Domů Blog Strana 6

Šest pražských tramvají typu T3 a T4 projde generální opravou v Brně

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) nechá provést generální opravu na šesti svých historických tramvajích typu T3 a T4. Za renovací se vozy budou postupně přesunovat na Moravu – postará se o ni Dopravní podnik města Brna (DPMB) a jeho ústřední dílny. Opravu podvozků a elektrovýzbroje provede DPP. Brněnský dopravce opraví dvě tramvaje ročně, kompletně bude tento projekt dokončen na konci roku 2027. První dva vozy ev. č. 5520 a 7122 dorazily na konci minulého týdne do Brna.

 

Generální oprava čeká vozy ev. č. 5500 (tramvaj T4D z roku 1967, tzv. Sluníčko), 5520 (T3 z roku 1964), 6892, 6921 (obě T3 rok výroby 1973), 7122 (typ T3SUCS z roku 1985) a 7188 (typ T3SUCS z roku 1986).

 

„Všech šest historických vozů potřebuje generální opravu, v jednom případě spojenou s přestavbou. Vůz T3 stávajícího ev. č. 5520 donedávna sloužil jako cvičný, nicméně už nepotřebujeme školit řidiče na tramvaje se zrychlovači. Vzhledem k tomu, že tento vůz pochází z počátků sériové výroby tramvají T3, z první dodávky vozů (č. 6303–6327), kde byly již z výroby použity ikonické modré čelní cedule s číslem linky z vysekávaného plechu, má svou historickou hodnotu, necháme jej přestavět do původní podoby a dostane i své původní ev. č. 6312. Vůz ev. č. 5500, tzv. Sluníčko, je první ze dvou prototypů tramvaje T4D z roku 1967 a jediný exemplář typu T4 v majetku DPP, později přestaven na vyhlídkový. Poslední větší opravou prošel v letech 1996-1997. Zajímavostí vozu ev. č. 7122 je, že se jedná o poslední střešovický vůz vypravovaný do běžného provozu, než pro tento účel přestala vozovna Střešovice v září 1992 sloužit. Po generální opravě budou všechny vozy sloužit na nostalgické lince č. 23, Sluníčko jako vyhlídkový vůz na komerční pronájem. V našich Ústředních dílnách si provedeme opravu podvozků a elektrovýzbroje, které dopravíme do Brna, kde kolegové provedou opravu skříní, interiéru, kabelových rozvodů a kompletaci vozů,“ říká Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

„Jsme rádi, že můžeme přispět k uchování historie městské dopravy. Renovace historických, retro i moderních vozidel je dlouhodobě součástí naší práce, s tramvajemi typu T3 máme navíc bohaté zkušenosti. Díky kapacitám našich ústředních dílen zvládneme každý rok opravit dva vozy – kompletní renovace jednoho z nich zabere zhruba šest až osm měsíců. Mimo jiné i v takových projektech vidím poslání Sdružení dopravních podniků ČR – možnost sdílet své zkušenosti a vzájemně si pomáhat,“ říká Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna a 1. místopředseda Sdružení dopravních podniků ČR.

 

Opravy zahrnují kompletní odstrojení vozové skříně, otryskání, kontrolu svarů, karosářské opravy, instalaci nových podlah a podlahových krytin, obložení stropu a bočnic, kompletní nové rozvody elektroinstalace pro 24V a 600V, lakýrnické práce, repasi oken.

 

V případě tramvaje typu T4 bude výzvou instalace atypického vlnkovaného opláštění, uspořádání sedadel v režimu 2+1 i instalace audiosystému. U vozidla T3 ev. č. 5520, které DPP provozoval jako cvičné vozidlo, DPMB doplní původní prostřední vstup. Ten byl v roce 2000 při přestavbě na cvičný a výukový vůz zaslepen. Po opravě vůz dostane koženkové sedačky, které byly typické pro nejstarší období výroby tohoto typu tramvají.

 

Náklady na generální opravu všech šesti tramvají činí 59,98 milionů korun bez DPH.

Zdroj: DPP a DPMB

Ministerstvo dopravy a Správa železnic chtějí rušit návěstidla a vypínat národní zabezpečovač LVZ. Když jsme se zeptali proč, ani jedna instituce nevěděla.

Ministerstvo dopravy a Správa železnic dlouhodobě usilují o vypnutí národního zabezpečovače LVZ (Liniový Vlakový Zabezpečovač) a zrušení železničních návěstidel. Spolek pro efektivní železnici dlouhodobě usiluje o zachování návěstidel na tratích a o duální provoz ETCS s národním systémem LVZ. Důvody jsou především bezpečnostní. Návěstidla umožňují zachovat provoz na dráze i v případě výpadku všech systémů, což je důležité například v případě vojenského konfliktu.

LVZ je zase mnohem robustnější a levnější systém a je odolný proti hacknutí. Po letošním celoplošném výpadku ETCS se v dubnu ministr dopravy Martin Kupka v článku na iDnes.cz vyjádřil, že „… rozhodnutí o zrušení návěstidel a vypnutí liniového zabezpečovače posuneme na rok 2027 …“ (https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/etcs-zabezpecovaci-zarizeni-zeleznice-vlak-navestidlo.A250401_165915_domaci_vals). Podobně se ve stejném článku vyjádřil i generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. Spolek proto poslal na ministerstvo dopravy i Správu železnic obsáhlý dotaz podle zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Cílem bylo zjistit, zda existuje rozhodnutí o vypnutí LVZ a snesení návěstidel v písemné podobě, zda existuje rozhodnutí o odložení těchto kroků do roku 2027 a především, zda ministerstvo a SŽ vědí, jaké jsou náklady na LVZ a provoz a údržbu návěstidel. Ministerstvo neodpovědělo vůbec a Správa železnic sdělila, že nemá nic písemně a náklady na LVZ ani návěstidla nezná. Tím ale obě instituce de facto přiznávají, že neexistuje jediný důvod, proč by se měla rušit návěstidla a vypínat LVZ.

„Pro zrušení návěstidel a vypnutí českého systému LVZ ministerstvo i Správa železnic dlouhodobě argumentují vysokými náklady. Když jsme se ale zeptali, kolik to stojí, odpověděli nám na osmi stranách, že vlastně vůbec nevědí. Na základě čeho to tedy chtějí rušit a vypínat?“ ptá se Josef Hendrych, předseda Spolku za efektivní železnici. Ve své odpovědi Správa železnic pouze odkázala na Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/1679, podle kterého má k vypnutí národních zabezpečovačů postupně docházet v letech 2040 až 2050 podle typu tratě. O rušení návěstidel v nařízení není ani slovo.

Návěstidla (lidově semafory) strojvedoucím určují, zda smějí vjet za návěstidlo a pokud ano, jakou rychlostí. ETCS je sice může zcela nahradit, ale pouze pokud funguje. V případě výpadku ETCS by tak strojvůdci v podstatě oslepli a museli by jezdit jen na základě pokynů předávaných rádiem, pokud by ovšem fungovala hlasová komunikace přes GSM-R. Maximální rychlost na tratích, kde jsou ještě klasická návěstidla, je omezena na rychlost 100 km/hod., na tratích bez návěstidel pouze 60 km/hod. Zpoždění by se počítalo ve vyšších jednotkách hodin nehledě na výrazně omezenou propustnost tratí. Celoplošné sešrotování návěstidel je naprosto bezprecedentní krok, ke kterému nikde jinde v Evropě nebo na světě nedošlo. Výjimkou jsou pouze vyhrazené vysokorychlostní tratě, kde se ovšem klasická návěstidla nikdy nezřizovala.

Na mnoha tratích, kde je v provozu ETCS, je nainstalovaný i plně funkční národní zabezpečovací systém LVZ. Ten by v případě výpadků ETCS mohl plně převzít jeho funkci a zcela ho nahradit. Cestující by pak ani nemuseli poznat, že k nějakému problému vůbec došlo. LVZ je také výrazně robustnější systém, který má oproti ETCS mnohem vyšší odolnost v extrémních podmínkách, a je mnohem odolnější proti hackerům i fyzickým útokům. To se ukázalo loni ve Francii, Německu i Polsku, kde se ETCS stalo cílem hybridních útoků, které vyřadily železniční systémy těchto států na celé dny. Zachování národního zabezpečovacího systému v duálním provozu by tak mělo být i otázkou obrany státu a vojenské mobility, na čemž se letos v únoru shodli evropští generální ředitelé železnic během zasedání řídícího výboru a 75. valného shromáždění Společenství evropských železničních a infrastrukturních společností (CER). LVZ již také nebylo zapnuto po přestavbě železniční stanice Pardubice, třebaže fyzicky bylo namontováno, ale byl zákaz ho aktivovat. Při mimořádné události zemřeli čtyři lidé.  Podle stanoviska Agentury Evropské unie pro železnice přitom měl být LVZ zapnutý (viz https://sosad.cz/sosad-uspel-s-podnetem-kvuli-ohrozeni-bezpecnosti-pri-zavadeni-etcs-u-agentury-evropske-unie-pro-zeleznice/).

„Pro zachování duálního provozu ETCS a LVZ všude, kde to jde, voláme dlouhodobě. A snesení návěstidel náš expertní tým odsoudil jako ten úplně nejhorší nápad. Jsem rád, že nám ministerstvo i SŽ nakonec daly za pravdu. Teď je třeba udělat další krok. Předně by se měl změnit Národní implementační plán ETCS, který s vypínáním LVZ počítá. Pro zachování návěstidel by pak bylo nejlepší, kdyby k tomu vydala závazné stanovisko Bezpečnostní rada státu, aby už nikdy nikoho podobné nesmysly ani nenapadly,“ uzavřel Josef Hendrych

Zdroj: SPOLEK PRO EFEKTIVNÍ ŽELEZNICI

EasyPark se sjednocuje pod názvem “Arrive” a vytváří přední světovou platformu pro mobilitu

EasyPark, Flowbird, Parkopedia, RingGo, and ParkMobile odhalují svou novou mateřskou společnost a značku “Arrive”, jejíž společnou vizí je učinit města obyvatelnějšími.

Nastává nová éra městské mobility. Společnost EasyPark Group, přední poskytovatel digitálních řešení pro parkování a mobilitu, představila nový název a identitu, které lépe odpovídají vizi společnosti učinit města obyvatelnějšími. Arrive, nový název společnosti nahradí EasyPark Group a Flowbird Group a bude zastřešující mateřskou společností
pro spotřebitelské značky EasyPark, Flowbird, ParkMobile, Parkopedia, RingGo, Yellowbrick, Your Parking Space a další značky v rámci organizace.

„Jsem velmi rád, že mohu oslavit odhalení nového názvu a značky naší společnosti Arrive,“ říká Cameron Clayton, CEO Arrive. „Náš exponenciální růst v posledních 12 měsících, zejména díky integraci společností Flowbird a Parkopedia, výrazně rozšířil náš záběr a nabídku produktů. Potřebujeme firemní strukturu a identitu, která bude odrážet celé naše portfolio – přesahující rámec pouhého parkování.“

Arrive se zavázala umožnit lidem a rozhodujícím činitelům dělat lepší volby v oblasti městské mobility a usnadnit jim cestování. Posláním společnosti je dosáhnout toho v co největším počtu měst bez ohledu na jejich velikost, polohu nebo vyspělost mobility. Společnost Arrive věří, že mobilita není jen o funkčnosti, ale o zjednodušení zážitku z cestování pro každého, kdo ve městě žije, ve snaze učinit města ještě příjemnějšími pro život.

„Vize společnosti Arrive – zlepšování kvality života ve městech, je dlouholetou tradicí, které
společnosti EasyPark Group, Flowbird Group a Parkopedia jednotlivě drží již posledních 20 let,“ říká Clayton. „Vytváříme přední světovou platformu pro mobilitu. Nemůžeme to však dokázat sami, ale pouze společně s městy, jezdci a řidiči. Arrive je mobilitou zítřka.“

Nová vizuální identita společnosti Arrive navazuje na odkaz skupiny EasyPark Group a čerpá inspiraci z dynamické energie městského prostředí. Barevná paleta a obrazový materiál byly vybrány tak, aby evokovaly optimismus a jasnost, s teplými tóny, modrou oblohou a lehkými, vzdušnými kompozicemi, které navozují pocit možnosti a pohybu vpřed.

Spotřebitelské značky a mobilní aplikace, jako jsou EasyPark, RingGo, ParkMobile a Flowbird, zůstanou v dohledné době nedotčeny. Společnost Arrive bude působit jako dominantní korporátní subjekt vůči těmto spotřebitelským značkám.

Zdroj: Arrive

Analytici očekávají, že ČNB příští týden úrokové sazby nezmění

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK, a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.

„Od květnového zasedání ČNB, kdy doručila snížení sazeb o čtvrt procentního bodu na současných 3,5 procenta, neuplynulo příliš času. Za tu dobu jsme z ekonomiky neobdrželi dostatek signálů o potřebě další úpravy úroků. Proto očekáváme, že se bankovní rada ČNB v červnu rozhodne pro stabilitu sazeb. Pro ni hovoří argumenty jako nad očekávání silnější ekonomika a stále perzistentní inflace, zejména jádrová,“ řekl ČTK hlavní ekonom Roklenu Jan Berka.

„Myslím, že ČNB si nyní dá se snižováním sazeb pauzu. Inflace v ČR je sice stabilizována, ale nejistota s jejím vývojem ve světě, je i díky dramatickým událostem posledních dní, poměrně vysoká,“ uvedl konzultant 4fin Jiří Ušjak. Na zahraniční rizika při rozhodování bankovní rady upozornil také portfolio manažer investiční společnosti NWD Vojtěch Ilčík. „I když se inflace stále drží v hranicích inflačního cíle, cla ze strany Spojených států a tím způsobená nejistota na trhu můžou zkomplikovat situaci na trzích, a ztížit tak úkol bankovní radě při udržování cenové hladiny,“ uvedl.

„Bankovní rada ČNB na nadcházejícím zasedání s velkou pravděpodobností ponechá úrokové sazby na stávajících úrovních. Někteří členové rady zmiňují jako důležitější až zasedání srpnové, které nebude v rozhodování o sazbách nejspíš tak jednoznačné jako právě zasedání červnové,“ podotkl analytik Bidli Petr Špirit. Na srpnovém zasedání bude mít bankovní rada k dispozici první údaje o vývoji ekonomiky ve druhém čtvrtletí i novou makroekonomickou prognózu.

Analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler upozornil, že základní úroková sazba se již nachází blízko neutrální úrovně, která nebrzdí ani nepodporuje hospodářský růst. „ČNB již tak prakticky vyčerpala svůj manévrovací prostor,“ uvedl Pfeiler. „Předpokládám, že sazby zůstanou stabilní i v dalších měsících. Úroky by se mohly vydat dolů v případě výraznějšího než očekávaného dopadu obchodní války na ekonomickou aktivitu. Případně by ČNB mohla snižovat, pokud by úroky hlouběji dolů poslala Evropská centrální banka,“ dodal.

„Pokud se nestane nic zásadního, tak sazby na současných úrovních vydrží minimálně celé léto i začátek podzimu. Nelze tedy očekávat překotné zlevňování firemních úvěrů nebo hypoték,“ soudí provozní ředitel crowdfundingové platformy FinGood Ondřej Kozel. Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová neočekává, že by se v létě situace na hypotečním trhu významně měnila.

Zdroj: ČTK

Analytici: Americké údery v Íránu zintenzivní zdražování paliv v Česku

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i 40korunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

Spojené státy v noci zaútočily na tři jaderné provozy v Íránu, a přímo se tak zapojily do izraelsko-íránské války, kterou začal 13. června Izrael ve snaze zničit íránský jaderný program. Izrael tvrdí, že Teherán vyvíjí jadernou zbraň, což íránské vedení odmítá.

Ještě nedávno to podle analytiků pro tuzemské řidiče díky optimistickému vývoji na trhu s ropou vypadalo na nejlevnější léto za poslední roky, během posledního týdne se ale situace zcela otočila. „Zatímco trhy počítaly s možností krátkodobého konfliktu mezi Izraelem a Íránem, americké útoky znamenají zásadní změnu. Investoři se obávají nejen bezprostředního výpadku nabídky ropy, ale i dlouhodobého narušení toků surovin z celého regionu,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Upozornil, že Írán patří s třemi miliony barelů ropy denně mezi deset největších producentů ropy na světě. Ačkoliv experti stále věří, že se Írán vyhne přímé konfrontaci s USA, hrozí podle Lajska námořní blokády nebo útoky na tankery. „Ceny ropy tak mohou mít rizikovou prémii po delší dobu,“ podotkl Lajsek.

Pro české řidiče to tak podle Lajska znamená jediné. „Léto, které mělo být velmi levné, se může rychle stát obdobím, kdy se ceny benzinu opět přiblíží k 40 korunám za litr,“ řekl. V krajním případě, například při uzavření Hormuzského průlivu, pak může být podle něj situace ještě horší. „Útok na hranici 50 Kč za litr, jako jsme viděli v roce 2022, však aktuálně neočekávám,“ dodal Lajsek.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal upozornil, že růst cen bude záviset na dalším vývoji. „Pokud bude válka trvat několik měsíců, USA budou nadále zapojeny a Izraelcům se podaří zasáhnout ve větší míře zdroje těžby a transportu, pak růst ceny ropy bude pokračovat,“ popsal. U nafty a benzinu zatím předpokládá zdražování do tří korun za litr.

Dohnal naopak varoval, že situace může mít výraznější vliv na ceny plynu, u nichž čeká dlouhodobější dopad. „Pokud mám říct číslo, tak plyn čekám že po zbytek tohoto roku bude dražší než byl před měsícem. Rozptyl maloobchodních cen je obrovský, takže nejde říct, kolik to stanoví který obchodník. Čekám ale že ceny pod 1100 Kč za MWh brzy vymizí,“ dodal Dohnal.

Ceny pohonných hmot v Česku začaly zdražovat už v minulých dnech, zatím v řádu nižších desetihaléřů. Předtím pohonné hmoty s drobnými korekcemi zhruba od konce ledna naopak zlevňovaly.

Zdroj: ČTK

Nýrsko má nový přestupní terminál za 25 mil., usnadní přestup z vlaků na autobus

Pětitisícové Nýrsko vybudovalo u železniční stanice přestupní terminál s plochou pro pět autobusů, točnou a 27 parkovacími místy pro automobily. Náklady stavby včetně nákupu pozemku činily 25 milionů korun. Pětinu zaplatilo město, zbytek evropský program IROP a kraj. ČTK to řekl starosta Miloslav Rubáš (Volba pro Nýrsko, SNK + STAN).

Dosud museli lidé jít z nádraží 300 metrů na zastávku Pod Mezí. „Teď vyjdou z vlaku a bezbariérově se dostanou na nástupiště autobusů a jedou do Chudenína, Hodousíc, Skelné Hutě, na Svatou Kateřinu a na Hadravu. Pokud budou další požadavky, je to možné rozšířit,“ řekl starosta. Nový přestupní uzel začne plně fungovat od konce června.

„Terminál je blízko okružní křižovatky a naším cílem je, aby sem zajížděla naprostá většina spojů,“ řekl Petr Náhlík, zástupce ředitele krajského organizátora dopravy – firmy POVED. „Díky Integrované dopravě Plzeňského kraje si může koupit člověk třeba u nás v Chudeníně jednu jízdenku, která mu platí na autobus, vlak i na městskou hromadnou dopravu v Plzni,“ řekl starosta. Autobusy nebudou jezdit ke všem vlakům, POVED má podle počtu cestujících vytipované spoje. Nebrání se ale podle poptávky obcí rozšíření.

Parkoviště mohou využít i lidé, kteří pojedou v zimě lyžovat do Železné Rudy. Mohou si tam nechat auto a pokračovat vlakem. „Na sousedním pozemku, který jsme koupili od dráhy, by se dalo vybudovat dalších 25 až 30 míst, takže uvidíme podle poptávky,“ řekl Rubáš. V nádražní budově vzniklo sociální zařízení a zázemí pro řidiče i veřejnost.

Podle hejtmanova náměstka Pavla Čížka (STAN) zajistí nové řešení pohodlnější přestupy, přehlednější návaznosti spojů a větší atraktivitu veřejné dopravy pro místní i turisty. Podobné přestupní uzly za desítky milionů korun mají třeba v Přešticích, Blovicích, Nepomuku a Nýřanech na Plzeňsku. Připravují se dále ve Stodě na Plzeňsku a v Plané na Tachovsku.

„Kraj teď investuje do přestupního terminálu u klatovské železniční stanice, druhé největší v regionu. Přijde na 167 milionů, evropský program IROP na terminál poskytne 65 milionů korun. Stavba bude dokončena letos,“ řekl Čížek. Půjde zatím o nejdražší uzel v regionu. Podobný otevřela v roce 2018 Plzeň za 150 milionů korun. Terminál u hlavní vlakové stanice v Šumavské ulici zaplatily ze dvou třetin evropský program IROP a stát. „Kraj poskytuje dotace i na menší projekty, například na točnu nebo opravu nástupiště,“ dodal Čížek.

Zdroj: ČTK

Firmy českého železničního průmyslu dojednávají nové zakázky na veletrhu EURASIA RAIL 2025 v tureckém Istanbulu

Navazují na řadu úspěšných aktivit na tureckém trhu. Ten je sice výzvou, ale velikostí a objemem patří k nejzajímavějším mimo země EU

Turecko a širší region Blízkého východu představují pro český železniční průmysl dlouhodobě důležitý a strategický trh. České firmy zde realizovaly desítky projektů – od výhybek přes tramvaje, komponenty až po kompletní systémy pro vysokorychlostní železnici. Významné investice tureckého státu do infrastruktury, rozvoj městské a regionální dopravy i ambice v oblasti vývozu technologií vytvářejí podmínky k získání významných zakázek a rozvoj českého exportu do Turecka a celého regionu.

Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI k tomu poznamenává: „Turecko i širší oblast Blízkého východu představují pro český železniční průmysl dynamicky se rozvíjející region. Naši členové zde dlouhodobě působí, a právě veletrh Eurasia Rail potvrzuje, že české firmy mají v oblasti kolejové dopravy co nabídnout – od výhybek a komponent až po sofistikované elektronické systémy či celé pohonné celky. Společná expozice pod hlavičkou ACRI za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu pomáhá jednotlivým firmám prosadit se i na náročných trzích.“

Lenka Koucká, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR: „Účast na společných výstavách a veletrzích je velmi efektivním proexportním nástrojem, který Ministerstvo průmyslu a obchodu českým firmám nabízí. Ať už jde o berlínský InnoTrans, TRAKO v Gdaňsku nebo právě o Eurasia Rail v Istanbulu. Vystavovatelé tak mají šanci oslovit nové zákazníky i prohlubovat stávající obchodní vazby se svými zahraničími partnery v daných zemích.“

Petr Štěpánek, velvyslanec České republiky v Turecku, který oficiálně otevřel českou expozici na veletrhu Eurasia Rail, k tomu dodává: „Turecko je jedním z nejdůležitějších exportních trhů mimo Evropskou unii a železniční doprava tvoří stabilní součást našeho vývozu. Českým firmám se zde daří nejen díky kvalitním technologiím, ale také schopnosti navazovat dlouhodobé vztahy. Turecko zároveň funguje jako vstupní brána na další trhy v regionu, což představuje rovněž významný růstový potenciál.“

Olga Hajflerová, generální konzulka České republiky v Istanbulu doplňuje: „Česká republika má v Turecku velmi pozitivní reputaci – jsme vnímáni jako solidní a užitečný partner. Turci oceňují českou technologickou preciznost a schopnost dodávat kvalitní řešení. Udržování osobních vztahů a dlouhodobá důvěra jsou zde klíčové.“

 

Spolupráce s místními partnery jako podmínka k úspěchu

Přestože české firmy mají v Turecku dobrou pověst, vstup na trh není jednoduchý. Mnohé společnosti potvrzují, že úspěch na tureckém trhu je podmíněn spoluprací s místními partnery a u státních zakázek částečnou lokalizací výroby.

„Vstup na turecký trh není otázkou měsíců, je to běh na delší trať. Klíčové je najít vhodného partnera se znalostí místních podmínek,“ říká Tomáš Haišman z AMiT Group. Škoda Group upozorňuje na povinnost minimálního podílu tureckých komponent při veřejných zakázkách, která prakticky znemožňuje dodávky hotových produktů bez výroby v zemi. Podobnou zkušenost mají i BORCAD a VÚKV, podle nichž stát silně podporuje domácí průmysl a preferuje výrobky vzniklé alespoň částečně na tureckém území.

Eurasia Rail: místo, kde se rodí partnerství nezbytná pro vstup na turecký trh

Veletrh Eurasia Rail, který se letos koná v Istanbulu od 18. do 20. června, je největší železniční veletrh v regionu a třetí největší specializovaný veletrh kolejové dopravy na světě. Každoročně přitahuje stovky vystavovatelů a tisíce odborníků z Evropy, Blízkého východu, Asie i severní Afriky. Pro české firmy je veletrh ideální příležitostí pro navazování kontaktů s partnery, zákazníky i zástupci veřejného sektoru.

Na společné expozici pod hlavičkou ACRI se představují firmy jako Škoda Group, AMiT, CZ LOKO, MSV elektronika, BORCAD, DT – Výhybkárna a strojírna a další. Prezentují zde své technologie a zkušenosti z tureckých i dalších mezinárodních projektů.

Hlavní příklady české železniční technologie v turecké praxi – od tramvají, přes komponenty, až po výhybky pro metro v Istanbulu

  • Škoda Group působí v Turecku od roku 2008, realizovala zde rozsáhlé dodávky tramvají, trakčních systémů a komponentů pro elektrické lokomotivy. Aktuálně jedná s firmou TÜRASAŞ o spolupráci na tzv. národních projektech, přičemž vzhledem k požadavku minimálního podílu místní výroby se zaměřuje především na dodávky klíčových komponent.
  • AMiT působí dlouhodobě v Turecku jako dodavatel kompletních informačních systémů pro tramvaje a modernizované vysokorychlostní vlaky, přičemž díky navázání spolupráce s místním partnerem zde úspěšně realizoval několik projektů a nyní jedná o dalších kontraktech.
  • Borcad v Turecku nabízí prémiová sedadla pro vlaky vyšších tříd, v minulosti dodával elektricky ovládané sedačky pro rychlovlaky Siemens Velaro a vidí příležitost v málo obsazeném segmentu VIP sedadel, kde uplatňuje svou specializaci na komfort a design srovnatelný s business třídou v letadlech.
  • CZ LOKO dodalo do Turecka 14 lokomotiv, z toho 12 je ve službách železáren Erdemir a Isdemir a 2 jako záložní vozidla v Istanbulu. Jako etablovaný dodavatel zde vidí další potenciál zejména v oblasti posunu a průmyslové dopravy.
  • DT – Výhybkárna a strojírna dodala do Turecka stovky výhybek a jejich částí pro železnici, tramvaje i metro, zejména do měst Izmir, Istanbul a Ankara. Aktuálně jedná o nové smlouvě na výhybky pro rozšiřovanou síť metra v Istanbulu.
  • MSV elektronika spolupracuje v Turecku s firmou ERA Elektronik, dodává vzorky světel například pro společnost Isdemir a prostřednictvím subdodávek řídicích systémů, osvětlení a elektroniky pro velké výrobce vozidel, jako jsou Škoda Group, CZ LOKO či Talgo, posiluje svou přítomnost na mezinárodních trzích.
  • VÚKV realizuje v Turecku například únavové a jízdně-technické zkoušky vozidel zejména pro společnost Bozankaya, se kterou – stejně jako s firmami FZK, Rail Tour nebo VAKO – udržuje dlouhodobé obchodní vztahy.

Citace zástupců českých firem o obchodních aktivitách v Turecku:

Jaromír Šilhánek, Prezident od Business Units, Škoda Electric / Škoda Group:

„Na tureckém trhu působíme zhruba od roku 2008. Prvním projektem byla dodávka pohonů pro vozidla LRV Otokar v Istanbulu. Následovala rozsáhlá dodávka pohonů pro elektrické lokomotivy ve spolupráci s firmou Hyundai Rotem mezi lety 2012 a 2015. Mezitím jsme realizovali projekty tramvají pro města Eskişehir a Konya. Poslední větší aktivitou byla akvizice výrobce autobusů Temsa. Aktuálně jednáme s firmou TÜRASAŞ o spolupráci v oblasti komponentů a případných dalších projektech.“

„Turecký trh má svá specifika – například požadavek na financování některých tendrů v tureckých lirách, což je pro mnoho zahraničních výrobců problematické. Dále je zde silný důraz na lokalizaci – buď formou zapojení místních dodavatelů, nebo přímo výrobní přítomností.“

„Turecko pro nás může být i branou k dalším exportním příležitostem. Například TÜRASAŞ má výrazné ambice směrem k exportu do zemí, jako jsou třeba Uzbekistán nebo Gruzie, a ve spojení se Škodou vidí smysluplnou možnost spolupracovat na těchto projektech společně. Turečtí partneři disponují také schopností tyto projekty financovat a mají nižní náklady, zejména v oblasti mechaniky.“

Olesea Lachi, viceprezidentka Škoda Group pro obchod v oblasti jižní a východní Evropy

„Na turecký trh dodáváme jak finální produkty, tak klíčové komponenty. V minulosti jsme dodali například celkem 86 tramvají do měst Eskişehir a Konya. Naše dceřiná společnost Škoda Electric realizovala rozsáhlé projekty pro státní dráhy TCDD, včetně kompletních trakčních systémů pro elektrické lokomotivy. Jak v oblasti vozidel, tak komponent je tedy jméno Škoda Group v Turecku známé.“

„Na veletrhu Eurasia Rail jednáme se stávajícími zákazníky a jsme samozřejmě otevřeni i novým příležitostem. Škoda Electric má v současnosti rozpracováno několik projektů dodávek klíčových komponentů.“

„My bohužel sem nemůžeme dodávat finální produkt, protože je tu povinné procento lokalizace. To znamená, že třeba až 51 % musí být vyrobeno v Turecku. Takže nemůžete uspět, pokud nevyrábíte přímo v Turecku nebo v Turecku nekupujete klíčové komponenty. To platí od roku 2017, kdy se tato změna prosadila. Ale samozřejmě je tu více problémů, například fluktuace turecké liry nebo levná, technologicky méně vyspělá konkurence. Příležitost pro nás je tedy primárně v dodávkách komponent například formou spolupráce v rámci tzv. národních projektů.“

Tomáš Hajšman, skupinový obchodní ředitel, AMiT Group

„Na tureckém trhu nejsme nováčky, už tu máme své reference. Vstup na tento trh je ale běh na delší trať. Klíčové je najít vhodného partnera se znalostí místních podmínek, což se nám podařilo. Po dvou až třech letech se spolupráce začala vyplácet – dnes se podílíme na tramvajových projektech i na modernizacích vysokorychlostních vlaků.“

„Dodali jsme například kompletní informační systémy pro 74 tramvají od společnosti Durmazlar pro 4 turecká města, dva projekty jsme dělali se Škoda Group – šlo o 88 tramvají, do kterých jsme dodávali kompletní CCTV systém, pulty řidičů a komponenty TCMS. Aktuálně pro turecké dráhy v rámci projektu renovace rychlovlaků CAF dodáváme kompletní audiosystém a systém CCTV. Tady na veletrhu máme naplánovaná jednání s firmou Bozankaya i s partnery, se kterými děláme na modernizaci vysokorychlostních vlaků. Očekáváme, že veletrh může přinést nové kontrakty.“

„Zájem máme také o další země Blízkého východu, Severní Afriky a Asie, a to i s podporou Ministerstva Zahraničí a PROPED. Velmi dobrou spolupráci máme s japonskou firmou Mitsubishi Electric, s firmami v Jižní Koreji i Indii, kde dodáváme komponenty a systémy pro společnosti ABB, CLW, BHEL, SIEMENS, a to jak přímo pro Indické dráhy, tak i pro metro v Dillí, Mumbai a Noida, kam dodáváme naše displeje.“

„Turecko, Blízký východ i Asie obecně mají potenciál tvořit v budoucnu klidně i polovinu našeho obratu. Klíčová je však podmínka lokalizace, a to v různých formách a podílech, tedy přenesení části výroby, testování a montáže do dané země. Je to strategické rozhodnutí, které vyžaduje finanční, technickou i časovou připravenost.“

„Jsme velmi exportně zaměřená firma. Díky spolupráci s klíčovými partnery dodáváme do celého světa, dnes naše produkty najdete ve více jak 58 zemích. Do zahraničí dnes míří více jak 50 % naší produkce, částečně například i díky dlouhodobé spolupráci se Škodovkou, Stadlerem i Siemensem. Společnost AMiT zároveň rozšířila své portfolio vstupem do společnosti Bustec, který je renomovaným výrobcem informačních systémů pro cestující pro autobusy, tramvaje i železnici, které jsou v Turecku také provozovány.   

Tomáš Boruta, obchodní a marketingový ředitel společnosti BORCAD

„Turecký trh je podle nás dostupný buď přes lokálního partnera, nebo ve spolupráci s velkým výrobcem vlaků. Příležitost vidíme především v segmentu vyšších cestovních tříd – ať už by to byly turistické vlaky, nebo nejvyšší třídy rychlovlaků, které tady mají. Právě díky této specializaci jsme v minulosti dodávali pro Siemens Velaro v Turecku elektricky ovládané premium sedačky pro nejvyšší třídu. Nebo jsme s tureckou vagonkou Tüvasaş spolupracovali na výrobě lůžkových vlaků pro Bulharsko. “

„Jde o sedadla s výbavou na úrovni business třídy v letadlech – s vyhříváním, individuálním osvětlením a možností elektrického polohování. Dodávali jsme je například pro Glacier Express do Švýcarska a Rocky Mountaineer do Kanady, ale také pro Leo Express nebo pro maďarské státní dráhy. Tento segment je hodně zaměřený na turistickou klientelu. Tam, kde je třeba podtrhnout zážitek z cestování kvalitním sedadlem, tam je BORCAD velmi silný.“

Martin Stejskal, Key account manager senior CZ LOKO

„Na turecký trh dodáváme posledních deset let. Máme tady například v provozu 6 lokomotiv pro těžký posun typu EffiShunter 600 na severu v železárnách Erdemir a dalších šest na jihu v železárnách Isdemir. Dvě lokomotivy 741.7 provozuje dopravce přímo v Istanbulu – slouží jako záložní vozidla pro případné zásahy v oblasti Bosporu.“

„Vidíme zde další potenciál – především v dodávkách lokomotiv pro těžký průmysl a posun. Jednali jsme už během veletrhu se zástupci několika firem, včetně tureckého státního dopravce TCDD.“

„Na tureckém trhu jsme etablovaní – naši zákazníci mají s našimi lokomotivami praktické zkušenosti, což nám otevírá dveře k dalším zakázkám. Samozřejmě cítíme cenový tlak, ale trh pro nás zůstává přístupný.“

„Vedle Turecka sledujeme také další země v regionu, například Ázerbájdžán. I když zde zatím naše lokomotivy nejezdí, vnímáme tyto trhy jako perspektivní, byť je těžké se tam dostat.“

Dušan Kadlec, obchodní ředitel společnosti DT – Výhybkárna a strojírna

„Turecký trh pro nás není neznámý. Už jsme zde realizovali dodávky řádově stovek výhybek a jejich částí pro železnici, tramvajové tratě i metro. Opravdu významná část těchto našich dodávek přitom směřovala do metra v Izmiru, Istanbulu a Ankaře. V rámci veletrhu třeba jednáme s firmou, která v současnosti realizuje výstavbu nových tratí metra v Istanbulu a věříme, že tato schůzka povede k nové smlouvě na dodávku výhybek pro další rozšíření jeho sítě.“

Radek Škrobánek, generální ředitel MSV elektronika

„Na tureckém trhu jsme navázali spolupráci se společností ERA Elektronik, která nás zastupuje nejen lokálně, ale přichází i s poptávkami z dalších trhů, například z Indie. Nedávno nás oslovila také turecká firma Isdemir s požadavkem na vzorky světel.“

„Naší strategií je posílit export a během pěti let zdvojnásobit obrat i zisk. Zatím tvoří zahraničí jen asi deset procent našeho byznysu. Mezi perspektivní destinace patří kromě Turecka například pobaltské státy nebo západní Evropa.“

„Tady jednak oslovujeme přímo turecké firmy, které by mohly potřebovat naše produkty a zároveň spolupracujeme se společnostmi jako DAKO-CZ, Škoda Group, CZ LOKO, Talgo nebo Stadler. Pro tyto výrobce zajišťujeme subdodávky – například řídicí systémy, světla, elektroniku do dveří nebo toaletních modulů. Pokud se těmto finálním výrobcům bude dařit v zahraničí, přinese to samozřejmě příležitosti i pro nás. Pokud jsou tady na veletrhu, tak potenciální turečtí klienti vidí, jak naše produkty fungují jako součást jejich výrobků. V tom vidíme synergii vzájemné spolupráce.“

Lukáš Obadal, vedoucí obchodu MSV elektronika:

„Na tureckém trhu vidíme největší šanci v oblasti vnějších led svítidel pro drážní vozidla, což je segment, na který cíleně zaměřujeme naši prezentaci. Máme tisíce instalací po celé Evropě i ve světě – aktuálně například vyvíjíme vnější světla pro metro Tchaj-wan, do Dubaje jsme je už dodali ve spolupráci s francouzským partnerem. Nově se začínáme zabývat také vnitřními svítidly a budeme moci zájemcům nabídnout i toto řešení.“

Zdeněk Malkovský, generální ředitel VÚKV:

„My se v Turecku samozřejmě věnujeme především zkouškám, máme tu dlouhodobé obchodní vztahy například s Bozankayou, FZK, Rail Tour nebo VAKO. Pro nás, protože fungujeme ve zkušebnictví a jsme vlastně podporou jejich vývoje, tak není turecký trh tak uzavřený. Aktuálně tady v Turecku budeme realizovat například únavové zkoušky rámu podvozku nebo testování jízdně-technických vlastností vozidel pro Bozankayu.

Ale pro jiné firmy je to obtížné sem proniknout, protože stát podporuje místní výrobu a místní firmy. Proto taky některé velké zahraniční společnosti tady budují vlastní zastoupení a vlastní výrobní kapacity, nebo spolupracují s tureckými partnery.

Zdroj: Asociace podniků českého železničního průmyslu

Nezávislost na síti v praxi: Bateriové úložiště kombinované s fotovoltaikou a propanovým generátorem utáhne výrobní halu

Energetická nezávislost už není jen vizí technologických nadšenců nebo tzv. prepperů, kteří se připravují na různé krizové scénáře. Ostrovní systémy se stále častěji stávají praktickým řešením pro firemní provozy i domácnosti, které se nemohou, nebo nechtějí spoléhat na tradiční distribuční síť. Díky rozmachu bateriových úložišť lze efektivněji využívat solární energii, zatímco stabilitu takového hybridního systému zajišťuje záložní zdroj poháněný kapalným propanem (LPG).

Fotovoltaické panely jsou symbolem soběstačnosti i úspor. Jejich hlavní nevýhodou však zůstává nestálá dodávka elektřiny, která závisí na počasí, denní době i ročním období. Pokud není systém doplněn o bateriové úložiště, je elektřina k dispozici jen tehdy, když svítí slunce, což často neodpovídá skutečným potřebám.

Bateriové úložiště tento problém řeší. Umožňuje přebytečnou energii ze slunečných hodin uchovat a vykrýt období, kdy slunce nesvítí. Novela energetického zákona Lex OZE III přitom vytváří legislativní základ pro rozvoj bateriových úložišť jako běžné součásti energetických řešení v domácnostech i firmách. Otevírá nové možnosti, jak efektivněji využívat obnovitelné zdroje, stabilizovat síť a zároveň snižovat svou závislost na tradičních dodavatelích elektřiny.

Bateriová úložiště hrají v tomto ekosystému klíčovou roli. „Kromě ukládání přebytků z fotovoltaických elektráren umožňují podnikům využívat elektřinu v časech, kdy je to nejvýhodnější – když je cena energie ze sítě vysoká – a tím výrazně snižovat náklady. Díky moderním řídicím systémům je možné baterie chytře řídit a zapojit je i do poskytování podpůrných služeb pro distribuční soustavu, jako je regulace frekvence nebo výkonová rezerva,“ popisuje Patrik Pinkoš, obchodní ředitel Wattstor pro Evropu. „V praxi to znamená, že firma nejen šetří na spotřebě a síťových poplatcích, ale může aktivně přispívat ke stabilitě celé soustavy a být za to finančně odměňována. Tato flexibilita je zásadní i pro zvládání výkyvů spojených s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů,“ dodává Patrik Pinkoš.

Ani baterie ale nejsou bez omezení. Při delším období nízké výroby se mohou vybít, a právě v takové chvíli přichází ke slovu záložní zdroj energie – nejčastěji elektrocentrála, která dokáže automaticky pokrýt výpadek a zachovat provoz bez omezení.

Podle odborníků se obecné povědomí o využití elektrocentrál výrazně zlepšilo, zejména těch poháněných plynem. Oproti konvenčním palivům lze totiž na provozu plynového generátoru ušetřit řádově desítky procent a v případě propanu jde na rozdíl od zemního plynu o zdroj energie nezávislý na rozvodné síti, který lze bezpečně skladovat přímo u objektu. „Uchovávání velkého množství nafty či benzínu je nepraktické, neefektivní a navyšuje náklady. Je nutné vybudovat sklad, najít nebo delegovat zaměstnance, který se o něj bude starat. Paliva rovněž postupně degradují, hrozí nebezpečí odcizení nebo výbuchu. Naopak hybridní sestava fotovoltaika, baterie a generátor se zásobníkem na propan představuje zcela nezávislý modulární energetický mix,“ vysvětluje Jakub Koníček ze společnosti Solforen, která se specializuje na off-grid řešení.

LPG je přitom dlouhodobě skladovatelné bez ztráty kvality, využívají se zásobníky o různé kapacitě umístěné v okolí objektu. „Běžná domácnost si vystačí se zásobníkem na 1,2 tuny plynu, což odpovídá 2 700 litrům kapalného propanu, resp. 15,5 MWh energie, nebo na 2,1 tuny plynu, kam se vejde 4 850 litrů kapalného propanu, tedy 27,1 MWh energie. Menší objekty mohou využívat i set velkých 33kg tlakových láhví, průmysloví odběratelé zase velké zásobníky s kapacitou 8 tun plynu,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas.

Podle Viléma Pražáka, nezávislého specialisty na výrobu elektrické energie a zálohování, je jednou z nejčastějších aplikací hybridního setu fotovoltaiky, (mobilního) bateriového úložiště a LPG generátoru zajištění energie pro firemní provoz. Jako příklad uvádí opožděnou přípojku elektrické energie v době realizace výrobní haly nebo situaci, kdy nelze realizovat připojení v požadovaném výkonu vzhledem k místnímu přetížení sítě.

Existují i situace, kdy přeložka elektrického vedení a následné připojení nové výrobní haly není vůbec realizovatelné, protože to neumožní majitelé sousedních pozemků. V konkrétním případě musel podnik změnit celou koncepci výrobní haly budované loni ve Střelicích nedaleko Brna. „Samotná fotovoltaika totiž dlouhodobě nedokázala plnohodnotně zásobovat provoz, a tak byl na nevyužité místo vedle stavby koncem loňského roku umístěn plynový generátor, který je startován na základě signálu z bateriového uložiště. Generátor je poháněn propanem, který firma skladuje ve třech zásobnících, každý s kapacitou 4 850 litrů LPG,“ popisuje aktuální realizaci Vilém Pražák.

Výhodou je, že propan uložený v zásobnících firmě současně slouží jako palivo pro plynový kotel, který vytápí výrobní halu. „Jde tak o zcela soběstačný ostrovní systém, který za tento rok od ledna dodal firemnímu provozu ve Střelicích přes 23 MWh energie. Samotný generátor vyrobil pro zajištění kontinuální dodávky elektřiny v nejkritičtějším období bez slunečního svitu přibližně 0,25 MWh,” přibližuje efektivitu ukládání přebytků fotovoltaiky do baterie Vilém Pražák.

Zdroj: Lukáš Pololáník

Cestující se v Praze poprvé svezli novou tramvají Škoda 52T

Po dokončení první fáze zkoušek vozidla Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a Škoda Group zahajují zkušební provoz tramvaje Škoda ForCity Plus 52T ev. č. 9503 s cestujícími. Také v této fázi homologace má tramvaj najet 20 tisíc kilometrů stanovených Drážním úřadem ČR. Zkušební provoz bude probíhat denně na lince č. 12 Sídliště Barrandov – Lehovec. První spoj s tramvají Škoda 52T na ní vyjel v pátek ve 12:51 z obratiště Lehovec. Předpokládaná délka zkušebního provozu nové tramvaje s cestujícími jsou zhruba tři měsíce. Jízdní řády tramvaje Škoda 52T jsou k dispozici na webu DPP na dpp.cz a na profilech DPP na sociálních sítích.

 

Letos v dubnu začal v Praze zkušební provoz tramvaje Škoda 52T bez cestujících, v rámci kterého vůz ev. č. 9503 najel 22 622 kilometrů. V této hodnotě jsou zahrnuty zkušební kilometry stanovené Drážním úřadem ČR, z čehož bylo 10 tisíc kilometrů bez zátěže, 6 tisíc kilometrů se zátěží odpovídající pěti osobám na metr čtvereční a 4 tisíce kilometrů odpovídající osmi osobám na metr čtvereční. První fáze homologace vozidla, tj. zkušebních jízd bez cestujících probíhala v nepřetržitém režimu od 26. dubna do 11. června 2025 bez závad vyžadujících její přerušení. V následujících dnech proběhlo zaškolení první části řidičů DPP.

 

V průběhu letošního léta přijedou do Prahy další tramvaje Škoda 52T, které budou sloužit kromě zkoušek i k zaškolování řidiček a řidičů DPP. Kromě jízdních zkoušek probíhá na nové tramvaji i řada dalších typových zkoušek, např. elektrotechnických komponent, pro které je nyní využíván vůz ev. č. 9504 dodaný do Prahy 13. května 2025. V létě bude tento vůz k vidění v ulicích Prahy na zkušebních jízdách.

 

„Praha čekala na nové tramvaje 20 let. Dnes jsme u toho, kdy konečně nová supermoderní tramvaj Škoda ForCity Plus 52T, která je 100% nízkopodlažní, klimatizovaná, tichá, s navýšeným počtem sedaček a antikolizním systémem vyráží do ulic i s cestujícími, kde dokončí zkušební provoz. Do konce letošního roku v Praze bude celkem 20 těchto špičkových vozů, přičemž během několika let může jejich celkový počet dosáhnout až na 200,“ říká Zdeněk Hřib, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast dopravy a předseda dozorčí rady DPP a dodává: “V Praze jsme nastartovali nebývalý tramvajový boom. Nové tratě nám v hlavním městě rostou jako hřiby po dešti, a proto je nutné zásadně rozšířit vozový park. Během následujících dvou let totiž zahájíme hned několik nových tratí: v létě třeba do Malešic, potom také na Strahov, na Nové Dvory a Olšanská – Habrová. Minulý týden jsme zahájili výstavbu tramvajové trati u Muzea, kde jsme navázali na už realizovanou trať na Václavském náměstí. Tramvaje jsou zkrátka symbolem moderní a ekologické dopravy, díky nimž je Praha čistším a příjemnějším městem k životu.“

 

„Máme za sebou první část homologace vozidla bez cestujících, která proběhla bez zásadních komplikací, což u úplně nových vozidel nebývá samozřejmostí. Velmi oceňuji také to, že celý projekt běží podle harmonogramu, což je v dnešní době ohromný úspěch. Pokud i nadále bude vše v projektu pokračovat jako doposud, letos na podzim bude prvních 20 tramvají Škoda 52T v Praze a pevně věřím, že do konce letošního roku budou také všechny jezdit na pravidelných linkách,“ doplňuje Jan Šurovský, místopředseda představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.

 

„Dnešní den je pro nás nejen technickým, ale i lidským milníkem. Tramvaj Škoda ForCity Plus 52T je výsledkem práce tisíců lidí, kteří spojili své síly, aby vytvořili vozidlo, které bude zajišťovat pohodlnou a bezpečnou dopravu pro obyvatele Prahy. Spolupracuje na něm více než 230 dodavatelů, z nichž 76 % jsou české firmy. Jsme hrdí, že tento projekt podporuje český průmysl a přináší inovace, které reagují na potřeby dnešního městského života. Děkuji všem partnerům a kolegům, kteří se na této cestě podíleli, a cestujícím přeji, aby se jim v nové tramvaji dobře cestovalo,“ uzavírá Petr Novotný, CEO Škoda Group.

Zdroj: DPP

Invoitix: Efektivní řešení pro okamžitou likviditu v dopravě a logistice

Prodlevy v platbách faktur jsou pro dopravní společnosti dlouhodobým problémem, který může ohrozit jejich finanční stabilitu. Přestože dopravci musí okamžitě hradit náklady na pohonné hmoty, mýtné a mzdy řidičů, na platby od svých zákazníků často čekají 30, 60, nebo dokonce 90 dnů. Toto vytváří finanční tlak, který může omezovat růst a rozvoj firmy.

Společnost Invoitix přichází s inovativním řešením, které mění pravidla hry. Odkupem faktur za dopravu zajišťuje dopravcům pravidelný cash flow. Platbu mohou mít za pouhých 48 hodin, bez ohledu na původně sjednanou lhůtu. 

Faktoring = Okamžitá likvidita pro dopravce

 Systém funguje na principu postoupení pohledávek, kdy Invoitix přebírá právo na inkaso faktury a dopravci vyplácí peníze prakticky okamžitě. Na rozdíl od jiných faktoringových společností Invoitix vyplácí celou částku faktury ihned, dopravce tedy nečeká na doplacení zálohy.

Celý proces je jednoduchý:

  • Dopravce realizuje přepravu pro svého klienta
  • Poté prostřednictvím online aplikace Invoitix+ vystaví fakturu za přepravu s běžnou splatností (30-90 dnů) a postoupí právo na její inkaso na Invoitix
  • Do 48 hodin po schválení obdrží platbu za celou fakturu na svůj účet
  • Invoitix následně inkasuje platbu od jeho klienta v původním termínu splatnosti

Komplexní řešení pro správu pohledávek

Kromě zajištění rychlých plateb nabízí Invoitix i další výhody:

  • Mezinárodní správu pohledávek napříč evropským trhem
  • Rozsáhlou databázi společností rozdělenou do kategorií podle spolehlivosti
  • Možnost ověření platební morálky potenciálních zákazníků před přijetím zakázky
  • Minimalizaci administrativní zátěže díky rychlé online fakturaci

„Naše řešení umožňuje dopravcům soustředit se na to, co umí nejlépe – poskytovat kvalitní přepravní služby – zatímco my se staráme o jejich cash flow a minimalizujeme riziko nezaplacených faktur. Naše přednost spočívá v tom, že vyplácíme klientovi najednou celou výši faktury, a klient tedy nemusí čekat na doplacení zálohy,“ uvádí Matija Turina, Country Manager invoitix ag Czech Republic/Slovakia.

Dostupnost pro menší tak větší dopravce

Tato služba financování mezinárodní a vnitrostátní dopravy je dostupná jak pro menší dopravce, tak pro velké logistické firmy, které chtějí zlepšit svou finanční likviditu, minimalizovat riziko opožděných plateb a zefektivnit správu pohledávek.

Invoitix působí ve více než 30 evropských zemích, což zajišťuje širokou dostupnost služeb.

Pro české a slovenské dopravce je k dispozici lokální tým, který Vám rád připraví nabídku na míru podle měsíčního obratu a velikosti Vaší dopravní společnosti.

Zdroj: Invoitix

Logistický kalendář