Domů Blog Strana 74

EU odkládá protiopatření proti americkým clům, chce vyjednávat

Evropská unie odloží platnost protiopatření proti americkým clům do začátku srpna, oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Protiopatření měla začít platit ode dneška 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka dává stále přednost vyjednání řešení, pokud jde o obchodní dohodu s USA. Zároveň ale připravuje protiopatření, jestliže k žádné dohodě nedojde.

Z dopisu, který zaslal americký prezident Donald Trump předsedkyni EK, vyplývá, že USA zavedou od 1. srpna na dovoz zboží z EU clo 30 procent. Von der Leyenová již v sobotu uvedla, že Evropská unie je připravena pokračovat ve vyjednávání až do 1. srpna.

„Nyní je čas na jednání, ale zároveň jsme připraveni na všechny scénáře,“ uvedla dnes šéfka unijní exekutivy po setkání s indonéským prezidentem Prabowem Subiantem.

Evropská unie přijala již v dubnu první balík protiopatření proti americkým clům na ocel a hliník za 21 miliard eur (518 miliard Kč), následně ho ale odložila o 90 dní, což znamenalo do tohoto pondělí 14. července. Připravuje se rovněž druhý balík protiopatření v původní výši 95 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Po námitkách některých členů EU by ale nakonec nejspíš mělo jít o opatření za 72 miliard eur (1,8 bilionu Kč), členské státy ho ovšem ještě detailně neprojednaly.

Německý ministr hrozí protiopatřením, pokud jednání o clech s USA selžou

Pokud jednání o clech s USA selžou, německá vláda zváží rozhodná protiopatření, uvedl německý ministr financí Lars Klingbeil v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který byl dnes publikován.

„Pokud se nepodaří najít férové řešení na základě jednání, musíme přijmout rozhodná protiopatření na ochranu pracovních míst a podniků v Evropě,“ řekl Klingbeil německému listu. Trumpova celní politika ohrožuje podle něj americkou ekonomiku přinejmenším stejně jako evropské podniky.

Ministr financí se zároveň vyslovil pro deeskalaci. „Tahle celní válka musí skončit. Nikdo nepotřebuje nové hrozby nebo provokace,“ uvedl německý vládní politik.

Naše ruka zůstává natažená, ale už nebudeme souhlasit se vším, dodal Klingbeil. Evropská unie podle něj musí pokračovat v cílených a seriózních jednáních se Spojenými státy.

Zdroj: ČTK

Hotely v Brně jsou na Moto GP obsazené, kempy čekají nával až ve čtvrtek

Brněnské hotely jsou na víkend konání Grand Prix České republiky silničních motocyklů většinou vyprodané, kempy nejblíž k Masarykovu okruhu očekávají hlavní vlnu zájmu až den před začátkem akce, tedy ve čtvrtek. ČTK to zjistila v hotelech i v jejich rezervačních systémech a u provozovatelů kempů.

„V souvislosti s návratem MotoGP do Brna evidujeme v Quality Hotel Brno stoprocentní obsazenost na celý závodní víkend. Zájem hostů je mimořádný a rezervace byly uzavřeny s výrazným předstihem,“ řekl mluvčí skupiny CPI Hotels Jakub Velen.

Plnou obsazenost ukazují i rezervační systémy hotelů International, Continental a Passage v centru města či tří EFI Hotelů v Brně. Zcela plný je také Grid Hotel v těsném sousedství závodní dráhy.

Největší část motocyklových fanoušků si k pobytu vybere pravděpodobně jeden ze dvou velkokapacitních kempů v těsném sousedství Masarykova okruhu. Plochy, které se mimo konání závodů využívají jako zemědělská půda, už majitelé připravují. Kempy se otevřou ve středu.

Kemp Circuit nejblíž závodní dráze má rezervovanou asi třetinu plochy. „Rezervace skončily v sobotu 12. července, ale rozhodně se nebojíme, že bychom měli problém kemp obsadit. Největší část lidí se pravděpodobně přijede ubytovat bez předchozí rezervace,“ podotkl provozovatel kempu Ján Hutňan.

Přibližně 2000 míst bude od středy nabízet i Kemp Start viditelný z dálnice D1. „Kdo přijde, tomu ukážeme místo a může se ubytovat. Pokud by lidé stavěli stany rozumně, vešlo by se sem až 2500 míst, ale někdy je s nimi těžká domluva. Místo si ohradí, že přijede kamarád, ale kamarád nakonec nepřijede a místo je zablokované,“ poznamenal jeho provozovatel Leopold Jelínek.

Novinkou v nabídce ubytování letošního ročníku, kdy se MotoGP do Brna vrací po pěti letech, je karavanový park v areálu brněnského výstaviště. „Kemp karavanů obvykle otevíráme v době veletrhu Caravaning Brno, takže potřebné vybavení tu máme. Nabízíme připojení k elektrickému proudu, výlevku k vypouštění odpadu a možnost doplnění nádrže na vodu. Zatím máme rezervované desítky míst, největší zájem očekáváme od začátku týdne,“ uvedl Michal Svoboda, vedoucí oddělení marketingu a komunikace Veletrhů Brno.

Na volných plochách výstaviště je k dispozici 1200 míst pro karavany a obytné vozy.

Velká cena silničních motocyklů v Brně patřila dlouhá léta k největším sportovním podnikům v Česku. Akci od roku 2016 pořádal spolek, jehož členy byly Brno, Jihomoravský kraj a regionální centrála cestovního ruchu. Návštěvnost v posledním ročníku před koronavirovou pandemií činila téměř 190.000 lidí. Velká cena se jela naposledy v roce 2020.

Zdroj: ČTK

Firmy tankují 9 z 10 litrů paliv v režimu plošných cen. Dobíjení elektromobilů roste 30% tempem

Vyhlašované plošné ceny benzínu a nafty si u firem nebo podnikatelů získávají stále větší oblibu. Letos v prvním pololetí činí podíl paliva odebraného v režimu týdně vyhlašovaných cen pro firmy už 90 %. U firemních flotil přitom stále dominuje nafta, roste ale podíl benzínu. Větší zájem je rovněž o dobíjení elektromobilů. Vyplývá to z údajů společnosti Axigon, která je autorizovaným distributorem tankovacích karet.

 

Takzvané plošné ceny vyhlašované pro firemní zákazníky zpravidla na týdenní bázi využívají stále častěji i menší firmy a živnostníci. Důvod je zřejmý, tankovací karta s plošnou cenou garantuje odběry paliva za stejnou cenu celé síti čerpacích stanic bez ohledu na aktuální ceny pro koncové zákazníky na výdejních stojanech. Třeba na dálničních čerpačkách to znamená úsporu často až okolo 7 korun na litru paliva. Dlouhodobě jsou plošné ceny pod celorepublikovým cenovým průměrem.

 

Prakticky 90 % veškerých pohonných hmot, které letos v prvním pololetí odebraly firmy prostřednictvím tankovacích karet poskytnutých společností Axigon, bylo zakoupeno právě v režimu plošných cen. „Tohoto podílu jsme už loni dosáhli v případě tankovacích karet Shell. V tomto roce je už bezmála 9 z 10 litrů paliv tankováno s plošnou cenou také na čerpacích stanicích firmy Čepro, která provozuje sítě EuroOil a RoBiN OIL,“ říká Damir Duraković, generální ředitel společnosti Axigon, která je resellerem tankovacích karet Shell a EuroOil. A dodává, že třeba u Čepra byl podíl odběrů za vyhlašované ceny v roce 2018 jen 58 %.

 

Výrazná změna nastala také ve složení odběrů podle druhu paliva. Zatímco dříve se za vyhlašované ceny tankovala hlavně motorová nafta, dnes je tento způsob nákupu běžný i u benzínu. Podíl naturalu odebraného za vyhlašované ceny vzrostl z 63 % v roce 2018 na letošních 87 %. „Současně roste postupně i zastoupení benzínového pohonu ve firemních flotilách. Zatímco nejnižší podíl na odběrech paliv měl natural v roce 2017 – pouze 14,2 % – za prvních 6 měsíců letoška je to necelých 27 %. Nafta tedy i tak zůstává dominantním druhem paliva u firemních zákazníků a živnostníků,“ doplňuje Damir Duraković.

 

Firmy a podnikatelé také podle dat Axigonu častěji sahají po prémiových palivech. Jejich podíl na celkových odběrech vzrostl z méně než 5 % před deseti lety na letošních téměř 13 %. Prémiovým palivům stále dominuje nafta (více než 60 % z prémiových odběrů), ale roste i zájem o prémiový benzín.

 

Pokud jde o ostatní typy pohonů, podíl CNG v odběrech firem využívajících tankovací karty Axigonu zůstává pod 2 %, podíl LPG pod 1 %. Výrazně ovšem roste elektromobilita. „Za loňský rok ‚proteklo‘ prostřednictvím naší Energokarty na dobíjení elektromobilů přes 1 milion kilowatthodin elektrické energie. Za prvních 6 měsíců letošního roku je to už téměř 650 000 kWh, což naznačuje meziročně 30% růst,“ uzavírá Damir Duraković.

 

Celkově firmy za loňský rok odebraly prostřednictvím tankovacích karet Axigonu přes 70 milionů litrů pohonných hmot. Axigon poskytuje přes 60 tisíc tankovacích karet od společností Shell a EuroOil. Počet aktivně využívaných Energokaret se oproti loňsku sice zvýšil o 20 %, stále je jich však řádově méně než těch tankovacích – aktuálně kolem 4 tisíc. Axigon provozuje dobíjecí karty také pro řadu automobilek s nabídkou elektromobilů a rovněž pro jednu z klíčových leasingových společností na českém trhu.

Zdroj: AXIGON

Ústecká parkoviště do budoucna zřejmě doplní nabíjecí stanice pro elektromobily

Parkovací plochy na sídlištích i placená parkoviště a stání v Ústí nad Labem v majetku města by mohly do budoucna doplnit nabíjecí stanice pro elektromobily. Kde je město vybuduje, určí studie proveditelnosti. Na dotaz ČTK to řekl primátor Petr Nedvědický (ANO). Ze studie vzejde nejen to, kde bude vhodné nabíječky vybudovat, ale také kolik takových míst vznikne.

„Je to ryze strategický projekt, který by měl v podstatě vyhodnotit město Ústí nad Labem z hlediska parkovacích ploch, dostupnosti energetické sítě pro možnost vybudování stabilních nabíjecích stanic, které by měly saturovat město Ústí nad Labem,“ uvedl ke studii primátor. Podle něj město bude výstavbu nabíjecích stanic řešit odborným průzkumem, protože chce, aby stání nevznikala chaoticky.

Studie bude reflektovat systém parkování ve městě, takzvanou dopravu v klidu. Jedná se o klíčový prvek městského dopravního plánování, který pro Ústí nad Labem průběžně zpracovávají dopravní inženýři z dopravní fakulty v Děčíně. „Na to by měla navazovat tato studie, jak co nejvhodněji umístit nabíjecí stanice se všemi požadavky na kapacitu a rychlost nabíjení,“ řekl Nedvědický.

Počet nabíječek zatím určený není. „Mělo by být v rámci analytické části porovnáno s navrhovaným územním plánem, aby to odpovídalo i těmto požadavkům a následně by z toho měly být i výpočty analytické – kolik automobilů parkoviště využívá, jak se tam zdržují a tak dále,“ vysvětlil primátor. Podotkl, že na analytickou část studie bude navazovat návrh implementace, tedy postup při budování a zapojování nabíječek.

Nabíjecí místa již ve městě jsou. Jsou například na parkovišti obchodního centra Forum či ve Všebořicích u supermarketu. Dosud je však budovaly soukromé firmy.

Ústí nad Labem se stejně jako další města v ČR potýká zejména na sídlištích s nedostatkem parkovacích míst. V některých částech město vyřešilo problém zavedením rezidentního parkování. Samospráva tak učinila třeba na Klíši poblíž univerzity nebo na Střekově u cyklostezky. Obě lokality zhusta využívají lidé, kteří tam nebydlí.

Zdroj: ČTK

Stát si od Letiště Praha vezme dividendu dvě miliardy Kč, 80 % loňského zisku

Stát si vezme od Letiště Praha dvě miliardy korun jako dividendu z loňského zisku letiště. Jde zhruba o 80 procent loňského zisku, zbylých 471,4 milionu korun zůstane letišti. Rozhodlo o tom ministerstvo financí, které zastupuje stát jako hlavního akcionáře firmy. Vyplývá to z informací v Obchodním rejstříku. Dividenda pro stát je tak výrazně vyšší, než se původně předpokládalo, uvedl server e15.cz, který na rozhodnutí ministerstva upozornil.

Loni si stát od letiště vzal dividendu 305 milionů korun, což odpovídalo 20 procentům předloňského zisku letiště.

„Výše dividendy je v souladu s ekonomickou situací společnosti Letiště Praha i s jejími budoucími investičními plány,“ řekla serveru e15.cz mluvčí ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

V předchozích letech letiště s ministerstvem financí nastavily dividendovou politiku, která sice nebyla povinná, ale počítala s ročním odvodem zhruba 20 procent ze zisku letiště. Pražské letiště totiž bude v příštích letech potřebovat peníze na plánované rozsáhlé investice. K těm největším patří zejména chystaná modernizace a rozšiřování terminálových kapacit letiště přibližně za 32 miliard korun. Cílem investic je zvýšení odbavovacích kapacit největšího tuzemského letiště, a to například rozšířením obou terminálů.

Peníze z dividendy nebo zisku čerpá stát i z dalších firem, které zcela nebo většinově vlastní. Z energetické společnosti ČEZ letos Česká republika dostane víc než 17,6 miliardy korun, ze státního podniku Lesy ČR má podle návrhu na rozdělení loňského zisku jít do státního rozpočtu 4,12 miliardy korun. Od pivovaru Budějovický Budvar by měl rozpočet získat půl miliardy korun, firma ale loni vykázala zisk před zdaněním 466 milionů Kč.

Společnost Letiště Praha loni vykázala čistý zisk přes 2,47 miliardy korun. Oproti roku 2023 tak byl čistý zisk o miliardu vyšší. Oproti předcovidovému roku 2019 byl však loňský výsledek stále nižší zhruba o půl miliardy korun, tehdy čistý zisk firmy činil tři miliardy korun.

Zdroj: ČTK

Pavel v Římě tlumočil nabídku Škody Auto na renovaci historického motocyklu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek při návštěvě Historického muzea vojenských motorových vozidel v Římě tlumočil nabídku firmy Škoda Auto, jež chce zrenovovat tamní exponát historického motocyklu Laurin & Klement CCCC. S italskou stranou společnost dosud domlouvala roční zápůjčku, má však zájem o její prodloužení.

Vzhledem k místu vzniku má motocykl pro Česko velký historický význam a hodnotu, uvedl ve vyjádření, které má ČTK k dispozici, vedoucí vývoje podvozku a agregátu Škody Auto Martin Hrdlička. „Zaujímá rovněž výjimečné místo v historii inovací v oblasti dopravy, neboť jej firma – předchůdce společnosti Škoda Auto – představila jako vůbec první motocykl na světě s čtyřválcovým řadovým motorem,“ poznamenal. Exponát v Římě je jediným dochovaným na světě.

Zatím se s italskou stranou řešila zápůjčka motocyklu na jeden rok. „Firma Škoda nabízí, že by motocykl byl zapůjčen na delší časové období, v tomto období by byl plně zrenovován a firma by si v té době vyrobila repliku pro vlastní muzeum,“ řekl Pavel. Škoda Auto má muzeum v Mladé Boleslavi.

„Pokud by taková nabídka byla pro italskou stranu přijatelná, pak by se vám vrátil motocykl v podobě, v jaké byl vyroben,“ dodal prezident při debatě s pracovníky římského muzea. Ti podobný postup nevyloučili.

Pavel návštěvou muzea završil dvoudenní cestu po Berlíně a Římě, kde se zúčastnil čtvrté mezinárodní konference pro obnovu Ukrajiny.

Zdroj: ČTK

Dobíjecí infrastruktura pro elektroauta se letos rozšířila až o stovky stanic

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se v prvním pololetí letošního roku rozšířila o desítky nových stanic, celkově jich tak nyní je k dispozici více než 3000. Spolu s tím roste i jejich vytížení, meziročně o více než polovinu se zvýšily jejich využití i objem odebrané elektřiny. Vyplývá to z aktuálních informací provozovatelů pro ČTK.

Podle dopravních expertů je hustota dobíjecí infrastruktury v ČR zatím vzhledem k množství registrovaných elektroaut dostačující, v rámci Evropy však patří co do počtu stanic k průměru. V Česku je nyní registrováno kolem 45.000 čistě elektrických aut. Kromě toho jezdí na tuzemských silnicích další desítky tisíc hybridních vozů.

Největší síť dobíjecích stanic nyní v Česku provozuje energetická společnost ČEZ, která letos zprovoznila zatím 74 nových stanic. Celkově jich tak nyní ve své síti má 916. „Stavíme hlavně ultrarychlé dobíjecí stanice o výkonu 150 kW a více, kterých už řidičům nabízíme 160, zvyšujeme i výkony stojanů ve frekventovaných místech a vylepšujeme služby pro zákazníky v čele s aplikací futurego. Výsledkem je, že už osm měsíců v řadě překračují odběry v naší sítí hranici jedné megawatthodiny (MWh),“ uvedl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. Cílem pro celý letošní rok je podle něj dosažení mety 1000 stanic a navýšení výkonu ze současných 85 MW na celkových 100 MW.

Spotřeba elektřiny u stojanů ČEZ za prvních šest měsíců letošního roku meziročně stoupla o 76 procent na rekordních 6,2 GWh elektřiny. Řidiči provedli více než 271.000 dobití s průměrným odběrem kolem 23 kWh.

Druhou největší síť stanic má Pražská energetika (PRE), která od začátku roku otevřela 67 nových stanic. Celkem jich tak nyní provozuje 868 s celkovým výkonem téměř 33 MW, přičemž v jednu chvíli u nich může dobíjet až 1354 elektromobilů. Společnost nedávno ohlásila rozšíření spolupráce s provozovatelem čerpacích stanic OMV, s nímž chce do roku 2030 instalovat 113 nových ultrarychlých dobíjecích stanic ve 48 lokalitách.

Celková spotřeba na stanicích PRE v pololetí činila 4,95 GWh, meziročně tak stoupla o zhruba 50 procent. Postupně roste i průměrný odběr při jednom dobití, který ve druhém čtvrtletí byl 19,5 kWh. Nejvíce řidiči podle společnosti opět využívají ultrarychlé stojany.

Nárůst poptávky hlásí také E.ON. Řidiči v pololetí z jeho sítě odebrali 3,08 GWh elektrické energie, což je meziročně více než dvojnásobek. Na takřka dvojnásobný počet vzrostl i počet samotných dobíjení, kterých firma za prvních měsíců zaznamenala 131.500. Nejvytíženější jsou přitom stanice v Praze a také kolem dálnice D1.

Na našich silnicích roste počet elektroaut, ale roste i počet našich dobíjecích stanice. Před rokem jsme v síti měli zhruba 500 dobíjecích bodů. Aktuálně už jich máme 630, přičemž výrazně roste podíl ultrarychlých dobíječek,“ řekl jednatelka společnosti E.ON Drive Infrastructure Helena Švejdová. Jen v červnu společnost zprovoznila 15 nových stanic s celkem 30 dobíjecími body. Další lokality jsou pak podle Švejdové ve výstavbě.

Zdroj: ČTK

Společnost ACFS Port Logistics získala 20leté intermodální předměstí

Nová smlouva umožní provozovateli nákladní dopravy začít provozovat železniční a kamionovou dopravu z rušného terminálu v západním Sydney.

Australský provozovatel ACFS Port Logistics oznámil, že začal provozovat železniční intermodální překladiště v západním Sydney, aby uspokojil „rostoucí poptávku“.

Poté, co 30. června získal intermodální překladiště St Marys a vypořádal nákup, zahájil provozovatel 1. července svůj nový dvacetiletý nájemní závazek na tomto místě.

V místě bude společnost ACFS a Cadence spolupracovat na obsluze západního Sydney z intermodálního uzlu, který bude zajišťovat spojení s nákladními automobily i vlaky.

„Díky tomu, že obcházíme všechny hlavní zpoplatněné silnice a pracujeme zvenčí dovnitř průmyslových zón v okruhu 15 km od intermodálního překladiště společnosti ACFS, máme výraznou výhodu, která nám umožňuje maximalizovat efektivitu, snížit uhlíkovou stopu a poskytovat nejlepší nákladová řešení,“ říká společnost ACFS Port Logistics.

Společnost ACFS uvádí, že bude spolupracovat se společností Cadence na „okamžitém zahájení“ rozšiřování areálu, aby uspokojila rostoucí poptávku.

„Jako neutrální poskytovatel služeb plánuje společnost ACFS spolupracovat s lodními linkami a dopravci, aby přiblížila kontejnery k jejich cílovým destinacím a poskytla optimální řešení pro dovozce a vývozce v Novém Jižním Walesu,“ říká společnost ACFS.

Zdroj: ATN

Poštovní zpráva o udržitelném rozvoji za rok 2024

Zpráva o udržitelném rozvoji České pošty za rok 2024 přináší informace o našem přístupu k životnímu prostředí, zaměstnancům, společenské odpovědnosti a také odpovědnému řízení a správě (ESG – Enviromental, Social, Governance).

Číselné údaje a faktické informace obsažené ve Zprávě k jednotlivým oblastem E, S, G vycházejí z aktuálních požadavků na nefinanční reporting ze strany finančních institucí a obchodních partnerů.  Ve Zprávě se můžete například dočíst, jakou máme uhlíkovou stopu, jak přistupujeme k energetickým úsporám, jaké je složení našich zaměstnanců či jak máme nastavenou transparentnost podniku a compliance. Dále jsou zde zveřejněny informace o činnosti Nadace České pošty.  Česká pošta nemá povinnost tento nefinanční reporting vydávat, ale děláme tak dobrovolně a transparentně již od roku 2017.

Zdroj: ČP

Analytici: Obchody s kontrakty na emisní povolenky naznačují zdražování benzinu

Začátek obchodování s termínovanými kontrakty na emisní povolenky pro domácnosti na lipské burze EEX naznačuje budoucí výrazné zvyšování cen energetických komodit a pohonných hmot, uvedli analytici, které ČTK oslovila. Jiní však míní, že zatím to pro budoucí vývoj cen v ČR neznamená nic, protože Evropská komise má v ruce možnosti, aby určila cenu emisní povolenky v roce 2027.

Ekonomický deník ve středu napsal, že cenový limit 45 eur (zhruba 1110 korun) dohodnutý státy Evropské unie nefunguje a účastníci obchodování ho neberou vážně. Výsledkem prvních obchodních dnů v Lipsku je vysoká cena – konkrétně 77 eur (asi 1900 korun) za tunu emisí, uvedl web. S budoucí hodnotou emisních povolenek EU ETS 2 se už od května obchoduje také na další energetické burze ICE. Zde je cena kontraktu podobná, ve středu byla 76,4 eura (zhruba 1880 korun).

„Data z prvních dnů obchodování s termínovými kontrakty nelze brát úplně doslova, jelikož zatím jde o velmi mělký a specifický trh. Indikativně ovšem zhruba odpovídají předpokladům, že by se cena povolenky mohla ve výsledku ustálit poblíž 70 eur za tunu. To by odpovídalo zdražení pohonných hmot o zhruba čtyři Kč na litr, zemní plyn by pak mohl podražit o přibližně 350 Kč za MWh, uhlí kolem 500 Kč za 100 kg,“ řekl dnes ČTK analytik Investiky Vít Hradil.

Zavedení systému obchodování emisních povolenek pro domácnosti se bude nepřímo promítat i do cen pohonných hmot využívaných právě domácnostmi, doplnil analytik Bidli Petr Špirit. Velice pravděpodobně podle něj povede k navyšování cen energetických komodit. „A to zejména u cen benzinu a nafty a potažmo i u cen plynu. Ale až po nějaké době můžeme v praxi vyhodnotit, jaký bude mít tento nový evropský systém na ceny konkrétní dopad,“ dodal.

Cena povolenky kolem 80 eur například znamená zdražení pohonných hmot v ČR o téměř šest Kč na litr, upozornil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Cena povolenky pro domácnosti bude přitom podle něj muset být ještě několikanásobně vyšší, mají-li být plněny dílčí cíle Green Dealu EU. Připomněl, že podle letošní dubnové studie Univerzity v Kolíně nad Rýnem, pokud bude cena povolenky pro domácnosti před rokem 2030 nižší než 250 eur, závazné dílčí cíle Green Dealu, jako je Fit for 55, nebudou plněny.

Analytik Natlandu Petr Bartoň míní, že zatím jde jen o nástroj pro velice netrpělivé obchodníky s energiemi, kteří si chtějí zajistit část budoucích povolenek za pevnou cenu. Není přitom podle něho jasné, jestli skutečná cena v době 2027 bude vyšší nebo nižší než současné ceny, za které firmy budoucí povolenky kupují nebo prodávají. Upozornil, že pokud bude cena příliš vysoká, může komise dát v roce 2027 na prodej více povolenek, čímž sníží jejich cenu. „Do roku 2027 ještě zbývá mnoho času pro politické tlaky na změnu systému, které již probublávají z mnoha členských zemí. Vývoj ceny těchto budoucích povolenek tak bude spíše barometrem vývoje těchto tlaků,“ podotkl Bartoň.

„Teoreticky je pochopitelně možné, že z politické vůle dojde k úpravám, nicméně v tuto chvíli to nepovažuji za pravděpodobné. Zdražení fosilních paliv jejich uživatelům je totiž smyslem celého tohoto projektu, nikoliv vedlejším efektem,“ poznamenal Hradil. Ruku v ruce s ním podle něj půjde částečná kompenzace jeho dopadů prostřednictvím dotací.

Česko proto začátkem července zaslalo Evropské komisi požadavky na změnu obchodování s emisními povolenkami s označením ETS2 v dopravě a vytápění budov. Dokument podepsalo podle ministerstva životního prostředí (MŽP) dalších 17 států EU. Žádají například pravidelné zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů nebo nastavení mechanismu, který by omezil výkyvy cen povolenek. Pro český návrh na zrušení či odsunutí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 se však nepodařilo v EU dojednat dostatečnou podporu.

Uvedené státy chtějí, aby byly ceny emisních povolenek předvídatelné. Jedním z pěti bodů dokumentu je proto i včasné zahájení aukcí v roce 2026, což by podle MŽP snížilo nejistotu ohledně cen v roce 2027. Dále státy žádají posílení a zefektivnění nástroje na stabilizaci trhu (MSR).

„Na trh by tak mělo být možné umístit více povolenek, než s kolika se dnes počítá. A zároveň by byla možnost uvolnit povolenky navíc kdykoli v případě potřeby, nejen jednou za rok. Cílem je také posílení prahu pro cenu povolenky na 45 eur, nad jehož hranicí se na trh uvolní další povolenky tak, aby se cena snížila,“ uvedl tehdy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Podle států by se měl zároveň vytvořit mechanismus, který by zajistil, aby se na konci emisního období 2030-2033 cena povolenky nezvýšila a zůstala stabilní. Kromě změny mechanismu MSR státy požadují změnu části směrnice o systému povolenek ETS, která stanovuje podmínky pro uvolnění povolenek na trh a jejich počet.

V současnosti v EU již funguje systém povolenek ETS, který se vztahuje na elektrárny a průmyslové podniky produkující skleníkové plyny. Každá povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2), případně ekvivalentní množství jiného plynu. Výnosy z jejich prodeje mají členské státy EU využívat na opatření na ochranu klimatu.

Zdroj: ČTK

Logistický kalendář