Česká pošta pokračuje v elektrifikaci svého vozového parku

28.2.2024

Česká pošta v letošním roce obnoví téměř 2 000 vozidel.

České poště bude v roce 2024 dodáno celkem 1958 nových vozidel, 2600 aut pak ze svého vozového parku vyřadí. Do tohoto počtu jsou započítány i vozy, které Česká pošta využívala jako jednorázovou výpomoc v předvánočním provozu v roce 2023. Celkem letos do své flotily zařadí 994 nových dodávek; z toho bude 460 vozů značky Opel, 130 vozidel značky Ford a 404 automobilů podle vítězné, dosud nevysoutěžené nabídky. Osobních automobilů bude dodáno celkem 964 kusů, z toho bude 652 vozů značky Škoda Kamiq, 44 aut Karoq, 120 vozů Enyaq a 148 vozidel dalších značek podle zatím nevysoutěžené nabídky. Touto obměnou se průměrné stáří vozového parku České pošty dostane pod tři roky. Celková hodnota všech letos dodaných nových vozů bude záviset na vysoutěžených cenách, odhad je přes jednu miliardu Kč. Z toho 250 aut bude v majetku České pošty, zbytek bude provozován formou operativního leasingu po dobu 3 let, nebo formou finančního leasingu po dobu 6 let.

„V rámci pravidelné obměny letos Česká pošta vymění asi 2 000 vozidel, z nichž 250 bude elektromobilů,“ uvedl Vít Bukvic, pověřený řízením divize logistika České pošty, a dodal: „Naše osobní vozy mají v průměru nájezd přes 70 km denně, dodávky samozřejmě o něco více a nákladní vozidla asi 270 km denně. Proto byl nákup elektromobilů v kategorii M1 a N1 dobrou volbou, mají nižší emise i provozní náklady, plníme zákonné požadavky na elektromobilitu ve vozovém parku a navíc pomáháme životnímu prostředí.“

Vozový park České pošty čítá 5 570 vozidel, z nichž zhruba dvě třetiny připadají na dodávková vozidla (malá a střední do 3,5 tuny) a 30 % na osobní automobily. Dále České pošta disponuje 261 nákladními automobily nad 3,5 tuny, z nichž většinu tvoří kamiony nad 18 tun, a mezi ostatní patří návěsy, tahače, traktory a přívěsy. Nejčastějším typem paliva je nafta (73 %), dále benzín (24 %), stlačený zemní plyn (2 %) a elektrická energie. Právě podíl elektromobilů se nyní v rámci pravidelné obměny vozového parku zásadně navýší. Zhruba čtvrtina vozového parku dosahuje stáří 3 roky, většina všech vozidel však není starší 6 let. Zatímco vozidla pořízena na operativní leasing jsou obměňována po 3-5 letech a na finanční leasing po 6 letech, elektromobily a speciální vozidla jsou pořizována do vlastnictví podniku.

Během letošního roku bude muset Česká pošta ze svého vozového parku vyřadit užitková i osobní vozidla, která doslouží. Vyřazované dodávky Ford Transit jsou z roku 2008, Renault Kangoo Expres z roku 2007, vyřazovaná osobní vozidla Škoda z let 2009 a 2010. Proto již v polovině minulého roku firma vypsala první výběrové řízení, jehož prostřednictvím hledala nejvhodnější náhradu. V souladu se závazkem České republiky plně elektrifikovat vozový park státních podniků a institucí do roku 2030 byla poptávka na nákup vozidel do vlastnictví České pošty směřována výhradně na elektrické modely. Smlouvy na dodávku vozidel byly podepsány koncem loňského roku, aby byly splněny podmínky pro čerpání dotací.

V kategorii užitkových vozů se vítězem výběrového řízení stal Ford, který dodá 130 vozů modelu E-Transit 350 Base v ceně jedno vozidla 1 081 400, – korun bez DPH, s dotací 540 700 korun bez DPH je výsledná cena poloviční.

Cenově nejvýhodnější nabídku v kategorii osobních vozů předložila Škoda Auto, která dodá 120 vozů Škoda Enyaq iV 85 Clever v ceně jednoho vozidla necelých 795 tisíc korun bez DPH. Na nákup bude dále využita dotace ze Státního fondu životního prostředí, která finální cenu pro Českou poštu sníží na 435 tisíc korun bez DPH.

Modernizace vozového parku je důležitým krokem v naplňování závazků v oblasti udržitelnosti a ochrany životního prostředí, ale také způsobem, jak zaměstnancům České pošty zajistit při výkonu práce bezpečné a pohodlné cestování. Nová vozidla budou dodávána průběžně s tím, že celá obměna proběhne do konce listopadu letošního roku. Celková hodnota zakázky je 255 milionů, po odečtení dotace 132 miliónů korun bez DPH.

Česká pošta také plánuje ke svým 25 dobíjecím stanicím pro elektroauta pořídit dalších 80 těchto jednotek s využitím dotací z výzvy pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory z Národního programu Životní prostředí v rámci Národního plánu obnovy, financovaného z Nástroje na podporu oživení a odolnosti.

První letošní dodávka nových vozidel se spalovacími motory již byla realizována minulý měsíc, kdy Česká pošta převzala 652 nový vozů Škoda Kamiq s motorizací 1,0 TSI 81kW Fresh. V rámci operativního leasingu na 36 měsíců má pro tyto vozy zajištěný servis a údržbu, pojištění odpovědnosti, asistenční službu včetně nároku na náhradní vozidlo či sezonní pneumatiky.

Vozidla kategorie M1 a N1 se podílí na technickém zabezpečení řádného a efektivního výkonu poštovních služeb (tj. přepravě a dodávání poštovních zásilek bez ohledu na to, jde-li o základní služby nebo nikoliv). Česká pošta je logistická firma s rozsáhlou pobočkovou sítí a vozy jsou tak jedním z důležitých pracovních nástrojů.

Součástí probíhající transformace podniku je také rozdělení majetku mezi Českou poštu a Balíkovnu. Přesný počet automobilů i typy, které bude od příštího roku využívat Balíkovna, včetně plánu jejich postupné obměny, bude jasný do konce letošního února.

PODCAST:

21. 2. 2024 – Matyáš Vitík, tiskový mluvčí České pošty (m4a, 223kB)

Zdroj: ČP

Evropská komise prověřuje hospodaření DB Cargo

Karolína Vágnerová

28.2.2024

Ztráty DB Cargo z německého státem vlastněného koncernu Deutsche Bahn loni údajně vyskočily na téměř 500 milionů eur.

Přepravní výkon DB Cargo v Německu (mil. TKM). Zdroj: deutschebahn.com

Ztráty DB Cargo z německého státem vlastněného koncernu Deutsche Bahn loni údajně vyskočily na téměř 500 milionů eur, což ho vystavuje riziku řízení Evropské komise, pokud úředníci usoudí, že tato čísla narušují trh. Zdroje ze společnosti agentuře Reuters oznámily, že EU může čísla a následnou vládní podporu považovat za deformaci trhu. Ztráty jsou dvakrát horší než předpokládal podnikatelský plán DB Cargo. Brusel již v minulosti zahájil vyšetřování z důvodu možného narušení trhu, protože německá vláda konsolidací výsledků hospodaření v rámci koncernu DB údajně kryje ztráty provozovatele nákladní dopravy. Podobný osud potkal Fret SNCF, součásti Národní francouzské státní železniční společnosti SNCF, nicméně z důvodu subvencí francouzské vlády.

Evropská komise (EK) odmítla probíhající řízení komentovat. Deutsche Bahn nechtěla ztráty dceřiné společnosti ani kroky EK komentovat. Německé ministerstvo dopravy uvedlo, že vede s EK konstruktivní jednání. Zástupci zaměstnanců DB Cargo uvedli, že kvůli konsolidačním plánům, které chce společnost zavést, aby nedošlo k rozpadu státního koncernu, je ohroženo přibližně 2 000 pracovních míst.

DB Cargo v posledních letech ztrácí podíl na domácím trhu a nyní tvoří méně než polovinu železniční nákladní dopravy v Německu. Ztráty přepravy v Německu dohání zisky na zahraničních trzích. Ztráty na domácím trhu přitom rozhodně nejsou způsobeny nedostatkem poptávky. Například vojenská přeprava na Ukrajinu na zakázku USA a německé armády je lukrativní, uvedly zdroje společnosti, které odmítly být jmenovány. Jednotlivé vozové zásilky však přináší chronické hospodářské ztráty.

Německá vláda si dala za cíl zvýšit do roku 2030 podíl železniční nákladní dopravy na přibližně 25 % přepravního trhu v souladu se svými klimatickými cíli. Aktuálně se ale podíl železničního carga pohybuje kolem 19 % a v posledních letech se zvyšuje jen mírně.

V roce 2022 vykázalo DB Cargo ztrátu -257 mil. € (EBITDA) a -665 mil. € (EBIT) při obratu 5 mld. €.

DB Cargo uvádí, že ročně železniční přeprava nahradí 22 mil. jízd kamionů a uspoří 10 mil. tun CO2.

Zdroj: ŽESNAD

DPMB pořídil novou myčku autobusů, vozy jsou díky ní zářivější

Karolína Vágnerová

28.2.2024

Autobusy Dopravního podniku města Brna vyjíždí z vozovny Medlánky zářivější. Díky nové myčce s lepší technologií se vozy umyjí efektivněji a po mytí na oknech nezůstávají zaschlé kapky vody. Novým zařízením prochází až 50 autobusů denně.

„Kompletní rekonstrukcí mycí linky a pořízením nové myčky nyní dosahujeme v očistě vozů daleko lepších výsledků než v minulosti. Vsadili jsme na technologii, která využívá demineralizovanou – osmotickou vodu, která se běžně používá v myčkách pro osobní automobily, ale nikoli v autobusových myčkách. Tato technologie zajišťuje oplach vozidel bez zasychání vody a nezanechává tak na oknech ani karoserii žádné viditelné stopy. Tento aspekt je pro nás důležitý, jelikož dnešní moderní autobusy mají polovinu plochy prosklenou. Chceme, aby byly naše vozy čisté a byly ozdobou města,“ řekl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.

Novou mycí linkou projedou denně v závislosti na ročním období desítky autobusů. S očistou se začíná postupně s jejich návratem do vozovny v 18 hodin a pokračuje se až do půlnoci. „Nejvyšší frekvenci očisty máme nastavenou na zimní měsíce, kdy ji autobusy vlivem počasí nejvíce potřebují. V této době během noci projde mycí linkou až padesát autobusů. Jeden cyklus trvá dvě a půl minuty,“ vysvětlil technicko-provozní ředitel DPMB Vítězslav Žůrek.

Současně s novou mycí linkou dopravní podnik nainstaloval i technologii na výrobu demineralizované (osmotické) vody, kterou uchovává v nádrži a následně čerpá do oběhu mycí linky na oplach vozidel. Tuto technologii by DPMB rád využil i v dalších myčkách.

Autobusová myčka v Medlánkách má vlastní čističku odpadních vod, díky které má velmi nízkou roční spotřebu vody. DPMB provozuje šest mycích linek – tramvajové v Pisárkách a Medlánkách, autobusové ve Slatině a v Medlánkách, trolejbusové v Komíně a Husovicích.

Zdroj: DPMB

Nový úsek Pražského okruhu významně uleví dopravě ve městě, stavba by měla začít letos

Karolína Vágnerová

27.2.2024

Pražský okruh, klíčový dopravní projekt, který se začal stavět již v 80. letech minulého století, se připravuje na další významný krok ve svém rozvoji. I přes to, že polovina okruhu stále čeká na dokončení, a poslední úseky na jižní části byly otevřeny již před třinácti lety, plány na rozšíření východní části okruhu naznačují významný pokrok. Konkrétně se jedná o 12,5 kilometru dlouhý úsek 511 mezi Běchovicemi a dálnicí D1, jehož stavba by měla začít už letos.

Generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl zdůrazňuje význam projektu nejen pro Prahu a její aglomeraci, ale i pro celou českou dálniční síť. „Všichni, kdo projíždí pražskou aglomerací nebo Prahou, moc dobře vědí, že v této východní části, zkrátka Pražský okruh, obrovským způsobem chybí, samozřejmě úplně stejně jako v té severní části. Jde o významnou stavbu, nejenom pro Prahu a pražskou aglomeraci, ale pro všechny řidiče, kteří jezdí po české dálniční síti. V tuto chvíli jde asi o nejvýznamnější stavbu, kterou má Ředitelství silnic a dálnic v přípravě,“ říká ředitel ŘSD Mátl. Klíčový úsek Pražského okruhu je nejen důležitý pro zlepšení dopravy v centru a na periferiích metropole, ale představuje také technicky náročnou výzvu s dvěma tunely, čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami a několika mostními estakádami.

Odhadované náklady na realizaci tohoto úseku dosahují přibližně 15 miliard korun. Po dokončení by se měla významná část kamionové dopravy, která nyní prochází přetíženými úseky vnitřního okruhu jako je Jižní spojka, Spořilov nebo Štěrboholská radiála, přesunout na nově vybudovaný vnější okruh. Tím by se mělo podstatně snížit zatížení v těchto oblastech a zlepšit životní prostředí pro místní obyvatele.

Radek Mátl upozorňuje i na komplikace, kterým Ředitelství silnic a dálnic musí čelit před zahájením stavby, včetně výběru zhotovitele a získání stavebního povolení. Navíc probíhá majetkoprávní příprava, což představuje další potenciální riziko pro dodržení plánovaných termínů. Přesto se plánuje zahájit archeologické práce již letos v dubnu, s tím, že samotná stavba by měla trvat 36 měsíců. Pokud vše půjde podle plánu, část okruhu by mohla být dokončena v roce 2027, což by představovalo významný milník v rozvoji pražské dopravní infrastruktury.

Zdroj: Reliant

Modernizovaná Škoda Octavia přijíždí na český trh

Karolína Vágnerová

27.2.2024

Krátce po představení modernizovaného provedení nejprodávanější modelové řady značky Škoda uvádí české zastoupení limitovanou edici. Autorizovaní obchodníci již nyní přijímají objednávky, první vozy budou zákazníkům předány na přelomu druhého a třetího čtvrtletí. Pro tuzemský trh je určen omezený počet vozů Škoda Octavia First Edition, po jejichž vyprodání se nabídka rozroste o další specifikace dle standardního prodejního programu.

Změny viditelné i skryté

Dlouhodobě nejprodávanější model českého trhu prošel modernizací, která přinesla nejen inovovaný vzhled s novým předním i zadním nárazníkem a přepracovanou maskou chladiče. Novinkou jsou také přední světlomety Matrix-LED druhé generace, Top LED zadní světla s animovanými ukazateli směru a několik designů kol z lehké slitiny. Kromě toho se zvýšil podíl udržitelných materiálů na sedadlech, přístrojové desce a výplních dveří. Další asistenční systémy zvýšily už tak vysokou aktivní i pasivní bezpečnost. Například nový asistent rozpoznání únavy a pozornosti řidiče využívá širokou škálu informací a parametrů k vyhodnocení reakcí řidiče. Škoda Octavia patří k nejbezpečnějším vozům ve své třídě. V roce 2022 úspěšně zopakovala své pětihvězdičkové hodnocení v referenčním testu bezpečnosti vozů organizace Euro NCAP, a to i v nových, přísnějších zkušebních podmínkách.

Exkluzivní výbava pro první české zájemce

Nejprve vstoupí na tuzemský trh limitovaná edice s bohatou výbavou a dvěma motory na výběr. Škoda Octavia First Edition zahrnuje například 17palcová kola Rotare Aero, adaptivní vedení v jízdním pruhu, prediktivní tempomat, rozpoznávání dopravních značek, zadní parkovací kameru, 13palcový infotainment s navigací, volbu jízdního režimu, bezklíčové zamykání a startování Kessy s alarmem, virtuální pedál, vyhřívání předních sedadel a volantu, vyhřívání čelního skla a mnoho dalších prvků. Doporučené prodejní ceny začínají na částce 799 900 Kč včetně DPH s benzinovým motorem 1,5 TSI 110 kW a manuální převodovkou, resp. 899 900 Kč s naftovým motorem 2,0 TDI 110 kW a automatickou převodovkou DSG. Uvedené ceny platí pro karosářskou variantu liftback, za kombi si zákazník připlatí 40 000 Kč.

Pro náročnější zájemce je připravena Octavia First Edition Ultimate, která obsahuje mimo jiné 18palcová kola Lerna, panoramatický kamerový systém, osvětlení nástupního prostoru, head-up displej, asistovanou jízdu 1.5+, adaptivní podvozek DCC, kožený interiér Suite s Top ergonomickými předními sedadly s ventilací a masážní funkcí nebo vyhřívání zadních sedadel. Tato mimořádně vybavená varianta je k dostání výhradně s motorem 2,0 TDI 110 kW a sedmistupňovou automatickou převodovkou DSG za doporučenou cenu 989 900 Kč včetně DPH pro verzi liftback, resp. 1 029 900 Kč pro kombi.

Atraktivní edice First Edition dostupná ve webovém konfigurátoru

Vozy Škoda Octavia First Edition lze již objednávat, svůj vůz si mohou zájemci vybírat prostřednictvím webového konfigurátoru nebo u autorizovaných prodejců. První automobily budou zákazníkům předány na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.

Zdroj: Reliant

PROJEKT ROZVOJE LETECKÉHO A KOSMICKÉHO PRŮMYSLU A SPOLUPRÁCE S GE AVIATION NA ČVUT ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJE

Karolína Vágnerová

27.2.2024

Již roku 2016 byl zahájen projekt podněcující rozvoj leteckého průmyslu a kosmonautiky v České republice. Testovací infrastrukturu leteckých motorů vybudovala Fakulta strojní ČVUT v letech 2016–2022 a nyní ji úspěšně provozuje. Tato vzdělávací a výzkumná infrastruktura umožňuje rozvoj pokročilé průmyslové výroby v oboru leteckých motorů v ČR a tvoří základ pro výchovu odborníků v tomto oboru.

Odborníkům z Fakulty strojní se v rámci ČVUT podařilo vybudovat zázemí pro výrobu turbovrtulových a turbínových motorů nové generace s výrazně nižší uhlíkovou stopou. Ze spolupráce ČVUT s GE Aviation vzniklo pět zkušeben, ve kterých probíhají testy motorů, digitální simulace a analýzy. Očekávání vlády tak bylo naplněno, což bylo konstatováno již před několika lety.

Vzhledem k tomu, že nedošlo k plnému financování projektu z fondů Evropské unie, dofinancovala Česká republika tento projekt z vlastních zdrojů, v souladu s plánem řešení financování obsaženém v usnesení vlády z roku 2016. Návratná finanční výpomoc byla Fakultě strojní poskytnuta v roce 2016 za účelem předfinancování pro urychlení řešení projektu potřebného pro realizaci smlouvy mezi ČR a GE o zavedení výroby turbovrtulových motorů v ČR.

Po celou dobu financování projektu probíhala ze strany ministerstva průmyslu a obchodu průběžná kontrola účelnosti, hospodárnosti a efektivity vynakládaných prostředků. Tyto prostředky byly spravovány jako dotační přímé dofinancování projektu.

Vzhledem k tomu, že projekt byl úspěšně dokončen v roce 2022 a napomáhá rozvoji konkurenceschopnosti ČR, vláda 21. 2. 2024 potvrdila, že prostředky vynaložené ministerstvem průmyslu a obchodu představují přímé dofinancování projektu ze strany ČR.

„Rozhodnutí Vlády ČR velice vítáme a oceňujeme, protože naplnilo dlouhodobý strategický záměr ČR o vybudování průmyslového odvětví výroby moderních leteckých motorů v ČR. Naše republika tak může nabízet investorům možnosti v oblasti vývoje a testování pokročilých leteckých motorů, čímž se zařadila mezi velmi elitní skupinu několika zemí, které toho jsou schopny,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček.

ČVUT realizovalo v rámci tohoto záměru vybudování jedinečné výzkumné a vzdělávací infrastruktury, bez které by rozvoj tohoto průmyslového odvětví nebyl možný. Již nyní se rozvíjí s využitím vybudované infrastruktury spolupráce s několika firmami působícími v tomto oboru. Vybudovaná testovací infrastruktura slouží rovněž k vývoji ekologičtějších a udržitelnějších leteckých motorů a paliv a přispívá tak k budování udržitelné zelené ekonomiky.

ČVUT v Praze tak velkolepý projekt s GE Aviation ukončilo úspěšně a beze ztrát, a to díky původně přislíbenému vládnímu krytí – které však naplnila až současná vláda. Ke všem pozitivním faktorům, jež excelentní provedení projektu přineslo, je nutné připočíst také to, že se jedná o strategickou komponentu, která v této době posílí nejen Českou republiku.

ČVUT nikdy nemělo a nemá žádný závazek vůči českému státu ani jiným poskytovatelům. Stát naopak na samém počátku učinil závazek, že dofinancuje tento společensky důležitý projekt z vlastních zdrojů, a s tímto ujištěním se Fakulta strojní ČVUT rozhodla České republice pomoci.

(Příslušné usnesení vlády – č. 125 ze dne 21. 2. 2024 – ZDE )

Zdroj: ČVUT

Jihomoravský kraj dá do oprav silnic opět 1,5 mld. Kč, ceny proti soutěži klesly

Karolína Vágnerová

27.2.2024

Jihomoravský kraj letos plánuje investovat do oprav silnic druhé a třetí třídy z vlastního rozpočtu zhruba 1,5 miliardy korun, což odpovídá i dvěma předchozím letům a je to o půl miliardy více než v předchozích letech. Firmy často nabízejí výrazně nižší ceny, než jsou rozpočtované, díky čemuž se daří uspořit na opravy dalších silnic, řekl na tiskové konferenci hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Celkově se nyní počítá s investicemi, které přesáhnou s penězi ze Státního fondu dopravní infrastruktury a z Evropské unie dvě miliardy korun. Vedení kraje odhaduje, že ke konci roku dosáhne celková částka až 2,5 miliardy.

I přes poměrně značné investice se nedaří výrazně stav jihomoravských silnic zlepšit, ale pouze se daří s jejich pomocí udržovat stávající stav. Krajští silničáři používají hodnocení na pětibodové stupnici, přičemž v nejhorším stavu bylo loni 23 procent silnic, ve druhém nejhorším sedm procent. Naopak ve výborném, tedy nejlepším stavu je 30 procent silnic. Kraj má ve správě zhruba 3800 kilometrů silnic. Mosty se hodnotí na sedmibodové stupnici. V havarijním, tedy nejhorším stavu, jich je šest, ovšem ve druhém nejhorším 113.

Podle ředitele Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Romana Hanáka je připravené dostatečné množství projektů, aby bylo možné ušetřené peníze během roku použít i na dosud neplánované stavby. „Jsme na hraně kapacity projekčních kanceláří,“ řekl Hanák. Zmínil, že letos už se například podařilo vysoutěžit opravu silnice na Břeclavsku za 48 procent soutěžní ceny. „Je to tím, že před dvěma lety, když jsme chystali rozpočty, byly ceny výrazně výše. Ale týká se to pouze oprav povrchů. U oprav mostů se dostáváme na 100 až 110 procent soutěžní ceny,“ řekl Hanák.

Letos mají zatím silničáři připravených ke stavbě 138 akcí, což je za posledních mnoho let nejvíce.

Zdroj: ČTK

ČD vymění nejstarší wi-fi routery v dálkových vlacích a v těch v Praze a okolí

Karolína Vágnerová

27.2.2024

Dceřiná společnost Českých drah (ČD) ČD-Telematika vymění nejstarší routery wi-fi sítě v sedmi dálkových vlacích RailJet o 49 vozech, ve 12 patrových vozech Pražské integrované dopravy (PID), 131 rychlíkových vozech a třech řídících vozech. Vyplývá to z tiskové zprávy národního dopravce. Cenu dráhy neuvedly. Wi-fi routery využívající 5G síť plánuje do vlaků nainstalovat také RegioJet, řekl ČTK ředitel IT infrastruktury dopravce Jakub Skopal.

Odpověď dopravce Leo Express ČTK shání.

„Nově instalovaná zařízení podporují sítě nové generace a budou schopna dlouho držet krok s dobou. Například maximální rychlost připojení nových routerů až 5,5 gigabitů za sekundu vysoce přesahuje momentální možnosti pozemní infrastruktury, takže nehrozí, že by routery rychle zastaraly,“ řekl předseda představenstva společnosti ČD-Telematika Jan Hobza.

Nové wi-fi routery budou využívat všechny veřejné datové frekvence od 700 po 2600 megahertzů a všechny dostupné sítě. „To znamená, že palubní wi-fi ve vlaku bude komunikovat vždy se základovou stanicí toho operátora, který v místě jízdy nabídne nejkvalitnější mobilní datový signál,“ uvedl mluvčí drah Petr Šťáhlavský. Technologie podle něj bude využívat i 5G sítě. Vlaky s novými routery budou kromě Česka jezdit také v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a v Německu.

Wi-fi routery využívající 5G sítě plánuje do vlaků nainstalovat i dopravce RegioJet. Technologie podle Skopala firma ve vlacích obnovuje a modernizuje průběžně.

Připojení k internetu patří podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČD Michala Krapince k nejžádanějším službám mezi zákazníky a objednavateli veřejné dopravy.

ČD-Telematika podle Šťáhlavského provede demontáž starého zařízení, následně namontuje novou technologii, zpracuje příslušnou dokumentaci a zaškolí vlakový personál. Následně bude společnost drahám po dobu 60 měsíců zajišťovat kompletní servis nových routerů.

Zdroj: ČTK

Autem roku se na autosalonu v Ženevě stalo plně elektrické SUV Renault Scenic

Karolína Vágnerová

27.2.2024

Autem roku 2024 se na mezinárodním autosalonu v Ženevě stal plně elektrický sportovně-užitkový vůz (SUV) Renault Scenic E-Tech. Získal 329 bodů, a těsně tak porazil automobil BMW řady 5, který získal 308 bodů. O ranní ceremonii informoval server Car of the Year. Vítěze vybralo šest desítek novinářů zaměřených na automobilové odvětví z více než dvaceti zemí.

Renault Scenic je sedmým vozem této francouzské značky, který označení Auto roku získal. Před ním to naposledy byly mimo jiné modely Megane v roce 2003 a Clio v roce 2006. Mezi sedmi finalisty letos byly vozy Peugeot 3008, Kia EV9, Volvo EX30, Byd Seal a Toyota C-HR. Jejich výčet odpovídá jejich umístění.

Scenic je kompaktní rodinný plně elektrický vůz o délce 4,47 metru a zavazadlovým prostorem o objemu 545 litrů, který se po sklopení zadní lavice zvětší na 1670 litrů. Scenic, který je na trhu již v páté generaci, byl podle zástupců Renaultu vždy navržený tak, aby byl prvním vozem v domácnosti – vozem, který rodinu odveze na víkend nebo na dovolenou. Automobil s elektromotorem o výkonu 220 koní a baterií s kapacitou 87 kWh nabízí dojezd 625 km (WLTP).

Scénic se podle motoristického experta ze serveru iDnes.cz Františka Dvořáka přetahoval o vítězství s BMW řady 5, které je nabité technologiemi, což odpovídá prémiové pozici této značky.

„Ve prospěch výhradně elektrického Renaultu rozhodlo zaměření na širší publikum, značka se snaží profilovat jako průkopník lidové elektromobility a scénic jako tradiční úspěšný model k tomu má výrazně přispět. Při vyhlášení výsledků jasně zaznělo, že elektromobilita je budoucností automobilismu, v příštích letech tak má podíl bateriových finalistů ankety narůstat. O vítězství elektrického Renaultu Scenic rozhodlo v hlasování tradičně velmi silné francouzsko-španělské křídlo podpořené britskými porotci,“ dodal Dvořák.

Anketa o nejlepší vůz existuje bez přerušení od roku 1963 a je zcela nezávislá. Její financování a organizaci zajišťuje, kromě čtyřčlenného vedení, řada časopisů zaměřených na auta. Česká republika má od roku 1993 v anketě jednoho zástupce, vždy šéfredaktora magazínu Automobil.

Letošní ženevský autosalon je podle Dvořáka jen stínem předchozích ročníků. Výstava je výrazně menší, zřetelná je také menší účast návštěvníků z řad novinářů a odborné veřejnosti. Těch několik málo firem, které na výstaviště Palexpo dorazily, ovšem pojalo svou prezentaci ve formátu obvyklém pro Ženevu.

„Velikost expozic se nezmenšila, ovšem rozsah autosalonu je odhadem pětinový,“ uvedl Dvořák. Pro ilustraci podle něj postačí srovnání: letos se v Ženevě prezentuje 15 světových a evropských premiér, což výrazně kontrastuje se 151 v dosud posledním ročníku 2019, po kterém následovala pauza vynucená pandemií nemoci covid-19.

Zdroj: ČTK

ČR od vstupu do EU získala z unie dva biliony Kč, zaplatila 876,6 mld. Kč

Karolína Vágnerová

26.2.2024

Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů dva biliony korun. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy korun. Největší část příjmů, 44 procent, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo financí.

V prvním roce členství v EU byly příjmy z evropských zdrojů 25,3 miliardy korun, následně se začaly zvyšovat. Hranici 50 miliard korun ročně překročily v roce 2008, hranici 100 miliard korun v roce 2012. Vůbec největší objem evropských peněz za dobu členství přitekl do Česka v roce 2015, kdy to bylo 191,9 miliardy korun. Loni Česko získalo z EU 156,2 miliardy korun.

Hlavní část příjmů tvoří peníze ze strukturálních fondů EU, ze kterých do Česka od vstupu do unie přišlo 893,4 miliardy korun. Z fondu soudržnosti získalo Česko za dobu členství v EU 426,5 miliardy korun. Peníze z evropských fondů se v Česku rozdělují v rámci operačních programů, které organizují jednotlivá ministerstva podle svého zaměření. V aktuálním programovém období na roky 2021 až 2027 by nejvíc peněz mělo jít do Operačního programu Doprava, který podporuje zejména rozvoj dopravní infrastruktury či výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, a do Integrovaného regionálního operačního programu, ze kterého se financuje rozvoj obcí, měst a regionů.

Celkem 66,7 miliardy korun získalo Česko z unijních programů. Zatímco operační programy se vypisují na národní úrovni, unijní programy jsou pod správou Evropské komise. Jsou zaměřené například na zmírňování dopadů změn klimatu, na inovace a digitalizaci nebo na kulturní projekty.

Na české zemědělství šlo za dobu členství v unii 509,9 miliardy korun. Z toho 332,8 miliardy korun byly přímé platby zemědělcům a 160 miliard šlo na programy na rozvoj venkova.

V posledních třech letech hrají významnou roli v čerpaných penězích prostředky z NGEU. Loni takto Česko získalo 39,5 miliardy korun, což byla čtvrtina všech příjmů z EU.

Se členstvím v EU je spojena také povinnost odvádět peníze do unijního rozpočtu. Největší část plateb tvoří podíl na hrubém národním důchodu (HND) země, na kterém Česko za dobu členství odvedlo 640,1 miliardy korun. V rámci cel zaplacených za dovoz zboží do EU ze třetích zemí zaplatilo Česko do unijního rozpočtu 117,5 miliardy korun, z výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) Česko odvedlo 114 miliard korun. Od roku 2021 se platí také odvod založený na hmotnosti plastových obalů vyrobených v daném státu, které nejsou recyklovány. Česko na něm od zavedení zaplatilo pět miliard korun.

Celkově je pro Česko členství v unii finančně výhodné a v každém roce příjmy z EU přesahovaly výdaje. Takzvaná čistá pozice, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji vůči unii, dosáhla za dobu členství při započítání příjmů z NGEU 1,1 bilionu korun.

Členění českých příjmů z Evropské unie od vstupu do konce roku 2023 (v milionech korun):

	2004	2005	2006	2007	2008	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	CELKEM
Strukturální fondy	5172,7	4412,4	7163,4	21.116,3	27.054,4	32.764,6	40.619,4	42.454,8	44.317	56.533,2	57.303,1	109.929,7	48.210,5	32.965,7	41.286,7	62.565,3	75.801,2	70.148,3	62.612,7	50.952,9	893.384,4
Fond soudržnosti	1017,4	2376,1	6136,9	6449,1	14.851,3	19.142,7	14.837,9	1000,6	36.973,1	35.920	24.830,2	47.478,3	39.746,8	31.124,8	18.867,3	20.501,7	30.385	24.559,4	20.333,6	29.958,1	426.490,5
Zemědělství	2813,7	12.739,3	14.251	17.626,5	14.571,2	23.167,0	26.353,3	26.465,2	29.722,7	31.246,8	32.312,7	31.023,1	32.335,5	29.354,9	29.961,9	32.604,3	33.852,7	31.542,2	29.624,8	28.336,3	509.905,1
Programy EU	860,8	1904,3	1480,8	1.576,9	2134,5	2299,4	2627	2594,1	1963,5	2728	5349,5	3496,2	4524,7	4915,6	4240,1	5721	5593,9	5073,8	7641,5	7467,9	66.725,6
Předvstupní nástroje	4960	2309,8	2568,1	546,1	610,6	772,1	579,8	-1,4	0	-13	-2	0	0	0	-21,1	0	0	0	0	0	12.308,8
Kompenzace	10.466,5	8940	5710,2	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	25.116,7
Příjmy z NGEU																		23.715,6	10.559,2	39.531,8	73.806,7
Celkové příjmy z rozpočtu EU včetně NGEU