letech a následující navazuje po dalších deseti letech provozu,“ uvedla Dvořáková. Po demontáži všech dílů lanovky v obou stanicích je inspektoři zkontrolují tzv. magnetoinduktivní kontrolou. Kabiny odvezou na kompletní repasi a kontrolu. Náklady jsou 8,3 milionu korun.

Náklady na provoz lanovky loni činily 13 milionů korun, zahrnovaly i náklady na údržbu a opravu. Provoz zajišťuje tým čtyř staničních zaměstnanců a čtyř strojníků, kteří se starají o její bezpečný a plynulý provoz. Mimo provoz byla loni v květnu, kdy odborníci vyměnili nosná lana.

V provozu je lanovka podle sezonního jízdního řádu, v zimě od 09:00 do 20:00 a v létě od 08:00 do 22:00. Jezdí v intervalu po 15 minutách. „V případě, že počet cestujících přesáhne kapacitu vozu, která činí 15 osob, jsou operativně zařazovány mimořádné jízdy,“ uvedla Dvořáková. Jednosměrná jízdenka stojí 40 korun pro dospělého, obousměrná 60 korun.

Ústecká lanovka je nejdelší bez podpěrných sloupů v České republice. Stanice má na střeše obchodního domu v centru města a u zámečku Větruše.

Zdroj: ČTK

Rekonstrukce silnice z Frýdštejna na Jablonecku přijde kraj o 40 pct levněji

Rekonstrukce zničené silnice z Frýdštejna na Jablonecku do Jílového přijde Liberecký kraj na 80 milionů korun. V soutěži se cenu podařilo snížit o více než 40 procent, projektanti původně náklady odhadli bezmála na 140 milionů korun. Kompletní rekonstrukce se týká úseku dlouhého bezmála 3,5 kilometru, řekl ČTK náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Úspora v případě silnice z Frýdštejna je letos rekordní, zakázku získala společnost Strabag. „Jedná se o kompletní rekonstrukci silnice, odvodnění, opěrné zdi, vodorovné a svislé značení. V rámci té soutěže je úspora oproti projekční ceně ve výši 60 milionů korun. Řešili jsme to v rámci výběru zhotovitele, firma byla dotazována, aby zdůvodnila nízkou cenu. Ten komentář je takový, že Strabag má vlastní obalovnu, vlastní kámen. Nízkou cenu zdůvodnili, takže bylo možné uzavřít smlouvu, komise ty argumenty uznala,“ doplnil Sviták.

Liberecký kraj plánuje letos opravit 15 silnic a 12 mostů, dalších 16 staveb zahájených v loňském roce stavbaři dokončí. První soutěže na dodavatele vypsal kraj už loni na podzim. „Zatím z těch soutěží, které jsme zrealizovali, vychází úspora 105 milionů korun. Opět nám to potvrdilo, že včasné vyhlašování veřejných zakázek se osvědčuje a je určitě správným krokem,“ dodal hejtmanův náměstek.

Zlevnit se podařilo i další projekty, zdaleka ale ne tak výrazně. Kraj kromě jiného našel dodavatele pro rekonstrukci Letní ulice v Jablonci nad Nisou, za společný projekt zaplatí kraj a město 37,889 milionu korun, o čtyři procenta méně, než projektanti odhadovali. O sedm procent na 10,506 milionu korun zlevnila v soutěži rekonstrukce mostu U Jarmary v Jilemnici, o deset procent méně zaplatí kraj za rekonstrukci mostu ve Cvikově, bude stát 8,772 milionu korun.

Liberecký kraj v posledních letech každoročně s využitím evropských a státních dotací do obnovy svých silnic druhé a třetí třídy investuje kolem miliardy korun. I díky tomu se podle Svitáka daří postupně stav silnic zlepšovat. Loni šlo do krajských komunikací 1,1 miliardy korun, z toho 193 milionů z EU a více než 170 milionů získal kraj ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI). Letos má kraj na obnovu silnic v rozpočtu zatím 704 milionů korun, dalších bezmála 93 milionů by měl získat z evropských fondů. V SFDI zatím pro kraje podle Svitáka žádné peníze nejsou.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář